ZÁKON o myslivosti 512/1992 Z. z. vyhlašuje s působností pro Českou republiku úplné znění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní rady č. 146/1971 Sb., zákonem České národní rady č. 96/1977 Sb., zákonem České národní rady č. 143/1991 Sb. a zákonem České národní rady č. 270/1992 Sb.

§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na

úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je

nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.

§ 2

(1)

Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit,

přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté

a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat

pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2)

Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci,

který je československou fyzickou

1

)

nebo československou právnickou

2

)

osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.

§ 3 a 4

zrušeny

§ 5

(1)

Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní úřad

uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.

(2)

Honitby, v nichž může být vykonáváno právo myslivosti, jsou buď honitby vlastní nebo

společenstevní.

(3)

Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.

§ 6

(1)

Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které

má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě

místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle

§ 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500

ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům

jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé

honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou

formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2)

Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky

ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník

sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník

honebních pozemků.

(3)

Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků,

a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha,

pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří

honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.

3

)

Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního

společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500

ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4)

Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební

pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka

nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich

vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh

na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných

takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické

právo k honebním pozemkům.

(5)

Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou

ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení

okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší

společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého

hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních

pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví

obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada

však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich

vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.

(6)

Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s

ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce

1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně),

i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto

honitbách bude vykonávám v omezeném rozsahu.

(7)

Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné

školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto

pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.

§ 6a

(1)

Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření,

mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků.

Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2)

Vyrovnání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše

v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková

výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České

republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné.

Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich

vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo

financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3)

Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst.

1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby, nebo honební společenstvo, za předpokladu,

že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující

se druhy zvěře docházelo k vyraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření

a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán

zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným

vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním

společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní

úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500

ha.

(4)

Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému

porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního

bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z

celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5)

V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.

§ 7

(1)

Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví

československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry

500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v

nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny

další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda

musí mít písemnou formu.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více

vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na

uznání obory.

§ 8

(1)

Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví

československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími

honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou

souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů;

přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné

bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění cizích honebních pozemků v

potřebném rozsahu. Za takto přičleněné honební pozemky přísluší jejich vlastníkům

náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo

financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související

honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo

a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.

§ 9

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího

pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo

úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého

hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném,

nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.

§ 10

Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně

ohrazené, náměstí, návsi, tržiště, ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch,

železniční tratě, nádraží, silnice a hřbitovy. Jiné pozemky může z důvodů bezpečnostních

prohlásit za nehonební okresní úřad nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství

České republiky.

§ 11

(1)

Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“)

přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla

na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu

podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby

podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).

(2)

Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku

rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby

(§ 6 odst. 4).

§ 12

zrušen

§ 13

(1)

O uznání honiteb rozhoduje okresní úřad, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže

honební pozemky leží v obvodech více okresních úřadů, rozhoduje o uznání honitby okresní

úřad, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními

zúčastněnými okresními úřady. Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.

(2)

Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných

jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a

normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem

životního prostředí České republiky.

§ 14

(1)

Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti

sdružovat.

4

)

(2)

Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může

smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě

nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví

státu,

5

)

pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým

osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3)

Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí

o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji

pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich

sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj

myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků

uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.

(4)

Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní

úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo československou

právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu

práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních

pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo.

Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich

úhradě rozhoduje soud.

(5)

Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány

za uživatele honitby (§ 15).

§ 15

(1)

Československá fyzická a československá právnická osoba anebo jejich sdružení, které

vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším „uživatel honitby“), jsou povinny

spravovat honitbu a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci

mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství

České republiky.

(2)

Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby.

Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání

mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže

hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této

funkce.

§ 16

(1)

Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku

mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem

31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí

posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je

třeba schválení okresním úřadem; schválení nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu

s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2)

Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si

smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky

ve zvlášť odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo

její části je zakázán.

(3)

Smlouva o nájmu honitby zaniká

a)

uplynutím doby,

b)

zánikem honitby,

c)

smrtí nebo zánikem uživatele honitby,

d)

výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou

těchto stran schválenými okresním úřadem,

e)

rozhodnutím okresního úřadu o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje

hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření

a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním úřadem nápravu,

f)

rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.

§ 17

(1)

Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje

tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí

obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst.

1 a § 18 odst. 1 a 2.

(2)

Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.

§ 18

(1)

Ministerstvo zemědělství České republiky může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o

zájem ochrany přírody

6

)

v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, omezit nebo zakázat

výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat

pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v takových honitbách,

popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně.

Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství České republiky vyhradit v některých

honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou československou

právnickou osobu. Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky

obecně závazným právním předpisem.

(2)

Uživatel honitby může žádat, aby okresní úřad část honitby, v níž jsou výjimečně

vhodné podmínky pro chov bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této

bažantnice může okresní úřad přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutné

pro zajištění úspěšného chovu bažantů. Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno.

Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob

poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.

§ 19

(1)

Zvěří podle tohoto zákona se rozumí

a)

zvěř srstnatá

jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus

capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.),

kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová

(Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.),

svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký

(Oryctolagus cuniculus L.), medvěd brtník (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx

L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (Vulpes

vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erl.), mývalovec

kuní (Nyctereutes procyonoidaes Gra), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý

(Putorius eversmanni Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava

(Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.),

veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),

b)

zvěř pernatá

drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus

tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Meleagris gallopavo

L.), bažant (Příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev

polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.),

hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia turtur

L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní (Capella gallinago L.),

kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu

Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Anatidae),

orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (Pandion haliaetus L.), jestřáb lesní

(Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.),

pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus

L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo

bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.),

kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč (Podiceps cristatus L.), racek chechtavý

(Laurus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax

frugilegus L.), straka obecná (Pica pica L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.),

kavka obecná (Coloeus monedula L.).

(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky může spolu s ministerstvem životního prostředí

České republiky měnit výpočet zvěře.

(3)

Ministerstvo zemědělství České republiky dbá, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré

druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem životního prostředí České

republiky potřebná opatření.

(4)

Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva

zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České

republiky.

(5)

V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky

a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy

živočichů, které nejsou zvěří.

§ 20

(1)

Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy, zejména před

strádáním, škodlivými zásahy lidí, škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých zařízení.

(2)

Zajištění řádné ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci

této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha ustanovit

mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek;

schvaluje ji k návrhu uživatele honitby okresní úřad, který ji též vezme do slibu.

Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním

znakem.

§ 21

(1)

Myslivecká stráž je oprávněna zejména

a)

zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva

myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě

s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou

podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích. V takových případech

je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje,

chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby,

a jsou-li neznámy, odevzdat je policii. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.

Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodleně policii;

b)

usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než

200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se

k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více

než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako

takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu

svého vedoucího jen přechodně;

c)

usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m

od nejbližšího trvale obydleného domu,

d)

hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).

(2)

Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další

osoby, které mají platný lovecký lístek.

(3)

Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich

usmrcení může vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení

nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).

§ 22

(1)

Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány

zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat

křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny.

Výjimky může povolit orgán místní samosprávy.

(2)

Na žádost uživatele honitby může orgán místní samosprávy zejména v době hnízdění

a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.

§ 22a

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na

náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.

§ 23

(1)

V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání

remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na

kterých jim to vlastník pozemků na jejich žádost dovolí.

(2)

Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro

zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.

(3)

Zjistí-li orgán místní samosprávy, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby,

a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu orgánu místní samosprávy okamžitou nápravu,

nařídí orgán místní samosprávy krmení zvěře na jeho náklad.

§ 24

(1)

Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě

a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře.

(2)

Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní úřad popřípadě správa národního

parku.

6

)

(3)

Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách

vydá ministerstvo zemědělství České republiky.

§ 25

(1)

Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu

schváleného okresním úřadem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní,

může okresní úřad zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy na zvěř budou pak

po odečtení nákladů ponechány uživateli.

(2)

Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení

pro statistické účely.

§ 26

Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství

České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

§ 27

(1)

Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem

zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je

však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může

sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit

uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2)

Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží

uživateli nejbližší honitby.

§ 28

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného

psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé

honitby vydá ministerstvo zemědělství České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 29

(1)

Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření

třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní úřad povolit, popřípadě

uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nevyhoví-li uživatel honitby

takovému příkazu, může jej okresní úřad dát provést na jeho náklad. Výnosy na zvěř

budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede

v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního úřadu.

(2)

Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké,

povoluje takový lov ministerstvo zemědělství České republiky, a jde-li o vzácné nebo

na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(3)

Okresní úřad může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.

(4)

Okresní úřad může povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře

pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého

hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.

(5)

Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje

lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků a nájemců

7

)

okresní úřad. Provedením lovu pověří okresní úřad osoby, které mají platné lovecké

lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.

§ 30

(1)

Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva

myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména se zakazuje

a)

lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat

plynem;

b)

střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat

při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 400 mm,

i když jde o ránu dostřelnou;

c)

střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;

d)

lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu sluce

až do hodiny před východem slunce;

e)

lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit

bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;

f)

chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí;

g)

používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;

h)

používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, které další způsoby lovu

jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.

§ 31

(1)

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena sdružení nebo loveckého

hosta, též povolenku k lovu. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání policii,

mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

(2)

Povolenky k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu

nepotřebují myslivecký hospodář a osoby lovící zvěr v jeho přítomnosti. Pro sbírání

vajec zvěře pernaté, shozů paroží a chytání ondatry pižmové se nevyžaduje lovecký

lístek a postačí povolenka k lovu.

(3)

Lovecké lístky vydává okresní úřad, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům

a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní

Republice, vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.

(4)

Druhy loveckých lístků jsou

a)

lovecký lístek pro československé občany,

b)

lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováni myslivci,

c)

lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání,

d)

lovecký lístek pro cizince.

(5)

Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo

kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.

(6)

Bližší předpisy o provádění zkoušek z myslivosti, o vydávání a odebírání loveckých

lístků, zejména o tom, komu musí nebo může být lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo

zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem

financí České republiky.

§ 32

(1)

Českoslovenští občané i cizinci, kteří vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni

proti následkům zákonné odpovědnosti za škody způsobené při této činnosti ublížením

na zdraví nebo usmrcením jiných osob bez omezení pojistných částek a za škody na věcech

nejméně na částku 50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které

blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výhradu, že pojistná ochrana

odpadá v případě neopatrného chování pojištěného.

(2)

Za osoby, které požívají v České a Slovenské Federativní Republice diplomatických

a konzulárních výsad a imunit, uzavírá pojištění federální ministerstvo zahraničních

věcí. Diplomatické nebo konzulární průkazy vydané těmto osobám federálním ministerstvem

zahraničních věcí nahrazují lovecký lístek.

§ 33

(1)

Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být

zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.

(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě

jiný způsob kontroly ulovené zvěře.

§ 34

(1)

Uživatel honitby je povinen hradit

a)

škodu, která byla v honitbě způsobena výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích

nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech;

b)

škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,

vinné révě nebo na lesních porostech způsobila zvěř, u níž je stanovena doba lovu.

Je-li uživatelem honitby sdružení (§ 14 odst. 1), ručí za náhradu škody všichni jeho

členové rukou společnou a nerozdílnou.

(2)

Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud

neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení neodvratitelnou událostí,

nebo osobou, za níž neodpovídá.

(3)

Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství

České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným

právním předpisem.

(4)

Vlastník, případně nájemce honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření

k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud vlastník

popřípadě nájemce honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhrada

škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud

se tím neomezuje užívání pozemku a vlastnické právo k němu.

(5)

Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám

působeným zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách

ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech

porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O

tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní úřad.

(6)

Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí.

Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty,

siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti

škodám působeným zvěří.

§ 35

(1)

Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li

se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje

a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování,

případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy,

v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu.

Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad

orgánům místní samosprávy.

(2)

Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových

výdajů.

§ 36

(1)

Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši

náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,

u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku

do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období, a neohlásí-li

současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na

náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit

teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo

odloženo až do doby sklizně.

(2)

Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku

a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li

se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním

členům komise a účastníkům.

(3)

Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření

smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí

směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.

(4)

O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši

náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke

smíru.

(5)

Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li

některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí

sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti.

Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo

účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno

nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu

škody.

§ 37

Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní

úřad, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil zejména podáváním

svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.

§ 38

(1)

Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České

republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných

organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými

zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.

(2)

Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají

správy národních parků.

(3)

Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v

působnosti federálního ministerstva obrany, vykonává ministerstvo zemědělství České

republiky.

(4)

Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací,

případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými

úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie,

střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.

§ 38a

(1)

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs

a)

uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí

překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b)

uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích

zvěře v jím užívané honitbě,

c)

tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí,

že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy

a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,

d)

tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,

e)

tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,

f)

tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu.

(2)

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3)

Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad

dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne,

kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4)

Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 39 až 42

zrušen

§ 43

Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé honiteb povinni zajistit řádný výkon práva

myslivosti mysliveckými hospodáři, kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání

této funkce (§ 15).

§ 44

(1)

Za účelem získání vyšší odborné kvalifikace se provádějí vyšší odborné myslivecké

zkoušky. Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, pro které služební

funkce je třeba vyšší odborné myslivecké zkoušky, a upravit způsob jejího provádění.

(2)

Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství České republiky

v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 44a

Přechodná ustanovení účinnná od nabytí účinnosti zákona ČNR č. 143/1991 Sb.

(1) Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti

tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši nájmu, uzavřených před účinností

tohoto zákona, se prodlužuje do 31. března 1993.

(2) Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím

doby.

§ 44b

(1)

Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu

výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků,

a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady.

8

)

Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání

honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou

nové vhodné uspořádání.

(2)

Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu

úřadu jejich současný uživatel.

(3)

Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto

zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve

svém obvodu podle tohoto zákona.

§ 44c

(1)

Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy

v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky

nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2)

Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými

stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou

přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě,

že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

§ 44d

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz vzniklý podle dosavadních

předpisů ( § 3 zákona) předloží své stanovy, v souladu se zákonem o sdružování občanů

ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

§ 44e

(1)

Členové organizační jednotky, která se stali členy mysliveckého sdružení na základě

sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději

do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů,

majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení.

4

)

(2)

Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila

souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout

o vyčlenění sami, usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3)

O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména

údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého

sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li

k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o

této skutečnosti.

(4)

Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

§ 44f

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat

zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se

s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

§ 44g

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období,

pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.

§ 45

(1)

Zrušují se

zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny předpisy vydané k jeho provedení,

vyhláška Nejvyššího úřadu cenového č. 699/1949 Ú.l., kterou se stanoví nejvýše přípustné

pachtovné z honiteb,

vyhláška ministerstva zemědělství č.531/1950 Ú.l., o úpravě odchytu, komorování, výkupu

a odbytu zvěře,

vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 127/1958 Ú.l., o zřizování

a obhospodařování bažantnic,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové a sběru

jejích kožek.

(2)

Zrušují se dále

zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního

majetku, myslivosti a rybářství, a

zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti,

rybářství a vod a vodních děl,

pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně myslivosti.

§ 45a

Zrušuje ustanovení účinná od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 270/1992

Sb.

Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. července 1988

č.j. 796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988

Sb.

§ 46

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.

Zákon č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje

působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem

1. ledna 1972, zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní

správě lesního hospodářství, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1978, zákon České národní

rady č. 143/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl

účinnosti dnem 26. dubna 1991 a zákon České národní rady č. 270/1992 Sb., kterým se

mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl účinnosti dnem 1. června

1992.