VYHLÁŠKA 612/1992 Z. z. o odměnách notářů a správců dědictví

§ 1

Notář vykonává notářskou činnost

1

)

za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.

§ 2

(1)

Notáři náleží odměna za úkony v notářské činnosti (dále jen „notářský úkon“) uvedené

v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(2)

U notářských úkonů, u nichž nelze určit hodnotu předmětu notářského úkonu nebo ji

lze určit jen s nepoměrnými obtížemi, náleží notáři místo pevné částky pro tento případ

v příloze stanovené hodinová odměna, je-li vyšší než tato pevná částka.

(3)

U notářských úkonů uvedených v příloze v položce A 2 náleží notáři hodinová odměna,

trvá-li tento notářský úkon jednu hodinu a déle.

(4)

Za notářské úkony v příloze neuvedené náleží odměna jako za notářské úkony, jimž

jsou povahou a účelem nejbližší.

§ 3

Je-li za notářský úkon stanovena odměna podle hodnoty, je základem odměny hodnota

předmětu notářského úkonu nebo úplata v dohodnuté výši, jde-li o smlouvu o úplatném

převodu. Pokud je hodnota nebo úplata nižší než cena zjištěná podle cenových předpisů

2

)

je základem odměny cena zjištěná.

§ 4

(1)

Jde-li o smlouvu o výměně věcí, je základem odměny hodnota věci, která je nejvyšší.

Ustanovení § 3 věty druhé platí obdobně.

(2)

Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem odměny součet hodnot

všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo

na dobu delší než pět let, považuje se za jeho hodnotu pětinásobek hodnoty ročního

plnění. Totéž platí o hodnotě práv, která lze vykonávat opětovně.

§ 5

(1)

Sazby odměny notáře podle § 2 odst. 1 jsou stanoveny pevnými částkami nebo procentem

z hodnoty předmětu notářského úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn

notářských úkonů.

(2)

Sazba odměny notáře podle § 2 odst. 2 činí 200 Kčs za každou započatou hodinu.

(3)

Sazba odměny notáře podle § 2 odst. 3 činí 1000 Kčs za každou dokončenou hodinu.

§ 6

(1)

U notářských úkonů mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího

práva nebo cizího jazyka, nebo u notářských úkonů časově náročných může notář požadovat

odměnu přiměřeně vyšší, nejvýše však o 100 %.

(2)

U notářských úkonů, které notář provádí na žádost účastníka nebo z nezbytných důvodů

v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin nebo v neděli a ve svátek, může notář požadovat

odměnu přiměřeně vyšší, nejvýše však o 100 %. Tím není dotčen postup podle odstavce

1.

(3)

Notář může přijmout za provedení notářského úkonu též odměnu v cizí měně; výše této

odměny se přepočítá na cizí měnu z příslušné odměny plynoucí z této vyhlášky kursem

platným pro nákup valut nebo deviz v den platby. S těmito devizovými prostředky notář

naloží v souladu s devizovým zákonem.

3

)

§ 7

(1)

Notáři náleží poměrná část odměny za provedenou část notářského úkonu, jestliže notářský

úkon zůstal nedokončen bez jeho zavinění nebo jestliže provedená část nedokončeného

notářského úkonu účastníkovi přinesla prospěch.

(2)

Odměna náleží též jinému notáři za pokračování v notářském zápisu.

4

)

§ 8

(1)

Notáři nenáleží odměna za notářský úkon, který jeho zaviněním trpí neodstranitelnými

vadami, jež mají za důsledek neplatnost právního úkonu.

(2)

Notáři nenáleží odměna za notářský úkon, kterým odstranil jím zaviněné vady notářského

úkonu.

§ 9

Notář má vedle nároku na odměnu za notářský úkon také nárok na

a)

úhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním notářského

úkonu, zejména cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, překlady, opisy

a výdaje na zajištění bezpečnosti notáře, jeho pracovníka a hodnot jimi přepravovaných,

b)

náhradu za promeškaný čas.

§ 10

(1)

Notář se může dohodnout s žadatelem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž

vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním notářského úkonu.

(2)

Notář se může s žadatelem dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých

nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s

prováděním notářského úkonu. Žadatel pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci

těchto hotových výdajů a notář nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž

byla dohodnutá paušální částka překročena.

(3)

Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady

právními předpisy o cestovních náhradách.

5

)

§ 11

(1)

Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v jiném místě než v kanceláři

notáře nebo v místě konání jeho úředních dnů za čas strávený cestou do tohoto místa

a zpět.

(2)

Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.

§ 12

Výše a způsob určení odměny notáře za poskytování právní pomoci

6

)

a náhrada hotových výdajů spojených s poskytováním právní pomoci se řídí zvláštním

předpise

7

)

Působnost představenstva České advokátní komory

8

)

vykonává prezidium příslušné notářské komory.

§ 13

Odměna notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, které

bylo zastaveno, činí 400 Kčs.

§ 14

(1)

Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví,

které není uvedeno v § 13, je obecná cena zůstavitelova majetku

9

)

) který se stal předmětem řízení o dědictví.

(2)

Provádí-li se řízení o dědictví o zůstavitelově majetku, který se objevil po právní

moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, je základem odměny notáře jako

soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obecná cena tohoto majetku.

(3)

Ustanovení § 4 odst. 2 platí obdobně.

§ 15

Odměna uvedená v § 14 odst. 1 činí

z prvních

100 000 Kčs základu 2 %,

z přebývající částky až do

500 000 Kčs základu 1 %,

z přebývající částky až do

1 000 000 Kčs základu 0,7 %

a z další přebývající částky

0,4 %,

nejméně však 500 Kčs a nejvíce 20 000 Kčs.

§ 16

(1)

Odměnu stanovenou podle § 13 nebo vypočtenou podle § 15 může soud přiměřeně zvýšit,

nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.

Celková odměna však může činit nejvíce 20 000 Kčs.

(2)

Bylo-li v řízení o dědictví činno více notářů nebo pokud notář provedl jen některé

úkony, náleží mu podíl odměny stanovené podle 13 nebo vypočtené podle § 15, popřípadě

zvýšené podle odstavce 1, odpovídající rozsahu jeho činnosti.

(3)

Jestliže jsou závěť nebo listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů

uloženy u jiného notáře než u notáře, který byl soudem pověřen prováděním úkonů v

řízení o dědictví, náleží jinému notáři odměna 100 Kčs za každou započatou stranu

protokolu o zjištění stavu a obsahu těchto listin.

§ 17

Základem odměny správce dědictví je obecná cena zůstavitelova majetku, k jehož správě

byl správce dědictví ustanoven. Ustanovení § 4 odst. 2 platí obdobně.

§ 18

Pokud správce dědictví vykonává správu zůstavitelova majetku nebo jeho části po dobu

čtyř měsíců, náleží mu odměna ve výši vypočtené podle § 15; vykonává-li správu po

dobu kratší nebo delší, odměna se poměrně sníží nebo zvýší.

§ 19

Odměnu vypočtenou podle § 18 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, jestliže

úkony správce dědictví při správě dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.

§ 20

V odměně notáře je zahrnuta i náhrada za administrativní a jiné práce provedené v

souvislosti s notářskými úkony a úkony notáře v řízení o dědictví.

§ 21

Základ odměny podle této vyhlášky se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a odměna

na celé desetikoruny nahoru.

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.