Vyhláška 58/1981 Z. z. o umělecké aspirantuře

§ 1

(1)

Účelem umělecké aspirantury na vysokých školách uměleckého směru je umožnit absolventům

vysokých škol uměleckého směru další umělecký, teoreticko-estetický a ideově politický

růst a tak je připravit pro plnění úkolů v oblasti umění v rozvinuté socialistické

společnosti.

(2)

Umělecká aspirantura se uskutečňuje formou interní umělecké aspirantury (dále jen

„interní aspirantura“) nebo externí umělecké aspirantury (dále jen „externí aspirantura“).

(3)

Interní aspirantura je forma umělecké výchovy, v níž hlavní činností interního uměleckého

aspiranta (dále jen „interní aspirant“) je na školícím pracovišti organizovaná příprava

pro uměleckou činnost. Interní aspirant není na školícím pracovišti v pracovním poměru.

(4)

Externí aspirantura je forma umělecké výchovy, při níž je externí umělecký aspirant

(dále jen „externí aspirant“) v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném

pracovněprávním vztahu (dále jen „pracovní poměr“) a jeho umělecká výchova na školícím

pracovišti probíhá při plnění pracovních povinností.

(5)

Na pracovněprávní vztahy uměleckých aspirantů a na poskytování stipendia aspirantům

se vztahují přiměřeně ustanovení platná pro účastníky vědecké výchovy (§ 64 odst.

5 zákona č. 39/1980 Sb.).

1

)

§ 2

(1)

Školícím pracovištěm interního aspiranta a externího aspiranta je fakulta vysoké

školy uměleckého směru, popřípadě vysoká škola uměleckého směru, pokud se nečlení

na fakulty (dále jen „fakulta“).

(2)

Vedoucím školícího pracoviště je děkan, a pokud se vysoká škola nečlení na fakulty,

rektor.

§ 3

Podmínky pro přijetí do interní aspirantury

(1)

Pro uchazeče o přijetí do interní aspirantury se stanoví věková hranice nejvýše třicet

pět let.

(2)

Do interní aspirantury lze přijmout absolventy vysokých škol uměleckého směru příslušného

nebo příbuzného uměleckého oboru a zaměření (dále jen „umělecká specializace“)

a)

s úspěšnou, nejméně tříletou uměleckou praxí nebo

b)

bez umělecké praxe, pokud již po dobu studia na vysoké škole prokázali výjimečné

předpoklady pro uměleckou činnost,

c)

kteří úspěšně vykonali přijímací zkoušku.

§ 4

Vyhláška přijímacího řízení

(1)

Přijímací řízení do interní aspirantury vyhlašuje vedoucí školícího pracoviště veřejně.

Přitom uvede zejména

a)

obory umělecké výchovy, na něž se uchazeči přijímají,

b)

podmínky přijímání (§ 3),

c)

doklady, které musí uchazeči předložit (§ 5),

d)

místo, kam je třeba poslat přihlášku,

e)

lhůtu pro podání přihlášky.

(2)

Přijímací řízení do interní aspirantury lze zahájit též bez jeho veřejného vyhlášení

na žádost organizace, pro jejíž potřeby se má uchazeč umělecky vychovávat.

§ 5

Přihláška do interní aspirantury

(1)

Přihlášku do interní aspirantury podává uchazeč školícímu pracovišti přímo nebo prostřednictvím

organizace, pro jejíž potřeby se má vychovávat; k přihlášce uchazeč připojí

a)

životopis a doklady o vzdělání a o umělecké praxi,

b)

vyjádření organizace, s níž je uchazeč v pracovním poměru; uchazeč bez umělecké praxe

připojí vyjádření fakulty, na které ukončil studium,

c)

soupis vytvořených uměleckých děl nebo uměleckých výkonů, popřípadě též odborné posudky

o nich.

(2)

Pokud má přihláška formální nedostatky nebo pokud některé údaje nejsou řádně doloženy

(odstavec 1), vyzve školící pracoviště uchazeče, aby nedostatky ve stanovené lhůtě

odstranil; pokud tak neučiní, k přihlášce se nepřihlíží.

(3)

Pokud uchazeč nevyhovuje podmínkám určeným pro přijetí do interní aspirantury podle

§ 3, vedoucí školícího pracoviště přihlášku zamítne. Proti rozhodnutí vedoucího školícího

pracoviště nelze se odvolat.

2

)

(4)

Uchazeči, který splňuje podmínky určené pro přijetí do interní aspirantury podle

§ 3, oznámí školící pracoviště termín konání přijímací zkoušky nejpozději čtrnáct

dní před jejím konáním.

§ 6

Přijímací zkouška

(1)

Uchazeč o interní aspiranturu koná přijímací zkoušku na školícím pracovišti před

přijímací komisí (§ 7). Účelem přijímací zkoušky je všestranně ověřit předpoklady

uchazeče pro tvůrčí uměleckou činnost.

(2)

Přijímací zkouška se skládá

a)

z umělecké specializace,

b)

z příslušných studijních předmětů studijního oboru věd o umění (dále jen „uměnovědný

studijní předmět“),

c)

ze základů marxismu-leninismu,

d)

z ruského jazyka,

e)

z dalšího světového jazyka, kterým je angličtina, francouzština, němčina, španělština,

popřípadě italština.

(3)

Při zkoušce z umělecké specializace uchazeč předloží přijímací komisi výběr svých

uměleckých děl nebo před ní předvede umělecký výkon.

(4)

Zkouškou z uměnovědných studijních předmětů se ověřují vědomosti uchazeče z teorie

a dějin příslušného oboru umělecké výchovy.

(5)

Zkouškou ze základů marxismu-leninismu se ověřují vědomosti uchazeče nejméně v rozsahu

učebních osnov marxismu-leninismu na vysoké škole.

(6)

Zkouškou z ruského jazyka a dalšího světového jazyka (odstavec 2 písm. e)) se ověřují

vědomosti uchazeče z jazyka nejméně v rozsahu učebních osnov těchto studijních předmětů

na vysoké škole.

(7)

Přijímací zkouška trvá nejdéle tři hodiny, její jednotlivé části nejdéle třicet minut,

s výjimkou zkoušky z umělecké specializace.

(8)

Na základě předložených dokladů může přijímací komise za část přijímací zkoušky uznat

zkoušku ze základů marxizmu-leninismu, ruského jazyka nebo dalšího světového jazyka,

předepsanou pro ověření výsledků příslušného studia v interní aspirantuře, kterou

uchazeč vykonal již dříve.

(9)

Uchazeč nemusí konat zkoušku z jazyka

a)

je-li příslušný jazyk mateřským jazykem uchazeče nebo

b)

absolvoval-li střední nebo vysokou školu, na které byl tento jazyk vyučovacím jazykem

nebo

c)

vykonal-li z tohoto jazyka státní jazykovou zkoušku.

§ 7

Přijímací komise

(1)

Přijímací komise se skládá z předsedy, kterým je vedoucí školícího pracoviště nebo

jiný jím určený učitel; dalšími členy, které určí vedoucí školícího pracoviště, jsou

předpokládaný školitel, učitelé uměnovědných studijních předmětů, učitelé studijních

předmětů marxismu-leninismu a učitelé katedry jazyků.

(2)

Přijímací komise na neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímací zkoušky a usnáší

se o výsledku přijímací zkoušky většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy. Zhodnocení přijímací zkoušky se vyjádří známkou „vyhověl“

nebo „nevyhověl“.

(3)

Pro rozhodnutí o výsledku přijímací zkoušky se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů

přijímací komise, přítomen musí být vždy předseda komise a předpokládaný školitel.

(4)

Pokud přijímací zkoušku vykoná úspěšně více uchazečů než je plánovaný počet pro příslušný

obor umělecké výchovy, určí přijímací komise jejich pořadí.

(5)

Uchazeč, který u přijímací zkoušky nevyhověl, může se znovu přihlásit do interní

aspirantury nejdříve po jednom roce.

(6)

Přijímací komise může v zápisu o přijímací zkoušce navrhnout, aby školící pracoviště

uznalo vykonanou přijímací zkoušku z ruského jazyka nebo též z dalšího světového jazyka

za zkoušku předepsanou k ověření jazykového studia během interní aspirantury, pokud

má úroveň odpovídající této zkoušce.

§ 8

Rozhodnutí o přijetí

(1)

O přijetí nebo nepřijetí uchazeče do interní aspirantury rozhoduje

1

)

podle výsledků přijímacího řízení vedoucí školícího pracoviště a písemně to oznámí

uchazeči a též organizaci, pokud má být interní aspirant pro její potřebu vychováván.

Pokud uchazeč nebyl přijat do interní aspirantury, vedoucí školícího pracoviště v

rozhodnutí uvede též důvody nepřijetí a vrátí mu doklady přiložené k žádosti. Proti

rozhodnutí vedoucího školícího pracoviště nelze se odvolat.

(2)

Nástupní termín do interní aspirantury určí vedoucí školícího pracoviště.

§ 9

Školitel

(1)

Vedením interního aspiranta pověřuje vedoucí školícího pracoviště školitele, jímž

může být profesor, docent nebo vynikající umělec z praxe (národní umělec, zasloužilý

umělec).

(2)

Školiteli nelze přidělit do umělecké výchovy současně více než dva účastníky umělecké

výchovy (§ 1 odst. 3 a 4).

(3)

Školitel navrhne obsah umělecké výchovy interního aspiranta v jeho studijním plánu.

Studijní plán obsahuje zejména termíny zkoušek, téma a rozsah teoretické písemné práce

a tematické zaměření závěrečného uměleckého díla, nebo závěrečného uměleckého výkonu,

které má aspirant vytvořit. Studijní plán schvaluje vedoucí školícího pracoviště do

dvou měsíců od přijetí interního aspiranta.

(4)

Školitel soustavně usměrňuje uměleckou činnost interního aspiranta a pravidelně kontroluje

plnění jeho studijního plánu.

(5)

Školitel každoročně předkládá vedoucímu školícího pracoviště zprávu o práci interního

aspiranta, která obsahuje hodnocení plnění studijního plánu a dosažené výsledky v

umělecké výchově. Školitel může podle potřeby navrhnout vedoucímu školícího pracoviště,

aby určil internímu aspirantovi konsultace i u jiných odborníků, popřípadě navrhnout

zařazení interního aspiranta do speciálních kursů, seminářů apod.

§ 10

Výchova interního aspiranta

(1)

Výchova interního aspiranta se skládá ze studia příslušné umělecké specializace,

uměnovědných studijních předmětů, marxismu-leninismu a jazyků.

(2)

Výchova interního aspiranta se člení na dvě období. První období trvá nejdéle osmnáct

měsíců, v nichž musí interní aspirant vykonat předepsané zkoušky (§ 17 až 19). Druhé

období končí uplynutím tří let od přijetí do interní aspirantury, přičemž se studium

od začátku umělecké výchovy zaměřuje na vytvoření společensky významného závěrečného

uměleckého díla nebo předvedení závěrečného uměleckého výkonu.

§ 11

Studium umělecké specializace

(1)

Studiem umělecké specializace si interní aspirant prohlubuje metody samostatné tvůrčí

umělecké práce vzhledem k jejímu uplatňování ve společenské praxi a uměleckopedagogické

činnosti.

(2)

Interní aspirant se na doporučení školitele seznamuje s prací ostatních uměleckých

útvarů školícího pracoviště, zúčastňuje se speciálních kursů, seminářů, cvičení, přednášek

apod. pořádaných školícím pracovištěm nebo jinou organizací; školící pracoviště ho

může vyslat i na studijní pobyt do jiné umělecké organizace, popřípadě ho navrhnout

k vyslání na studijní pobyt do zahraničí.

§ 12

Studium uměnovědných studijních předmětů

(1)

Studiem uměnovědných studijních předmětů získává interní aspirant obecný přehled

o dějinách a teorii umění z příslušného oboru umělecké výchovy a osvojuje si marxisticko-leninskou

estetiku svého oboru.

(2)

Hlavní metodou studia uměnovědných studijních předmětů je individuální studium usměrňované

příslušnou katedrou fakulty.

§ 13

Studium marxismu-leninismu

(1)

Studium marxismu-leninismu interního aspiranta navazuje na vysokoškolské studium,

rozvíjí jeho marxistické myšlení, využívá marxismu-leninismu jako metody vědeckého

a uměleckého poznání a praktické činnosti tak, aby se stal základem pro jeho uměleckou

tvorbu a společenskou angažovanost.

(2)

Studium marxismu-leninismu interního aspiranta řídí a organizuje příslušný ústav

marxismu-leninismu.

§ 14

Studium jazyků

(1)

Studium jazyků interního aspiranta se skládá ze studia ruského jazyka a dalšího světového

jazyka.

(2)

Cílem studia jazyků je ovládnutí jazyka tak, aby interní aspirant mohl používat při

své práci i cizojazyčnou odbornou literaturu.

(3)

Studium jazyků se uskutečňuje na příslušných katedrách jazyků.

§ 15

Hodnocení studia interní aspirantury

(1)

Vedoucí školícího pracoviště hodnotí koncem každého roku interní aspirantury stav

a úroveň umělecké výchovy jednotlivých interních aspirantů. Podkladem pro hodnocení

studia interní aspirantury je zpráva školitele a příslušné katedry.

(2)

Vedoucí školícího pracoviště na základě zjištěného stavu a úrovně umělecké výchovy

interního aspiranta rozhodne po projednání v umělecké radě fakulty o jeho pokračování

v interní aspirantuře, popřípadě o úpravě jeho studijního plánu nebo o jiných opatřeních

(§ 25).

§ 16

Práva a povinnosti interních aspirantů

(1)

Interní aspirant se může zúčastňovat zasedání katedry, používat knihovny, kabinety,

laboratoře, účelová zařízení a ostatní materiálně technické vybavení školícího pracoviště.

(2)

Interní aspirant je povinen plnit úkoly interní aspirantury předepsané studijním

plánem, zejména v určených termínech konat předepsané zkoušky, připravovat závěrečné

umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon.

§ 17

Odborná zkouška

(1)

Odbornou zkoušku koná interní aspirant na školícím pracovišti. Odborná zkouška se

skládá

a)

z posouzení vytvořených uměleckých děl nebo z posouzení předvedených uměleckých výkonů,

b)

z posouzení teoretické písemné práce z příslušného oboru umělecké výchovy,

c)

z ústní zkoušky z uměnovědných studijních předmětů.

(2)

Úroveň uměleckých děl nebo uměleckých výkonů vytvořených nebo předvedených po dobu

aspirantury se posuzuje rozpravou.

(3)

Teoretickou písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise měsíc

před určením termínu konání ústní zkoušky. Vedoucí školícího pracoviště požádá nejméně

dva odborníky o posouzení teoretické písemné práce a vypracování odborného posudku.

Úroveň teoretické písemné práce se posuzuje rozpravou.

(4)

Zkouškou z uměnovědných studijních předmětů se komplexně posuzují odborné a teoretické

vědomosti interního aspiranta.

(5)

Odborná zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.

§ 18

Zkouška z marxismu-leninismu

(1)

Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že si osvojil poznatky

a metody marxistické teorie, zejména pro uměleckou tvorbu v příslušném oboru umělecké

výchovy.

(2)

Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant v příslušném ústavu marxismu-leninismu.

(3)

Zkouška z marxismu-leninismu je ústní a trvá nejdéle hodinu.

§ 19

Zkoušky z jazyků

(1)

Zkouškou z ruského jazyka a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat

přiměřené vědomosti z příslušných cizích jazyků se zvláštním zaměřením k ovládnutí

odborné terminologie příslušného oboru umělecké výchovy.

(2)

Zkoušky z jazyků koná interní aspirant na katedře jazyků, na níž studoval (§ 14).

(3)

Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.

§ 20

Zkušební komise

(1)

Zkušební komise pro odbornou zkoušku je nejméně tříčlenná, jejím předsedou je vedoucí

školícího pracoviště nebo jím určený pracovník z příslušného oboru umělecké výchovy.

Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště z pracovníků a odborníků

v příslušném nebo příbuzném oboru umělecké výchovy z řad profesorů nebo docentů, popřípadě

též z členů příslušného uměleckého svazu, z jiných tvůrčích pracovníků a umělců z

praxe. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací

právo.

(2)

Zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou

zkušební komise je ředitel ústavu marxismu-leninismu nebo jím určený pracovník ústavu.

Další členy zkušební komise jmenuje ředitel ústavu marxismu-leninismu. Členem zkušební

komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

(3)

Zkušební komise pro zkoušku z ruského jazyka a dalšího světového jazyka je nejméně

tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušné katedry jazyků nebo jím

určený pracovník. Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušné katedry jazyků.

Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

§ 21

Úkoly zkušebních komisí

(1)

Zkušební komise (§ 20) hodnotí úroveň jednotlivých zkoušek (§ 17 až 19) na neveřejném

zasedání a o jejich výsledku se usnášejí většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(2)

Výsledek každé zkoušky se hodnotí známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ a předseda zkušební

komise ho ústně oznámí internímu aspirantovi.

(3)

O výsledku zkoušek vydá zkušební komise internímu aspirantovi potvrzení.

(4)

Zápis o zkouškách na předepsaných tiskopisech podepíše předseda a přítomní členové

zkušební komise.

§ 22

Neúčast u zkoušek a opakování zkoušek

(1)

Pokud se interní aspirant nemůže dostavit ke zkoušce v určeném termínu, je povinen

se omluvit předsedovi zkušební komise, který, uzná-li odůvodněnost omluvy, určí mu

písemně náhradní termín konání zkoušky. Když se interní aspirant nedostaví ke zkoušce

bez vážného důvodu nebo od zkoušky odstoupí, hodnotí se známkou „nevyhověl“.

(2)

Odbornou zkoušku, zkoušku z marxismu-leninismu a zkoušky z jazyků může interní aspirant

opakovat jen jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat

zkoušku.

§ 23

Závěrečné umělecké dílo nebo umělecký výkon

(1)

Výsledkem umělecké výchovy v interní aspirantuře je vytvoření závěrečného uměleckého

díla nebo předvedení závěrečného uměleckého výkonu. Interní aspirant může v případech

zvláštního zřetele hodných se souhlasem vedoucího školícího pracoviště předložit závěrečné

umělecké dílo nebo předvést závěrečný umělecký výkon k posouzení odborné komisi i

po skončení interní aspirantury, nejpozději však do jednoho roku od jejího skončení.

(2)

Odborná komise pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého

výkonu je nejméně pětičlenná. Předsedu odborné komise jmenuje na návrh vedoucího školícího

pracoviště ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo

školství“). Členem komise je též vedoucí školícího pracoviště. Dalšími členy komise

jsou nejméně dva oponenti, z nichž jeden musí být z jiné organizace, než je školící

pracoviště interního aspiranta, zástupce příslušného uměleckého svazu a další odborníci

z příslušného nebo příbuzného oboru umělecké činnosti, které jmenuje vedoucí školícího

pracoviště. Členem komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací

právo.

(3)

Podkladem pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu

a pro rozpravu o něm jsou písemné odborné posudky oponentů.

(4)

S odbornými posudky musí být interní aspirant seznámen nejpozději čtrnáct dní před

rozpravou o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu.

(5)

V rozpravě o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu se všestranně

posuzují jeho umělecké a ideově-estetické hodnoty. Interní aspirant se vyjadřuje k

odborným posudkům oponentů a odpovídá na otázky členů odborné komise.

(6)

Odborná komise na neveřejném zasedání hodnotí úroveň závěrečného uměleckého díla

nebo závěrečného uměleckého výkonu a o výsledku hodnocení rozhoduje většinou hlasů

přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(7)

Závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon se hodnotí známkou „vyhověl“

nebo „nevyhověl“. Výsledek hodnocení vyhlásí předseda odborné komise veřejně.

(8)

Zápis o průběhu rozpravy a o hlasování členů odborné komise podepíše předseda a přítomní

členové odborné komise na předepsaných tiskopisech.

§ 24

Diplom o umělecké aspirantuře

(1)

Pokud bylo závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon interního aspiranta

hodnoceno známkou „vyhověl“, vydá mu školící pracoviště diplom o umělecké aspirantuře

podle vzoru uvedeného v příloze.

(2)

Internímu aspirantovi, jehož závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon

byly hodnoceny známkou „nevyhověl“, může na jeho žádost povolit vedoucí školícího

pracoviště předložení nového závěrečného uměleckého díla nebo předvedení nového závěrečného

uměleckého výkonu. V tomto případě interní aspirant může předložit nové závěrečné

umělecké dílo nebo předvést nový závěrečný umělecký výkon nejdříve po uplynutí jednoho

roku od vyhlášení hodnocení jeho závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého

výkonu (§ 23 odst. 7). Při hodnocení nového závěrečného uměleckého díla nebo nového

závěrečného uměleckého výkonu se postupuje podle § 23 odst. 2 až 8.

§ 25

Přerušení nebo zrušení interní aspirantury

(1)

Vedoucí školícího pracoviště může ze závažných důvodů na straně interního aspiranta

3

)

po projednání v umělecké radě fakulty přerušit interní aspiranturu.

(2)

Doba přerušení interní aspirantury může činit nejvýše osmnáct měsíců. Ve zvlášť odůvodněných

případech může vedoucí školícího pracoviště přerušit interní aspiranturu i na delší

dobu.

4

)

(3)

Pokud interní aspirant soustavně neplní povinnosti vyplývající ze studijního plánu,

přestože byl předem upozorněn, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla socialistického

soužití, vedoucí školícího pracoviště mu může se souhlasem rektora, pokud se vysoká

škola nečlení na fakulty se souhlasem ministerstva školství, zrušit interní aspiranturu.

§ 26

(1)

Pro externí aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 25 s odchylkou, že její první

období trvá nejdéle třicet měsíců a druhé končí nejpozději uplynutím pěti let od přijetí

do externí aspirantury.

(2)

Uchazeči o externí aspiranturu se neurčuje horní věková hranice.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1981.