Dekret presidenta republiky 78/1945 Z. z. o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků.

§ 1.

(1)

Každý podnikatel jest povinen postarati se o opatření peněžních prostředků k udržení

provozu svého hospodářského podniku. K této povinnosti náleží také zajištění těchto

peněžních prostředků.

(2)

Podnikatelem podle odstavce 1 jest osoba fysická či právnická nebo sdružení těchto

osob, na jejíž účet se podnik provozuje anebo se má provozovati.

§ 2.

(1)

Po dobu jednoho roku od počátku účinnosti tohoto dekretu jsou za účelem opatření

peněžních prostředků k udržení provozu hospodářských podniků povinni poskytnouti v

mezích svých hospodářských možností potřebné peněžité zápůjčky

a)

společnostem s ručením obmezeným jejich společníci v poměru svých kmenových vkladů;

b)

akciovým společnostem, komanditním společnostem na akcie a těžířstvům jejich akcionář

či těžař, vlastnící alespoň 25% akciového kapitálu či kuksů;

c)

hospodářským podnikům s výjimkou těch, které jsou označeny shora pod písm. b), ta

akciová společnost, komanditní společnost na akcie, společnost s ručením obmezeným

nebo to těžířstvo nebo společenstvo, které má na podniku alespoň 25%ní účast na kapitálu

nebo na zisku.

(2)

Ministr financí může povoliti úlevy od povinnosti uvedené v odstavci 1 v dohodě s

ministrem, do jehož působnosti podnik patří.

§ 3.

Na plnění povinností uložených v §§ 1 a 2 dozírají orgány určené ministrem financí.

Každý, koho tato povinnost postihuje, jest povinen tento dozor umožnit, podporovat

a při něm spolupůsobit.

§ 4.

(1)

Pokud nelze opatřiti peněžní prostředky k udržení provozu hospodářských podniků podle

ustanovení §§ 1 a 2 nebo prostředky k obnovení provozu hospodářských podniků, zmocňuje

se ministr financí, aby v dohodě s ministrem, do jehož působnosti podnik patří, převzal

státní záruku za úvěry s jejich příslušenstvím, které peněžní ústav či sdružení těchto

ústavů poskytne

a)

k opatření peněžních prostředků hospodářským podnikům, jsoucím v národní správě podle

dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých

majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot

Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů;

b)

k opatření peněžních prostředků na výplatu mezd a služebních platů, na nákup surovin

a materiálu hospodářským podnikům vůbec;

c)

k převedení podniků z válečného hospodářství na hospodářství mírové;

d)

podnikům nebo podnikatelům postiženým válkou nebo okupací za účelem uvedení podniků

do provozu.

(2)

Záruční listiny a doložky vydané podle předcházejícího odstavce jsou osvobozeny od

poplatků.

(3)

Zaručený úvěr uvolňuje podle potřeby ministr financí.

(4)

Podniky požívající zaručeného úvěru podléhají státnímu dozoru, jejž provádějí orgány

určené ministrem financí, bez újmy dozoru podle jiných platných ustanovení. Nejvyšší

účetní kontrolní úřad vykonává v těchto podnicích dozor podle zákona ze dne 20. března

1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Podnikatelé

a národní správci jsou povinni dozor umožnit, podporovat a při něm spolupůsobit.

(5)

Převezme-li ministr financí podle odstavce 1 záruku za úvěr poskytnutý akciové společnosti,

vztahuje se na ni ustanovení čl. XLVIII, odst. 1, věty druhé bankovního zákona ze

dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb.

§ 5.

Vyjde-li najevo po poskytnutí státní záruky podle § 4, odst. 1, písm. a) až c), že

je tu povinnost stanovená v § 2, určí ministr financí v dohodě s ministrem, do jehož

působnosti podnik patří, výši této povinnosti. Výměr o tom jest vykonatelný správní

exekucí.

§ 6.

Nároky z jakýchkoliv úvěrů poskytnutých peněžními ústavy podnikům jsoucím v národní

správě se uspokojí při exekuční vnucené správě a při nucené dražbě ve stejném pořadí

jako nároky, uvedené v § 120, č. 4 a § 216, č. 1 exekučního řádu.

§ 7.

Úroková sazba úvěrů, poskytnutých podle §§ 4 a 6, smí včetně všech poplatků, náhrad

a odměn činiti nejvýše 5% ročně.

§ 8.

(1)

Úvěry sjednané před úvěry zaručenými státem podle § 4, jakož i jejich příslušenství,

mohou býti vymáhány a spláceny jen se souhlasem ministra financí. Promlčení pohledávek

z takových úvěrů se staví v době ode dne podání žádosti za souhlas ministra financí

až do dne udělení tohoto souhlasu.

(2)

Toto ustanovení se netýká úvěrů sjednaných počínajíc dnem, kdy obec, ve které podnik

jest, byla osvobozena od okupace.

§ 9.

(1)

Pokud nejde o čin přísněji trestný nebo o čin trestný soudně, trestá okresní národní

výbor pro správní přestupek vězením do jednoho roku nebo pokutou do výše 1,000.000

K nebo oběma těmito tresty zároveň

a)

toho, kdo úmyslně poruší ustanovení §§ 1, 2, 3 a § 4, odst. 4 tohoto dekretu;

b)

toho, kdo učiní v žádosti za poskytnutí úvěru k účelům uvedeným v § 4, odst. 1 úmyslně

nesprávné údaje, jež jsou rozhodné pro vyřízení věci;

c)

dlužníka, který nesplní úmyslně zcela nebo zčásti povinnosti ze státem zaručeného

úvěru;

d)

dlužníka, který, pokud jde o úvěr poskytnutý podle tohoto dekretu, jedná úmyslně

takovým způsobem, aby zmařil nebo ztenčil uspokojení věřitelovo;

e)

dlužníka, který prostředků, získaných úvěrem podle §§ 2 nebo 4, použije úmyslně k

jinému účelu, než pro který byl úvěr určen.

(2)

Byly-li skutkové podstaty, uvedené v odstavci 1, založeny toliko z nedbalosti, uloží

se trest podle míry zavinění, a to buď vězení do 3 měsíců nebo pokuta do 250.000 K

nebo oba tyto tresty zároveň.

(3)

Pro případ nedobytnosti pokuty budiž uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění

v případech odstavce 1 do jednoho roku, v případech odstavce 2 do 3 měsíců vedle trestu

vězení po případě již uloženého.

(4)

Trestní řízení se provádí ve všech případech na návrh, který podá ministr financí

po dohodě s ministrem, do jehož působnosti podnik patří. Návrh může býti do vydání

trestního nálezu v I. stolici odvolán. Za právnické osoby odpovídají trestně ti, kdož

podle platných předpisů je spravují. Právnické osoby však ručí za pokuty uložené těmto

správním orgánům.

§ 10.

Ustanovení §§ 4, 6 a 9 se vztahují též na případy, v nichž byl hospodářským podnikům

poskytnut úvěr k udržení provozu počínajíc dnem osvobození od okupace.

§ 11.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské;

provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.