ZÁKON 582/1991 Z. z. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 1

Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení v České republice,

působnost orgánů státní správy České republiky v sociálním zabezpečení, úkoly občanů

a organizací při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech nemocenského

pojištění a důchodového zabezpečení.

§ 2

Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

a)

nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění naroveň,

1

)

zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte členů zemědělských družstev

2

)

a nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných

3

)

(dále jen „nemocenské pojištění“),

b)

důchodové zabezpečení,

4

)

c)

zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů

jejich rodin,

5

)

d)

rodičovský příspěvek.

6

)

§ 3

Organizační uspořádání sociálního zabezpečení

(1)

Sociální zabezpečení provádí orgány státní správy České republiky (dále jen „orgány

sociálního zabezpečení“) a organizace.

7

)

(2)

Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obce.

(3)

Orgány sociálního zabezpečení jsou

a)

ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,

b)

Česká správa sociálního zabezpečení,

c)

okresní správy sociálního zabezpečení,

d)

ministerstvo vnitra České republiky,

e)

ministerstvo spravedlnosti České republiky.

§ 4

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

(1)

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministerstvo“)

a)

řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,

b)

řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

c)

zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

d)

zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2)

Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného

řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno

na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení; za tím

účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

(3)

Ministr práce a sociálních věcí České republiky může odstraňovat tvrdosti, které

by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního

zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

§ 5

Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

a)

rozhoduje

1.

o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním

zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje

výplaty těchto dávek,

2.

o povinnosti občana vrátit dávku důchodového zabezpečení poskytnutou neprávem nebo

v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

3.

o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového zabezpečení,

pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

4.

o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního

zabezpečení,

5.

o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,

pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

b)

rozděluje poukazy na lázeňskou péči a kontroluje její poskytování,

c)

jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

d)

plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

e)

řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

§ 6

(1)

Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s

územními obvody okresních úřadů.

(2)

Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení

Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3)

Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené

tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy

8

)

stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4)

Okresní správy sociálního zabezpečení

a)

rozhodují

1.

ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,

2.

ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o

jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než

požadovaném rozsahu,

3.

ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání rodičovského příspěvku, o jeho odnětí

nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném

rozsahu,

4.

o rodičovském příspěvku osob, které nejsou výdělečně činné, nebo jsou výdělečně činné

v takovém rozsahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zařizují jeho

výplatu,

5.

o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku,

6.

o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění včetně lázeňské péče,

7.

o pojistném a přirážce k němu včetně penále z prodlení,

8.

o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou

dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

9.

o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,

pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v

ostatních případech,

10.

o pokutách a penále za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně

činných a spolupracujících osob v sociálním zabezpečení,

11.

o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku

k výchovnému a zařizují jejich výplatu,

12.

o povinnosti občana vrátit sociální důchod, včetně jeho zvýšení pro bezmocnost, výchovné

k němu a příplatek k výchovnému, pokud byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši,

a o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na těchto dávkách,

13.

o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,

14.

o příspěvku na úhradu za užívání bytu a zařizují jeho výplatu,

15.

o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují

její výplatu,

16.

o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka

a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici

nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,

17.

o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže

člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě

jinak určený pracovní úvazek,

18.

o invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity

(částečné invalidity) z podnětu lékařské poradní komise,

19.

o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším pracovním postižením,

popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností,

jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření

a byl na tuto možnost upozorněn,

b)

poskytují dávky nemocenského pojištění a rodičovský příspěvek bývalým zaměstnancům

organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují

jejich výplatu,

c)

poskytují dávky, které podle předpisů o nemocenském pojištění náleží uchazečům o

zaměstnání a zařizují jejich výplatu,

d)

poskytují pohřebné a podporu při narození dítěte občanům vykonávajícím základní vojenskou

službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, a zařizují jejich výplatu,

e)

poskytují pohřebné a nemocenské náležející občanům ve zvláštních případech podle

předpisu o nemocenském pojištění,

9

)

a zařizují jejich výplatu,

f)

provádějí nemocenské pojištění

1.

osob samostatně výdělečně činných,

2.

zaměstnanců malých organizací,

3.

občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

4.

studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud

k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

5.

dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,

g)

vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

h)

vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné

a občany pracovně činné v cizině, kteří si platí pojistné na důchodové zabezpečení,

ch)

sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených tímto zákonem,

i)

opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení

o dávkách důchodového zabezpečení,

j)

navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních

dob ve sporných případech,

k)

poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

l)

řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky

nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými

právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

m)

dávají souhlas k odchylnému postupu od obecné úpravy ve stanovených případech,

10

)

n)

kontrolují

1.

plnění povinností občanů a organizací v sociálním zabezpečení,

2.

provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích,

v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

o)

předkládají České správě sociálního zabezpečení podklady potřebné k určení, popřípadě

opravě rodných čísel.

§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a)

sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b),

b)

místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), d), e),

f) č. 1, 3, 4 a 5, písm. h), ch), j) a o),

c)

sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. f) č. 2,

d)

místem útvaru organizace, ve které je vedena evidence mezd v případech uvedených

v § 6 odst. 4 písm. l), m) a n) č. 2.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

(1)

Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost

občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních

lékařských prohlídkách; za tím účelem zřizují posudkové komise, které posuzují

a)

invaliditu nebo částečnou invaliditu,

b)

bezmocnost,

c)

dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

d)

zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní

prací,

e)

zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní

schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

f)

zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou

pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

g)

zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro

účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku,

úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového

vozidla a příspěvku na individuální dopravu.

(2)

Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

a)

v době určené při předchozím jednání posudkové komise, nebo

b)

zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské

prohlídky, nebo

c)

z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.

(3)

Členové posudkové komise a občané přizvaní k jednání jsou povinni zachovávat mlčenlivost

o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.

(4)

Stanou-li se posudkové komise příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilé

jednat vyloučením svých členů pro podjatost, pověří ministerstvo posouzením zdravotního

stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(5)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v

odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví

jinak.

(6)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a)

místem pracoviště občana, jestliže posuzuje jeho invaliditu, částečnou invaliditu

nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti závodní ústav národního

zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b)

sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

c)

sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení

zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(7)

Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech

uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 5 a 6 obdobně.

(8)

Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo

s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců

5 a 6 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu

sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště,

pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí.

(9)

Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity příslušníka ozbrojených sil a

sborů se hodnotí zdravotní stav z hlediska jeho schopností k výkonu občanského povolání.

(10)

Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů

o správním řízení.

11

)

§ 9

Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo spravedlnosti České republiky

(1)

Ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky

v oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení

příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy.

(2)

Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky

rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení příslušníků Policie

České republiky a Sboru nápravné výchovy a provádějí jejich výplatu.

(3)

Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a provádějí

jejich výplatu, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy

splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení.

(4)

Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávce důchodového zabezpečení a provádějí

její výplatu také tehdy, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné

výchovy nesplnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení,

jde-li o

a)

příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby

splnil podmínky nároku na starobní důchod,

b)

příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby

nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní

nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem

úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

c)

vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka Policie České republiky nebo Sboru

nápravné výchovy nebo po občanech uvedených v ustanoveních písmen a) a b),

d)

o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka Policie České republiky nebo

Sboru nápravné výchovy nebo občana uvedeného v ustanoveních písmen a) a b).

(5)

Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může odstraňovat

tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků Policie

České republiky a Sboru nápravné výchovy.

(6)

Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může v oboru

své působnosti povolovat výjimky z podmínky 20 roků služby stanovené pro vznik nároku

na důchod příslušníka Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy, který tuto

podmínku nemůže splnit ke dni dosažení věku stanoveného pro vznik nároku na důchod

anebo pro skončení služby ze zdravotních důvodů a který se významně podílel na plnění

úkolů Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy.

(7)

Schopnost příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy k výkonu

služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva vnitra České

republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky; pro účely řízení o invalidním

a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku Policie České

republiky nebo Sboru nápravné výchovy rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění

vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

§ 10

Obce

(1)

Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce

12

)

dávky důchodového zabezpečení s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky

dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového zabezpečení

sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat,

anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce výplatu přijímat. Souhlas

oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se

vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nemůže výplatu

přijímat.

(2)

Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní povinnosti stanovené mu zákonem

o sociálním zabezpečení; neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec

o ustanovení jiného příjemce.

§ 11

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od

státních orgánů, jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění

sociálního zabezpečení; státní orgány a organizace jsou povinny v mezích své působnosti

těmto žádostem vyhovět.

§ 12

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

a)

organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro

nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;

b)

příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok

na dávku, její výši a výplatu;

c)

příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, aby

se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

d)

občana se změněnou pracovní schopností, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu,

popřípadě jinému odbornému vyšetření.

§ 13

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů

a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny

vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.

§ 14

Pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,

se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v souvislosti

s nimi.

§ 15

Pověření pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací

a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění

zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace

jsou povinny poskytnout pověřeným pracovníkům potřebnou součinnost.

§ 16

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení

(1)

Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést vyšetření

zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, vydávat výpisy

z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná

hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení, a

to ve lhůtě stanovené tímto orgánem a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

(2)

Zdravotnická služba Sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení o invaliditě nebo

částečné invaliditě odsouzeného.

§ 17

(1)

Organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba,

která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro

ni vede jiná organizace; zemědělské družstvo se považuje za organizaci, i když nesplňuje

tyto podmínky.

(2)

Zaměstnancem se rozumí pracovník v pracovním poměru a další osoba postavená mu v

nemocenském pojištění naroveň

1

)

a člen zemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah.

(3)

Právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nejsou

uvedeny v odstavci 1, se pro účely nemocenského pojištění považují za malé organizace.

(4)

Pracovním vztahem se rozumí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, pracovní vztah

mezi členem družstva a družstvem, jakož i obdobný vztah z pracovní činnosti vznikající

mezi zaměstnancem uvedeným v odstavci 2 a organizací.

(5)

Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet,

pokládá se malá organizace za organizaci nebo organizace za malou organizaci až za

období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při

takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce může okresní správa

sociálního zabezpečení příslušná podle sídla organizace, popřípadě malé organizace

určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takové organizace,

popřípadě malé organizace.

§ 18

(1)

Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, k níž jsou v pracovním

vztahu, ať pracují v organizaci nebo byli vysláni na práci mimo organizaci anebo nevykonávají

práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se dále nestanoví jinak.

(2)

Nemocenské pojištění

a)

pracovníků v zahraničí provádí organizace v České a Slovenské Federativní Republice,

k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která

toto provádění převzala nebo které bylo uloženo rozhodnutím příslušného ústředního

orgánu,

b)

studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců

školy, na které student nebo žák studuje. Jde-li o žáka učiliště, provádí jeho nemocenské

pojištění organizace, která mu poskytuje odměnu podle předpisů o finančním a hmotném

zabezpečení žáků učiliště,

c)

studentů a žáků, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ke studiu nebo

studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem, provádí tento orgán, popřípadě organizace

jím pověřená. Jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem,

provádí jeho nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

d)

interních vědeckých a uměleckých aspirantů provádí organizace, jež vyřizuje osobní

věci aspiranta, a jde-li o interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného

ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace,

která aspiranta ke stipendijnímu pobytu vyslala,

e)

členů obecních zastupitelstev vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního

zastupitelstva provádí orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecního úřadu,

f)

poslanců zákonodárných sborů provádí kancelář příslušného zákonodárného sboru,

g)

dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí příslušný orgán, popřípadě organizace,

která takovému pracovníku vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby,

h)

občanů vykonávajících civilní službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění

již z jiného důvodu, provádí organizace, v níž se civilní služba vykonává,

ch)

pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která

s takovým pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti,

i)

odsouzených provádí nápravně výchovný ústav,

j)

pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních provádí okresní

úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

(3)

Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům,

pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům,

jakož i rodinným příslušníkům zaměstnanců uvedených v odstavci 1, popřípadě osob uvedených

v odstavci 2.

§ 19

(1)

Organizace obstarává na vlastní náklady administrativní práce spojené s prováděním

nemocenského pojištění a s hospodařením s jeho prostředky, včetně výplaty dávek nemocenského

pojištění.

(2)

Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je organizace povinna pečovat o prostředky

nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.

(3)

Organizace je ihned povinna provést příkaz okresní správy sociálního zabezpečení

k zastavení další výplaty dávek nemocenského pojištění podle § 6 odst. 4 písm. l).

(4)

Zanikne-li organizace, v níž se provádělo nemocenské pojištění, je její vedoucí,

popřípadě právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací organizace, povinen zařídit

vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku organizace mají nárok na dávky

nemocenského pojištění nebo rodičovský příspěvek, anebo kterým nárok na dávky nemocenského

pojištění vznikne až později, avšak jsou ještě oprávněni uplatňovat nárok na ně v

organizaci, mohly být tyto dávky (rodičovský příspěvek) vyplaceny nebo dále vypláceny.

Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky

nemocenského pojištění (rodičovský příspěvek), popřípadě pro další výplatu dávek (příspěvku)

organizaci, která převezme provádění nemocenského pojištění těchto zaměstnanců nebo

povinnost poskytovat dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům, předá je neprodleně

k dalšímu opatření okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle dosavadního

sídla organizace.

§ 20

(1)

Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je povinna

se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku organizací u okresní správy

sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je sídlo organizace nebo její organizační

složky, která vede evidenci mezd; přihlášku je organizace, popřípadě její organizační

složka povinna podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy vznikla nebo kdy se stala organizací

ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy organizační složka začala vést evidenci mezd.

(2)

Organizace, její právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen její likvidací, jakož i

její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, jsou povinny odhlásit u okresní

správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 organizaci, popřípadě její organizační

složku na předepsaném tiskopise z rejstříku organizací nejpozději do 8 dnů ode dne

jejího zániku nebo ode dne, kdy přestala být organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě

kdy přestala vést evidenci mezd.

(3)

Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je dále povinna

hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 do 8 dnů každou

změnu svého názvu, sídla, změnu dne, který je v organizaci, popřípadě její organizační

složce určen pro výplatu mezd, změnu sídla útvaru, ve kterém je vedena evidence mezd,

popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění. Organizace je rovněž

povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 rozhodnutí

o likvidaci organizace, a to do 8 dnů po doručení (oznámení) tohoto rozhodnutí.

§ 21

(1)

Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti (dále

jen „dávky“) plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly

a)

přijímají žádosti o dávky a jiné návrhy, provádějí potřebná šetření, vyžadují od

žadatelů o dávky stanovené doklady a vysvětlení, jsou jim nápomocny při obstarávání

dokladů a průkazů, které sami obstarat nemohou, a poskytují jim odborné informace

a jinou pomoc,

b)

obstarávají administrativní práce a připravují podklady potřebné pro rozhodování

o dávkách a pro jejich poskytování,

c)

poskytují dávky v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a ve kterých všechny

podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nesporné; jinak předkládají neprodleně

věc společně se všemi doklady okresní správě sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování

o dávkách,

d)

upozorňují okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodující o dávkách, na skutečnosti

rozhodné pro poskytování dávek a pro změny v nárocích na ně,

e)

upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře

i zaměstnance, jimž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí

doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku,

f)

vyplácejí pravidelně ve stanovených termínech dávky přiznané rozhodnutím příslušné

okresní správy sociálního zabezpečení,

g)

zabezpečují soustavnou kontrolu vyplácených dávek,

h)

vedou evidenci spojenou s poskytováním a výplatou dávek (zejména evidenci o zaměstnancích,

včetně evidence doby zaměstnání a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů

pro poskytování a výplatu dávek, evidenci zaměstnanců neschopných práce, předepsanou

účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění) a kontrolují správnost této

evidence,

ch)

podávají předepsaná hlášení.

(2)

Organizace je povinna vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být

předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.

§ 22

Evidence, kterou organizace vede o zaměstnancích, musí pro účely nemocenského pojištění

obsahovat také tyto údaje

a)

jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, stav, místo trvalého pobytu

zaměstnance, vznik a skončení jeho pracovního vztahu,

b)

příjem zaměstnance a odpracovanou dobu za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé

složky započitatelného výdělku pro stanovení peněžitých dávek,

c)

jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu nezaopatřených

dětí, na něž se zaměstnanci poskytují přídavky na děti,

d)

dobu pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc (úraz), dobu karantény, dobu ošetřování

člena rodiny (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a další mateřské

dovolené, dobu výkonu vojenské a civilní služby zaměstnance, dobu vazby a výkonu trestu

odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci,

e)

neomluvené pracovní dny (směny) zaměstnance,

f)

vyplacené dávky a poskytnutí lázeňské péče,

g)

záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod, od kdy jej pobírá a jaký druh důchodu pobírá.

§ 23

Vyplácí-li pracovníkovi v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí plat organizace

v České a Slovenské Federativní Republice, k níž není v pracovním poměru, je tato

organizace povinna oznámit veškeré údaje potřebné pro provádění jeho nemocenského

pojištění, zejména údaje o výši jeho platu, organizaci, k níž je tento pracovník v

pracovním poměru, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti této organizace.

§ 24

(1)

Organizace je povinna vykázat za každý kalendářní měsíc zúčtované dávky České správě

sociálního zabezpečení; dávky, které organizace vyplatila, se jí uhrazují z prostředků

nemocenského pojištění. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši

dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků

nemocenského pojištění.

(2)

Organizace musí vykazovat prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastních

prostředků organizace.

(3)

Prostředků nemocenského pojištění je organizace povinna použít jen k účelům nemocenského

pojištění.

§ 25

(1)

Jestliže organizace odvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu z

objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, vykazuje České

správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise jen zúčtované dávky.

(2)

Výkaz zúčtovaných dávek organizace předkládá a prostředky na jejich úhradu si vybírá

prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má účet prostředků nemocenského pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem

je organizace povinna předložit tomuto ústavu za každý kalendářní měsíc nejpozději

v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz

týká. Peněžní ústav neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.

(3)

Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace,

u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.

§ 26

(1)

Nejde-li o organizaci uvedenou v § 25 odst. 1 nebo o zemědělské družstvo, je organizace

povinna sama si vypočítat pojistné nemocenského pojištění za každý kalendářní měsíc

a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc na předepsaném výkazu pojistného

a dávek České správě sociálního zabezpečení.

(2)

Výkaz pojistného a dávek předkládá organizace České správě sociálního zabezpečení

prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má organizace svůj účet. Zároveň předkládá

tomuto ústavu příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků

nemocenského pojištění České správě sociálního zabezpečení. Organizace je povinna

předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd

a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději

do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné,

předkládá organizace výkaz pojistného a dávek peněžního ústavu, u něhož má účet Česká

správa sociálního zabezpečení, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub tohoto účtu.

(3)

Nemá-li organizace účet u některého peněžního ústavu, je povinna předložit výkaz

pojistného a dávek přímo České správě sociálního zabezpečení nejpozději do 8 dnů ode

dne splatnosti pojistného a nejpozději do téže lhůty uhradit rozdíl, o který pojistné

převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí Česká správa sociálního

zabezpečení částku vyplývající ve prospěch organizace do 8 dnů ode dne, kdy jí byl

doručen výkaz.

§ 27

(1)

Organizace, které byla uložena přirážka k pojistnému,

13

)

je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského

pojištění České správy sociálního zabezpečení.

(2)

Pro způsob úhrady přirážky k pojistnému platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

§ 28

Organizace, ve které je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinna odvádět za každý

měsíc příslušnému nápravně výchovného ústavu spolu s pracovní odměnou odsouzeného

i pojistné nemocenského pojištění. Nápravně výchovný ústav zúčtuje pojistné a dávky

odsouzených měsíčně s Českou správou sociálního zabezpečení.

§ 29

Organizace je povinna vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech

rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Organizace je povinna

vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo nová organizace,

v níž je zaměstnanec zaměstnán, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, musí

být potvrzení vydáno i později.

§ 30

(1)

Zemědělské družstvo odvádí v kalendářním roce úhrn příspěvku za jednotlivé členy

měsíčně formou zálohy ve výši jedné dvanáctiny úhrnu příspěvků za členy, vypočtených

za předcházející kalendářní rok. Záloha takto stanovená je splatná vždy při výběru

peněžních prostředků na výplatu odměn za práci od příslušného peněžního ústavu za

výplatní období.

(2)

Ze zálohy na úhrn příspěvků, vypočtené podle odstavce 1, popřípadě zvýšení o náhrady

přeplacených dávek z předchozích výplatních období, odečte zemědělské družstvo úhrn

dávek vyplacených z prostředků nemocenského pojištění za uplynulé období, na zbývající

částku zálohy včetně náhrad přeplacených dávek vydá zemědělské družstvo příkaz k převodu

ze svého účtu u příslušného peněžního ústavu na příjmový účet České správy sociálního

zabezpečení. Je-li úhrn výplat dávek za uplynulé výplatní období vyšší než záloha

vypočtená podle předchozího odstavce, požádá zemědělské družstvo Českou správu sociálního

zabezpečení o úhradu rozdílu; tato správa vydá příkaz k převodu ze svého výdajového

účtu na účet zemědělského družstva u příslušného peněžního ústavu do 8 dnů ode dne

předložení žádosti zemědělského družstva.

(3)

Zemědělské družstvo je povinno vyhotovit vyúčtování zálohy na úhrn příspěvků a výplat

dávek za uplynulé výplatní období a předložit je příslušnému peněžnímu ústavu spolu

s příkazem k převodu zálohy na úhrn příspěvků včetně náhrad přeplacených dávek.

(4)

Zemědělské družstvo není oprávněno čerpat prostředky na výplatu odměn za práci členů,

jestliže nepředložilo příslušnému peněžnímu ústavu vyúčtování záloh na úhrn příspěvků

a výplat dávek a příkaz k převodu na úhradu zálohy na úhrn příspěvků ve prospěch příjmového

účtu České správy sociálního zabezpečení nebo doklad o tom, že požádalo Českou správu

sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu.

(5)

Při nedostatku prostředků na účtě zemědělského družstva na úhradu všech splatných

závazků má záloha, popřípadě vyúčtování záloh na úhrn příspěvků přednostní pořadí

a zemědělské družstvo je povinno označit příkaz k převodu na úhradu zálohy, popřípadě

vyúčtování záloh na úhrn příspěvků znakem (doložkou) určujícím toto přednostní pořadí.

§ 31

Zemědělské družstvo provede vyúčtování záloh na úhrn příspěvků odvedených za uplynulý

kalendářní rok nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci

v únoru následujícího roku.

§ 32

Pokud okresní správa sociálního zabezpečení provádí nemocenské pojištění [§ 6 odst.

4 písm. f)] nebo poskytuje dávky nemocenského pojištění [§ 65 odst. 4 písm. b), c),

d) a e)], plní přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění nemocenského pojištění

organizace (díl třetí).

§ 33

(1)

Malá organizace je povinna přihlásit u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné

podle místa svého sídla na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění do

8 dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Rovněž je povinna odhlásit u této okresní

správy sociálního zabezpečení zaměstnance, s nímž byl skončen pracovní vztah, a to

do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu.

(2)

Malá organizace nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku organizací.

Ustanovení § 20 odst. 3 platí obdobně.

§ 34

(1)

Malá organizace podává okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné k poskytování

dávek jejím zaměstnancům, veškerá k tomu potřebná hlášení a podklady.

(2)

Evidence, kterou malá organizace vede o svých zaměstnancích, slouží i nemocenskému

pojištění; ustanovení § 22 platí obdobně.

(3)

Malá organizace přijímá žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je předává

okresní správě sociálního zabezpečení, která je příslušná k poskytování těchto dávek.

§ 35

(1)

Pokud malá organizace neodvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu

z objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, je povinna

sama si vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc, poukázat ho na účet prostředků

nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení a výkaz pojistného předložit

okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má své sídlo. Předložit

výkaz pojistného a poukázat pojistné je malá organizace povinna nejpozději v den,

který je v ní určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě

není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká.

(2)

Byla-li malé organizaci uložena přirážka k pojistnému,

13

)

je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského

pojištění České správy sociálního zabezpečení; pro způsob úhrady přirážky k pojistnému

platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

§ 36

Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového zabezpečení

Úkoly v důchodovém zabezpečení plní

a)

u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,

b)

u členů družstev, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, družstvo, jehož

jsou členy,

c)

u pracovníků v zahraničí organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k

níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající ústřední orgán státní správy,

d)

u poslanců zákonodárných sborů kancelář zákonodárného sboru, o jehož poslance jde,

a u členů obecních zastupitelstev, vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů

obecního zastupitelstva, orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecního úřadu,

e)

u žáků a studentů středních škol, odborných učilišť a vysokých škol škola. V době,

kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v

organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánů sociálního zabezpečení

až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o

žáky středních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení

organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,

f)

u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci

nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a

uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže

a tělovýchovy České republiky, popřípadě organizace jím pověřená,

g)

u osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

h)

u osob pracujících v cizině

14

)

příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

i)

u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby příslušný orgán, popřípadě jeho zařízení,

které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

j)

u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela

s občanem tuto dohodu,

k)

u občanů, kteří se připravují na vstup do náboženského řádu, příslušný náboženský

řád,

l)

u občanů vykonávajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz

k nastoupení civilní služby,

m)

u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů

ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,

n)

u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se na pracovní uplatnění

organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany

se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,

o)

u dlouhodobě uvolněných sportovců tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny,

p)

u pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních okresní úřad,

který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

§ 37

Vedení a předkládání záznamů

(1)

Evidence, kterou organizace vede

15

)

o občanech pro účely důchodového zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje

a)

příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav

a místo trvalého pobytu,

b)

rodné číslo,

c)

vznik a skončení pracovního a členského poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu

k organizaci,

d)

označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u občanů, kteří vykonávají

zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zapisují údaje o době a

trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti

se označí podle názvosloví a podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

U vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona

o sociálním zabezpečení se zapisuje i počet skutečně odpracovaných dnů na pracovištích

v podzemí hlubinných dolů,

e)

hrubý výdělek občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,

16

)

f)

kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení

nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá

pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po

kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného

pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia při zaměstnání nebo kombinovaného

studia nebo pro účely odborného školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny,

příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,

g)

dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,

h)

záznam, zda občan pobírá důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven

jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu,

jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a vnitra

a ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky, popřípadě Slovenské republiky,

i)

příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena

zemědělského družstva.

(2)

Organizace dále vede evidenci

a)

o odměnách vyplácených podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích

a průmyslových vzorech a vystavuje občanům potvrzení o výši těchto odměn a o výši

daně, které byly tyto odměny podrobeny, o tom, kdy byly vyplaceny, za jakou činnost

a za jaký výsledek této činnosti,

b)

o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za

pracovní úraz a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad

a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

c)

o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku

a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3)

Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání

důchodu.

(4)

Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech

školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d), popřípadě písm.

g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo

v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5)

Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést

též záznamy o počtu letových hodin.

(6)

Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu), vede příslušná

okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje uvedené v odstavci 1 písm.

a), b) g) a h) a dále údaje o vyplácených dávkách, o platbách pojistného, o výši vyměřovacího

základu, o vzniku a zániku účasti na zabezpečení a rozhodnutí o registraci (povolení

výkonu činnosti), je-li vydáno.

§ 38

Záznamy do evidenčního listu důchodového zabezpečení

(1)

Do evidenčního listu důchodového zabezpečení (dále jen „evidenční list“) se zapisují

za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů) nejpozději do 30.

dubna následujícího roku

a)

doba trvání zaměstnání,

b)

hrubý výdělek,

16

)

c)

náhradní doby a další doby, které se při zjišťování hrubého výdělku a průměrného

měsíčního výdělku vylučují.

(2)

U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie,

se do evidenčního listu zapisují dále

a)

doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích

technickohospodářských pracovníků

17

)

se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních

dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných

dolů,

b)

pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle

názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí

výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a

zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok

na starobní důchod,

c)

označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti

změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

§ 39

Předkládání evidenčního listu

(1)

Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím

okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém

je vedena evidence mezd. Vede-li organizace se sídlem v České republice evidenční

listy za občany, kteří mají pracoviště ve Slovenské republice, odevzdá je orgánu příslušnému

pro tato pracoviště. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení

příslušníků ozbrojených sil a sborů, předkládá se evidenční list orgánům federálních

ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle

toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.

(2)

Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů po konečném vyúčtování výdělků

a)

při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět

do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,

b)

při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3)

Při úmrtí občana nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční

list ihned.

(4)

Při uplatnění nároku na dávku důchodového zabezpečení se předkládá evidenční list

spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého

pobytu žadatele.

(5)

Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní

důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(6)

Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o

studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních

případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu sociálního zabezpečení. Organizace,

v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe podle učebních plánů, je povinna

sdělit potřebné údaje škole.

(7)

Evidenční listy vedené za odsouzené se předkládají přímo České správě sociálního

zabezpečení.

(8)

Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu.

§ 40

Povinnosti v předstihovém řízení

(1)

Organizace jsou povinny pro své pracovníky (členy) požádat na předepsaném tiskopisu

Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má ve své evidenci.

(2)

Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden

rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona o sociálním

zabezpečení pro vznik nároků na starobní důchod.

(3)

Organizace je povinna

a)

seznámit občana s výpisem dob zaměstnání neprodleně po jeho doručení, a

b)

tento výpis předkládat příslušnému orgánu spolu se žádostí o důchod.

§ 41

Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců

(1)

Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné

číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, místo trvalého pobytu

občana, den kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost

zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu.

Jde-li o občana, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení

obsahovat též příjmení, jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana, který pobírá

výchovné.

(2)

U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace

pro účely krácení těchto důchodů podle § 44 a 48 zákona o sociálním zabezpečení povinna

hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosahovaného

příjmu z výdělečné činnosti.

(3)

Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a

vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, musí hlášení obsahovat též

číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(4)

Organizace má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce.

Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace

hlášení okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu

poživatele důchodu do 8 dnů od vstupu do zaměstnání. Hlášení týkající se poživatelů

důchodů vyplácených orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev

vnitra a spravedlnosti republik je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí

důchod.

(5)

Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená organizaci

v odstavcích 1 až 3.

(6)

Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního

zabezpečení.

§ 42

Příslušná organizace je povinna ohlásit úraz občanů uvedených v § 6 odst. 2 písm.

b) zákona o sociálním zabezpečení po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů příslušné

okresní správě sociálního zabezpečení s přesným vylíčením okolností případu a je povinna

i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku na

dávku důchodového zabezpečení.

§ 43

Nápravně výchovné ústavy vedou evidenční listy za odsouzené po celou dobu, po kterou

jsou důchodově zabezpečeni. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí

obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41. Nástup důchodce do výkonu trestu a propuštění

jsou tyto ústavy povinny ohlásit plátci důchodu.

§ 44

Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen ohlásit plátci důchodu vzetí do vazby

a propuštění z vazby obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení.

§ 45

Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky

oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby příslušníka Policie České

republiky a příslušníka Sboru nápravné výchovy, kterému nevznikl nárok na důchod podle

části páté zákona o sociálním zabezpečení; hrubý výdělek oznamují České správě sociálního

zabezpečení na její žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce důchodového zabezpečení

potřebné.

§ 46

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny

uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

§ 47

Úkoly zdravotnických organizací

(1)

Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče

a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení

pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než

tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce, ve lhůtě do 15 dnů před ukončením

třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Je-li důchod vyplácen orgánem

sociálního zabezpečení ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky a Slovenské

republiky, federálního ministerstva obrany a federálního ministerstva vnitra, podává

se toto hlášení plátci důchodu. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy

bylo podáno hlášení o přijetí, a to plátci důchodu ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění.

Ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(2)

Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení

o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává

poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 8 dnů ode dne přijetí. Ustanovení

odstavce 1 věty třetí a § 51 věty třetí platí obdobně.

(3)

Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen,

datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní

péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení a při přijetí do ústavní

péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 51

věty třetí platí obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do

ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4)

Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na

předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení

důchodu upraveného podle § 99 zákona o sociálním zabezpečení s uvedením výše závazků

důchodce mimo léčebnu. Hlášení zasílá léčebna plátci důchodů do 15 dnů před ukončením

třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(5)

Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí

a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou

péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní

péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do

15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě

do tří dnů ode dne propuštění dítěte.

§ 48

(1)

Osoba samostatně výdělečně činná podává na předepsaných tiskopisech přihlášky a odhlášky

k nemocenskému a důchodovému zabezpečení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Za spolupracující osoby podává přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná.

Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do

8 dnů ode dne úmrtí, pokud však smrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí

o registraci a práva a povinnosti v podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující

osobu jako dědice, podává odhlášku spolupracující osoba do 3 měsíců ode dne smrti

osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k nemocenskému a důchodovému

zabezpečení uvést, zda je již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného

důvodu; osoba samostatně výdělečně činná vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí

činnost na základě autorského zákona

18

)

je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti, které mohou založit účast

na nemocenském a důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(3)

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna při uplatnění nároku na nemocenské nebo

peněžitou pomoc v mateřství oznámit, že má nárok na tyto dávky i podle jiných předpisů.

(4)

Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné

i pro spolupracující osoby obdobně.

(5)

Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly

uvedené v části třetí.

§ 49

(1)

Zaměstnanci, popřípadě jiní oprávnění, kteří žádají o dávku nebo jimž se dávka poskytuje,

jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného

stavu a aby dávka byla poskytována v souladu s právními předpisy. Jsou zejména povinni

a)

uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat

skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, a předkládat stanovené doklady,

podávat požadované vysvětlení a údaje,

b)

hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo

změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu, není-li

lhůta jinak stanovena zvláštním předpisem, je zaměstnanec, popřípadě jiný oprávněný,

povinen podat hlášení nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl;

hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného

průtahu,

c)

umožnit zdravotnickým zaměstnancům, zástupcům organizace, popřípadě malé organizace,

a okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik

nebo trvání nároku.

(2)

Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení písmene c) platí také pro rodinné příslušníky

a pozůstalé, kteří žádají o dávku nebo jimž se taková dávka poskytuje. Ustanovení

odstavce 1 písm. b) platí i pro jiné příjemce dávky.

(3)

Zaměstnanec, jiný oprávněný nebo příjemce dávky, který byl vyzván, aby osvědčil skutečnosti

rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to

ve lhůtě 8 dnů, pokud nebyla stanovena lhůta delší.

(4)

Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích,

popřípadě o nich předložit potřebné doklady.

§ 50

(1)

Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového zabezpečení je povinen písemně ohlásit

plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a

výplatu nebo poskytování.

(2)

Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou,

jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala

organizace.

§ 51

V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení

je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li

o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte, nebo rodné číslo posledně zemřelého

rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu

nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by

byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních

adresovaných orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra

a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

§ 52

Občan uplatňující nárok na dávku důchodového zabezpečení pro invaliditu (částečnou

invaliditu), způsobenou úrazem při zvláštních druzích činnosti,

19

)

oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci účastni odběru krve, plasmaferézy

a odběru kostní dřeně ohlásí úraz příslušnému zdravotnickému zařízení. Dobrovolný

pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem

pečovatelské služby.

§ 53

(1)

Příjemce dávky důchodového zabezpečení, který byl orgánem sociálního zabezpečení

podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového

zabezpečení, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8

dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.

(2)

Příjemce dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož

i občan se změněnou pracovní schopností, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení

podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření,

je povinen této výzvě vyhovět.

§ 54

(1)

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem, zákonem o sociálním

zabezpečení a předpisy jej provádějícími, může příslušná okresní správa sociálního

zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné a též spolupracující osobě pokuty

až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce.

(2)

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 20, § 25 odst. 2, § 26 odst.

2, § 27, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a 3 a § 35 může příslušná okresní správa sociálního

zabezpečení uložit organizaci, popřípadě malé organizaci penále; penále činí 500 Kčs

až 5000 Kčs za každé jednotlivé porušení (nesplnění) povinnosti.

(3)

Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených organizacím v důchodovém zabezpečení

tímto zákonem, zákonem o sociálním zabezpečení, předpisy jej provádějícími a ustanovením

§ 102 zákona č. 121/1975 Sb. může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení

uložit organizaci pokutu až do částky 100 000 Kčs a při opětovném porušení povinností,

za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kčs.

(4)

Pokutu nebo penále lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná okresní správa

sociálního zabezpečení dozvěděla o porušení, popřípadě nesplnění povinností, nejpozději

však do pěti let ode dne, kdy došlo k porušení, popřípadě nesplnění povinností. Pokutu

nelze uložit, byla-li organizaci za totéž porušení, popřípadě nesplnění povinností

uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních

předpisů nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků

ozbrojených sil a sborů.

(5)

Výnos z pokut a penále ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle předpisů o

sociálním zabezpečení je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 55

Předmět řízení

Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena

rodiny, vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, peněžité pomoci v mateřství,

podpoře při narození dítěte, pohřebném a o přídavcích na děti.

§ 56

Řízení v organizaci

(1)

V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek

je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou

splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její

výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování

dávek.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech,

kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování

dávek.

(3)

Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2

se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

11

)

§ 57

Řízení na okresních správách sociálního zabezpečení

Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje

a)

vznikl-li spor o nárok na dávku nebo o její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o

zastavení její výplaty,

b)

o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky,

c)

o dobrovolných dávkách,

d)

o tom, komu se mají vyplácet dávky, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce

se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny.

§ 58

Místní příslušnost

(1)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého

pobytu účastníka řízení, pokud se dále nestanoví jinak.

(2)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a)

místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud rozhoduje o dávkách

zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě jiným oprávněným,

b)

místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud rozhoduje o dávkách

jejím spolupracujícím osobám

§ 59

Účastníci řízení

Účastníkem řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeném zaviněním příjemce dávky

je vždy i organizace, která dávku vyplatila.

§ 60

Zahájení řízení

(1)

Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo

na návrh organizace anebo z podnětu správy sociálního zabezpečení.

(2)

Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její

výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu okresní správy sociálního

zabezpečení.

§ 61

Podávání žádosti o dávku

(1)

Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají

a)

zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní

vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí

některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění,

ale dříve než opět nastoupil zaměstnání, u příslušného nápravně výchovného ústavu,

b)

osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoby u okresní správy sociálního

zabezpečení,

c)

uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,

d)

občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní

správy sociálního zabezpečení,

e)

ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst.

2).

(2)

Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni

požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají

žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by pro

ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.

(3)

Pozůstalí po občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 podávají žádost o dávku u organizace

nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by podle odstavce 1 byla příslušná

pro přijetí žádosti o dávku zemřelého občana.

(4)

Občané, uvedení v odstavci 1 a 2, jsou oprávněni podávat žádost o dávku pro sebe

i pro své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může podávat

žádost o dávku, která mu přímo náleží.

(5)

Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.

§ 62

Uplatnění nároku na nemocenské

(1)

Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti se uplatňuje předložením předepsaného

tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař, popřípadě lékařská poradní komise. Při

karanténě se předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem stanoveným v

předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2)

Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti

v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný

lékař, popřípadě lékařská poradní komise.

(3)

Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou výměru dovolené

na zotavenou, se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje lázeňská

léčebna.

(4)

Skutečnost, že jde o pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu, se dokládá potvrzením

o pracovní neschopnosti ověřeným příslušným odborným oddělením zdravotnického zařízení,

popřípadě jiným k tomu pověřeným zdravotnickým zařízením.

§ 63

Uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny se uplatňuje předložením předepsaného

tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Při uplatňování nároku na

podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo

škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vystavuje a potvrzuje

tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

§ 64

Uplatňování nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu,

který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující

péči mateřskou převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu,

nebo dítě, jehož matka zemřela, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na

základě tohoto tiskopisu, ale na základě písemné žádosti; totéž platí i v případě,

že nárok na peněžitou pomoc uplatňuje muž.

§ 65

Uplatňování nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1)

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje předložením

předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Jestliže dosavadní práce

ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její

osobě, potvrdí to na tiskopise příslušný lékař určený Ministerstvem zdravotnictví.

(2)

Organizace, ve které je žena zaměstnaná, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla

převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména, zda to byla

práce, kterou nesmějí být zaměstnány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce

po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

§ 66

Uplatňování nároku na podporu při narození dítěte a pohřebné

Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se uplatňuje předložením předepsaných

tiskopisů, které vystavují a potvrzují obecní úřady pověřené vedením matriky narozených

nebo zemřelých.

§ 67

Uplatňování nároku na přídavky na děti

(1)

Nárok na přídavky na děti se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů.

(2)

Nárok na příplatek k přídavkům na děti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu,

který potvrzuje příslušný lékař a posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 68

Rozhodnutí

(1)

V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je

povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil.

(2)

Rozhodnutí o dávce se oznamuje též organizaci, která je provede.

§ 69

Podávání žádosti

(1)

O lázeňskou péči se žádá předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje, potvrzuje

a ověřuje příslušný orgán státní zdravotní správy podle zvláštních předpisů.

20

)

(2)

Žádost se podává u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého

pobytu žadatele.

§ 70

Rozhodování

(1)

O poskytování lázeňské péče rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná

podle místa trvalého pobytu žadatele. Při výběru žadatelů o lázeňskou péči se okresní

správa sociálního zabezpečení řídí pořadím zdravotní naléhavosti a dbá na to, aby

byla dávána přednost těm, kteří jsou navrhováni pro nemoci označené v indikačním seznamu

„X“, při stejné diagnóze těm, kteří jsou v dispenzární péči, popřípadě kteří jsou

neschopni práce nebo pracují na rizikových pracovištích, dorostu, účastníkům odboje

a osobám rehabilitovaným podle zákona č. 119/1990 Sb.

(2)

Rozhodnutí o poskytnutí lázeňské péče zašle okresní správa sociálního zabezpečení

žadateli do 6 týdnů od projednání jeho žádosti. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení

okresní správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, datum projednání

žádosti o lázeňskou péči, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem. Dále v něm

musí být uvedeno místo léčení, léčebna, nástupní termín a výše úhrady ze strany žadatele.

(3)

Nemůže-li být lázeňská péče poskytnuta z důvodu nedostatku poukazů, oznámí okresní

správa sociálního zabezpečení písemně tuto skutečnost žadateli, s tím, že si jeho

žádost ponechává k vyřízení v dalším období, které je omezeno dobou platnosti vystaveného

tiskopisu. Oznámení zašle okresní správa sociálního zabezpečení žadateli do 6 týdnů

po projednání jeho žádosti. Pokud ve stanoveném období nemohlo být rozhodnuto o poskytnutí

lázeňské péče, tato skutečnost se již žadateli neoznamuje.

(4)

V případech, kdy lázeňská péče nemůže být poskytnuta z jiných důvodů, než je uvedeno

v odstavci 3, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí, které zašle žadateli

do 6 týdnů od projednání jeho žádosti. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení okresní

správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, odůvodnění, proč

nemůže být lázeňská péče poskytnuta, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem.

(5)

Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče,

je příslušná též k rozhodování o

a)

použití jiného dopravního prostředku než stanoví předpisy o lázeňské péči, a

b)

povolení průvodce pro doprovod žadatele do lázeňské léčebny a zpět, a to na základě

návrhu jeho ošetřujícího lékaře.

(6)

Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče,

je příslušná též doporučovat lázeňské léčebně v případech stanovených zvláštními předpisy

20

)

povolení průvodce – ošetřovatele pro žadatele, a to na návrh jeho ošetřujícího lékaře.

(7)

Proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech lázeňské péče není

možno podat odvolání ani jiný opravný prostředek.

(8)

Obecné předpisy o správním řízení

11

)

se na řízení o lázeňské péči nevztahují.

§ 71

Přidělování poukazů

(1)

Poukazy na lázeňskou péči jsou přidělovány okresní správou sociálního zabezpečení

na základě zdravotní naléhavosti, s přihlédnutím k počtu poukazů pro jednotlivé indikace

a čtvrtletí.

(2)

Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí řádné vyplnění poukazu dle údajů v

žádosti a jeho zaslání žadateli na základě předložení dokladu o zaplacení příplatku

na lázeňskou péči, zpravidla 4 týdny před nástupním termínem uvedeným na poukazu.

(3)

Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí nejpozději 3 týdny před nástupním termínem

uvedeným na poukazu doplnění žádosti o povolení, včetně čísla poukazu, nástupu léčení,

podpisu a otisku svého razítka a zaslání její první části příslušné lázeňské léčebně.

Druhou část žádosti si ponechá pro svoji evidenci.

(4)

Poukaz vystavený okresní správou sociálního zabezpečení na jméno žadatele, kterému

byla lázeňská péče povolena, je nepřenosný.

(5)

Poukazy může zcela výjimečně z vážných důvodů vyměnit v rámci okresu příslušná okresní

správa sociálního zabezpečení, mezi jednotlivými okresy Česká správa sociálního zabezpečení.

§ 72

Vrácení poukazů

(1)

Nemůže-li žadatel, kterému byl zaslán poukaz na lázeňskou péči, nastoupit z vážných

důvodů lázeňskou péči, je povinen neprodleně vrátit poukaz okresní správě sociálního

zabezpečení, která mu jej přidělila.

(2)

V případě, že příslušný orgán státní zdravotní správy zjistí, že žadateli, kterému

byl již zaslán poukaz na lázeňskou péči, nemůže být tato péče poskytnuta, je žadatel

povinen vrátit poukaz do tří dnů ode dne, kdy mu příslušný orgán státní zdravotní

správy tuto skutečnost oznámil.

§ 73

Předmět řízení

Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování

a)

ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného

poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru,

b)

o pojistném,

c)

o přirážce k pojistnému,

d)

o penále,

e)

o pokutách,

f)

o příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

§ 74

Místní příslušnost

(1)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace,

popřípadě malé organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud se dále nestanoví

jinak.

(2)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a)

sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká

této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému,

b)

místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení

rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo o pokutě pro

osobu samostatně výdělečně činnou nebo pro spolupracující osobu.

§ 75

Rozhodnutí

(1)

O pojistném, penále a přirážce k pojistnému rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení

formou platebního výměru, který musí obsahovat též označení organizace, popřípadě

malé organizace, které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému předepisuje

a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné musí dále obsahovat též poučení

o povinnosti platit penále.

(2)

O pojistném včetně jeho příslušenství, přirážce k pojistnému a o penále může okresní

správa sociálního zabezpečení rozhodovat též formou výkazu nedoplatků.

(3)

Ve výkazu nedoplatků pojistného se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu závodu k určitému

dni. Tento stav vyplývá z částek, které organizace sama vykázala, z částek, které

jí byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství, jímž jsou náklady

na vymáhání pojistného, po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat

též označení organizace, jíž se nedoplatky pojistného vykazují, dlužnou částku a den,

ke kterému byla zjištěna, popřípadě penále a příslušenství, které má být zaplaceno

s vykázaným nedoplatkem a poučení o vykonatelnosti.

(4)

Pokud není v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru

a výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení.

11

)

§ 76

Oznámení rozhodnutí

Rozhodnutí o přirážce k pojistnému se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích,

z jejichž důvodu se přirážka ukládá.

§ 77

Vykonatelnost rozhodnutí

Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení

uplynulo 15 dnů; výkaz nedoplatků je vykonatelný, jakmile byl doručen.

§ 78

(1)

Odkladný účinek nemá odvolání podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka snížena nebo

odňata nebo jímž byla zastavena její výplata.

(2)

Proti rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce dávky vrátit přeplatek

na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech

nemocenského pojištění, která byla vydána v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek

k soudu.

21

)

§ 79

(1)

Ostatní rozhodnutí, než která jsou uvedena v § 77, jsou vykonatelná, jestliže je

již nelze napadnout odvoláním

22

)

ani opravným prostředkem (§ 78 odst. 2).

(2)

Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 78 odst.

2), je v právní moci.

22

)

§ 80

(1)

Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění,

jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon

rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také

dokladem k vydání příkazu k vybrání.

(2)

Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského

pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním

stupni řízení.

§ 81

Zahájení řízení

(1)

Řízení o dávku důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti. Za

den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil

na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

(2)

Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového zabezpečení se

zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí

o této změně, není-li stanoveno jinak.

(3)

Zahájení řízení o dávku důchodového zabezpečení brání tomu, aby v téže věci probíhalo

jiné řízení.

§ 82

Podávání žádosti o dávky důchodového zabezpečení

(1)

Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a okresní správy

sociálního zabezpečení s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2)

Žádost o dávku důchodového zabezpečení podávají

a)

pracovníci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí,

jde-li o občana, jehož zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění

svých zaměstnanců jako organizace,

b)

členové družstva, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, u družstva, jehož

jsou členy,

c)

občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v

pracovním poměru, u organizace nebo orgánu, který pro ně vede záznamy a plní další

povinnosti důchodového zabezpečení,

d)

občané, jejichž zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění

svých zaměstnanců jako organizace, u okresní správy sociálního zabezpečení,

e)

ostatní občané u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3)

Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají

z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového

zabezpečení u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního

nebo jiného poměru.

(4)

Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku

důchodového zabezpečení u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí

žádosti těchto občanů o dávku důchodového zabezpečení. Pozůstalí po nepracujících

důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.

(5)

Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového zabezpečení práce neschopen

a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý

po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl

občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení.

(6)

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost

o dávku důchodového zabezpečení, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře

o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za

občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě

plné moci.

(7)

Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu,

podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon

vazby.

§ 83

(1)

Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82

odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového zabezpečení; nesmí odmítnout

sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok

na dávku důchodového zabezpečení nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2)

Organizace předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení

příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. V téže lhůtě předkládá žádost, kterou

sepsala okresní správa sociálního zabezpečení, České správě sociálního zabezpečení.

§ 84

Důkazní prostředky

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení lze použít k důkazu tištěné nebo fotografické

produkty výpočetní, mikrografické a jiné obdobné techniky místo originálu listiny,

podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit

originál nebo notářsky ověřený opis listiny.

§ 85

Prokazování některých dob zaměstnání a náhradních dob

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení se prokazují

a)

doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným orgánem,

b)

doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

c)

doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako

pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala

manžela ženy do zahraničí,

d)

doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací

příkaz k nastoupení civilní služby,

e)

doba nezaměstnanosti potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče

o zaměstnání.

§ 86

Rozhodnutí

(1)

Rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení uvedených v § 7 písm. a) až c) zákona

o sociálním zabezpečení se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení

rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno

v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem,

příjmením a funkcí pracovníka odpovědného za vydání rozhodnutí.

(2)

Písemné rozhodnutí se nevydává

a)

jestliže jde o hromadné úpravy dávek uvedených v odstavci 1 podle zvláštního zákona

o zvyšování důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení,

b)

o tom, že do ciziny se dávky uvedené v odstavci 1 nevyplácejí.

(3)

Orgán rozhodující o invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne

bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo invalidním důchodu, jestliže

v průběhu řízení zjistí, že občan je částečně invalidní nebo invalidní.

(4)

V řízení o přiznání podpory při narození dítěte a pohřebného se vydává písemné rozhodnutí

jen, jestliže se dávka nepřiznává vůbec nebo v požadovaném rozsahu.

(5)

V řízení o lázeňské péči podle § 7 písm. d) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení se

postupuje podle § 69 až 72.

§ 87

Podkladové rozhodnutí

(1)

Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového

zabezpečení, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o

zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti

o takovou dávku.

(2)

Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového

zabezpečení, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat

o dávce důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.

§ 88

Námitky

(1)

Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 písm. a) lze uplatnit do 60 dnů po splátce

dávky důchodového zabezpečení, od které byla provedena změna její výše, námitky.

(2)

Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého

pobytu poživatele dávky důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení

postoupí námitky do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.

(3)

Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly,

rozhodnutí o úpravě dávky důchodového zabezpečení provedené podle § 86 odst. 2 písm.

a).

§ 89

Opravné prostředky

(1)

O opravném prostředku proti rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení

uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 až 8, písm. b) a c) zákona o sociálním zabezpečení rozhoduje

orgán, o němž to stanoví zákon o sociálním zabezpečení.

23

)

(2)

Zruší-li orgán uvedený v odstavci 1 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení,

vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí.

(3)

Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí dávky důchodového zabezpečení

nebo zastavení její výplaty a proti rozhodnutí vydanému podle § 106 odst. 4 zákona

o sociálním zabezpečení nemá odkladný účinek.

§ 90

Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují

a)

rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového zabezpečení nepřiznává, odnímá, snižuje nebo

se zastavuje její výplata, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem

vyplacené částky,

b)

předvolání poživatele dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním

stavem nebo občana se změněnou pracovní schopností k vyšetření zdravotního stavu nebo

jinému odbornému vyšetření.

§ 91

Předmět řízení

Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity

zahrnuje

a)

posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

b)

zastavení výplaty nemocenského,

c)

rozhodování o invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až

98.

§ 92

Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého

dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán invalidním

nebo částečně invalidním

a)

v řízení na základě jeho žádosti o invalidní nebo částečný invalidní důchod,

24

)

nebo

b)

v řízení podle § 94 až 98.

§ 93

(1)

Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o invalidní nebo částečný invalidní důchod

dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důchodů mu byl přiznán,

zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného

důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění nebo

nemocenském zabezpečení

25

)

(dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“) neskončila již dříve.

(2)

Rozhodnutí o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká

správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního

zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o invalidní nebo částečný invalidní

důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci

nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod

přiznán.

§ 94

(1)

Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské,

nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto

důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že

zaměstnanec není ani invalidní, ani částečně invalidní, zahájí na podnět lékařské

poradní komise okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání invalidity nebo

částečné invalidity.

(2)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého

pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.

(3)

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a)

místem pracoviště zaměstnance neschopného práce, pokud je na tomto pracovišti závodní

ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b)

sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, pokud jde o

občana v době výkonu trestu odnětí svobody, případě vazby.

§ 95

Posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec

neschopný práce invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani invalidní ani částečně

invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení

rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu

lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu.

Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci,

popřípadě jinému plátci nemocenského.

§ 96

(1)

Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán,

který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce, jeho

ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho

zdravotního stavu. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

(2)

Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec

neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nemá odkladný účinek pro rozhodování

o další výplatě nemocenského.

§ 97

Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna invalidita nebo částečná

invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě

nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání

invalidního nebo částečného invalidního důchodu.

§ 98

(1)

Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o invaliditě zaměstnance neschopného

práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského, výplatu nemocenského

po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(2)

Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance

neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského

dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce

ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(3)

Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek,

zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne

následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve,

než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost

trvá.

(4)

Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění

25

)

skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě

jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí

doby.

§ 99

Náhrada nákladů řízení

(1)

Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost

občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k jednání posudkové

komise tohoto orgánu nebo se pro potřeby této komise podvolil vyšetření zdravotního

stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o

přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené podle § 94.

(2)

Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení

správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.

(3)

Náhrada nákladů náleží

a)

rodinným příslušníkům a průvodcům občanů uvedených v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující

lékař, že tito občané potřebují průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného

orgánu,

b)

zákonným zástupcům těchto občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření

nebo jednání příslušného orgánu, pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu

nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.

§ 100

Náhrada jízdních výdajů

(1)

Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků,

s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání

a zpět.

(2)

Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se

hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než

100 kilometrů. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné

použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3)

Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného,

náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné

jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4)

Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití

vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem

na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými

obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího

lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového

vozidla.

§ 101

Náhrada ušlého výdělku

(1)

Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo

jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.

(2)

Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1

a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě

pracovní odměny.

§ 102

Stravné a nocležné

(1)

Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.

26

)

(2)

Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití

veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny

téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

(3)

Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li

stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.

§ 103

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané

výši.

§ 104

Uplatnění nároku na náhrady

Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u

orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se

občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými

doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.

§ 105

Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost

vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.

27

)

§ 106

Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí

předpisů o sociálním zabezpečení.

§ 107

Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise okresní

správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý

zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí,

jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu

pro bezmocnost.

§ 108

Platnost předpisů o správním řízení

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění

a důchodového zabezpečení obecné předpisy o správním řízení.

11

)

§ 109

Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení.

§ 110

Žádost o dávku

(1)

Příslušník Policie České republiky podává žádost o dávku důchodového zabezpečení

u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky podává

žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění

podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u ministerstva vnitra České republiky.

(2)

Příslušník Sboru nápravné výchovy podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u

útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý

po příslušníku Sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového

zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.

§ 111

Odvolací řízení

(1)

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra České republiky

nebo ministerstva spravedlnosti České republiky o dávce lze podat písemně odvolání

do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění

tvrdosti a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.

(2)

Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li

tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému

k rozhodnutí o odvolání.

(3)

Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí

vydal.

(4)

Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději

však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout,

musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.

(5)

Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

§ 112

Pro řízení ve věcech důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a

Sboru nápravné výchovy ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí.

§ 113

Podávání žádostí o dávky

(1)

Žádost o zaopatřovací příspěvek podává člen rodiny občana konajícího službu v ozbrojených

silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle

místa svého trvalého pobytu.

(2)

Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu podává občan konající službu v ozbrojených

silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle

místa jeho trvalého pobytu před nástupem služby v ozbrojených silách (civilní služby).

(3)

Žádost o náhradu výdělku při službě v ozbrojených silách nebo při civilní službě

podává osoba samostatně výdělečně činná u okresní správy sociálního zabezpečení, příslušné

podle místa svého trvalého pobytu.

§ 114

Způsob uplatnění nároku na dávky

Nárok na dávky uvedené v § 113 se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu.

§ 115

Přizná-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového zabezpečení, která vylučuje

poskytování jiné dávky důchodového zabezpečení jím vyplácené, avšak přiznané jiným

orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok

na výplatu důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního nebo za výsluhu

let a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který

vyplácí důchod starobní, invalidní, částečný invalidní nebo za výsluhu let.

§ 116

Lhůty pro výplatu dávek

(1)

Dávky důchodového zabezpečení se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách

určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak. Výchovné se vyplácí spolu s důchodem,

k němuž náleží; při přiznání výchovného náleží tato dávka vždy za celý kalendářní

měsíc. Zvýšení důchodu pro bezmocnost se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží.

(2)

Dávky důchodového zabezpečení, s výjimkou výchovného, mohou být vypláceny zálohou;

zálohy se zúčtovávají za období nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu

z ciziny. Dávky důchodového zabezpečení, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně,

mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující

šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až

při nejbližším vyúčtování.

(3)

Dávky důchodového zabezpečení do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách

po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného.

§ 117

Dávky důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné

výchovy se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín

a způsob výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři vnitra a spravedlnosti

České republiky.

§ 118

Výplata dávky důchodového zabezpečení zvláštnímu příjemci

(1)

Zvláštním příjemcem dávky důchodového zabezpečení je

a)

občan určený rozhodnutím obce podle § 10,

b)

občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním

úkonům, a to od tohoto dne.

(2)

Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí způsobilosti

k právním úkonům požádat plátce dávky důchodového zabezpečení, aby dávka byla již

vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu

příjemci.

§ 119

Výplata dávek do psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné a ústavu sociální

péče

(1)

Plátce důchodu vyplácí zůstatek důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným

v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné a v ústavech sociální péče

k 15. dni v kalendářním měsíci. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu

se nezúčtovávají.

(2)

Důchodcům umístěným v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné vyplácejí

orgány ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti České republiky zůstatek důchodu

ve výplatním termínu stanoveném podle § 117. To platí též, je-li důchodce umístěn

v ústavu sociální péče.

§ 120

Způsob krácení vdovského důchodu a důchodu za výsluhu let pro souběh s příjmem z výdělečné

činnosti

(1)

Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti

zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace,

pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce

se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z

této činnosti. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobu,

zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

(2)

Důchody za výsluhu let a vdovské důchody vyplácené orgány ministerstva vnitra a ministerstva

spravedlnosti České republiky se krátí od splátky důchodu splatné v dubnu pro další

období podle skutečně dosažených příjmů v předchozím kalendářním roce. Ustanovení

§ 120 odst. 1 věty první platí i zde.

§ 121

Placení pojistného za dobu zaměstnání v cizině

(1)

Pojistné za doby zaměstnání v cizině

14

)

se platí na základě přihlášky na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(2)

Placení pojistného se ukončuje na základě odhlášky.

(3)

Pojistné se platí za celý kalendářní měsíc. Pokud se občan s okresní správou sociálního

zabezpečení nedohodne jinak, platí se dopředu v měsíčních splátkách.

(4)

Ustanovení § 49 odst. 1 platí zde obdobně.

§ 122

Pracovníci organizací jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými

se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti

s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti

může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.

§ 123

Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí podle příslušných dokladů. Doklady k výplatě

dávek musí být podepsány pověřenými zaměstnanci organizace či okresní správy sociálního

zabezpečení.

§ 124

Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění

z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních

a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných

před 1. říjnem 1988.

§ 125

(1)

Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o mateřském příspěvku

28

) se řídí právními předpisy platnými před 1. říjnem 1990.

(2)

Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o vdoveckém příspěvku

29

) se řídí právními předpisy platnými před 1. lednem 1992.

§ 126

(1)

V období do 31. prosince 1992 může Česká správa sociálního zabezpečení se souhlasem

ministerstva zřizovat

a)

místní správy sociálního zabezpečení pro obvody, které jsou shodné s územními obvody

obcí, popřípadě několika obcí,

b)

oblastní správy sociálního zabezpečení pro obvody vytvořené z několika územních obvodů

okresních, popřípadě místních správ sociálního zabezpečení.

(2)

Česká správa sociálního zabezpečení určí

a)

které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti okresní správy sociálního

zabezpečení bude vykonávat místní správa sociálního zabezpečení,

b)

které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti České správy sociálního

zabezpečení, bude vykonávat oblastní správa sociálního zabezpečení.

§ 127

Prováděcí předpisy

Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu složení a jednání posudkových komisí

okresních správ sociálního zabezpečení a posudkových komisí ministerstva.

§ 128

Zákon č.

54/1956 Sb.

, o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964

Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného

opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984

Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona

č. 306/1991 Sb., s působností pro Českou republiku se mění takto

1.

§ 12 odst. 3, § 46 odst. 1, § 53, 57a, 57b a 58 se vypouštějí.

2.

V § 15 odst. 5 se slova „posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy

„příslušného orgánu“.

§ 129

Vyhláška č.

91/1958 Sb.

, kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského

pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb.,

vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 262/1990 Sb., se

s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto

1.

§ 1, 5, 6 a 11, § 12 odst. 1, 2, 3, 4, 6 a 7, § 13, 14, 15, 18, 24, § 25 odst. 1,

2, 3 věta druhá a odst. 4, § 26 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta třetí, § 27 odst. 3 a

4, § 28 odst. 3 a 4, § 28a, 29, 30, 31, 32, 35 až 39, 43, 45 až 50, § 51 odst. 1 a

3, § 52 až 54 a 59 se vypouštějí.

2.

V § 25 odst. 3 větě první se slova „předepíše mu příslušný orgán platebním výměrem

4

)“ nahrazují slovy „je povinen uhradit“.

§ 130

Zákon č.

103/1964 Sb.

, o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění

zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 53/1968 Sb., zákona č. 89/1968

Sb., zákona č. 143/1968 Sb., zákona č. 207/1968 Sb., zákona č. 2/1969 Sb., zákona

č. 125/1970 Sb., zákona č. 126/1970 Sb., zákona č. 133/1970 Sb., zákona č. 99/1972

Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983

Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona

č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., se s působností

pro Českou republiku mění takto

1.

§ 91 odst. 2 věta druhá, § 113, 116, 117, § 118 odst. 1 a 2, § 121 až 123 se vypouštějí.

2.

V § 8 odst. 4 se slova „okresní posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují

slovy „příslušného orgánu“.

§ 131

Vyhláška Ústřední rady odborů č.

143/1965 Sb.

, o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 178/1968

Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb.,

vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb., vyhlášky

č. 239/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb., se s působností pro Českou republiku mění

takto

1.

§ 36 odst. 1, § 37, 42, 46 a 54, § 60 odst. 1, § 63 odst. 2 věta druhá, § 72 odst.

2, § 75, 76, § 77 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odst. 2 a § 78 odst. 1 až 3 se vypouštějí.

2.

V § 35 druhé větě se slova „rozhodne příslušný orgán nemocenského pojištění o“ nahrazují

slovy „lze prodloužit“.

3.

V § 35 třetí větě se slova „se podle zdravotních poměrů pracovníka rozhodne o případném

dalším prodloužení“ nahrazují slovy „lze podle zdravotních poměrů pracovníka poskytování

nemocenského případně dále prodloužit“.

4.

V § 67 se ve větě druhé vypouští část věty za středníkem.

§ 132

Zákon ČNR č.

114/1988 Sb.,

o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění

zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb.,

zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb. a zákona ČNR č. 144/1991 Sb.,

se mění takto

1.

§ 1 odst. 1 písm. b), c) a e), § 1 odst. 3 písm. a), b) a d), § 2 odst. 1 písm. b)

a c), § 2 odst. 2, 3 a 4, § 3, 4, 7, 8 a 9, § 52 odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), b)

a c), § 54 odst. 3, § 56 odst. 1, 4 a 5, § 56a, § 57 odst. 1, § 58 písm. b), f), g)

a h) se vypouštějí.

2.

V § 53 písm. a) slova „dávky důchodového zabezpečení a“ se vypouštějí.

3.

V § 54 odst. 5 se slova „a), c) a“ vypouštějí.

4.

V § 55 se slova „nemocenského pojištění a“ vypouštějí.

5.

V § 58 v předvětí se vypouštějí slova „v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány“.

§ 133

Zrušovací ustanovení

Zrušují se s působností pro Českou republiku

1.

§ 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č.

141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění

vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky

č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

2.

§ 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá,

§ 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního

zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků

v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky

č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970

Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb.,

vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky

č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988

Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.

3.

§ 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v

mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972

Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona

č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991

Sb.

4.

§ 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků

na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988

Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

5.

§ 5 a 6 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách

v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984

Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.

6.

§ 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících

pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.

7.

§ 145b a 145c vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975

Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979

Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb.,

vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky

č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988

Sb.

8.

§ 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední

rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování

dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č.

155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987

Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb.,

vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

9.

§ 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2

věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120,

121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126,

137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1

a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991

Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení,

nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového

zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného

orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací

při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně

činných).

10.

§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, §

34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta

druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1,

§ 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164,

165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky

č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990

Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky

č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového

zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve

věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně

činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup

těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení

osob samostatně výdělečně činných).

11.

§ 8, 9 a 10 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb.,

o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.

12.

§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České

republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon

České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

13.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 183/1991 Sb., o

přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).

§ 134

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.