Vládní nařízení 62/1946 Z. z. o opatřeních proti rakovině bramborů (Synchytrium endobioticum).

§ 1.

(1)

Pěstitel neb držitel bramborů jest povinen hlásiti každý případ rakoviny bramborů

(Synchytrium endobioticum - v dalším jen „rakovina“) nebo podezření z jejího výskytu

místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu byly brambory vypěstovány anebo uloženy;

hlášení budiž učiněno do 24 hodin po zjištění rakoviny nebo vzniku podezření.

(2)

Místní národní výbor jest povinen neprodleně hlásiti každý případ rakoviny nebo podezření

z jejího výskytu příslušnému výzkumnému ústavu (§ 2); v hlášení nutno přesně udati

adresu pěstitele nebo držitele bramborů, katastrální číslo a výměru zamořeného nebo

podezřelého pozemku, po případě místo, kde jsou brambory uloženy.

(3)

Pěstitel nebo držitel bramborů nakažených nebo podezřelých z rakoviny jest povinen

dodati místnímu národnímu výboru na jeho vyzvání ihned vzorek, který místní národní

výbor uloží do bezpečného obalu a odešle neprodleně k bezplatnému přezkoušení příslušnému

výzkumnému ústavu (

§ 2

).

(4)

Nakažené nebo podezřelé brambory nesmějí býti přemístěny až do dalšího rozhodnutí

(

§ 4 a násl

.); místní národní výbor je povinen přísně dozírati na dodržování tohoto ustanovení.

§ 2.

Odborným dozorem na zachovávání ustanovení zákona č. 165/1924 Sb., pokud jde o opatření

proti rakovině, se pověřují tyto výzkumné ústavy

a)

pro zemi Českou: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů zemědělských

v Praze,

b)

pro zemi Moravskoslezskou: Ústav pro ochranu rostlin zemských výzkumných ústavů zemědělských

v Brně;

c)

pro Slovensko: Fytopathologický ústav státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě

a v Košicích (v dalším textu „výzkumné ústavy“).

§ 3.

(1)

Orgány výzkumných ústavů jsou za účelem zjištění zdravotního stavu bramborů oprávněny

konati prohlídky pozemků a zásob bramborů v hospodářských budovách, skladištích a

prodejnách bramborů u zemědělců a v obchodě nebo i bramborů v přepravě jakéhokoli

druhu a bráti podle potřeby vzorky k dalšímu vyšetřování. Za železniční a poštovní

přepravy může se tak státi jen po dohodě se železniční stanicí, po případě s poštovním

úřadem; výkon prohlídky, vzetí vzorku a rozhodnutí kontrolního orgánu o tom, jak má

býti dále naloženo se zásilkou, musí kontrolní orgán poznamenati v nákladním listě,

po případě v poštovní průvodce.

(2)

Orgány výzkumných ústavů, konající prohlídky pozemků a zásob bramborů v hospodářských

budovách, skladištích a prodejnách, jsou oprávněny i v těchto případech bráti podle

potřeby přiměřené vzorky bramborů nebo jiných podezřelých plodin k dalšímu vyšetřování.

(3)

Prohlídky v budovách, skladištích a prodejnách se mohou díti pouze v mezích ústavního

zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství

listovního.

(4)

K prohlídce budiž v každém případě přizván vlastník pozemku, budovy, skladiště nebo

prodejny, a jde-li o brambory v přepravě, dopravovatel nebo jeho zástupce. Prohlídka

se omezí na zjištění okolností, jichž znalost vzhledem k jejím účelům je nezbytná.

§ 4.

(1)

Nezjistí-li výzkumný ústav prozkoumáním vzorku rakovinu, sdělí to do 24 hodin po

obdržení vzorku místnímu národnímu výboru, který uvědomí ihned zájemce s upozorněním,

že může s brambory volně nakládati.

(2)

Zjistí-li výzkumný ústav prozkoumáním vzorku rakovinu a jde-li o prvý případ rakoviny

v katastru obce, sdělí to do 24 hodin po obdržení vzorku ministerstvu zemědělství,

na Slovensku také pověřenectvu pro zemědělství a pozemkovou reformu, a okresnímu a

místnímu národnímu výboru.

§ 5.

(1)

Místní národní výbor vyhlásí do 24 hodin způsobem v místě obvyklým zjištění rakoviny

v obci a označí též jméno pěstitele bramborů nakažených rakovinou, dále katastrální

číslo a po případě bližší v místě obvyklé označení zamořeného pozemku.

(2)

Místní národní výbor předvolá zároveň pěstitele bramborů nakažených rakovinou a zjistí

protokolárně původ použité sadby nebo předvolá držitele a zjistí pěstitele; je-li

v tomto případě pěstitel z téže obce, předvolá ho ihned a zjistí původ sadby. Získal-li

držitel brambory od pěstitele nebo držitele z jiné obce, uvede to místní národní výbor

v zápise, jehož opis zašle neprodleně výzkumnému ústavu. Pocházela-li sadba z území

zamořeného rakovinou, avšak z pozemku, o kterém nebylo dosud známo, že je zamořen

rakovinou, oznámí to výzkumný ústav ihned příslušnému místnímu národnímu výboru, aby

provedl opatření podle odstavce 1.

(3)

Místní národní výbor je povinen vésti o zamořených pozemcích přesný seznam podle

katastrálních čísel, na Slovensku podle potřeby i podle jiných identifikačních dat.

U jednotlivých pozemků budiž uvedeno i jejich místní označení (odstavec 1), mají-li

takové. Seznam jest veřejný.

(4)

Výzkumný ústav a kontrolní orgán (§ 3, odst. 2) vede seznam zamořených pozemků ve

své oblasti. Výzkumný ústav zašle ministerstvům zemědělství, výživy, vnitřního a zahraničního

obchodu, na Slovensku též pověřenectvům pro zemědělství a pozemkovou reformu, pro

výživu a zásobování a pro průmysl a obchod, každoročně v měsíci lednu seznam obcí

i pozemků nově zamořených v uplynulém roce.

§ 6.

(1)

Na návrh výzkumného ústavu prohlásí příslušný okresní národní výbor obec nebo její

část tak, jak ji vymezí výzkumný ústav, který rakovinu zjistil, za území zamořené

rakovinou bramborů. Z tohoto zamořeného území nesmějí býti vyváženy mimo obec žádné

brambory; z ostatního území obce se mohou brambory vyvážeti jen na zvláštní povolení,

které vydává v zemích České a Moravskoslezské ministerstvo zemědělství, na Slovensku

pověřenectvo pro zemědělství a pozemkovou reformu, po slyšení příslušného výzkumného

ústavu. Do zahraničí se nesmějí z takové obce vyvážeti žádné brambory.

(2)

Ministerstvo zemědělství v zemích České a Moravskoslezské a pověřenectvo pro zemědělství

a pozemkovou reformu na Slovensku mohou zakázati na pozemku zamořeném rakovinou na

určitou dobu pěstování bramborů a jiných lilkovitých rostlin a naříditi, je-li to

nezbytné, též desinfekci půdy, zatravnění zamořeného pozemku nebo i jiná opatření

k zabránění šíření se rakoviny.

(3)

Přesahuje-li náklad na tato opatření obvyklý náklad na vzdělávání pozemků, může býti

k tomu účelu poskytnut přiměřený příspěvek ze státních prostředků (§ 8).

(4)

Provedené opatření vyhlásí okresní národní výbor neprodleně a sdělí je jednak příslušným

železničním stanicím a poštovním úřadům a je-li třeba i celním úřadům a oddělením

finanční stráže, jednak sousedním okresním národním výborům k vyhlášení; o provedeném

opatření podá zprávu zemskému národnímu výboru, ministerstvům zemědělství, výživy,

vnitřního a zahraničního obchodu, na Slovensku též pověřenectvům pro zemědělství a

pozemkovou reformu, pro výživu a zásobování a pro průmysl a obchod, a příslušnému

výzkumnému ústavu.

§ 7.

Zjistí-li výzkumný ústav nový případ rakoviny v území již zamořeném, oznámí to místnímu

národnímu výboru, aby provedl opatření podle § 5.

§ 8.

(1)

Výdaje spojené s potíráním rakoviny a se zabraňováním jejího šíření se hradí ze státní

pokladny. Do státní pokladny se odvádějí příspěvky z každého metrického centu uznané

sadby bramborové a z každého metrického centu ze zahraničí dovezených sadbových bramborů.

(2)

Výši příspěvku a způsob jeho vybírání stanoví nejvyšší úřad cenový v dohodě s ministerstvy

zemědělství a financí, pokud jde o Slovensko též v dohodě s příslušnými pověřenectvy,

a vyhlásí je v Úředním listě republiky Československé.

§ 9.

(1)

Sklizně bramborů ze zamořeného pozemku nesmí býti použito k sadbě ani ve vlastním,

ani v cizím hospodářství a nesmí býti zcizena ani k jinému účelu. Bramborů vzdorujících

rakovině, sklizených ze zamořeného pozemku, smí býti použito k sázení, avšak jen na

pozemcích zamořených rakovinou. Bramborů ze zamořeného pozemku smí býti použito ke

krmení jen tehdy, jsou-li dobře uvařené.

(2)

Odpadky bramborů (slupky, nahnilé hlízy, nať, hlína a pod.), sklizených z pozemku

zamořeného rakovinou, musí býti zničeny spálením nebo zakopáním na témže pozemku do

takové hloubky, aby nad odpadky bramborů byla vrstva půdy silná nejméně 3/4 m. Bramborové

natě nesmí býti použito k hnojení luk, krmení dobytka a pod.

(3)

Vlastníci, pachtýři nebo jiní uživatelé pozemků zamořených rakovinou, po případě

osoby za správu odpovědné, nesmějí zcizovati pro potřebu jiného hospodářství chlévskou

mrvu a močůvku.

(4)

Sklepy a jiné místnosti a místa, jichž bylo použito k uschování bramborů rakovinou

nakažených, nářadí, jehož bylo použito k obdělání zamořených pozemků, a všechny předměty,

které byly v přímém styku se zamořeným pozemkem nebo s nakaženými brambory, musí býti

před dalším použitím desinfikovány vhodným způsobem, který určí v zemích České a Moravskoslezské

ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, na Slovensku též

v dohodě s pověřenectvy pro zemědělství a pozemkovou reformu a pro zdravotnictví,

vyhláškou v Úředním listě republiky Československé.

(5)

Počínajíc rokem 1948 lze pěstovati v Československé republice jen odrůdy bramborů

vzdorující rakovině. Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem výživy

v odůvodněných případech povoliti jednak výjimky, jednak může pro území vyžadující

zvýšené ochrany stanoviti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé i dřívější

povinnost pěstovati vzdorné odrůdy brambor.

(6)

Za brambory vzdorující rakovině se považují jen odrůdy, vyhlášené jako takové ministerstvem

zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(7)

K uznání sadby bramborové lze zásadně přihlašovati pouze odrůdy bramborů vzdorující

rakovině. Ministerstvo zemědělství může v odůvodněných případech na přechodnou dobu

povoliti výjimky.

(8)

V územích, prohlášených za zamořená rakovinou nelze uznati bramborovou sadbu. Ministerstvo

zemědělství může povoliti výjimky, je-li sadba určena jen pro území, které bylo prohlášeno

za zamořené rakovinou; z tohoto území nesmí býti sadba vyvážena. Taková sadba nesmí

býti množena na pozemku, na němž byla zjištěna rakovina.

§ 10.

(1)

Zakazuje se dovážeti ze zahraničí brambory rakovinou nakažené nebo z rakoviny podezřelé,

dále části a odpadky takových bramborů, jakož i pytle, koše, bedny a jiné obaly nebo

předměty, které byly v přímém styku s nakaženými nebo podezřelými pozemky nebo brambory;

tento zákaz se vztahuje také na pohraniční styk.

(2)

Dovoz bramborů ze států, v nichž byla zjištěna rakovina, je dovolen jen po splnění

podmínek, které vyhlásí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výživy a

po slyšení výzkumných ústavů v Úředním listě republiky Československé.

(3)

Každá vozová nebo kusová zásilka bramborů ze zahraničí musí býti doprovázena fytopathologickým

osvědčením, vydaným oficiálním fytopathologickým ústavem vývozního státu, v němž se

potvrzuje, že dovezené brambory jsou prosty rakoviny a že pocházejí z obce, v níž

nebyla dosud zjištěna rakovina. Brambory smějí býti dopravovány jen v nových, dosud

neupotřebených obalech.

(4)

Dovezené brambory budou podrobeny fytopathologické prohlídce v pohraniční stanici,

v pohraničním styku v sídle nejbližšího celního úřadu. Fytopathologickou prohlídku

provádějí orgány výzkumných ústavů.

(5)

Celní úřad odmítne celně projednati zásilky zahraničních bramborů, které nejsou doprovázeny

fytopathologickým osvědčením.

(6)

Dojití zásilek zahraničních bramborů, opatřených předepsaným fytopathologickým osvědčením,

hlásí staniční nebo poštovní úřad ihned telegraficky příslušnému výzkumnému ústavu

a příjemci na útraty příjemcovy.

(7)

Zásilky bramborů o váze nad 50 kg smějí býti projednávány jen pohraničními celními

úřady, vyhlášenými v Úředním listě republiky Československé podle § 16, zásilky o

váze 50 kg a menší též vnitrozemskými celními úřady, zřízenými v sídle výzkumných

ústavů.

(8)

Výzkumný úřad vyšle neprodleně, nejdéle do 24 hodin po dojití zprávy, svůj orgán

k celnímu úřadu, který zjistí v přítomnosti celního úředníka a železničního nebo poštovního

orgánu, jsou-li dovážené brambory prosty rakoviny; k tomu účelu dá kontrolní orgán

vyjmouti na útraty oprávněného příkazce při nákladových kusech namátkou nejvýše 10%

dovážených bramborů. Kontrolní orgán je oprávněn pro další zjišťování v laboratořích

odebrati bezplatně přiměřený počet hlíz a případně též vzorek hlíny.

(9)

Je-li podle protokolárního dobrozdání orgánu výzkumného ústavu důvodné podezření,

že předepsaný obsah fytopathologického osvědčení o zásilce zahraničních bramborů neodpovídá

skutečnosti, nebo nevyhovuje-li podle tohoto dobrozdání osvědčení předpisům, odmítne

celní úřad projednati zásilku zahraničních bramborů a poznamená to v nákladním listě,

po případě v poštovní průvodce.

(10)

Prohlásí-li kontrolní orgán výzkumného ústavu protokolárně, že zjistil prohlídkou

bramborů rakovinu, nebo že zjistil, že bylo použito starých obalů, odmítne celní úřad

projednání zásilky a poznamená to v nákladním listě, po případě v poštovní průvodce.

(11)

Celní úřad odmítne podle protokolárního prohlášení kontrolního orgánu celně projednati

zásilky bramborů též v případě důvodného podezření, že jsou nakaženy rakovinou, a

to na tak dlouho, než kontrolní orgán zjistí dalším šetřením nezávadnost zásilky a

dá prostřednictvím výzkumného ústavu souhlas k celnímu projednání.

(12)

O výsledku prohlídky sepíše kontrolní orgán protokol a poznamená na celních dokladech

a v nákladním listě výsledek kontroly, a to: „Není námitek proti celnímu projednání“

nebo „Nesmí býti celně projednáno, ježto ...“ a uvede důvod, datum prohlídky, podepíše

se a připojí razítko ústavu.

§ 11.

V pohraničním styku je dovoleno bez fytopathologického osvědčení a prohlídky dovézti

ze států, v nichž byla zjištěna rakovina (§ 10, odst. 2), osobám trvale usedlým v

Československé republice sklizeň bramborů z pozemků, na nichž sami hospodaří, a osobám

trvale usedlým v zahraničí brambory k sázení na pozemcích, na nichž hospodaří na území

Československé republiky, a to v době, kterou stanoví jednotlivé celní úřady pro obce,

o něž podle místních poměrů jde. Domácí zájemci musí předložiti celnímu úřadu průkaz

o ploše osázené brambory a zahraniční zájemci průkaz o ploše určené k sázení.

§ 12.

Průvoz zahraničních bramborů se povoluje jen, přepravuje-li se zásilka přímým mezinárodním

nákladním listem z cizozemské odesílací stanice až do stanice určení cizího státu

v zaplombovaném, dobře uzavřeném a nepoškozeném voze nebo v zaplombovaných a nepoškozených

obalech.

§ 13.

(1)

Vývoz bramborů ze zamořené obce do zahraničí je zakázán.

(2)

Výzkumným ústavům přísluší, aby vydávaly fytopathologická osvědčení o vyvážených

bramborech, nebo aby prováděly fytopathologické prohlídky jich v těch případech, kde

zahraniční státy při dovozu bramborů požadují taková osvědčení nebo takové prohlídky;

opis osvědčení a záznam o prohlídce provedené v zemích České a Moravskoslezské musí

býti neprodleně zaslán ministerstvu zemědělství a pokud jde o prohlídky provedené

na Slovensku, pověřenectvu pro zemědělství a pozemkovou reformu.

(3)

Výzkumný ústav je povinen vésti o vydaných osvědčeních a provedených prohlídkách

přesné záznamy ve zvláštní knize.

§ 14.

Zpětný dovoz vyvezených bramborů se nepovažuje za dovoz podle tohoto nařízení jen

tehdy, zůstane-li úřední plomba vozu nebo nákladových kusů neporušena.

§ 15.

(1)

Fytopathologická kontrola se provede na náklad příjemce zahraničních bramborů; výše

náhrady může býti paušalisována ministerstvem zemědělství podle dovezeného množství

bramborů; příslušné sazby budou vyhlášeny v Úředním listě republiky Československé.

(2)

Celní úřad smí propustiti zásilku bramborů do volného oběhu teprve tehdy, když oprávněný

příkazce mu prokáže, že zapravil výzkumnému ústavu náhradu za fytopathologickou kontrolu

a železniční nebo poštovní správě hotové výdaje spojené s fytopathologickou prohlídkou.

§ 16.

Ministerstvo financí určí na návrh ministerstva zemědělství učiněný, pokud jde o Slovensko,

po dohodě s pověřenectvem pro zemědělství a pozemkovou reformu, pohraniční celní úřady,

přes něž mohou býti dováženy zásilky bramborů nad 50 kg, a vyhlásí je v Úředním listě

republiky Československé.

§ 17.

Vládní nařízení ze dne 17. července 1925, č. 167 Sb., o opatřeních proti rakovině

bramborů (Synchytrium endobioticum), se zrušuje; zároveň se zrušuje použivatelnost

vládních nařízení ze dne 22. února 1940, č. 133 Sb., ze dne 6. března 1941, č. 227

Sb., a ze dne 17. září 1942, č. 334 Sb., kterými se doplňuje a mění vládní nařízení

č. 167/1925 Sb., jakož i použivatelnost všech dalších předpisů z doby nesvobody, vydaných

o věcech upravených tímto vládním nařízením.

§ 18.

Toto nařízení nabývá účinnosti 7. dne po vyhlášení; provede je ministr zemědělství

v dohodě se zúčastněnými ministry.