VYHLÁŠKA 77/1981 Z. z. o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

§ 1

Kategorie a obory zdravotnických pracovníků

(1)

Úkoly ve zdravotnictví plní zdravotničtí pracovníci těchto kategórií: lékaři, farmaceuti,

zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, střední zdravotničtí pracovníci,

nižší zdravotničtí pracovníci a pomocní zdravotničtí pracovníci.

(2)

Zdravotničtí pracovníci jednotlivých kategorií vykonávají odbornou činnost v oborech,

pro něž získali způsobilost k výkonu povolání.

(3)

Blížší náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků určuje

ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“).

§ 2

Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména poskytují

léčebně preventivní péči o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek včetně

opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a podílejí se na zdravotní výchově

obyvatelstva, popřípadě na plnění pedagogických a výzkumných úkolů ve zdravotnictví.

§ 3

(1)

Lékaří získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia na vysoké škole ve

studijních oborech všeobecné lékařství, dětské lékařství, hygiena, stomatologie. Na

základě závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví mohou títo lékaři získat způsobilost

k výkonu povolání v jiném studijním oboru než ve kterém ukončili řádné studium po

doplnění znalostí řádným studiem na vysoké škole.

1

)

(2)

Lékaři, absolventi lékarské fakulty studijního oboru všeobecného lékařství, mohou

vykonávat své povolání též v oborech dětské lékařství, hygiena, epidemiologie a mikrobiologie.

Po doplnění znalostí v rozsahu určeném ministerstvem zdravotnictví i v oboru stomatologie.

2

)

(3)

Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru hygiena, mají způsobilost k

výkonu povolání především v oborech hygiena, epidemiologie a mikrobiologie a zásadně

mohou vykonávat své povolání jen v těchto oborech. Se souhlasem krajského národního

výboru mohou být tito lékaři též zařazováni podle kádrové situace do specializační

průpravy pro získání specializace v oboru všeobecného lékařství.2)

(4)

Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru dětské lékařství, mají způsobilost

k výkonu povolání především v péči o dítě. Organizace je může podle kádrové situace

výjimečné převést k výkonu povolání lékaře v jiním oboru na základě závazného stanoviska

ministerstva zdravotnictví, které současně určí potřebné podmínky.

2

)

(5)

Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru stomatologie, mají způsobilost

k výkonu povolání jen v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní souvísející.

§ 4

Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména

se zabývají přípravou a výrobou léčiv, jejich kontrolou, plánovitým zajišřováním a

dispenzací, jsou odbornými poradci lékařů v oblsti léčiv a vybraných zdravotnícých

potřeb a v oblasti účelné farmakoterapie, uplatňují se na speciálních pracovištích

a v laboratořích zdravotnických zařízení a kontrolních a výzkumných ústavů ve zdravotnictví

a podílejí se na zdravotní výchově obyvatelstva.

§ 5

(1)

Faramceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia na vysoké škole

ve studijních oborech všeobecná farmacie, klinická farmacie a technologická farmacie.

1

)

(2)

Farmaceuti, absolventi studijního oboru všeobecná farmacie, mají způsobilost k výkonu

povolání především v zařízeních lékárenské služby a zdravotnického zásobování.

(3)

Farmaceuti, absolventi studijního oboru klinická farmacie, mají způsobilost k výkonu

povolání především na odděleních klinické farmakologie a nukleární medicíny nemocnic

s poliklinikou, v biochemických, hematologických a toxikologických laboratořích, ve

výzkumných ústavech, v zařízeních lékářské služby, při biologické kontrole léčiv a

v laboratořích hygienické služby.

(4)

Farmaceuti, absolventi studijního oboru technologická farmacie, mají způsobilost

k výkonu povolání především ve farmaceutickém průmyslu, na specializovaných pracovištích

lékárenské služby, nemocnic s poliklinikou, kontrolních a výzkumných ústavů, zařízení

zdravotnického zásobování a hygienické služby.

(5)

Organizace může podle kádrové situace výjimečně převést farmaceuty, absolventy jednotlivých

studijních oborů, na jejich žádost k výkonu povolání v jiném oboru farmacie na základě

závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví a po doplnění znalostí řádným studiem.

1

)

§ 6

Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním vykonávají podle svého odborného

zaměření pedagogickou činnost ve středních zdravotnických školách, středních odborných

učilištích zdravotnických, v Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických

pracovníků (dále jen „Ústav“) a při dalším vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví

nebo činnost spojenou s odborným vedením a organizováním práce středních zdravotnických

pracovníků.

§ 7

(1)

Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka s jiným vysokoškolským vzděláním

se získává ukončením studia na vysoké škole

1

)

a)

ve studijním oboru učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy,

b)

ve studijním oboru péče o nemocné,

c)

ve studijním oboru tělesná výchova a sport - rehabilitace.

(2)

Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, absolventi studijního oboru

učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy a studijního oboru pedagogika

- péče o nemocné, mají způsobilost vyučovat příslušné odborné předměty na středních

zdravotnických školách, popřípadě vykonávat pedagogickou činnost v zařízeních pro

výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků.

(3)

Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškoským vzděláním, absolventi studijního oboru

péče o nemocné, mají způsobilost k výkonu povolání při odborném vedení a organizování

práce středních zdravotnických pracovníků. Způsobilost k výkonu pedagogické činnosti

v tomto oboru mohou získat po doplnění pedagogického vzdělání řádným studiem na vysoké

škole.

3

)

(4)

Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, absolventi studjiního oboru

tělesná výchova a sport - rehabilitace, mají způsobilost k výkonu povolání při odborném

vedení a organizování práce rehabilitačních pracovníků. Způsobilost k výkonu pedagogické

činnosti v tomto oboru mohou získat po doplnění pedagogického vzdělání řádným studiem

na vysoké škole.

3

)

§ 8

(1)

Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední

zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně nebo podle

pokynů lékaře nebo farmaceuta, vedoucího středního zdravotnického pracovníka, popřípadě

jiného vedoucího pracovníka.

(2)

Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní

sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent

hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant,

zubní laborant a oční optik.

§ 9

(1)

Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilist k výkonu povolání v jednotlivých

oborech ukončením studia na střední zdravotnické škole nebo v příslušném studijním

oboru na střední škole pro pracující při středním odborném učilišti zdravotnickém.

4

)

(2)

Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestri mají též absolventi vojenských zdravotnických

škol, které vychovávají střední zdravotnické pracovníky.

(3)

Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněny vykonávat též osoby, které úspěšně

absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického

laboranta osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické

fakultě. Povolání zdravotní sestry jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly

zkoušky z předmětů péče o nemocné při studiu učitelství odborných předmětů pro střední

zdravotnické školy.

§ 10

(1)

Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které

získali způsobilost k výkonu povolání.

(2)

Zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry mohou v případě potřeby pracovat

ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání, s výjimkou činnosti

na porodním sále a ve funkci obvodní ženské sestry, které mohou vykonávat pouze ženské

sestry, a činností na pracovištích poskytujících péči o novorozence, které mohou vykonávat

pouze dětské sestry. Zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající odbornou činnost

v oboru dětská sestra jsou povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.

(3)

Zdravotní sestry, dětské sestry, ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníci,

asistenti hygienické služby, radiologičtí laboranti a zubní laboranti mohou trvale

pracovat v jiném oboru, než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích

práce stanovených v příloze č. 6 této vyhlášky, jestliže do dvou let ode dne převedení

na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole zkoušky z předmětů uvedených

v této příloze.

§ 11

(1)

Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující střední, popřípadě

jiné zdravotnické vzdělání pod vedením pracovníka s výšší odbornou kvalifikací.

(2)

Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v techto oborech: ošetřovatelka,

pěstounka (dětská ošetřovatelka), zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní

pracovník a pitevní laborant - preparátor.

§ 12

(1)

Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání

a)

ukončením studia na zdravotnické odborné škole,

5

)

nebo

b)

absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví,

nebo

c)

absolvováním tříletého učebního oboru

6

)

zdravotník ve středním odborném učilišti zdravotnickém.

(2)

Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněny vykonávat též osoby, které

absolvovaly na střední zdravotnické škole, popřípadě na lékařské nebo farmaceutické

fakultě část studia určenou ministerstvem zdravotnictví.

§ 13

Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením pracovníků s vyšší odbornou

kvalifikací činnost vyžadující zdravotnickou přípravu. Své povolání vykonávají v oboru

sanitář pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.

7

)

§ 14

Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním

kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví nebo dvouletého učebního oboru

ve středním odborném učilišti zdravotnickém.

6

)

§ 15

Vedle zdravotnických pracovníků plní úkoly ve zdravotnictví podle zásad účelné dělby

práce též jiní odborní pracovníci.

§ 16

Jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví získávají způsobilost k výkonu povolání

studiem na školách poskytujících vysokoškolské, úplné střední nebo střední vzdělání

jiného než zdravotnického směru a průpravou pro výkon práce ve zdravotnictví určenou

ministerstvem zdravotnictví, pokud ji jíž nezískali studiem na vysoké nebo střední

škole.

§ 17

(1)

Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrňuje

a)

specializační průpravu lékařů a farmaceutů,

b)

nástupní praxi a pomaturitní specializační studium středních zdravotníckých pracovníků,

c)

speciální průpravu jiných odborných pracovníků s vysokoškolským vzděláním a pomaturitní

studium jiných odborných pracovníků s úplným středním vzděláním pro výkon práce ve

zdravotnictví podle přílohy č. 5 této vyhlášky,

d)

průpravu pro výkon vedoucích funkcí ve zdravotníctví,

e)

průpravu jiných odbornýchpracovníků pro výkon práce ve zdravotnictví,

f)

soustavné zdokonalování znalostí odborných pracovníků ve zdravotnictví.

(2)

Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je soustavné

individuální studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného

pracovníka.

(3)

Odborní pracovníci ve zdravotníctví jsou povinni plánovitě prohlubovat a zdokonalovat

svoje odborné a ideologické znalosti po dobu výkonu svého povolání.

§ 18

Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví řídí ministerstvo zdravotnictví

po dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky za odborné pomoci

nebo prostřednictvím Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen

„Institut“) a Ústavu. Přitom úzce spolupracuje s krajskými národními výbory a využívá

též vzdělávacích zařízení zdravotnických organizací.

§ 19

V souvislosti s dalším vzděláváním odborných pracovníků ve zdravotnictví jsou vedoucí

pracovníci na všech stupních řízení povinni

a)

zabezpečit a kontrolovat nástupní praxi, která je ukončena zhodnocením a zpracováním

plánu dalšího rozvoje pracovníka,

b)

vést pracovníky k všestrannému odbornému růstu, k zvyšování ideové a odborné úrovně

jejich práce a k dodržování socialistické morálky,

c)

zabezpečit zaškolení všech pracovníků, u nichž došlo ke změnám funkce, pracovní náplně

nebo k přerušení odborné činnosti v oboru na dobu delší než pět let,

d)

plánovitě řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v souladu

se závěry komplexního hodnocení a navrhovat je na odpovídající školicí akce,

e)

zhonotit ideologický a odborný růst odborných pracovníků ve zdravotnictví a jeho

výsledky promítat do jejich komplexního hodnocení.

§ 20

(1)

Institut, Ústav i krajské ústavy národního zdraví zabezpečující další vzdělávání

zdravotnických pracovníků spolu vzájemně úzce spolupracují.

(2)

Při plnění úkolů na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků spolupracuje

Institut též s lékařskými fakultami a fakultou farmaceutickou a Ústav s vybranými

středními zdravotnickými školami.

§ 21

Specializační průprava lékařů a farmaceutů a pomaturitní specializační studium středních

zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud

vyhovují požadavkům pro tyto účely. Je-li toho třeba, doplňuje se na pracovištích

zvlášť určených pro tento účel v rámci kraje krajským národním výborem na návrh krajského

odborníka příslušného oboru a školicími akcemi v Institu nebo Ústavu, popřípadě na

školících místech určených ministerstvem zdravotnictví.

§ 22

(1)

Specializační průpravou získává lékař a farmaceut specializaci I. stupně určenou

pro výkon odborné činnosti. Po jejím dosažení může získat vyšší specializaci (specializaci

II. stupně nebo nastavbovou specializaci) určenou pro výkon specializované činnosti.

(2)

Lékaři a farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v oborech uvedených

v příloze č. 1 a nástavbovou specializaci v oborech uvedených v příloze č.; přílohy

tvoří součást této vyhlášky.

(3)

Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře a farmaceuty

vykonávjící činnost ve stanovených oborech povinné. Zařazování do specializační průpravy

pro získání vyšší specializace se provádí na základě komplexního hodnocení s přihlédnutím

ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazeče.

§ 23

(1)

Do specializační průpravy pro získání specializace v některém z oborů uvedených v

příloze č. 1 a 2 zařazují lékaře a farmaceuty krajské národní výbory, lékaře a farmaceuty

pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví,

a lékaře a farmaceuty pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány,

popřípadě orgány jimi pověřené. Zařezení navrhuje organizace, k níž je lékař nebo

farmaceut v pracovním poměru.

(2)

Do specializační průpravy pro získání nástavbové specializace ve zvlášť úzkých specializačních

oborech uvedených v příloze č. 3 zařazuje lékaře a farmaceuty ministerstvo zdravotnictví

na základě návrhů krajských národních výborů, ústředně řízených zdravotnických organizací

nebo příslušných ústředních orgánů. Ministerstvo zdravotnictví může zařadit lékaře

nebo farmaceuta do specializační průpravy pro získání nástavbové specializace ve zvlášř

úzkém oboru, i když není tento obor uveden v příloze č.3.

§ 24

(1)

Specializační průprava pro specializaci I. stupn trvá dva a půl roku. Specializační

průprava pro vyšší specializaci trvá tři až pět len; její délka je blíže určena ve

specializačních náplních (§ 25).

(2)

Do specializační průpravy započítává Institut jen dobu výkonu povolání lékaře nebo

farmaceuta v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých připadech výjimečně

započítat i práci lékaře nebo farmaceuta vykonanou v zahraničí.

§ 25

Rozsah znalosti

Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí

potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společenskovědních stanoví

specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

§ 26

Kvalifikační atestace

(1)

Znalosti lékařů a farmaceutů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují

kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a

způsob vykonání kvalifikační atestace.

(2)

Lékaře a farmaceuty doporučují ke kvalifikačním atestacím krajské národní výbory,

lékaře a farmaceuty pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo

zdravotnictví, a lékaře a farmaceuty pracující mimo státní zdravotní správu příslušné

ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

(3)

Po úspěšně vykonané kvalifikační atestaci vydává Institut diplom o specializaci.

§ 27

Na návrh krajského národního výboru nebo ústředně řízené zdravotnické organizace Institu

výjimečně zařadí lékaře nebo farmaceuta do specializační průpravy pro získání nástavbové

specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je

tato nástavbová specializace uvedena v příloze č. 2. Ministerstvo zdravotnictví tak

činí, jde-li o nástavbovou specializaci uvedenou v příloze č. 3.

§ 28

Ministerstvo zdravotnictví může

a)

povolit zařazení lékaře nebo farmaceuta přímo do specializační průpravy pro nástavbovou

specializaci v oborech uvedených v přílohách č. 2 a 3, jestliže krajský národní výbor

zajistí před vykonáním kvalifikační atestace pro nástavbovou specializaci doplnění

znalostí ze specializační průpravy a vykonání kvalifikační atestace pro specializaci

I. stupně příslušného oboru;

b)

zhodnotit v odůvodněných případech postgraduální vzdělání lékaře nebo farmaceuta

získané podle dřívějších předpisů a přiznat na jeho základě specializaci;

c)

přiznat profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědeckopedagogický titul,

odpovídá některému oboru, v němž lze získat vyšší specializaci, specializaci v tomto

oboru; diplom o specializaci jim vydá Institut;

d)

stanovit jiný termín nebo způsob vykonání kvalifikační atestace, především u nástavbových

specializaci ve zvlášř úzkých oborech uvedených v příloze č. 3;

e)

přiznat specializaci na základě specializace získané v cizině, popřípadě určit rozsah

doplnění znalostí potřebných k jejímu přiznání.

§ 29

Nástupní praxe

(1)

Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí,

která umožňuje prohloubit a upevnit znalosti získané studiem.

(2)

Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů

a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnosti

uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou získali způsobilost k výkonu povolání.

(3)

Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců; její délku určí vedoucí pracoviště individuálně,

a to podle osobních vlastností, školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu

šestiměsíční nástupní praxe.

§ 30

Zařazení do pomaturitního specializačního studia

(1)

Pomaturitním specializačním studiem získávají střední zdravotničtí pracovníci specializace,

poprípadě vyšší specializace v úsecích práce uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky.

(2)

Do pomaturitního specializačního studia mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci,

kteří získali způsobilost k výkonu povolání v příslušném oboru, popřípade mohou pracovat

v jiném oboru nebo úseku práce za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a 3, mají tříletou

praxi a pracují v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.

(3)

Střední zdravotnické pracovníky zařazují do pomaturitního specializačního studia

krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky pracující v ústředně řízených

zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví, a střední zdravotnické pracovníky

pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány

jimi pověřené. Zařazení navrhuje organizace, k níž je střední zdravotnický pracovník

v pracovním poměru.

§ 31

Délka pomaturitního specializačního studia

(1)

Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá jeden

až dva roky;

8

)

jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních nápních

(§ 32) zdravotnického pracovníka v Československé socialistické republice, a to v

úseku práce odpovídajícím zvolené specializaci. Ministerstvo zdravotnictví může v

jednotlivých případech výjimečně započítat i práci středního zdravotnického pracovníka

vykonanou v zahraničí.

§ 32

Rozsah znalostí

Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí

společenskovědních stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

§ 33

Specializační zkoušky

(1)

Znalosti středních zdravotníckých pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního

studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu, který určuje místo, termín

a způsob vykonání specializační zkoušky.

(2)

Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydává Ústav vysvědčení o specializaci.

§ 34

Získávání specializací ve zvláštních případech

Ministerstvo zdravotnictví může

a)

výjimečně zařadit středního zdravotnického pracovníka do pomaturitního specializačního

studia ve zvlášř úzkém úseku práce, i když není uveden v příloze č. 4,

b)

stanovit jiný termín nebo způsob vykonání specializační zkoušky,

c)

přiznat specializaci na zákadě specializace získané v cizině, popřípadě určit rozsah

doplnění znalostí potřebných k jejímu přiznání.

§ 35

Příprava pro výkon vedoucích funkcí

(1)

Příprava vedoucích zdravotnických pracovníků - organizátorů určených ministerstvem

zdravotnictví a jejich kádrových rezerv spočívá u lékařů v získání nástavbové specializace

v oboru sociálního lékařství a organizace zdravotnictví, u farmaceutů v získání nástavbové

specializace v oboru organizace a řízení farmacie a u středních zdravotnických pracovníků

v získání vyšší specializace v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických

pracovníků.

(2)

Příprava pro výkon ostatních vedoucích funkcí určených ministerstvem zdravotnictví

spočívá kromě splnění stanovených odborných kvalifikačních předpokladů v absolvování

funkčního (doplnkového) kursu organizace a řízení zdravotnictví organizovaného Institutem

nebo Ústavem, poprípadě z jejich pověření krajskými národními výbory. Funkční (doplňkový)

kurs se zakončuje ověřením znalostí před komisí jmenovanou Institutem nebo Ústavem

a o jeho absolvování vydává Institu nebo Ústav osvědčení.

§ 36

Příprava lékařů a farmaceutů pro speciální úseky činnosti

Pro lékaře a farmaceuty zaměřené na plnění ukolů ve speciálních úsecích činnosti organizuje

Institut zvláštní školicí akce zakončené ověřením znalostí. O absolvování školící

akce vydává Institut osvědčení.

§ 37

Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky činnosti a funkce

(1)

Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se

tito pracovníci připravují pro speciální úseky činnosti a pro výkon fukcí určených

ministerstvem zdravotnictví.

(2)

Školící akce se zakončují ověřením znalostí. O absolvování školicí akce vydává Ústav

osvědčení.

§ 38

Seminární školení

(1)

K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků pořádají zdravotnické organizace

pravidelná seminární školení. Oraganizaci, rozsah a obsahové zaměření stanoví ministerstvo

zdravotnictví.

(2)

Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je součástí jejich pracovních

povinností.

§ 39

Školicí akce

(1)

Ke zdokonalování znalostí zdravotníckých pracovníků se pořádají krátkodobé školicí

akce, zejména tématické kursy, funkční a doplňkové kursy, školení na školicích místech

(stáže) a jiné školicí akce k seznámení se speciálními a novými metodami práce a aktuálními

úkoly ve zdravotnictví a k přípravě pro výkon fukcí.

(2)

Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě krajský ústav národního zdraví

zpravidla podle programů schválených Institutem nebo Ústavem.

(3)

Školicí akce může Institut nebo Ústav účelně kombinovat s řízeným a pravidelně ověřovaným

samostatným studiem zdravotnických pracovníků, pro něž jsou akce organizovány.

§ 40

Periodické zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků

K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotníckých pracovníků

v jednotlivých oborech a úsecích práce se organizují akce periodického zdokonalování

znalostí. Časové etapy, rámcový obsah a okruh pracovníků tohoto povinného zdokonalování

znalostí určí ministerstvo zdravotnictví.

§ 41

(1)

Odborné znalosti zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním

přezkoumávají příslušní okresní, krajští a hlavní odborníci.

(2)

Zjistí-li okresní, krajští nebo hlavní odborníci při přezkoumávání znalostí závažné

nedostatky ve výkonu povolání zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1, navrhnou

doplnění potřebných znalostí, popřípadě navrhnou krajskému národnímu výboru způsob

jejich ověření. V případě potřeby lze současně přezkoumat i zdravotní způsobilost

k výkonu povolání těchto zdravotnických pracovníků podle zvláštních předpisů

,

9

)

jakož i jejich morální a etické vlastnosti.

§ 42

Doplnění potřebných znalostí u zdravotníckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním

organizuje Institut, u zdravotnických pracovníků s úplným středním vzděláním Ústav

formou školení ve výukových základnách Institutu nebo Ústavu. Odborné znalosti ověřuje

Institut (Ústav); o absolvování školení a ověření znalostí vydává hodnocení.

§ 43

(1)

Návrh na ověření potřebných znalostí u zdravotnických pracovníků s vysokoškolským

a úplným středním vzděláním pracujících v organizacích řízených národními výbory podávají

příslušní okresní a krajští odborníci nebo ústavy národního zdraví. Pokud tito pracovníci

pracují v ústředně řízených zdravotnických organizacích, podávají takový návrh hlavní

odborníci nebo tyto organizace. Jestliže pracují mimo státní zdravotní správu, mohou

návrh podat odborníci určení těmito orgány. Obdobné návrhy mohou podat i znalecké

komise.

10

)

(2)

O povinnosti podrobit se ověření potřebných znalostí rozhoduje u zdravotnických pracovníků

s vysokoškolským a úplným středním vzděláním pracujících v organizacích řízených národními

výbory krajský národní výbor, u pracovníků pracujících v ústředně řízených zdravotnických

organizacích ministerstvo zdravotnictví, a u pracovníků pracujících mimo státní zdravotní

správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

§ 44

(1)

O výsledku ověření odborných znalostí zdravotnických pracovníků s vysokoškolským

a úplným středním vzděláním informuje Institut (Ústav) příslušné navrhovatele, jakož

i organizace, k nimž jsou tito pracovníci v pracovním poměru.

(2)

Ověřené nedostatky v odborných znalostech nebo v jiných předpokladech pro výkon povolání

zdravotnického pracovníka mohou být důvodem pro opatření podle zvláštních předpisů.

11

)

§ 45

Speciální průprava pro výkon práce ve zdravotnictví

(1)

Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, mohou kromě soustavného

dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru absolvovat pod vedením a podle pokynů

vedoucích pracovníků speciální průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví, zejména

v úsecích stanovených v příloze č. 5 písm. A. Obdobně mohou získat jiní odborní spracovníci

speciální průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví formou pomaturitního specializačního

studia podle přílohy č. 5 písm. B, popřípadě jinými formami. Zařazování do speciální

průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví se provádí na základě komplexního hodnocení

s přihlédnutím ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a

předpokladům uchazeče.

(2)

Rozsah znalostí jiných odborných pracovníků potřebných pracovníků potřebnýchpro výkon

práce ve zdravotnictví podle jednotlivých kategorií i délku speciální průpravy stanoví

ministerstvo zdravotnictví v náplních této průpravy.

(3)

Speciální průpravu absolvují jiní odborní pracovníci při zaměstnání jednak pod vedením

a podle pokynů vedoucích pracovníků, jednak v doplňovacích školicích akcích organizovaných

Institutem, Ústavem, popřípadě krajským ústavem národního zdraví.

(4)

Jiné odborné pracovníky do speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví zařazují

krajské národní výbory, jiné odborné pracovníky pracující v ústředně řízených zdravotnických

organizacích ministerstvo zdravotnictví, a jiné odborné pracovníky pracující mimo

státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

(5)

Znalosti jiných odborných pracovníků získané v průběhu speciální průpravy pro výkon

práce ve zdravotnictví se ověřují zkouškou, před zkušební komisí Institutu nebo Ústavu,

které určují místo, termín a způsob zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydává Institut

nebo Ústav osvědčení.

§ 47

Jiné školicí akce

Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zůčastňují seminárního školení,

popřípadě dalších školících akcí samostatně nebo společně se zdravotnickými pracovníky.

§ 48

Průprava pro výkon vedoucích funkcí

Průprava jiných odborných pracovníkůpro výkon vedoucích funkcí ve zdravotnictví určených

ministerstvem zdravotnictví spočívá kromě splnění stanovených odborných kvalifikačních

předpokladů v absolvování funkčního (doplňkového) kursu organizace a řízení zdravotnictví

organizovaného Institutem nebo Ústavem, popřípadě krajskými národními výbory nebo

ústředně řízenými organizacemi. Funkční (doplňkový) kurs se zakončuje ověřením znalostí

před komisí jmenovanou Institutem nebo Ústavem; o jeho absolvování vydává Institut

nebo Ústav osvědčení.

§ 48

(1)

Způsobilost k výkonu povolání dentisty získaná podle dřívějších předpisů

12

)

zůstává nedotčena.

(2)

Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni

ošetřovat chrup konzervačně a proteticky, provádět jednoduché extrakce zubů a kořenů

a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského výkonu, jsou

povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření

zajistit.

§ 49

Způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a specializace zdravotnických pracovníků

získané podle dřívějších předpisů v kategoriích a oborech uvedených v této vyhlášce,

zůstávají nedotčeny.

§ 50

Lékaři, farmaceuti a střední zdravotničtí pracovníci, kteří jsou zařazeni v den počátku

účinnosti této vyhlášky do specializační průpravy nebo do pomaturitního specializačního

studia v oborech nebo úsecích práce, které se touto vyhláškou mění, mohou vykonat

kvalifikační atestaci nebo specializační zkoušku podle dřívějších předpisů, a to do

tří let ode dne počátku účinnosti této vyhlášky.

§ 51

(1)

Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru

alergologie, mají nástavbovou specializaci v oboru lékařská uminologie.

(2)

Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru hygieny

a epidemiologie, mají nástavbovou specializaci v některém z těchto oborů: hygiena

všeobecná a komunální, hygiena dětí a dorostu, hygiena výživy a předmětů běžného užívání,

hygiena práce a nemoci z povolání nebo epidemiologie.

(3)

Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů další specializaci v oboru organizace

a řízení zdravotnictví, mají nástavbovou specializaci v oboru sociálního lékařství

a organizace zdravotnictví.

(4)

Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů další specializaci v oboru posudkového

lékařství, mají nástavbovou specializaci v oboru posudkového lékařství.

(5)

Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I. stupně a vykonávali

k 1. lednu 1980 funkci obvodního lékaře, mohou do 31. prosince 1983 získat způsobilost

k výkonu této funkce podle dřívějších předpisů.

13

)

(6)

Lékaři, kteří získali způsobilost k výkonu funkce obvodního lékaře podle dřívějších

předpisů, mají specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství. Diplom o specializaci

jim vydá Institut.

§ 52

(1)

Farmaceuti, kteří získali podle dřívejších předpisů nástavbovou specializaci v oboru

řízení a ekonomiky lékárenské služby, mají nástavbovou specializaci v oboru organizace

a řízení farmacie.

(2)

Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I., popřípadě II.

stupně v oboru výroby biologických léčiv, mají specializaci I., popřípadč II. stupně

v oboru famraceutické technologie.

(3)

Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru

farmakodynamiky, mají nástavbovou specializací v oboru farmakologie a toxikologie

léčiv.

(4)

Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializací v oboru

biologických a kontrolních metod, mají nástavbovou specializaci v oboru biologických

a mikrobiologických kontrolních metod.

(5)

Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru

biochemické a toxikologické analýzy, mají nástavbovou specializaci v oboru biochemické

a toxikologické analytiky.

§ 53

Střední zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali vysokoškolské studium psychologie

- péče o nemocné nebo pedagogika - péče o nemocné, mají specializaci v úseku práce

ošetřovatelské péče a vyšší specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních

zdravotnických pracovníků.

§ 54

Střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci

v úseku práce péče o chrup, mají specializaci v úseku práce stomatologické péče.

§ 55

Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví, kteří podle dřívějších předpisů v Ústavu

absolvovali dvouleté kvalifikační studium kontrolorů, mají pomaturitní specializační

studium v úseku činnosti kontroly zdravotnických zařízení.

§ 56

Ve výjimečných případech může ministerstvo zdravotnictví převést absolventa lékařské

fakulty studijního oboru hygiena na jeho žádost k výkonu povolání lékaře v jiném oboru,

než stanoví § 3 odst. 3, a zároveň určit podmínky, na něž se toto převedení váže.

§ 57

(1)

Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické

povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory

a ministerstvem zdravotnictví, s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků

teoretických oborů.

(2)

Úkoly, které podle této vyhlášky příslušejí ministertvu zdravotnictví a národním

výborům, plní v jiných odvětvích orgány stanovené zvláštními předpisy vydanými v dohodě

s ministerstvem zdravotnictví.

(3)

Pro zdravotnické služby v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato

vyhlášky, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.

§ 58

Zrušuje se vyhláška č.

72/1971 Sb.

, o zdravotnických pracovnících, a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví,

ve znění vyhlášky č. 4/1978 Sb.

§ 59

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1981.