Dekret presidenta republiky 54/1945 Z. z. o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry.

§ 1.

(1)

Podle tohoto dekretu se vyšetřují a zjišťují škody, které v době po 17. září 1938

utrpěli českoslovenští státní občané v obvodu zemí České a Moravskoslezské nebo v

cizině na životě, těle nebo na zdraví (usmrcením, vězněním, internováním, deportováním,

zlým nakládáním a pod.) nebo odcizením, zavlečením mimo státní území, zabráním, zničením,

poškozením nebo jinakou ztrátou věcí movitých nebo nemovitých, anebo jiným způsobem

(na výdělku, důchodu a pod.), jestliže tyto škody byly způsobeny

a)

jakýmkoli válečným činem nebo jinakým opatřením některé válčící strany, jejích bojových

jednotek nebo příslušníků,

b)

při dočasné okupaci území republiky Československé orgány okupačních států nebo orgány

jednajícími z jejich příkazů, persekucí z důvodů politických, národních nebo rasových,

nebo

c)

teroristickými akcemi organizací státu nepřátelských nebo osob veřejně nebezpečných.

(2)

Za týchž předpokladů se vyšetřují a zjišťují také škody způsobené právnickým osobám

nebo jiným souborům osob a majetkovým podstatám, jejichž sídlo je v obvodu zemí České

nebo Moravskoslezské.

§ 2.

(1)

Při ocenění škody hledí se ke škodě, která skutečně vznikla a byla způsobena skutečnostmi

uvedenými v

§ 1, odst. 1

.

(2)

Škody majetkové oceňují se zpravidla podle pořizovací ceny věci v den účinnosti tohoto

dekretu; nelze-li takto určiti majetkovou škodu, je vzíti za základ obecnou cenu v

době, kdy se škoda stala.

(3)

Pro ocenění jiných škod jest zpravidla směrodatnou výše zákonného nároku na náhradu

v takovém nebo obdobném případě podle předpisů platných v den účinnosti tohoto dekretu.

(4)

Podrobné směrnice pro ocenění těchto škod vydá ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými

ministerstvy.

§ 3.

(1)

Soupis a vyšetřování škod provádějí okresní národní výbory.

(2)

Okresní národní výbor, příslušný podle

§ 6 odst. 2

k přijetí přihlášky, předloží do 10 dnů po uplynutí lhůty, uvedené v

§ 6 odst. 3

, jeden stejnopis přihlášek u něho podaných po provedení nezbytného předběžného přezkoumání

podle směrnic ministerstva vnitra přímo Státnímu úřadu statistickému.

§ 4.

(1)

O přihlášených škodách provede okresní národní výbor potřebné šetření, zejména řízení

důkazní. Vyšetřené přihlášky (druhý stejnopis) s doklady (

§ 7, odst. 3

) předloží okresní národní výbor i s přehledným výkazem zemskému národnímu výboru.

(2)

Zjištění škod přísluší smíšeným komisím (

§ 5

).

(3)

Zemský národní výbor přikáže přihlášky (odstavec 1) příslušným smíšeným komisím.

(4)

Smíšená komise zařídí podle potřeby nutné doplnění šetření, načež zjistí v každém

jednotlivém případě škodu podle ustanovení

§ 2

a zapíše svůj posudek do přihlášky. Posudek komise se straně nesděluje.

§ 5.

(1)

Smíšené komise (dále komise) zřídí se u zemských národních výborů. Práce spojené

s činností komisí obstarává zemský národní výbor, u něhož jsou komise zřízeny.

(2)

Každá komise se skládá

1.

ze zástupce zemského národního výboru, u něhož je zřízena, jako předsedy,

2.

ze zástupce zemského finančního ředitelství,

3.

z odborníka, jejž povolá předseda komise z osob, označených mu zemským národním výborem

pro jednotlivé druhy škod; tohoto člena komise, není-li státním zaměstnancem, vezme

předseda před zahájením jednání do slibu o tom, že bude svědomitě a nestranně plniti

své povinnosti.

(3)

K jednání komise může předseda přibrati další spolehlivé a nestranné znalce s hlasem

poradním.

(4)

Pro jednání komise platí přiměřeně, pokud tento dekret neustanovuje jinak, předpisy

o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů.

(5)

Komise se platně usnáší za přítomnosti všech členů a rozhoduje většinou hlasů.

(6)

Funkce členů komise jest čestná.

(7)

Člen komise, jenž není státním zaměstnancem, má nárok, jestliže nemá stálého bydliště

v sídle komise, na náhradu skutečně zaplaceného nutného jízdného z místa svého bydliště

do sídla komise a zpět a na náhradu nutných skutečných výloh, spojených se stravováním

mimo dům a noclehem. Při tom třeba dbáti nezbytné úspornosti ve veřejné správě. Jízdným

se rozumí jízdné nejvýše II. třídy vlakové anebo jízdné za použití jiného hromadného

veřejného dopravního prostředku (autobusu, lodi). Náhradu těchto skutečných výloh

může ministerstvo vnitra paušalovati v dohodě s ministerstvem financí. Náhrady ty

hradí se ze státních prostředků po předložení řádně doloženého cestovního účtu, jejž

upraví zemský národní výbor. Pokud člen komise jest státním zaměstnancem, jest postupovati

podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

§ 6.

(1)

Řízení o soupisu, vyšetření a zjištění škody se zavede pouze na podkladě přihlášky.

K podání přihlášky je oprávněn poškozený, nebo právní nástupce, a nejsou-li známi,

osoba spravující poškozený majetek, jinak místní národní výbor. Přihlášku stran majetku,

který byl zkonfiskován, zajištěn nebo jest ve státní správě nebo je dán pod národní

správu, podá ten, kdo při počátku účinnosti tohoto dekretu má dotčený majetek ve vlastnictví,

ve správě nebo jej zajistil, jinak místní národní výbor. Přihlášky nebo soupisy škod,

jež byly podány před počátkem účinnosti tohoto dekretu, nejsou podkladem k zavedení

řízení.

(2)

Přihláška se podává u okresního národního výboru, v jehož obvodu má strana své bydliště

(sídlo). Nemá-li strana bydliště v obvodu zemí České a Moravskoslezské, podá přihlášku

u okresního národního výboru, v jehož obvodu měla poslední bydliště. Neměla-li strana

vůbec bydliště v zemích České a Moravskoslezské, podá přihlášku u ministerstva vnitra.

(3)

Přihláška musí býti podána nejpozději do 21 dnů ode dne účinnosti tohoto dekretu,

jinak nebude k ní přihlíženo. Prokáže-li však strana, že nemohla přihlášku podati

ve lhůtě pro vážné překážky, může býti přihlédnuto i k přihlášce později podané.

§ 7.

(1)

Přihláška se podává ve dvou stejnopisech na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo

vnitra.

(2)

Přihláška má obsahovati zejména

a)

osobní a rodné údaje poškozeného i přihlašovatele (

§ 6, odst. 1

), jejich bydliště (sídlo), národnost a státní příslušnost,

b)

přesný popis škody s údajem, kdy, kde, kým, jakým způsobem a za jakých okolností

byla způsobena,

c)

označení důkazních prostředků (úřední osvědčení, písemná svědectví, označení svědků,

fotografie a pod.),

d)

výši škody, jakož i výši a druh požadované náhrady, zejména zda se požaduje vrácení

odcizeného nebo zavlečeného majetku anebo jiná věc téhož druhu, jakosti a ceny, kterou

třeba uvésti,

e)

prohlášení, zda, kdy a kde podala strana již dříve přihlášku, obdržela-li náhradu,

zálohu nebo podporu a v jaké výši, nebo byla-li jí škoda nahrazena zcela nebo zčásti

jinak.

(3)

Doklady, které má strana po ruce, buďtež připojeny v příloze k přihlášce, pokud možno

v opisu soudně ověřeném.

§ 8.

(1)

Z podání přihlášky, vyšetření a zjištění škody nevzniká straně právní nárok na náhradu

škody.

(2)

Úprava odškodnění se vyhrazuje zvláštním předpisům.

§ 9.

Soudy, úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny spolupůsobit při provádění

tohoto dekretu.

§ 10.

Kdo v přihlášce nebo v řízení o ní učiní vědomě nesprávné údaje nebo jakkoli působí

na jiného, aby nesprávnými údaji nebo jiným jednáním porušil správnost šetření, bude

potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - okresním národním výborem pro přestupek

pokutou do 50.000 K nebo trestem vězení do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Byla-li

uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň uložen náhradní trest vězení

podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Byl-li vedle pokut uložen i

trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati

nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.

§ 11.

Tento dekret platí jen v zemích České a Moravskoslezské a nabývá účinnosti osmého

dne po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.