Zákon 50/1948 Z. z. o živnostenské dani.
Table of Provisions (27)
Statutory Text (27 Articles)
§ 1
(1)
Živnostenské dani podléhají fysické osoby, které svým jménem a na svůj účet provozují
malou živnost druhu uvedeného v
příloze
.
(2)
Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost tak, jako by
zůstavitel byl na živu.
§ 2
Provozuje-li poplatník více živností podle
§ 1
, považují se všechny za jednu živnost.
§ 3
(1)
Malou živností se rozumí živnost, v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš s jedním
zaměstnancem či s jednou osobou v poměru podobném pracovnímu a s jedním učněm, jestliže
základ daně podle
§ 6
nepřevyšuje 120 000 Kčs.
(2)
K druhému členu dvojice, založené manželstvím nebo skutečným spolužitím, a k nezletilým
dětem (vnukům, pastorkům a schovancům) do 21 let věku se podle odstavce 1 nepřihlíží,
žijí-li s poplatníkem ve spotřebním společenství.
§ 4
Živností se rozumí souhrn majetku a kapitálu, které tvoří hospodářský celek a slouží
trvale k provozování činnosti na podkladě živnostenského oprávnění, s výjimkou účastí
na kapitálových společnostech, cenných papírů a úsporných vkladů.
§ 5
Zdaňovací období
Daň se vyměřuje samostatně za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.
§ 6
(1)
Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník
nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti
zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny,
zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.
(2)
Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr
financí v dohodě s ministrem sociální péče.
(3)
Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou
by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.
(4)
Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným
osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou
by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.
(5)
Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování nebo
k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.
(6)
Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou
v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů. Přirážka na mzdy
může činiti nejvýše 20 % z nákladu na mzdy; v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše
25 %. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7 % z nabývací ceny.
(7)
Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5.
§ 7
(1)
Základ daně se sníží
1.
o 6000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím,
2.
o 7 200 Kčs na první dítě,
3.
o 8 400 Kčs na druhé dítě,
4.
o 12 000 Kčs na třetí dítě,
5.
o 14 400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě a
6.
o 6 000 Kčs na každého z rodičů.
(2)
Podle odstavce 1 se přihlíží
a)
u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, kteří žijí s poplatníkem
ve spotřebním společenství, a
b)
u zletilých dětí a u rodičů k těm, kteří jsou v poplatníkově zaopatření.
(3)
Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.
(4)
Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.
(5)
Stejně jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové,
snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.
(6)
Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.
(7)
Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se
dále jako příslušníci domácnosti.
(8)
Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se
jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejích prostředků. Spotřební
společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba
může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.
(9)
Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu
poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní
příjmy, postačující k jeho výživě.
(10)
Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem
(manželkou) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6 000 Kčs, mají-li nárok
na snížení podle odstavce 1, č. 2.
(11)
Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do
jejich čtrnáctého roku, sníží se základ daně o 6000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení
téže nebo vyšší částky podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku
neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.
§ 8
Provozují-li živnost
a)
váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací
požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,
b)
vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví
nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním
sociálním pojištění, nebo
c)
jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě
poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní,
sníží se jim základ daně při stupni invalidity od 20 % až do 44 % včetně o 6000 Kčs
a při stupni invalidity přes 44 % o 12 000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň
invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění,
přesahuje 44 %.
§ 9
Provozují-li živnost vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích (zákon ze
dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům) a příslušnících
národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince
1946, č. 255 Sb.
, o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobození), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo
politické persekuce, sníží se jim základ daně o 6000 Kčs.
§ 10
Pro snížení daňového základu podle
§§ 7 až 9
je rozhodný stav koncem roku.
§ 11
Živnostenská daň činí ročně
stupeň
ze základu
nad Kčs do Kčs
Kčs
1
19.200 - 20.400
540
2
20.400 - 21.600
612
3
21.600 - 22.800
684
4
22.800 - 24.000
756
5
24.000 - 25.200
840
6
25.200 - 26.400
924
7
26.400 - 27.600
1.008
8
27.600 - 28.800
1.104
9
28.800 - 30.000
1.200
10
30.000 - 31.200
1.308
11
31.200 - 32.400
1.416
12
32.400 - 33.600
1.524
13
33.600 - 34.800
1.632
14
34.800 - 36.000
1.764
15
36.000 - 37.200
1.896
16
37.200 - 38.400
2.028
17
38.400 - 39.600
2.160
18
39.600 - 40.800
2.292
19
40.800 - 42.000
2.424
20
42.000 - 43.200
2.568
21
43.200 - 44.400
2.712
22
44.400 - 45.600
2.856
23
45.600 - 46.800
3.012
24
46.800 - 48.000
3.168
25
48.000 - 49.200
3.348
26
49.200 - 50.400
3.528
27
50.400 - 51.600
3.708
28
51.600 - 52.800
3.888
29
52.800 - 54.000
4.068
30
54.000 - 55.200
4.260
31
55.200 - 56.400
4.452
32
56.400 - 57.600
4.644
33
57.600 - 58.800
4.836
34
58.800 - 60.000
5.028
35
60.000 - 61.200
5.268
36
61.200 - 62.400
5.544
37
62.400 - 63.600
5.820
38
63.600 - 64.800
6.096
39
64.800 - 66.000
6.396
40
66.000 - 67.200
6.696
41
67.200 - 68.400
6.996
42
68.400 - 69.600
7.296
43
69.600 - 70.800
7.596
44
70.800 - 72.000
7.932
45
72.000 - 73.200
8.268
46
73.200 - 74.400
8.604
47
74.400 - 75.600
8.940
48
75.600 - 76.800
9.276
49
76.800 - 78.000
9.636
50
78.000 - 79.200
9.996
51
79.200 - 80.400
10.356
52
80.400 - 81.600
10.716
53
81.600 - 82.800
11.076
54
82.800 - 84.000
11.472
55
84.000 - 85.200
11.868
56
85.200 - 86.400
12.264
57
86.400 - 87.600
12.660
58
87.600 - 88.800
13.056
59
88.800 - 90.000
13.476
60
90.000 - 91.200
13.896
61
91.200 - 92.400
14.316
62
92.400 - 93.600
14.748
63
93.600 - 94.800
15.192
64
94.800 - 96.000
15.636
65
96.000 - 97.200
16.200
66
97.200 - 98.400
16.764
67
98.400 - 99.600
17.328
68
99.600 - 100.800
17.892
69
100.800 - 102.000
18.456
70
102.000 - 103.200
19.020
71
103.200 - 104.400
19.584
72
104.400 - 105.600
20.148
73
105.600 - 106.800
20.712
74
106.800 - 108.000
21.276
75
108.000 - 109.200
21.840
76
109.200 - 110.400
22.404
77
110.400 - 111.600
22.968
78
111.600 - 112.800
23.532
79
112.800 - 114.000
24.096
80
114.000 - 115.200
24.660
81
115.200 - 116.400
25.224
82
116.400 - 117.600
25.788
83
117.600 - 118.800
26.352
84
118.800 - 120.000
26.916
§ 12
Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně po případném snížení podle
§§ 7 až 10
částku 19.200 Kčs.
§ 13
Sleva na dani
(1)
Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které mají vliv na výnosnost živnosti
nebo které poplatníka podstatně zatěžují, avšak ke kterým se nepřihlíželo při stanovení
základu daně podle § 6 nebo při jeho snížení podle
§§ 7 až 10
.
(2)
Za takové zvláštní poměry dlužno pokládati zmenšenou pracovní schopnost pro stáří
nebo nemoc, alimentační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných
příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně
a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo
příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.
(3)
Směrnice pro stanovení přiměřené slevy vyhlásí ministr financí v Úředním listě.
(4)
O slevu nutno žádati v přiznání.
§ 14
(1)
Daňová povinnost se počíná dnem, kterým bylo započato s provozováním dani podrobené
živnosti, a končí se dnem, kterým bylo provozování živnosti trvale a úplně zastaveno.
(2)
Byla-li živnost provozována podle odstavce 1 pouze po část roku, započte se mzda,
na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů, do daňového základu (
§ 6
) pouze za tu dobu, po kterou byla živnost provozována; částka 120 000 Kčs, kterou
základ daně nesmí podle
§ 3, odst. 1
převýšiti, se poměrně sníží.
(3)
Přesídlení živnosti nemění nic na daňové povinnosti.
(4)
Převzetí živnosti jinou osobou se považuje za zánik dosavadní a za vznik nové živnosti.
§ 15
(1)
Kdo začne nebo přestane provozovati dani podrobenou živnost, je povinen ohlásiti
to příslušné berní správě do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též dědicové, a to do
30 dnů po odevzdání (rozdělení) pozůstalosti.
(2)
Opomenutí ohlášení může býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou podstatu trestného
činu, pořádkovou pokutou do 5000 Kčs, a to i opětovně.
§ 16
Splatnost daně
(1)
Poplatník jest povinen si daň sám vypočísti a zaplatiti ji příslušnému bernímu úřadu
do 31. ledna po uplynutí rozhodného roku.
(2)
Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2000
Kčs, zaplatiti 2 % poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci
a 31. říjnu.
§ 17
Přiznání
(1)
Každý, kdo je povinen platiti živnostenskou daň, jest povinen podati každoročně do
31. ledna berní správě přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za
uplynulý rok. Mimo to je povinen podati přiznání každý, kdo bude berní správou k podání
přiznání vyzván. Vzor přiznání vydá a způsob podání stanoví ministerstvo financí.
(2)
Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10 %; zvýšení je splatné
do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.
§ 18
Místní příslušnost
(1)
K vyměření živnostenské daně je příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl poplatník
bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li místně příslušnou berní správu určiti podle
bydliště poplatníkova, je příslušná berní správa, v jejímž obvodu se živnost provozuje.
Nelze-li místní příslušnost určiti ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo financí.
(2)
Odstavec 1 platí obdobně pro určení místní příslušnosti berního úřadu a místního
národního výboru.
§ 19
Vyrozumění o předpisu daně
(1)
O vyměření daně vyrozumí berní správa poplatníky hromadně prostřednictvím místního
národního výboru předpisným seznamem. Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů
po dojití k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.
(2)
Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní
tabuli nebo jiným v místě obvyklým způsobem.
(3)
Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej berní správě.
§ 20
Odvolání
(1)
Do vyměření daně lze se písemně odvolati u příslušné berní správy do 60 dnů ode dne
vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.
(2)
V téže lhůtě mohou poplatníci podati u příslušné berní správy žádost za sdělení důvodů
pro vyměření daně. Dnem podání žádosti staví se odvolací lhůta až do dne doručení
příslušného vyřízení a běží pak dále jen co do zbytku.
(3)
O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice, na Slovensku
pověřenectvo financí.
§ 21
Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech živnostenské daně jsou osvobozeny
od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 22
(1)
Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a
u téhož poplatníka pouze u jedné daně.
(2)
Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle
§ 7
nebo daňová úleva podle
§ 9 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb.
, o dani ze mzdy, nemůže mu býti za tento rok snížena živnostenská daň podle
§§ 7 až 10
.
§ 23
(1)
Ministr financí může
1.
po slyšení příslušných ministrů upraviti seznam živností podléhajících živnostenské
dani a po případě pro nově zařazené živnosti stanoviti odlišné zásady pro výpočet
daňového základu (
§ 6
),
2.
učiniti opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by prováděním tohoto zákona
mohly vzniknouti, a
3.
upraviti povinnost a způsob zaznamenávání skutečností rozhodných pro stanovení daňového
základu, jakož i povinnost uschovávati doklady.
(2)
Opatření podle odstavce 1, č. 1 a 3 vyhlásí ministr financí v Úředním listě.
§ 24
(1)
Příjem (výtěžek) z provozování živnosti podléhající živnostenské dani nepodléhá počínajíc
berním rokem 1948 dani důchodové a všeobecné dani výdělkové podle zákona o přímých
daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
(2)
Osoby podléhající živnostenské dani podléhají mimořádným dávkám podle zákona ze dne
31. října
1947, č. 185 Sb.
, o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku,
i když nejsou poplatníky daně důchodové nebo daně ze mzdy, jsou-li u nich splněny
ostatní podmínky zákonem
č. 185/1947 Sb.
stanovené. Při tom se dani podrobeným důchodem (základem daně důchodové) podle zákona
č. 185/1947 Sb.
u osob podléhajících živnostenské dani rozumí též základ živnostenské daně, nesnížený
o částky uvedené v
§§ 7 až 9
. Mimořádná jednorázová dávka podle
§ 3, odst. 1, písm. a) zákona č. 185/1947 Sb.
vyměří se v těchto případech i z daně živnostenské.
§ 25
V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních
ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; pro poplatek z prodlení platí obdobně
ustanovení zákona ze dne 21. února
1946, č. 31 Sb.
, o dani z obratu.
§ 26
(1)
Přiznání k živnostenské dani za rok 1947 jsou povinni podati všichni poplatníci,
kteří zásadně podléhají daňové povinnosti, a to do 30. června 1948.
(2)
Živnostenská daň za rok 1947 jest splatna ve dvou stejných splátkách; první splátka
do 30. června 1948 a druhá do 30. září 1948.
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; platí však po prvé pro živnostenskou
daň za rok 1947. Provede jej ministr financí.