VYHLÁŠKA 80/1969 Z. z. kterou se mění a doplňuje vyhláška o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

Článek druhý

Zrušuje se část první směrnic č. 1/1968 Věst. MZd, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti

středních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a o jejich dalším

vzdělávání.

*)

Článek třetí

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1969.

Článek první

Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících

ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb., se mění a doplňuje takto

1.

Ustanovení § 4 odst. 3 zní

„(3)

Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost

k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů.

*)

“.

2.

Ustanovení § 6 odst. 2 zní

„(2)

Střední zdravotnický pracovník může být převeden na práci v jiném oboru, než pro

který získal způsobilost, jen výjimečně a pouze na pracoviště, která určí ministerstvo

zdravotnictví. Přechodně lze takové opatření učinit se souhlasem pracovníka na dobu

šesti měsíců a bez jeho souhlasu, vyžaduje-li to nezbytná provozní potřeba organizace,

nejdéle celkem na dobu třiceti pracovních dnů v kalendářním roce.

**)

Na delší dobu lze takové opatření učinit se souhlasem pracovníka a za předpokladu,

že se pracovník zaváže rozšířit své znalosti i pro tuto odbornou činnost a nejpozději

do dvou let ode dne převedení složit na střední zdravotnické škole zkoušky v rozsahu

stanoveném ministerstvem zdravotnictví.“.

3.

Ustanovení § 7 zní

㤠7

(1)

Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře a pod vedením středních

zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující zdravotnické vzdělání.

(2)

Nižšími zdravotnickými pracovníky jsou ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka,

masér, pitevní laborant - preparátor a dezinfektor.

(3)

Pracovní náplň jednotlivých oborů nižších zdravotnických pracovníků stanoví ministerstvo

zdravotnictví.

(4)

Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním

zdravotnické školy nebo dlouhodobého odborného kursu podle osnov schválených ministerstvem

zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.“.

4.

Ustanovení § 8 včetně nadpisu zní

㤠8

Pomocní zdravotničtí pracovníci

(1)

Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných

pracovníků činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.

(2)

Pomocnými zdravotnickými pracovníky jsou sanitářky (sanitáři) pro jednotlivé úseky

práce.

(3)

Pracovní náplň jednotlivých oborů pomocných zdravotnických pracovníků stanoví ministerstvo

zdravotnictví.

(4)

Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním

odborného školení a složením závěrečné zkoušky. Toto školení je organizováno ve zdravotnických

zařízeních podle učebních plánů a osnov schválených ministerstvem zdravotnictví.“.

5.

Ustanovení § 12 odst. 2 zní

„(2)

Základní rozsah znalostí v jednotlivých specializačních oborech stanoví specializační

náplně, které vydává Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen "Institut")

po schválení ministerstvem zdravotnictví.“.

6.

Ustanovení § 16 odst. 1 zní

„(1)

Specializační průprava pro první specializaci začíná všeobecnou částí, jejímž cílem

je upevnit a prohloubit pod vedením zkušeného odborníka teoretické i praktické znalosti

získané v průběhu studia. Krajský národní výbor, u lékařů pracujících v ústředně řízených

organizacích ministerstvo zdravotnictví, může v jednotlivých případech určit, že lékaři

absolvují všeobecnou část specializační průpravy v prvních třech letech vlastní specializační

průpravy. Takové opatření se oznámí Institutu.“.

7.

Z ustanovení § 21 se vypouští odstavec 2.

8.

Hlava pátá včetně nadpisu zní

„HLAVA PÁTÁ

Další vzdělávání nižších a pomocných zdravotnických pracovníků

§ 42

(1)

Další vzdělávání nižších zdravotnických pracovníků a pomocných zdravotnických pracovníků

je založeno především na plynulém zdokonalování jejich znalostí a dovedností při práci

pod vedením středních zdravotnických pracovníků, lékařů nebo farmaceutů.

(2)

Podle potřeb zdravotnických služeb se mohou nižší zdravotničtí pracovníci a pomocní

zdravotničtí pracovníci zúčastňovat dalšího vzdělávání obdobně jako střední zdravotničtí

pracovníci.“.

9.

Zrušuje se ustanovení § 50 odst. 3.

10.

Ustanovení § 52 zní

㤠52

(1)

Nižšími zdravotnickými pracovníky podle této vyhlášky jsou též pomocní střední zdravotničtí

pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání podle dřívějších předpisů,

a pracovníci, kteří podle těchto předpisů získali způsobilost k výkonu povolání nižšího

zdravotnického pracovníka a pracují v oboru ke dni počátku účinnosti této vyhlášky

déle než tři roky.

(2)

Pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka

podle dřívějších předpisů a nepracují v oboru ke dni počátku účinnosti této vyhlášky

déle než tři roky, si mohou doplnit takto získanou způsobilost doškolením podle osnov

schválených ministerstvem zdravotnictví.“.

11.

Za ustanovení § 52 se vkládá ustanovení § 52a, které zní

㤠52a

Ministerstvo zdravotnictví může v odůvodněných případech zhodnotit vzdělání zdravotnických

pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim na jeho základě způsobilost

k výkonu povolání nebo specializaci podle této vyhlášky, popřípadě stanovit jiný termín

a způsob kvalifikační atestace nebo závěrečné zkoušky; přitom přiznání způsobilosti,

popřípadě specializace může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.“.