Vládní nařízení 49/1949 Z. z. o správě státních léčebných a ošetřovacích ústavů.

§ 1

(1)

Působnost správního sboru oblastních nemocnic a státních odborných ústavů léčebných

a ošetřovacích v kraji (dále jen „ústavů“) vykonává zdravotní komise krajského národního

výboru (

§ 4 vládního nařízení ze dne 15. února 1949, č. 28 Sb.

, o zdravotních referátech krajských národních výborů).

(2)

Zdravotní komise řídí správu ústavů a koordinuje jejich činnost tak, aby bylo zajištěno

plánovité a hospodárné provádění zdravotní péče a účelné využití zařízení a získaných

poznatků a zkušeností pro jednotnou péči o zdraví lidu.

§ 2

(1)

V oboru své působnosti podle

§ 1

zdravotní komise

a)

sestavuje návrhy na dílčí plán vlastního krajského plánu pro ústavy jí spravované

v oboru investic, v oboru pracovních sil a výkonnosti, v oboru spotřeby statků pro

výkon služby, jakož i v oboru finančním a pečuje o plnění tohoto plánu,

b)

dává směrnice a pokyny ředitelům ústavů,

c)

usnáší se na návrzích rozpočtů ústavů,

d)

dozírá na provoz ústavů,

e)

projednává účetní závěrky ústavů,

f)

projednává a po případě vyřizuje stížnosti vznesené na činnost ústavů,

g)

jedná o zprávách a návrzích ředitelů ústavů,

h)

podává návrhy na ustanovení vedoucích zaměstnanců ústavů.

(2)

Zdravotní komise si může vyhraditi rozhodnutí i v jiných věcech mimořádné důležitosti,

než uvedených v odstavci 1, o nichž by jinak rozhodoval ředitel ústavu.

§ 3

Jednání zdravotní komise účastní se podle povahy projednávané záležitosti s hlasem

poradním tyto osoby

a)

přednostové referátů krajského národního výboru nebo jimi pověření zástupci,

b)

ředitel a po případě i jiní zaměstnanci ústavu, jehož věci zdravotní komise projednává,

c)

ředitelé ústavů národního zdraví v kraji,

d)

jiní zdravotničtí pracovníci, které přizve k jednání předseda zdravotní komise.

§ 4

(1)

Je-li nebezpečí v prodlení, může zdravotní referent činiti opatření, k nimž by jinak

bylo potřebí usnesení zdravotní komise, je však povinen požádati ji v nejbližší schůzi

o dodatečné schválení takového opatření.

(2)

Zdravotní referent bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů (úřadů) a směrnic,

na nichž se usnesla zdravotní komise.

(3)

Má-li zdravotní referent za to, že usnesení zdravotní komise vybočuje z mezí její

působnosti, že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi nebo pokyny nadřízených

orgánů (úřadů), je povinen zastaviti jeho výkon a oznámiti to radě krajského národního

výboru a ministerstvu zdravotnictví. Dokud rada o věci nerozhodne, nesmí býti usnesení

vykonáno.

§ 5

(1)

Vlastní správa ústavu náleží jeho řediteli, který musí býti lékař.

(2)

Ředitel spravuje ústav po stránce lékařské, hospodářské a osobní a uplatňuje při

tom zásady zdravotní politiky podle jednotného plánu zdravotní péče a podle usnesení

zdravotní komise tak, aby ústavní léčebná péče odpovídala současnému stavu a úrovni

lékařské vědy a byla hodnotná a účelná. Je nadřízeným všech zaměstnanců ústavu. Při

tom zejména

a)

koordinuje činnost jednotlivých složek ústavu,

b)

bdí nad hospodárností a účelností provozu ústavu,

c)

činí všechna opatření nutná k zajištění řádného provozu ústavu,

d)

předkládá návrhy a zprávy zdravotní komisi.

(3)

Za řádné a včasné plnění úkolů uvedených v odstavci 2 odpovídá ředitel zdravotní

komisi. Tím není dotčena jeho odpovědnost vůči jiným nadřízeným orgánům a úřadům.

§ 6

Ministerstvo zdravotnictví vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou

v Úředním listě podrobné předpisy o způsobu výkonu správy ústavů (organisační řád).

§ 7

Působnost správního sboru okresních nemocnic vykonává zdravotní komise okresního národního

výboru obdobně podle ustanovení

§§ 1 až 6

.

§ 8

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949; provede je ministr zdravotnictví

v dohodě se zúčastněnými členy vlády.