Zákon 51/1948 Z. z. o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.

§ 1

(1)

Národními podniky podle tohoto zákona se rozumějí národní podniky, zřízené podle

dekretu presidenta republiky ze dne 24. října

1945, č. 100 Sb.

, o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, a podle dekretu presidenta republiky

ze dne 24. října

1945, č. 101 Sb.

, o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského.

(2)

Věcně příslušným ministrem podle tohoto zákona je ministr průmyslu, pokud jde o národní

podniky, zřízené podle dekretu

č. 100/1945 Sb.

, a ministr výživy, pokud jde o národní podniky, zřízené podle dekretu

č. 101/1945 Sb.

(3)

Ve věcech národních podniků, které mají sídlo na Slovensku, rozhodují ministr financí,

jakož i věcně příslušní ministři, po vyjádření příslušného pověřence.

(4)

Pokud se v dalších ustanoveních mluví o ústředním orgánu, vyslechne tento orgán,

jde-li o národní podniky, které mají sídlo na Slovensku, před svým rozhodnutím nebo

před podáním návrhu oblastní orgán.

§ 2

(1)

Kmenové jmění národního podniku rovná se součtu bilančních hodnot jeho investic a

trvale nutných zásob. Výjimky z této zásady povoluje a přiměřenost rozsahu trvale

nutných zásob určuje pro jednotlivé průmyslové obory, po případě pro národní podniky,

věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí, přihlížeje při tom k hospodářské

odůvodněnosti.

(2)

Věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí schvaluje na návrh ústředního

orgánu znárodněného průmyslu (

§ 19 dekretu č. 100/1945 Sb.

a

§ 16 dekretu č. 101/1945 Sb.

) výši kmenového jmění jednotlivých národních podniků se zřetelem na ustanovení odstavce

1 a podle rozpočtu národního podniku, přihlížeje při tom k jeho účetní závěrce za

právě uplynulý účetní rok. Směrnice pro vypracování návrhů na stanovení výše kmenového

jmění vydá věcně příslušný ministr.

(3)

Úprava kmenového jmění podle odstavců 1 a 2 se provede podle ustanovení

§§ 3 a 4

.

§ 3

(1)

Nařídí-li to věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí po slyšení ústředních

orgánů, převedou národní podniky dále uvedené části majetkových podstat v jejich bilančních

hodnotách na Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle

§ 9 dekretu č. 100/1945 Sb.

(dále jen Fond), a Fond převezme od národních podniků v bilančních hodnotách dále

uvedené závazky, a to

a)

pohledávky, které se staly v důsledku válečných událostí nebo uspořádání státoprávních

poměrů pochybnými nebo nedobytnými;

b)

cenné papíry, jejichž hodnota se stala v důsledku válečných událostí nebo uspořádání

státoprávních poměrů pochybnou;

c)

kapitálové účasti na podnicích, jež byly znárodněny;

d)

vzájemné finanční pohledávky a finanční závazky národních podniků;

e)

závazky, které se staly neúnosnými znehodnocením pohledávek a cenných papírů (písmena

a) a b)) nebo převodem hodnot uvedených pod písmeny a) až d) nebo pro mimořádné poměry

válečné;

f)

závazky, které se staly neúnosnými pro mimořádné poměry poválečné, pokud s tím vláda

vysloví souhlas.

(2)

Části majetkových podstat a závazky, uvedené v odstavci 1, budou převedeny na Fond,

po případě jím převzaty, s účinností ke dni, který určí věcně příslušný ministr v

dohodě s ministrem financí.

(3)

Ministr financí může v dohodě s věcně příslušným ministrem změniti podmínky splácení

a úrokování závazků převedených na Fond [odstavec 1, písm. e) a f)]. K převodu závazků

na Fond [odstavec 1, písm. e) a f)] nevyžaduje se přivolení věřitelova, jehož by bylo

jinak podle příslušných předpisů zapotřebí.

(4)

Věcně příslušný ministr může v dohodě s ministrem financí po slyšení ústředních orgánů

na místo převodu podle odstavce 1 povoliti, aby jednotlivé národní podniky zúčtovaly

pohledávky a cenné papíry uvedené v odstavci 1, písm. a) a b) na závazky, uvedené

v odstavci 1, písm. e) a f), po případě stanoviti podmínky pro takové započtení.

(5)

Převody, právní jednání a listiny o nich podle odstavce 1, jakož i zúčtování podle

odstavce 4, nepodléhají daním ani poplatkům. Knihovní podání a úřední úkony nutné

k provedení těchto převodů jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve

věcech správních.

§ 4

(1)

Částku, o kterou bude podle

§ 2, odst. 2

kmenové jmění sníženo, odvede národní podnik Fondu.

(2)

Částka, o kterou bude podle

§ 2, odst. 2

kmenové jmění zvýšeno, bude převedena na národní podnik z prostředků Fondu.

(3)

Doplnění kmenového jmění k úhradě bilančních ztrát podléhá schválení vlády.

§ 5

(1)

Finanční služba, kterou Fond vykonává podle tohoto zákona, se vede odděleně od náhradové

služby Fondu (

§ 9, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb.

a

§ 7 dekretu č. 101/1945 Sb.

).

(2)

Příjmy finanční služby Fondu tvoří zejména

1.

odvody čistého zisku národních podniků,

2.

náhrada za znárodněný majetek osobám, kterým se podle

§ 7 dekretu č. 100/1945 Sb.

a podle

§ 7 dekretu č. 101/1945 Sb.

náhrada neposkytuje; tuto náhradu převede náhradová služba Fondu na jeho finanční

službu,

3.

částky odváděné Fondu při snížení kmenového jmění (

§ 4, odst. 1

),

4.

likvidační přebytky zrušených národních podniků,

5.

příděly ze státního rozpočtu.

(3)

Prostředků finanční služby Fondu bude použito

1.

k splácení a k úrokování závazků, převedených na Fond podle

§ 3, odst. 1, písm. e) a f)

,

2.

na umořování a úrokování zápůjček sjednaných Fondem podle odstavce 4,

3.

na zvyšování kmenového jmění (

§ 4, odst. 2

).

(4)

Nestačí-li vlastní příjmy finanční služby Fondu k plnění úkolů uvedených v odstavci

3, opatří si Fond potřebné prostředky způsobem a za podmínek, které stanoví ministr

financí v dohodě s věcně příslušným ministrem.

(5)

Ustanovení dekretů

č. 100/1945 Sb.

a

č. 101/1945 Sb.

, dekretu presidenta republiky ze dne 24. října

1945, č. 102 Sb.

, o znárodnění akciových bank, a dekretu presidenta republiky ze dne 24. října

1945, č. 103 Sb.

, o znárodnění soukromých pojišťoven, o náhradové službě Fondu zůstávají nedotčena.

(6)

Přebytky Fondu plynou do státní pokladny.

§ 6

(1)

Národní podniky jsou povinny používati pro financování investic výlučně služeb místa

určeného pro poskytování investičního úvěru.

(2)

Národní podnik nesmí použíti prostředků určených k účelům investičním ani přechodně

k účelům jiným.

(3)

Ministr financí vydá v dohodě s věcně příslušnými ministry směrnice pro postup při

financování investic.

§ 7

(1)

Národní podnik si opatřuje finanční prostředky pro provozní účely, pokud jich sám

nemá, provozním úvěrem.

(2)

Národní podnik smí býti v obchodním spojení pouze s jednou bankou pro provozní úvěr,

specialisovanou pro příslušný průmyslový obor, pokud ministr financí nepřipustí výjimku.

(3)

Národní podnik smí čerpati provozní úvěr jen do výše stanovené jeho schváleným rozpočtem.

Ministr financí vydá v dohodě s věcně příslušným ministrem směrnice o rozsahu případných

odchylek. Úvěry na splnění úkolů celostátním plánem stanovených mají za jinak stejných

podmínek býti povolovány přednostně.

(4)

Ministr financí vydá v dohodě s věcně příslušnými ministry směrnice pro povolování

provozních úvěrů a jejich zajištění.

(5)

Národní podnik nesmí použíti prostředků určených k provozu k financování investic.

Kreditního zůstatku na účtě u banky pro provozní úvěr (odstavec 2) lze použíti na

opatření investic jen podle směrnic vydaných místem určeným pro poskytování investičního

úvěru.

§ 8

(1)

Národní podniky si nesmějí navzájem poskytovati finanční úvěry ani vyrovnávati své

závazky kompensací. Poskytování úvěrů při dodávkách a výkonech je mezi národními podniky,

jakož i ve styku s ostatními tuzemskými odběrateli přípustné, avšak jen v rámci obchodních

zvyklostí jednotlivých hospodářských odvětví.

(2)

Ve sporných případech rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s bankou (

§ 7, odst. 2

), odpovídají-li smluvní platební lhůty obchodním zvyklostem, a povoluje výjimky z

ustanovení odstavce 1. Nedojde-li k dohodě mezi tímto orgánem a bankou (

§ 7, odst. 2

) nebo jde-li o platební lhůty při dodávkách státu, státním podnikům a ústavům, rozhodne

ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem.

§ 9

Národní podnik jest povinen konati své platy převodem v účtě u banky (

§ 7, odst. 2

), pokud ministr financí nestanoví jinak. Placení hotovými je přípustné jen podle

směrnic, které vydá ministr financí v dohodě s věcně příslušnými ministry. Hotovosti

přesahující výši přípustnou podle těchto směrnic je národní podnik povinen odváděti

na účet u banky (

§ 7, odst. 2

). Národní podnik může používati služeb poštovních spořitelen pro styk s bankou (

§ 7, odst. 2

).

§ 10

(1)

Banka (

§ 7, odst. 2

) jest povinna kontrolovati podnik po stránce peněžní podle směrnic, které vydá ministr

financí v dohodě s věcně příslušným ministrem. Směrnice stanoví v souhlase s předpisy

zákona ze dne 16. května

1946, č. 116 Sb.

, o jednotné organisaci podnikového početnictví, také zásady pro sestavování finanční

části rozpočtu a pro kontrolu použití peněžních prostředků určených na investice národních

podniků, a určí podklady, které si banka od národních podniků může vyžadovati k provádění

peněžní kontroly.

(2)

Výsledky peněžní kontroly jest banka povinna oznámiti neprodleně ústřednímu (oblastnímu)

orgánu, který je nadřízen národnímu podniku; ústřední (oblastní) orgán jest povinen

oznámiti bance, jaká opatření učinil z podnětu její kontrolní zprávy.

§ 11

Zjistí-li banka, že je podstatná neshoda mezi finanční částí rozpočtu národního podniku

a vývojem jeho účtu u ní nebo že by čerpání povoleného úvěru nebo poskytnutí nového

úvěru bylo spojeno s nebezpečím ztráty, je povinna podati o tom neprodleně zprávu

ministru financí, věcně příslušnému ministru a příslušnému ústřednímu (oblastnímu)

orgánu. Věcně příslušný ministr provede v dohodě s ministrem financí potřebné opatření.

§ 12

Jednání a hrubé opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů vydaných

podle něho trestá, nejde-li o čin soudně trestný, okresní národní výbor pro správní

přestupek pokutou 5 000 000 Kčs nebo trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti

měsíců nebo oběma těmito tresty; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží

se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba

tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest

na penězích činiti více než šest měsíců. Tresty na penězích připadají státu.

§ 13

Fond sdělí každoročně jednotlivým národním podnikům, jaké částky z odvedeného zisku

použil na úhradu dluhové služby podle tohoto zákona; tyto částky, rozvržené v poměru

odvedených zisků, jsou u jednotlivých národních podniků odpočitatelnou položkou od

základu zvláštní daně výdělkové.

§ 14

(1)

Vláda vydá nařízení, kterým budou uvedeny statuty národních podniků (vládní nařízení

ze dne 15. ledna

1946, č. 6 Sb.

, kterým se vydává statut národních podniků průmyslových, a vládní nařízení ze dne

9. dubna

1946, č. 77 Sb.

, kterým se vydává Statut národních podniků potravinářských) v soulad s tímto zákonem.

(2)

Vláda upraví podrobnosti tohoto zákona nařízením, v němž podle povahy věci přihlédne

také k ustanovením

§ 9, odst. 5 dekretu č. 100/1945 Sb.

(3)

Ustanovení zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisů

podle něho vydaných nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctého dne po vyhlášení; provedou jej ministři průmyslu,

výživy a financí.

§ 61.

(5)

Zaměstnance zrušené Ústřední (Oblastní) správy bank převezmou banky - národní podniky

podle rozhodnutí ministerstva financí.