Zákon 88/1947 Z. z. o právu stavby.

§ 1

Pozemek může býti zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka), míti stavbu na jeho

povrchu nebo pod povrchem (právo stavby). Nezáleží na tom, zdali jde o stavbu již

zřízenou či dosud nezřízenou.

§ 2

Právo stavby může býti zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého není potřebí

ke stavbě, který však slouží k jejímu lepšímu užívání.

§ 3

Právo stavby je věc nemovitá. Také stavba se spravuje ustanoveními o věcech nemovitých,

ale není věcí samostatnou.

§ 4

Právo stavby vzniká, jakmile se zapíše jako závada zatíženého pozemku. Právo stavby

nemohou v pořadu předcházeti práva zástavní a jinaké závady, které jdou na platy peněžité

nebo se příčí účelu práva stavby.

§ 5

Právo stavby lze zříditi jen jako právo dočasné. Konečný den doby, na kterou je zřízeno,

musí býti patrný z knihovního zápisu.

§ 6

Právo stavby lze zříditi za plat nebo bezplatně. Záleží-li plat v opakujících se dávkách

(stavební plat), nemohou býti jeho výměra a splatnost učiněny závislé na nejistých

událostech budoucích. Stavební plat lze zajistit na právu stavby jako reálné břemeno.

§ 7

Právo stavby nemůže býti obmezeno rozvazovací výminkou.

§ 8

Prodloužiti lze trvání práva stavby jen se souhlasem těch, pro které jsou na zatíženém

pozemku zapsána knihovní práva v pořadu za právem stavby.

§ 9

Zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku podle listin

prokazujících tuto skutečnost převésti pro dobu ještě neuběhlou právo stavby na sebe

nebo na jinou osobu.

§ 10

Výmaz práva stavby předtím, než uplyne jeho doba, může se bez souhlasu osob, které

na něm nabyly knihovních práv, státi jen s tím obmezením, že právní následky výmazu

se zřetelem k těmto právům nastanou teprve jich výmazem.

§ 11

Co do stavby úmluvě vyhovující má stavebník stejná práva jako vlastník, co do jinakého

užívání pozemku zatíženého právem stavby má, není-li vyjednáno nic jiného, stejná

práva jako poživatel.

§ 12

Smlouvou může býti stavebníkovi uloženo, aby provedl stavbu do určité doby.

§ 13

Právo stavby může stavebník zciziti i zatížiti. Právo stavby přechází na dědice.

§ 14

Není-li nic jiného vyjednáno, přísluší stavebníku předkupní právo na stavební pozemek

a vlastníku tohoto pozemku na právo stavby.

§ 15

Stavebník má k ochraně svého práva k stavbě nebo k stavebnímu pozemku žaloby obdobné

žalobám z vlastnictví a z domnělého vlastnictví.

§ 16

Není-li nic jiného vyjednáno, je vlastník stavebního pozemku, když právo stavby zanikne

uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, povinen dáti stavebníkovi za stavbu náhradu.

§ 17

Výše náhrady i způsob odhadu mohou býti ustanoveny již napřed. Jinak se hradí polovina

hodnoty, kterou té doby stavba má.

§ 18

Zástavní a jinaká práva váznoucí na právu stavby postihují náhradu.

§ 19

Práva a povinnosti účastníků mohou býti smlouvou upraveny jinak, jen pokud to zákon

nevylučuje. Dopuštěné úmluvy lze zapsati do veřejných knih a působí pak proti osobám

třetím.

§ 20

Právo stavby je dostatečnou jistotou, když zatížení nepřevyšuje jednu polovinu jeho

ceny a když dluh smluvenými splátkami úmorovými nebo stejnoměrnými splátkami nejvýše

ročními bude splacen nejpozději v pátém roce před zánikem práva stavby.

§ 21

Při exekuci na stavební pozemek je užíti přiměřeně ustanovení o exekuci na pozemek

zatížený služebností. Stavební plat je příjmem z nemovitosti. Provádí-li se pro veřejné

dávky, které podle trvajících ustanovení mají býti uspokojeny z nemovitosti v přednostním

pořadu, nucené řízení dražební, převezme vydražitel právo stavby beze srážky z nejvyššího

podání.

§ 22

Pro právo stavby zapsané jako závada je současně zříditi zvláštní knihovní vložku.

Všechny zápisy proti stavebníkovi je provésti v této vložce. Ve vložce té je vyznačiti

zejména také den, kterým se právo stavby končí.

§ 23

(1)

Lze-li podle knihovního stavu a podle příslušných listin vyhověti žádosti za zápis

práva stavby, poznamená se žádost v knihách. Tato poznámka má stejné právní následky

jako poznámka pořadu.

(2)

Jestliže pozemek, který má býti zatížen právem stavby, je jen částí knihovního tělesa,

je pozemek ten odepsati a zříditi proň zvláštní knihovní vložku, žádost se tu poznamená

na listě závad nové vložky.

§ 24

Zároveň je vyzvati úřady a orgány povolané ukládati a vymáhati veřejné daně a dávky,

které požívají na pozemku přednostního práva, aby do patnácti dnů ohlásily svá práva,

s tím, že by jinak tato práva měla pořad za právem stavby, za jehož zápis bylo zažádáno.

Koho je takto vyzvati, budiž uvedeno v žádosti za zápis práva stavby. Výzvu je doručiti

do vlastních rukou. Bylo-li ze stavebního pozemku zřízeno zvláštní těleso, je ve výzvě

označiti také knihovní vložku, z níž byl stavební pozemek odepsán.

§ 25

Nebylo-li do ustanovené doby přihlášeno žádné takové přednostní právo, je bez odkladu

rozhodnouti o zápisu práva stavby. Byla-li taková práva ohlášena, jest o tom zpraviti

žadatele. Zápis lze povoliti jen tehdy, když bylo prokázáno zapravení nebo zajištění

přihlášených práv. Nebude-li takový průkaz soudu podán do šedesáti dnů potom, kdy

byl žadatel o ohlášce zpraven, vymaže se poznámka žádosti z úřední povinnosti.

§ 26

Zanikne-li právo stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, vymaže se na pouhou

žádost vlastníkovu.

§ 27

O vyměření poplatku ze zcizení nebo z dalšího převodu práva stavby anebo z převodu

pozemku zatíženého tímto právem platí všeobecné poplatkové předpisy s odchylkami dále

stanovenými.

§ 28

(1)

Není-li základem pro vyměření poplatku smluvená úplata, vyšetří se hodnota práva

stavby nebo pozemku zatíženého tímto právem takto: Nejprve se stanoví úhrnná hodnota

nemovitosti (pozemku i se stavbami, pokud již na něm jsou) podle všeobecných předpisů

poplatkových tak, jako by pozemek právem stavby zatížen nebyl.

(2)

Hodnota práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté anebo zřízené podle tohoto práva

(

§ 3

), odhadne se tolika setinami úhrnné hodnoty nemovitosti, vyšetřené podle předchozího

odstavce, kolik činí počet let mezi dobou rozhodnou pro vyměření poplatku a dobou

zániku práva stavby; zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, považují se za celý rok,

jinak se k nim nepřihlíží.

(3)

Hodnotou pozemku zatíženého právem stavby je částka, která zbývá, odečte-li se od

celkové hodnoty nemovitosti hodnota práva stavby i se stavbou (

§ 3

), zjištěná podle předchozího odstavce.

(4)

Není-li hodnota vyšetřená podle předchozích ustanovení přiměřená, použije se pro

určení hodnoty práva stavby nebo pozemku jím zatíženého obecných předpisů poplatkových.

§ 29

(1)

Hodnota opětujících se dávek smluvených podle

§ 6

(stavebního platu) se stanoví úhrnnou částkou stavebního platu, činí-li doba mezi

časem rozhodným pro vyměření poplatku a časem zániku práva stavby méně než 10 let.

Činí-li tato doba 10 nebo více let, nejvýše však 45 let, stanoví se desetinásobkem,

činí-li více než 45 let, patnáctinásobkem ročního stavebního platu.

(2)

Jsou-li smluveny opětující se dávky pro jednotlivá léta nestejnými částkami, je základem

výpočtu roční průměr těchto dávek za celou dobu trvání práva stavby.

§ 30

Pro poskytování poplatkových úlev se posuzuje právo stavby, pokud pozemek jím zatížený

není zastavěn, jako nezastavěný pozemek, je-li však zastavěn, jako budova.

§ 31

(1)

Nemovitostní poplatek, vypočtený podle předchozích ustanovení, se sníží na polovinu,

zřídí-li se právo stavby pro obecně prospěšné bytové sdružení a zapíše-li se na tomto

právu v prvním knihovním pořadu jako reálné břemeno ve prospěch státu (finanční správy)

závazek sdružení, že vystaví na pozemku, zatíženém právem stavby, do 3 let od jeho

zřízení dům s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních

a že jej - nejde-li o stavbu určenou podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických

osob - nezcizí do 10 let.

(2)

Nedodrží-li sdružení závazky uvedené v odstavci 1, úleva zaniká. Skutečnosti, odůvodňující

zánik úlevy, je sdružení povinno ohlásiti finančnímu úřadu do 15 dnů po jejich vzniku;

jinak se vyměří také zvýšení rovnající se doplatku na řádný poplatek.

§ 32

Dosavadní ustanovení o užívání prostorů nad pozemkem a pod pozemkem zůstávají nedotčena.

§ 33

Zákon ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, se zrušuje.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti třicátého dne po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti

v dohodě se zúčastněnými ministry.