Dekret presidenta republiky 79/1945 Z. z. o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské.

§ 1.

(1)

Územní organisace řádných soudů a úřadů veřejné žaloby v zemích České a Moravskoslezské

obnovuje se v tom uspořádání a stavu, v jakém byla dne 29. září 1938 podle tehy platných

předpisů.

(2)

Odchylkou od ustanovení odstavce 1 se až do další úpravy územní organisace stanoví

V Moravské Ostravě se ponechává okresní soud pro Moravskou Ostravu-západ s obvodem

přívějšího okresního soudu v Moravské Ostravě a okresní soud pro Moravskou Ostravu-východ

s obvodem dřívějšího okresního soudu ve Slezské Ostravě.

Obvody odrasních soudů ve Velké Bíteši, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě

a Městě Žďáře se ponechávají v obvodu krajského soudu v Brně.

Obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou se přenáší do obvodu krajského soudu v

Brně.

(3)

Až do další úpravy územní organisace soudnictví přenáší se

A. v zemi České působnost

okresního soudu v

na okresní soud v

Benešově nad Ploučnicí

Dečíně

Bezdružicích

Plané

Bochově

Žluticích

České Kamenici

Varnsdorfu

Českém Dubu

Turnově

Doupově

Kadani

Dubé

České Lípě

Haňšpachu

Rumburku

Hartmanicích

Sušici

Horní Blatné

Nejdku

Horní Plané

Českém Krumlově

Hořě Sv. Kateřiny

Horním Litnínově

Hořě Sv. Šebestiána

Chomoutově

Hostouni

Horšovském Týně

Chrastavě

Liberci

Chvalšinách

Českém Krumlově

Jesenici

Podbořanech

Jirkově

Chomutově

Kašperských Horách

Sušici

Králíkách

Žamberku

Lanškrounu

Ústí nad orlicí

Lázních Kynžvartu

Mariánských Lázních

Maršově

Trutnově

Městě Teplé

Bečově nad Teplou

Mimoni

České Lípě

Německém Jablonném

Liberci

Nové Bystřici

Jindřichově Hradci

Novém Městě pod Smrkem

Frýdlantu

Nových Hradech

Trhových Svinech

Nýrsku

Klatovech

Poběžovicích

Horšovském Týně

Postoloprtech

Žatci

Přimdě

Tachově

Přísečnici

Vejprtech

Rokytnici nad Jizerou

Jimemnici

Rokytnici v Orl. Horách

Žamberku

Šluknově

Rumburku

Štětí

Litoměřicích

Teplici nad Matují

Polici nad Metují

Touškově

Plzni

Úštěku

Litoměřicích

Vidlštejnu

Chebu

Volarech

Prachaticích

Vyšším Brodě

Kaplici

Žacléři

Trutnově

B. v zemi Moravskoslezské působnost

okresního soudu v

na okresní soud

Bílovci

Klimkovicích

Cukmantlu

Frývaldově

Dvorcích

Rýmařově

Fulneku

Novém Jičíně

Horním Benešově

Bruntále

Jablunkově

Českém Těšíně

Jaroslavicích

Znojmo

Javorníku

Frývaldově

Jindřichově

Krnově

Městě Albrechticích

Krnově

Městě Libavé

Olomouci

Odrách

Vítkově

Osoblaze

Knově

Pohořelicích

Židlochovicích

Slavonocích

Dačicích

Starém Městě

Šumperku

Svitavách

Moravské Třebové

Šilperk

Zábřehu

Uničově

Šternberku

Vidnavě

Frývaldově

Vízmberku

Šumperku

Vranově

Znojmě

Vrbně

Bruntále

(4)

Obvodu okresního soudu, jehož působnost byla podle ustanovení odstavce 3 přenesena

na okresní soud z obvodu jiného krajského soudu, příčleňuje sa ne tu dobu k obvodu

tohoto krajského soudu.

(5)

Změny, které podle tohoto dekretu nastávají v organisaci sborových soudů, platí obvodně

i o organisaci příslušných úřadů veřejné žaloby.

(6)

Organisace soudů, vyplývající z ustanovení odstavců 1 až 4, je patrna z přílohy tohoto

dekretu.

§ 2.

Pro veškeré řádné soudy platí doba ode dne, kdy tento dekret nabude účinnosti, až

do 31. prosince 1947 za dobu jejich nové organisace podle § 99 ústavní listiny.

§ 3.

(1)

Pokud by to vyžadovaly mimořádné poměry, může ministr spravedlnosti na přechodnou

dobu vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení učiniti opatření odchylná od úpravy podle

§ 1

s výjimkou změny obvodů a didel soudů.

Může zejména

1.přenésti působnost některých krajských nebo okresních soudů na na jiné soudy téhož

druhu anebo obnoviti činnost soudů jiichž působnost byla přenesena na jiný soud,

2.

odsunout den, kdy některé soudy zahájí svou činnost.

(2)

Opatření učiněná podle předchozího odstavce stran sborových soudů platí přiměřeně

pro úřady veřejné žaloby.

§ 4.

Sjednocení předpisů o organisaci a řízení v občanských věcech právních.

Na pohraniční území zemí České a Moravskoslezské rozšiřuje se platnost předpisů, které

platí pro ustrojení a příslušnost soudů, působících nyní na ostatním území jmenovaných

zemí, jakož i platnost předpisů o řízení před těmito soudy.

§ 5.

(1)

Občanské věci právní, vedené u bývalých německých soudů jako soudů první stolice,

vede dále ten soud, který by byl pro věc příslušný, kdyby byla zahájena za účinnosti

tohoto dekretu; při tom se, co se týká místní příslušnisti, příhlíží k důvodu založivšímu

pro věc místní příslušnost německého soudu.

(2)

Pro pokračování v občanských věcech sporných se užije § 412, odst. 2 civilního řádu

soudního.

§ 6.

K projednání opravného prostředku podaného do rozhodnutí bývalého německého soudu

je příslušný soud opravné stolice, který by byl povolán jej vyříditi, kdyby v první

stolici byl rozhodl soud příslušný podle

§ 5

.

§ 7.

Rozhodnutí bývalých německých soudů, která v den, kdy nabude účinnosti tento dekret,

nebyla ještě v právní moci a proti kterým do toho dne nebyl podán opravný prostředek,

lze vzíti v odpor jen podle předpisů uvedených v

§ 4

.

§ 8.

(1)

Spisy v občanských věcech právních, kterých se týkají

§§ 5 až 7

, odevzdá soudní úřad, který je má zatím v úschově, soudu nyní příslušnému.

(2)

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro odevzdání spisového materiálu týkajícího

se skončených občanských věcí právních.

§ 9.

(1)

V trestních věcech, které byly zahájeny nebo projednávány u bývalých německých soudů

neb státních zástupců na území zemí České a Moravskoslezské, je ke všem úkonům, jež

má podle práva platného v době nabytí účinnosti tohoto dekretu provésti soud, povolán

ten soud, který by byl podle tohoto práva příslušný k jednání o trestném činu, jenž

byl předmětem trestního řízení.

(2)

Byl-li však předmětem řízení čin, který podle práva zmíněného v odstavce 1 není trestný,

je příslušný vždy sborobý soud I. stolice.

§ 10.

Spisy v trestních věcech, zahájených nebo projednaných u bývalých německých soudů

nebo státních zástupců , zašle úřad, který je má v úschově, pokud nejde o spisy v

trestních věcech uvedených v

§ 13

tohoto dekretu, neprodleně státnímu zástupitelství u sborového soudu I. stolice,

příslušného podle § 9 nebo v jehož obvodě leží okresní soud příslušný podle tohoto

ustanovení.

§ 11.

Trestní věci, které dosud nebyly pravoplatně skončeny, posoudí státní zástupce podle

práva platného v době nabytí účinnosti tohoto dekretu. Neshledá-li dostatečného důvodu,

aby dal proti určité osobě zavésti trestní řízení, spisy odloží, v opačném případě

podá buď návrh na zavedení přípravného vyhledávaní nebo vyšetřovaní nebo podá spis

obžalovací (návrh) nebo navrhne potrestání okresním soudem.

§ 12.

Trestní věci pravoplatně skončené přezkoumá státní zástupce s hlediska ustanovení

článku 9 až 11 ústavního dekretu presidenta republiky z 3. stpna 1944 o obnovení právního

pořádku. Shledá-li, že jsou dány podmínky pro postup podle těchto ustanovení, zašle

spisy příslušnému soudu (

§ 9

) s návrhem tomu odpovídajícím; v ostatních případech je odevzdá tomuto soudu k jinému

zákonnému opatření. Spisy bývalých německých státních zástupců u sebe uschová.

§ 13.

(1)

V trestních věcech zahájených na soukromou žalobu a dosud pravoplatně neskončených,

jichž přednětem je čin, který se stíhá na soukromou žalobu též podle práva platného

v době nabytí účinnosti tohoto dekretu, zašle úřad spisy, které provede řízení podle

zásad platných pro řízení v první stolici.

(2)

Žádost o trestní stíhání pokládá se za podanou zavčas, byla-li ve lhůtě stanovené

právem platným v době nabytí účinnosti tohoto dekretu podána u bývalého německého

soudu.

§ 14.

(1)

Německé trestní rejstříky převezme státní zastupitelství, v jehož obvodě měl sídlo

bývalý německý úřad, u něhož byl trestní rejstřík veden.

(2)

Toto státní zastupitelství rozešle zprávy o trestu tam uložené těm státním zastupitelstvím,

která jsou úřadem rejstříku trestů podle § 14 vládního nařízení ze dne 14. července

1922, č. 198 Sb., o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální

statistiky.

(3)

Státní zastupitelství příslušné jako úřad rejstříku trestů vyhotoví na základe došlých

zpráv o trestu trestní listy, s nimiž naloží podle předpisů o ukládání trestních listů

(§ 16 vládního nařízení uvedeného v předchozím odstavci.) Sčítací trestní listy se

nevyhotonují a opisy trestních listů se nezasílají místům uvedeným v § 4 uvedeného

vládního nařízení.

(4)

Ustanovení odstavce 3 se však nevztahují na zprávy o trestu, který byl uložen pro

čin, jenž není trestný podle československého práva (čl. 9, ods. 2 ústavního dekretu

presidenta republiky z 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku) a na zprávy o trestu,

který je v rejstříku trestů zanesen na základě zpráv došlých již dříve.

§ 15.

Pokud před účinností tohoto dekretu byly provedeny pří výkonu soudnictví procesní

úkony soudy, které podle tohoto dekretu teprve počnou působiti, anebo před nomi, hledí

se na ně třak, jeho by byly provedeny za účinnosti tohoto dekretu.

§ 16.

Ustanovení

§§ 5, 6

a

8

se užije přiměřeně i na občanské věci právní vedené u jiných soudů než bývalých německých

soudů, pokud změnou soudního obvodu je dotčen důvod založivší dřívější místní příslušnost.

§ 17.

K zjednodušení a usnadnění kancelářské agendy u soudů s přenesenou působností (§ 1,

odst. 3) může ministr spravedlnosti vydati potřebná opatření v cestě správní.

§ 18.

(1)

Platnosti pozbývají veškeré předpisy, které se příčí ustanovením tohoto dekretu.

(2)

Dále se zrušují ustanovení

1.

§§ 13 až 17 a § 19 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 26. srpna 1944, č. 183

Sb., o zjednodušení v občanském soudnictví; ve věcech odsunutých podle §§ 13 až 17

soud z úřední moci nařídí pokračování v řízení anebo vyzve stranu (účastníka), aby

učinila případný návrh;

2.

§ 2, odst. 1 a § 3 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 2. září 1944, č. 194 Sb.,

o zjednodušení justiční organisace; obsazení senátů nejvyššího soudu se řídí předpisy

platnými dne 29. září 1938.

§ 19.

Tento dekret nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské;

provede jej ministr spravedlnosti.