VYHLÁŠKA 526/1992 Z. z. o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách

§ 1

Zřizování a zrušování státní jazykové školy

(1)

Státní jazykovou školu (dále jen „jazyková škola“) lze jako právnickou osobu zřídit,

1

)

bude-li se v ní vyučovat alespoň 150 vyučovacích hodin týdně ve školním roce.

(2)

Při nižším počtu vyučovacích hodin lze jazykovou školu zřídit jen jako součást střední

školy nebo základní školy za podmínky, že se v ní bude vyučovat ve školním roce alespoň

45 vyučovacích hodin týdně.

(3)

Jazyková škola se podle potřeby člení na oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení

příbuzných jazyků.

(4)

Jazyková škola zřízená podle odstavce 1 se zruší

1

)

nebo se zřídí jako součást střední školy nebo základní školy, nebude-li ve dvou po

sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce 1.

(5)

Jazyková škola zřízená podle odstavce 2 se zruší,

1

)

nebude-li ve dvou po sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce

2.

§ 2

Organizace vyučování

(1)

V jazykových školách se vyučuje podle učebních osnov schválených ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „ministerstvo“).

(2)

Organizační formou výuky v jazykové škole je kurs. Kurs lze členit na skupiny. Nejvyšší

počet posluchačů ve skupině je 25, nejnižší počet posluchačů stanoví ředitel jazykové

školy.

(3)

Ředitel jazykové školy může po projednání se školským úřadem zřídit tyto kursy

a)

základní kurs k osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin,

b)

střední kurs k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280 až

315 vyučovacích hodin,

c)

specializovaný kurs pro osvojení hlubokých oborově specifických a profesně orientovaných

jazykových znalostí v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin,

d)

přípravné kursy

1.

ke státní základní jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,

2.

ke státní všeobecné jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,

3.

ke státní speciální jazykové zkoušce pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický

v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,

e)

konverzační kursy

1.

konverzační kurs I navazující na základní kurs, v celkovém rozsahu 280 až 350 vyučovacích

hodin,

2.

konverzační kurs II navazující na střední kurs, v celkovém rozsahu 140 až 280 vyučovacích

hodin,

f)

speciální kursy, jejichž obsah a rozsah stanoví ředitel jazykové školy podle jejich

charakteru a aktuální společenské potřeby, např. kursy intenzívní denní jazykové přípravy

pro absolventy středních škol.

(4)

Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech uvedených v odstavci 3 písm. a) stanoví

ředitel jazykové školy tak, aby 420 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve

za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Kursy v celkovém rozsahu 105

až 140 vyučovacích hodin absolvují posluchači za jeden školní rok. V ostatních kursech

s výjimkou speciálních kursů podle odstavce 3 písm. f) stanoví ředitel jazykové školy

počet týdenních vyučovacích hodin tak, aby je posluchači absolvovali nejdříve za dva

školní roky a nejpozději za pět školních roků. Pro žáky základních škol se kursy o

šesti vyučovacích hodinách týdně nezřizují. Vyučovací hodiny mohou být soustředěny

na jeden den v týdnu, v kursech o čtyřech a více hodinách týdně na dva až pět dnů

v týdnu.

(5)

Jazyková škola může organizovat dálkové studium jazyků.

§ 3

Organizace školního roku a hodnocení prospěchu

(1)

Při organizaci vyučování a prázdnin v jazykové škole se postupuje obdobně jako při

organizaci školního roku v základních a středních školách.

2

)

(2)

Jazyková škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s

hodnocením seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá

jazyková škola posluchači na jeho žádost osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních

a středních škol se na požádání vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci

každého školního roku.

(3)

Prospěch posluchačů se klasifikuje čtyřmi stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3

- dobře, 4 - nevyhověl(a).

(4)

Do následujícího ročníku nemůže být zapsán posluchač, který byl na konci školního

roku klasifikován stupněm prospěchu 4 - nevyhověl.

§ 4

Přijímání posluchačů

(1)

Uchazeči se do jazykové školy přihlašují písemně v termínu stanoveném a veřejně vyhlášeném

ředitelem jazykové školy. Na přihlášce uvedou druh kursu, který chtějí absolvovat.

(2)

Uchazeče přijímá ředitel jazykové školy podle pořadí došlých přihlášek; může stanovit

další zásady, např. zjištění úrovně jazykových znalostí uchazeče o přijetí do kursu

pro pokročilé. O zásadách přijímání informuje ředitel jazykové školy již při vyhlášení

termínu přijímání.

(3)

Práva a povinnosti posluchačů stanoví vnitřní řád jazykové školy vydaný ředitelem

jazykové školy. S jeho obsahem seznámí ředitel jazykové školy posluchače při zahájení

studia. Součástí vnitřního řádu školy jsou zásady finančního hrazení výuky podle §

5.

§ 5

Zápisné a úplata za výuku

(1)

Posluchači, popřípadě jejich zaměstnavatel zaplatí před zahájením vyučování zápisné

a úplatu za výuku za celý školní rok. Jejich výši stanoví po dohodě se zřizovatelem

ředitel jazykové školy podílem z předpokládaných průměrných provozních nákladů na

posluchače. U výdělečně činných posluchačů může ředitel jazykové školy stanovit úplatu

za výuku až do plné výše předpokládaných průměrných provozních nákladů na posluchače.

Hospodaření s těmito příjmy upravuje zvláštní předpis.

3

)

(2)

Ředitel jazykové školy může ve výjimečných případech s přihlédnutím k sociálním poměrům

posluchače nebo zájmům jazykové školy osvobodit posluchače od úplaty za výuku zčásti

nebo zcela.

(3)

Zápisné a celá úplata za výuku se posluchačům vrací pouze v případě, že jazyková

škola kurs neotevřela a nedošlo k dohodě s posluchačem o přeřazení do jiného kursu.

Celá úplata za výuku se též vrací posluchači, který se odhlásil nejpozději v den před

zahájením kursu. Zápisné se mu nevrací.

(4)

Podmínky vrácení poměrné části úplaty za výuku posluchači, který se odhlásí z kursu

v jeho průběhu, stanoví vnitřní řád jazykové školy.

§ 6

Státní jazykové zkoušky se konají v jazykových školách. Členy komisí pro státní jazykové

zkoušky a členy zkušebních komisí jsou učitelé s pedagogickou a odbornou způsobilostí

vyučovat příslušnému cizímu jazyku.

§ 7

(1)

Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné a speciální. Státní speciální jazykové

zkoušky lze vykonat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický.

(2)

Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném

podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem pro státní jazykové zkoušky ve

státních jazykových školách (dále jen „zkušební řád“) uvedeným v příloze, která je

součástí této vyhlášky.

(3)

Státní speciální jazykovou zkoušku mohou vykonat kandidáti, kteří s úspěchem složili

státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy může povolit výjimku kandidátovi,

který prokáže požadované znalosti příslušného jazyka dokladem o získání vysokoškolské

kvalifikace nebo dokladem, který je rovnocenný vysvědčení o státní všeobecné jazykové

zkoušce.

(4)

Dokladem o úspěšném vykonání státní jazykové zkoušky je vysvědčení.

(5)

O státní jazykové zkoušce vede jazyková škola protokol.

§ 8

Zkušební období, přihlášky ke státním jazykovým zkouškám

(1)

Státní jazykové zkoušky se konají v období jarním a podzimním. Datum konání zkoušek

stanoví po projednání s jazykovými školami ministerstvo.

(2)

Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do

konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září

u ředitele jazykové školy na předepsaném tiskopise.

(3)

O termínu konání státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola kandidáta nejméně

tři týdny před jejím konáním. Ředitel může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních,

určit kandidátovi náhradní termín.

§ 9

Úplata za státní jazykové zkoušky

(1)

Výši úplaty za státní jazykové zkoušky stanoví ředitel jazykové školy po dohodě se

zřizovatelem.

(2)

Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce, úplata za státní jazykovou zkoušku se mu nevrací.

Za státní jazykovou zkoušku v náhradním termínu kandidát úplatu znovu neplatí.

(3)

Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí úplatu za tuto zkoušku znovu.

§ 10

Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise

(1)

Státní jazykové zkoušky řídí v každé jazykové škole komise pro státní jazykové zkoušky.

Předsedu komise jmenuje ministerstvo do konce dubna pro jarní i podzimní období. Členy

komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna pro jarní i podzimní období.

(2)

Předseda komise pro státní jazykové zkoušky řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich

odbornou a jazykovou úroveň.

(3)

Státní jazyková zkouška se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda

zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje ministerstvo, členy

této komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna.

§ 11

Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách

(1)

Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Obsah písemné

části státních jazykových zkoušek stanoví jazyková škola pověřená ministerstvem.

(2)

Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek a jejich dílčích složek

se klasifikuje stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a).

(3)

Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl klasifikován stupněm

4 - nevyhověl, nekoná ústní část státní jazykové zkoušky.

(4)

U státních jazykových zkoušek je kandidát podle výsledků písemné a ústní části zkoušky

hodnocen takto: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.

(5)

Kandidát

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky

byl hodnocen stupněm 1 - výborně,

b)

prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním a při

písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 -

velmi dobře,

c)

prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním ani stupněm prospěl

velmi dobře a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře

než stupněm 3 - dobře,

d)

neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm

4 - nevyhověl.

(6)

Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební

řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(7)

Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové

školy, podpisem předsedy zkušební komise pro státní jazykové zkoušky a podpisem ředitele

jazykové školy.

(8)

Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, povolí komise pro státní

jazykové zkoušky její opakování za podmínek stanovených ve zkušebním řádu uvedeném

v příloze, která je součástí této vyhlášky.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické

republiky č. 121/1988 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních

jazykových zkouškách.

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992.