ZÁKON 589/1992 Z. z. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 1

Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na

důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).

§ 2

Pojistné je příjmem státního rozpočtu České republiky. Příjmem státního rozpočtu České

republiky jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§

21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto zákona.

§ 3

Poplatníci pojistného

(1)

Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci

a)

organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby,

které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro

ně vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců,

b)

malé organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické

osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky uvedené

pod písmenem a),

c)

zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

1.

pracovníci v pracovním poměru,

2.

pracovníci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen

nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru,

3.

pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

4.

členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají

pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

5.

společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti,

jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni

práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

6.

poslanci zákonodárných sborů,

7.

členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů

obecního zastupitelstva,

8.

interní vědečtí aspiranti,

9.

dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

10.

pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,

11.

osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

12.

občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění,

pokud jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) podle předpisů o nemocenském

pojištění (zabezpečení),

1

)

d)

osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou podle předpisů o sociálním zabezpečení

účastny nemocenského a důchodového zabezpečení, a to i za své spolupracující osoby.

2

)

(2)

Občané, kteří vykonávají v cizině zaměstnání uvedená v § 8 odst. 1 písm. a) až d)

a g) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a mají trvalý pobyt na území

České republiky, mohou platit za dobu takového zaměstnání pojistné na důchodové zabezpečení

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; přitom však nelze platit jen pojistné

na důchodové zabezpečení nebo jen příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

§ 4

Pojistné

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné

období.

§ 5

Vyměřovací základ

(1)

Vyměřovacím základem

a)

zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti

s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných

příjmů, jimiž jsou

1.

odstupné

3

)

poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,

4

)

2.

plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,

5

)

3.

náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,

6

)

4.

náhrady škody,

7

)

s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

5.

odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,

8

)

6.

naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční

náhrady za neodebrané naturální požitky,

7.

náhrada mzdy

9

)

při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

8.

stipendia poskytovaná žákům středních škol a studentům vysokých škol,

10

)

9.

odměny a další finanční plnění poskytovaná žákům středních odborných učilišť, speciálních

středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť,

11

)

10.

služné a další finanční plnění poskytovaná podle předpisů o civilní službě občanům

vykonávajícím civilní službu,

12

)

b)

organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích

zaměstnanců,

c)

osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně, než

polovina příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na

jeho dosažení, zajištění a udržení,

13

)

připadajícího v průměru na kalendářní měsíc; za příjem se považuje i podíl na společných

příjmech.

14

)

U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti

se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské

smlouvy ze základu daně za společnost.

15

)

Vyměřovací základ za kalendářní měsíc nemůže být nižší než polovina částky minimální

mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu

dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí, s výjimkou vyměřovacího základu

u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již

z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací

základ může činit za kalendářní měsíc nejvýše 45 000 Kč,

d)

spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne

však méně než polovina podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu

výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,

13

)

připadajícího v průměru na kalendářní měsíc. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc

nemůže být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru

odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém

se pojistné platí, s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které

jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli

starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ může činit za kalendářní měsíc

nejvýše 45 000 Kč,

e)

občana uvedeného v § 3 odst. 2 je částka, kterou si sám určí, nejméně však měsíčně

dvojnásobek částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční

mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

(2)

Při stanovení vyměřovacího základu z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti podle

odstavce 1 písm. c) a d) se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, v nichž v rozhodném

období po celý měsíc netrvalo nemocenské a důchodové zabezpečení osoby samostatně

výdělečně činné nebo spolupracující osoby.

(3)

V kalendářním roce, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující

osoby na nemocenském a důchodovém zabezpečení, a v následujícím kalendářním roce ještě

pro pojistné na červenec je vyměřovacím základem za kalendářní měsíc částka, kterou

osoba samostatně výdělečně činná určí, nejméně však polovina částky minimální mzdy

pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni

kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí; toto omezení vyměřovacího základu

se netýká osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění

již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.

(4)

Byla-li osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba vyňata z nemocenského

a důchodového zabezpečení a poté znovu zahájila tutéž samostatnou výdělečnou činnost

nebo spolupráci na téže samostatné výdělečné činnosti, nesmí být vyměřovací základ

nižší, než by činil vyměřovací základ stanovený způsobem uvedeným v odstavci 1 písm.

c) nebo d) před vynětím z nemocenského a důchodového zabezpečení.

(5)

Vyměřovací základ, který si osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu

s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů

uvedených v § 15 odst. 2.

§ 6

Rozhodné období

(1)

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, pokud

se dále nestanoví jinak.

(2)

U osoby samostatně výdělečně činné a u spolupracující osoby je rozhodným obdobím

kalendářní rok. Provozuje-li tato osoba zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a

na vodních plochách, anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě

zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)

16

)

nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je

rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonávala, nejvýše však období

tří kalendářních roků po sobě jdoucích. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při

předložení výpisu z daňového přiznání za předcházející kalendářní rok.

(3)

U osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby se z rozhodného období

podle odstavce 2 vychází při stanovení pojistného na jednotlivé kalendářní měsíce

připadající na období od 1. srpna následujícího kalendářního roku do 31. července

dalšího kalendářního roku.

§ 7

Sazby pojistného

(1)

Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí

a)

u organizace a malé organizace 27 %, z toho 3,6 % na nemocenské pojištění, 20,4 %

na důchodové zabezpečení a 3 % na státní politiku zaměstnanosti,

b)

u zaměstnanců 9 %, z toho 1,2 % na nemocenské pojištění, 6,8 % na důchodové zabezpečení

a 1 % na státní politiku zaměstnanosti,

c)

u osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob 36 %, z toho 4,8 % na

nemocenské pojištění, 27,2 % na důchodové zabezpečení a 4 % na státní politiku zaměstnanosti,

d)

u občanů uvedených v § 3 odst. 2 31,2 %, z toho 27,2 % na důchodové zabezpečení a

4 % na státní politiku zaměstnanosti.

(2)

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 8

(1)

Organizace a malá organizace je povinna odvádět i pojistné, které je povinen platit

zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí organizace nebo malá organizace

z jeho příjmů zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání.

(2)

Organizace a malá organizace je povinna sama vypočítat pojistné, které je povinna

odvádět.

§ 9

(1)

Organizace odečte úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku

od pojistného, které je povinna odvádět, a rozdíl odvede na účet České správy sociálního

zabezpečení.

(2)

Částka pojistného podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je

splatná v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.

V organizacích, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé dny, je dnem splatnosti

pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den

určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce,

za nějž se odvádí.

(3)

Ve lhůtě uvedené v odstavci 2 předloží organizace České správě sociálního zabezpečení

přehled o zúčtovaných dávkách nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku, o výši

vyměřovacího základu, o výši pojistného, které je povinna odvádět, a o rozdílu mezi

pojistným a zúčtovanými dávkami nemocenského pojištění a rodičovským příspěvkem.

(4)

Je-li úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku vyšší

než pojistné, které je organizace povinna odvést, požádá organizace Českou správu

sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna

uhradit rozdíl do osmi dnů od obdržení žádosti o úhradu a přehledu údajů podle odstavce

3.

§ 10

Malá organizace je povinna odvést pojistné za kalendářní měsíc na účet České správy

sociálního zabezpečení v den, který určila pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.

V malé organizaci, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé dny, je dnem splatnosti

pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den

určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce,

za nějž se odvádí. Ve lhůtě uvedené v předchozích větách předloží malá organizace

příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

17

)

přehled o vyměřovacích základech u jednotlivých zaměstnanců za rozhodné období a

údaj o úhrnné výši pojistného.

§ 11

Organizace nebo malá organizace, ve které je odsouzený zařazen k výkonu prací, je

povinna odvádět za každý kalendářní měsíc příslušnému nápravně výchovnému ústavu spolu

se mzdou za práci odsouzeného i pojistné, které je povinna platit [§ 7 odst. 1 písm.

a)]. Nápravně výchovný ústav odečte úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených

odsouzeným od pojistného, které je povinen za odsouzené odvádět (§ 8 odst. 1) a ve

lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 odvede částku pojistného na účet České správy sociálního

zabezpečení. Ustanovení § 9 odst. 3 a 4 platí obdobně.

§ 12

Na právního nástupce organizace nebo malé organizace přechází povinnost platit pojistné

za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní

správa sociálního zabezpečení

18

)

je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného

pojistného.

§ 13

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit pojistné za sebe a své spolupracující

osoby a odvádět je odděleně na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

19

)

§ 14

(1)

Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za celý kalendářní měsíc, a to do

20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění

osoby samostatně výdělečně činné, je pojistné na tento měsíc splatné do osmi dnů od

zahájení samostatné výdělečné činnosti. Do osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné

činnosti je pojistné splatné i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední

den splatnosti pojistného na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění,

připadá na 21. den anebo na následující dny. Obdobně se postupuje při placení pojistného

za spolupracující osoby.

(2)

Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

19

)

může na žádost osoby samostatně výdělečně činné povolit placení pojistného za delší

než měsíční období, avšak vždy jen dopředu.

(3)

Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může předepsat k úhradě dlužné pojistné

jen ve výši odpovídající vyměřovacímu základu stanovenému z příjmu ze samostatné výdělečné

činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a u osob samostatně výdělečně činných uvedených

v § 5 odst. 3 jen ve výši poloviny částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru

odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém

se pojistné platí.

§ 15

(1)

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního

zabezpečení

19

)

vždy do 30. června výpis z daňového přiznání za předchozí kalendářní rok, zvlášť

za sebe a zvlášť za spolupracující osoby; v něm uvede příjmy ze samostatné výdělečné

činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dále uvede nejnižší

vyměřovací základ, stanovený z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst.

1 písm. c) a d) a pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího základu.

(2)

Změní-li se dodatečně údaje uvedené v odstavci 1, je osoba samostatně výdělečně činná

povinna tyto změny ohlásit do osmi dnů a případné dlužné pojistné doplatit do 30 dnů

ode dne, kdy se o těchto změnách dověděla.

§ 16

Občan uvedený v § 3 odst. 2 odvádí pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

19

)

Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je

splatné po kdykoliv podané přihlášce a hradí se vždy za celé kalendářní měsíce.

§ 17

Přeplatek pojistného

(1)

Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do

pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného

závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.

Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě.

(2)

Česká správa sociálního zabezpečení nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

19

)

je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce od obdržení žádosti o

jeho vrácení nebo ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.

§ 18

Promlčení pojistného

(1)

Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li

proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí

lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

(2)

Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž

bylo vyměřeno.

§ 19

Způsob placení pojistného

(1)

Pojistné se platí v české měně

a)

bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet příslušné správy

sociálního zabezpečení (§ 9, 10), nebo

b)

v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene a).

(2)

Za den platby pojistného se považuje

a)

u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu

plátce pojistného,

b)

u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala

nebo převzala.

(3)

Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty příslušných správ sociálního

zabezpečení (§ 9, 10) vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z

účtu plátce pojistného byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné správy

sociálního zabezpečení v hotovosti přijata. Pokud je účet příslušné správy sociálního

zabezpečení u jiné banky než účet plátce pojistného, z něhož je platba převedena,

je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u

které je veden účet příslušné správy sociálního zabezpečení, ve lhůtě uvedené v předchozí

větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné

správy sociálního zabezpečení v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné

správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle

následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční

právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným správám sociálního zabezpečení

den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto

lhůt jsou povinny uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení úrok ve výši běžné

diskontní sazby České národní banky z částky včas nepřevedené.

§ 20

Penále

(1)

Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo-li zaplaceno v nižší

částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále

od následujícího kalendářního měsíce ve výši 3 % dlužné částky za každý i započatý

kalendářní měsíc, v němž některá tato skutečnost trvá.

(2)

Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení

přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 21

Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení

(1)

Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“)

uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečen

20

)

organizaci nebo malé organizaci, jestliže

a)

výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného

orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům

k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo

b)

výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného

zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo

c)

podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví

při práci nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu

života a zdraví zaměstnanců.

(2)

Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1

písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže

se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví

se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší

složce.

(3)

Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního

dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1

písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c),

a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny.

Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je organizace nebo malá organizace

povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž

tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.

(4)

Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání,

promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u

pojistného.

§ 22

Pokuty

(1)

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 9 odst. 2 a 3, § 10, § 11 a

§ 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

21

)

uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé

nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2)

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15 a § 24 větě druhé může příslušná

okresní správa sociálního zabezpečení

22

)

uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do souhrnné částky 10 000 Kč v

jednom kalendářním roce.

(3)

Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního

zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti

let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(4)

Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 23

Počítání času

(1)

Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující

pro její počátek.

(2)

Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním

nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li

takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

(3)

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den.

§ 24

Tiskopisy

Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných

k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného

uvedení v § 3 povinni používat.

§ 25

Zvláštní ustanovení

(1)

Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Sboru nápravné výchovy České republiky

a Policie České republiky s těmito odchylkami

a)

tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení,

rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Ministerstvo vnitra České

republiky,

b)

tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se

tím útvar Sboru nápravné výchovy České republiky a zaměstnavatel příslušníka Policie

České republiky.

(2)

Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky ostatních ozbrojených bezpečnostních

sborů a bezpečnostních služeb a pro příslušníky ozbrojených sil s místem služebního

působiště (zařazení) na území České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

s těmito odchylkami

a)

tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení,

rozumí se tím příslušný orgán provádějící sociální zabezpečení těchto příslušníků,

b)

tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se

tím příslušný útvar ozbrojených bezpečnostních sborů, bezpečnostních služeb a ozbrojených

sil.

§ 26

(1)

Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi

se poprvé platí za měsíc leden 1993.

(2)

Pro odvod pojistného

23

)

za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí

dosavadní předpisy.

(3)

Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto

zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou

činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.

(4)

Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na

měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá polovině

rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v

roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a

udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců,

v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového zabezpečení anebo v nichž

sice nemocenského a důchodového zabezpečení účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou

výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než

polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční

mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle

§ 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné

se doplatí do 31. července 1993.

(5)

U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření

v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost

na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),

16

)

anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se

postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se

při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou

činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků

po sobě jdoucích.

(6)

Při stanovení pojistného,

24

)

které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje

podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(7)

Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v

souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992,

je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné

podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci,

na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(8)

Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.

(9)

Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené

občanem pracujícím v cizině (§ 3 odst. 2) za dobu takového zaměstnání před 1. lednem

1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.

§ 27

Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd

podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších

předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění

pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb.,

o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna

1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení

zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Ustanovením předchozí věty není

dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.

§ 28

Družstvo, které podle dosavadních předpisů

25

)

přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení,

provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu

nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních

prostředků na výplatu odměn za práci v únoru 1993.

§ 29

Česká správa sociálního zabezpečení může určit, že organizace, malá organizace nebo

nápravně výchovný ústav odvádějí pojistné nebo rozdíl mezi pojistným a vyplacenými

dávkami nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku na účet příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení, která potom plní i ostatní úkoly, které jinak pro Českou

správu sociálního zabezpečení vyplývají z ustanovení § 9 a 10.

§ 30

Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále,

přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud

skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.

§ 31

Pokud je v dosavadních zákonech uveden pojem „pojistné sociálního pojištění“ a „pojistné

zaměstnanosti“, rozumí se tím pojistné podle tohoto zákona.

§ 32

Zrušují se s působností pro Českou republiku

1.

§ 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona

č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

2.

§ 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979

Sb.

3.

§ 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním

zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona České

národní rady č. 582/1991 Sb.

4.

Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci

a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb.,

vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky

č. 262/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

5.

§ 145a vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb.,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb.,

vyhlášky č. 149/1988 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb.

§ 33

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

(2)

Tento zákon pozbývá platnosti dne 31. prosince 1993.