Zákon 57/1948 Z. z. o zálohování výživného dětem.

§ 1

(1)

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na děti mladší 18 let věku, které jsou československými

státními občany, jejichž nárok na výživné vůči osobám povinným poskytovati jim výživu

byl stanoven pravoplatným soudním rozhodnutím, soudním smírem nebo vykonatelným notářským

(veřejnonotářským) spisem, je-li vymáhání nároku na výživné obtížné (dále jen „oprávněné

osoby“).

(2)

Vymáhání nároku na výživné jest obtížné, lze-li důvodně míti za to, že by exekuce

v dohledné době nevedla k cíli, zejména nebylo-li možno exekucí, vedenou pro splatnou

dávku výživného, dosíci uspokojení nároku v době 3 měsíců od povolení exekuce.

(3)

Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí prominouti

podmínku československého státního občanství v jednotlivých případech hodných zvláštního

zřetele.

§ 2

Jsou-li jinak splněny podmínky uvedené v

§ 1

, lze ustanovení tohoto zákona vztáhnouti i na děti starší 18 let věku, nikoliv však

starší 24 let věku,

a)

pokud se připravují vědecky nebo odborně pro své budoucí povolání (jako studující

na řádném učilišti, učni, praktikanti a pod.), nebo

b)

pokud jsou pro duševní nebo tělesnou vadu nezpůsobilé k výdělku, nepřevýšil-li v

předchozím kalendářním čtvrtletí jejich vlastní příjem včetně výživného částku 1 800

Kčs.

§ 3

Zálohování dávek výživného

(1)

Stát poskytuje za předpokladů uvedených v

§§ 1 a 2

prostřednictvím komisí „okresní péče o mládež“, zřízených podle

§ 1 zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb.

, o organisaci péče o mládež (dále jen „komise“), oprávněným osobám na jejich žádost

zálohy na výživné, a to ve výši nejblíže splatné měsíční dávky výživného (

§ 6, odst. 4

), vždy k pátému dni každého měsíce, po dobu, dokud trvají předpoklady podle

§§ 1 nebo 2

.

(2)

Oprávněné osoby nesmějí si ponechati bez souhlasu komise nijaké plnění od dlužníka

nebo poddlužníka, placené na úhradu dávek výživného splatných po dni, kdy byla poskytnuta

první záloha. Ponechá-li komise toto plnění oprávněné osobě, zastavuje se výplata

zálohy na výživné na dobu, které odpovídá výše plnění dávek dlužníkem nebo poddlužníkem.

§ 4

Právní následky poskytnutí zálohy

(1)

Poskytnutím zálohy podle

§ 3

přechází nárok oprávněné osoby na výživné na stát, a to do výše poskytnuté zálohy

(

§ 3, odst. 1

,

§ 6, odst. 4

).

(2)

Pro vymáhání nároku uvedeného v odstavci 1 státem platí předpisy o vymáhání nároku

na výživné oprávněnou osobou.

(3)

Dlužník je povinen platiti komisi vedle dlužné dávky výživného zvláštní příspěvek

ve výši 10 % této dávky, který připadá státu.

§ 5

Vstup státu do zajišťovací exekuce

Vede-li oprávněná osoba exekuci k zajištění nároku na výživné, vstupuje stát do tohoto

řízení na místo vymáhajícího věřitele, jakmile komise oznámí exekučnímu soudu, že

stát převzal placení záloh na výživné podle

§ 3

(

§ 6, odst. 3

). Vůči poddlužníku jest změna vymáhajícího věřitele účinná až ode dne, kdy byl soudem

o tom zpraven.

§ 6

Řízení

(1)

Žádost o poskytnutí zálohy na výživné podá oprávněná osoba na úředním tiskopise,

vydaném ministerstvem sociální péče, u komise, v jejímž obvodu má své bydliště.

(2)

Výměr, jímž povolí poskytování záloh, doručí komise též dlužníkovi s výzvou, aby

jí platil dávky výživného splatné od té doby, od kdy byla záloha povolena, jakož i

zvláštní příspěvek podle

§ 4, odst. 3

.

(3)

Komise vyrozumí o poskytnutí zálohy poručenský (opatrovnický) soud a, je-li vedena

proti dlužníkovi exekuce k zajištění nároku na výživné, též exekuční soud.

(4)

Má-li komise za to, že některou z veřejných listin uvedených v

§ 1, odst. 1

bylo výživné určeno vyšší částkou, než která odpovídá majetkovým a výdělkovým poměrům

povinné osoby, navrhne poručenskému (opatrovnickému) soudu, aby výši výživného z tohoto

hlediska přezkoušel. Zjistí-li soud, že je výživné stanoveno příliš vysokou částkou,

stanoví je pro obor tohoto zákona tak, aby bylo přiměřené; komise poskytne zálohu

pouze ve výši takto stanovené. Nárok oprávněné osoby na rozdíl mezi poskytnutou zálohou

a výživným, stanoveným veřejnou listinou uvedenou v

§ 1, odst. 1

, vůči povinné osobě není tímto ustanovením dotčen.

§ 7

Povinnost hlášení

Oprávněné osoby jsou povinny bez průtahu oznámiti komisi všechny okolnosti rozhodné

pro další poskytování záloh a závažné pro vymáhání záloh na dlužníkovi.

§ 8

Trestní ustanovení

Jednání a opominutí příčící se ustanovení

§ 3, odst. 2

nebo

§ 7

, trestá, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbor pokutou do 10 000

Kčs nebo vězením (uzamčením) do 1 měsíce. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se

náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 1 měsíce.

§ 9

Spolupůsobení veřejných úřadů

Při provádění tohoto zákona jsou povinny spolupůsobiti soudy a veřejné úřady a orgány.

§ 10

Osvobození od poplatků a dávek

Podání, vysvědčení a úřední úkony, jichž je třeba k řízení podle tohoto zákona, s

výjimkou řízení soudního, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech

správních.

§ 11

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1948; provede jej ministr sociální péče

v dohodě s ministry financí, vnitra a spravedlnosti.