ZÁKON 61/1992 Z. z. o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky

§ 1

Tento zákon upravuje

a)

postavení, působnost a organizaci Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky (dále

jen "Nejvyšší kontrolní úřad"),

b)

oprávnění a povinnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, povinnosti a práva kontrolovaných

subjektů.

§ 2

Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý kontrolní orgán se ve své činnosti řídí pouze

zákony.

§ 3

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje

a)

tvorbu a užití prostředků státního rozpočtu České republiky,

b)

státní závěrečný účet České republiky,

c)

hospodaření a nakládání s finančními i hmotnými prostředky České republiky a s jejich

zdroji včetně dluhů a hospodaření s jejími úvěry, pohledávkami a majetkovými právy,

d)

dodržování povinností a práv vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo

povinností uložených na jejich základě, pokud upravují finančně ekonomické vztahy,

e)

výkon státní správy.

§ 4

Nejvyšší kontrolní úřad zpracovává stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky.

§ 5

Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 3 tohoto zákona se vztahuje

na

a)

vládu, orgány státní správy a další orgány České republiky s výjimkou České národní

rady,

b)

státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace České republiky,

c)

právnické a fyzické osoby, pokud hospodaří s dotacemi nebo s jinými prostředky ze

státního rozpočtu České republiky, včetně fondů spravovaných orgány České republiky,

d)

právnické osoby s majetkovou nebo finanční účastí státu,

e)

právnické osoby zřízené zákonem,

f)

další právnické osoby, pokud tak stanoví zákon.

§ 6

Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, zda kontrolované operace jsou v souladu

s obecně závaznými právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost

a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné.

§ 7

Nejvyšší kontrolní úřad je povinen zpracovat k návrhům obecně závazných právních předpisů

týkajících se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní,

dozorové a inspekční činnosti na vyžádání zpracovatele návrhu stanovisko, a to ve

lhůtě požadované zpracovatelem, která však nesmí být kratší než jeden měsíc.

§ 8

(1)

Působnost Nejvyššího kontrolního úřadu vykonávají jeho řídící orgány a pracovníci,

kteří vykonávají kontrolu, a další odborní pracovníci, kteří se na výkonu kontroly

podílejí (dále jen "kontrolní pracovníci").

(2)

Řídícími orgány Nejvyššího kontrolního úřadu jsou

a)

prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident"),

b)

viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident"),

c)

prezidiální rada Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Rada"),

d)

členové Rady.

§ 9

(1)

Nejvyšší kontrolní úřad řídí prezident. Prezidenta zastupuje viceprezident.

(2)

Funkční období prezidenta a viceprezidenta je sedm let.

§ 10

(1)

Prezidenta volí a odvolává Česká národní rada.

(2)

Prezident může být zvolen opětovně nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.

§ 11

(1)

Viceprezidenta volí a odvolává Česká národní rada na návrh prezidenta.

(2)

Viceprezident může být zvolen opětovně nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.

§ 12

Prezidentem nebo viceprezidentem může být zvolen občan České a Slovenské Federativní

Republiky, který

a)

je způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti

dávají záruku, že bude tuto svoji funkci řádně zastávat,

b)

dosáhl věku nejméně 35 let,

c)

má úplné vysokoškolské vzdělání.

§ 13

(1)

Funkce prezidenta a viceprezidenta je neslučitelná s funkcí poslance zákonodárného

sboru, s funkcí v orgánech státní správy a orgánech obcí a s funkcemi v politických

stranách nebo politických hnutích.

(2)

Prezident a viceprezident nesmějí dále zastávat žádnou jinou placenou funkci ani

vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti

vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké za předpokladu, že taková

činnost nenarušuje důstojnost těchto osob nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost

Nejvyššího kontrolního úřadu.

§ 14

(1)

Výkon funkce prezidenta a viceprezidenta končí

a)

uplynutím funkčního období,

b)

odstoupením z funkce,

c)

odvoláním z funkce,

d)

zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,

e)

úmrtím.

(2)

Česká národní rada odvolá prezidenta nebo viceprezidenta z funkce

a)

zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 12 a 13 tohoto zákona,

b)

jestliže byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

c)

nevykonává-li svou funkci po dobu delší než šest měsíců,

d)

neplní-li povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3)

Prezidentovi nebo viceprezidentovi může být dočasně pozastaven výkon funkce, jestliže

bylo proti němu zahájeno trestní řízení nebo nastaly okolnosti, pro které může být

ze své funkce odvolán.

§ 15

(1)

Rada je složena z prezidenta, viceprezidenta a ze sedmi členů.

(2)

Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada na návrh prezidenta.

§ 16

O podmínkách volby členem Rady a zániku členství v Radě platí obdobně § 12, 13 a §

14 odst. 1 písm. b) až e) tohoto zákona.

§ 17

Rada projednává a schvaluje

a)

stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky a s ním bezprostředně související

kontrolní zjištění,

b)

návrh základních směrů kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na příslušný

rok,

c)

souhrnnou roční zprávu o kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu,

d)

kontrolní zjištění, která jí přikáže prezident.

§ 18

Kontrolní pracovníci musí

a)

splňovat předpoklady uvedené v § 12 písm. a) tohoto zákona,

b)

dosahovat věku nejméně 30 let.

§ 19

Nejvyšší kontrolní úřad může na smluvním základě do své kontrolní činnosti zapojovat

externí pracovníky.

§ 20

Sídlo, činnost a organizaci Nejvyššího kontrolního úřadu, zejména způsob jednání Rady,

projednávání kontrolních zjištění a jednání o podjatosti upraví statut, který schvaluje

Česká národní rada.

§ 21

(1)

Prezident předkládá České národní radě

a)

stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky,

b)

souhrnnou zprávu o kontrolní činnosti za uplynulý rok.

(2)

Prezident předkládá příslušnému orgánu České národní rady

a)

zprávy o výsledcích kontrolní činnosti (kontrolní nálezy), na jejichž předložení

se s příslušným orgánem České národní rady dohodne,

b)

stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhům obecně závazných právních předpisů

uvedených v § 7 tohoto zákona v případě, že o ně Česká národní rada požádá,

c)

k projednání informaci o základních směrech kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního

úřadu na příslušný rok.

§ 22

(1)

Kontrolní pracovníci jsou při kontrole povinni

a)

oznámit nejpozději při zahájení kontroly kontrolovaným orgánům, právnickým a fyzickým

osobám uvedeným v § 5 tohoto zákona (dále jen "kontrolované subjekty") a podle povahy

věci příslušným pracovníkům předmět a účel kontroly a prokázat se písemným pověřením,

b)

postupovat tak, aby při kontrole byl zjištěn skutečný stav věci,

c)

šetřit práv a právem chráněných zájmů kontrolovaných subjektů a jejich pracovníků,

d)

o kontrolním zjištění pořídit kontrolní nález, který obsahuje zejména přesný popis

zjištěných skutečností, průkazně doložených a jejich hodnocení s jmenovitým uvedením

nedostatků včetně označení ustanovení obecně závazných právních předpisů a opatření

vydaných na jejich základě, které byly porušeny,

e)

projednat výsledky kontroly s kontrolovanými subjekty,

f)

umožnit kontrolovaným subjektům vznést ve lhůtě pěti dnů od projednání výsledků kontroly,

nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší, námitky proti pravdivosti, úplnosti

nebo průkaznosti kontrolních zjištění projednaných podle písmena e) a tyto námitky

prověřit a výsledky kontrolovaným subjektům písemně sdělit.

(2)

Nejvyšší kontrolní úřad je povinen předat kontrolovaným subjektům kontrolní nález.

§ 23

Prezident, viceprezident, členové Rady a pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu jsou

povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při své činnosti

a které tvoří státní, hospodářské a služební tajemství, a o skutečnostech, jimiž by

mohly být dotčeny třetí osoby. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení funkce

nebo pracovního poměru. O zproštění této povinnosti rozhoduje prezident; jestliže

má být této povinnosti zproštěn prezident, rozhoduje o tom Česká národní rada.

§ 24

Kontrolované subjekty a jejich pracovníci jsou podle požadavků Nejvyššího kontrolního

úřadu a jeho kontrolních pracovníků povinni vytvořit podmínky k provedení kontroly,

a to

a)

umožnit vstup do objektů a na pozemky, pokud souvisejí s předmětem kontroly,

b)

poskytnout materiální a technické zabezpečení nezbytné pro výkon kontroly,

c)

zajistit nezbytnou součinnost svých pracovníků, jejichž účast je při kontrole nutná,

d)

ve stanovených lhůtách předložit účetní doklady a další písemnosti bez rozdílu stupně

jejich utajení, poskytnout informace a předložit data na paměťových médiích prostředků

výpočetní techniky, mající vztah ke kontrolovaným skutečnostem,

e)

zdržet se jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu kontroly,

f)

předložit ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o opatřeních, která mají vést k odstranění

zjištěných závad, jakož i zprávu o výsledcích jejich plnění.

§ 25

(1)

Kontrolu nesmějí provádět kontrolní pracovníci, u nichž lze mít se zřetelem na jejich

poměr k předmětu kontroly nebo na vztah ke kontrolovaným subjektům a jejich pracovníkům

pochybnosti o nepodjatosti.

(2)

Pokud kontrolovaný subjekt vznese námitku o podjatosti kontrolního pracovníka, může

tento až do rozhodnutí o její důvodnosti činit při kontrole pouze úkony, které nesnesou

odkladu.

(3)

O námitkách podjatosti rozhodne prezident nebo pověřený člen Rady bez zbytečného

odkladu.

(4)

Na řízení o těchto námitkách se nevztahují obecné předpisy o správním řízení; proti

rozhodnutí o podjatosti nelze podat odvolání.

§ 26

(1)

Nejvyšší kontrolní úřad může

a)

pracovníkům kontrolovaných subjektů, kteří Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a jeho kontrolním

pracovníkům ztěžují výkon kontoly tím, že ve stanovené přiměřené lhůtě nevytvoří potřebné

podmínky pro výkon kontroly nebo neposkytnou na požádání potřebnou součinnost podle

§ 24 tohoto zákona, uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kčs,

b)

kontrolovaným subjektům, které nepředloží ve stanovené lhůtě písemné zprávy podle

§ 24 písm. f) tohoto zákona, uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(2)

Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, nebyla-li taková povinnost splněna

ani v nově stanovené lhůtě; pro toto řízení platí předpisy o správním řízení.

(3)

Úhrn pořádkových pokut uložených podle odstavce 2 nesmí přesáhnout částku 200 000

Kčs.

(4)

O uložení pořádkové pokuty rozhoduje kontrolní pracovník zmocněný k tomu prezidentem.

O rozkladu proti uložení pořádkové pokuty rozhoduje prezident; při tomto rozhodování

postupuje Nejvyšší kontrolní úřad jako ústřední orgán státní správy.

(5)

Pořádkové pokuty a pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 27

Škody, způsobené kontrolovaným subjektům kontrolními pracovníky a činností Nejvyššího

kontrolního úřadu hradí stát.

§ 28

Prezident má právo účastnit se schůzí České národní rady a všech jejích orgánů a schůzí

vlády České republiky; požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

§ 29

Provádí-li u téhož kontrolovaného subjektu kontrolní činnost současně více kontrolních

orgánů, jsou tyto orgány povinny vzájemně spolupracovat a postupovat tak, aby co nejvíce

šetřily práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných subjektů.

§ 30

Vláda, orgány státní správy a další orgány České republiky jsou povinny poskytnout

na vyžádání Nejvyššího kontrolního úřadu vysvětlení vztahující se ke skutečnostem

zjišťovaným při kontrole.

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1992.