VYHLÁŠKA 87/1970 Z. z. o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů

§ 1

Základní ustanovení

(1)

Organizace vychovávají učně v učebních oborech a za podmínek stanovených v příloze

této vyhlášky.

(2)

Mládež musí být způsobilá pro zvolený učební obor a při vzniku učebního poměru splňovat

podmínky podle přílohy této vyhlášky a zdravotní požadavky uvedené v charakteristice

učebního oboru (§ 9).

(3)

Ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo školství")

v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou

radou odborových svazů po projednání se zúčastněnými ústředními orgány může přiměřeně

prodloužit délku učební doby v učebních oborech pro mládež se změněnou pracovní schopností

a pro mládež obtížně vychovatelnou.

(4)

V odůvodněných případech povoluje ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem

práce a sociálních věcí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů

a zúčastněnými ústředními orgány zavedení experimentálních učebních oborů a stanoví

zásady pro jejich sledování a zhodnocení.

§ 2

(1)

Z doby předchozího učebního poměru lze učni započítat do nového učebního poměru jen

ukončené ročníky shodného nebo příbuzného učebního oboru, v němž úspěšně absolvoval

vyučování všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům (dále jen "teoretické vyučování")

a odborný výcvik; pokud výchova učně v novém učebním poměru pokračuje, tj. navazuje

na teoretické vyučování a odborný výcvik, které učeň absolvoval v předchozím učebním

poměru, započte se mu tato předchozí doba učebního poměru plně.

(2)

Za příbuzné se považují učební obory, v nichž jsou základní odborné dovednosti a

vědomosti, stanovené učebními plány a učebními osnovami, shodné nebo málo odlišné.

Příbuznost jednotlivých učebních oborů stanoví ministerstvo školství.

§ 3

(1)

Žáku, který absolvoval první ročník střední odborné školy, se doba studia do doby

učebního poměru nezapočítává.

(2)

Žáku, který absolvoval druhý ročník střední odborné školy a vykázal z odborných a

průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru

v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia

do doby učebního poměru jako absolvování prvního ročníku učebního oboru. Obdobně se

do doby učebního poměru započte úspěšné ukončení dívčí odborné školy (dvouleté) podle

specifického odborného zaměření této školy, resp. jednotlivých tříd, jestliže absolventka

rozdílovou zkouškou podle § 5 prokáže potřebné dovednosti a vědomosti ze všech odborných

a průpravných předmětů a z odborného výcviku I. ročníku příslušného učebního oboru.

(3)

Žáku, který absolvoval třetí ročník střední odborné školy a vykázal z odborných a

průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru

v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia

do doby učebního poměru jako absolvování prvního a druhého ročníku učebního oboru;

ve dvouletém učebním oboru může však vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku, jestliže

po dobu alespoň jednoho roku vykonává v pracovním poměru práce odpovídající příslušnému

učebnímu oboru a osvojil si dovednosti stanovené učební osnovou odborného výcviku.

(4)

Žáku, který absolvoval čtvrtý ročník střední odborné školy a vykázal z odborných

a průpravných předmětů prospěch alespoň dostatečný, se při přijetí do učebního poměru

v učebním oboru příbuzném studijnímu oboru na střední odborné škole započte doba studia

do doby učebního poměru jako absolvování prvního až třetího ročníku učebního oboru;

závěrečnou učňovskou zkoušku může však vykonat, jestliže po dobu alespoň jednoho roku

vykonává v pracovním poměru práce odpovídající příslušnému učebnímu oboru a osvojil

si dovednosti stanovené učební osnovou odborného výcviku.

(5)

Žákům, kteří absolvovali druhý, třetí nebo čtvrtý ročník střední odborné školy a

vykázali nedostatečný prospěch v některém z odborných nebo průpravných předmětů, se

započte doba studia do doby učebního poměru v rozsahu stanoveném v odstavcích 2, 3

a 4, jestliže zkouškou podle § 5 prokáží potřebné dovednosti a vědomosti ze všech

odborných a průpravných předmětů a z odborného výcviku příslušného ročníku, předepsané

učebními osnovami učebního oboru příbuzného se studijním oborem střední odborné školy.

(6)

Příbuznost studijních oborů s obory učebními stanoví ministerstvo školství.

(7)

O započtenou dobu studia na střední odborné škole se zkracuje také přípravné období

učebního poměru pro účely finančního a hmotného zabezpečení učňů.

§ 4

Do doby učebního poměru se započte doba zaškolení, kterou úspěšně absolvovala mládež

v pracovním poměru podle učebního programu schváleného ministerstvem školství v rozsahu

jednoho roku, jestliže rozdílovou zkouškou podle § 5 prokáže potřebné dovednosti a

vědomosti ze všech všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů a z odborného výcviku

I. ročníku příslušného učebního oboru.

§ 5

Zkoušky, popřípadě rozdílové zkoušky, se konají v zařízení pro výchovu učňů, ve kterém

budou uchazeči navštěvovat teoretické vyučování a konat odborný výcvik nebo kde podle

rozhodnutí krajského národního výboru, Národního výboru hlavního města Prahy, národních

výborů měst Brna, Ostravy a Plzně (dále jen "krajské národní výbory") po splnění praxe

v pracovním poměru vykonají závěrečnou učňovskou zkoušku.

§ 6

Zařízení pro výchovu učňů

(1)

Odborný výcvik se uskutečňuje v odborných učilištích, učňovských střediscích nebo

na vhodných individuálních pracovištích organizací a v internátních učňovských školách

pro mládež vyžadující zvláštní péče.

(2)

Teoretické vyučování učňů se uskutečňuje

a)

v odborných učilištích, která vychovávají učně pro různá odvětví národního hospodářství,

b)

v odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou, která v rámci převýchovy

obtížně vychovatelné mládeže provádějí výchovu učňů,

c)

v učňovských školách.

(3)

Mimoškolní a mimopracovní výchova učňů se organizuje v domovech odborných učilišť,

učňovských škol a učňovských středisek (dále jen "učňovské domovy"). Na jednoho vychovatele

je stanoven počet 40 učňů, a to bez ohledu, zda jsou učni v učňovských domovech ubytováni,

s výjimkou internátních učňovských škol pro mládež vyžadující zvláštní péče a odborných

učilišť při domovech mládeže s ochrannou výchovou, kde počet učňů na jednoho vychovatele

stanoví ministerstvo školství zvláštním předpisem.

(4)

Síť odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek každoročně stanoví

ministerstvo školství v dohodě s příslušnými ústředními orgány podle návrhů krajských

národních výborů. Návrhy na úpravu sítě se řídí zásadami, které vydá ministerstvo

školství.

§ 7

Způsoby teoretického vyučování

(1)

V odborných učilištích a učňovských školách se zajišťuje teoretické vyučování celoročním

nebo výjimečně cyklickým způsobem; učni s úplným středním všeobecným vzděláním si

osvojují odbornou teorii též zkráceným způsobem vyučování nebo externí teoretickou

přípravou.

(2)

Při celoročním způsobu se v průběhu celého školního roku pravidelně střídá teoretické

vyučování s odborným výcvikem; při cyklickém způsobu je teoretické vyučování soustředěno

do jednoho nebo dvou cyklů, po ostatní část školního roku probíhá odborný výcvik.

Jestliže celoročnímu způsobu teoretického vyučování brání rozptýlenost učňů od sídla

odborného učiliště nebo učňovské školy nebo povaha učebního oboru (např. montážní

nebo sezónní práce), organizuje se teoretické vyučování cyklickým způsobem.

(3)

Zkrácené vyučování se koná podle náročnosti a rozsahu vyučovací látky odborných předmětů

příslušného učebního oboru zpravidla jednou za 2-4 týdny a trvá 6-7 vyučovacích hodin.

Organizaci zkráceného vyučování a externí teoretické přípravy učňů s úplným středním

všeobecným vzděláním stanoví krajský národní výbor na návrh organizace, která tyto

učně přijala do učebního poměru. Zkrácené vyučování nebo externí teoretická příprava

pro učně s úplným středním všeobecným vzděláním se zavádí pouze v těch případech,

kdy není možné nebo účelné organizovat celoroční nebo cyklické vyučování.

(4)

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo

školství způsoby teoretického vyučování zvláštním předpisem.

§ 8

Způsoby odborného výcviku

(1)

V zařízeních pro výchovu učňů (odborná učiliště a učňovská střediska) a na vhodných

individuálních pracovištích je zajišťován odborný výcvik učňů skupinovým nebo individuálním

způsobem v souladu s obsahem učební osnovy odborného výcviku příslušného učebního

oboru.

(2)

Skupinový odborný výcvik se organizuje především v přípravném období;

*)

jsou-li pro to zvláštní důvody pedagogické a organizační, organizuje se i v období

odborného rozvoje.

*)

Velikost skupiny je dána počtem učňů příslušného učebního oboru, stanoveným na jednoho

mistra odborného výcviku v příloze této vyhlášky (dále jen "odborná skupina").

(3)

Individuální odborný výcvik se organizuje tam, kde vzhledem k povaze učebního oboru

není účelné zabezpečovat odborný výcvik skupinovým způsobem, popřípadě kde skupinový

způsob není možný z důvodů bezpečnosti a hygieny práce. Dále je individuálním způsobem

organizován odborný výcvik v těch organizacích, kde pro malý počet přijatých učňů

nelze v přípravném období sestavit odbornou skupinu a organizaci se prokazatelně nepodaří

zařadit tyto učně do skupinového odborného výcviku shodného učebního oboru v odborném

učilišti nebo učňovském středisku jiné organizace.

(4)

Za organizaci a řízení individuálního odborného výcviku odpovídá vedoucí organizace,

který zajistí, aby učně vyučovali kvalifikovaní pracovníci (dále jen "instruktoři

učňů")

**)

s potřebnou politickou úrovní a charakterovými vlastnostmi potřebnými pro tuto činnost.

Pro výběr instruktorů učňů stanoví kvalifikační požadavky ve své působnosti příslušné

ústřední orgány v dohodě s ministerstvem školství.

(5)

V organizaci, kde je v individuálním odborném výcviku větší počet učňů různých učebních

oborů, je na každých 30-40 učňů podle charakteru učebních oborů a rozmístění pracovišť

učňů určen pracovník, který organizuje, řídí a kontroluje práci instruktorů učňů po

odborné a pedagogické stránce.

(6)

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo

školství způsoby odborného výcviku zvláštním předpisem.

§ 9

Učební dokumenty, učebnice a učební pomůcky

Výchovná a vzdělávací práce zařízení pro výchovu učňů se řídí učebními dokumenty (charakteristika,

učební plán a učební osnovy) jednotlivých učebních oborů, které vydává ministerstvo

školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.

*)

Učební plán stanoví povinné, volitelné a nepovinné vyučovací předměty a určuje počet

týdenních hodin jim věnovaných. Počet hodin odborného výcviku a teoretického vyučování

v zařízeních pro výchovu učňů v souvislosti se změnami učebních plánů a osnov učebních

oborů při změnách pracovní doby se vyrovnává podle zásad stanovených ministerstvem

školství.

**)

§ 10

Pracovní doba učňů a pracovní volno učňů v době vedlejších školních prázdnin

(1)

Učební plán jednotlivých učebních oborů stanoví pro každý ročník počet týdenních

hodin věnovaných teoretickému vyučování a odbornému výcviku; případný rozdíl mezi

počtem týdenních hodin stanoveným učebním plánem a týdenní pracovní dobou učně je

určen na přípravu a považuje se za pracovní dobu.

***)

(2)

V době vedlejších školních prázdnin náleží učňům všech ročníků pracovní volno v rozsahu

počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu příslušného učebního oboru a ročníku

pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní

prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik.

(3)

V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může organizace volno učňů v době vedlejších

školních prázdnin přiměřeně prodloužit.

(4)

Učňům v přípravném období a učňům v období odborného rozvoje, kterým náleží měsíční

odměna,

+)

se tato odměna v důsledku pracovního volna z titulu vedlejších školních prázdnin

nekrátí. Pokud učňům v období odborného rozvoje uchází v důsledku těchto školních

prázdnin výdělek, nenáleží jim náhrada mzdy.

(5)

V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo

školství volno učňů zvláštním předpisem.

§ 11

Výchova učňů, kteří ve školním roce 1970/71 budou ve druhém nebo třetím roce učebního

poměru učebních oborů upravených přílohou této vyhlášky, bude dokončena za podmínek

stanovených dosavadními předpisy; počet učňů na 1 mistra odborného výcviku se však

již řídí přílohou této vyhlášky.

§ 12

Do doby, než ministerstvo školství rozhodne o příbuznosti jednotlivých učebních oborů

podle § 2 odst. 2 a o příbuznosti studijních oborů s obory učebními podle § 3 odst.

6, rozhoduje o této příbuznosti krajský národní výbor na základě návrhu organizace

přijímající učně.

§ 13

Výjimky z ustanovení této vyhlášky může v odůvodněných případech povolit ministerstvo

školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky,

ministerstvem financí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů

a příslušnými ústředními orgány.

§ 14

V České socialistické republice pozbývají platnosti

1.

§ 1-3, § 19 odst. 1 a § 20 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb.,

o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů, a její příloha 1 ve znění

vyhlášek č. 60/1967 Sb., č. 37/1968 Sb. a č. 25/1969 Sb.,

++)

2.

směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 22. listopadu 1963 čj. 45 353/63-II/5

(Věstník MŠK 1963, str. 349), o zápočtu doby přerušeného studia, doby praxe a výrobní

práce žáků středních odborných škol a středních všeobecně vzdělávacích škol do doby

učebního poměru,

3.

výnos ministerstva školství a kultury ze dne 1. prosince 1965 čj. 49 773/65-II/2

(Věstník MŠK 1965, str. 349), o pracovní době učňů a zaměstnávání učňů v době školních

prázdnin na odborných učilištích a učňovských školách.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1970.