Dekret presidenta republiky 5/1945 Z. z. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů.

§ 1

(1)

Jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku

movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena

po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce.

(2)

Způsob uplatnění nároků, plynoucích z ustanovení odstavce 1, budiž upraven zvláštním

dekretem presidenta republiky, pokud se tak nestalo již tímto dekretem.

§ 2.

(1)

Majetek osob státně nespolehlivých na území Československé republiky dává se pod

národní správu podle dalších ustanovení tohoto dekretu.

(2)

Za majetek osob státně nespolehlivých se považuje též majetek těmito osobami převedený

po 29. září 1938, leč by nabyvatel nebyl věděl o tom, že jde o takový majetek.

§ 3.

Národní správa budiž zavedena do všech podniků (závodů) i do všech majetkových podstat,

kde toho vyžaduje plynulý chod výroby a hospodářského života, zejména v závodech,

podnicích a majetkových podstatách opuštěných nebo takových, které jsou v držbě, správě,

nájmu nebo pachtu osob státně nespolehlivých.

§ 4.

Za osoby státně nespolehlivé jest považovat

a)

osoby národnosti německé nebo maďarské,

b)

osoby, které vyvíjely činnost, směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti,

celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé

republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně

podporovaly jakýmkoliv způsobem německé a maďarské okupanty. Za takové osoby jest

na příklad považovati členy Vlajky, Rodobrany, Úderných oddílů Hlinkovy gardy, vedoucí

funkcionáře Spolku pro spolupráci s Němci, České ligy proti bolševismu, Kuratoria

pro výchovu české mládeže, Hlinkovy slovenské ludové strany, Hlinkovy gardy, Hlinkovy

mládeže, Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Svazu zemědělství a lesnictví, Německo-slovenské

společnosti a jiných fašistických organizací podobné povahy.

§ 5.

Za státně nespolehlivé jest z osob právnických považovati ty, jejichž správa úmyslně

a záměrně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým

účelům.

§ 6.

Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv

sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se

staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby

německé nebo maďarské národnosti.

§ 7.

(1)

K zavedení národní správy jsou příslušni

a)

u podniků a ústavů peněžních Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní

rada,

b)

u podniků báňských v revírech příslušný okresní národní výbor, u ústředních orgánů

báňských společností příslušný Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní

rada,

c)

u podniků průmyslových, obchodních a jiných živnostenských

aa)

při počtu zaměstnanců do 20 místní národní výbor,

bb)

při počtu zaměstnanců od 21 do 300 okresní národní výbor,

cc)

při vyšším počtu zaměstnanců Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní

rada.

Při určování počtu zaměstnanců rozhoduje normální provoz v roce 1943.

d)

U zemědělských a lesních majetků

aa)

při výměře do 50 ha místní národní výbor,

bb)

při výměře přes 50 ha do 100 ha okresní národní výbor,

cc)

při výměře přesahující 100 ha Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní

rada.

e)

U obytných domů a stavebních parcel místní národní výbor, převyšuje-li hodnota však

5,000.000 K, okresní národní výbor.

f)

U veškerého ostatního majetku

aa)

při hodnotě do 500.000 K místní národní výbor,

bb)

při hodnotě vyšší než 500.000 K, ale nižší než 5 milionů korun, okresní národní výbor,

cc)

při hodnotě vyšší než 5 milionů korun Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská

národní rada.

g)

Jsou-li podniky a majetky, uvedené pod a) až f), působnosti celostátní, zavádí národní

správu resortně příslušné ministerstvo.

(2)

V případě, že odhad hodnoty majetku [písm. e) a f)], který se dává pod národní správu,

jest sporný, určuje jeho hodnotu s konečnou platností orgán vyšší.

(3)

V obcích a okresech, kde byla nebo bude místo národního výboru jmenována správní

komise, resp. správní komisař, patří zavedení národní správy do jejich příslušnosti.

§ 8.

(1)

Rozhodnutí ve smyslu

§ 7

budiž vydáno u podniků, uvedených v

§ 7 písm. a), b), c), d)

, v dohodě se závodním výborem (závodní radou) nebo jinými zástupci zaměstnanců podniků.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne orgán vyšší.

(2)

U zemědělských a lesních majetků, přesahujících 50 ha, budiž rozhodnutí vydáno též

po slyšení příslušných místních národních výborů.

§ 9.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zvláště jde-li o podnik opuštěný, nebo zasahují-li

do majetku nebo podniku osoby státně nespolehlivé, jsou okresní národní výbory oprávněny

i při jinaké příslušnosti jmenovati zatímního národního správce až do rozhodnutí příslušného

orgánu ve smyslu

§ 7

.

§ 10.

(1)

Příslušný Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní rada, může po slyšení

závodního výboru, vyžaduje-li toho veřejný zájem, změniti z moci úřední rozhodnutí

okresního národního výboru nebo místního národního výboru o zavedení správy nebo o

jmenování národních správců a učiniti jiná opatření.

(2)

Příslušný Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní rada, učiní též opatření

k zavedení národní správy tam, kde okresní nebo místní národní výbor tak neučinil

nebo učiniti nemohl.

§ 11.

Národní správa budiž zrušena, jakmile pominou důvody, pro které byla zavedena. Zruší

ji orgán, který ji zavedl.

§ 12.

(1)

Dočasnou národní správu jest zavésti do všech družstevních podniků a organisací (zemědělských,

konsumních, peněžních atd.). Tato národní správa zajistí vedle řádného řízení podniku

do 4 neděl provedení volby nového vedoucího orgánu.

(2)

Dočasnou národní správu zavádí místní národní výbor u družstev, jejichž působnost

nepřesahuje místní obvod; okresní národní výbor u družstev, jejichž působnost přesahuje

místní obvod, avšak nepřesahuje obvod okresu; u všech ostatních družstev Zemský národní

výbor, na Slovensku Slovenská národní rada.

(3)

Před zavedením dočasné národní správy buďtež dle možnosti slyšeni členové družstva.

(4)

Dočasná národní správa se skončí, jakmile členstvo družstva si zvolí správu novou.

§ 13.

Příslušný Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní rada, může ze závažných

důvodů zavésti národní správu též do odborných, hospodářských, kulturních a zájmových

organisací a ústavů.

§ 14.

(1)

Rozhodnutí o zavedení a zrušení národní správy, o ustanovení a odvolání národních

správců musí býti vydáno písemně.

(2)

Opis rozhodnutí jest doručiti Zemskému národnímu výboru, na Slovensku Slovenské národní

radě.

§ 15.

Na základě rozhodnutí podle

§ 14

provede z úřední moci

a)

u nemovitostí příslušný soud knihovní zápis poznámky národní správy v pozemkových

knihách,

b)

u horních oprávnění příslušný soud, resp. úřad zápis poznámky národní správy v horních

knihách, resp. záznamech,

c)

u podniků (závodů) zapsaných do obchodního (společenstevního), na Slovensku firemního

rejstříku, příslušný soud zápis poznámky národní správy do rejstříku obchodního (společenstevního)

na Slovensku firemního.

§ 16.

(1)

Národním správcem má býti ustanovena pouze osoba s patřičnými odbornými i praktickými

znalostmi, mravně bezúhonná, státně spolehlivá.

(2)

Zpravidla nemá býti národním správcem ustanoven ani dlužník ani věřitel podniku (závodu)

nebo majetkové podstaty, ledaže orgán příslušný podle

§ 7

důvodně rozhodne jinak.

(3)

Národní správa budiž zpravidla ustanovena ze schopných zaměstnanců dotyčného závodu.

(4)

Národním správcem nemůže býti jmenován člen národního výboru podle

§ 7

příslušného.

§ 17.

(1)

U menších majetků, u podniků drobných, u menších živnostenských provozoven a pod.

může býti ustanoven jediný správce pro více podniků, resp. majetkových podstat.

(2)

Vyžaduje-li toho rozsah národní správy, může orgán podle

§ 7

příslušný ustanoviti za národní správce sbor až 5členný, který řídí správu podle

zásady většiny.

§ 18.

Před nastoupením úřadu složí národní správci orgánu podle

§ 7

příslušnému slib, že budou plniti svědomitě své povinnosti s péčí řádného hospodáře

v souladu s hospodářskými, národními a jinými veřejnými zájmy.

§ 19.

Při výkonu své funkce mají národní správci postavení veřejných orgánů ve smyslu §

68 trest. zák. z 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 461 zák. čl. V/1878, resp. § 5 zák.

čl. XI/1914.

§ 20.

(1)

Právní jednání majitelů, držitelů a správců majetků, spadajících pod národní správu,

týkající se podstaty těchto majetků a provedená po účinnosti tohoto dekretu, jsou

neplatná.

(2)

Dosavadní majitelé, držitelé a správci majetků pod národní správu daných, jsou povinni

zdržeti se jakéhokoliv zásahu do jednání národního správce.

§ 21.

Národní správce spravuje majetek pod národní správu daný, a jest oprávněn a povinen

učiniti všechna opatření, jichž v řádné správě jest zapotřebí. Jest povinen jednati

s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škodu, která by vzešla zanedbáním povinností.

§ 22.

(1)

Národní správce jest povinen skládati o svém hospodářství účty orgánu podle

§ 7

příslušnému, ve lhůtách tímto orgánem určených a podati kdykoliv potřebné nebo vyžádané

zprávy a vysvětlení.

(2)

K opatření, která nenáleží k obyčejnému hospodaření, jakož i ke všem jednáním zvláštní

důležitosti, k pronájmu nebo propachtování, k zápůjčkám, ke knihovnímu zatížení, k

likvidaci a pod., potřebuje národní správce svolení orgánu podle

§ 7

příslušného.

(3)

Orgán podle

§ 7

příslušný dohlíží na to, jak národní správce hospodaří.

(4)

Národní správce jest povinen říditi se směrnicemi, které mu dal orgán podle

§ 7

příslušný nebo nadřízený Zemský národní výbor, na Slovensku Slovenská národní rada,

resp. u podniků (závodů) působnosti celostátní příslušné resortní ministerstvo.

§ 23.

Národní správce má nárok na náhradu hotových výdajů a na odměnu, jejíž výši určuje

orgán podle

§ 7

příslušný. Náklady tyto jdou k tíži spravované podstaty.

§ 24.

(1)

Majetek, daný pod národní správu, který patřil dělníkům, rolníkům, živnostníkům,

drobným a středním podnikatelům, úředníkům, příslušníkům volných povolání a osobám

v podobném sociálním postavení a jehož pozbyly v důsledku národní, politické nebo

rasové persekuce, budiž pokud nejde o osoby uvedené v

§ 4

, vyňat z národní správy a ihned vrácen dřívějším majitelům, resp. jejich dědicům.

(2)

Také osoby, uvedené v

§ 4, odst. a)

, pokud jde o dělníky, rolníky, živnostníky, drobné a střední podnikatele, úředníky,

příslušníky volných povolání a osoby v podobném sociálním postavení, resp. jejich

dědicové, mohou žádati za vynětí svého majetku z národní správy a za jeho vrácení,

jestliže mohou hodnověrně prokázati, že byli obětí politické, nebo rasové persekuce

a zůstali věrni demokraticko-republikánské státní myšlence Československé republiky.

(3)

O tom rozhoduje na žádost orgán příslušný podle

§ 7

.

(4)

Ostatní zajištěný majetek zůstane pod národní správou, až do nové zákonodárné úpravy.

§ 25.

(1)

Proti rozhodnutí místního národního výboru je přípustné odvolání k okresnímu národnímu

výboru, který rozhoduje s konečnou platností.

(2)

Proti rozhodnutí okresního národního výboru jako prvé instance je přípustné odvolání

k Zemskému národnímu výboru,na Slovensku k Slovenské národní radě.

(3)

Odvolání nemá odkladného účinku.

§ 26.

Nejde-li o čin přísněji trestný, potrestá se za přečin trestem na svobodě do 5 let

a peněžitým trestem do 10 milionů korun, případně úplným nebo částečným zabráním majetku

a)

každý, kdo poruší nebo obejde ustanovení tohoto dekretu, zvláště ten, kdo ruší nebo

znemožňuje oprávněnou činnost národního správce,

b)

národní správce, poruší-li úmyslně nebo z hrubé nedbalosti některou z povinností,

uložených mu předcházejícími ustanoveními.

§ 27.

Vláda se zmocňuje, aby zajistila finanční prostředky k zabezpečení chodu podniků (závodů),

daných pod národní správu, jejichž provoz je nutný v zájmu hospodářského života.

§ 28.

(1)

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2)

Jeho provedením se pověřuje vláda.