Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 368/06 ECLI:CZ:US:2006:2.US.368.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal for failure to exhaust legal remedies and lack of legal representation.

Numero d'incarto II.ÚS 368/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by P. B. against a Supreme Court decision. The applicant had been informed by the District Court that legal representation was mandatory but filed the appeal without a lawyer. The Court ruled that the complaint was inadmissible because the applicant failed to exhaust all available procedural remedies before seeking constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are subsidiary remedies and are inadmissible if the applicant has not effectively exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint legal representation procedural means subsidiary remedy inadmissible complaint Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), vyžaduje, aby stěžovatel před podáním ústavní stížnosti efektivně vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2006 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti P. B. proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2006, č. j. 20 Cdo 238/2006-34, a proti usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 5 C 878/2004, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal ústavní stížnost, jíž se domáhal zrušení svrchu označených rozhodnutí. Ústavní soud si pořídil kopii usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 20 Cdo 238/2006, z níž zjistil, že dovolací soud řízení o stěžovatelově dovolání zastavil pro nedostatek podmínek řízení (stěžovatel nebyl zastoupen). Stěžovatel přitom sám uvedl, že byl Okresním soudem v Blansku o nutnosti mít právního zástupce poučen. Přesto dovolání podal bez povinného právního zastoupení. Za této situace považuje Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost za nepřípustnou, neboť je evidentní, že řádně nevyčerpal poslední procesní prostředek k ochraně svých práv.

Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR představuje pouze subsidiární prostředek ochrany práv jednotlivce. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), vyžaduje, aby stěžovatel před podáním ústavní stížnosti efektivně vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní stížnost je zásadně přípustná k projednání Ústavním soudem až poté, kdy stěžovatel vyčerpá všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv jednotlivců, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci obecného soudnictví, vstupuje na scénu Ústavní soud přezkoumávající postup soudů toliko z hlediska zachování ústavnosti. Námitky měl stěžovatel uplatnit nejprve v řádně podaném opravném prostředku dostupném v systému obecného soudnictví. Pokud tak neučinil, nevyužil všech procesních prostředků k ochraně svého práva; taková situace Ústavnímu soudu nedovoluje meritorní přezkum stěžovatelova návrhu. Vzhledem k tomuto evidentnímu závěru shledal Ústavní soud nadbytečným vyzývat stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti, které mj. spočívaly v absenci právního zastoupení.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 21. června 2006

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj