Dekret presidenta republiky 63/1945 Z. z. o Hospodářské radě.

§ 1.

(1)

Pro přípravu a koordinaci opatření a rozhodnutí vlády v hospodářských věcech se zřizuje

Hospodářská rada.

(2)

Hospodářskými věcmi se rozumějí věci výroby, distribuce a spotřeby, a to nejen hmotných

statků, ale i služeb (úkonů), včetně věcí dopravy a věcí finančních.

(3)

Hospodářská rada jest pomocným orgánem vlády. Všechna její usnesení a opatření podléhají

schválení vlády.

§ 2.

Hospodářská rada má zejména

a)

zjednávati a udržovati přehled o celkovém hospodářském stavu ve státě,

b)

vypracovávati hospodářský plán ve všech oborech hospodářského života a běžně jej

doplňovati,

c)

navrhovati konkretní opatření a konkretní úkoly za účelem provedení hospodářského

plánu.

§ 3.

(1)

Hospodářské radě předsedá předseda vlády nebo jeden z jeho náměstků podle pořadí,

určeného předsednictvem vlády. Dalšími členy jsou

ministr financí,

ministr průmyslu,

ministr vnitřního obchodu,

ministr zahraničního obchodu nebo státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu,

ministr zemědělství,

ministr výživy,

ministr dopravy,

ministr pošt,

ministr ochrany práce a sociální péče,

guvernér Národní banky,

zástupce Slovenské národní rady,

zástupce Ústřední rady odborů,

zástupce Ústřední rady družstev,

zástupce Jednotného svazu zemědělců.

Čtyři posléze uvedené členy jmenuje vláda na návrh, který jí pro jmenování svého zástupce

učiní Slovenská národní rada, Ústřední rada odborů, Ústřední rada družstev a Jednotný

svaz zemědělců.

(2)

Členství v Hospodářské radě jest čestné.

(3)

K jednání o věcech státního hospodářství, jmění nebo dluhu budiž přizván s poradním

hlasem též předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Předseda Hospodářské rady

může, buď z vlastního popudu nebo na návrh některého jejího člena, přizvati s poradním

hlasem do schůze Hospodářské rady odborníky a znalce hospodářského a sociálního života.

(4)

Členové Hospodářské rady i přizvané osoby jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost

o jednáních Hospodářské rady, pokud nebyli předsedou této povinnosti zproštěni.

§ 4.

Podrobnosti o svolávání, jednání a usnášení se Hospodářské rady stanoví její jednací

řád, schválený vládou.

§ 5.

(1)

Hospodářská rada vykonává svoji působnost skrze generální sekretariát Hospodářské

rady (dále jen generální sekretariát). Generální sekretariát činí opatření, potřebná

pro plnění a zabezpečení úkolů Hospodářské rady (§§ 1 a 2). Tím se rozumí zejména,

že pečuje o přípravu jejích jednání a jednání komise odborníků (§ 7), o součinnost

úřadů a hospodářských organisací, že se přesvědčuje o postupu prací technických orgánů

Hospodářské rady, že vede v evidenci provádění usnesení Hospodářské rady, vládou schválených,

a plní všechny úkoly, které mu přikáže vláda, předsednictvo vlády, předseda vlády

nebo Hospodářská rada.

(2)

Generální sekretariát koná šetření, souvisící s přípravou hospodářského plánu, a

reviduje jeho provádění (revisní činnost); uplatňuje také racionalisační zásady v

hospodářství (organisační činnost).

§ 6.

(1)

Generální sekretariát je podřízen přímo předsedovi vlády. V jeho čele je generální

sekretář Hospodářské rady, jejž zastupuje náměstek. Generálního sekretáře i jeho náměstka

jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády. Je-li generálním sekretářem

Čech, budiž jeho náměstkem Slovák a naopak.

(2)

Generální sekretář organisuje a řídí práce generálního sekretariátu a zastupuje jej

navenek. Na pozvání předsedy vlády účastní se s poradním hlasem schůzí vlády, pokud

jedná o předmětech, které spadají do oboru působnosti Hospodářské rady. Jest stálým

referentem Hospodářské rady a předsedou komise odborníků. Může zříditi při generálním

sekretariátu stálé nebo dočasné komise, vydati pro ně jednací řád a jmenovati jejich

členy.

(3)

Práce generálního sekretariátu vykonává potřebný počet zaměstnanců. Vedle stálých

zaměstnanců může generální sekretariát přijímati vnější pracovníky pro zvláštní úkoly.

I tito vnější pracovníci požívají při výkonu svých úředních povinností ochrany veřejných

orgánů a jsou - stejně jako stálí zaměstnanci - povinni, jak po dobu trvání pracovního

poměru, tak i po jeho skončení, zachovávati přísné tajemství o všech věcech, o kterých

se dověděli při své činnosti.

(4)

Podrobnosti o složení, organisaci a způsobu činnosti generálního sekretariátu stanoví

vládní nařízení.

§ 7.

Pro zabezpečení účasti představitelů hospodářského života na pracích Hospodářské rady

se zřizuje u generálního sekretariátu komise odborníků. Podrobnosti o složení, svolávání,

jednání a usnášení se této komise stanoví jednací řád, schválený vládou.

§ 8.

(1)

Technickou složku plánovacích úkolů Hospodářské rady obstarává jako její orgán Státní

úřad plánovací, jehož složení, organisaci a působnost stanoví vládní nařízení.

(2)

Jako dalších svých technických orgánů používá Hospodářská rada také Státního úřadu

statistického a Nejvyššího úřadu cenového. Může zejména žádati, aby jí tyto úřady

činily návrhy nebo aby pro ni konaly práce z oboru své působnosti. Oznamují-li tyto

úřady údaje a zprávy nebo výsledky statistických a jiných šetření, nejsou vázány právními

předpisy, zakazujícími nebo omezujícími jejich sdělování. Tyto předpisy platí však

o oznámených údajích, zprávách a výsledcích obdobně pro Hospodářskou radu a její generální

sekretariát.

§ 9.

Veřejné úřady, ústavy, podniky, orgány jakož i hospodářské organisace vyhoví dožádání

Hospodářské rady a tato vyhoví dožádání ústředních úřadů o informace o svých pracích.

Úřady a hospodářské organisace zasílají Hospodářské radě svůj program zákonodárných

prací a všeobecných i konkretních opatření zásadního rázu, pokud mohou míti vliv na

hospodářský život. Pochybnosti, zda některá věc spadá pod toto ustanovení, rozhoduje

předsednictvo vlády. Hospodářská rada bude sestavovati, používajíc zaslaných dílčích

programů, celkový program úkolů. Celkový program úkolů je po schválení vládou pro

příslušné úřady a hospodářské organisace závazný.

§ 10.

(1)

Každý je povinen podávati správně, pravdivě a včasně všechny údaje a zprávy, jež

bude od něho generální sekretariát nebo Státní úřad plánovací pro potřeby své služby

požadovati přímo nebo nepřímo jinými úřady nebo orgány, pokud nejde o skutečnosti,

jež mají zůstati utajeny pro obranu státu.

(2)

Revisní orgány generálního sekretariátu mají právo při výkonu služby vyžadovati si

součinnost orgánů veřejné správy včetně svazků územní a zájmové samosprávy a hospodářských

organisací. Revisním orgánům musí býti při výkonu služby dovolen přístup do obchodních

a provozních místností a skladů a dány k nahlédnutí záznamy, spisy a jiné pomůcky,

potřebné pro šetření a revisi. V místnostech a na pozemcích, určených k provozu drah,

pošt, k provozu leteckému a plavebnímu, jsou tyto orgány povinny v zájmu zajištění

nerušené dopravy, nerušeného provozu a osobní bezpečnosti dbáti pokynů železničních,

poštovních, leteckých a plavebních orgánů. Do soukromých bytů a jejich vedlejších

místností možno vstoupiti jen na základě zvláštního příkazu generálního sekretariátu.

Při tom budiž šetřeno ustanovení druhé věty § 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920,

č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

(3)

Revisní orgány generálního sekretariátu požívají při výkonu služby stejné ochrany

jako orgány veřejné.

§ 11.

(1)

Působnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zřízeného podle zákona ze dne 20.

března 1919, č. 175 Sb., zůstává nedotčena.

(2)

Generální sekretariát je povinen sděliti Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu kdykoli

na jeho požádání výsledky svých šetření a revisí v hospodářských útvarech a organisacích,

které jsou podrobeny kontrole tohoto úřadu.

(3)

Návrhy opatření, týkající se subjektů, podrobených kontrole Nejvyššího účetního kontrolního

úřadu, projedná generální sekretariát předem s tímto úřadem.

§ 12.

Úmyslné nebo z hrubé nedbalosti učiněné nesprávné údaje, zatajování skutečností, důležitých

pro službu generálního sekretariátu nebo Státního úřadu plánovacího, nebo jiná jednání

a opominutí, příčící se ustanovením tohoto dekretu nebo ustanovením nařízení podle

něho vydaných, trestá, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbor na návrh

generálního sekretariátu pokutou do 1,000.000 K, při opětování nebo za přitěžujících

okolností vedle pokuty i vězením do šesti měsíců. Byl-li uložen peněžitý trest, budiž

pro případ jeho nedobytnosti uložen zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění

v trvání do šesti měsíců.

§ 13.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.