Zákon 67/1946 Z. z. o volbě ústavodárného Národního shromáždění.

§ 1.

Pro volby do ústavodárného Národního shromáždění se tvoří celkem 28 volebních krajů.

Určují se v příloze, jež je součástí tohoto zákona. Správními okresy v jednotlivých

volebních krajích se rozumějí správní okresy podle stavu v den vypsání volby.

§ 2.

(1)

Počet poslanců, kteří mají býti voleni v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku,

určí způsobem určeným v odstavcích 3 až 5 ústřední volební výbor (§ 4, odst. 1) ve

schůzi svolané k tomu účelu ministrem vnitra.

(2)

Místní národní výbor jest povinen předložiti dne 7. května 1946 do 12. hodiny polední

písemnou zprávu o počtu všech voličů zapsaných k tomuto dni ve stálých seznamech voličských,

které jsou podkladem pro volby, i s ověřeným opisem těchto seznamů nadřízenému okresnímu

národnímu výboru. Pokud jde o města statutární, předkládají uvedené zprávy a opisy

voličských seznamů místní národní výbory v těchto městech zemskému národnímu výboru,

a pokud jde o města Bratislavu a Košice, místní národní výbory v těchto městech pověřenectvu

vnitra. Okresní národní výbor pořídí po přezkoumání přehled o počtu všech osob zapsaných

ve voličských seznamech v jeho správním okresu podle jednotlivých obcí a předloží

tento okresní přehled nejpozději dne 10. května 1946 do 12. hodiny polední zemskému

národnímu výboru (pověřenectvu vnitra) ve dvojím stejnopise. Zemský národní výbor

(pověřenectvo vnitra) předloží po přezkoumání okresních přehledů ve dvojím stejnopise

přehled o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 v jeho

správním obvodu, doložený okresními přehledy (zprávami měst statutárních a měst Bratislavy

a Košic), nejpozději dne 12. května 1946 do 12. hodiny ministerstvu vnitra. Po přezkoumání

všech těchto zpráv pořídí ministerstvo vnitra přehled o počtu osob zapsaných ve voličských

seznamech ke dni 7. května 1946 na území celého státu.

(3)

Předseda ústředního volebního výboru podá zprávu o tom, zda podle odstavce 2 bylo

správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech.

Ústřední volební výbor zjistí po přezkoumání přehledů a zpráv uvedených v odstavci

2 celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 na území

celého státu a zvláště v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku. Nato rozdělí

tento celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech na území celého státu počtem

poslanců, které je zvoliti (300). Celé číslo dělením vyšlé beze zlomku jest státním

mandátovým číslem.

(4)

V každé ze zemí se zvolí tolik poslanců, kolikrát jest státní mandátové číslo obsaženo

v součtu všech osob zapsaných ve voličských seznamech v dotčené zemi. Nebyly-li takto

rozvrženy všechny mandáty, přikáže ústřední volební výbor zbývající mandát podle většího

zbytku dělení. Jsou-li zbytky dělení sobě rovny, rozhodne los.

(5)

Počet poslanců připadající podle předchozích odstavců na každou zemi vyhlásí ministr

vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.

§ 3.

Volební místo.

(1)

S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá obec volebním místem.

(2)

Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může obce s méně než 50 voliči zapsanými ve stálých

seznamech voličských přikázati k nejbližší větší obci jako volebnímu místu.

(3)

Na voliče zapsané v každém dílčím voličském seznamu připadá jedna volební místnost.

Místní národní výbor určí jednu nebo několik volebních místností, v níž vykonají volební

právo osoby s voličskými průkazy (§ 15 zákona ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o

úpravě stálých seznamů voličských) společně s jinými občany.

§ 4

(1)

K provedení voleb jsou povolány volební výbory, a to obvodní volební výbory, krajské

volební výbory a ústřední volební výbor. Pro každou volební místnost se zřídí obvodní

volební výbor. Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem uvedeným

v příloze (§ 1). Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při ministerstvu

vnitra v Praze.

(2)

Členem volebního výboru může býti občan, který má podmínky práva volebního, není

z práva volebního vyloučen ani postižen překážkou výkonu práva volebního (§ 7), byť

i neměl bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy

volebních výborů. Týž občan může býti členem dvou nebo několika výborů.

(3)

Členové a náhradníci obvodních a krajských volebních výborů složí do rukou dohlédacího

orgánu (§ 41, odst. 1) nebo jeho zástupce k tomu zmocněného a členové a náhradníci

ústředního volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na svou čest a své svědomí,

že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a budou zachovávati zákony

a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí

přijmouti jmenování.

(4)

Odmítne-li člen volebního výboru přijmouti jmenování, vzdá-li se členství ve volebním

výboru, vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně

nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně

dodatečné jmenování. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i o náhradnících.

(5)

Obvodní a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny

členů nadpoloviční většinou hlasů. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů

se pokládá návrh za zamítnutý. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního

výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň devíti členů a že předseda

(místopředseda) hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

(6)

Volební výbor rozhoduje s konečnou platností. O jeho jednání sepíše se zápis ve dvojím

stejnopise, který podepíší všichni přítomní. Zápis sepíše člen výboru pověřený tímto

úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy výboru.

§ 5

(1)

Členy obvodního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která

podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji. Členy krajského volebního

výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v dotčené

zemi (§ 14, odst. 1). Členy ústředního volebního výboru jsou dva zástupcové každé

politické strany, která vyvíjí činnost v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku

(§ 14, odst. 1). Každý člen volebního výboru má náhradníka.

(2)

Oba členy obvodního volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje zmocněnec volební

strany (§ 14, odst. 2, č. 3) nebo jeho zástupce, jím pro správní okres určený a dohlédacímu

orgánu oznámený, a ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u dohlédacího orgánu. Oba

členy krajského volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje předsednictvo politické

strany a ohlásí aspoň 26. den přede dnem volby ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra)

a předsedovi okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního

výboru. Členy a náhradníky ústředního výboru jmenuje ministr vnitra, jemuž předsednictvo

jedné každé z politických stran navrhne nejpozději 26. dne přede dnem volby do 12.

hodiny polední čtyři členy a čtyři náhradníky; pokud jde o strany činné na Slovensku,

děje se tak prostřednictvím pověřence vnitra, jemuž budou návrhy předloženy nejpozději

27. den přede dnem volby do 12. hodiny polední.

(3)

Členem obvodního volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest,

kde jest to možno, úředník úřadu místního národního výboru, určený předsedou tohoto

národního výboru. Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem

jest konceptní úředník úřadu okresního národního výboru, určený jeho předsedou, v

jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členem ústředního volebního výboru

s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem.

(4)

Obvodní volební výbor volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením

volby ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů

rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by ve volebním

kraji podala kandidátní listinu jediná strana. Podle týchž zásad se ustaví krajský

volební výbor, jehož členy svolá k tomu účelu předseda okresního národního výboru

(odstavec 2). Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra a místopředsedou

pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati úředníkem svého úřadu.

(5)

Předseda Státního úřadu statistického v Praze a pověřenec vnitra poskytnou předsedovi

ústředního volebního výboru potřebný počet úředníků statistické služby. Předseda ústředního

volebního výboru je přikáže ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním výborům

jako pomocné orgány.

§ 6.

Důvěrníci.

(1)

Obvodní volební výbor musí na návrh každé strany, jež podala platnou kandidátní listinu

v dotčeném volebním kraji, připustiti dva voliče zmocněné místní, a není-li jí, okresní

organisací strany, za důvěrníky. Návrh musí býti učiněn předsedovi volebního výboru

ústně nebo písemně před zahájením volby.

(2)

Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku

sčítání hlasů; do jednání mohou však zasahovati jen v mezích § 26.

§ 7.

O právu voliti.

(1)

Právo voliti poslance ústavodárného Národního shromáždění přísluší všem osobám, které

splňují podmínky pro zápis do stálých seznamů voličských podle § 2, odst. 1 zák. č.

28/1946 Sb. Zápis do těchto seznamů je podmínkou výkonu volebního práva.

(2)

Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů voličských

nebo se do nich nezapisují (§§ 3 a 25, § 22 zák. č. 28/1946 Sb.).

(3)

Volební právo nesmějí vykonávati ti, u jejichž zápisu ve voličském seznamu je poznamenána

překážka výkonu volebního práva (§ 24 zák. č. 28/1946 Sb.).

§ 8.

Výkon volebního práva.

Každý volič má jen jeden hlas. Volební právo má v jediné obci a vykonává je osobně.

§ 9.

Voličský průkaz.

Voličský průkaz opravňuje k výkonu volby jen v obci na něm vyznačené. Osoby vojenské

a členové Sboru národní bezpečnosti, mající voličský průkaz, mohou voliti rovněž jen

v jedné obci, a to zpravidla v obci, v níž jsou v den volby přikázáni službou.

§ 10.

O volitelnosti.

Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky české, slovenské

nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 21.

rok věku svého a nejsou podle § 7, odst. 2 vyloučeni z práva voliti.

§ 11.

Povinnost voliti.

(1)

Každý volič je povinen volby se zúčastniti.

(2)

Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož

a)

jsou starší 70 let nebo

b)

pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do volební místnosti nebo

c)

pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě

nebo

d)

jsou v den volby od místa volby nejméně 100 km nebo

e)

jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

(3)

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli

volby zúčastniti.

(4)

Rovněž vojenská služba buď pro den volby upravena tak, aby, pokud to dovolují služební

poměry, mohly vykonati volební právo i vojenské osoby, nemající voličský průkaz, jež

toto právo mají mimo místo služební. To obdobně platí také o službě členů Sboru národní

bezpečnosti.

§ 12.

Vypsání voleb.

(1)

Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v Úředním

listě republiky Československé. Vyhláška musí obsahovati den volby, den vyložení voličských

seznamů, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin a vyzvání, aby volební strany

v příslušných lhůtách navrhly zástupce do volebních výborů. Dále musí obsahovati den,

hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních výborů a ústředního volebního

výboru.

(2)

Vypsání volby se také uvede ve známost v každé obci a ve všech jejích místních částech

vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým.

Vyhlášky musí obsahovati kromě údajů, uvedených v ustanovení druhé věty předchozího

odstavce, také počet obvodních volebních výborů ve volebním místě, místo úřadu předsedy

krajského volebního výboru, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských

seznamů, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

§ 13.

Dodatečné vyložení seznamů voličských.

(1)

Stálé seznamy voličské, které jsou podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po deset

dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

(2)

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po niž voličské seznamy mají

býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák. č. 28/1946

Sb.

§ 14.

Kandidátní listiny.

(1)

Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění mohou podati

jen politické strany vyvíjející v den 30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi. Předsednictvo

politické strany předloží je nejpozději 16. den přede dnem volby do 12. hodiny polední

předsedovi krajského volebního výboru ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen

podateli potvrditi den a hodinu podání. Strana může předložiti další opis kandidátní

listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou potvrdí předseda krajského

volebního výboru.

(2)

Kandidátní listina musí obsahovati

1.

označení strany;

2.

jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí každého kandidáta budiž

označeno arabskou číslicí;

3.

označení zmocněnce strany a jeho obou náhradníků s udáním přesné adresy. Za zmocněnce

strany ani jeho náhradníky nelze označiti kandidáty.

(3)

Strana může kandidovati ve volebním kraji nejvýše 30 osob.

(4)

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení

všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým

souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji,

a že u nich není překážky volitelnosti (§ 10). Tohoto prohlášení není však třeba,

dlí-li kandidát mimo území Československé republiky.

§ 15.

Přípravné řízení u krajského volebního výboru.

(1)

Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná jeho předseda.

(2)

Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do 12.

hodiny polední následujícího dne odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př.

obsahuje-li kandidátní listina více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 14, odst.

3, není-li uvedeno označení strany nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen

souhlas kandidátův nebo není-li v něm uvedena jeho národnost nebo není-li kandidátní

listina předložena ve dvojím stejnopise.

§ 16.

Rozhodování krajského volebního výboru.

(1)

Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 16. den přede dnem volby o 16. hodině

u svého předsedy, aby upravil kandidátní listiny. Jednání volebního výboru skončí

nejpozději o 14. hodině následujícího dne.

(2)

Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec

strany ani po vyzvání předsedy ani v jeho schůzi označení strany na kandidátní listině.

Rovněž prohlásí za neplatnou kandidátní listinu politické strany, jež nevyhovuje ustanovení

§ 14, odst. 1, věty prvé a druhé. Prohlásí-li krajský volební výbor kandidátní listinu

za neplatnou, vyhlásí to jeho předseda s udáním důvodů v Úředním listě republiky Československé.

(3)

Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na několika kandidátních listinách,

na té kandidátní listině, k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou vyhovující ustanovení

§ 14, odst. 4. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas (§ 15) prohlášení

kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14, odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet

kandidátů na počet odpovídající ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský volební výbor

poslední nadpočetné kandidáty.

§ 17.

Řízení u ústředního volebního výboru.

(1)

Předseda krajského volebního výboru zašle ihned po jeho schůzi jeden stejnopis kandidátních

listin s prohlášením kandidátů a se zápisem o jednání volebního výboru předsedovi

ústředního volebního výboru. Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání v 10 hodin

dopoledne 14. den před volbou v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního volebního

výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Předseda oznámí výsledek

řízení zúčastněným krajským volebním výborům a stranám.

(2)

Ústřední volební výbor se nejprve přesvědčí, zda krajské volební výbory odstranily

všechny formální vady v kandidátních listinách (§ 16), a shledané vady odstraní. Je-li

některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců

zúčastněných stran (§ 5, odst. 1, věta třetí) ve schůzi ústředního volebního výboru,

škrtne předseda kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.

(3)

Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve

předseda ústředního volebního výboru po zahájení schůze zástupce (§ 5, odst. 1, věta

třetí) těchto stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se strany

včas, upraví označení stran ústřední volební výbor.

(4)

Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních

krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do

24 hodin oznámili jednotné označení strany pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak,

určí její označení ústřední volební výbor.

(5)

O pořadí kandidátních listin rozhodne los; losování provede osoba určená ústředním

volebním výborem. Podle takto zjištěného pořadí opatří se kandidátní listiny všech

stran příslušnými řadovými čísly arabskými.

§ 18.

Odvolání kandidatury.

(1)

Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li o tom předsedovi krajského volebního

výboru ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejpozději 5. den před

volbou, vyhlásí předseda odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou

známost.

(2)

Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru (§ 17), zůstává

jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.

§ 19.

Rozmnožení kandidátních listin a prázdných lístků.

(1)

Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny,

na nichž buď uvedeno řadové číslo, označení strany a všichni kandidáti i jejich pořadí

(§ 14, odst. 2, § 17, odst. 5).

(2)

Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího lístku, a

to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti

a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského volebního výboru.

Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů

dotčeného volebního kraje.

(3)

Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti prázdné hlasovací lístky,

označené v záhlaví slovy „Prázdný lístek“ a dole opatřené pečetí krajského volebního

výboru. Ostatní prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen.

Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako hlasovací lístky

a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího odstavce.

(4)

Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné lístky zašle předseda

krajského volebního výboru předsedům místních národních výborů s vyzváním, aby je

dodali všem voličům.

(5)

Místní národní výbor dá ve svém obvodu dodati každému voliči do bytu hlasovací lístky

a prázdný lístek (§ 27), zaslané jemu předsedou krajského volebního výboru, a to v

obcích s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských nejpozději

3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději 2. den přede dnem volby.

§ 20.

Den volby.

(1)

Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán.

Ve volebních místech (§ 3, odst. 1) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin,

v ostatních volebních místech nejméně 8 hodin.

(2)

V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné

hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

§ 21.

Volební vyhláška.

(1)

Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor ve volebním místě

veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, jakož

i místnosti volby s uvedením, která nebo které z nich jsou určeny pro osoby s voličskými

průkazy (§ 3, odst. 3).

(2)

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči upozorněni,

že při volbě mají se vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním

listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§ 22, odst. 4), nebo svědectvím

dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Dále buďtež voliči ve vyhlášce

vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační

lístky (§ 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a při tom aby podle

potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost. Kromě toho

budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany ve volebním kraji kandidují.

§ 22.

Legitimační lístky.

(1)

Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce,

zejména s větším počtem voličů, nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst.

2, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči dodati zároveň s hlasovacími

lístky a prázdným lístkem též legitimační lístek.

(2)

V legitimačním lístku, který musí býti opatřen pečetí místního národního výboru,

buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den,

hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování

a o trestech. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydá se voliči na průkaz

(odstavec 4) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

(3)

Nedodané legitimační lístky odevzdá místní národní výbor příslušnému obvodnímu volebnímu

výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li

podle potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.

(4)

Volič, vzejdou-li pochybnosti o jeho totožnosti, vykáže se úředním listinným průkazem

osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanskou legitimací, cestovním pasem, pracovním

průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím dvou voličů,

nemá-li volič takových dokladů po ruce.

§ 23.

Přístup do volební místnosti.

(1)

Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru, pomocných

sil (§ 42), důvěrníků (§ 6) a zástupce dohlédacího úřadu (§ 41, odst. 5) pouze voličové,

kteří jsou zapsáni ve stálých seznamech voličských dotčeného obvodu nebo mají voličské

průkazy (§ 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost

ihned opustiti.

(2)

Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není

dovoleno.

§ 24.

Hlasování.

(1)

Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad

udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati

nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího

lístku vyznačí členové volebního výboru v obou stejnopisech voličských seznamů, a

to v témže sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.

(2)

Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu

osudí buď použito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti a jež má dostatečně

velké rozměry.

(3)

Potom se přikročí k odevzdávání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a

se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor,

oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě

úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 22, odst. 4. Obvodní volební výbor

vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky

a prázdný lístek, které podle § 19, odst. 5 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené,

nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané

nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný

lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku, opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež

neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

(4)

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti

pozorován, a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky, načež

před volebním výborem vhodí obálku do volebního osudí. Tímto způsobem odevzdají své

hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru. Pak volí ostatní voličové postupně

tak, jak se do volební místnosti dostavili.

(5)

Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají

své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu

voliče, jejž si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po

případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně

svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště

v zápise o volbě.

§ 25.

Hlasování osob s voličskými průkazy.

(1)

Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech

pro ně určených. Ustanovení § 24, odst. 4, věty druhé, zůstává nedotčeno.

(2)

Osoby, jimž byly vydány voličské průkazy, odevzdají obvodnímu volebnímu výboru voličské

průkazy a vykáží se o své totožnosti úředním dokladem (§ 22, odst. 4). Voličské průkazy

se připojí jako přílohy k zápisu o volbě (§ 31).

(3)

Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního

hlasovacího seznamu.

§ 26.

Námitky proti voličům.

(1)

Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací

lístek, jen tehdy, když jest pochybnost o jeho totožnosti.

(2)

Tuto námitku mohou podati členové dotčeného volebního obvodního výboru nebo důvěrníci

stran (§ 6) dotud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě

vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru staniž se zpravidla dříve, než se připustí

další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady

o své totožnosti, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.

§ 27.

Obsah hlasovacích lístků a prázdné lístky.

(1)

Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli strany. Škrty, výhrady a jiné změny

nemají účinku.

(2)

Volič může odevzdati prázdný lístek (§ 19, odst. 3).

(3)

Počet odevzdaných prázdných lístků se vyznačí v zápise o volbě. O hlášení počtu odevzdaných

prázdných lístků platí obdobně ustanovení § 31, odst. 2 a § 32, odst. 1.

§ 28.

Přerušení volby.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm

nebo je ukončiti, může obvodní volební výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení

voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková doba

trvání volby podle § 20, odst. 1. Opatření takové buď ihned vyhlášeno veřejně způsobem

v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební

osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny a neporušenost

pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

§ 29.

Konec hlasování.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost. Odvolí však ještě všichni voličové,

kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volebním výborem pro voliče určené,

nebo přímo před volební místností; nato prohlásí předseda volební komise hlasování

za skončené.

§ 30.

Sčítání hlasů.

(1)

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti kromě členů obvodního

volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a pomocných sil jen důvěrníci volebních

stran. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky

(§ 24, odst. 3) a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. K neúředním

obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle

volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý

člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

(2)

Ve prospěch kandidátní listiny strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž

jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

(3)

Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise vydaném krajským volebním

výborem. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých stran, jsou všechny hlasy

v této obálce neplatné. Rovněž jsou neplatné hlasovací lístky, které zní na neplatnou

kandidátní listinu (§ 16, odst. 2). Je-li v obálce několik kandidátních listin téže

strany nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna

nebo několik kandidátních listin téže strany a jeden nebo několik prázdných lístků,

počítá se hlas ve prospěch strany, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.

§ 31.

Zápis o volbě.

(1)

O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména

členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a důvěrníků, počátek, konec a

případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním,

jakož i důležitější okolnosti, týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním

součtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané

za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

(2)

V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby

skutečně zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských

průkazů.

§ 32.

Oznámení výsledku volby.

(1)

Obvodní volební výbor odešle bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi

krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru

(ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích místnímu národnímu výboru), jemuž mimo

to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.

(2)

Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební

výbory zápisy onomu volebnímu výboru, v jehož obvodu jest hlavní budova místního národního

výboru, po případě úřad místního národního výboru větší obce (§ 3, odst. 2). Tento

obvodní volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných ostatními

obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej

předsedovi krajského volebního výboru s jedním stejnopisem všech zápisů a okresnímu

národnímu výboru s druhým stejnopisem. Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

(3)

Výsledek voleb v obvodu okresního národního výboru oznámí jeho předseda (ve městě

statutárním, v Bratislavě a Košicích předseda místního národního výboru) ihned telegraficky

nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.

(4)

Hlasovací lístky, legitimační lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady

(§ 26) a voličské průkazy dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí,

opatří nápisy a uloží u místního národního výboru.

§ 33.

Zjištění výsledku volby ve volebním kraji.

(1)

Krajský volební výbor sejde se ve svém sídle bez pozvání druhý den (v úterý) po volbě

o 10. hodině dopolední.

(2)

Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních

národních výborů zjistí krajský volební výbor součet všech platných hlasů, odevzdaných

pro jednotlivé strany, a součet prázdných lístků.

(3)

Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného

o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci

2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

§ 34.

Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích.

(1)

Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy, došlé od krajských volebních výborů

(§ 33, odst. 3), a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, odevzdaných pro

všechny strany v každém volebním kraji a v každé zemi.

(2)

Úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro strany kandidující v té které zemi,

dělí počtem mandátů na tu kterou zemi podle § 2 připadajícím. Celé číslo takto vypočtěné

jest zemským mandátovým číslem.

(3)

Zemským mandátovým číslem dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém

z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtěné jest počet mandátů, připadajících tomu

kterému z volebních krajů.

(4)

Nebyly-li takto obsazeny všechny mandáty, na tu kterou zemi připadající, přikáže

ústřední volební výbor tyto mandáty postupně v téže zemi volebním krajům, vykazujícím

největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhodne los.

§ 35.

První skrutinium.

(1)

Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve volebním kraji, se rozdělí

počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 34); celé číslo

dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

(2)

Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež

ústřední volební výbor přikáže každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo

obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

(3)

Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí,

jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná

od kandidátní listiny podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí této

kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí

podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

§ 36.

Druhé skrutinium.

(1)

Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 35 zůstaly v zemi České, Moravskoslezské

a na Slovensku neobsazeny, obsadí ústřední volební výbor v druhém skrutiniu pro každou

zemi zvláště.

(2)

Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního

výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých stran pro každou zemi zvláště; tyto

kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen

těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni

při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi.

Po odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich pořad měněny.

(3)

Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů ze země České, Moravskoslezské

a ze Slovenska. Součet zbytků hlasů z každé země dělí počtem mandátů, které se mají

obsaditi v druhém skrutiniu v té které zemi, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze zlomku

dělením vyšlé je zemským číslem volebním. Nato přikáže každé straně v zemi České,

Moravskoslezské a na Slovensku tolik mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo

v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v té které

zemi.

(4)

Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající

mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při

stejném zbytku menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou

kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5)

Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci 3 nebo proto, že

strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední

volební výbor tyto mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny

(§ 14) v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku jako dotčená strana a jež vykazují

největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší

součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát

straně, jež obdržela v téže zemi více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6)

Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů

na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině

zmíněné v odstavci 2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno,

jsou náhradníky (§ 38).

§ 37.

Zápis a vyhláška volební.

(1)

V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém

a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.

(2)

Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

(3)

Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje

vstoupiti do ústavodárného Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto

oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem (§

39).

§ 38.

Nastupování náhradníků.

(1)

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl

uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec,

jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle

pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2)

Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3)

Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující

ke vstupu do ústavodárného Národního shromáždění (§ 37, odst. 3).

§ 39.

Pozbytí mandátu ztrátou volitelnosti.

Ztratil-li člen ústavodárného Národního shromáždění po volbě volitelnost, pozbývá

mandátu. O ztrátě mandátu rozhodne do šesti neděl ode dne, kdy došlo oznámení ministerstva

vnitra, ústavodárné Národní shromáždění, navrhne-li to aspoň dvoutřetinová většina

všech členů výboru ověřovacího (čl. 10 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č.

65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění). Při jednání tohoto výboru jest užíti

obdobně předpisů platných pro jednání volebního soudu. K platnosti usnesení ústavodárného

Národního shromáždění o ztrátě mandátu je třeba dvoutřetinové většiny všech jeho členů.

§ 40

Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se

I.

pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců

1.

kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístek nebo prázdný lístek

nebo škrtá-li mu v těchto listinách;

2.

kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské, vyložené podle § 13;

3.

kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky nebo neodvede volebnímu

výboru nedoručené legitimační lístky;

4.

kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol;

5.

kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní řádně povinnost uloženou v § 2, odst.

2;

6.

předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu určená, odepře-li přijmouti

kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem uvedeným v § 14, odst. 1;

7.

předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný funkcionář nebo veřejný zaměstnanec,

který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní

listiny.

Pokus je trestný;

II. pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000

Kčs

1.

kdo se snaží proti ustanovení § 8 vykonati volební právo ve více než jedné obci;

2.

kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek nebo legitimační lístek;

3.

kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;

4.

kdo protiprávně zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti

si opisy nebo výpisy;

5.

kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem stanoveno;

6.

kdo jsa k tomu povinen nevyloží včas voličské seznamy;

III. pro přestupek stíhaný okresním národním výborem (v Bratislavě a Košicích příslušným

oblastním velitelstvím Národní bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce

nebo pokutou do 10.000 Kčs

1.

kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost, nebo v takové budově zřídí volební

kancelář;

2.

kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;

3.

kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;

4.

kdo nesplní povinnosti stanovené v § 46;

5.

kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem

Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení voličských seznamů,

jež jsou podkladem pro volbu, nepřekročil 18. rok věku;

6.

člen volebního orgánu, který poruší povinnosti uložené tímto zákonem.

Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest

vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

§ 41.

Dohlédací orgán.

(1)

Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí ve statutárních městech

zemský národní výbor, v Bratislavě a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích

okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného

národního výboru.

(2)

Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů tímto zákonem

uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li

nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela

nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu

na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra.

(3)

Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo

jejich náhradníky, přechází toto právo na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.

(4)

Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném nebo stane-li se nezpůsobilým

k usnášení, má úřední jednání provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního

výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor sídlo, nebo jím

určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební výbor, ministr vnitra. V takovém případě

buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou politickou stranu, jež

jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

(5)

Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné

provádění volby. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci

vnitra.

§ 42.

Opatření pomocných prostředků.

(1)

Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední

obálky a pracovní síly) opatří pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v

jehož obvodu jsou zřízeny, na náklad obce.

(2)

Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda obvodního

volebního výboru oprávněn učiniti vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 41,

odst. 2 zůstává nedotčeno.

(3)

Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné prostředky okresní národní výbor,

v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor ministerstvo

vnitra.

§ 43.

Volební náklady hrazené státem.

(1)

Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků

hradí stát.

(2)

Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 42, odst. 3.

(3)

Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích

seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

§ 44.

Osvobození od poplatků.

Veškerá podání, zápisy (protokoly) pořízené podle tohoto zákona a jejich přílohy jsou

prosty poplatků.

§ 45.

Spolupůsobení veřejných úřadů a orgánů.

Všechny veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky jsou povinny spolupůsobiti při provádění

tohoto zákona.

§ 46.

Povinnosti knihtiskařů.

Osoby provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné jsou povinny vyhověti příkazům

krajského volebního výboru a všech ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby

kandidátní listiny, prázdné lístky, legitimační lístky, voličské průkazy a všechny

ostatní potřebné úřední tisky byly včas a správně rozmnoženy.

§ 47.

Opatření k dodatečnému provedení voleb.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb

podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, může vláda nejpozději do týdne po vyhlášení

výsledku volby učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny,

při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti lhůty předepsané ve volebním

řízení.

§ 48.

Zrušení dosavadních předpisů.

Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto zákonu, se ruší. Zejména

se zrušuje zákon ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb., kterým vydává se řád volení do

poslanecké sněmovny, ve znění zákona ze dne 15. října 1925, č. 205 Sb., a zákona ze

dne 11. dubna 1935, č. 58 Sb.

§ 49.

Úprava podrobností řízení.

(1)

Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li

ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní

je v Úředním listě republiky Československé.

(2)

Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v

době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by

byla učiněna za jeho účinnosti.

§ 50.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se

zúčastněnými členy vlády.