VYHLÁŠKA 49/1986 Z. z. o školách pro mládež vyžadujících zvláštní péči

§ 1

Základní ustanovení

Táto vyhláška upravuje typy a názvy škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřizování

a zrušování škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, počty žáků ve třídě, zvláštnosti

organizace škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zařazování žáků do základních

škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol, závěrečné

třídy zvláštních škol, přijímání žáků do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní

péči, přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť, vyučovací dobu, výchovu mimo

vyučování, pravidla hodnocení a klasifikace žáků škol pro mládež vyžadující zvláštní

péči, péči o zdraví a bezpečnost žáků a soustavu učebních odborů zvláštních odborných

učilišť.

§ 2

Typy a názvy škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1)

Pro žáky smyslově postižené se zřizují tyto školy

a)

Pro žáky sluchově postižené: základní škola pro nedoslýchavé, základní škola pro

žáky se zbytky sluchu, základní škola pro neslyšící, střední odborné učiliště pro

sluchově postiženou mládež, gymnázium pro sluchově postiženou mládež a střední průmyslová

škola oděvní pro sluchově postiženou mládež.

b)

Pro žáky zrakově postižené: základní škola pro slabozraké, základní škola pro žáky

se zbytky zraku, základní škola pro nevidomé, střední odborné učiliště pro zrakově

postiženou mládež, gymnázium pro zrakově postiženou mládež, konzervatoř pro zrakově

postiženou mládež, střední odborná ladičská škola pro zrakově postiženou mládež a

střední ekonomická škola pro zrakově postiženou mládež.

(2)

Pro žáky s vadami řeči se zřizují základní škola pro vadně mluvící a základní škola

pro nemluvící.

(3)

Pro žáky tělesně postižené se zřizují základní škola pro tělesně postižené, střední

odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, gymnázium pro tělesně postiženou mládež

a střední ekonomická škola pro tělesně postiženou mládež; tyto školy se zřizují též

při ústavech sociální péče.

(4)

Pro žáky mentálně postižené se zřizují zvláštní škola, pomocná škola a zvláštní odborné

učiliště.

(5)

Pro žáky smyslově postižené, tělesně postižené nebo pro žáky s vadami řeči, kteří

jsou též mentálně postiženi, se zřizují školy pro mládež s více vadami, kterými jsou

zvláštní škola pro nedoslýchavé, zvláštní škola pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní

škola pro neslyšící, zvláštní odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, zvláštní

škola pro vadně mluvící, zvláštní škola pro nemluvící, zvláštní škola pro slabozraké,

zvláštní škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro nevidomé, zvláštní odborné

učiliště pro zrakově postižené a zvláštní odborné učiliště pro tělesně postiženou

mládež.

(6)

Pro žáky nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují základní škola při nemocnici,

základní škola při dětské léčebně, základní škola při dětské lázeňské léčebně a základní

škola při dětské ozdravovně (dále jen „základní škola při zdravotnickém zařízení“).

(7)

Pokud jsou žáci nemocní nebo zdravotně oslabení též mentálně postiženi, zřizují se

pro ně zvláštní škola při nemocnici, zvláštní škola při dětské léčebně, zvláštní škola

při dětské lázeňské léčebně a zvláštní škola při dětské ozdravovně (dále jen „zvláštní

škola při zdravotnickém zařízení“).

(8)

Pro žáky obtížně vychovatelné se při dětském výchovném ústavu a při dětském diagnostickém

ústavu zřizuje základní škola, při výchovném ústavu pro mládež střední odborné učiliště.

(9)

Pro žáky obtížně vychovatelné,kteří jsou též mentálně postiženi, se při dětském výchovném

ústavu a při dětském diagnostickém ústavu zřizuje zvláštní škola, při výchovném ústavu

pro mládež zvláštní odborné učiliště.

§ 3

Zřizování a zrušování škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, počty žáků ve třídě

(1)

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se zřizují podle sítě škol stanovené ministerstvem

školství ČSR

1

)

nejméně pro deset žáků. Zruší se klesne-li počet žáků pod deset. Ve zvlášť odůvodněných

případech může národní výbor, který školu odborně vede, ponechat školu přechodně v

provozu i při nižším počtu žáků.

(2)

V 1.-3. ročníku zvláštní školy je ve třídě nejvýše dvanáct žáků, ve 4. a 5. ročníku

nejvýše čtrnáct žáků, v 6.-8. ročníku a v závěrečných třídách je nejvýše šestnáct

žáků. Jsou-li ve třídě zvláštní školy vyučování žáci různých ročníků, je ve třídě

nejvýše tolik žáků, kolik odpovídá nejvyššímu počtu žáků stanovenému pro žáky nejnižšího

ročníku, kteří jsou v této třídě vyučováni.

(3)

Ve třídě pomocné školy, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro žáky

se zbytky sluchu, základní školy pro neslyšící, základní školy pro slabozraké, základní

školy pro žáky se zbytky zraku, základní školy pro nevidomé, základní školy pro vadně

mluvící, základní školy pro nemluvící a ve třídě školy pro žáky s více vadami včetně

závěrečných tříd je nejvýše deset žáků.

(4)

Ve třídě základní školy pro tělesně postižené a ve třídě základní školy při zdravotnickém

zařízení, kterým je dětská psychiatrická léčebna nebo psychiatrické oddělení, je nejvýše

třináct žáků.

(5)

Ve třídě základní školy při ostatních zdravotnických zařízení a základní školy pro

tělesně postižené při ústavech sociální péče, v nichž jsou ležící pacienti, je nejvýše

dvanáct žáků, ve třídě základní školy při ostatních zdravotnických zařízeních, v nichž

jsou chodící pacienti, je nejvýše osmnáct žáků.

(6)Ve třídě střední školy zřízené pro smyslově postiženou mládež je nejvýše dvanáct

žáků, ve třídě střední školy pro tělesně postiženou mládež je nejvýše šestnáct žáků.

Ve třídě zvláštního odborného učiliště je nejvýše šestnáct žáků. Ve třídě zvláštního

odborného učiliště je nejvýše šestnáct žáků. Ve třídě zvláštního odborného učiliště

pro sluchově postiženou mládež, zvláštního odborného učiliště pro sluchově postiženou

mládež, zvláštního odborného učiliště pro zrakově postiženou mládež a zvláštního odborného

učiliště pro tělesně postiženou mládež je nejvýše dvanáct žáků.

(7)

Při odborném výcviku ve středním odborném učilišti pro sluchově postiženou mládež,

ve středním odborném učilišti pro zrakově postiženou mládež, ve zvláštním odborném

učilišti pro sluchově postiženou mládež a ve zvláštním odborném učilišti pro tělesně

postiženou mládež je ve skupině nejvýše šest žáků. Ve středním odborném učilišti pro

tělesně postiženou mládež je ve skupině nejvýše osm žáků.

§ 4

(1)

Základní školy pro neslyšící, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní

školy pro nedoslýchavé, základní školy pro nevidomé, základní školy pro žáky se zbytky

zraku, zvláštní školy pro neslyšící, zvláštní školy pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní

školy pro nedoslýchavé, zvláštní školy pro nevidomé a zvláštní školy pro žáky se zbytky

zraku mají devět ročníků.

(2)

Součástí zvláštního odborného učiliště připravujícího žáky učebních oborů pro zemědělskou

výrobu může být pracoviště pro zemědělsko-hospodářskou činnost (pozemek, hospodářské

objekty, strojní zařízení apod.).

§ 5

(1)

Skupina vyučovací volitelným a nepovinným předmětům a základů odborné přípravy se

může zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň šest žáků, skupinu volitelných předmětům

odborného zaměření (základy odborné přípravy) je možné zřídit, přihlásí-li se do ní

alespoň šest žáků.

(2)

Oddělení zvláštní tělesné výchovy se zřídí při počtu alespoň šesti žáků; nejvyšší

počet žáků v oddělení je osm. Klesne-li počet žáků pod šest, oddělení se zruší.

(3)

Vyrovnávací třídy a specializované třídy se na školách pro mládež vyžadující zvláštní

péči nezřizují.

(4)

Při pracovním vyučování se žáci od 5. ročníku základních škol pro mládež vyžadující

zvláštní péči a zvláštních škol vyučují ve skupinách, v nichž je nejvýše deset žáků.

Skupiny lze vytvářet i z žáků nejbližších ročníků. Při pracovním vyučování se témata

stanovená učebními osnovami tohoto předmětu vyučují odděleně podle pohlaví žáků.

(5)

Při tělesné výchově se chlapci a děvčata všech ročníků druhého stupně základních

škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních škol vyučují odděleně ve skupinách

podle pohlaví.

§ 6

(1)

Doba studia potřebná k získání úplného středního vzdělání trvá na gymnáziu pro sluchově

postiženou mládež, střední ekonomické škole pro zrakově postiženou mládež, na střední

odborné ladičské škole pro zrakově postiženou mládež a na konzervatoři pro zrakově

postiženou mládež pět roků.

(2)

Na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež se může zřídit přípravná třída pro

žáky, kteří při přijímací zkoušce prokázali hudební vlohy a schopnosti, ale kteří

zatím nedosáhli ve hře na nástroj potřebného stupně technické vyspělosti. Pro žáky

zařazené do přípravné třídy konzervatoře pro zrakově postiženou mládež trvá studium

šest roků.

(3)

Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež organizuje dvouleté pomaturitní studium,

kde žáci prohlubují své znalosti a dovednosti získané středoškolským studiem.

(4)

Žáci tělesně postižení, kteří pro své tělesné postižení nemohou po absolvování základní

školy pokračovat v přípravě na povolání na některé ze středních škol, a jsou osvobozeni

od povinnosti docházet do školy,

2

)

jsou vzdělávaní v rodinách nebo ústavech sociální péče. V tomto případě je možné

sdružovat tyto žáky i do studijních skupin. Jejich vyučování zajišťují učitelé určení

krajským národním výborem příslušným podle bydliště žáka.

§ 7

(1)

Učební obory zvláštních odborných učilišť a délka přípravy v těchto oborech je uvedena

v příloze této vyhlášky

(2)

Příprava v učebních oborech trvá ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou

mládež u dvouletých učebních oborů tři roky a u tříletých učebních oborů čtyři roky;

u čtyrletých studijních oborů ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou

mládež pět let. Prodloužení přípravy se započítává do přípravného období.

§ 8

(1)

O zařazování žáka do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních

škol a pomocných škol rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého

bydliště žáka;

3

)

zařazení žáka je třeba vždy projednat s jeho zákonnými zástupci, pěstouny nebo občanem,

popř. ústavem, jemuž byl žák na základe soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále

jen „zástupce žáka“). Zařazení žáka není podmíněno souhlasem zástupce žáka.

(2)

Návrh na zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 mohou okresnímu národnímu výboru

podávat zástupci žáka nebo škola, kterou žák navštěvuje pedagogicko-psychologické

poradny, zdravotnická zařízení, orgány péče o dítě.

(3)

Mateřské školy a základní školy předkládají průběžně okresnímu národnímu výboru seznam

dětí a žáků, které navrhují k zařazení do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní

péči, zvláštních škol a pomocných škol.

(4)

Okresní národní výbor zabezpečí shromáždění všech podkladů potřebných k rozhodování

o zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 prostřednictvím okresní pedagogicko-psychologické

poradny. Příslušný obvodní dětský lékař, popř. školní lékař, se kterým okresní pedagogicko-psychologická

poradna bude případ konzultovat, zajistí všechna potřebná vyšetření dítěte v resortu

zdravotnictví.

(5)

K zařazení žáka do základní školy nebo do zvláštní školy při zdravotnickém zařízení

je třeba souhlas ošetřujícího lékaře; rozsah výuky se stanoví v dohodě s ošetřujícím

lékařem.

(6)

Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do zvláštní školy, zařídí současně

jeho umístění do této školy. Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do

školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, kterou odborně vede krajský národní výbor,

zašle opis rozhodnutí nadřízenému krajskému národnímu výboru.

(7)

Umístění žáka do základní školy pro tělesně postižené nebo zvláštní školy pro tělesně

postižené projedná národní výbor, který o zařazení rozhodl, s národním výborem, který

ústav pro tělesně postižené řídí.

§ 9

(1)

Do základní školy pro nedoslýchavé, do základní školy pro žáky se zbytky sluchu a

do základní školy pro neslyšící se zařazují žáci s takovými vadami sluchu, pro které

se nemohou ani při využití elektroakustických pomůcek vzdělávat na základní škole.

(2)

Do základní školy pro žáky slabozraké, do základní školy pro žáky se zbytky zraku

a do základní školy pro nevidomé se zařazují žáci s takovými vadami zraku, pro které

se nemohou ani při využití běžných optických pomůcek vzdělávat na základní škole.

(3)

Do základní školy pro žáky s vadami řeči a do základní školy pro nemluvící se zařazují

žáci s takovými poruchami řeči, u nichž nelze dosáhnout odstranění poruchy řeči ambulantní

logopedickou péči.

(4)

Do základní školy pro tělesně postižené se zařazují žáci s takovým tělesným postižením,

pro které se nemohou vzdělávat na základní škole.

(5)

Do zvláštních škol se zařazují žáci s takovým rozumovými nedostatky, pro které se

nemohou vzdělávat na ostatních školách. Do pomocných škol se zařazují žáci s takovými

rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ani na zvláštní škole, ale jsou

ještě vzdělavatelní.

(6)

Do zvláštních škol pro žáky sluchově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky

zrakově postižené nebo pro žáky tělesně postižené se zařazují žáci se zařazují žáci

s příslušným postižením a takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat

na ostatních školách.

(7)

Žáci s více vadami, nejsou-li mentálně postiženi, se zařazují do některé školy uvedené

v odstavcích 1-4 s přihlédnutím k převažující vadě.

(8)

Při zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči pro žáka založí třídní

učitel dlouhodobý výchovně vzdělávací plán, který je soustavně veden po celou dobu

jeho docházky do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.

§ 10

(1)

Dojde-li v průběhu docházky žáka ke změnám v charakteru postižení žáka, či představou-li

důvody pro zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči existovat nebo

přestane-li zařazení odpovídat postižení, podá ředitel školy pro mládež vyžadující

zvláštní péči, do níž byl žák zařazen, návrh na přeřazení žáka do jiné školy pro mládež

vyžadující zvláštní péči nebo do základní školy, popř. návrh na osvobození žáka od

povinné školní docházky; tento návrh projedná ředitel školy v pedagogické radě. Návrh

se podává národnímu výboru, který školu pro mládež vyžadující zvláštní péči odborně

vede; ten zašle návrh se svým stanoviskem tomu národnímu výboru, který bude o návrhu

rozhodovat.

4

)

(2)

Žák, který byl zařazen do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo

do zvláštní školy, po předcházející docházce do základní školy, může být přeřazen

ředitelem základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo zvláštní školy na

návrh pedagogické rady do vyšších ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku

na základní škole, V tomto případe se bere v úvahu věk žáka, počet let jeho školní

docházky a znalost učiva odpovídající ročníku, do kterého má být zařazen.

§ 11

(1)

Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni od

4. ročníku podle učebních osnov varianty A nebo varianty B. Podle osnov varianty B

jsou vyučování žáci, kteří jsou ve 3. ročníku na konci prvního nebo druhého pololetí

klasifikování nedostatečnou z českého jazyka nebo z matematiky, a u kterých nejsou

předpoklady zvládnou ve vyšších ročnících požadavky osnov varianty A. Všichni ostatní

žáci jsou vyučováni podle osnov varianty A.

(2)

Zařazování žáků do skupin vyučovaných podle osnov varianty A nebo varianty B se provádí

v pololetí a ke konci školního roku. Žáka zařazuje ředitel školy na návrh pedagogické

rady. Přeřazení žáka ze skupiny A do skupiny B a obráceně je možné v kterémkoliv ročníku.

Žáci vyučovaní podle osnov obou variant vytvářejí zpravidla jeden třídní kolektiv.

(3)

Samostatné třídy pro žáky vyučované podle varianty B učebních osnov se zřizují pouze

tehdy, umožňuje-li to stupeň organizovanosti zvláštní školy.

(4)

Vyučování žáka podle varianty B učebních osnov se poznamená do dlouhodobého výchovně

vzdělávacího plánu, do třídního výkazu, do třídní knihy a na vysvědčení.

(5)

Na zvláštních školách pro žáky s více vadami se vyučuje podle jednotných učebních

osnov.

§ 12

Závěrečné třídy zvláštních škol

(1)

Žáci zvláštních škol, kteří pro své vážné psychomotorické nebo jiné postižení nemohou

být připravováni v učebním oboru na zvláštním odborném učilišti, ukončí povinnou školní

docházku v závěrečných třídách zvláštních škol. Příprava v závěrečných třídách je

zaměřena na osvojení si a prohloubení základních občanských postojů, hygienických

a pracovních návyků. Ve všeobecně vzdělávací části přípravy se pokračuje v upevňování

učiva v určitých pro praktický život důležitých předmětech. Závěrečné třídy mohou

být zřizovány i jako třídy koedukované.

§ 13

Příjímání žáků do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1)

Ke studiu do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se přijímají žáci,

kteří úspěšně ukončili poslední ročník základní školy pro mládež vyžadující zvláštní

péči; do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči; do středních škol pro

mládež vyžadující zvláštní péči se mohou přijmout též absolventi základních škol,

pokud při přijímacím řízení předloží potvrzení příslušného odborného lékaře o charakteru

postižení a rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního

výboru o změněné pracovní schopnosti.

(2)

Charakter postižení žáka musí odpovídat typu školy, do niž se žák hlásí.

§ 14

Přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť

(1)

Do zvláštních odborných učilišť jsou přijímaní žáci zvláštních škol, kteří úspěšně

ukončili 8., vyjímečně 7. ročník zvláštní školy varianty A a jsou natož rozumově vyspělí,

že mohou přípravu ve zvláštním odborném učilišti absolvovat.

(2)

K přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště podávají zástupci žáka přihlášku;

přihlášku podávají do konce ledna. Přihlášku se zástupci žáka projedná ředitel zvláštní

školy.

(3)

Přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště navrhuje ředitel zvláštní školy na

základě zhodnocení žákových schopností, zdravotního stavu a dovedností tak, aby byl

žák připravován v učebním oboru, pro který má nejlepší předpoklady. Přihlášku žáka

potvrzenou okresním (obvodním) odborníkem pro obor dorostového lékařství příslušného

ústavu národního zdraví dle sídla školy spolu se svým návrhem zašle ředitel zvláštní

školy do konce února ředitel zvláštního odborného učiliště, do kterého se žák hlásí.

(4)

Žáky přijímá do zvláštního odborného učiliště jeho ředitel na základě komplexního

posouzení žákových schopností a dovedností a v souladu s potřebami socialistické společnosti.

(5)

Pro přijímání žáků do zvláštního odborného učiliště ustanoví ředitel zvláštního odborného

učilište komisi složenou z pedagogických pracovníků zvláštního odborného učiliště

nebo jim pověřený člen komise. Komise posuzuje žákovy schopnosti a předpoklady a dává

řediteli zvláštního odborného učiliště návrh na přijetí žáka.

(6)

Není-li žák přijat do toho učebního oboru, do kterého se hlásí, nebo navrhuje-li

se jeho přijetí do jiného oboru, je třeba tuto skutečnost vždy projednat se zástupci

žáka a přihlédnout k jejich oprávněným požadavkům.

(7)

Proti nepřijetí žáka mohou jeho zástupci podat odvolání, Odvolání podávají do osmi

dnů ode dne doručení rozhodnutí řediteli zvláštního odborného učiliště.

(8)

Ředitel zvláštního odborného učiliště zašle odvolání spolu se svým stanoviskem do

čtrnácti dnů krajskému národnímu výboru příslušnému podle trvalého bydliště žáka.

Krajský národní výbor zhodnotí žákovy schopnosti a dovednosti a posoudí oprávněnost

odvolání. Je-li odvolání vyhověno, žák je do zvláštního odborného učiliště přijat,

v opačném případě projedná se zástupci žáka jeho další vzdělávání v souladu s jeho

předpoklady.

§ 15

Vyučovací doba

(1)

V 1. ročníku základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol

a pomocných škol mohou být nejvýše čtyři vyučovaní hodiny v jednom sledu, v 5.-6.

ročníku šest vyučovacích hodin v jednom sledu a v závěrečných třídách šest vyučovacích

hodin v jednom sledu. Ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péčí, ve

zvláštních odborných učilištích může být v jednom dni včetně nepovinných předmětů

nejvýše osm vyučovacích hodin, bez polední přestávky v jednom sledu nejvýše čest vyučovacích

hodin.

(2)

Ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči trvá vyučovací hodina čtyřicetpět

minut. Vyučovací hodina praxe a vyučovací hodina při odborném výcviku trvá šedesát

minut.

(3)

Při odborném výcviku žáků je vyučovací jednotkou učební den. Rozvržení učebního dne

určuje ředitel středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště s ohledem

na fyzickou a psychickou náročnost jednotlivých učebních oborů. U žáku do šestnácti

let věku se zařazují po dvou hodinách odborného výcviku přestávky v trvání alespoň

deseti minut nebo nejdéle po třech hodinách odborného výcviku přestávky v trvání patnácti

až třiceti minut. U žáků starších šestnácti let, pokud pracují v provozech, jsou přestávky

shodné s přestávkami stanovenými pro ostatní pracovníky provozu. Délka přestávek při

odborném výcviku se započítává do délky učebního dne.

(4)

Délka příme individuální práce učitele s žáky ve školách při zdravotnických zařízeních

se řídí zdravotním stavem žáků.

§ 16

Výchova mimo vyučování

(1)

K rozvíjení zájmové činnosti na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči zřizuje

ředitel školy zájmové útvary se zaměřením přírodovědným, technickým a pracovním, společensko-vědním,

estetickovýchovným, zdravotněvýchovným, tělovýchovným, turistickým, branným apod.

Zájmové útvary může ředitel školy zřizovat ve spolupráci s Pionýrskou organizací Socialistického

svazu mládeže, Socialistickým svazem mládeže, Československým červeným křížem, Svazem

invalidů, Svazem pro spolupráci s armádou, Svazem invalidních sportovců Československé

tělesné výchovy, Svazem neslyšícich sportovců Československá tělesné výchovy a jinými.

(2)

Pedagogičtí pracovníci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči dbají, aby účast

žáka na činnosti v do mimo vyučování nebyla na újmu jeho zdraví a plnění školních

povinností a podporovala výchovně vzdělávací, zdravotně rehabilitační a reedukační

cíle těchto škol.

(3)

Školní družinu a školní klub lze zřídit, přihlásí-li se k pravidelné docházce alespoň

deset žáků; družina a klub se zruší, klesne-li počet pravidelně docházejících pod

deset žáků.

(4)

Zájmový útvar je možné zřídit již při počtu šesti žáků.

§ 17

Pravidla hodnocení a klasifikace žáků škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(1)

Při hodnocení chování a prospěchu žáků základních škol pro mládež vyžadující zvláštní

péči, zvláštních škol a pomocných škol se přihlíží k charakteru postižení žáků. Žáci

základních škol a středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se hodnotí a

klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace na základních a středních školách.

Žáci zvláštních škol a pomocných škol se hodnotí podle samostatného klasifikačního

řádu.

(2)

Žáci zvláštních odborných učilišť jsou klasifikování podle pravidel platných pro

střední školy.

5

)

(3)

Žák zvláštní školy neprospěje a opakuje ročník, je-li hodnocen z kteréhokoli vyučovacích

předmětu nedostatečnou, s výjimkou hudební výchovy, tělesné výchovy a výtvarné výchovy.

(4)

Je-li žák zvláštní školy vyučovaný podle učebních osnov varianty A klasifikován dva

roky po sobě jdoucími nedostatečnou (odstavec 3), zařazuje se od následujícího školního

roku do kategorie žáků vyučovaných podle osnov varianty B. Je-li žák vyučovaný podle

učebních osnov varianty B klasifikován dva roky po sobě jdoucími nedostatečnou (odstavec

3), navrhne zvláštní škola, kterou žák navštěvuje, zařazení žáka do pomocné školy.

(5)

Celkový prospěch žáků v 4. - 8. ročníku zvláštních škol a v závěrečných třídách se

hodnotí těmito stupni

prospěl s pochvalou

prospěl

neprospěl.

(6)

Pomocná škola má tři stupně; první a druhý stupeň je tříletý, třetí stupeň je dvouletý.

Není-li žák pomocné školy způsobilý po třech letech docházky do jednoho stupně pomocné

školy postoupit do vyššího stupně, osvobodí okresní národní výbor žáka od povinné

školní docházky;

6

)

v odůvodněných případech lze rozhodnou o osvobození žáka od povinné školní docházky

i dříve.

§ 18

Internátní péče

(1)

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči mohou být zřízeny jako školy internátní.

7

)

Na částečnou úhradu nákladů spojených s pobytem žáků, s výjimkou žáků středních odborných

učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť, přispívají

rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost podle zvláštního

předpisu.

8

)

(2)

Podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací práce internátní školy určuje vnitřní

řád internátní školy stanoví též způsob předání žáků na vyučování a jejich přebíraní

po vyučování.

(3)

Vnitřní řád internátní školy obsahuje též organizační, hygienické, bezpečnostní a

jiné pokyny zajišťující řádný provoz internátní školy seznámí ředitel žáka a jeho

zástupce při nástupu do školy. Vnitřní řád internátní školy dále stanoví podmínky,

za nichž může vychovat umožnit žákům volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních

podniků, osobní nákupy apod. Vychovatel těmto žákům určí dobu odchodu a návratu a

okruh pobytu v sídle školy.

(4)

V internátu jsou zpravidla společně vychováni žáci různého pohlaví a různého věku.

pro jednotlivé věkové kategorie žáků zřizuje vedoucí vychovatel samostatné výchovné

skupiny; mohou však být zřizovány i výchovné skupiny věkově smíšené. počty žáků ve

výchovných skupinách jsou totožné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých

typů škol pro mládež vyžadující zvláštní péči. V případe, že není vedoucí vychovatel

v internátu ustanoven, zřizuje výchovné skupiny ředitel školy.

(5)

Pokud v internátu zůstávají žáci i v době školních prázdnin. stanoví národní výbor,

které školu odborně vede, způsob zabezpečení péče o tyto žáky v době školních prázdnin.

(6)

Internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči zajišťují též výkon ústavní

výchovy.

9

)

§ 19

péče o zdraví a bezpečnost žáků

V péči o zdraví a bezpečnost žáků škol pro mládež vyžadující zvláštní péči postupují

školy podle předpisů platných pro základní školy a střední školy

10

)

s těmito odchylkami

a)

V jedné skupině žáků při koupání a plaveckém výcviku je nejvýše šest žáků.

b)

Lyžařský výcvik provádí jeden instruktor s nejvýše deseti žáky, s výjimkou žáků nevidomých

a se zbytky zraku, kdy připadá na jednoho instruktora jeden žák; u žáků slabozrakých

připadá na jednoho instruktora šest žáků.

c)

Přesahuje-li při školním výletu počet žáků normu počtu žáků ve třídách nebo ve výchovných

skupinách příslušného typu škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zajistí národní

výbor, který školu odborně vede, účast další dospělé poučené osoby.

§ 20

Závěrečné ustanovení

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující

zvláštní péči, na zvláštní školy a pomocné školy předpisy platné pro základní školy

a na střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštní odborná učiliště

se vztahují předpisy platné pro střední školy.

10

)

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

- Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující

zvláštní péči.

- Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 4/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška

ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb.

- Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 99/1979 Sb., o soustavě zvláštních učebních

oborů.

- Směrnice ministerstva školství ČSR o organizaci škol a výchovných zařízení pro mládež

vyžadující zvláštní péči a o zařazování dětí a mládeže do těchto škol čj. 34070/740201

ze dne 29.12.1974, publikované ve Věstníku MŠ a MK ČSR, sešit 1/1975 a registrované

v částce 3/1975 Sb.

- Instrukce ministerstva školství ČSR ze dne 14. července 1980 čj. 20 458/80-201 k

organizaci a výchovně vzdělávací činnosti škol pro mládež vyžadující zvláštní péči

(Věstník MŠ a MK ČSR 1980, str. 113, Věstník vlády ČSR pro národní výbory č. 12/1980).

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. záři 1986.