Vládní nařízení 77/1946 Z. z. kterým se vydává Statut národních podniků potravinářských.

§ 1.

(1)

Národní podnik zřídí ministr výživy v dohodě s ministry zemědělství a financí, na

Slovensku též v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování, zemědělství a finance,

z majetkové podstaty znárodněných podniků, z konfiskovaného nepřátelského majetku

průmyslových podniků a z dosavadních státních podniků ve znárodněných odvětvích. V

těchto odvětvích může ministr výživy v dohodě s ministry zemědělství a financí, na

Slovensku též v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování, pro zemědělství a pro

finance, zříditi nové národní podniky. Národní podnik výrobní může býti také zřízen

z majetkových podstat, které Československý stát nabude jiným způsobem než konfiskací;

takové majetkové podstaty mohou býti též začleněny do kteréhokoliv národního podniku.

(2)

Národnímu podniku určí ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu

a zásobování, znění firmy, předmět podnikání, jeho sídlo a u podniků spravovaných

představenstvem zřízeným podle ustanovení § 18, odst. 3 dekretu č. 101/1945 Sb. (nadále

jen dekret) počet členů (náhradníků) představenstva; změny schvaluje rovněž ministr

výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(3)

Zřízení národního podniku, znění firmy a předmět podnikání a jeho sídlo se vyhlásí

v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku zároveň s určením dne,

ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající. Stejně se vyhlašují změny

firmy, předmětu podnikání a sídla národního podniku.

§ 2.

(1)

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu presidenta republiky

č. 101/1945 Sb. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení

o obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících,

podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona (poplatkových pravidel)

s jeho změnami a doplňky a platí od svého zřízení poplatkový ekvivalent podle § 1,

odst. 2, písm. a) zákona ze dne 9. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(2)

Národní podniky buďtež vedeny zásadami obchodního podnikání. Stát neručí za jejich

závazky.

§ 3.

(1)

Národní podnik jest povinen užívati ve firmě označení „národní podnik“ a to v nezkráceném

znění.

(2)

Národní podnik se zapisuje jako firma kupce jednotlivce do rejstříku u krajského

soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik své sídlo;

má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, budiž také oznámen k zápisu do rejstříku u

krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu jest

tento závod.

(3)

V ohlášce k zápisu do rejstříku, k níž jest připojiti ověřený opis listiny, jíž byl

národní podnik zřízen, sdělí národní podnik soudu

a)

data opatření, jímž byl podnik zřízen,

b)

firmu a sídlo podniku,

c)

předmět podnikání,

d)

způsob zastupování podniku a znamenání jeho firmy.

(4)

Ustanovení odstavce 2 a 3 platí přiměřeně také pro ohlašování změn těchto skutečností

k zápisu do obchodního rejstříku.

§ 4.

(1)

Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

(2)

Členem (náhradníkem) představenstva národního podniku může býti toliko svéprávný

československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné

bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(3)

Za člena (náhradníka) představenstva nemůže býti zvolen ani jmenován

a)

kdo upadl v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ten, na jehož žádost se

provádí řízení vyrovnací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

b)

kdo byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro čin, pro který podle platných ustanovení

nastává ztráta práva volebního do obcí, po dobu této ztráty;

c)

příbuzní ředitele (náměstka) národního podniku v řadě přímé, jeho sourozenec a manžel,

jakož i osoby sešvagřené s ním v témže stupni;

d)

člen (náhradník) závodního zastupitelstva téhož národního podniku;

e)

člen (náhradník) představenstva nebo zaměstnanec nadřízeného nebo dozorčího orgánu;

výjimku může povoliti ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu

a zásobování;

f)

kdo provozuje jiný výdělečný podnik nebo vykonává funkci nebo činnost, které jsou

v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního (oblastního) orgánu.

(4)

Členství v představenstvu (náhradnictví) zaniká

a)

odpadnou-li předpoklady podle odstavce 2;

b)

nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 3;

c)

přestal-li člen představenstva (náhradník) volený z řad zaměstnanců býti zaměstnancem

národního podniku;

d)

nastal-li u člena představenstva (náhradníka) voleného z řad zemědělských účastníků

zánik práva zemědělského účastníka;

e)

bylo-li potvrzení podle § 5, odst. 4 odvoláno;

f)

vystoupí-li člen představenstva během funkčního období;

g)

úmrtím.

(5)

Člen představenstva (náhradník) nemůže vykonávati svůj úřad, pokud trvá vyšetřování

pro čin uvedený v odstavci 3, písm. b).

(6)

Skutečnost, že nastaly okolnosti způsobující zánik členství v představenstvu podle

odstavce 4, písm. a) a b), zjišťuje ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem

pro výživu a zásobování.

§ 5.

(1)

Členy představenstva národního podniku organisovaného za účasti zemědělců, zaměstnanců

a státu (národní podniky cukrovarské, § 13) jsou čtyři zástupci zemědělských účastníků

podniku, dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a jeden zástupce státu.

(2)

Členy představenstva národního podniku organisovaného za účasti svazků územní samosprávy,

zaměstnanců a státu (národní podniky pivovarské) jsou tři zástupci příslušného svazku

územní samosprávy, dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a dva zástupci státu.

(3)

Členy představenstva ostatních národních podniků jsou zástupci zaměstnanců zvolení

osazenstvem z jeho středu a osoby jmenované ústředním orgánem, na Slovensku oblastním

orgánem.

(4)

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, jednak

potvrzuje volbu a jmenování členů představenstva, jednak, pokud jde o národní podniky

cukrovarské a pivovarské, jmenuje zástupce státu do jejich představenstva. Potvrzení

nebo jmenování může býti kdykoliv odvoláno.

(5)

Stejným způsobem jako členové představenstva se zřizuje potřebný počet jejich náhradníků.

§ 6.

(1)

Členové představenstva (náhradníci) vykonají ministru výživy slib, že budou svědomitě

plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

(2)

Funkční období představenstva trvá tři roky. Jeho počátek stanoví ministr výživy,

na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(3)

Vystoupí-li člen představenstva během funkčního období, nebo zanikne-li jeho členství

jiným způsobem, nastoupí zaň do příští volby nebo jmenování náhradník.

(4)

Členům představenstva přísluší náhrada nákladů spojených s výkonem funkce a může

jim býti přiznána odměna za zvláštní práce, které přesahují rámec běžné činnosti představenstva.

(5)

O ochraně pracovního (služebního) poměru člena představenstva (náhradníka) z řad

zaměstnanců národního podniku platí přiměřeně ustanovení § 13 dekretu presidenta republiky

ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách.

§ 7.

Představenstvu národního podniku přísluší

1.

projednávati a schvalovati zprávu ředitele o činnosti;

2.

rozhodovati o osobních věcech ředitele vyplývajících ze služebního poměru, pokud

nejsou vyhrazeny ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

3.

udělovati a odvolávati prokuru nebo obchodní plnou moc;

4.

navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu změnu předmětu podnikání;

5.

navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu rozdělení národního podniku, sloučení s

jiným národním podnikem nebo změny v učlenění národních podniků;

6.

podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrhy programových investic, to jest investic,

kterými se podstatně rozšiřuje nebo zlepšuje dosavadní výroba nebo zavádí výroba nová;

7.

schvalovati rozpočty běžných investic;

8.

podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrh roční závěrky a návrh na rozdělení

čistého zisku, po případě na úhradu ztráty;

9.

jednati o koupi, zcizování a zatížení nemovitostí a podávati příslušné návrhy ústřednímu

(oblastnímu) orgánu;

10.

rozhodovati o ustanovení právního zástupce, o zahájení a vedení rozepří, je-li hodnota

předmětu sporu vyšší než 1,000.000 Kčs, o smírech v těchto rozepřích, o návrhu na

zahájení řízení vyrovnacího;

11.

rozhodovati o odměnách zaměstnancům za mimořádné pracovní výkony (§ 47) nebo návrhy

na zdokonalení nebo zhospodárnění a podobně (§ 48), pokud tyto odměny převyšují čtvrtletní

mzdu (plat) zaměstnance;

12.

schvalovati jednání a vydání, která nesouvisí přímo s provozem.

§ 8.

(1)

Představenstvo národního podniku vyřizuje věci své působnosti usnesením, které se

zpravidla děje ve schůzi. Schůzi svolává podle potřeby - nejméně jednou měsíčně -

ředitel národního podniku, který jí předsedá; žádá-li o to alespoň třetina členů představenstva,

musí ji ředitel svolati tak, aby se mohla do týdne konati. Usnesení představenstva

vykonává ředitel.

(2)

Ke schůzi musí býti včas pozváni všichni členové představenstva; nemůže-li se některý

člen jednání představenstva zúčastniti, je povinen o tom zpraviti ředitele, který

povolá příslušného náhradníka. Pozvání, v němž zároveň budiž naznačen předmět, čas

a místo jednání, může býti písemné nebo ústní.

(3)

Představenstvo jest způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina všech

jeho členů i s ředitelem. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů

přítomných členů. Ředitel hlasuje poslední; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas ředitelův.

(4)

Ministr výživy může v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování vydati jednací

řád pro jednání představenstva.

§ 9.

(1)

K schůzi představenstva může ředitel přizvati odborné zaměstnance podniku nebo jiné

odborné poradce, kteří nehlasují.

(2)

O schůzích představenstva budiž sepsán zápis, v němž buďtež zapsána jména přítomných

a všechna učiněná usnesení. Každý člen představenstva jest oprávněn žádati, aby bylo

zapsáno jeho mínění, odchylné od usnesení. Zápis podepisuje kromě zapisovatele ředitel

a jeden člen představenstva; tohoto člena představenstva a zapisovatele určí představenstvo.

Členové představenstva a jejich náhradníci mohou v podniku kdykoliv nahlédnouti do

zápisu.

§ 10.

Představenstvo a ředitel spravují národní podnik s péčí řádného hospodáře a osobně

odpovídají za splnění svých povinností. Náhrada škody vzešlé nesplněním povinností

podle předchozí věty se vymáhá pořadem práva; o podání žaloby rozhoduje ústřední (oblastní)

orgán.

§ 11.

(1)

Představenstvo se skládá kromě ředitele (náměstka) z nejméně tří a nejvýše devíti

členů.

(2)

Zaměstnanci národního podniku zvolí jednu třetinu členů představenstva (náhradníků)

ze zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti.

(3)

Zbývající dvě třetiny členů představenstva (náhradníků) jmenuje ústřední orgán, na

Slovensku oblastní orgán, po slyšení příslušných svazků územní a zájmové samosprávy.

§ 12.

(1)

Volba jedné třetiny členů představenstva (náhradníků) se koná podle zásad platných

pro volby do závodních rad (§ 7 dekretu č. 104/1945 Sb.).

(2)

Přípravy k volbám a volbu jest vykonati tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu

nebo hospodářskou újmu. Volba členů představenstva a náhradníků budiž zpravidla konána

zároveň s volbou do závodních rad.

(3)

Volbu členů představenstva a náhradníků na dobu do prvé volby do závodních rad podle

dekretu č. 104/1945 Sb. vykoná podniková rada. Není-li podnikové rady, vykonají volbu

všichni členové závodních rad téhož národního podniku za předsednictví nejstaršího

člena závodních rad. Kandidáti, kteří při této volbě na sebe soustředili největší

počet hlasů, jsou zvoleni za členy představenstva; počtem hlasů jim nejbližší jsou

zvoleni za náhradníky.

§ 13.

Ustanovení tohoto oddělení se týkají podniků zpracovávajících řepu a organisovaných

podle § 8, odst. 1, písm. a) dekretu.

§ 14.

(1)

Zemědělcům, kteří dodávají podniku ke zpracování řepu, se přiznává právo zemědělských

účastníků za podmínky, že převezmou závazky podle § 17 a že toto právo uplatní v řízení

podle tohoto nařízení.

(2)

Podnik vyzve co nejdříve podle dokladů v podniku po ruce jsoucích zemědělce uvedené

v odstavci 1, aby se do lhůty ve výzvě uvedené, nikoli však kratší než 14 dní, přihlásili

o přiznání postavení zemědělského účastníka. Zároveň s výzvou sdělí podnik, jaký zájmový

podíl vyjádřený v metrických centech řepy, zaokrouhlený nahoru na 5 q, připadá na

zemědělského účastníka podle průměrných dodávek řepy za posledních 10 roků ze zemědělské

půdy, na níž zemědělský účastník hospodaří, a sdělí, jaká práva a jaké všeobecné závazky

jsou spojeny se zemědělským účastenstvím k podniku. Průměrná roční dodávka za posledních

10 let se vypočte úhrnem dodávek dělených počtem let, ve kterých k dodávkám došlo.

K výzvě připojí poučení, že v případě nepodání přihlášky v určené lhůtě bude se míti

za to, že vyzvaný zemědělec se o přiznání postavení zemědělského účastníka neuchází.

(3)

Současně s výzvou podle odstavce 2 bude v obcích, z nichž dodávají zemědělci řepu,

vyvěšena vyhláška po dobu nejméně 14 dní obsahující výzvu a poučení uvedené v odstavci

2. Vyhláška určí přiměřenou lhůtu pro přihlášky.

(4)

Dodavatelé řepy, jimž byly dodány výzvy podle odstavce 2, nebo kteří podle obsahu

vyhlášky mají za to, že jim přísluší postavení zemědělských účastníků, podají ve stanovené

lhůtě přihlášku podniku. Zemědělci vyzvaní k podání přihlášky výzvou podle odstavce

2 se zároveň s přihláškou vyjádří o správnosti výpočtu zájmového podílu.

(5)

U zemědělců přihlášených podle vyhlášky (odstavec 3) přezkoumá podnik údaje přihlášky.

V případě, že jsou podmínky splněny (odstavec 1), vyzve postupem podle odstavce 2

přihlášeného k podání řádné přihlášky a k vyjádření o zájmovém podílu. Má-li podnik

za to, že přihlášenému nelze vůbec přiznati právo zemědělského účastníka, předloží

jeho přihlášku ústřednímu (oblastnímu) orgánu k rozhodnutí.

(6)

Přihlášení zemědělci mohou nahlížeti do dokladů podniku, pokud jde o zjištění, jsou-li

zemědělskými účastníky a jaký je jejich zájmový podíl. V řízení o tom mohou strany

nabízeti důkazy. V případě, že by bylo nutno důkazy prováděti, požádá podnik příslušný

okresní národní výbor o provedení důkazů postupem podle předpisů vládního nařízení

ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických

úřadů (správním řízení).

(7)

Podnik po prozkoumání přihlášek vydá přihlášeným, kteří splňují zákonné podmínky,

prozatímní list o zemědělském účastenství, jenž musí obsahovati jméno národního podniku,

označení zemědělského účastníka jménem a přesnou adresou, velikost zájmového podílu

podle zjištění v podniku.

(8)

Prozatímní list jest průkazem pro účast na volbě. Přihlášení zemědělci, u nichž není

rozhodnuto, zda jsou zemědělskými účastníky, se až do rozhodnutí nebo odklizení případného

sporu voleb nemohou účastniti.

§ 15.

(1)

Představenstvo národního podniku přizná právo zemědělského účastníka i těm zemědělcům,

kteří včas nepodali přihlášku podle § 14, osvědčí-li, že tak učiniti ve lhůtě nemohli;

v případech zvláštního zřetele hodných může představenstvo od požadavku osvědčení

upustiti.

(2)

Právo zemědělského účastníka vznikne nástupci provozovatele zemědělského podniku,

jenž byl zemědělským účastníkem, v míře, jaká odpovídá rozsahu převzaté zemědělské

půdy, kterou skutečně obdělává, za podmínky, že se nástupce do 6 měsíců po převzetí

zemědělského podniku o přiznání postavení zemědělského účastníka u národního podniku

přihlásí.

(3)

Kromě případů uvedených v odstavci 2 přizná představenstvo národního podniku podle

směrnic ústředního (oblastního) orgánu postavení zemědělského účastníka i těm zemědělcům,

u kterých vzniknou předpoklady pro ně po dni vyhlášení tohoto nařízení a kteří právo

zemědělského účastníka uplatní ve lhůtě určené směrnicemi ústředního (oblastního)

orgánu.

(4)

V případech uvedených v předcházejících odstavcích vydá představenstvo, pokud hodlá

žádosti plně vyhověti, za šetření zásad tohoto nařízení definitivní list o zemědělském

účastenství a určí zároveň velikost zájmového podílu. Učiněné opatření sdělí žadateli

písemně a vyhlásí je vyhláškou v podniku. Dosavadní zemědělští účastníci, kteří tvrdí,

že byli opatřením dotčeni ve svých právech, mohou do 15 dnů od vyhlášení podati námitky,

o nichž rozhodne ústřední (oblastní) orgán. V případech, kdy představenstvo nehodlá

žádosti vyhověti vůbec nebo v plném jejím rozsahu, předloží žádost k rozhodnutí ústřednímu

(oblastnímu) orgánu.

§ 16.

(1)

Zemědělští účastníci vykonají své právo účasti na správě podniku jednak volbou členů

komise pro přípravu volby zástupců zemědělských účastníků v představenstvu, jednak

volbou čtyř zástupců v představenstvu a jejich čtyř náhradníků.

(2)

Volby se konají podle zásady rovného, přímého a tajného hlasovacího práva a podle

zásady poměrného zastoupení.

(3)

Přípravy k volbám a volbu jest provésti tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu

nebo hospodářskou újmu.

(4)

Podrobný volební řád vydá se schválením vlády ministr výživy v dohodě s pověřencem

pro výživu a zásobování po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců a Jednotného

svazu slovenských rolníků.

§ 17.

Zemědělským účastníkům se zajišťuje, že podnik bude za šetření zásady řádného vlastního

podnikového hospodářství provozován tak, aby jeho provoz nebyl v rozporu s požadavky

řádného hospodaření na zemědělských podnicích provozovaných zemědělskými účastníky.

Zemědělští účastníci naproti tomu jsou povinni při provozu svého zemědělského podniku

převzíti všeobecné závazky, které v zájmu řádného hospodaření národního podniku jim

budou uloženy při přiznání postavení zemědělského účastníka.

§ 18.

(1)

Představenstvo podniku vydá zemědělským účastníkům definitivní list o zemědělském

účastenství.

(2)

V případech, kde prozatímní list o zemědělském účastenství vydán byl odchylně od

tvrzení zemědělského účastníka v přihlášce, pokusí se představenstvo odkliditi neshodu

dohodou. Nebude-li dosaženo dohody, předloží věc k rozhodnutí ústřednímu (oblastnímu)

orgánu. V těchto případech, jakož i v ostatních případech, kdy je ústřední orgán povolán

k rozhodování, vydá představenstvo definitivní list o zemědělském účastenství až po

pravoplatném rozhodnutí.

(3)

List o zemědělském účastenství obsahuje

a)

u osob fysických jméno, příjmení, rok narození a bydliště, u osob právnických firmu

a sídlo;

b)

výměru zemědělské půdy, na níž zemědělský účastník hospodaří;

c)

rozdělení půdy na půdu ornou, louky, pastviny a pod.;

d)

velikost zájmového podílu;

e)

uvedení míry závazků z účastenství na jiném cukrovaru.

(4)

List o zemědělském účastenství se vyhotovuje podle vzoru předepsaného ústředním orgánem;

po jednom vyhotovení obdrží zemědělský účastník a ústřední orgán, na Slovensku též

oblastní orgán, zbývající vyhotovení si ponechá představenstvo národního podniku.

(5)

Souhrn vyhotovení listů o zemědělském účastenství podle odstavce 3, jež si ponechá

představenstvo národního podniku, tvoří knihu zemědělských účastníků.

(6)

Představenstvo národního podniku dbá, aby nastalé změny ve skutečnostech v knize

zemědělských účastníků vyznačených, byly v knize zemědělských účastníků neprodleně

zapsány a aby byla udržena shoda mezi zápisy v ní a zápisy v definitivním listu o

zemědělském účastenství.

(7)

Zemědělským účastníkům podniku jest dovoleno nahlížeti do knihy zemědělských účastníků

a činiti si z ní výpisy. Jiným osobám může býti dovoleno nahlížeti do ní jen s povolením

představenstva národního podniku.

§ 19.

(1)

Dodávka úhrnného množství řepy, které podnik v hospodářském roce zpracuje, se zásadně

vyhrazuje zemědělským účastníkům. Zájmový podíl je základem zejména

a)

pro výpočet roční dodávky řepy,

b)

pro roční příděl řepného semene, jehož rozdělení podle typů musí býti zásadně poměrné

a odpovídající přirozeným podmínkám pro pěstování řepy,

c)

pro odběr řepy vypěstované zemědělskými účastníky nad stanovenou roční dodávku.

(2)

Národní podnik jest povinen

a)

každoročně včas sděliti zemědělským účastníkům, jaké množství řepy v nejbližší kampani

v národním podniku má býti zpracováno, a stanoviti podle toho roční dodávku řepy jednotlivého

zemědělského účastníka;

b)

sděliti včas zemědělským účastníkům místo a způsob přejímání řepy;

c)

plniti dodací podmínky vyhlášené ústředním (oblastním) orgánem.

§ 20.

Zemědělský účastník jest zejména povinen

a)

plniti v plné výši řepnou dodávkovou povinnost, jež zahrnuje zejména též povinnost

řádně pěstovati řepu na takové ploše, aby pravděpodobná sklizeň odpovídala nejméně

jeho určené roční dodávce řepy,

b)

plniti vyhlášené dodací podmínky,

c)

hlásiti podniku včas skutečnosti, které mají vliv na jeho postavení zemědělského

účastníka,

d)

zdržeti se činnosti, která by byla na újmu zájmům národního podniku.

§ 21.

(1)

Zájmový podíl zemědělského účastníka, vyznačený v knize zemědělských účastníků, jest

osobní právo provozovatele zemědělského podniku, z něhož jest do národního podniku

dodávána řepa.

(2)

Toto právo nelze zciziti ani zatížiti.

(3)

Opatření podniku v poměru k zemědělským účastníkům mají povahu prohlášení strany.

Pokud nejde o zjištění, komu přísluší právo zemědělského účastníka a jaký je rozsah

jeho zájmového podílu, řídí se poměr zemědělského účastníka k podniku předpisy práva

soukromého.

(4)

V případě, že dojde k rozhodování o tom, komu přísluší právo zemědělského účastníka

a jaký je rozsah zájmového podílu (§ 14, odst. 5, § 15, odst. 4, § 18, odst. 2 a §

24, odst. 2 a 3), sdělí ústřední (oblastní) orgán své rozhodnutí osobě, jíž se týká,

a uloží národnímu podniku, aby rozhodnutí v podniku vyhlásil. Proti tomuto rozhodnutí

může ten, kdo tvrdí, že jím byl dotčen ve svých právech zemědělského účastníka, podati

stížnost k ministerstvu výživy, na Slovensku k pověřenectvu pro výživu a zásobování,

do 15 dnů od vyhlášení v odpor vzatého rozhodnutí v podniku. Pokud není jinak stanoveno,

jest postupovati obdobně podle předpisů vládního nařízení č. 8/1928 Sb.

(5)

Z práv zemědělských účastníků nevzniká národnímu podniku závazek ani pokud jde o

jeho provozování, ani pokud jde o rozsah jeho provozování. Zamýšlené zastavení nebo

omezení provozu podniku bude včas vyhlášeno tak, aby byl zajištěn nerušený provoz

zemědělských podniků zemědělských účastníků.

§ 22.

Při přiznání postavení zemědělského účastníka může býti mezi podnikem a zemědělcem

smluveno, že v tom případě, kdy závazky zemědělského účastníka nebudou splněny vůbec

nebo náležitě, má býti zemědělským účastníkem místo škody, kterou by měl nahraditi,

zaplacena pokuta, jejíž výši určí představenstvo podle sazeb sdělených předem představenstvem

zemědělským účastníkům, nejvýše však v částce 50.000 Kčs; při tom může býti dále smluveno,

že na úhradu uložené pokuty může býti zemědělskému účastníku zadržena a odvedena národním

podnikem podle usnesení představenstva nejvýše jedna čtvrtina jeho pohledávky proti

národnímu podniku.

§ 23.

Práva ze zájmového podílu zemědělského účastníka zanikají

a)

propuštěním ze všech nebo z části závazků, požádá-li o to zemědělský účastník z důvodů

zvláštního zřetele hodných, podle usnesení představenstva národního podniku; v tomto

případě je zemědělský účastník zproštěn závazků dnem, který v usnesení představenstva

byl určen; nebyl-li určen, tedy až uplynutím příštího hospodářského roku, který následuje

za rokem, v němž došlo k propuštění ze závazků,

b)

ztrátou předpokladů tím, že zemědělský účastník přestal hospodařiti na zemědělském

podniku, z něhož jest do národního podniku dodávána řepa; v tomto případě, pokud nedojde

k vzniku práva nástupci podle § 15, odst. 2, končí zemědělské účastenství koncem hospodářského

roku, v němž nastala ztráta předpokladů pro ně,

c)

úmrtím zemědělského účastníka,

d)

zrušením národního podniku.

§ 24.

(1)

V případě, že dojde ke sloučení národního podniku s jiným národním podnikem, převedou

se současně se sloučením zemědělští účastníci k novému podniku. V novém podniku se

provede znovu řízení podle §§ 14 a 15, při čemž se na oba podniky hledí tak, jako

by od počátku, pokud jde o dodávky řepy, byly jedním podnikem.

(2)

V případě, že dojde k zřízení nového národního podniku, může býti převeden k němu

rozhodnutím ústředního (oblastního) orgánu odpovídající počet zemědělských účastníků.

(3)

V případě, že při novém stanovení obvodů jednotlivých cukrovarů, dojde k přikázání

zemědělců dodávajících řepu k jinému národnímu podniku, může býti rozhodnutím ústředního

(oblastního) orgánu převeden k národnímu podniku takto určenému odpovídající počet

zemědělských účastníků.

(4)

V případech uvedených v odstavci 2 a 3 určí představenstvo podniku, k němuž byl zemědělský

účastník převeden, velikost zájmového podílu zásadně podle míry zájmového podílu téhož

zemědělského účastníka v dosavadním podniku.

§ 25.

(1)

Stálými zaměstnanci podle § 18, odstavec 1 dekretu nejsou ani zaměstnanci, kteří

byli přijati pouze na jednu kampaň, i když se tak děje opětovně, ani zaměstnanci přijatí

pro obdobné, časově omezené úkoly.

(2)

Podnik zapíše stálé zaměstnance do seznamu, jenž obsahuje jméno, příjmení, rok narození

a druh zaměstnání zaměstnancova. Zaměstnancům podniku je dovoleno nahlížeti do tohoto

seznamu a činiti si z něho výpisy. Má-li podnik za to, že žádosti zaměstnance o zápis

do seznamu stálých zaměstnanců nelze vyhověti, předloží žádost ústřednímu (oblastnímu)

orgánu k rozhodnutí. Proti rozhodnutí ústředního (oblastního) orgánu lze podati stížnost

k ministerstvu výživy, na Slovensku k pověřenectvu pro výživu a zásobování, do 15

dnů od doručení rozhodnutí v odpor vzatého. V řízení je postupovati obdobně podle

ustanovení § 21, odst. 4, třetí věta.

(3)

Stálí zaměstnanci zapsaní v seznamu nejpozději v den přede dnem volby volí ze svého

středu dva členy představenstva a dva náhradníky.

(4)

Jinak o volbě platí přiměřeně ustanovení oddělení druhého o volbě členů představenstva

zřízeného podle § 18, odst. 3 dekretu.

§ 26.

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, jmenuje

do představenstva jednoho člena jako zástupce státu a jednoho náhradníka. Úkolem tohoto

člena jest, aby vedle ostatních povinností plynoucích z členství zejména dbal, aby

majetková podstata národního podniku nebyla hospodařením podniku ztenčena nebo ohrožena.

§ 27.

Okresní národní výbor, v městech se zvláštním statutem jej nahrazující orgán, příslušný

podle sídla podniku, jmenuje tři zástupce svazků územní samosprávy v představenstvu

národních podniků pivovarských a stejný počet náhradníků. Má-li podnik odštěpný závod,

je příslušným okresní národní výbor podle sídla hlavního závodu. Okresní národní výbor

dbá při výkonu svého jmenovacího práva, aby na členství v představenstvu měli přiměřenou

účast zástupci největších obcí jeho obvodu.

§ 28.

O zástupcích stálých zaměstnanců v představenstvu národních podniků pivovarských platí

obdobně ustanovení § 25, odstavec 2 až 4 o zástupcích stálých zaměstnanců v národních

podnicích cukrovarských.

§ 29.

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, jmenuje

do představenstva dva členy jako zástupce státu a dva náhradníky. Ustanovení § 26,

věta druhá, platí obdobně.

§ 30.

(1)

Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra výživy

představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu

českých zemědělců, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového

odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Na Slovensku jmenuje a odvolává

ředitele národního podniku (náměstka) se schválením pověřence pro výživu a zásobování

představenstvo oblastního orgánu po slyšení Ústředí odborových svazů Slovenska, Jednotného

svazu slovenských rolníků a příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového

odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Je-li v národním podniku několik

náměstků, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

(2)

Ředitelem (náměstkem) může býti toliko svéprávný československý státní občan, který

má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti

a zkušenosti. Ustanovení § 4, odstavec 3 a 4 platí přiměřeně.

(3)

Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, která jest v

rozporu se zájmy národního podniku.

(4)

Ředitel (náměstek) vykoná ministru výživy slib, že bude svědomitě plniti své povinnosti.

Na Slovensku vykoná ředitel národního podniku tento slib pověřenci pro výživu a zásobování.

§ 31.

(1)

Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu

národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde

o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen

dbáti zájmů národního podniku. Není-li představenstva nebo není-li schopno se usnášeti

nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření;

o nich je povinen podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(2)

Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva

je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu

a příslušným nadřízeným orgánům. Nadřízený orgán musí o věci rozhodnouti s urychlením.

§ 32.

Ředitel i náměstek se jmenováním stávají zaměstnanci národního podniku. Ředitele zastupuje

náměstek (náměstkové) s právy a povinnostmi ředitele.

§ 33.

(1)

Ředitel (náměstek) zastupuje národní podnik navenek, jest zmocněn ke všem soudním

i mimosoudním úkonům a právním jednáním, která souvisí s provozováním národního podniku.

Omezení zmocnění stanoveného předpisy tohoto nařízení nemá vůči třetím osobám právního

účinku.

(2)

Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do rejstříku. Ředitel (náměstek)

má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati svůj podpis v ověřené formě.

Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení

podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

§ 34.

Jmění národního podniku se skládá z jmění kmenového a z reservního fondu.

§ 35.

(1)

Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty,

kterou stát na národní podnik převede.

(2)

Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď

vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3)

Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo, přesahuje-li

výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního podniku, odvodem

jeho částí způsobem uvedeným v § 41, č. 1, písm. b).

(4)

Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích

rozhodne ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(5)

Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech

mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu

(oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr

výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

§ 36.

Reservní fond národního podniku se tvoří z přídělů ze zisku (§ 39) a z mimořádných

zisků, které nesouvisí s předmětem podnikání a jsou neprovozní povahy, jakož i z mimořádných

příspěvků (darů) bez bližšího určení, a to až do výše 35% kmenového jmění podle stavu

ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 37.

(1)

Úhrada programových investic (§ 7, č. 6) budiž zpravidla spjata se zvýšením kmenového

jmění národního podniku.

(2)

Ostatní investice hradí podnik ze svých běžných prostředků.

§ 38.

(1)

Potřebný kapitál nad výši danou kmenovým jměním a reservním fondem si národní podnik

opatřuje úvěrem. Jde-li o úvěr dlouhodobý, je třeba souhlasu ústředního (oblastního)

orgánu.

(2)

Podnik musí dbáti, aby oběžný kapitál byl udržován v přiměřené výši a pohotovosti

se zřetelem k hospodárnosti a k potřebám financování provozu.

§ 39.

(1)

Čistý zisk národních podniků průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst. 1, č. 1,

2, 3 a 5 dekretu se rozdělí takto

a)

závodní (podnikové) radě se přidělí 10% (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

b)

reservnímu fondu se přidělí 20%,

c)

zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(2)

Čistý zisk národních podniků ostatních průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst.

1 dekretu se rozdělí takto

1.

Až do výše zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu

a)

závodní (podnikové) radě se přidělí 10% (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

b)

reservnímu fondu se přidělí 20%,

c)

zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

2.

Část zisku, která přesahuje výši zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského

plánu

a)

závodní (podnikové) radě se přidělí 30% (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

b)

reservnímu fondu se přidělí 20%,

c)

zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(3)

U národních podniků, jichž se týká odstavec 2, rozděluje se čistý zisk podle ustanovení

odstavce 1 do té doby, než bude podniku uloženo hospodařiti podle schváleného hospodářského

plánu a pokud odvodem podle § 41, č. 2, písm. c) není kryta náhradová služba Fondu

znárodněného hospodářství.

(4)

Zbytky čistého zisku podle odstavce 1, písm. c) a podle odstavce 2, č. 1, písm. c)

a č. 2, písm. c) se odvádějí nejpozději do 14 dnů po schválení rozdělení zisku na

vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. O použití částek vedených na tomto

účtu rozhoduje vláda.

§ 40.

Vykáže-li národní podnik bilanční ztrátu, která nebude uhrazena podle § 41, odepíše

se na vrub reservního fondu. Nestačí-li reservní fond, převede se ztráta na nový účet.

Přesahují-li převedené ztráty 1/4 kmenového jmění, odepíší se tyto ztráty na vrub

kmenového jmění.

§ 41.

Na vyrovnávacím účtě (§ 39, odst. 4) se vykazují

1.

V jeho prospěch

a)

odvody z čistého zisku podle § 39,

b)

odvody plynoucí ze snížení kmenového jmění národního podniku (§ 35, odst. 3); těchto

částek je použíti k programovým investicím v jiném národním podniku,

c)

likvidační přebytky zrušených národních podniků,

2.

na jeho vrub

a)

poukazy národním podnikům k úhradě programových investic, schválené ministrem výživy

v dohodě s ministrem financí, poté

b)

částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich bilančních ztrát, schválené ministrem

výživy v dohodě s ministrem financí,

c)

odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a umořování cenných papírů tímto

fondem vydaných k poskytnutí náhrady za znárodněný majetek, a co do zbytku

d)

odvod do státní pokladny.

§ 42.

(1)

Majetek přidělený národnímu podniku s určením pro sociální, vzdělávací a podobné

účely nesmí býti odňat svému určení. Pokud takový majetek tvoří jako sociální, vzdělávací

nebo podobný fond samostatnou podstatu, platí o něm dosavadní předpisy. O přechodu

zařízení, určených k blahu zaměstnanců, která byla zřízena před 27. říjnem 1945, na

závodní radu závodu, jehož zaměstnancům slouží, platí ustanovení § 38 dekretu č. 104/1945

Sb.

(2)

K úhradě nákladů na provádění výcviku k povolání (výchovy odborných dělníků) a na

vybavení příslušných zařízení (učebných závodů a škol) vytvoří se fondy, spravované

ústředními (oblastními) orgány; fondy nabudou prostředků potřebných k plnění svých

úkolů z příspěvků národních podniků nebo i z jiných zdrojů.

§ 43.

(1)

Národní podniky jsou povinny až do vydání jednotných směrnic pro průmyslové početnictví

vésti účetní knihy a záznamy podle zásad řádného podvojného účetnictví.

(2)

Obchodní rok národního podniku se pravidelně kryje s rokem kalendářním. Ministr výživy,

na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, může pro jednotlivá odvětví

stanoviti odchylky.

(3)

Účetní závěrky buďtež sestaveny a předloženy nadřízeným orgánům ve lhůtách určených

ústředním orgánem.

§ 44.

Národní podniky mohou býti kontrolovány po všech stránkách podnikové činnosti příslušným

ústředním, na Slovensku oblastním orgánem. Ústřední orgán může naříditi oblastnímu

orgánu, aby provedl kontrolu podřízeného národního podniku a může se účastniti této

kontroly svým orgánem. Orgány jimi zmocněné jsou oprávněny nahlížeti do všech písemností

a knih podniku, vstupovati do všech jeho prostor, vyžádati si potřebné vysvětlivky

a účastniti se porad a schůzí představenstva, aniž hlasují. Náklady kontroly jdou

na vrub kontrolujícího ústředního (oblastního) orgánu.

§ 45.

Všichni zaměstnanci národních podniků jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru a

jejich mzdové, platové a pracovní podmínky se řídí předpisy platnými pro příslušné

výrobní odvětví a druh zaměstnání bez újmy ustanovení § 22, odst. 2 dekretu.

§ 46.

Zaměstnance národních podniků přijímá, zařazuje na pracovní místa a propouští ředitel

za účasti závodního zastupitelstva podle § 22 dekretu č. 104/1945 Sb.

§ 47.

Vykázal-li zaměstnanec národního podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl

k zvýšení celkového výkonu podniku, ale i svým příkladem působil na pracovní úroveň

svého okolí nebo celku, může mu býti po projednání se závodním zastupitelstvem udělena

v mezích platných předpisů přiměřená odměna.

§ 48.

(1)

Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, výrobního

postupu nebo odbytu výrobků podniku, lze uděliti v mezích platných předpisů odměnu

zaměstnanci, který je původcem návrhu.

(2)

Návrh budiž odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek

zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu.

(3)

Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého

návrhu.

§ 49.

Národní podniky jsou povinny pečovati o zkušebnictví a výzkumnictví, přispívati na

ně a účastniti se jich podle zvláštních předpisů, které vydá ministr výživy v dohodě

s ministrem zdravotnictví, na Slovensku v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování

a zdravotnictví.

§ 50.

(1)

Celostátní ústřední orgány zřídí vláda na návrh ministra výživy k jednotnému vedení

a podnikatelskému obstarávání společných záležitostí národních podniků. Na Slovensku

zřídí vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování,

také oblastní orgány. Pro národní podniky příbuzných průmyslových odvětví, i když

podléhají různým ústředním orgánům, může býti zřízen společný oblastní orgán. V tomto

případě musí oblastní orgán vykazovati činnost národních podniků odděleně podle jejich

příslušnosti k ústřednímu orgánu.

(2)

Každý národní podnik bude podřízen některému ústřednímu orgánu, na Slovensku také

oblastnímu orgánu.

(3)

Ústřednímu (oblastnímu) orgánu určí vláda na návrh ministra výživy znění firmy, předmět

podnikání, jeho sídlo a počet členů představenstva (náhradníků); změny schvaluje rovněž

vláda. Pokud jde o oblastní orgány, činí ministr výživy návrhy v dohodě s pověřencem

pro výživu a zásobování.

(4)

Zřízení ústředního (oblastního) orgánu, znění firmy, předmět podnikání a jeho sídlo

se vyhlásí v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku. Stejně se

vyhlašují změny firmy, předmětu podnikání a sídla ústředního (oblastního) orgánu.

§ 51.

Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu jmenuje vláda na

návrh ministra výživy učiněný v dohodě s ministrem zemědělství a ostatními zúčastněnými

ministry po slyšení příslušné ústřední odborové organisace, příslušné ústřední zemědělské

organisace, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového

odvětví i jiných odborných organisací a institucí a pokud jde o členy představenstva

(náhradníky) oblastního orgánu, též po dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

§ 52.

(1)

Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný

v dohodě s ministrem zemědělství po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu

českých zemědělců, příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového

odvětví i jiných odborných organisací a institucí.

(2)

Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný

v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování po slyšení ústředního ředitele, Ústředí

odborových svazů Slovenska, Jednotného svazu slovenských rolníků a Ústředního sdružení

slovenského průmyslu.

§ 53.

Ústřední orgán.

1.

jmenuje a odvolává ředitele (náměstky) podřízených národních podniků podle § 30 a

schvaluje jejich služební smlouvy;

2.

jmenuje a odvolává podle § 11, odst. 3 dvě třetiny členů a náhradníků představenstva

podřízených národních podniků uvedených v § 5, odst. 3;

3.

rozhoduje o podání žaloby na náhradu škody zaviněné neplněním povinností ředitele

(náměstka) nebo členů představenstva podřízeného národního podniku;

4.

podává návrh na zřízení nového národního podniku;

5.

vyjadřuje se k návrhu na změnu předmětu podnikání, po případě sám navrhuje takovou

změnu;

6.

podává návrh na začlenění národního podniku do jiného ústředního (oblastního) orgánu;

7.

navrhuje zvýšení nebo snížení kmenového jmění podřízených národních podniků;

8.

schvaluje souvztažné snížení a zvýšení kmenového jmění při majetkových převodech

mezi podřízenými národními podniky (§ 35, odst. 5);

9.

kontroluje a navrhuje plány programových investic podřízených národních podniků za

účelem jejich záměrného budování;

10.

schvaluje koupi, zcizení a zatížení nemovitostí podřízených národních podniků v hodnotě

nižší než 10% kmenového jmění, nejvýše však do částky 5,000.000 Kčs;

11.

podává vyjádření k návrhu podřízeného národního podniku na koupi, zcizení a zatížení

nemovitostí v hodnotě vyšší než pod č. 10;

12.

stanoví zásady pro získávání úvěru a pro provádění jiných finančních transakcí pro

podřízené národní podniky;

13.

schvaluje návrhy podřízených národních podniků na dlouhodobý úvěr;

14.

pečuje o sjednocení organisace podřízených národních podniků vydáváním předpisů správních,

provozních, technických a jiných;

15.

usměrňuje činnost a vzájemnou spolupráci podřízených národních podniků;

16.

schvaluje návrhy hospodářských plánů podřízených národních podniků a vypracovává

návrh celkového hospodářského plánu těchto podniků;

17.

schvaluje roční účetní závěrky podřízených národních podniků - s výjimkou národních

podniků na Slovensku - a oblastního orgánu;

18.

schvaluje návrhy podřízených národních podniků - s výjimkou národních podniků na

Slovensku - a oblastního orgánu na rozdělení čistého zisku a projednává návrhy na

úhradu ztrát národních podniků a oblastního orgánu;

19.

stanoví směrnice pro náhradu nákladů spojených s výkonem funkce členů představenstva

podřízených národních podniků a pro odměny jejich zaměstnanců;

20.

určuje mimořádné odměny členů představenstva podřízených národních podniků za zvláštní

práce;

21.

pečuje o uplatnění normalisace a typisace surovin, zařízení, technických pochodů

i výrobků a jiných zhospodárnění;

22.

pečuje o výzkumnictví v rámci svého oboru;

23.

stanoví zásady prodejní organisace, po případě provádí sám prodej výrobků podřízených

národních podniků; provádí výzkum trhu, spolupůsobí při tvoření cen výrobků podřízených

národních podniků, studuje organisaci odbytu i cenovou politiku, otázky dopravní,

celní a devisové;

24.

stanoví pro podřízené národní podniky zásady pro nákup a kontroluje jejich nákupní

činnost, po případě obstarává sám nebo i provádí společný nákup a sleduje nákupní

trh;

25.

nařizuje statistická šetření a shromažďuje i zpracovává statistické údaje podřízených

národních podniků;

26.

provádí kontrolu podřízených národních podniků a oblastního orgánu;

27.

zrušuje usnesení a opatření podřízených národních podniků a oblastních orgánů, která

odporují zájmům národních podniků a nahrazuje je podle potřeby vlastním usnesením

nebo opatřením;

28.

ústřední orgán národních podniků cukrovarských vykonává úkoly uložené mu podle ustanovení

oddílu I, část druhá, oddělení třetí (§§ 13 až 26); ústřední orgán národních podniků

pivovarských vykonává úkoly uložené mu podle ustanovení § 28.

§ 54.

(1)

Oblastní orgán

1.

vykonává na Slovensku vůči národním podnikům jemu podřízeným působnost ústředního

orgánu, uvedenou v § 53, č. 1 až 3, 8, 10, 11, 13, 15, 19, 20, 27 a 28;

2.

schvaluje roční účetní závěrku podřízených národních podniků a jejich návrhy na rozdělení

čistého zisku a předkládá své rozhodnutí ústřednímu orgánu. Ústřední orgán přezkoumá

rozhodnutí a může je do třiceti dnů po tom, co je obdržel, vrátit s připomínkami oblastnímu

orgánu, aby vydal rozhodnutí nové; oblastní orgán je při tom vázán připomínkami ústředního

orgánu;

3.

projednává návrhy na úhradu ztrát jemu podřízených národních podniků, jakož i záležitosti

uvedené v § 53, č. 4 až 9 a 16 a předkládá je se svým vyjádřením ústřednímu orgánu

k dalšímu opatření, po případě vypracovává a předkládá své vlastní návrhy v těchto

věcech;

4.

navrhuje a projednává s ústředním orgánem opatření uvedená v § 53, č. 12, 14, 21

až 24;

5.

pečuje o provedení schváleného plánu programových investic (§ 53, č. 9);

6.

dbá o provádění předpisů správních, provozních, technických a jiných, které směřují

k sjednocení organisace jemu podřízených národních podniků (§ 53, č. 14);

7.

pečuje o uplatnění normalisace a typisace surovin, zařízení, technických pochodů

a jiných zhospodárnění (§ 53, č. 21) v rámci celostátních předpisů;

8.

provádí podle potřeby, a to v dohodě s ústředním orgánem, prodej výrobků nebo nákup

pro jemu podřízené národní podniky;

9.

provádí ústředním orgánem nařízená statistická šetření;

10.

provádí kontrolu jemu podřízených národních podniků.

(2)

Ústřední orgán vykonává v poměru k oblastnímu orgánu působnost uvedenou v § 53, č.

3 až 25; v poměru k národním podnikům na Slovensku vykonává tuto působnost v mezích

ustanovení odstavce 1. Pokud oblastní orgán podléhá různým ústředním orgánům a nejde

o činnost vykazovanou odděleně (§ 50, odst. 1, věta čtvrtá), rozhodují příslušné ústřední

orgány v dohodě.

§ 55.

Představenstvu ústředního (oblastního) orgánu přísluší

a)

schvalovati zprávu ústředního (oblastního) ředitele;

b)

rozhodovati o osobních věcech ústředního (oblastního) ředitele, vyplývajících ze

služebního poměru, pokud nejsou vyhrazeny vyššímu orgánu;

c)

navrhovati rozdělení ústředního orgánu, jeho sloučení s jiným ústředním orgánem a

zřízení nového ústředního orgánu;

d)

schvalovati koupi, zcizení a zatížení vlastních nemovitostí v hodnotě nižší než 10%

kmenového jmění, nejvýše však do částky 5,000.000 Kčs, a navrhovati koupi, zcizení

a zatížení vlastních nemovitostí v hodnotě vyšší;

e)

rozhodovati o odměnách zaměstnanců ústředního orgánu za mimořádné pracovní výkony

(§ 47), nebo za návrhy na zdokonalení nebo zhospodárnění provozu a pod. (§ 48), pokud

převyšují čtvrtletní mzdu (plat) zaměstnance;

f)

podávati návrh roční závěrky a návrh na rozdělení čistého zisku, po případě na úhradu

ztráty;

g)

podávati ministerstvu výživy návrhy na rozvrh předpokládané nekryté částky nákladů

ústředních orgánů na podřízené národní podniky ve formě příspěvků (§ 56, odst. 2);

h)

schvalovati vydání a jednání, která nesouvisí s provozem národních podniků nebo s

vlastní podnikatelskou činností ústředního orgánu;

ch)

usnášeti se ve věcech uvedených v § 7, č. 3, 4 a 10. Ustanovení § 7, č. 6 a 7 se

použije přiměřeně;

i)

vykonávati pravomoc uvedenou v § 53, č. 1 až 8, 10 až 12, 16 až 20, 27 a 28.

§ 56.

(1)

Pokud předpisy tohoto oddílu nestanoví jinak, platí pro ústřední (oblastní) orgány

ustanovení §§ 2 až 4, § 6, §§ 8 až 10, § 11, odst. 1, § 30, odst. 2 až 4, §§ 31 až

33, § 42, § 43, §§ 45 až 49 přiměřeně.

(2)

O finančním hospodaření ústředních (oblastních) orgánů platí přiměřeně ustanovení

§§ 34 až 41. Není-li možno, aby z vlastních prostředků těchto orgánů byly hrazeny

jejich náklady, rozvrhuje se předpokládaná nekrytá částka na podřízené národní podniky

ve formě příspěvků stanovených počátkem roku a schvalovaných ministerstvem výživy,

pokud jde o oblastní orgány v dohodě s pověřenectvem pro výživu a zásobování.

§ 57.

(1)

Ministerstvo výživy

a)

rozhoduje o začlenění národního podniku do jiného ústředního (oblastního) orgánu;

b)

rozhoduje o zvýšení nebo snížení kmenového jmění národních podniků, nejde-li o výjimku

uvedenou v § 35, odst. 5;

c)

schvaluje plány programových investic národních podniků;

d)

schvaluje celkové hospodářské plány národních podniků (§ 53, č. 16);

e)

zrušuje usnesení a opatření ústředního orgánu, která odporují zájmům ústředního orgánu

nebo národních podniků, a nahrazuje je podle potřeby vlastním opatřením;

f)

schvaluje účetní závěrku ústředních orgánů;

g)

schvaluje návrhy ústředních orgánů na rozdělení jejich čistého zisku, schvaluje návrhy

na úhradu ztrát národních podniků a ústředních orgánů, a, pokud jde o úhradu ztrát

oblastních orgánů a národních podniků na Slovensku, činí tato opatření v dohodě s

pověřenectvem pro výživu a zásobování;

h)

rozhoduje v dohodě s ministerstvem financí o návrzích podle § 53, č. 11 a § 55, písm.

d), a, jde-li o národní podnik na Slovensku nebo oblastní orgán, také v dohodě s pověřenectvem

pro výživu a zásobování a pro finance;

ch)

rozhoduje o stížnostech proti opatřením ústředního orgánu podle §§ 21, 25 a 28.

Pokud jde o národní podniky na Slovensku, rozhoduje ministerstvo výživy ve věcech

uvedených pod písmeny a), b), c) a d) v dohodě s pověřenectvem pro výživu a zásobování.

(2)

Vláda

a)

rozhoduje o rozdělení ústředního orgánu, sloučení s jiným ústředním orgánem a o zřízení

nového ústředního orgánu a na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s pověřencem

pro výživu a zásobování, rozhoduje o rozdělení oblastního orgánu, sloučení s jiným

oblastním orgánem a o zřízení nového oblastního orgánu;

b)

rozhoduje o předmětu podnikání, sídle, firmě a počtu členů představenstva (náhradníků)

ústředního (oblastního) orgánu.

§ 58.

(1)

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s ním také pověřenec pro výživu a zásobování,

dozírá na znárodněné podniky, národní podniky, ústřední a oblastní orgány a jejich

fondy po všech stránkách podnikové činnosti, přezkoumává kdykoliv jejich činnost a

hospodaření a může k odstranění závad dávati příkazy a zákazy bez újmy platných předpisů

o dozoru zdravotním.

(2)

Dozorčí orgány ustanovené ministrem výživy, na Slovensku též pověřencem pro výživu

a zásobování, jsou kdykoliv oprávněny nahlížeti do písemností a knih podniku a vstupovati

do všech jeho prostor, vyžádati si zprávy a vysvětlivky, účastniti se všech porad

a schůzí orgánů podniků a jejich fondů.

(3)

K úhradě nákladů dozoru mohou býti národním podnikům předepsány pevné roční částky

podle směrnic, které vydává ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro

výživu a zásobování.

§ 59.

Nastanou-li u národního podniku nebo u ústředního (oblastního) orgánu nepravidelnosti

vážně ohrožující jeho řádný provoz, nebo nejsou-li ustanoveny příslušné orgány, může

ministr výživy, na Slovensku v dohodě s ním také pověřenec pro výživu a zásobování,

až do rozhodnutí příslušného orgánu učiniti vhodná opatření k zatímnímu vedení jeho

správy.

§ 60.

Ministr výživy, na Slovensku po dohodě s ním také pověřenec pro výživu a zásobování,

nebo orgán jím pověřený může zrušiti usnesení nebo opatření národního podniku, ústředního

(oblastního) orgánu, nebo fondu, odporuje-li veřejným nebo státním zájmům.

§ 61.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr výživy v dohodě

se zúčastněnými ministry.