ZÁKON 553/1991 Z. z. o obecní policii

§ 1

(1)

Obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo

1

)

obecně závaznou vyhláškou.

(2)

Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti

obce.

2

)

(3)

Každý má právo obracet se na pracovníky obecní policie (dále jen „strážník“) se žádostí

o pomoc; strážníci jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout.

(4)

Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky (dále

jen „policie“).

(5)

Úkoly obecní policie podle tohoto zákona plní v obcích, které jsou městy

3

)

nebo statutárními městy,

4

)

a v hlavním městě Praze městská policie.

§ 2

(1)

Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku strážníci zejména

a)

dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku,

b)

přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku,

c)

dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití,

d)

odhalují přestupky a v rozsahu stanoveném tímto zákonem též ukládají a vybírají v

blokovém řízení pokuty za přestupky,

5

)

e)

upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle konkrétní situace

činí opatření k jejich odstranění.

(2)

Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky, jejichž projednávání

je v působnosti obcí; to neplatí, je-li k projednávání takových přestupků v blokovém

řízení určen zvláštním zákonem jiný orgán.

6

)

Mohou však v blokovém řízení projednávat přestupky podle § 30 odst. 1 písm. a) a

b), § 47, 48, § 49 odst. 1 písm. b) a d) a § 50 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

(3)

Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty též za přestupky proti bezpečnosti

a plynulosti silničního provozu

7

)

spáchané neuposlechnutím zákazu, který vyplývá z místní úpravy silničního provozu.

8

)

§ 3

(1)

Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní

policie jiného člena obecního zastupitelstva.

(2)

Obecní rada může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného

strážníka.

(3)

Obecní policii nesmí řídit poslanec zákonodárného sboru.

§ 4

(1)

Strážníkem se může stát bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky starší

21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle

tohoto zákona.

(2)

Strážníci jsou v pracovním poměru k obci.

(3)

Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích strážníků starosta.

(4)

Strážník smí vykonávat povinnosti a oprávnění podle tohoto zákona, jen má-li platné

osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).

(5)

Osvědčení podle odstavce 4 vydává ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“).

(6)

Osvědčení podle odstavce 4 lze vydat s platností nejdéle na dobu pěti let. Platnost

os-vědčení zaniká ke dni skončení pracovního poměru strážníka; to neplatí, navazuje-li

na skončený pracovní poměr strážníka bezprostředně znovu pracovní poměr strážníka.

(7)

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem odborné předpoklady strážníků

k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto zákona, jakož i způsob jejich ověřování.

§ 5

(1)

Ministerstvo může odejmout osvědčení podle § 4 odst. 4, přestal-li strážník splňovat

některou z podmínek stanovených v § 4 odst. 1 nebo nesplňuje-li předpoklady podle

§ 4 odst. 7.

(2)

V případech uvedených v odstavci 1 může přednosta okresního úřadu platnost osvědčení

pozastavit.

(3)

Pozastaví-li přednosta okresního úřadu platnost osvědčení podle odstavce 2, je povinen

vyrozumět o tom do tří dnů ministerstvo.

(4)

Oprávnění přednosty okresního úřadu ve vztahu ke strážníkům v hl. městě Praze přísluší

ministru vnitra České republiky.

(5)

Ministerstvo nejpozději do 60 dnů od doby pozastavení platnosti osvědčení podle odstavce

2 osvědčení odejme nebo vrátí.

(6)

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vydávání a odnímání

osvědčení.

§ 6

(1)

Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát

cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti

s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod

překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.

(2)

Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona

zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a

okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile

to okolnosti dovolí.

§ 7

(1)

Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok nebo úkon,

nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní

delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

(2)

Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě

učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný

čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud

se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní

policii průkazem obecní policie; vzor průkazu obecní policie je uveden v příloze,

která je součástí tohoto zákona.

§ 8

Strážník není povinen provést zákrok k plnění úkolů podle tohoto zákona, jestliže

a)

je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost

jednání,

b)

k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné

vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

c)

by jeho provedení bylo v rozporu s opatřeními policie nebo jiných ozbrojených bezpečnostních

sborů.

§ 9

(1)

Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii

stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce; vzor

odznaku obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona.

(2)

Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod

odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí rukávu.

§ 10

(1)

Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že

byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti

vstupu nepovolaných osob.

(2)

Strážník je povinen oznámit policii podezření, že byl spáchán přestupek, jehož objasňování

jí přísluší podle zvláštních předpisů.

5

)

(3)

Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek

nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.

(4)

Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření

opírá.

§ 11

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1)

Strážník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k

objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele nebo jiného

správního deliktu, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, a v případě potřeby

ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o

podaném vysvětlení.

(2)

Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3)

Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení

přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám

v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila

nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4)

Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo

státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem

nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(5)

Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců

3 a 4.

(6)

Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku

(dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje obec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil

jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání, anebo ten, kdo má nárok na

náhradu podle zvláštních předpisů.

9

)

(7)

Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů

ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(8)

Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce

1, může být k sepsání zápisu o podaném vysvětlení předvedena.

(9)

Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím

předvedení; po jeho sepsání strážník osobu propustí.

(10)

O předvedení sepíše strážník úřední záznam.

§ 12

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1)

Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení,

data narození a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti,

s níž se zjištění provádí.

(2)

Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby hodnověrným způsobem prokázala svoji totožnost,

a)

jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,

b)

jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního

deliktu,

c)

jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),

d)

jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií.

(3)

Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.

§ 13

Oprávnění předvést osobu

(1)

Strážník je oprávněn předvést na policii osobu podezřelou ze spáchání přestupku,

neprokáže-li osoba hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém

řízení.

(2)

Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odpovídá popisu osoby hledané

policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svou totožnost.

(3)

Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obce podle zvláštních

předpisů.

10

)

(4)

O předvedení se sepíše krátký záznam.

§ 14

Oprávnění odebrat zbraň

(1)

Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo zadržuje,

11

)

nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví

jiných osob, a odebrat ji.

(2)

Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

12

)

(3)

Zbraň odebranou podle odstavce 1 je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění

osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o odebrání

zbraně podle odstavce 1 sepíše strážník úřední záznam a osobě, které byla zbraň odebrána,

vystaví potvrzení.

§ 15

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

(1)

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů obecní policie, je strážník

oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa

nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout.

(2)

Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má

obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.

13

)

§ 16

Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor

(1)

Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda

na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen

„byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná

opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

(2)

Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen

zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3)

Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen

neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit

uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(4)

O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.

§ 17

Oprávnění odejmout věc

(1)

Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže

lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí

14

)

nebo může být zabrána.

15

)

(2)

Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3)

O odnětí věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví

potvrzení o odnětí věci; odňatou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku

rozhodnout, anebo policii, jde-li o přestupek, jehož objasňování přísluší podle zvláštních

předpisů policii.

5

)

§ 18

Donucovací prostředky

(1)

Donucovacími prostředky jsou

a)

hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b)

slzotvorné prostředky,

c)

obušek,

d)

pouta,

e)

úder služební zbraní,

f)

hrozba služební zbraní,

g)

varovný výstřel ze služební zbraně.

(2)

Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít k ochraně bezpečnosti jiné osoby

nebo své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání,

jímž je vážně narušován veřejný pořádek; pouta smí však použít jen při předvedení

osoby, která klade odpor, nebo při zadržení; donucovací prostředek podle odstavce

1 písm. e) je strážník oprávněn použít pouze, jestliže jsou splněny podmínky pro použití

služební zbraně podle § 20 odst. 1.

(3)

Před použitím donucovacích prostředků je strážník povinen vyzvat osobu, proti které

zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou „jménem zákona“, že bude

použito donucovacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví

anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4)

O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní

situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacího

prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního

jednání.

(5)

Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu

zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

§ 19

Použití psa

(1)

Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení

tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.

(2)

Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policií.

§ 20

Použití služební zbraně

(1)

Strážník je oprávněn použít služební zbraň

a)

za podmínek nutné obrany

16

)

nebo za podmínek krajní nouze,

17

)

b)

aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.

(2)

Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze

tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3)

Služební zbraní podle odstavce 1 se rozumí střelná zbraň, jejímž držitelem je podle

zvláštních předpisů

18

)

obec.

(4)

Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje,

aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně.

Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví

anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(5)

Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby

nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž

zákrok směřuje.

§ 21

Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně

(1)

Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění

osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc

a zajistit lékařské ošetření.

(2)

Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník

ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit

lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být

řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.

(3)

O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen

vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), a

sepsat úřední záznam.

§ 22

Zvláštní omezení

Donucovací prostředky, psa a služební zbraň nesmí strážník použít při zákroku proti

těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a

osobě mladší 15 let, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život

a zdraví strážníka nebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze

odvrátit jinak.

§ 23

Dojde-li při použití donucovacích prostředků, psa nebo služební zbraně ke zranění

nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné,

19

)

je osoba, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), povinna neprodleně vyrozumět prokurátora

a nejbližší útvar policie.

§ 24

Náhrada škody

(1)

Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených

tímto zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním

jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(2)

Obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo

s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). Obec se této odpovědnosti může zprostit jen

tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(3)

Obec odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím

pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý

stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána

i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4)

Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady

podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví

nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a)

náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné

odškodnění;

b)

se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým

po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného

odkázány výživou.

(5)

Obec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou

strážníkovi nebo obecní policii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.

§ 25

Školení a výcvik strážníků

(1)

Školení strážníků a jejich výcvik k výkonu oprávnění a používání služebních zbraní

a donucovacích prostředků podle tohoto zákona zajišťuje obec; je povinna tak učinit

do šesti měsíců od přijetí strážníka do pracovního poměru.

(2)

Na žádost obce zajistí výcvik strážníků podle odstavce 1 policie.

§ 26

(1)

Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil

při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení

úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými

osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

(2)

Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen,

byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou

nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.

(3)

Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci

2 starosta nebo jiná pověřená osoba.

§ 27

Podrobnosti o stejnokroji, jakož i o jeho nošení, stanoví obecní zastupitelstvo obecně

závaznou vyhláškou; stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem příslušníků ozbrojených

sil a sborů a dalších sborů nebo organizací zřízených zvláštními zákony.

20

)

§ 28

Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), se mění takto

V § 70 se vypouští věta první a dosavadní věta druhá zní: „Nezřídí-li obecní zastupitelstvo

obecní policii, může pověřit pracovníky obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních

záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti.“.

V poslední větě se slovo „občana“ nahrazuje slovy „osobu přistiženou při páchání přestupku“.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.