Vládní nařízení 6/1946 Z. z. kterým se vydává statut národních podniků průmyslových.

§ 1.

(1)

Národní podnik zřídí ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku

též v dohodě s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance, z majetkové podstaty

podniků znárodněných a dosavadních státních podniků ve znárodněných odvětvích. V těchto

odvětvích může ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též v dohodě

s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance, zříditi nové národní podniky. Národní

podnik výrobního zaměření může býti také zřízen z majetkových podstat, kterých Československý

stát nabyl nebo nabude konfiskací nebo jiným způsobem; takové majetkové podstaty mohou

býti též začleněny do kteréhokoliv národního podniku.

(2)

Národnímu podniku určí ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl

a obchod, znění firmy, předmět podnikání, jeho sídlo a počet členů představenstva

(náhradníků); změny schvaluje rovněž ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem

pro průmysl a obchod.

(3)

Zřízení národního podniku, znění firmy, předmět podnikání a jeho sídlo se vyhlásí

v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku zároveň s určením dne,

ke kterému národní podnik převezme majetek jemu připadající. Stejně se vyhlašují změny

firmy, předmětu podnikání a sídla národního podniku.

§ 2.

(1)

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu presidenta republiky

č.

100/1945 Sb

. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení o obchodnících

plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících, podléhají

poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona (poplatkových pravidel) s jeho změnami

a doplňky a platí od svého zřízení poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm.

a) zákona ze dne 9. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(2)

Národní podniky buďtež vedeny zásadami obchodního podnikání. Stát neručí za jejich

závazky.

§ 3.

(1)

Národní podnik jest povinen užívati ve firmě označení „národní podnik“ a to v nezkráceném

znění.

(2)

Národní podnik se zapisuje jako firma kupce jednotlivce do rejstříku u krajského

soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik své sídlo;

má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, budiž také oznámen k zápisu do rejstříku u

krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu jest

tento závod.

(3)

V ohlášce k zápisu do rejstříku, k níž jest připojiti ověřený opis listiny, jíž byl

národní podnik zřízen, sdělí národní podnik soudu

a)

data opatření, jímž byl podnik zřízen,

b)

firmu a sídlo podniku,

c)

předmět podnikání,

d)

způsob zastupování podniku a znamenání jeho firmy.

(4)

Ustanovení odstavce 2 a 3 platí přiměřeně také pro ohlašování změn těchto skutečností

k zápisu do obchodního rejstříku.

§ 4.

(1)

Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

(2)

Představenstvo se skládá kromě ředitele (náměstka) nejméně ze tří a nejvýše z devíti,

jde-li o národní podnik průmyslového odvětví hornického, kovodělného nebo strojírenského,

nejvýše ze dvanácti členů a téhož počtu náhradníků.

(3)

Osazenstvo národního podniku zvolí jednu třetinu členů představenstva (náhradníků)

ze zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti. Zbývající dvě třetiny

členů představenstva (náhradníků) jmenuje ústřední orgán, na Slovensku oblastní orgán,

po slyšení příslušného zemského svazku územní samosprávy a ústřední zájmové organisace

průmyslu, kterou jest až do vybudování nové organisace průmyslu Ústřední svaz průmyslu,

na Slovensku Ústřední sdružení slovenského průmyslu.

(4)

Volbu i jmenování členů představenstva a náhradníků potvrzuje ministr průmyslu, na

Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod; potvrzení může býti kdykoliv

odvoláno.

§ 5.

(1)

Členem (náhradníkem) představenstva národního podniku může býti toliko svéprávný

československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné

bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(2)

Za člena (náhradníka) představenstva nemůže býti zvolen ani jmenován

a)

kdo upadl v konkurs, pokud konkursní řízení trvá, jakož i ten, na jehož žádost se

provádí řízení vyrovnací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

b)

kdo byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro čin, pro který podle platných ustanovení

nastává ztráta práva volebního do obcí, po dobu této ztráty;

c)

příbuzní ředitele (náměstka) národního podniku v řadě přímé, jeho sourozenec a manžel,

jakož i osoby sešvagřené s ním v témže stupni;

d)

člen (náhradník) závodního zastupitelstva téhož národního podniku;

e)

člen (náhradník) představenstva nebo zaměstnanec nadřízeného nebo dozorčího orgánu.

Výjimku může povoliti ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl

a obchod;

f)

kdo provozuje jiný výdělečný podnik nebo vykonává funkci nebo činnost, které jsou

v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního (oblastního) orgánu.

(3)

Členství v představenstvu (náhradnictví) zaniká

a)

odpadnou-li předpoklady uvedené v odstavci 1;

b)

nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 2;

c)

jestliže volený člen představenstva (náhradník) přestane býti zaměstnancem národního

podniku;

d)

bylo-li potvrzení podle

§ 4, odst. 4

odvoláno;

e)

vystoupí-li člen představenstva během funkčního období;

f)

úmrtím.

(4)

Člen představenstva (náhradník) nemůže vykonávati svůj úřad, pokud trvá vyšetřování

pro čin, uvedený v odstavci 2, písm. b).

(5)

O tom, zda nastaly skutečnosti podle odstavce 3, písmeno a) a b) rozhoduje ministr

průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

§ 6.

(1)

Volba jedné třetiny členů představenstva (náhradníků) se koná podle zásad platných

pro volby do závodních rad (§ 7 dekretu ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních

a podnikových radách).

(2)

Přípravy k volbám a volbu jest vykonati tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu

nebo hospodářskou újmu. Volba členů představenstva a náhradníků budiž zpravidla konána

zároveň s volbou do závodních rad.

(3)

Volbu členů představenstva a náhradníků na dobu do prvé volby do závodních rad podle

dekretu č.

104/1945 Sb

. vykoná podniková rada. Není-li podnikové rady, vykonají volbu všichni členové závodních

rad téhož národního podniku za předsednictví nejstaršího člena závodních rad. Kandidáti,

kteří při této volbě na sebe soustředili největší počet hlasů, jsou zvoleni za členy

představenstva; počtem hlasů jim nejbližší jsou zvoleni za náhradníky.

§ 7.

(1)

Členové představenstva (náhradníci) vykonají řediteli slib, že budou svědomitě plniti

své povinnosti v souladu se zájmy státu.

(2)

Funkční období představenstva trvá tři roky; jeho počátek stanoví ministr průmyslu,

na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(3)

Vystoupí-li člen představenstva během funkčního období, nebo zaniklo-li jeho členství

jiným způsobem, nastoupí zaň do příští volby nebo jmenování náhradník.

(4)

Členům představenstva přísluší náhrada nákladů spojených s výkonem funkce a může

jim býti přiznána odměna za zvláštní práce, které přesahují rámec běžné činnosti představenstva.

(5)

O ochraně pracovního (služebního) poměru člena představenstva (náhradníka) z řad

zaměstnanců národního podniku platí ustanovení § 13 dekretu presidenta republiky ze

dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, přiměřeně.

§ 8.

Představenstvu národního podniku přísluší

1.

projednávati a schvalovati zprávu ředitele o činnosti;

2.

rozhodovati o osobních věcech ředitele, vyplývajících ze služebního poměru, pokud

nejsou vyhrazeny ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

3.

udělovati a odvolávati prokuru nebo obchodní plnou moc;

4.

navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu změnu předmětu podnikání;

5.

navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu rozdělení národního podniku, sloučení s

jiným národním podnikem, nebo změny v učlenění národních podniků;

6.

podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrhy programových investic, to jest investic,

kterými se podstatně rozšiřuje nebo zdokonaluje dosavadní výroba nebo zavádí výroba

nová;

7.

schvalovati rozpočty běžných investic;

8.

podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrh roční závěrky a návrh na rozdělení

čistého zisku, po případě na úhradu ztráty;

9.

jednati o koupi, zcizování a zatížení nemovitostí a podávati příslušné návrhy ústřednímu

(oblastnímu) orgánu;

10.

rozhodovati o ustanovení právního zástupce, o zahájení a vedení rozepří, je-li hodnota

předmětu sporu vyšší než 5,000.000 Kčs, o smírech v těchto rozepřích, o návrhu na

zahájení řízení vyrovnacího;

11.

rozhodovati o odměnách zaměstnanců za mimořádné pracovní výkony

(§ 29)

nebo návrhy na zdokonalení nebo zhospodárnění provozu a pod. (

§ 30

), pokud převyšují čtvrtletní mzdu (plat) zaměstnance;

12.

schvalovati vydání a jednání, která nesouvisí přímo s provozem.

§ 9.

(1)

Představenstvo národního podniku vyřizuje věci své působnosti usnesením, které se

zpravidla děje ve schůzi. Schůzi svolává podle potřeby - nejméně jednou měsíčně -

ředitel národního podniku, který jí předsedá. Žádá-li o to alespoň třetina členů představenstva,

musí ji ředitel svolati tak, aby se mohla do týdne konati. Usnesení představenstva

vykonává ředitel.

(2)

Ke schůzi musí býti včas pozváni všichni členové představenstva. Nemůže-li se některý

člen jednání představenstva zúčastniti, je povinen o tom zpraviti ředitele, který

povolá příslušného náhradníka. Pozvání, v němž zároveň budiž uveden předmět, čas a

místo jednání, může býti písemné, nebo ústní.

(3)

Představenstvo je způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina všech jeho

členů i s ředitelem. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných

členů. Ředitel hlasuje poslední, při rovnosti hlasů rozhoduje ředitel.

(4)

Ministr průmyslu může v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod vydati jednací řád

pro jednání představenstva.

§ 10.

(1)

K schůzi představenstva může ředitel přizvati odborné zaměstnance podniku nebo jiné

odborné poradce, kteří nehlasují.

(2)

O schůzích představenstva budiž sepsán výstižný zápis, v němž buďtež zapsána jména

přítomných a všechna učiněná usnesení. Každý člen představenstva jest oprávněn žádati,

aby bylo zapsáno jeho mínění, odchylné od usnesení. Zápis podepisuje kromě zapisovatele

ředitel a jeden člen představenstva; tohoto člena představenstva a zapisovatele určí

představenstvo. Členové představenstva a jejich náhradníci mohou v podniku kdykoliv

nahlédnouti do zápisu.

§ 11.

Představenstvo a ředitel spravují národní podnik s péčí řádného hospodáře a osobně

odpovídají za splnění svých povinností. Náhrada škody vzešlé nesplněním povinností

podle předchozí věty se vymáhá pořadem práva; o podání žaloby rozhoduje ústřední (oblastní)

orgán.

§ 12.

(1)

Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra průmyslu

představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, příslušných ústředních

zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborových

organisací a institucí. Na Slovensku ředitele národního podniku (náměstka) jmenuje

a odvolává se schválením pověřence pro průmysl a obchod představenstvo oblastního

orgánu po slyšení Ústředí odborových svazů Slovenska a příslušné zájmové organisace

průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí.

Je-li v národním podniku několik náměstků, musí býti jeden z nich ustanoven z řad

jeho zaměstnanců.

(2)

Ředitelem (náměstkem) může býti toliko svéprávný československý státní občan, který

má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti

a zkušenosti. Ustanovení

§ 5, odst. 2 a 3

platí přiměřeně.

(3)

Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, která jest v

rozporu se zájmy národního podniku.

(4)

Ředitel (náměstek) vykoná ministru průmyslu slib, že bude svědomitě plniti své povinnosti.

Na Slovensku vykoná ředitel národního podniku tento slib pověřenci pro průmysl a obchod.

§ 13.

(1)

Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu

národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde

o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen

dbáti zájmu národního podniku. Není-li představenstvo, nebo není-li schopno se usnášeti,

nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření;

je povinen podati o nich zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(2)

Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva

je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu

a příslušným nadřízeným orgánům. Nadřízený orgán musí o věci rozhodnout s urychlením.

§ 14.

Ředitel i náměstek se jmenováním stávají zaměstnanci národního podniku. Ředitele zastupuje

náměstek (náměstkové) s právy a povinnostmi ředitele.

§ 15.

(1)

Ředitel (náměstek) zastupuje národní podnik navenek, jest zmocněn ke všem soudním

i mimosoudním úkonům a právním jednáním, která souvisí s provozováním národního podniku.

Omezení zmocnění stanoveného předpisy tohoto nařízení nemá vůči třetím osobám právního

účinku.

(2)

Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do rejstříku. Ředitel (náměstek)

má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati svůj podpis v ověřené formě.

Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení

podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

§ 16.

Jmění národního podniku se skládá z jmění kmenového a z reservního fondu.

§ 17.

(1)

Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty,

kterou stát na národní podnik převede.

(2)

Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď

vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3)

Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo odvodem

jeho částí způsobem uvedeným v

§ 23, č. 1, písm. b)

, přesahuje-li výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního

podniku.

(4)

Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích

rozhodne ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(5)

Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech

mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu

(oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr

průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

§ 18.

Reservní fond národního podniku se tvoří z přídělů ze zisku (

§ 21, odst. 1

) a z mimořádných zisků, které nesouvisejí s předmětem podnikání a jsou neprovozní

povahy, jakož i z mimořádných příspěvků (darů) bez bližšího určení, a to až do výše

35% kmenového jmění podle stavu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 19.

(1)

Úhrada programových investic (

§ 8, č. 6

) budiž zpravidla spjata se zvýšením kmenového jmění národního podniku.

(2)

Ostatní investice hradí podnik ze svých běžných prostředků.

§ 20.

(1)

Potřebný kapitál nad výši danou kmenovým jměním a reservním fondem si národní podnik

opatřuje úvěrem. Jde-li o úvěr dlouhodobý, je třeba souhlasu ústředního (oblastního)

orgánu.

(2)

Podnik musí dbáti, aby oběžný kapitál byl udržován v přiměřené výši a pohotovosti

se zřetelem k hospodárnosti a k potřebám financování provozu.

§ 21.

(1)

Čistý zisk národního podniku se rozdělí takto

1.

Až do výše zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu

a)

závodní (podnikové) radě se přidělí 10% (

§ 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb

.),

b)

reservnímu fondu se přidělí 20%,

c)

zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

2.

Část zisku, která přesahuje výši zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského

plánu

a)

závodní (podnikové) radě se přidělí 30% (§ 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945

Sb.),

b)

reservnímu fondu se přidělí 20%,

c)

zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(2)

Do té doby, než bude podniku uloženo hospodařiti podle schváleného hospodářského

plánu, a pokud odvodem podle

§ 23, č. 2, písm. c)

nebude kryta náhradová služba Fondu znárodněného hospodářství, rozděluje se čistý

zisk podle ustanovení odstavce 1, č. 1.

(3)

Zbytky čistého zisku podle odstavce 1, č. 1, písm. c) a č. 2, písm. c), se odvádějí

nejpozději do 14 dnů po schválení rozdělení zisku na vyrovnávací účet vedený u ministerstva

financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

§ 22.

Vykáže-li národní podnik bilanční ztrátu, která nebude uhrazena podle

§ 23

, odepíše se na vrub reservního fondu. Nestačí-li reservní fond, převede se ztráta

na nový účet. Přesahují-li převedené ztráty

1

/

4

kmenového jmění, odepíší se tyto ztráty na vrub kmenového jmění.

§ 23.

Na vyrovnávacím účtě (

§ 21, odst. 3

) se vykazují

1.

V jeho prospěch

a)

odvody z čistého zisku podle

§ 21

,

b)

odvody plynoucí ze snížení kmenového jmění národního podniku (

§ 17, odst. 3

); těchto částek je použíti k programovým investicím v jiném národním podniku,

c)

likvidační přebytky zrušených národních podniků,

2.

na jeho vrub

a)

poukazy národním podnikům k úhradě programových investic, schválené ministrem průmyslu

v dohodě s ministrem financí, po té

b)

částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich bilančních ztrát, schválené ministrem

průmyslu v dohodě s ministrem financí,

c)

odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a k umořování cenných papírů tímto

fondem vydaných k poskytnutí náhrady za znárodněný majetek, a co do zbytku

d)

odvod do státní pokladny.

§ 24.

(1)

Majetek přidělený národnímu podniku s určením pro sociální, vzdělávací a podobné

účely nesmí býti odňat svému určení. Pokud takový majetek tvoří jako sociální, vzdělávací

nebo podobný fond samostatnou podstatu, platí o něm dosavadní předpisy. O přechodu

zařízení, určených k blahu zaměstnanců, která byla zřízena přede dnem 27. října 1945,

na závodní radu závodu, jehož zaměstnancům slouží, a o jmění revírních rad v hornictví

platí ustanovení § 38 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb.

(2)

K úhradě nákladů na provádění výcviku k povolání (výchovy odborných dělníků) a na

vybavení příslušných zařízení (učebných závodů a škol) vytvoří se fondy, spravované

ústředními (oblastními) orgány; fondy nabudou prostředků potřebných k plnění svých

úkolů z příspěvků národních podniků nebo i z jiných zdrojů.

§ 25.

(1)

Národní podniky jsou povinny až do vydání jednotných směrnic pro průmyslové početnictví

vésti účetní knihy a záznamy podle zásad řádného podvojného účetnictví.

(2)

Obchodní rok národního podniku se pravidelně kryje s rokem kalendářním. Ministr průmyslu,

na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, může pro jednotlivá odvětví

stanoviti odchylky.

(3)

Účetní závěrky buďtež sestaveny a předloženy nadřízeným orgánům ve lhůtách určených

ústředním orgánem.

§ 26.

Národní podniky mohou býti kontrolovány po všech stránkách podnikové činnosti příslušným

ústředním, na Slovensku oblastním orgánem. Ústřední orgán může naříditi oblastnímu

orgánu provésti kontrolu podřízeného národního podniku a může se účastniti této kontroly

svým orgánem. Orgány jimi zmocněné jsou oprávněny nahlížeti do všech písemností a

knih podniku, vstupovati do všech jeho prostor, vyžádati si potřebné vysvětlivky a

účastniti se porad a schůzí představenstva, aniž hlasují. Náklady kontroly jdou na

vrub kontrolujícího ústředního (oblastního) orgánu.

§ 27.

Všichni zaměstnanci národních podniků jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru a

jejich mzdové, platové a pracovní podmínky se řídí předpisy platnými pro příslušné

výrobní odvětví a druh zaměstnání bez újmy ustanovení

§ 25, odst. 2

dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb.

§ 28.

Zaměstnance národních podniků přijímá, zařazuje na pracovní místa a propouští ředitel

za účasti závodního zastupitelstva podle

§ 22

dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb.

§ 29.

Vykázal-li zaměstnanec národního podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl

k zvýšení celkového výkonu podniku, ale i svým příkladem působil na pracovní úroveň

svého okolí nebo celku, může mu býti po projednání se závodním zastupitelstvem udělena

v mezích platných předpisů přiměřená odměna.

§ 30.

(1)

Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, výrobního

postupu nebo odbytu výrobků podniku, lze uděliti v mezích platných předpisů odměnu

zaměstnanci, který je původcem návrhu.

(2)

Návrh budiž odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek

zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu.

(3)

Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého

návrhu.

§ 31.

Národní podniky jsou povinny pečovati o zkušebnictví a výzkumnictví, přispívati na

ně a účastniti se jich podle zvláštních předpisů, které vydá ministr průmyslu, na

Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

§ 32.

(1)

Celostátní ústřední orgány zřídí vláda na návrh ministra průmyslu k jednotnému vedení

a podnikatelskému obstarávání společných záležitostí národních podniků. Na Slovensku

zřídí vláda na návrh ministra průmyslu, učiněný v dohodě s pověřencem pro průmysl

a obchod, také oblastní orgány. Pro národní podniky příbuzných průmyslových odvětví,

i když podléhají různým ústředním orgánům, může být zřízen společný oblastní orgán.

V tomto případě musí oblastní orgán vykazovati činnost národních podniků odděleně

podle jejich příslušnosti k ústřednímu orgánu.

(2)

Každý národní podnik bude podřízen některému ústřednímu orgánu, na Slovensku také

oblastnímu orgánu.

(3)

Ústřednímu (oblastnímu) orgánu určí vláda na návrh ministra průmyslu znění firmy,

předmět podnikání, jeho sídlo a počet členů představenstva (náhradníků); změny schvaluje

rovněž vláda. Pokud jde o oblastní orgány, činí ministr průmyslu návrhy v dohodě s

pověřencem pro průmysl a obchod.

(4)

Zřízení ústředního (oblastního) orgánu, znění firmy, předmět podnikání a jeho sídlo

se vyhlásí v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku. Stejně se

vyhlašují změny firmy, předmětu podnikání a sídla ústředního (oblastního) orgánu.

§ 33.

Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu jmenuje vláda na

návrh ministra průmyslu, učiněný v dohodě se súčastněnými ministry po slyšení příslušné

ústřední odborové organisace, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy

průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí, a pokud jde o členy

představenstva (náhradníky) oblastního orgánu, též po dohodě s pověřencem pro průmysl

a obchod.

§ 34.

(1)

Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu,

učiněný po slyšení Ústřední rady odborů a příslušné zájmové organisace průmyslu a

podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí.

(2)

Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu,

učiněný v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, po slyšení ústředního ředitele,

Ústředí odborových svazů Slovenska a Ústředního sdružení slovenského průmyslu.

§ 35.

Ústřední orgán

1.

jmenuje a odvolává ředitele (náměstky) podřízených národních podniků podle

§ 12

a schvaluje jejich služební smlouvy;

2.

jmenuje a odvolává dvě třetiny členů a náhradníků představenstva podřízených národních

podniků podle

§ 4, odst. 3

;

3.

rozhoduje o podání žaloby na náhradu škody zaviněné neplněním povinností ředitele

(náměstka) nebo členů představenstva podřízeného národního podniku;

4.

podává návrh na zřízení nového národního podniku;

5.

vyjadřuje se k návrhu na změnu předmětu podnikání, po případě sám navrhuje tyto změny;

6.

podává návrh na začlenění národního podniku do jiného ústředního (oblastního) orgánu;

7.

navrhuje zvýšení nebo snížení kmenového jmění podřízených národních podniků;

8.

schvaluje souvztažné snížení a zvýšení kmenového jmění při majetkových převodech

mezi podřízenými národními podniky (

§ 17, odst. 5

);

9.

kontroluje a navrhuje plány programových investic podřízených národních podniků za

účelem jejich záměrného budování;

10.

schvaluje koupi, zcizení a zatížení nemovitostí podřízených národních podniků v hodnotě

nižší než 10% kmenového jmění, nejvýše však do částky 5,000.000 Kčs;

11.

podává vyjádření k návrhu podřízeného národního podniku na koupi, zcizení a zatížení

nemovitostí v hodnotě vyšší než pod č. 10;

12.

stanoví zásady pro získávání úvěru a pro provádění jiných finančních transakcí pro

podřízené národní podniky;

13.

schvaluje návrhy podřízených národních podniků na dlouhodobý úvěr;

14.

pečuje o sjednocení organisace podřízených národních podniků vydáváním předpisů správních,

provozních, technických i jiných;

15.

usměrňuje činnost a vzájemnou spolupráci podřízených národních podniků;

16.

schvaluje návrhy hospodářských plánů podřízených národních podniků a vypracovává

návrh celkového hospodářského plánu těchto podniků;

17.

schvaluje roční účetní závěrky podřízených národních podniků - s výjimkou národních

podniků na Slovensku - a oblastního orgánu;

18.

schvaluje návrhy podřízených národních podniků - s výjimkou národních podniků na

Slovensku - a oblastního orgánu na rozdělení čistého zisku a projednává návrhy na

úhradu ztrát národních podniků a oblastního orgánu;

19.

stanoví směrnice pro náhradu nákladů, spojených s výkonem funkce členů představenstva

podřízených národních podniků a pro odměny jejich zaměstnanců;

20.

určuje mimořádné odměny členů představenstva podřízených národních podniků za zvláštní

práce;

21.

pečuje o uplatnění normalisace a typisace surovin, zařízení, technických pochodů

i výrobků a jiných zhospodárnění;

22.

pečuje o výzkumnictví v rámci svého oboru;

23.

stanoví zásady prodejní organisace, po případě provádí sám prodej výrobků podřízených

národních podniků; provádí výzkum trhu, spolupůsobí při tvoření cen výrobků podřízených

národních podniků, studuje organisaci odbytu i cenovou politiku, otázky dopravní,

celní a devisové;

24.

stanoví pro podřízené národní podniky zásady pro nákup a kontroluje jejich nákupní

činnost, po případě obstarává sám nebo i provádí společný nákup a sleduje nákupní

trh;

25.

nařizuje statistická šetření a shromažďuje i zpracovává statistické údaje podřízených

národních podniků;

26.

provádí kontrolu podřízených národních podniků a oblastního orgánu;

27.

zrušuje usnesení a opatření podřízených národních podniků a oblastních orgánů, která

odporují zájmům národních podniků, a nahrazuje je podle potřeby vlastním usnesením

nebo opatřením.

§ 36.

(1)

Oblastní orgán

1.

vykonává na Slovensku vůči národním podnikům jemu podřízeným působnost ústředního

orgánu, uvedenou v

§ 35, č. 1 až 3

,

8

,

10

,

11

,

13

,

15

,

19

,

20

a

27

;

2.

schvaluje roční účetní závěrku podřízených národních podniků a jejich návrhy na rozdělení

čistého zisku a předkládá své rozhodnutí ústřednímu orgánu. Ústřední orgán přezkoumá

rozhodnutí a může je do třiceti dnů po tom, co je obdržel, vrátit s připomínkami oblastnímu

orgánu, aby vydal rozhodnutí nové; oblastní orgán je při tom vázán připomínkami ústředního

orgánu;

3.

projednává návrhy na úhradu ztrát jemu podřízených národních podniků, jakož i záležitosti

uvedené v

§ 35, č. 4 až 9

,

16

, a předkládá je se svým vyjádřením ústřednímu orgánu k dalšímu opatření, po případě

vypracovává a předkládá své vlastní návrhy v těchto věcech;

4.

navrhuje a projednává s ústředním orgánem opatření, uvedená v

§ 35, č. 12

,

14

,

21 až 24

;

5.

pečuje o provedení schváleného plánu programových investic (

§ 35, č. 9

);

6.

dbá o provádění předpisů správních, provozních, technických a jiných, které směřují

k sjednocení organisace jemu podřízených národních podniků (

§ 35, č. 14

);

7.

pečuje o uplatnění normalisace a typisace surovin, zařízení, technických pochodů

a jiných zhospodárnění (

§ 35, č. 21

) v rámci celostátních předpisů;

8.

provádí podle potřeby, a to v dohodě s ústředním orgánem, prodej výrobků nebo nákup

pro jemu podřízené národní podniky;

9.

provádí ústředním orgánem nařízená statistická šetření;

10.

provádí kontrolu jemu podřízených národních podniků.

(2)

Ústřední orgán vykonává v poměru k oblastnímu orgánu působnost uvedenou v

§ 35, č. 3 až 25

; v poměru k národním podnikům na Slovensku vykonává tuto působnost v mezích ustanovení

odstavce 1. Pokud oblastní orgán podléhá různým ústředním orgánům a nejde o činnost

vykazovanou odděleně (

§ 32, odst. 1, věta třetí

), rozhodují příslušné ústřední orgány v dohodě.

§ 37.

Představenstvu ústředního (oblastního) orgánu přísluší

a)

schvalovati zprávu ústředního (oblastního) ředitele;

b)

rozhodovati o osobních věcech ředitele ústředního orgánu, vyplývajících ze služebního

poměru, pokud nejsou vyhrazeny vyššímu orgánu;

c)

navrhovati rozdělení ústředního orgánu, jeho sloučení s jiným ústředním orgánem a

zřízení nového ústředního orgánu;

d)

schvalovati koupi, zcizení a zatížení vlastních nemovitostí v hodnotě nižší než 10%

kmenového jmění, nejvýše však do částky 5,000.000 Kčs, a navrhovati koupi, zcizení

a zatížení vlastních nemovitostí v hodnotě vyšší;

e)

rozhodovati o odměnách zaměstnanců ústředního orgánu za mimořádné pracovní výkony

(

§ 29

), nebo za návrhy na zdokonalení nebo zhospodárnění provozu a pod. (

§ 30

), pokud převyšují čtvrtletní mzdu (plat) zaměstnance;

f)

podávati návrh roční závěrky a návrh na rozdělení čistého zisku, po případě na úhradu

ztráty;

g)

podávati ministerstvu průmyslu návrhy na rozvrh předpokládané nekryté částky nákladů

ústředních orgánů na podřízené národní podniky ve formě příspěvků (

§ 38, odst. 2

);

h)

schvalovati vydání a jednání, která nesouvisí s provozem národních podniků nebo s

vlastní podnikatelskou činností ústředního orgánu;

ch)

usnášeti se ve věcech, uvedených v

§ 8, č. 3

,

4

a

10

. Ustanovení

§ 8, č. 6

a

7

se použije přiměřeně;

i)

pravomoc uvedená v

§ 35, č. 1 až 8

,

10 až 12

,

16 až 20

a

27

.

§ 38.

(1)

Pokud předpisy tohoto oddílu nestanoví jinak, platí pro ústřední (oblastní) orgány

ustanovení

§§ 2

,

3

,

4, odst. 1

a

2

,

§§ 5

,

7

,

9 až 11

,

§ 12, odst. 2 až 4

,

§§ 13 až 15

,

24

,

25

,

27 až 31

přiměřeně.

(2)

O financování ústředních (oblastních) orgánů platí přiměřeně ustanovení

§§ 16 až 23

. Není-li možno, aby z vlastních prostředků těchto orgánů byly hrazeny jejich náklady,

rozvrhuje se předpokládaná nekrytá částka na podřízené národní podniky ve formě příspěvků,

stanovených počátkem roku a schvalovaných ministerstvem průmyslu, pokud jde o oblastní

orgány, v dohodě s pověřenectvem pro průmysl a obchod.

§ 39.

(1)

Ministerstvo průmyslu

a)

rozhoduje o začlenění národního podniku do jiného ústředního (oblastního) orgánu;

b)

rozhoduje o zvýšení nebo snížení kmenového jmění národních podniků, nejde-li o výjimku

uvedenou v

§ 17, odst. 5

;

c)

schvaluje plány programových investic národních podniků;

d)

schvaluje celkové hospodářské plány národních podniků (

§ 35, č. 16

);

e)

zrušuje usnesení a opatření ústředního orgánu, která odporují zájmům ústředního orgánu

nebo národních podniků, a nahrazuje je podle potřeby vlastním opatřením;

f)

schvaluje účetní závěrku ústředních orgánů;

g)

schvaluje návrhy ústředních orgánů na rozdělení jejich čistého zisku, schvaluje návrhy

na úhradu ztrát národních podniků a ústředních orgánů a, pokud jde o úhradu ztrát

oblastních orgánů a národních podniků na Slovensku, činí toto opatření v dohodě s

pověřenectvem pro průmysl a obchod;

h)

rozhoduje v dohodě s ministerstvem financí o návrzích podle

§ 35, č. 11

a

§ 37, písm. d)

a, jde-li o národní podnik na Slovensku nebo oblastní orgán, také v dohodě s pověřenectvem

pro průmysl a obchod a pro finance.

Pokud jde o národní podniky na Slovensku, rozhoduje ministerstvo průmyslu ve věcech

uvedených pod písmeny a), b), c) a d) v dohodě s pověřenectvem pro průmysl a obchod.

(2)

Vláda

a)

rozhoduje o rozdělení ústředního orgánu, sloučení s jiným ústředním orgánem a o zřízení

nového ústředního orgánu a na návrh ministra průmyslu, učiněný v dohodě s pověřencem

pro průmysl a obchod, rozhoduje o rozdělení oblastního orgánu, sloučení s jiným oblastním

orgánem a o zřízení nového oblastního orgánu;

b)

rozhoduje o předmětu podnikání, sídle, firmě a počtu členů představenstva (náhradníků)

ústředního (oblastního) orgánu.

§ 40.

(1)

Ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s ním také pověřenec pro průmysl a obchod,

dozírá na znárodněné podniky, národní podniky, ústřední a oblastní orgány a jejich

fondy po všech stránkách podnikové činnosti, přezkoumává kdykoliv jejich činnost a

hospodaření a může k odstranění závad dávati příkazy a zákazy.

(2)

Dozorčí orgány ustanovené ministrem průmyslu, na Slovensku též pověřencem pro průmysl

a obchod, jsou kdykoliv oprávněny nahlížeti do písemností a knih podniku a vstupovati

do všech jeho prostor, vyžádati si zprávy a vysvětlivky, účastniti se všech porad

a schůzí orgánů podniků a jejich fondů.

(3)

K úhradě nákladů dozoru mohou býti národním podnikům předepsány pevné roční částky,

podle směrnic, které vydává ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro

průmysl a obchod.

§ 41.

Nastanou-li u národního podniku nebo u ústředního (oblastního) orgánu nepravidelnosti

vážně ohrožující jeho řádný provoz nebo nejsou-li ustanoveny příslušné orgány, může

ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s ním také pověřenec pro průmysl a obchod,

až do rozhodnutí příslušného orgánu učiniti vhodná opatření k zatímnímu vedení jeho

správy.

§ 42.

Ministr průmyslu, na Slovensku po dohodě s ním také pověřenec pro průmysl a obchod,

nebo orgán jím pověřený může zrušiti usnesení nebo opatření národního podniku, ústředního

(oblastního) orgánu, nebo fondu, odporuje-li veřejným nebo státním zájmům.

§ 43.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr průmyslu v dohodě

s věcně příslušnými ministry.