ZÁKON 55/1947 Z. z. o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu.

§ 1.

(1)

V zájmu zabezpečení výživy národa musí býti veškerá zemědělská půda obdělána podle

zemědělského výrobního plánu. Za tím účelem bude všemi příslušnými úřady a orgány

veřejné správy usilováno o opatření dostatečného množství pracovních sil, o opatření

dostatečného množství zemědělských strojů a jiných provozních zařízení a o organisování

vzájemné spolupráce zemědělců, jakož i pomoci příslušníků jiných povolání.

(2)

K trvalé přeměně orné půdy na půdu jinak obhospodařovanou, na př. na louky, pastviny,

lesy nebo rybníky, nejedná-li se o přeměnu podle dvouletého hospodářského plánu, je

třeba souhlasu okresního národního výboru, který rozhodne na základě doporučení okresního

sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

§ 2.

Nemůže-li vlastník obdělati zemědělskou půdu pro nedostatek pracovních sil nebo potřebných

provozních zařízení (na př. živého nebo mrtvého inventáře), takže musí věděti, že

by zůstala zcela nebo zčásti ležeti ladem, jest povinen oznámiti to místnímu národnímu

výboru, v jehož obvodu tato půda leží, se žádostí, aby mu byla poskytnuta vhodná pomoc;

oznámení jest povinen učiniti včas, aby místní národní výbor mohl zaříditi výpomoc

při obdělávání. Místní národní výbor přezkouší oznámení, a shledá-li je odůvodněným,

učiní neprodleně potřebná opatření, a to především podle zásad dobrovolné sousedské

výpomoci, nebo podle ustanovení

části II

.

§ 3.

(1)

Neobstaral-li vlastník úmyslně nebo z nedbalosti obdělání zemědělské půdy zcela nebo

zčásti, ač ji podle svých osobních poměrů obdělati mohl, zjedná místní národní výbor

z úřední moci výpomoc podle ustanovení části II, nebo přikáže neobdělanou zemědělskou

půdu na dobu 3 hospodářských let jiným zemědělským podnikatelům v obci do povinného

pachtu; zemědělský podnikatel jest povinen přijmouti zemědělskou půdu do povinného

pachtu v rozsahu, v jakém ji může svými prostředky, zejména svými vlastními pracovními

silami, po případě za použití ustanovení uvedených v části II, obdělati a na ní řádně

hospodařiti bez újmy pro svůj vlastní podnik. Při přikázání povinného pachtu budiž

důsledně dbáno toho, aby jednotlivé zemědělské závody nebyly pracovně přetěžovány.

Nebude-li možno přikázati neobdělanou půdu do povinného pachtu, může místní národní

výbor převzíti tuto půdu do vlastního hospodaření za podmínek podle tohoto zákona.

(2)

Jinak může býti opatření podle odstavce 1 učiněno, požádá-li o to vlastník, který

sám nemůže obdělání zemědělské půdy obstarati.

§ 4.

(1)

Na návrh místního národního výboru určí při přikázání zemědělské půdy do povinného

pachtu (

§ 3

) okresní národní výbor v mezích platných předpisů výši ročního pachtovného a dobu

jeho splatnosti. Při tom uváží všechny okolnosti, zejména stav půdy dané do povinného

pachtu, tak, aby jeho rozhodnutí odpovídalo zásadám slušnosti, jak se zřetelem na

povinného pachtýře, tak i se zřetelem na osobu, jejíž majetek se dává do povinného

pachtu. Roční pachtovné nelze však v žádném případě stanoviti menší částkou, než kolik

činí u půdy, přikázané do povinného pachtu, daň pozemková i s přirážkami a obecní

dávky v roce, který předcházel rok, v němž se povinný pacht zřídí.

(2)

Povinný pachtýř je povinen pozemek, daný do povinného pachtu, obdělávati a hospodařiti

na něm. Jest povinen zejména pozemek hnojiti podle pravidel obvyklého hospodaření

a zjednati i ostatní předpoklady k řádnému jeho užívání. Jest povinen dále odváděti

ve stanovenou dobu propachtovateli pachtovné, které bylo určeno.

(3)

Změny ve vlastnictví k zemědělské půdě, dané do povinného pachtu, se nedotýkají práv

povinného pachtýře.

§ 5.

Je-li podle poměrů v obci možné, aby i nezemědělské půdy, které ani zemědělsky ani

jiným způsobem není využito (na př. stavební pozemky), bylo využito k pěstování užitečných

rostlin, může místní národní výbor po slyšení vlastníka dáti takovouto půdu způsobilým

osobám, které to potřebují, na př. též chovatelům drobného hospodářského zvířectva,

podle okolností i do bezplatného užívání, při čemž jeho dobu stanoví tak, aby užití

pozemku k původnímu účelu (na př. ke stavbě) nebylo ztíženo.

§ 6.

Ustanovení

§§ 1 až 4

o vlastníku zemědělské půdy platí přiměřeně i o poživatelích, pachtýřích a jiných

uživatelích zemědělské půdy, jakož i o osobách, které jsou za správu zemědělské půdy

odpovědny.

§ 7.

(1)

Nelze-li vystačiti s organisováním dobrovolné sousedské výpomoci (

§ 1, odst. 1

) a nestačí-li k obdělání zemědělské půdy výpomoc zemědělských strojních stanic a

nemohou-li si vlastníci zemědělské půdy opatřiti provozní zařízení včas ani jiným

způsobem, jsou držitelé zemědělských provozních zařízení (dále jen „zařízení“), na

př. nářadí, strojů a ve výjimečných případech též koňských a volských potahů, povinni,

a to i když sami nejsou zemědělci, podle vlastního rozhodnutí buď přenechati tato

zařízení k použití jiným osobám k provedení nutných zemědělských prací, nebo sami

tyto práce provésti; v každém případě vlastník zařízení určí osobu, která bude zařízení

obsluhovati. Tato povinnost se nevztahuje na držitele nových zařízení, která jsou

ve skladech výrobců nebo obchodníků (včetně družstev), a na držitele zemědělských

strojních stanic. Zemědělskými strojními stanicemi podle tohoto zákona se rozumějí

stanice, zřízené ministerstvem zemědělství, na Slovensku Ústavem pro mechanisaci zemědělské

výroby při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2)

Pokud držitelé sami nutně potřebují svých zařízení pro provoz vlastního podniku,

jsou zproštěni povinností stanovených v předcházejícím odstavci; použití vysokobřezích

klisen je v každém případě vyloučeno.

§ 8.

Jsou-li zařízení v poškozeném stavu, může místní národní výbor naříditi jejich vlastníku,

aby je uvedl do stavu způsobilého k užívání. Této povinnosti se může vlastník zbaviti,

nabídne-li poškozená zařízení ke koupi za úřední cenu osobám, které požádaly o jejich

použití pro zemědělské práce.

§ 9.

(1)

Robiť opatrenia podľa

§§ 7 a 8

náleží miestnemu národnému výboru obce, v ktorej sú zariadenia, pokiaľ ďalej nie

je uvedené inak.

(2)

Ak nemožno potrebné zariadenia na vykonávanie potrebných poľnohospodárskych prác

zadovážiť v obci, v ktorej obvode sa majú tieto práce vykonať, určí príslušný okresný

národný výbor, z ktorej obce jeho obvodu sa majú zariadenia zadovážiť; miestny národný

výbor tejto obce urobí potom potrebné opatrenia podľa

§§ 7 a 8

.

(3)

Ak nemožno potrebné zariadenia na vykonanie potrebných poľnohospodárskych prác zadovážiť

v obvode okresného národného výboru, určí na jeho návrh krajský národný výbor, z ktorého

okresu jeho obvodu sa majú zariadenia zadovážiť; ak nemožno potrebné zariadenia zadovážiť

ani v obvode krajského národného výboru, určí Ministerstvo pôdohospodárstva kraj,

v ktorého obvode sa potrebné zariadenia zadovážia. Príslušné opatrenia podľa

§§ 7 a 8

urobí okresný národný výbor, v ktorého obvode sú zariadenia, ktoré sa majú prenechať

na použitie. V týchto prípadoch vlastník zariadenia nemusí určiť osobu, ktorá bude

zariadenie obsluhovať.

(4)

Národný výbor, ktorý robí opatrenia o prenechaní zariadenia na použitie podľa odseku

3, zistí sám alebo prostredníctvom miestneho národného výboru stav zariadenia ako

pred jeho prenechaním na použitie, tak aj pri jeho vrátení.

§ 10.

Místní národní výbor stanoví na návrh účastníků za přenechání zařízení a za práce

provedené podle ustanovení

§ 7

náhradu v přiměřené výši podle platných cenových a mzdových předpisů, při čemž na

návrh vlastníka budiž náhrada stanovena v práci, může-li býti pracovní výkon splněn.

Náklady, které vznikly uvedením zařízení do stavu způsobilého k užívání (

§ 8

), rozvrhne místní národní výbor na návrh vlastníka přiměřeně na vlastníka a na osoby,

které žádaly za použití, přihlížeje k hospodářskému významu opravy pro všechny zúčastněné

a k rozsahu, v jakém těchto zařízení bylo nebo bude jimi užíváno. Nebude-li opraveného

zařízení z jakéhokoliv důvodu použito, jsou přece osoby, které žádaly za použití,

povinny přispěti podle ustanovení předchozí věty; prodá-li vlastník opravené zařízení

do 2 let od provedení opravy, je povinen těmto osobám částky, které zaplatily, vrátit.

§ 11.

Ustanovenia

§§ 7, 8

a

10

možno primerane použiť aj na hospodárske budovy a hospodárske zariadenia (stajne,

pivnice a pod.), určené na prevádzanie poľnohospodárstva, ak sa tieto nehnuteľné zariadenia

neužívajú, alebo ak sa užívajú na iný než pôvodný účel, ktoré nie sú účelne využité

a ktorých užitie je so zreteľom na splnenie výrobného plánu v obci potrebné.

§ 11a.

(1)

Okresní národní výbory (státní agronomové) mohou do 31. prosince 1950 v okresech

na Slovensku, které se souhlasem ministerstva zemědělství určí pověřenectvo zemědělství

a pozemkové reformy vyhláškou v Úředním věstníku, činiti opatření a vydávati rozhodnutí

podle

§§ 3 až 5

,

7, 8

,

10 a 11

, neučinil-li místní národní výbor (místní správní komise, komisař) potřebná opatření,

nebo nevydal-li nutné rozhodnutí, včas, nebo je-li nebezpečí, že pro místní poměry

v obci taková opatření a rozhodnutí včas učiněna a vydána nebudou a že zemědělská

půda zůstane neobdělána. Přitom může okresní národní výbor (státní agronom) zrušiti

nebo změniti dřívější rozhodnutí místního národního výboru (místní správní komise,

komisaře), má-li za to, že by jejich provádění nebylo způsobilé zabezpečiti obdělání

veškeré zemědělské půdy v obci. Dobu povinného pachtu lze v těchto případech stanoviti

i na dobu kratší tří let.

(2)

V okresech určených podle odstavce 1 může okresní národní výbor (státní agronom)

uložiti vlastníkům, pachtýřům, poživatelům nebo jiným uživatelům zemědělské půdy pracovní

povinnost, pokud jde o práce potřebné k řádnému hospodaření na pozemcích, na kterých

hospodaří, při čemž může stanoviti podrobný postup těchto prací a dobu jejich provedení.

(3)

Na provedení opatření podle odstavců 1 a 2 dohlíží okresní národní výbor (státní

agronom) podle potřeby zvláště jím ustanovenými zmocněnci (místními, po případě oblastními

důvěrníky); jejich ustanovení vyhlásí v dotčených obcích způsobem v místě obvyklým.

Dekret o ustanovení zmocněncem je zároveň průkazem pro výkon jeho funkce.

(4)

Pokud nejsou zmocněnci, uvedení v odstavci 3, veřejnými zaměstnanci, vykonají do

rukou předsedy okresního národního výboru slib, že budou úkoly jim svěřené plniti

s péčí řádného hospodáře podle nejlepšího vědomí a svědomí. Vykonání slibu se poznamená

na dekretu o ustanovení. Při vykonávání svého úřadu jsou zmocněnci, pokud jde o trestně

právní ochranu, postaveni na roveň veřejným orgánům.

(5)

Zmocněncům (odstavec 3) přísluší odměna, jejíž výši stanoví pověřenec zemědělství

a pozemkové reformy v dohodě se zúčastněnými pověřenci. Náklady spojené s činností

zmocněnců jsou povinni uhraditi vlastníci, pachtýři, poživatelé nebo jiní uživatelé

zemědělské půdy, na niž se působnost zmocněnců vztahuje podle odstavce 3; výši úhrady

připadající na jednotlivé osoby stanoví podle plošné výměry obhospodařované zemědělské

půdy okresní národní výbor podle směrnic, které vydá a v Úředním věstníku vyhlásí

pověřenec zemědělství a pozemkové reformy v dohodě se zúčastněnými pověřenci.

§ 12.

Právní poměry, které vzniknou prováděním ustanovení

§§ 3 až 5

a

7 až 11

jest posuzovati, pokud není jinak stanoveno, přiměřeně podle ustanovení obecného

práva občanského. Přikázání zemědělské půdy, která jest již propachtována, do povinného

pachtu se však nedotýká smluvního pachtovního poměru a povinnosti pachtýře platiti

pachtovné.

§ 13.

(1)

Nedotčeny zůstávají předpisy, podle nichž hospodaření na zemědělské půdě nebo nakládání

s ní je podrobeno zvláštnímu dozoru nebo schválení úřadů nebo veřejných orgánů; zejména

zůstávají nedotčeny

a)

zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb., kterým se podle § 10 zákona ze dne 16. dubna

1919, č. 215 Sb., vydávají ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje právní poměr

k přidělené půdě (zákon přídělový),

b)

zákon ze dne 27. května 1931, č. 93 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o právním

poměru k přidělené půdě (malý zákon přídělový),

c)

zákon ze dne 29. března 1940, č. 90 Sl. z., o povinné úpravě společných pastvin a

o pastvinových kontech, a vládní nařízení ze dne 4. října 1940, č. 250 Sl. z., o úpravě

povrchu a půdy pastvin,

d)

dekret presidenta republiky ze dne 21. června

1945, č. 12 Sb.

, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i

zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret presidenta republiky ze dne

20. července

1945, č. 28 Sb.

, o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými

a jinými slovanskými zemědělci, a nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna

1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku

Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze

dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,

e)

dekret presidenta republiky ze dne 25. října

1945, č. 108 Sb.

, o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(2)

Národní výbory, vykonávajíce svoji pravomoc podle ustanovení

části I

, rozhodnou po schválení úřadu (orgánu), kterému podle předpisů uvedených v odstavci

1 náleží zvláštní dozor nebo schvalování, pokud by tato pravomoc vydaným rozhodnutím

byla dotčena.

§ 14.

Při vydávání rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona postupují národní výbory v

součinnosti s příslušnými složkami Jednotných svazů zemědělců. Nehodlá-li národní

výbor rozhodnouti podle návrhu příslušné složky Jednotného svazu zemědělců, předloží

věc bez prodlení k rozhodnutí nadřízenému národnímu výboru. Přitom jinak platí i na

Slovensku přiměřeně vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech

náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

§ 15.

Kdo přemění bez souhlasu (

§ 1, odst. 2

) ornou půdu na půdu jinak obhospodařovanou, nebo nesplní oznamovací povinnost podle

§ 2

, bude potrestán pro správní přestupek okresním národním výborem pokutou do 2500 Kčs

a v případě, že pachatel byl již pro takový čin potrestán, nebo že vzešla z jeho jednání

značná škoda, pokutou do 10.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty budiž vyměřen

náhradní trest vězení podle míry zavinění do jednoho měsíce.

§ 16.

(1)

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 22. února 1940, č. 140 Sb., o využití pozemků

k pěstování užitečných rostlin, a vládního nařízení ze dne 29. dubna 1940, č. 159

Sb., o zajištění řádného provozu zemědělských podniků, ve znění vládního nařízení

ze dne 25. ledna 1943, č. 41 Sb., se zrušuje.

(2)

Nařízení s mocí zákona ze dne 13. října 1942, č. 203 Sl. z., o povinnosti řádně obdělávati

zemědělskou půdu, a opatření předsedy nejvyššího úřadu pro zásobování ze dne 26. listopadu

1942, č. 526 Úr. n., kterým se provádí nařízení č. 203/1942 Sl. z., se zrušují.

(3)

Pravoplatná rozhodnutí, učiněná podle předpisů uvedených v odstavci 1 nebo 2 před

účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

§ 17.

Tento zákon nabývá účinnosti 7. dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství

v dohodě se zúčastněnými ministry.