VYHLÁŠKA 492/1991 Z. z. kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla

§ 1

(1)

Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla uvedeného

v § 2 této vyhlášky (dále jen „zákonné pojištění“) vykonává Česká pojišťovna, státní

podnik (dále jen „pojišťovna“), a vztahuje se, pokud se dále nestanoví jinak, na odpovědnost

za škodu provozovatele i řidiče motorového vozidla,

a)

které podléhá evidenci motorových vozidel v České republice, a jde-li o motorové

vozidlo, které této evidenci nepodléhá, jehož vlastník anebo ten, kdo má k němu právo

hospodaření (dále jen „vlastník“), má trvalé bydliště (sídlo) v České republice, a

to bez ohledu na to, kde uvedené vozidlo má trvalé stanoviště v České a Slovenské

Federativní Republice (dále jen „tuzemské motorové vozidlo“) a týká se jeho odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem tuzemského motorového vozidla

1.

v České a Slovenské Federativní Republice;

2.

v ostatních evropských státech, v Maroku, Tunisku, Iráku, Íránu a Izraeli;

b)

které je evidováno nebo má trvalé stanoviště v cizině (dále jen „cizozemské motorové

vozidlo“), pokud vstoupí na území České a Slovenské Federativní Republiky v místě,

které je v České republice a týká se jeho odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem

v České a Slovenské Federativní Republice.

(2)

Za provozovatele motorového vozidla se pro účely této vyhlášky považuje i ten, kdo

použije motorové vozidlo bez vědomí nebo proti vůli provozovatele, jakož i fyzická

nebo právnická osoba, u které je motorové vozidlo v opravě.

§ 2

(1)

Motorovým vozidlem se pro účely této vyhlášky rozumí nekolejové vozidlo s vlastním

pohonem, jakož i jiné nekolejové vozidlo bez vlastního pohonu, pro které se vydává

technický průkaz vozidla, technické osvědčení vozidla nebo obdobný průkaz (dále jen

„technický průkaz“).

(2)

Jízdní souprava tvořená motorovými vozidly, motorovým vozidlem a pracovním strojem

nebo nářadím, se považuje pro účely této vyhlášky za jedno motorové vozidlo. Za jedno

motorové vozidlo se však pro účely této vyhlášky nepovažuje jízdní souprava tehdy,

jde-li o spojení motorových vozidel vlečným lanem nebo vlečnou tyčí při poskytování

pomoci v nouzi, nejde-li o odtah prováděný v rámci podnikatelské činnosti nebo o jízdní

soupravu téhož provozovatele.

§ 3

(1)

Provozovatel i řidič motorového vozidla, na kterého se vztahuje zákonné pojištění

(dále jen „pojištěný“), má právo, aby pojišťovna za něho nahradila v rozsahu a ve

výši podle příslušných právních předpisů poškozeným uplatněné a prokázané nároky na

náhradu škody způsobené provozem motorového vozidla jinému

a)

na zdraví nebo usmrcením;

b)

poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením věci;

c)

vznikem jiné majetkové újmy;

avšak jen pokud pojištěný za tuto škodu odpovídá podle zákona a pokud se dále nestanoví

jinak.

(2)

Za škodu způsobenou jinému se považuje také škoda na zdraví nebo smrt provozovatele

motorového vozidla, kterým byla škoda způsobena, pokud toto motorové vozidlo v době

vzniku skutečnosti, kterou byla škoda způsobena, sám neřídil.

(3)

Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu podle odstavců

1 a 2. Rozhoduje-li o této náhradě škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost

nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní

moci.

(4)

V případě smrti pojištěného nebo zániku právnické osoby má poškozený přímo vůči pojišťovně

právo, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém by mu ji byla povinna nahradit

za pojištěného.

§ 4

Pokud se pojišťovna k tomu písemně zavázala, je povinna nahradit v souvislosti s událostí,

která je nebo by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, za pojištěného

náklady

a)

obhajoby v trestním nebo v přestupkovém řízení vedeném proti pojištěnému;

b)

soudního řízení o náhradě škody a právního zastoupení pojištěného;

c)

mimosoudního projednání nároků poškozeného.

§ 5

Pojišťovna nehradí škodu

a)

na věci, pokud za ni pojištěný odpovídá svému manželu nebo příbuzným v řadě přímé

anebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti;

1

)

b)

na motorovém vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech dopravovaných

tímto motorovým vozidlem; byla-li však škoda způsobena na věcech, které měly dopravované

osoby s výjimkou osob uvedených pod písmenem a) v době, kdy ke škodě došlo, na sobě

nebo u sebe, je pojišťovna povinna škodu nahradit;

c)

kterou pojištěný uhradil nebo se zavázal uhradit nad rámec stanovený právními předpisy

nebo nad rámec pravomocného rozhodnutí orgánu příslušného k rozhodnutí o náhradě škody;

d)

vzniklou závodícím a soutěžícím účastníkům při motoristických závodech a soutěžích

nebo při přípravných jízdách k nim a ani škodu na motorových vozidlech při nich použitých;

e)

vzniklou československému nebo jinému státu, tuzemským a cizozemským právnickým osobám

vynaložením nákladů léčebné péče, dávek nemocenského pojištění a dávek důchodového

zabezpečení poskytovaných z důvodů škody na zdraví způsobené provozem motorového vozidla

1.

nebyla-li zjištěna osoba odpovědná za způsobenou škodu (§ 8), nebo

2.

řidiči motorového vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena.

§ 6

Zákonné pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škody způsobené pracovní činností

motorového vozidla jako pracovního stroje s výjimkou škod, které mají příčinu v jeho

jízdě.

§ 7

(1)

Náhradu platí pojišťovna poškozenému; poškozený však nemá právo na plnění proti pojišťovně,

s výjimkou případů uvedených v § 3 odst. 4, v § 8 a v § 9 odst. 2. Nesouhlasí-li pojištěný,

aby bylo plněno poškozenému, může složit pojišťovna plnění do notářské úschovy. Pokud

pojištěný ani po výzvě a lhůtě určené pojišťovnou jí neoznámí důvodné námitky proti

výplatě náhrady škody, pojišťovna ji poškozenému vyplatí.

(2)

Má-li pojišťovna vyplatit náhradu poškozenému, kterému vzniklo i právo na plnění

vůči pojišťovně ze smluvního pojištění věci zničené, poškozené nebo odcizené při téže

pojistné události, je povinnost pojišťovny nahradit podle § 3 odst. 1 za pojištěného

škodu na této věci splněna do výše plnění ze smluvního pojištění dnem jeho výplaty.

(3)

Nahradil-li pojištěný poškozenému škodu nebo její část přímo, má právo, aby mu pojišťovna

vydala to, co takto bezdůvodně získala, a to až do výše, v jaké byla povinna nahradit

škodu poškozenému za pojištěného, nejde-li o případy podle ustanovení § 5.

§ 8

(1)

Nebyla-li zjištěna osoba odpovědná za škodu na zdraví nebo usmrcením, způsobenou

provozem motorového vozidla na území České republiky, má poškozený přímo proti pojišťovně

právo, aby mu tuto škodu nahradila.

(2)

Podmínkou uplatnění práva podle odstavce 1 je, že orgány dopravní policie škodní

událost bezprostředně po jejím vzniku zjistily nebo jim byla účastníkem dopravní nehody

bez zbytečného odkladu ohlášena.

2

)

§ 9

(1)

Pojišťovna je povinna plnit do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění její

povinnosti plnit nebo po obdržení pravomocného rozhodnutí o výši náhrady škody. Šetření

je skončeno, jakmile pojišťovna s poškozeným dohodla výši náhrady škody.

(2)

Dnem, kdy pojišťovna písemně odmítla poškozenému nahradit škodu nebo její část, může

poškozený uplatnit své nároky i proti pojišťovně u příslušného soudu.

§ 10

(1)

Pojištěný je povinen pojišťovně nejpozději do 15 dnů po události, která by mohla

být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, písemně oznámit, že došlo ke škodě,

a dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu; dále je povinen předložit v dohodnuté

lhůtě doklady, které si pojišťovna vyžádá a při projednávání náhrady škody postupovat

v souladu s pokyny pojišťovny.

(2)

Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně sdělit, že

a)

byl proti němu uplatněn nárok na náhradu škody a vyjádřit se k požadované náhradě

a její výši;

b)

v souvislosti se skutečností, z níž škoda vznikla, bylo zahájeno trestní nebo přestupkové

řízení; dále je povinen sdělit pojišťovně v případě, že se pojišťovna zavázala nahradit

náklady obhajoby podle § 4 písm. a) jméno a adresu svého obhájce a zajistit, aby pojišťovna

byla průběžně o stavu a výsledcích tohoto řízení informována;

c)

právo na náhradu škody bylo uplatněno u soudu nebo u jiného příslušného orgánu.

(3)

V řízení o náhradě škody je pojištěný povinen postupovat v souladu s pokyny pojišťovny

a pojišťovně sdělit v případě, že se pojišťovna zavázala uhradit náklady řízení podle

§ 4 písm. b) a c), kdo ho bude zastupovat.

(4)

Pojišťovna je oprávněna zčásti nebo zcela odmítnout plnění, jestliže pojištěný bez

souhlasu pojišťovny

a)

uzná povinnost nahradit škodu a její výši nebo

b)

se zaváže uhradit promlčenou pohledávku.

§ 11

(1)

Pojišťovna má právo na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem

motorového vozidla proti pojištěnému, který

a)

způsobil škodu úmyslně nebo po požití alkoholického nápoje, byl-li v krvi zjištěn

obsah alkoholu ve výši nad 0,30 promile, po požití návykové látky nebo léku označeného

zákazem řídit motorové vozidlo;

b)

způsobil škodu provozem motorového vozidla, kterého podle pravomocného rozsudku v

trestním řízení soudním použil nebo spolupoužil neoprávněně nebo si ho přivlastnil;

c)

řídil motorové vozidlo bez platného předepsaného řidičského oprávnění nebo v době

zákazu činnosti řídit motorové vozidlo;

d)

způsobil škodu motorovým vozidlem, které užil k provozu, ačkoliv podle platných předpisů

3

)

tak učinit nesměl;

e)

svěřil řízení motorového vozidla osobě, která neměla platné předepsané řidičské oprávnění

nebo osobě, o níž věděl, že požila alkoholický nápoj, návykovou látku nebo lék označený

zákazem řídit motorové vozidlo.

(2)

Porušil-li pojištěný povinnost uloženou pravidly silničního provozu ohlásit orgánům

dopravní policie nehodu,

4

)

která je událostí, jež by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, má

proti němu pojišťovna právo na náhradu až do poloviny částek, které vyplatila z důvodu

škody způsobené provozem motorového vozidla. Stejné právo má pojišťovna proti pojištěnému,

který bez vážných důvodů poruší povinnosti uvedené v § 10 odst. 1 a 2 a v § 12 odst.

4, a způsobilo-li toto porušení obtíže při šetření pojišťovny nutném ke zjištění její

povinnosti plnit, zejména mělo-li za následek opožděné nebo neúplné uspokojení nároků

poškozeného.

(3)

Nastala-li skutečnost uvedená v odstavci 1 pod písmeny a), c) až e) nebo v odstavci

2 při plnění úkolů právnické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, má pojišťovna právo

na náhradu proti právnické osobě.

(4)

Proti pojištěnému, který v době, kdy nastala skutečnost, která byla důvodem vzniku

pojistné události, byl v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na náhradu

až do 50 % vyplacených částek.

(5)

Výše náhrady, na kterou pojišťovně vznikne právo podle odstavců 1 až 4, nemůže přesáhnout

úhrn částek, které pojišťovna vyplatila z důvodu pojistné události.

§ 12

(1)

Pokud pojišťovna nahradila za pojištěného škodu, přechází na ni až do výše vyplacených

částek právo pojištěného na náhradu škody proti jinému, případně jiné obdobné právo,

které mu v souvislosti s jeho odpovědností za škodu vzniklo.

(2)

Má-li pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky,

na snížení důchodu nebo na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu,

pokud za pojištěného tuto částku zaplatila nebo za něho vyplácí důchod.

(3)

Na pojišťovnu přechází též právo pojištěného na úhradu těch nákladů řízení o náhradě

škody, které pojištěnému byly přiznány proti odpůrci, pokud je pojišťovna za pojištěného

zaplatila.

(4)

Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně oznámit, že nastaly okolnosti

odůvodňující práva uvedená v předchozích odstavcích a předat jí doklady potřebné k

uplatnění těchto práv.

§ 13

Za tuzemské motorové vozidlo vzniká povinnost platit pojistné přidělením státní poznávací

značky a trvá do trvalého vyřazení motorového vozidla z provozu. Za motorové vozidlo,

pro které se státní poznávací značka nepřiděluje (dále jen „motorové vozidlo bez státní

poznávací značky“), vzniká povinnost platit pojistné dnem nabytí motorového vozidla

a trvá do trvalého vyřazení motorového vozidla z provozu.

§ 14

Povinnost platit pojistné má ten, kdo je v době vzniku této povinnosti zapsán v technickém

průkazu jako držitel motorového vozidla (dále jen „držitel“). V ostatních případech

má tuto povinnost vlastník motorového vozidla.

§ 15

(1)

Pojistné se platí najednou na celý kalendářní rok a je splatné nejpozději do konce

února tohoto roku.

(2)

Dojde-li do konce února kalendářního roku ke změně v osobě držitele motorového vozidla,

je pojistné na celý kalendářní rok splatné nejpozději před zápisem změny držitele

tohoto vozidla nebo před převzetím motorového vozidla bez státní poznávací značky.

(3)

Vznikne-li povinnost platit pojistné v průběhu kalendářního roku, platí se poměrná

část pojistného na dobu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato povinnost

vznikla, do konce kalendářního roku. Toto pojistné je splatné do pěti kalendářních

dnů od nabytí motorového vozidla a činí nejméně 10 Kčs. Při výpočtu poměrné části

pojistného se přihlíží k výši pojistného zaplaceného již podle § 18.

(4)

V případě změny držitele nebo vlastníka motorového vozidla vzniká povinnost platit

poměrnou část pojistného za dobu, po kterou není prokázáno, že pojistné zaplatil předchozí

držitel nebo vlastník.

§ 16

(1)

Kdo je povinen platit pojistné, je povinen si je sám vypočíst podle příslušných ustanovení

této vyhlášky. Pojistné se platí bez vyzvání převodem z účtu vedeného u peněžního

ústavu nebo poštovní poukázkou zvlášť za každé motorové vozidlo. Při placení pojistného

převodem z účtu vedeného u peněžního ústavu se platí zvlášť za každé motorové vozidlo,

jestliže pojištěný nemá více než 50 motorových vozidel. V dokladu o zaplacení pojistného

musí být uvedena státní poznávací značka motorového vozidla, za které se platí pojistné.

Nemá-li motorové vozidlo státní poznávací značku, uvede se evidenční číslo přidělené

provozovatelem nebo číslo podvozku. Pokud nemá číslo podvozku, uvede se číslo karosérie

a není-li ani číslo karosérie, pak číslo motoru.

(2)

Pojistné se platí na účet té organizační jednotky pojišťovny, v jejímž obvodu je

motorové vozidlo v evidenci, a jde-li o motorové vozidlo bez státní poznávací značky,

v jejímž obvodu je trvalé bydliště (sídlo) držitele nebo vlastníka.

§ 17

Placení pojistného za motorová vozidla rozpočtových organizací, okresních úřadů a

obcí v České republice upravují zvláštní předpisy.

5

)

§ 18

Pojistné za motorové vozidlo se zvláštní státní poznávací značkou

Povinnost platit pojistné má i ten, komu byla přidělena zvláštní státní poznávací

značka podle druhu motorového vozidla, pro které byla vydána, a doby, na kterou byla

přidělena, nejméně však ve výši pojistného za jeden kalendářní měsíc. Pojistné je

splatné nejpozději šestým kalendářním dnem po jejím přidělení. V případě prodloužení

platnosti zvláštní poznávací značky je pojistné splatné následující den po prodloužení

její splatnosti. Jestliže se zvláštní státní poznávací značka přiděluje na dobu neurčitou,

platí se pojistné podle ustanovení § 13 této vyhlášky.

§ 19

(1)

Nebylo-li pojistné zaplaceno včas, zvyšuje se o 20 % roční sazby pojistného za každý

i započatý kalendářní měsíc prodlení, nejméně však o 20 Kčs a zaokrouhluje se na celé

koruny dolů.

(2)

V prodlení s placením pojistného je i ten, kdo zaplatil nižší pojistné, než je stanoveno

touto vyhláškou.

§ 20

Pojistné za cizozemské motorové vozidlo

(1)

Povinnost platit pojistné za cizozemské motorové vozidlo kromě případů uvedených

v odstavci 5 vzniká dnem vstupu tohoto vozidla na území České a Slovenské Federativní

Republiky. Pojistné se platí na celou dobu pobytu, nejméně však na jeden měsíc, a

je splatné dnem vstupu na území České a Slovenské Federativní Republiky. Vybere je

pohraniční celnice a odvede je na určený účet té organizační jednotky pojišťovny,

v jejímž obvodu cizozemské motorové vozidlo vstoupilo na území České a Slovenské Federativní

Republiky.

(2)

Při prodlužování pobytu cizozemského motorového vozidla v České a Slovenské Federativní

Republice nad dobu, na kterou bylo zaplaceno pojistné nebo nad dobu platnosti pojištění

cizozemské pojišťovny platného pro území České a Slovenské Federativní Republiky,

vzniká prvním dnem prodloužené doby povinnost platit pojistné na dobu prodloužení,

nejméně však na jeden měsíc. Pojistné je splatné prvním dnem prodloužené doby a platí

se pojišťovně, v jejímž obvodu se cizozemské motorové vozidlo v tento den nachází.

(3)

Nebylo-li pojistné zaplaceno podle odstavců 1 a 2, vybere je pohraniční celnice v

dvojnásobné výši stanovené v § 22 odst. 3 a 4 při výjezdu cizozemského motorového

vozidla z území České a Slovenské Federativní Republiky a odvede na určený účet té

organizační jednotky pojišťovny, v jejímž obvodu cizozemské motorové vozidlo území

České a Slovenské Federativní Republiky opouští.

(4)

Platit pojistné podle předchozích odstavců je povinen ten, kdo při vstupu nebo výjezdu

má cizozemské motorové vozidlo ve skutečné moci.

(5)

Povinnost platit pojistné za cizozemské motorové vozidlo podle odstavců 1 až 4 nevzniká

a)

na dobu, na kterou se prokáže jeho řidič mezinárodní kartou automobilového pojištění

platnou v České a Slovenské Federativní Republice;

b)

za motorové vozidlo, na které se vztahuje dohoda uzavřená Kanceláří zákonného pojištění

motorových vozidel pro území České a Slovenské Federativní Republiky, podle níž se

existence pojištění nemusí prokazovat.

§ 21

Zaplacené pojistné se nevrací.

§ 22

(1)

Pro účely placení pojistného podle této vyhlášky se motorová vozidla dělí na skupiny

stanovené v odstavcích 2 a 3.

(2)

Tuzemské motorové vozidlo včetně motorového vozidla se zvláštní poznávací značkou

roční pojistné v Kčs

a)

Jednostopé motorové vozidlo a motorová tříkolka s hmotností do 400 kg, se zdvihovým

objemem válců

1.

do 50 cm

3

včetně

60,-

2.

nad 50 cm

3

do 350 cm

3

včetně

120,-

3.

nad 350 cm

3

168,-

b)

Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg, motorová tříkolka s celkovou hmotností

nad 400 kg

1.

se zdvihovým objemem válců do 2000 cm

3

včetně nebo na elektrický pohon

288,-

2.

se zdvihovým objemem válců nad 2000 cm

3

384,-

c)

Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou

1.

do celkové hmotnosti 3500 kg včetně

840,-

2.

od celkové hmotnosti 3500 kg do 12 000 kg včetně

1140,-

3.

nad celkovou hmotnost 12 000 kg

1620,-

d)

Zemědělský nebo lesnický traktor se státní poznávací značkou, pojízdný pracovní stroj

bez státní poznávací značky nebo vysokozdvižný vozík

180,-

e)

Motorový ruční vozík, jednonápravový kultivační traktor nebo traktor, kterému se nepřiděluje

státní poznávací značka

60,-

f)

Autobus určený pro provoz jen v městské hromadné dopravě a trolejbus

1.

autobus

1440,-

2.

trolejbus

720,-

g)

Ostatní autobusy

1.

do celkové hmotnosti 5000 kg včetně

1440,-

2.

nad celkovou hmotnost 5000 kg

1620,-

h)

Přípojné vozidlo

1.

určené k tažení motorovými vozidly s výjimkou motorových vozidel uvedených v písmenech

a) a e)

- s celkovou hmotností do 750 kg včetně

60,-

- s celkovou hmotností nad 750 kg

120,-

2.

pojistné za přípojné vozidlo určené k tažení motorovými vozidly uvedenými v písmenech

a) a e) je zahrnuto v sazbách pojistného za tato vozidla.

i)

Za motorové vozidlo s právem přednostní jízdy nebo motorové vozidlo taxislužby nebo

vozidlo určené k půjčování se platí pojistné ve výši jedenapůlnásobku příslušné sazby

pojistného podle skupin motorových vozidel uvedených v písmenech a) až h).

(3)

Cizozemské motorové vozidlo, na které se vztahuje povinnost platit pojistné podle

ustanovení § 20

měsíční pojistné za každý i započatý měsíc pobytu v Kčs

a)

Jednostopé motorové vozidlo a motorová tříkolka

1000,-

b)

Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně

3000,-

c)

Ostatní motorová vozidla, nelze-li je

zahrnout pod písmena a) nebo b)

5000,-

d)

Pojistné za přípojné vozidlo určené k tažení motorovými vozidly uvedenými

pod písmeny a) až c) je zahrnuto v sazbách pojistného za tato vozidla.

(4)

Za motorové vozidlo určené pro přepravu nebezpečných věcí

6

)

se platí pojistné ve výši dvojnásobku příslušné sazby pojistného uvedené podle skupin

motorových vozidel uvedených v odstavcích 2 a 3.

§ 23

(1)

Řidič motorového vozidla je povinen mít u sebe při jízdě doklad o zaplacení posledního

splatného pojistného a předložit jej na výzvu kontrolního orgánu. To neplatí pro řidiče

cizozemského motorového vozidla, kterému podle § 20 odst. 5 písm. b) nevzniká povinnost

platit pojistné.

(2)

Dokladem o zaplacení pojistného je výpis z účtu vedeného u peněžního ústavu nebo

podací lístek poštovní poukázky nebo podle § 20 odst. 5 písm. a) platná karta automobilového

pojištění.

§ 24

(1)

Orgány příslušné pro přihlašování motorových vozidel do evidence, pro provádění kontroly

silničního provozu a pro vyšetřování dopravních nehod zjišťují, zda poslední splatné

pojistné za zákonné pojištění bylo řádně a včas zaplaceno a na zjištěné závady upozorňují

pojišťovnu.

(2)

Orgány příslušné pro celní odbavování na hraničních přechodech jsou povinny kontrolovat

splnění povinností řidiči cizozemských motorových vozidel podle ustanovení § 20.

(3)

Kancelář zákonného pojištění motorových vozidel pro území České a Slovenské Federativní

Republiky je povinna včas informovat orgány příslušné k celnímu odbavování o tom,

ohledně kterých provozovatelů a řidičů cizozemských motorových vozidel byla uzavřena

dohoda, podle které se existence jejich pojištění nemusí prokazovat.

§ 25

Od uplatnění práva uvedeného v § 11, 12 a 21 může pojišťovna upustit zčásti nebo zcela,

jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Ze stejných důvodů může pojišťovna

upustit od vymáhání částek zvýšení pojistného podle § 19.

§ 26

Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení

těch právních předpisů, které právní vztahy, vznikající z pojištění, upravují.

§ 27

(1)

Právní vztahy z tohoto pojištění vzniklé před účinností této vyhlášky se řídí předcházející

právní úpravou.

(2)

Pokud však bylo pojistné na rok 1992 zaplaceno přede dnem 1. ledna 1992 podle předcházející

právní úpravy, musí ten, kdo je povinen platit pojistné, doplatit je do konce února

roku 1992 do výše stanovené touto vyhláškou.

§ 28

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č.

123/1974 Sb.

, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené

provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou, ve znění vyhlášky

č. 137/1990 Sb.

§ 29

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.