VYHLÁŠKA 79/1977 Z. z. o jednotném systému dalšího vzdělávání učitelů škol poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání a ostatních pedagogických a výchovných pracovníků

§ 1

Základní ustanovení

(1)

Tato vyhláška upravuje jednotný systém soustavného dalšího vzdělávání učitelů, pedagogických

a výchovných pracovníků. Vztahuje se na učitele škol poskytujících základní, střední

a vyšší vzdělání včetně mateřských škol, lidových škol umění, lidových škol jazyků

a jazykových škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, na výchovné pracovníky

školních družin a školních klubů, dětských domovů, domovů mládeže, výchovných a diagnostických

ústavů, dále na mistry odborné výchovy, skupinové vedoucí Pionýrské organizace Socialistického

svazu mládeže, pedagogické pracovníky domů pionýrů a mládeže (dále jen "učitele"),

ředitele těchto škol a výchovných zařízení a jejich zástupce, na vedoucí kabinetů

okresních pedagogických středisek, krajských pedagogických ústavů a Pedagogického

ústavu hlavního města Prahy, na ředitele krajských pedagogických ústavů a vedoucí

okresních pedagogických středisek, školní inspektory, ředitele krajských pedagogicko-psychologických

poraden, ředitele okresních pedagogicko-psychologických poraden a pedagogické pracovníky

orgánů školské správy (dále jen "ostatní pedagogičtí pracovníci").

(2)

Další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků v České socialistické

republice uvedených v odstavci 1 ústředně řídí ministerstvo školství České socialistické

republiky (dále jen "ministerstvo").

(3)

Další vzdělávání pedagogických pracovníků jiných resortů neuvedených v odstavci 1,

kteří zabezpečují výchovu učňů, provádějí příslušná ministerstva a ostatní ústřední

orgány.

§ 2

Systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků

(1)

Úkolem systému dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků je

obnovit, prohloubit, doplnit a rozšířit jejich znalosti a dovednosti získané v základním

studiu v souladu s rozvíjejícími se potřebami socialistické společnosti a vědeckotechnickým

rozvojem.

(2)

Obsah dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků je jednotný

a schvaluje ho ministerstvo; zahrnuje složku ideově politickou, pedagogicko-psychologickou

a odborně předmětovou.

(3)

Další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků zabezpečují národní

výbory, které odborně vedou školy a výchovná zařízení, v nichž působí pracovníci uvedení

v § 1 odst. 1 (dále jen "národní výbory") a organizují je školy, okresní pedagogická

střediska, krajské pedagogické ústavy, Ústřední ústav pro vzdělávání pedagogických

pracovníků v Praze (dále jen "Ústav") popřípadě i jiné odborné a vědecké instituce.

(4)

Systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků tvoří

a)

další vzdělávání učitelů;

b)

další vzdělávání vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních pedagogických

středisek;

c)

další vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků;

d)

průběžné další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků;

e)

ideově politické vzdělávání učitelů.

(5)

Další vzdělávání učitelů má tři stupně

I. stupeň - uvádění začínajících učitelů do praxe,

II. stupeň - pomaturitní a postgraduální studium učitelů,

III. stupeň - specializační studium.

(6)

Dalším vzděláváním vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních

pedagogických středisek je funkční studium.

(7)

Dalším vzděláváním vedoucích pedagogických pracovníků je cyklická průprava.

1

)

(8)

Průběžné další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků zahrnuje různé

krátkodobé druhy a formy dalšího vzdělávání.

(9)

Ideově politické vzdělávání je soustavné vzdělávání všech učitelů, které podle zvláštních

pokynů ministerstva organizují národní výbory.

(10)

Další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, včetně vedoucích pedagogických

pracovníků, se uskutečňuje formami internátního, dálkového a externího studia, organizováním

přednášek, seminářů, kursů, stáží apod. Těžištěm všech druhů dalšího vzdělávání je

samostatné studium.

§ 3

Uvádění začínajících učitelů do praxe

(1)

Uvádění začínajících učitelů do praxe (dále jen "uvádění") je určeno pro všechny

začínající učitele.

(2)

Cílem uvádění je pomoci začínajícímu učiteli překonávat počáteční těžkosti v práci

a tvořivě uplatňovat osvojené vědomosti ze základní přípravy v praxi. Soustřeďuje

se zejména na aktuální otázky školské politiky, na otázky praktické aplikace principů

a metod výchovně vzdělávací práce, na dotváření soustavy základních pedagogických

dovedností, na práci třídního učitele, na problémy výchovy žáků mimo vyučování, na

práci se žákovským kolektivem, s rodiči, na bližší poznání podmínek a tradic školy

a oblasti, v níž učitel působí.

(3)

Uvádění zabezpečují národní výbory, u mistrů odborné výchovy organizace, u nichž

jsou v pracovním poměru (dále jen "organizace"), ředitelé škol nebo výchovných zařízení,

vedoucí odborných učilišť nebo učňovských středisek a uskutečňuje je uvádějící učitel.

Uvádění sleduje příslušný školní inspektor.

(4)

Uvádějící učitel, kterého ustanovuje národní výbor, u mistrů odborné výchovy organizace,

vede začínajícího učitele, radí a pomáhá mu v práci.

(5)

Při uvádění spolupracují metodické orgány na škole, okresní pedagogická střediska,

krajské pedagogické ústavy, metodická střediska odborného výcviku a přípravy mistrů

odborné výchovy, metodická střediska mimoškolní a mimopracovní výchovy příslušných

resortů.

(6)

Uvádění se uskutečňuje v prvním roce po nástupu učitele do pracovního poměru a trvá

jeden školní rok. Uvádění se ukončí komplexním hodnocením začínajícího učitele, které

vypracuje ředitel školy nebo výchovného zařízení, vedoucí odborného učiliště nebo

učňovského střediska ve spolupráci s uvádějícím učitelem.

(7)

Pokud začínající učitel nedosáhne po jednom roce uvádění cíle uvádění podle odstavce

2, prodlouží mu ředitel školy (vedoucí výchovného zařízení) uvádění o další rok.

§ 4

Pomaturitní studium učitelů

(1)

Pomaturitní studium učitelů

2

)

je určeno pro učitelky mateřských škol, vychovatele školních družin, školních klubů,

domovů mládeže, dětských domovů, výchovných a diagnostických ústavů, skupinové vedoucí

Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, pedagogické pracovníky domů pionýrů

a mládeže, dílenské učitele na středních průmyslových, středních zemědělských a lesnických

školách a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči, učitele odborných předmětů,

vychovatele a mistry odborné výchovy v učňovských zařízeních, kteří mají požadovanou

kvalifikaci na úrovni úplného středního odborného vzdělání.

(2)

Cílem pomaturitního studia učitelů je zvyšovat ideově politickou úroveň učitelů,

obnovovat a doplňovat jejich pedagogicko-psychologickou, metodickou a odborně předmětovou

přípravu získanou středoškolským studiem.

(3)

Obsahem pomaturitního studia učitelů je marxismus-leninismus, pedagogika, psychologie

a nejnovější poznatky ve studijním oboru. Těžiště přitom je ve studiu teorie vyučování

příslušným předmětům.

(4)

Pomaturitní studium učitelů organizují vybrané střední odborné školy ve spolupráci

s krajskými pedagogickými ústavy, vysokými školami a jinými odbornými a vědeckými

institucemi podle jednotných studijních plánů a osnov, které schvaluje ministerstvo.

Pomaturitní studium mistrů odborné výchovy a vychovatelů se organizuje ve spolupráci

s metodickými středisky odborného výcviku a metodickými středisky mimoškolní a mimopracovní

výchovy příslušných resortů.

(5)

Pomaturitní studium učitelů trvá zpravidla dva roky a učitelé se k němu přihlašují

nejdříve po šesti letech a nejpozději do konce osmého roku své pedagogické praxe.

Učitelé odborných předmětů, dílenští učitelé, mistři odborné výchovy a vychovatelé

v učňovských zařízeních, pokud nemají pedagogickou kvalifikaci, absolvují pomaturitní

studium učitelů až po ukončení doplňkového pedagogického studia, kterým získávají

pedagogickou kvalifikaci; toto studium se jim započítá do pomaturitního studia jako

jeho součást.

(6)

Pomaturitní studium se ukončí závěrečnou zkouškou před zkušební komisí, kterou určí

krajský národní výbor.

§ 5

Postgraduální studium učitelů

(1)

Postgraduální studium učitelů je určeno pro učitele škol poskytujících základní,

střední a vyšší vzdělání včetně učitelů odborných předmětů (inženýrů-techniků, inženýrů-ekonomů

apod.) na středních odborných školách a v učňovských zařízeních, kteří ukončili vysokoškolské

studium.

(2)

Cílem postgraduálního studia učitelů je zvyšovat ideově politickou úroveň učitelů,

obnovovat, doplňovat, prohlubovat a rozšiřovat jejich pedagogicko-psychologické, metodické

a odborně předmětové vzdělání.

(3)

Postgraduální studium učitelů navazuje na učitelské vzdělání získané na vysokých

školách; jeho obsahem je marxismus-leninismus, pedagogika, psychologie a nejnovější

poznatky v aprobačních předmětech a ve studijních oborech; těžiště přitom je v teorii

vyučování příslušným předmětům.

(4)

Postgraduální studium učitelů organizují příslušné fakulty vysokých škol podle jednotných

studijních plánů a osnov schválených ministerstvem. Postgraduální studium učitelů

má charakter řízeného individuálního studia doplněného soustředěními.

(5)

Postgraduální studium trvá zpravidla dva roky a učitelé se k němu přihlašují na doporučení

národního výboru nejdříve po šesti letech a nejpozději do konce osmého roku své učitelské

praxe. Učitelé odborných předmětů na středních odborných školách a v učňovských zařízeních,

pokud nemají pedagogickou kvalifikaci, absolvují postgraduální studium až po ukončení

doplňkového pedagogického studia, kterým získávají pedagogickou kvalifikaci. Toto

studium se jim započítá do postgraduálního studia jako jeho součást.

(6)

Postgraduální studium se ukončí vypracováním závěrečné písemné práce a vykonáním

závěrečné zkoušky před zkušební komisí, kterou jmenuje děkan příslušné fakulty.

(7)

Za rovnocenné postgraduálnímu studiu učitelů se uznává též získání titulu nebo vědecké

hodnosti v oboru pedagogiky, pedagogické psychologie a teorie vyučování příslušnému

předmětu, studium při zaměstnání, jímž si učitelé na doporučení příslušného národního

výboru rozšíří nebo doplní svou kvalifikaci,

3

)

dále absolvování řízeného jazykového studia v zahraničí, popřípadě jiné ministerstvem

schválené formy studia, pokud se realizují do desátého roku jejich pedagogické praxe.

§ 6

Specializační studium

(1)

Specializační studium je určeno pro všechny učitele, navazuje zpravidla na pomaturitní

nebo postgraduální studium; se souhlasem příslušného národního výboru je může učitel

absolvovat i před pomaturitním nebo postgraduálním studiem.

(2)

Cílem specializačního studia je zabezpečit další ideově politický, pedagogický a

odborný růst učitelů, zdokonalovat jejich práci, rozvíjet pedagogickou tvořivost a

prohlubovat jejich vzdělání podle potřeb školy a individuálních zájmů, dále připravit

učitele pro různé druhy náročnějších pedagogických činností (uvádějící učitel, vedoucí

předmětové komise a metodického sdružení, výchovný poradce, instruktor didaktické

techniky, vedoucí zájmového kroužku apod.).

(3)

Obsah specializačního studia učitelů se diferencuje podle potřeb dalšího rozvoje

československé výchovně vzdělávací soustavy i podle individuálních zájmů učitele.

(4)

Specializační studium organizují krajské pedagogické ústavy, Ústav, vysoké školy

a jiné odborné a vědecké instituce.

(5)

Specializační studium učitelů se uskutečňuje dlouhodobými studijními kursy, specializačním

postgraduálním studiem, korespondenčními kursy, stážemi učitelů odborných předmětů

a mistrů odborné výchovy ve výrobních závodech, laboratořích a výzkumných ústavech,

řízeným individuálním studiem, individuální pedagogickou tvořivostí, apod.

(6)

Formy specializačního studia, které určí ministerstvo, se ukončí závěrečnou zkouškou.

§ 7

Další vzdělávání vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních pedagogických

středisek

(1)

Dalším vzděláváním vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních

pedagogických středisek je funkční studium, které je připravuje na vykonávání příslušné

funkce.

(2)

Obsahem funkčního studia jsou aktuální otázky dalšího rozvoje československé výchovně

vzdělávací soustavy, komunistické výchovy, pedagogiky, psychologie, teorie vyučování

příslušným předmětům, poznatky z oblasti řízení a kontroly práce škol a učitelů, otázky

kádrové práce, ekonomiky vzdělání, hospodářského a materiálně technického zabezpečení

škol apod.

(3)

Funkční studium se organizuje zpravidla jako dvouleté podle jednotných studijních

plánů a osnov a končí závěrečným pohovorem.

(4)

Funkční studium vedoucích kabinetů okresních pedagogických středisek organizují krajské

pedagogické ústavy.

(5)

Funkční studium vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů organizuje Ústav.

§ 8

Další vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků

(1)

Další vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků je určeno pro ředitele škol a

výchovných zařízení včetně lidových škol umění, lidových škol jazyků a jazykových

škol, jejich zástupce, ředitele domů pionýrů a mládeže, vedoucí okresních pedagogických

středisek, ředitele krajských pedagogických ústavů, ředitele okresních pedagogicko-psychologických

poraden, ředitele krajských pedagogicko-psychologických poraden, inspektory a vedoucí

inspekčních útvarů, vedoucí pedagogických oddělení na odborech školství okresních

a krajských národních výborů. Uskutečňuje se formou kursů cyklické průpravy vedoucích

pracovníků (dále jen "kursy"); jejich obsah určuje ministerstvo.

(2)

Kursy pro ředitelky mateřských škol, ředitele škol poskytujících základní, střední

a vyšší vzdělání včetně škol při zdravotnických zařízeních, škol pro mládež vyžadující

zvláštní péči, lidových škol umění a jejich zástupce, ředitele výchovných zařízení

a jejich zástupce, ředitele okresních a místních (městských) domů pionýrů a mládeže,

vedoucí okresních pedagogických středisek a ředitele okresních pedagogicko-psychologických

poraden organizují krajské pedagogické ústavy ve spolupráci s vysokými školami.

(3)

Kursy pro školní inspektory, vedoucí inspekčních útvarů a vedoucí pedagogických oddělení

na odborech školství okresních a krajských národních výborů, ředitele krajských pedagogických

ústavů a ředitele krajských pedagogicko-psychologických poraden organizuje ve spolupráci

s vysokými školami Ústav.

§ 9

Průběžné další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků

(1)

Průběžné další vzdělávání je určeno pro všechny kategorie pedagogických pracovníků

a organizuje se souběžně s ostatními druhy dalšího vzdělávání.

(2)

Cílem průběžného dalšího vzdělávání je zejména seznamovat učitele a ostatní pedagogické

pracovníky s aktuálními otázkami dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací

soustavy a komunistické výchovy, se změnami v obsahu a organizaci vyučování, s pokrokovými

zkušenostmi z práce učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, zabezpečit obnovu

obsahu vzdělání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků v souladu s potřebami

rozvoje socialistické společnosti a vědeckotechnického pokroku a poskytovat jim pomoc

v pedagogické praxi.

(3)

Průběžné další vzdělávání učitelů organizují školy, okresní pedagogická střediska,

krajské pedagogické ústavy a Ústav formou přednášek, instruktáží, seminářů, konferencí,

vzorových hodin, exkurzí, tematických zájezdů apod.

§ 10

Ideově politické vzdělávání učitelů

(1)

Trvalou součástí systému dalšího vzdělávání učitelů je ideově politické vzdělávání.

(2)

Cílem ideově politického vzdělávání je pomoci učitelům hlouběji si osvojit učení

marxismu-leninismu, správně se orientovat ve světonázorových otázkách a ve společenském

vývoji, aby mohli lépe výchovně působit na mládež v duchu idejí socialismu a komunismu.

(3)

Ideově politické vzdělávání organizují národní výbory v návaznosti na dosažený stupeň

učitelského vzdělání.

(4)

Ideově politického vzdělávání se nezúčastňují učitelé, kteří se vzdělávají v pomaturitním

nebo postgraduálním studiu a ti, kteří si studiem při zaměstnání rozšiřují nebo doplňují

kvalifikaci.

§ 11

Pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení účastníků dalšího vzdělávání

(1)

O pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení účastníků dalšího vzdělávání učitelů

a ostatních pedagogických pracovníků platí zvláštní předpisy.

4

)

(2)

Poskytování pracovního volna a hospodářské zabezpečení pracovníků při funkčním studiu

a cyklické průpravě vedoucích pedagogických pracovníků upravují zvláštní předpisy.

5

)

§ 12

(1)

O úspěšném absolvování pomaturitního a postgraduálního studia učitelů se vydá absolventům

vysvědčení. O absolvování ostatních stupňů a druhů dalšího vzdělávání učitelů a ostatních

pedagogických pracovníků dostávají účastníci osvědčení.

(2)

Od postgraduálního a pomaturitního studia učitelů jsou osvobozeni učitelé starší

45 let, kteří mají deset let pedagogické praxe.

§ 13

(1)

Jednotlivé formy systému dalšího vzdělávání učitelů se zavádějí postupně takto

a)

uvádění začínajících učitelů do praxe (§ 3) a funkční studium (§ 7) od 1. ledna 1978;

b)

pomaturitní studium učitelů (§ 4), postgraduální studium pro učitele odborných předmětů

(§ 5) a specializační studium (§ 6) od 1. září 1978.

(2)

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, platí pro postgraduální studium učitelů vyhláška

č. 49/1966 Sb., o postgraduálním studiu na vysokých školách.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.