ZÁKON 586/1992 Z. z. o daních z příjmů

§ 1

Tento zákon upravuje

a)

daň z příjmů fyzických osob,

b)

daň z příjmů právnických osob.

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1)

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“).

(2)

Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují,

mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území

České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3)

Poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují,

mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České

republiky (§ 22).

(4)

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají

alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích

s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý

započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České republiky

plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo

v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou

a)

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

b)

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

c)

příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d)

příjmy z pronájmu (§ 9),

e)

ostatní příjmy (§ 10).

(2)

Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3)

Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho

druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní

předpis nestanoví jinak.

(4)

Předmětem daně nejsou

a)

příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,

1

)

zděděním, vydáním

2

)

nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů

z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle

§ 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností,

b)

úvěry a půjčky.

§ 4

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny

a)

příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty včetně souvisejících

pozemků, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let před prodejem,

b)

příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím

a prodejem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí,

které jsou předmětem podnikání poplatníka, nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou

činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do pěti let od ukončení této

činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi na základě

smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti uzavřené v době do pěti let od nabytí, i když

kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí,

c)

příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových

vozidel, letadel, lodí a cenných papírů, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem

dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí,

které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k jiné

samostatné výdělečné činnosti, a to do jednoho roku od ukončení této činnosti. Toto

ustanovení se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d)

přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti

za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu,

e)

příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných

čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky

degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití

geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v

následujících pěti letech,

f)

cena z veřejné soutěže a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000

Kčs s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost

podnikáním (§ 10 odst. 8),

g)

přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,

2

)

příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vydaných podle zvláštních předpisů

2

)

a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách

křivd,

h)

příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění,

pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního

pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného

pojištění,

ch)

příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině,

i)

dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy,

j)

odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů

z lidského organismu,

k)

podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb

přijatých náhradou za ztrátu příjmu,

l)

plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého

věku převyšujícího jistinu,

m)

plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby a vojákům

v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,

3

)

n)

kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních

předpisů,

3

)

o)

sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků

3

)

a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních

sborů,

p)

plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,

4

)

r)

příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech,

nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti

let.

§ 5

Základ daně

(1)

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce

(dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení,

zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno

jinak.

(2)

U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů

uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle

jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3)

Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou.

O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů

uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou

nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst

od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených

v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.

(4)

Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle

15 dnů před začátkem nebo nejdéle 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému

hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Při posuzování

výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí

poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy,

se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle

§ 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku,

v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje

spojené se zahájením činnosti.

(5)

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále

stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného

základu daně.

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1)

Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)

příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského

poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu

je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a

studentů z praktického výcviku,

b)

příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to

i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů

jiné osoby,

c)

odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2)

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce

příjmu jako „zaměstnavatel“.

(3)

Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu

na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec

nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány

k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance,

kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.

(4)

Příjmy podle odstavce 1 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky zaměstnanci

v právním vztahu uzavřeném se zaměstnavatelem na dobu nepřesahující pět kalendářních

dnů v kalendářním měsíci, jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku

3000 Kčs, jsou po snížení podle odstavce 12 písm. a) samostatným základem daně pro

zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). To neplatí v případech, kdy jde o příjmy plynoucí

zaměstnanci od zaměstnavatele, s nímž má současně uzavřen další pracovněprávní vztah.

(5)

Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České republiky

jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li

tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně

(dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6)

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební

i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka

ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo 1 % i v započatém kalendářním

měsíci, je-li vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se

z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné

koupi najatého vozidla.

(7)

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které

nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a)

náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do

výše stanovené zvláštním předpisem;

5

)

vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou

zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento

zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

b)

hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků a

pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy),

c)

částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal,

nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele

vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.

(8)

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a)

částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho

podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada

za ušlý příjem,

b)

hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům

ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím

jiných subjektů,

c)

hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem

zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d)

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat

rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny,

tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní

akce,

e)

pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance do fondu sociálního

pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění,

f)

zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům

a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

g)

příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové

výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské

podíly,

h)

příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu

6

)

za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích

ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které

se považují za příjmy z kapitálového majetku (§ 8 odst. 3 písm. a).

(9)

Funkčními požitky jsou

a)

funkční platy členů vlády, poslanců České národní rady a platy vedoucích ústředních

orgánů státní správy,

b)

odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních

orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(10)

Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady poskytované v souvislosti

s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady

ušlého příjmu.

(11)

Ustanovení odstavců 7 a 8 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti

s výkonem funkce.

(12)

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční

požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o

a)

pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které

je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se

vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční

pojištění,

b)

částku ve výši 200 Kčs za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu

nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm za podmínky, že zaměstnanec

zde vykonává práci více než pět dní v kalendářním měsíci.

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

(1)

Příjmy z podnikání jsou

a)

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

7

)

b)

příjmy ze živnosti,

8

)

c)

příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d)

podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti

na zisku (§ 13).

(2)

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v

§ 6, jsou

a)

příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,

včetně práv příbuzných právu autorskému,

9

)

a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl

vlastním nákladem,

b)

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních

předpisů.

(3)

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou

uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení,

zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění

základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjmy uvedené

v § 22 odst. 1 písm. d) bod 1 až 3 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou

samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4)

Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné sociálního pojištění,

pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je povinen platit společník

veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu,

že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní

společnosti.

(5)

Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností

vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou,

podíl na ztrátě společnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se

rozděluje obdobně jako příjem.

(6)

Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) do výše 3000 Kčs včetně za příspěvek do novin,

časopisů, rozhlasu nebo televize, plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou

samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(7)

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení

příjmu, může uplatnit výdaje ve výši

a)

50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

7

)

b)

30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6,

c)

30 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů

uvedených v odstavci 2 písm. b).

(8)

Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré

výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné

samostatné výdělečné činnosti.

§ 8

Příjmy z kapitálového majetku

(1)

Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst.

1 písm. d), jsou

a)

podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí

na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku

a obdobná plnění z členství v družstvech,

b)

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění

vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

c)

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech a z

vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z peněžních prostředků na vkladovém účtu,

d)

plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo

fond sociálního pojištění, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně

se použije § 10 odst. 6,

e)

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z vkladů na běžných účtech

a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních

společností. Vklady na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k

podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),

f)

diskontní částky směnek.

(2)

Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní

vklad do podnikání.

(3)

Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují

a)

rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru [odstavec 1 písm. a)] nebo

vkladního listu [odstavec 1 písm. c)] a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě

předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,

b)

příjmy z prodeje předkupního práva na akcie.

(4)

Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde

o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území

České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§

36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem

daně) podle § 5 odst. 2.

(5)

Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje,

jsou základem daně (dílčím základem daně).

(6)

Úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel pouze od svých

zaměstnanců anebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek

než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní

sazbou daně (§ 36).

§ 9

Příjmy z pronájmu

(1)

Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a)

příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí,

b)

příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst.

1 písm. a).

(2)

Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují

jen u jednoho z nich.

(3)

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje

vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu

daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjem z pronájmu plynoucí

poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí, samostatným

základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4)

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 20

% z příjmů uvedených v odstavci 1.

§ 10

Ostatní příjmy

(1)

Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle

§ 6 až 9, jsou zejména

a)

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí,

včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně

hospodařícím rolníkem),

b)

příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů s

výjimkou uvedenou v § 4,

c)

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti

nebo podílu na základním jmění družstva s výjimkou uvedenou v § 4,

d)

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv

autorských a práv příbuzných právu autorskému,

10

)

e)

přijaté výživné, důchody

11

)

a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f)

podíl společníka obchodní společnosti nebo člena družstva na likvidačním zůstatku

při likvidaci společnosti nebo družstva,

g)

vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství

v družstvu,

h)

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží

a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b),

ch)

ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4.

(2)

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a)

příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím

období 6000 Kčs,

b)

výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného

podle zvláštních předpisů.

12

)

(3)

Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené

na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci

1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm.

h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený

o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst.

7 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy

na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího

základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.

(4)

U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za

kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena

zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o věc získanou směnou, vychází

se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem

jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné zhodnocení věci.

K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací

zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy plynoucí

ze splátek nebo záloh na budoucí prodej nemovitosti ve zdaňovacím období poprvé, mohou

být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže tyto příjmy

plynou i v dalším zdaňovacím období, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové

částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.

(5)

U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací

cena podílu. Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení

vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší

než dva roky před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací

nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek

již odpisovaný. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace

družstev podle zvláštního předpisu

13

)

s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů.

2

)

(6)

Důchod podle zvláštních předpisů

11

)

se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení

rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se zjistí jako rozdíl

mezi střední délkou života

14

)

a věkem poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody poskytované zaměstnavatelem

svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.

(7)

Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až h) plynoucí ze zdrojů na území České republiky

jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li

tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle

§ 5 odst. 2.

(8)

Příjmy z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží plynoucí ze zdrojů na území

České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§

36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží

se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně

a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků (§ 2 odst. 2), u nichž

je sportovní činnost podnikáním, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za

příjmy uvedené v § 7. Plynou-li příjmy z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží

ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(9)

Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny ze soutěží, v nichž je okruh

soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Přesáhne-li v takové soutěži cena nebo úhrn cen získaných týmž poplatníkem částku

20 000 Kčs, jde o příjmy podle § 7. Příjmy ze soutěží vyhlášených zaměstnavatelem

pro své zaměstnance se považují za příjmy uvedené v § 6.

§ 11

Výpočet příjmu spoluvlastníka

Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci

nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění

a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

§ 12

Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou

(1)

Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné

výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení,

zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě

o sdružení stanoveno jinak.

(2)

Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované

za spolupráce osob, které žijí ve společné domácnosti s poplatníkem, a výdaje vynaložené

na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují i na tyto spolupracující osoby

tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 20 %.

Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou ani v kalendářním roce, v

němž ukončí školní docházku, a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány

jako osoby vyživované (§ 15).

§ 13

Výpočet základu daně společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní

společnosti

(1)

Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23)

a podle podílů stanovených společenskou smlouvou rozděluje tento základ daně na jednotlivé

společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li

společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník

právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně

jako základ daně.

(2)

Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4.

Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a

na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou

obchodní společnost.

(3)

Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto

zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře

podle společenské smlouvy a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5

odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li

komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti.

Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně.

(4)

Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) se rozdělují na komplementáře

a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně

zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře

se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.

§ 14

Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období

(1)

Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka

nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na

zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše

však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze

rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům,

které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne.

Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení

příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze

zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích

období.

(2)

Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy

a)

ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

7

)

[§ 7 odst. 1 písm. a)],

b)

uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových

předmětů.

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1)

Základ daně se sníží o částky

a)

20 400 Kčs ročně na poplatníka,

b)

9000 Kčs ročně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, nejvýše

však na čtyři děti; přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění

snížení,

c)

12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti,

pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs ročně; do vlastního příjmu se nezahrnuje

zvýšení důchodu pro bezmocnost, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k

důchodu a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí

povolání,

d)

6000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod anebo je poplatník

podle zvláštních předpisů částečně invalidní,

e)

12 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou

z podmínek pro přiznání je invalidita, anebo je poplatník podle zvláštních předpisů

invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než

z důvodu jeho invalidity; je-li poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce poškozený

s průvodcem) zvyšuje se částka na 36 000 Kčs ročně, a to i když nepobírá invalidní

důchod. Částky podle písmen d) a e) lze uplatnit i při souběhu nároku na starobní,

invalidní i částečný invalidní důchod.

(2)

O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní

důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li

20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o

vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží.

Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období

nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k

počátku zdaňovacího období.

(3)

U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v

odstavci 1 písm. b) až e).

(4)

Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči

rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z

nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy

15

)

považuje

a)

nezletilé dítě,

b)

zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a

1.

soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo

2.

nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

3.

pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na

budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.

(5)

Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije ve společné domácnosti

s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm.

c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení

podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti

o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společné domácnosti.

(6)

Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např.

manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při použití odstavce 7

může uplatnit dítě (děti) po část kalendářního roku jeden z poplatníků (např. manželů)

a po zbývající část druhý z poplatníků.

(7)

Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro snížení základu daně podle odstavce 1 písm.

b) až e) trvají jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, sníží základ

daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku

byly splněny podmínky. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se

narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8)

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se

sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství,

na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické,

ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské

společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období

přesáhne 2 % ze základu daně anebo 1000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu

daně.

§ 16

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného

na celá sta Kčs dolů činí

Ze základu daně

Daň

Ze základu přesahujícího

od Kčs

do Kčs

,

0

60 000

15%,,

60 000

120 000

9 000 Kčs+20 %

- , - 60 000 Kčs

120 000

180 000

21 000 Kčs+25 %

- , - 120 000 Kčs

180 000

540 000

36 000 Kčs+32 %

- , - 180 000 Kčs

540 000

1 080 000

151 200 Kčs+40 %

- , - 540 000 Kčs

1 080 000

a výše

367 200 Kčs+47 %

- , - 1 080 000 Kčs

§ 17

Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1)

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami,

s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen „poplatníci“).

(2)

Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen „daň“) nejsou veřejné obchodní

společnosti.

(3)

Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

(4)

Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost,

která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i

na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(5)

Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost,

která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

§ 18

Předmět daně

(1)

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem

(dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.

(2)

U investiční společnosti vytvářející podílové fondy

16

)

jsou předmětem daně veškeré příjmy investiční společnosti a příjmy pro podílové fondy;

do příjmů se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(3)

Předmětem daně nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité

věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.

(4)

U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání

17

)

jsou předmětem daně pouze příjmy z podnikání, včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.

(5)

Za poplatníky podle odstavce 4 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob,

pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových

organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané církve a náboženské

společnosti, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví,

fondy sociální a fond zaměstnanosti.

(6)

U fondu národního majetku

18

)

a u obcí jsou předmětem daně pouze příjmy z výnosů z cenných papírů.

§ 19

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny

a)

členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími

včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,

b)

příjmy poplatníků uvedených v § 18 odst. 4 plynoucí z činnosti, která je jejich posláním

a nemůže být předmětem soutěže s jinými osobami, jsou-li úměrné vynaloženým nákladům,

c)

výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a pravidelné příspěvky členů u

státem uznaných církví a náboženských společností,

d)

příjmy družstev z nájemného a úhrad spojených s užíváním družstevních bytů a družstevních

garáží,

e)

příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných

čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky

degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití

geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v

následujících pěti letech,

f)

příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,

19

)

g)

výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních

předpisů,

12

)

který je určen ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely.

§ 20

Základ daně

(1)

Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34.

(2)

U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně po ukončení

likvidace likvidační zůstatek.

(3)

Likvidačním zůstatkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl, o který příjmy z

likvidace jmění poplatníka převýší výdaje (náklady) spojené s likvidací.

(4)

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se

sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství,

na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické,

ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské

společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kčs. V

úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně.

(5)

Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs dolů.

§ 21

Sazba daně

Sazba daně činí 45 % ze základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 4 a podle

§ 34 a z likvidačního zůstatku (§ 20 odst. 2).

§ 22

Zdroj příjmů

(1)

Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst.

3 a § 17 odst. 5 považují

a)

příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně,

b)

příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na

plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel,

c)

příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské

činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

d)

příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území

České republiky, kterými jsou zejména

1.

úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů

nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných

poznatků,

2.

úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3.

příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty

nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,

4.

podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností

a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,

5.

část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,

6.

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,

7.

příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České republiky,

8.

odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2)

Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků

se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména

staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo

prodeje) nebo pronajaté nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně

oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka

nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li

jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny

se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než

dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3)

Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1)

Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4

a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§

24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období,

upravený podle odstavců 2 až 4. Pro účely stanovení základu daně je poplatníkem i

veřejná obchodní společnost.

(2)

Základem daně u poplatníků, kteří účtují v sooustavě podvojného účetnictví,

20

)

je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kterí účtují v soustavě

jednoduchého účetnictví,

20

)

rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3)

Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví

o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do

nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy.

Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem

nebo zvláštními předpisy,

5

)

lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené

a prokazatelné výši.

(4)

Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a)

příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti

vytvářející podílové fondy,

b)

příjmy z emisního ážia,

c)

příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,

d)

částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5)

U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje

o částku připadající komplementářům.

(6)

Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými

v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení

předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby

vlastní výroby a služeb.

(7)

Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě

doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije

vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků

ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti

bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti

zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8)

U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích

odstavců za zdaňovací období předcházející dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví

o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů

příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,

o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9)

Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,

20

)

pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke

krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(10)

U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v cizině (§

2 odst. 3 a § 17 odst. 5) lze základ daně stanovit ve výši, které by z téže činnosti

dosáhl poplatník se sídlem na území České republiky. K jeho stanovení může být použito

poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností,

srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1)

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů

se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené

tímto zákonem a zvláštními předpisy.

5

)

(2)

Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a)

odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),

b)

zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše

příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou

v písmenu c),

c)

zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle

přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení,

d)

příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona,

e)

pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně,

f)

pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů

21

)

a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění,

g)

výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle

zvláštních předpisů,

22

)

h)

nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci, avšak u poplatníků účtujících

v soustavě jednoduchého účetnictví jen ve výši připadající na příslušné zdaňovací

období,

ch)

zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou

v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani,

i)

rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon,

j)

výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na

1.

bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2.

provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném

zvláštními předpisy,

23

)

3.

provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen

hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci

pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4.

provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky

na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně

do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním

zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím

jiných subjektů.

k)

výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,

5

)

přitom

1.

na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené

s pracovní cestou v prokázané výši,

2.

na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši

náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

3.

na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby

a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

4.

stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,

5.

stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

l)

škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,

m)

výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,

24

)

n)

výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti

státu,

25

)

o)

zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat

podle zvláštních předpisů,

26

)

snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,

p)

výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.

(3)

U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené

činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4)

Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky,

že

a)

doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v

§ 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých může doba nájmu trvat

nejméně 8 let, a

b)

kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném

odpisování podle tohoto zákona.

(5)

Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení

nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do

výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena,

kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely

nelze uznat zejména

a)

výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků

včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich

pořizovací ceny,

b)

výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,

c)

výdaje na nákup cenných papírů,

d)

odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

e)

vyplácené podíly na zisku,

f)

placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a přirážky k pojistnému placenému

do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění,

g)

přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,

27

)

h)

přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,

28

)

i)

výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu

daně,

j)

výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,

5

)

,

23

)

k)

výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných

osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),

l)

tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

m)

vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,

n)

manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o)

zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou

uvedenou v § 24,

p)

technické zhodnocení (§ 33),

r)

daně zaplacené za jiného poplatníka,

s)

daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmů fyzických osob a daň

z příjmů právnických osob,

t)

výdaje na reprezentaci,

u)

výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v)

úplatu investiční společnosti za správu podílového fondu,

16

)

w)

úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště

na území České republiky, a to ve výši, o kterou souhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých

přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše základního jmění, u bankovních

a pojišťovacích společností šestinásobek výše základního jmění.

§ 26

(1)

Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku,

s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2)

Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, popřípadě

soubory předmětů, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, jejichž vstupní

cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně technické funkce delší

než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky

trvalých porostů

29

)

s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,

20

)

tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.

(3)

Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na

otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní

a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4)

Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového

vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné

hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a mají

provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny

vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací náklady.

20

)

(5)

Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku

a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. prosinci běžného roku,

který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění

tohoto příjmu. Při vyřazení hmotného majetku a nehmotného majetku v důsledku prodeje

před 31. prosincem běžného roku, evidovaného v majetku poplatníka k 1. lednu běžného

roku, lze uplatnit odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací

období.

§ 27

Hmotný majetek vyloučený z odpisování

a)

zásoby,

b)

pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly

plodonosného stáří,

c)

hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,

d)

objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,

e)

umělecká díla,

30

)

jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě

jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní

sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,

f)

movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit

podle platných právních předpisů,

g)

povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské

značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních

mapových děl,

h)

hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů.

26

)

§ 28

(1)

Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje vlastník s výjimkou uvedenou v odstavcích

2 až 4.

(2)

Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem

odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je

soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění

příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3)

Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě

písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku

zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem

stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny,

ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4)

Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem

podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní

ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované

části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako

celku podle vlastnických práv.

(5)

Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán

k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje

poměrná část odpisů.

§ 29

(1)

Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí

a)

pořizovací cena,

31

)

je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb.,

o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,

ve znění pozdějších předpisů,

b)

vlastní náklady,

31

)

je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii,

c)

reprodukční pořizovací cena,

31

)

zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.

(2)

Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou

hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých

do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].

(3)

Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické

zhodnocení vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu

(dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku.

§ 30

(1)

V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových

skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování

činí

Odpisová skupina

Doba odpisování

1

4 roky

2

8 let

3

15 let

4

30 let

5

50 let

(2)

Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování

stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze

jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování

započatém původním vlastníkem.

(3)

Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené

vstupní ceny.

(4)

Pronajaté věci s právem koupě najaté věci podle § 24 odst. 4 písm. a) lze s výjimkou

nemovitostí odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za

předpokladu, že doba pronájmu trvá minimálně 40 % doby odpisování stanovené v odstavci

1. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé

jedno procento prodloužení další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 %

vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32.

§ 31

(1)

Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám

přiřazeny tyto roční odpisové sazby

Odpisová skupina

Roční odpisová sazba

v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

1

14,2

28,6

25,0

2

6,2

13,4

12,5

3

3,4

6,9

6,7

4

1,4

3,4

3,4

5

1,0

2,0

2,0

(2)

Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené

roční odpisové sazby.

(3)

Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy

tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené

vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4)

Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32

(1)

Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám

přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování

Odpisová skupina

Koeficient pro zrychlené odpisování

v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

1

4

5

4

2

8

9

8

3

15

16

15

4

30

31

30

5

50

51

50

(2)

Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

a)

v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro

zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování,

b)

v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu

mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již

odpisován.

(3)

Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení

se odpisy stanoví

a)

v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku

a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou

cenu,

b)

v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku

a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou

zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4)

Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 33

(1)

Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby,

přístavby a stavební úpravy,

32

)

rekonstrukce a modernizace majetku.

(2)

Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek

změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3)

Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti

majetku.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1)

Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období,

a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení

použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993.

(2)

Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23

až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 4.

(3)

Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

§ 35

Sleva na dani

(1)

Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

a)

částku 5 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,

33

)

b)

částku 15 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším

zdravotním postižením,

33

)

c)

u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl

pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků,

se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu.

(2)

Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků

34

)

se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším

zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1)

Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky

uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

a)

25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou

v odstavci 2 písm. c) a d),

b)

25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c),

c)

1 % z nájemného při sjednání práva o koupi najaté věci.

(2)

Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky

uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

a)

25 %, a to

1.

z výnosů z akcií a zatímních listů,

2.

z výnosů z podílových listů, dluhopisů, s výjimkou uvedenou v bodě 3, kupónů a investičních

kupónů,

3.

u držitele nekupónových dluhopisů prodávaných pod jmenovitou hodnotu částky, o kterou

prodejní cena převyšuje kupní cenu,

4.

z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů

na komanditních společnostech,

5.

z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,

6.

z podílů na zisku tichého společníka,

7.

z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství

v družstvu,

8.

z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva.

Body 2 a 3 se nevztahují na banky a pojišťovny,

b)

20 % z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (§ 10 odst. 8), z odměn členů

statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (§ 6 odst. 5) a z úroků a jiných

výnosů vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),

c)

15 % z příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. c) a d) a v § 10 odst. 7 a z obdobných

příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17,

d)

10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7

odst. 6) a z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3)

Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1 a

2, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se zaokrouhluje

na celé koruny dolů.

(4)

Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od investičních společností a od investičních

fondů,

16

)

je základem daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) vyplácený

výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté investičními společnostmi a investičními

fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2 písm. a).

§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána, nestanoví jinak.

§ 38

Pro daňové účely se používají tyto kursy devizového trhu, vyhlášené ústřední bankou

České republiky (devizy, valuty)

a)

u poplatníků s nabídkovou povinností

35

)

kurs „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou,

b)

u poplatníků bez nabídkové povinnosti

35

)

kurs „střed“ vyhlášený ústřední bankou České republiky poslední kalendářní den předchozího

měsíce.

§ 39

Ministerstvo financí může

a)

ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření

za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b)

činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech

o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo

o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací

36

)

vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst.

2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v

zahraničí,

c)

stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti

a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti

na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů,

d)

snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20

zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než

60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce

daně,

e)

obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením

tohoto zákona.

§ 40

(1)

Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd

zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(2)

Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná

část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č.

389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.

(3)

Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních

a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva,

přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají

v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje.

(4)

Ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů

z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených

včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992.

Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8

odst. 1 písm. d) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím

účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy

do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.

(5)

Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti

tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990

Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona

již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou

let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně

podle odstavce 7.

(6)

Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o

dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o

dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27

zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti

tohoto zákona.

(7)

Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného

majetku podle tohoto zákona postupuje takto

a)

hmotný majetek a nehmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k

tomuto zákonu,

b)

u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny

odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,

37

)

c)

u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje

při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech odpisování“ tabulky uvedené

v § 31 odst. 1.

(8)

U smluv, u nichž bylo sjednáno právo koupě najaté věci před 1. lednem 1993, se při

odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až

do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování

investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.

(9)

Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije

až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí

38

) i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10)

U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž

pořizovací cena činila 10 000 Kčs a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do

nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného

majetku (odst. 7).

(11)

U smluv, u nichž bylo sjednáno právo koupě najaté věci před 1. lednem 1993, se pro

posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst.

4.

§ 41

Zrušují se

1.

zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb.,

vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb.,

zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

2.

§ 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,

3.

zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona

č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

4.

§ 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti,

5.

zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona

č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

6.

zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990

Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

7.

zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona

č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

8.

zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991

Sb.,

9.

nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu

ze zisku na základě finančního plánu,

10.

nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od

daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící

rolníky,

11.

vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické

republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb.,

kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky

č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991

Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,

12.

vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů

z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982

Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,

13.

vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon

o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,

14.

vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon

o odvodech do státního rozpočtu,

15.

vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon

o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,

16.

vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých

zařízení společenské spotřeby a některých činností,

17.

vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních

prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,

18.

výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/39 337/71 o předkládání

průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti

a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,

19.

výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/20 148/1972, kterým

se vydává předpis „3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání

potvrzení“, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,

20.

výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/15 101/1974 o

dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný

v částce 14/1974 Sb.,

21.

výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/25 508/1974 o

postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,

registrovaný v částce 3/1975 Sb.,

22.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-7 718/1976 o výjimečném uznávání

osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení,

za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,

23.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených

subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují

pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,

24.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského

zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro

pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,

25.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-8 762/78 „Odměny poskytované při

udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň

ze mzdy“, registrovaný v částce 15/1978 Sb.,

26.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových

příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a

organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,

27.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-4 537/79 - „Daňové posuzování hodnoty

stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů“, registrovaný

v částce 11/1979 Sb.,

28.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného

vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,

29.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního

příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u

nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení,

za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,

30.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-12 836/82 o poskytování slev daně

ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného

pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

31.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za

fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

32.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného

poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,

33.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání

vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu

podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách

v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný

v částce 3/1985 Sb.,

34.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních

občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod,

registrovaný v částce 4/1985 Sb.,

35.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků

na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací,

registrovaný v částce 8/1985 Sb.,

36.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr

a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek

a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,

37.

ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí č.j. III/3-10 780/86

a výnosu Ministerstva financí ČSR č. j. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu

za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé

socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,

38.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí

důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze

mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,

39.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o

daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988

Sb.,

40.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým

se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní

obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,

41.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o

daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků,

trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný

v částce 40/1989 Sb.,

42.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 039/1989, Ministerstva financí,

cen a mezd ČSR č. j. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j.

71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování

úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,

43.

výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 795/89, Ministerstva financí,

cen a mezd ČSR č. j. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j. 72/2

220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev

na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.

§ 42

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.