VYHLÁŠKA 66/1988 Z. z. kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památková péči

§ 1

(1)

Ministerstvo kultury České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo kultury“)

prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory za kulturní památky z

vlastního nebo jiného podnětu.

(2)

Před prohlášením věci za kulturní památku si ministerstvo kultury může kromě vyjádření

podle § 3 odst.1 zákona vyžádat i posudek odborných, vědeckých a uměleckých organizací.1)

(3)

Předmětem oznámení podle § 3 odst. 5 zákona jsou název, druh a popis věci, fotodokumentace,

rozměry, současný stav věci (např. údaje o technickém stavu, provedené obnově), umístění

věci a způsob jejího užívání a vztahy opravňující k nakládání s věci.

(4)

Vlastník věci, navržené k prohlášení za

kulturní památku, může požádat ministerstvo kultury nebo krajský národní výbor, od

nichž obdržel písemné vyzvání, aby údaje uvedené v odstavci 3 byly zjištěny za pomoci

krajské organizace státní památkové péče (dále jen „krajská organizace“).

§ 2

(1)

Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující charakteristika

významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu

ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně

území a zvýšení kvality životního prostředí.

(2)

Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li zřízeno, vyznačí příslušný

orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací

dokumentace v souladu se zvláštními předpisy.2) Nebyla-li pro území památkové zóny

zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně plánovací

dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území památkové zóny, dá krajský

národní výbor podnět příslušnému orgánu územního plánování k pořízení potřebné územně

plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně.

(3)

Krajský národní výbor oznámí prohlášení území za památkovou zónu ústřední organizaci

státní památkové péče (dále jen „ústřední organizace“) k vyznačení do Ústředního seznamu

(kulturních památek České socialistické republiky (dále jen „Ústřední seznam“).

§ 3

(1)

Ostřední seznam je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou

rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za kulturní památku,

památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík, evidenční listy a dokumentace včetně

fotografií. Do Ústředního seznamu se rovněž zapíší dotčené parcely a vykreslí se hranice

v kopiích pozemkových map.

(2)

V Ústředním seznamu se vyznačí prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku

a vymezení jejího ochranného pásma. Dále se vyznačí, že kulturní památka se nachází

na území

prohlášeném za památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo v ochranném pásmu. Průběžně

se vyznačují změny vlastnictví kulturních památek a jejich přemístění; u nemovitých

kulturních památek se vyznačí také změny jejich využití. V Ústředním seznamu se vyznačí

i zrušení prohlášení věcí za kulturní památku.

(3)

Do Ústředního seznamu zapíše ústřední organizace i kulturní památky vedené v dosavadních

státních seznamech podle dřívějších právních předpisů.3)

§ 4

Do Ústředního seznamu se zapisují také kulturní památky zapsané do Ústředního seznamu

kulturních památek Slovenské socialistické republiky,4) pokud bylý trvale přemístěny

na území České socialistické republiky. Jejich zápis do Ústředního seznamu se provede

podle oznámení ústřední organizace státní památkové péče Slovenské socialistické republiky.

§ 5

Do Ústředního seznamu a seznamů kulturních památek územních obvodů národních výborů

může nahlížet vlastník kulturní památky; jiné osoby a organizace jen se souhlasem

vedoucího pracovníka ústřední organizace, popřípadě pověřeného pracovníka národního

výboru.

§ 6

Ústřední organizace oznámí příslušnému orgánu geodézie a kartografie k vyznačení v

evidenci nemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamu, které se týkají evidence

nemovitostí. K oznámení se připojí kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic

památkově chráněných nemovitostí a jejich ochranných pásem a listiny s uvedením všech

dotčených parcel podle obcí, katastrálních území a parcelních čísel podle evidence

nemovitostí včetně způsobu ochrany nemovitostí.5)

§ 7

(1)

Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen „zrušení prohlášení“)

obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a rejstříkové číslo Ústředního seznamu,

umístění a bližší určení kulturní památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění žádosti a

informativní fotografie.

(2)

Ustanovení § 1 odst. 2 této vyhlášky platí obdobně i pro zrušení prohlášení.

(3)

Podmínkami, na jejichž předchozí splněni může ministerstvo kultury vázat zrušení

prohlášení, jsou zpracování měřické a fotografické dokumentace, stavebně historické,

popřípadě archeologické průzkumy, přemístění vybraných prvků kulturní památky a úprava

vzniklého prostoru.

§ 8

(1)

Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedeni

všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména

o zajištěni

a)

dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky,

b)

vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky,

c)

příznivého prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na jiné vhodné

místo,

d)

proti svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení jejích odstranitelných

součástí či příslušenství.

(2)

Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví,

je dále povinna zajistit

a)

neporušené uchování a účinné uplatnění uměleckých a kulturně historických hodnot

kulturní památky,

b)

potřebné technické a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její památkovou hodnotou,

c)

ochranu movitých kulturních památek po dobu branné pohotovosti státu.6)

§ 9

(1)

Jinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí modernizace budovy

při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba.7)

(2)

V souvislosti s obnovou může dojít i ke změně funkce využiti kulturní památky, pokud

se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění jejích kulturně společenských hodnot.8)

(3)

Vlastník kulturní památky uvede v žádosti o vydání závazného stanoviska k její obnově,

s výjimkou žádosti o restaurování, tyto údaje

a)

název a umístění památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamu,

b)

popis současného stavu památky s uvedením závad,

c)

předpokládaný rozsah obnovy,

d)

investora obnovy (organizace nebo občan),

e)

předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy,

f)

předpokládaný přínos obnovy pro další využití kulturní památky.

(4)

V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci obnovy podle § 14 odst. 1 a 2 zákona,

s výjimkou restaurování, stanoví příslušný národní výbor podle povahy kulturní památky

tyto základní podmínky

a)

zabezpečení dalšího zachování kulturní památky a její ochrany,

b)

zajištění vhodného využití kulturní památky z hlediska jejího celospolečenského přínosu,

c)

zajištění kvality a hospodárnosti všech přípravných a prováděcích prací obnovy,

d)

provedení nezbytných výzkumných a průzkumných prací,

e)

zpracování dokumentace obnovy,9)

f)

předání materiálů a podkladů zpracovaných při přípravě a provádění obnovy (průzkumné

a výzkumné práce, přípravná a projektová dokumentace, její změny a dodatky, dokumentace

skutečného provedení, podklad pro závěrečné vyhodnocení atd.).

(5)

V případě, že nejde o obnovu podléhající kolaudačnímu řízení,10) zjišťuje příslušný

národní výbor, zda z hlediska státní památkové péče byly splněny požadavky jím vydaných

závazných stanovisek. Při zjištění nedostatků a závad projedná příslušný národní výbor

se stavebníkem (investorem) jejich odstranění.

§ 10

(1)

Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění nebo prací

uměleckých řemesel (dále jen „restaurování“), je souhrnem specifických výtvarných,

umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu

originálu.

(2)

Žádost o restaurování musí obsahovat

a)

název, umístění a popis kulturní památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamu,

b)

popis současného stavu památky s uvedením závad a příčin porušení,

c)

navrhovaný způsob restaurátorského zásahu,

d)

investora (organizace nebo občan),

e)

předpokládané celkové náklady a termín provedení,

f)

předpokládaný výsledek zásahu včetně požadavků na prezentaci.

Žadatel o restaurování si může zpracování žádosti o restaurování zajistit u příslušné

odborné organizace státní památkové péče.

(3)

V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci restaurování podle § 14 odst. 1 a

2 zákona stanoví příslušný národní výbor podle povahy kulturní památky tyto základní

podmínky

a)

zpracování záměru restaurování, technického a technologického postupu, návrhu konečného

výtvarného řešení a grafické podklady,

b)

provedení průzkumných a výzkumných prací a Jejich dokumentaci,

c)

počet vyhotovení závěrečné restaurátorské zprávy včetně určení organizace státní

památkové péče, které bude předána.

(4)

Pro restaurování se zpracovává závěrečná restaurátorská zpráva, která obsahuje

a)

komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací,

b)

dokumentaci provedeného restaurování,

c)

popis použitých technických a technologických postupů,

d)

popis použitých materiálů,

e)

nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný režim,

f)

fotodokumentaci jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu,

g)

další dokumentaci podle povahy věci,

h)

předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování.

(5)

Podmínkou pro udělení povolení socialistickým organizacím k restaurování je jeho

provádění osobami s odbornou způsobilostí, užívání ověřených technologií a materiálů

a zpracování závěrečné restaurátorské zprávy. Za odbornou způsobilost se považuje

ukončení studia v oboru restaurátorství výtvarných děl na příslušné vysoké nebo střední

škole11) nebo vyučení v příslušném oboru včetně doplňujícího vzdělání a předepsané

praxe.12) Odbornou způsobilost mají též osoby s úspěšnou praxí, které jsou vedeny

v evidenci ministerstva kultury. Evidenci socialistických organizací, kterým bylo

uděleno povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona, s odborně způsobilými osobami

včetně jejich specializace vede ministerstvo kultury.

§ 11

Žadatel o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále jen „příspěvek“)

podle § 16 odst. 1 zákona je povinen ke své žádosti připojit tyto doklady

a)

záměr specifikující způsob obnovy kulturní památky s předběžným rozpočtem nebo odborným

odhadem nákladů,

b)

jde-li o nemovité kulturní památky, doklady o ročním výnosu za poslední tři roky,

popřípadě o břemenech na ní váznoucích.

§ 12

(1)

V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a jeho výši určí okresní národní výbor podmínky,

za kterých se příspěvek poskytuje.

(2)

Žadatel je povinen vrátit příspěvek nebo jeho část, nesplní-li stanovené podmínky.

§ 13

Okresní národní výbor může poskytnout příspěvek z prostředků zajištěných pro tento

účel v jeho schváleném rozpočtu až do výše devíti desetin nákladů; v mimořádných případech,

zejména při restaurování výtvarných děl a při obnově národních kulturních památek,

může okresní národní výbor tímto příspěvkem uhradit celkové náklady.

§ 14

(1)

Z příspěvku poskytnutého občanu proplácí okresní národní výbor faktury přímo organizaci,

která provádí práce na obnově kulturní památky, nebo účty „občanovi provozujícímu

služby na základě zvláštního povolení.13)

(2)

Je-li obnova památky prováděna svépomocí, okresní národní výbor uhradí na základě

před-

ložených dokladů výdaje za materiál, jehož specifikace a množství byly předem odsouhlaseny

okresním národním výborem, popřípadě výdaje za jeho dopravu.

(3)

Při čerpání příspěvku poskytnutého organizaci se postupuje podle zvláštních předpisů.14)

§ 15

(1)

O příspěvek podle § 16 odst. 2 zákona lze žádat na akce obnovy zařazené do Jednotného

programu soustavné péče o vybrané kulturní památky schváleného na období příslušného

pětiletého plánu krajským národním výborem, popřípadě na akce obnovy při bezprostředním

ohrožení kulturní památky v důsledku živelní události.15)

(2)

Žádost o tento příspěvek je povinna organizace, která má kulturní památku ve správě

nebo užívání, doložit

a)

dokladem, že náklady potřebné na zachování a obnovu kulturní památky nemohou být

kryty z vlastních prostředků žadatele nebo jeho nadřízeného orgánu,

b)

dokladem o schválené projektové dokumentaci, pokud se neposkytuje příspěvek na její

vyhotovení,

c)

dokladem o dodavatelském zajištění akce,

d)

vyjádřením významu a naléhavosti obnovy kulturní památky, které zpracuje krajská,

popřípadě ústřední organizace.

§ 17

(1)

Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis

hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.

(2)

Vymezení ochranného pásma okresní národní výbor oznámí ústřední organizaci a příslušnému

orgánu územního plánování.20)

§ 18

(1)

Za podmínek stanovených v § 16 odst. 2 zákona lze rovněž poskytnout příspěvek na

obnovu nevyužitých nemovitých kulturních památek,16) které by vzhledem ke svému určení

mohly být lépe využity při zachování svých kulturně historických hodnot, zejména pro

účely sociální péče, zdravotnictví, školství, obchodu, cestovního ruchu, popřípadě

v dalších odvětvích společenského a kulturního života17) za předpokladu, že

a)

ke kulturní památce mají právo hospodaření státní hospodářské organizace,18) rozpočtové

nebo jiné státní organizace řízené ústředními orgány státní správy nebo národními

výbory v České socialistické republice anebo mají-li ke kulturní památce právo hospodaření

státní podniky zakládané ústředními orgány státní správy nebo národními výbory v České

socialistické republice. Příspěvek lze poskytnout též jiným organizacím než státním

v České socialistické republice,

b)

organizace zabezpečí prostředky na financování obnovy památky přednostně ve svém

plánu a rozpočtu.

(2)

Tento příspěvek může být organizaci poskytnut maximálně do výše 50 % nákladů obnovy

za těchto podmínek

a)

příspěvek je pouze vedlejším zdrojem k doplnění řádně plánovaných finančních prostředků,

b)

přidělením příspěvku v běžném roce se nezakládá, nárok na jeho poskytnutí v dalším

roce,

c)

nevyčerpaný příspěvek nebo jeho část není možno převést do dalšího roku,

d)

pokud se nevyčerpá plánovaný finanční objem na akci financovanou z více zdrojů, z

nichž jedním je příspěvek, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku.

(3)

Žadatel o příspěvek předkládá žádost ministerstvu kultury prostřednictvím svého ústředního

orgánu s veškerou předepsanou dokumentaci.19)

(4)

Ministerstvo kultury žádosti posoudí z hledisek priorit památkových zájmů a vhodnosti

nového využití objektů. Ministerstvo financi, cen a mezd ČSR rozhodne o přiznání příspěvku

v dohodě s ministerstvem kultury. Ministerstvo financí, cen a mezd ČSR při rozpisu

schváleného státního rozpočtu České socialistické republiky na příslušný rok oznámí

ministerstvu kultury a ústřednímu orgánu žadatele přiznání příspěvku a jeho výši.

§ 18

(1)

Žádost o předchozí souhlas k vývozu kulturní památky se předkládá ministerstvu kultury

a musí obsahovat všechny základní znaky kulturní památky vylučující její záměnu, zejména

popis s fotografií, druh a název, rozměry, současný stav, údaje o provedených opravách

nebo restaurování, účel, pro který se žádá o předchozí souhlas s vývozem, doba, na

kterou se kulturní památka vyváží, a způsob jejího užití v zahraničí.

(2)

Součástí žádosti je předepsaný formulář uvedený v příloze č. 1, který se předkládá

ve čtyřech vyhotoveních. K žádosti musí být připojen též písemný souhlas vlastníka

kulturní památky s vývozem a jeho účelem. V případě udělení souhlasu ministerstvo

kultury formuláře potvrdí a tři vyhotovení vrátí žadateli. Žadatel si jeden potvrzený

formulář ponechá, jeden odevzdá celnici, která zboží propoušti do volného (vázaného)

oběhu v cizině, a jeden doprovází kulturní památku do ciziny.

(3)

Ministerstvo kultury může v rozhodnutí o předchozím souhlasu k vývozu kulturní památky

do zahraničí stanovit požadavky na ochranu kulturní památky.

(4)

Po návratu kulturní památky ze zahraničí prověří ústřední organizace na požádání

ministerstva kultury identitu a stav kulturní památky a podá o tom ministerstvu kultury

zprávu.

§ 19

(1)

Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona, zvláště při zemních

a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně nejpozději do jednoho roku od nálezu

u okresního národního výboru vyplacení odměny za archeologický nález.

(2)

V písemné žádosti o přiznání odměny musí nálezce uvést místo, datum a nálezové okolnosti.

(3)

U nálezu z drahých kovů si okresní národní výbor vyžádá zkoušku u Státního zkušebního

ústavu drahých kovů. U nálezů z jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny)

si vyžádá ocenění u n. p. Klenoty – Starožitnosti. V ostatních případech si okresní

národní výbor vyžádá určení kulturně historické hodnoty archeologického nálezu (např.

nepoškozené nádoby, souboru nádob, mincí ap.) Archeologickým ústavem ČSAV nebo Národním

muzeem.

(4)

Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s nálezem

(např. jízdné, telefonické, popřípadě telegrafické oznámení a další). Tyto náklady

musí prokázat.

§ 20

(1)

Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen “inspekce„) jsou činnosti

spojené s ochranou, obnovou a společenským uplatněním kulturních památek.

(2)

V rámci ústředního dozoru nad komplexní péčí o kulturní památku se inspekce zaměřuje

zejména

a)

na hodnocení, využívání a zpřístupňování kulturních památek,

b)

na stav evidence, ochrany a správy kulturních památek,

c)

na dodržování podmínek ochrany kulturních památek, kvality a hospodárnosti projektových,

stavebních, stavebně restaurátorských prací při přípravě a realizaci obnovy kulturních

památek,

d)

na uplatňování celospolečenských zájmů při obnově a využívání kulturních památek.

(3)

Dozírá, jak vlastník kulturních památek plní uložená rozhodnutí, popřípadě jiná opatření

národních výborů, zda provádí obnovu kulturních památek v souladu s jejich kulturně

politickým významem a památkovou hodnotou a zda dbá společenské účelnosti a hospodárnosti.

(4)

Inspekce zhodnocuje poznatky získané při provádění ústředního dozoru v oboru státní

památkové péče a využívá jich při zpracování kulturně politických a ekonomických rozborů

současného stavu státní památkové péče a k zabezpečení jejího dalšího perspektivního

rozvoje.

(5)

Dozírá, zda organizace státní památkové péče poskytují národním výborům všech stupňů

potřebnou odbornou pomoc při rozhodování, popřípadě vydávání jiných opatření, která

se týkají kulturních památek.

§ 21

Okresní konzervátor plní tyto úkoly

a)

v rámci sledování stavu kulturních památek zjišťuje, zda a jak je prováděna jejich

údržba a zda jsou vhodně využívány,

b)

sleduje, zda je obnova kulturní památky prováděna v souladu s požadavky státní památkové

péče,

c)

navrhuje okresnímu národnímu výboru potřebná opatření při zjištění bezprostředního

ohrožení kulturní památky nebo zjištění nedostatků,

d)

z vlastního podnětu nebo na vyzvání okresního národního výboru podává zprávu o stavu

kulturních památek v okrese,

e)

podílí se na propagaci kulturních památek mezi občany a mezi mládeží, zejména spoluprací

s kulturními zařízeními okresu, přednáškami, popřípadě publikační činností,

f)

z pověření národního výboru se účastní jednání k řešení otázek na úseku státní památkové

péče a o výsledku jednání podává zprávu okresnímu národnímu výboru,

g)

sleduje a usměrňuje činnost zpravodajů a dbá, aby se průběžně seznamovali s důležitými

otázkami památkové péče daného území,

h)

plní další úkoly, kterými ho okresní národní výbor pověřil.

§ 22 Zpravodaj plní tyto úkoly

a)

sleduje stav kulturních památek ve vymezeném obvodu, péči o ně a o jejich využití,

podává okresnímu konzervátoru zprávy o stavu kulturních památek ve vymezeném územním

obvodu, v případě bezprostředního ohrožení kulturní památky informuje přímo okresní

národní výbor,

b)

napomáhá okresnímu konzervátoru v propagaci kulturních památek mezi občany a mezi

mládeží.

§ 23

(1)

Okresní národní výbor vybaví okresního konzervátora a zpravodaje osvědčením, které

je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.

(2)

Funkce okresního konzervátora a zpravodaje je čestná; okresní národní výbor jím hradí

cestovní výdaje a některé další náhrady, které jím vzniknou při plnění jejich úkolů.21)

§ 24

Zrušují se

1.

Vyhláška č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty,

pokud se vztahuje na kulturní památky.

2.

Vyhláška č. 117/1959 Ú. l, o národních kulturních památkách.

3.

Vyhláška č. 181/1959 Ú. l., o památkových rezervacích.

4.

Směrnice ministerstva kultury ČSR čj. 18.374/ 72-VI/1 ze dne 28. prosince 1972 o

zřizování a činnosti stavebně restaurátorských hutí a skupin, reg. částka 1/1973 Sb.

5.

Úřední sdělení ministerstva kultury ČSR o prohlášení Jabkenické obory, okr. Mladá

Boleslav, za chráněnou kulturní památku, publ. částka 25/1956 Ú. l.

§ 25

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.