VYHLÁŠKA 48/1982 Z. z. kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností

práce ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.

(2)

Vyhláška se nevztahuje na činnosti, pracoviště a technická zařízení podléhající podle

zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy 1) na technická zařízení podléhající

podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a

na vybrané objekty ministerstev nitra.2)

§ 2

Bezpečnostně technické pojmy

Pro účely této vyhlášky se stanoví některé bezpečnostně technické pojmy vyjadřující

charakteristiku předmětů, činností, opatření nebo požadavků týkajících se zajištění

bezpečnosti práce a technických zařízení. Bezpečnostně technické pojmy jsou uvedeny

v příloze této vyhlášky, která je její součástí.

§ 3

Technická dokumentace pro výrobu, přepravu, montáž, provoz, údržbu a opravy strojů

a technických zařízení, jakož i technická dokumentace technologií musí obsahovat požadavky

na zajištění bezpečnosti práce. neoddělitelnou součástí technické dokumentace musí

být zásady pro vykonávaní kontrol, zkoušek a revizí.

§ 4

O strojích, technických zařízeních a technologiích musí být vedena předepsaná provozní

technická dokumentace.

§ 5

Změny na strojích, technických zařízeních a v technologiích musí být zaznamenány do

jejich technické dokumentace.

§ 6

Stroje a technická zařízení mohou být uvedeny do provozu jen odpovídají-li příslušným

předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.

§ 7

Stroje a technická zařízení musí být po dobu svého provozu podrobována pravidelným

předepsaným kontrolám, zkouškám, revizím, údržbám a opravám.

§ 8

(1)

Pracoviště, stroje a technická zařízení s nebezpečím ohrožení osob musí být opatřeny

bezpečnostním označením, popřípadě signalizačním zařízením (bezpečnostní bary, značky,

tabulky, světelné a akustické signály). Bezpečnostní označení a signály nenahrazují

ochranná zařízení a musí být rozpoznatelná.

(2)

Výrobní a provozní prostory, u kterých v důsledku výskytu hořlavin a jiných médií

je zvýšené nebezpečí výbuchu a havárie, musí mít stanoveny konkrétní opatření na likvidaci

následků výbuchu nebo havárie.

DRUHÁ ČAST

PRACOVNÍ A PROVOZNÍ OBJEKTY A PROSTORY

§ 9

V dokumentacích staveb musí být stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro

výstavbu i budoucí provoz.

§ 10

Výrobní a provozní budovy musí být udržovány ve stavu, který neohrožuje bezpečnost

osob.

§ 11

Podlahy

(1)

Podlahy musí být rovné a odolné proti poškození.

(2)

Ve skladištních místnostech musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky

určující maximální přípustné zatížení podlahy.

(3)

V místnostech, kde se volně skladují sypké materiály, musí být na obvodových stěnách

a nosných pilířích, popřípadě na kontrolních tyčích barevně označena skladovací výška

nad podlahou.

(4)

Podlahy v mokrých provozech nebo vystavené povětrnostním vlivům musí být provedeny

tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.

(5)

Podlahy v místnostech, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami, musí být z nehořlavého

materiálu, nepropustné, snadno omyvatelné a beze spár.

(6)

V místech, kde hořlavé páry, plyny nebo prachy mohou se vzduchem vytvořit výbušnou

směs, musí být podlahy z nejiskřícího materiálu.

§ 12

Stěny a dělící příčky

(1)

Povrch stěn v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou

povrchovou úpravou.

(2)

V provozech, kde se vyrábějí výbušné látky a kde se mohou vyskytnou výbušné plyny

(páry, kouř) nebo prach, musí být alespoň jedna stěna provedena jako lehce vybořitelná

(výfuková), přičemž ostatní stěny musí být odolné proti účinkům výbuchu.

(3)

Nesměřuje-li výfuková stěna do volného nezastavěného prostoru, musí se před ní zřídit

ochranný val nebo ochranná stěna.

§ 13

Stropy a střechy

(1)

Nosné konstrukce stropu musí být chráněny spolehlivou izolací tam, kde se vyskytují

nebezpečné látky, které by mohli konstrukci narušit.

(2)

Střechy výrobních nebo skladištních prostor, kde je nebezpečí výbuchu, musí být konstruovány

tak, aby kladly co nejmenší odpor tlakové vlně. Nelze-li tomuto požadavku vyhovět,

musí být alespoň strop konstruován tak, aby bezpečně odolal účinkům případného výbuchu;

tlaková vlna musí být nasměrována proti obvodovým lehce vybořitelným (výfukovým) stenám.

(3)

Stropní nebo střešní podhledy v provozech, kde při výrobě vznikají výbušné nebo hořlavé

prachy, musí být hladké, bez trhlin a snadno čistitelné.

(4)

Ke každému světlíku musí být zajištěn z vnitřní i vnější strany bezpečný přistup.

§ 14

Otvory v podlahách, ve stropech a zdech

(1)

Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musí být zakryty nebo ohrazeny.

Nosnost poklopů musí odpovídat nosnosti okolní podlahy. Poklopy musí být osazeny tak,

aby se nedaly samovolně odsunout nebo uvolnit, a musí být zapuštěny do stejné úrovně

s okolní podlahou.

(2)

Průlezné otvory nesmějí mít žádný rozměr menší

a)

než 0,7 m ve stropech,

b)

než 0,6 m u málo používaných a vstupních otvorů do šachet nebo kanálů.

Uvedené rozměry vstupných otvorů nesmějí být zužovány žebříky ani stupadly.

(3)

Všechny otvory ve zdech musí být zabezpečeny proti pádu osob, pokud by mohlo dojít

k pádu do větší hloubky než 1,5 m.

§ 15

Vrata budov

(1)

Vrata musí být ve všech polohách bezpečná a snadno ovladatelná, musí být umístěna

tak, aby otevřená křídla neohrožovala provoz na přilehlých komunikacích a prostorech

a aby při otevření byla křídla zajištěna proti samovolnému zavření.

(2)

Otočná vrata pro průjezdový provoz, při němž se křídla otevírají nárazem nebo tlakem

vozidel, musí mít v obou křídlech průhledová okénka a musí být konstrukčně zajištěno

jejich zastavení v krajních polohách.

(3)

Vedení zdvižných, sklopných a posuvných vrat musí být upraveno tak, aby se vrata

nemohla z vedení uvolnit. Sklopná vrata vystavená větru musí být opatřena zajištěním

proti samovolnému zavření. Zdvižná a sklopná vrata musí být opatřena zajištěním proti

náhlému spadnutí. Síla potřebná k zadržení vrat nesmí záviset na pružinách.

(4)

Závaží vyžadující hmotnost vrat musí být spolehlivě vedena ve vymezené dráze a dráha

musí být v místě přístupném pracovníkům zakryta.

(5)

Je-li ovládací zařízení vrat provedeno tak, že se jeho vypojením nebo uvolněním pohyb

vrat ihned nepřesuší, musí být vrata opatřena zajištěním proti sevření.

(6)

U samočinně ovládaných vrat musí být provedena taková opatření, aby nedocházelo ke

srážkám dopravních prostředků. Jsou-li tato vrata neprůhledná a příjezdová cesta k

nim jen pro jedno vozidlo, musí být na obou stranách cesty zřízena signalizace.

(7)

Okraje sklopných a samočinně ovládaných křídlových vrat musí být opatřeny bezpečnostním

označením.

§ 16

Společná ustanovení

(1)

Při zřizování všech komunikací (pro pěší i pro dopravu nákladů apod.) se musí postupovat

se zřetelem na výrobní proces, organizaci vnitrozávodní dopravy, včasnou a dostatečně

rychlou evakuaci všech pracovníků v případě nebezpečí a pohodlné a bezpečné procházení

mezi stroji i zařízeními. Komunikace musí být stále volné a nesmějí být zužovány stavebními

konstrukcemi, výrobním a provozním zařízením, materiálem, výrobky apod. a musí být

udržované a čistěné.

(2)

Komunikace musí mít rovný povrh, který nesmí být kluzký.

(3)

Komunikace musí být v jedné úrovni. Ve výjimečných případech lze spojit komunikace

o různých výškových úrovních rampami nebo schody nejméně o 3 stupních. U společných

komunikací pro kolejová a nekolejová vozidla, popřípadě pro pěší, musí být kolejnice

zapuštěny do úrovně povrchu komunikace. Komunikace provedené jako mosty, lávky, galerie

a ochozy musí mít po celé ploše pevnou, rovnou a tak upravenou podlahu, aby jí nemohly

propadávat předměty.

(4)

Šachty nebo jiné nebezpečné otvory povrchu komunikací musí být zakryty poklopy nebo

mřížemi, jejichž šířka otvory nepřesáhne 30 mm a jejichž nosnost musí odpovídat jejich

provoznímu zařízení. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění.

(5)

Jsou-li komunikace přerušeny kývavými dveřmi, musí křidlo umožňovat průhled. Celoskleněná

dveřní křidla s čírym sklem bez rámů se nesmějí ve výrobních prostorách používat.

Celoskleněná křídla v rámu musí být viditelně označena.

(6)

Vedou-li nad komunikacemi nebo nad pracovišti jiné komunikace nebo visuté dráhy,

musí být zajištěny tak, aby osoby neohrožoval padající materiál nebo dopravované předměty.

(7)

Všechny komunikace musí být od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny

ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu.

(8)

Komunikace pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které je budou

používat; vždy však musí být nejméně 1,1 m široké.

§ 17

Hlavní a vedlejší schodiště

(1)

Všechna hlavní schodiště musí mít přímá ramena. Vedlejší schodiště může mít ramena

kombinovaná.

(2)

Nejmenší šířka schodišťových ramen musí být opatřeny zábradlím. Každé schodišťové

rameno musí mít záchytné madlo alespoň na jedné straně.

(3)

Šířka mezipatrového a patrového odpočívadla se musí rovnat nejméně průchoží šířce

přilehlých ramen.

(4)

V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než 3 stupně. první (nástupní) a poslední

(výstupní) stupeň v každém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy.

(5)

Povrch stupnic musí mít protiskluzovou úpravu. Příčný spád (klopení ve směru sestupu)

schodišťových stupňů je zakázán.

(6)

Schodišťové rameno nesmí začínat přímo za dveřmi. Mezi ramenem a dveřmi musí být

plošina, jejíž délka musí být nejméně 0,75 m zvětšená o šířku schodišťového stupně.

§ 18

Pomocná schodiště a žebříkové schody

(1)

Pomocná schodiště, tj. schodiště používaná pouze občas malým počtem osob (například

pro výstup na obsluhovací plošinu nebo do kabiny jeřábové dráhy), mohou být výjimečně

i zakřivena.

(2)

Průchozí šířka ramen pomocných schodišť musí být nejméně 0,55 m.

(3)

Stupnice řebříkových schodů musí mít protiskluzovou úpravu a jejich nejmenší půdorysná

šířka musí být 0,15 m.

(4)

Otvory v plochách stupňů a odpočívadel z perforovaného materiálu nesmějí mít žádny

rozměr větší než 30 mm.

§ 19

Pevné žebříky

(1)

Pevné žebříky musí být zhotoveny z takového materiálu a zakotveny tak, aby nemohlo

dojít k jejich deformacím ani k výkyvům.

(2)

Žebřík musí mít jednotnou vzdálenost příčlí, nejvíce 0,33 m.

(3)

Mezi žebříkem a jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu musí být ponechán volný prostor

nejméně 0,65 m.

(4)

Mezi příčlemi a stěnou nebo jinou konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí

být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m.

§ 20

Komunikace pro vozidla

(1)

Šířka, nosnost a pevnost komunikací musí odpovídat používaným dopravním prostředkům

a intenzitě dopravy.

(2)

Nejmenší šířka přímé jednosměrné komunikace při použití motorových dopravních prostředků

se musí rovnat šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu, k níž se

připočte ještě 1,1 m.

(3)

Nejmenší šířka obousměrné příme komunikace při použití motorových dopravních prostředků

se musí rovnat dvojnásobné šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu,

k níž se připočte celkem 1,6 m.

(4)

Nejmenší světlá výška nad komunikacemi pro vozidla se řídí

a)

výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o 2,1 m, je-li náklad nižší

než stojící řidič,

b)

výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o výšku nákladu s připočtením

0,3 m, je-li náklad vyšší než stojící řidič.

vždy však alespoň 2,4 m nad úrovní komunikace, a používa-li se jí též pro automobilový

provoz, alespoň 3,6 m nad touto úrovní tyto výšky nesmějí být snižovány konstrukcemi,

potrubími nebo jinými překážkami.

(5)

Povrch komunikací musí být tvrdý, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod.

Veškeré komunikace musí být opatřeny předepsanými dopravními značkami. V místech,

kde se u jednosměrné komunikace předpokládá stáni vozidel pro nákládání a vykládání,

musí být komunikace v dostatečné délce přiměřené rozšířena. Pro pěší je třeba zřídit

chodníky.

(6)

Nadjezdy musí být vybudovány tak, aby osoby pod nimi se nacházející nebyly ohroženy

jejich provozem, a musí být opatřeny bezpečnostním označením s vyznačením nejvyšších

dovoleného zatížení.

§ 21

Průjezdy

(1)

Je-li průjezd používán současně pro vozidla i pro pěší, musí se v něm zřídit vyvýšené

chodníky, popřípadě prostor pro pěší oddělit zábradlím. Ústí-li do průjezdu budovy

východy nebo průchody, musí mít chodník zábradlí označené bezpečnostním označením.

V průjezdu pro vozidla je zakázáno zřizovat příčnou komunikaci.

(2)

Dveře do průjezdu musí být osazeny tak, aby při otevření nezúžily šířku chodníku.

§ 22

Podchody a průchody

(1)

Podchody a průchody musí mít výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 1,1 m; tato šířka

nesmí být zmenšována otevřenými křidly dveří, konstrukcemi apod.Podchody a průchody

musí být viditelně označeny bezpečnostním označením a dostatečně osvětleny.

(2)

Pod vystupujícími konstrukčními prvky, zejména pak pod zavěšeným potrubím, kabelovými

lávkami, svítidly atd. muší být ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí

osoby, dodržena výška stanovená pro podchody.

§ 23

Lávky pro pěší

Lávky pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které budou po nich

přecházet. Povrch lávek nesmí být kluzký.

§ 24

Nakládací a vykládací rampy

(1)

Šířka ramp musí umožňovat bezpečný pohyb osob a manipulaci.

(2)

Volné okraje nakládacích a vykládacích ramp včetně schodiště musí být opatřeny bezpečnostním

označením.

(3)

Rampy, které slouží také jako komunikace pro pěší, musí být z volné strany vybaveny

snímatelným zábradlím.

§ 25 Pracoviště

(1)

U jednotlivých strojů a zařízení musí být dostatečný pracovní a manipulační prostor

umožňující bezpečně provádět všechny obvyklé pracovní operace včetně seřizování, údržby,

přísunu materiálu a odkládání obrobků nebo výrobků.

(2)

Revizní a kontrolní lávky, plošiny a galerie kolem zařízení musí být alespoň 0,50

m široké.

(3)

Jsou-li podlahy obslužných plošin a lávek nad pracovišti, kde se zdržují soby, zhotoveny

z perforovaného materiálu, nesmějí mít otvory žádny rozměr větší než 30 mm.

(4)

Nezakryté nádrže kapalin bez trvalé obsluhy, kromě nádrží na vodních tocích, musí

být opatřeny vhodným ohrazením proti pádu osob. Pokud tyto nádrže obsahují kapaliny,

které mohou být zdrojem nebezpečí pro osoby, musí být nejméně do výše 1,8 m oploceny

a na přístupných místech opatřeny bezpečnostním označením.

(5)

Komíny budov se musí vymetat z míst, na nichž je zajištěn bezpečný výkon práce.

(6)

Vstupovat do komínů a jejich čistících otvorů, do topenišť a pracovat v nich smějí

pracovníci jen za dozoru dalšího pracovníka, které vždy musí zůstávat mimo ohrožený

prostor.

§ 26

Zábradlí

(1)

Zábradlí musí být zřízena

a)

u komunikací o nestejné úrovni (§ 16 odst. 3), je-li rozdíl úrovní větší než 0,5

m,

b)

na volných okrajích lávek a galerií, okolo nezakrytých otvorů a na schodištích a

vyrovnávacích rampách.

Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob spolehlivě zajištěna jiným způsobem (například

parapety, zdivem, jinou konstrukcí).

(2)

Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětu, musí být zábradlí

u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.

§ 27

Průmyslové rozvody a vedení

(1)

Potrubí musí být chráněna proti mechanickým vlivům. Ústi-li potrubí pro nebezpečné

látky do volného prostoru, musí být uzavírací zařízení zdvojená.

(2)

Potrubí musí být opatřeno bezpečnostním označením podle druhu dopravovaných látek.

(3)

Vyústění pojistných ventilů musí být vyvedeno do prostoru, kde nemůže dojít k ohrožení

osob.

(4)

Kolektory musí být opatřeny na obou koncích a v trase po každých 100 výstupními otvory.

Všechna vedení, izolace a podpěrné konstrukce v kolektorech musí být z nehořlavého

materiálu.

(5)

Potrubí, jimiž se rozvádějí nebezpečné látky, musí být pod komunikacemi a při přechodu

dutých podzemních prostor uložena v ochranných trubkách.

(6)

Je-li potrubí vedeno v průlezném nebo průchodném kanálu a v kolektorech, musí být

tyto prostory větrány a zajištěn dostatek místa pro práce v nich.

(7)

Na vykonávaní prací spojených se zásahem do potrubí, jimž se rozvádějí nebezpečné

látky, musí být vypracován speciální technologický postup.

§ 28

Společná ustanovení

(1)

Pracovní prostory uvnitř budov musí být osvětleny tak, aby prostředí odpovídalo druhu

a bezpečnosti vykonávané práce.

(2)

Komunikace, pracoviště a nebezpečná místa musí být po setmění nebo za snížené viditelnosti

osvětlovány z umělých zdrojů.

§ 29

Osvětlení

(1)

Všechna zařízení umělého osvětlení musí být bezpečně přístupná a snadno čistitelná.

(2)

U denního osvětlení musí být zajištěna možnost řádně a bezpečné údržby všech osvětlovacích

otvorů (okna, světlíky).

(3)

Nouzové osvětlení z jiného zdroje než je zdroj používaného umělého osvětlení musí

být zřízeno

a)

v prostorech bez denního osvětlení, v nichž může dojít k výbuchu, požáru, otravě

apod.,

b)

v průchozích prostorech, v požárních průjezdech, na chodbách a schodištích určených

pro nouzový východ osob.

(4)

Náhradní osvětlení se zřizuje v provozovnách a provozních budovách, v nichž při poruše

hlavního osvětlení může nastat nebezpečí požáru,výbuchu nebo ohrožení bezpečnosti

osob.

§ 30

Větrání

(1)

V místech s nebezpečím výbuchu nebo požáru musí být všechna vzduchotechnická zařízení

zhotovena z nehořlavých hmot a v nejiskřící úpravě a trvale udržována v provozuschopném

stavu.

(2)

Do společného odsávacího potrubí se nesmějí odvádět škodliviny, které mohou po smísení

tvořit nebezpečnou směs, popřípadě vzájemnou reakcí narušovat větrací zařízení.

(3)

Potrubí k odvodu vzduchu znehodnoceného škodlivinami musí být těsné a pro případ

kondenzace spádované a odvodnitelné.

(4)

Havarijní větrání musí být zabezpečeno na pracovištích, kde v případe havárie nebo

poruchy technického zařízení hrozí nebezpečí úniku látek ohrožujících bezpečnost osob.

U ručního spouštění musí být nejméně jeden ovládač umístěn mimo ohrožený prostor a

jeho umístění musí být označeno.

§ 31

Vytápění

(1)

Systém vytápění a druh vytápěcího zařízení nesmí být zdrojem nebezpečí úrazu, výbuchu

nebo požáru.

(2)

Vytápěcí zařízení musí být snadno, popřípadě samočinně regulovatelné.

§ 32

Odstraňování odpadních látek

(1)

Odpadní látky musí být odstraňovány z místa vzniku, a to podle jejich povahy tak,

aby se zabránilo jejich nepříznivému vlivu na bezpečnost při práci.

(2)

Jsou-li odpadní látky látkami nebezpečnými, musí být provedena potřebná opatření

k zajištění bezpečnosti práce v místě jejich vzniku, hromadění a odvádění.

(3)

Kapalné odpadní látky vznikající při výrobě, zpracování nebo skladování musí být

s ohledem na jejich chemické nebo fyzikální vlastnosti zachycovány do nepropustných

sběrných nádrží apod.

(4)

Při pneumatickém a hydraulickém odvádění odpadních látek musí být příslušná potrubí

těsná a odolná proti působení dopravovaných látek, přístupná, opatřená kontrolními

a čistícími uzávěry, a je-li nebezpečí výbuchu, též explozními uzávěry.

§ 33

Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně stabilní, aby bezpečně

snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a

aby nikoho neohrozili vibracemi, hlukem, uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod.,

ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie.

§ 34

(1)

Ke sbíhavým, střižným, tlačným a jiným nebezpečným místům strojů, která by ohrožovala

pracovníky, kdyby zůstala volně přístupná, musí být zamezen přístup nebo musí být

použito ochranného zařízení.

(2)

Při osvětlení strojů, jejich části se otáčejí, musí být zabráněno stroboskopickému

jevu.

(3)

Automatické a programově řízené stroje musí být vybaveny zařízením k informaci o

probíhající pracovní fázi.

§ 35

(1)

Stroje nebo jejich části, které se pohybují i po odpojení hnací síly, pokud by mohly

být zdrojem úrazu, musí být vybaveny účinnou brzdou.

(2)

Stroje s rotujícími nástroji musí být zabezpečeny proti samovolnému uvolnění nástrojů.

(3)

Stroje nebo jejich části musí být při ruční výměně nástrojů zastaveny, pokud stroj

nebo jeho upínací zařízení není konstruováno pro bezpečnou ruční výměnu za pohybu.

§ 36

(1)

Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly snadno čistitelné a umožňovaly

při údržbě bezpečnou demontáž i montáž.

(2)

Rozvody na strojích musí být barevně označeny podle druhu použitého média.

§ 37

(1)

Stroje nebo jejich částí musí být zajištěny proti překročení nebo poklesu hodnoty,

pro které jsou konstruovány, jestliže by překročení nebo pokles hodnoty měly za následek

ohrožení bezpečnosti osob.

(2)

Částí strojů nebo materiál stroji zpracovávaný, pokud jsou v blízkosti pracovníků

a ohrožují svým pohybem, akumulovanou energií, polohou elektrickým stavem, teplotou,

tvarem nebo jinak bezpečnost práce, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením.

Není-li možné takové technické řešení, musí být nebezpečné části a místa trvale a

výrazně vyznačeny a v návodu k obsluze musí být na tuto skutečnost výslovně upozorněno.

(3)

Části strojů, které vyžadují častý a přímý zásah pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací

elementy apod.), musí být snadno a bezpečně přístupné. Části strojů, ke kterým je

nutný přístup a které za provozu zvýšenou měrou ohrožují bezpečnost pracovníků, musí

být chráněny zařízením, které umožňuje přístup k nim jen za jejich klidu.

(4)

Pohybující se části strojů, které nelze zcela zakrýt z technologického důvodu, musí

bít zakrytu co největší část svého povrchu a ponechánu jen nezbytně nutnou mezeru

pro přísun zpracovávaného materiálu.

(5)

Nevyvýšené části strojů musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.

§ 38

(1)

Zásobníky, sila, drtiče, míchačky, nádrže, šachty, násypky apod., kde je nebezpečí

pádu pracovníků, musí být zakryty nebo ohrazeny.

(2)

Mazací oleje, chladicí a mazací kapaliny odkapávající nebo odstřikující od strojů

musí být zachycovány. Mazací místa musí být výrazně označena.

(3)

Stroje musí být konstruovány nebo zajištěny jiným opatřením tak, aby bylo zabráněno

usazování přelitých hořlavých kapalin ve vybráních a prohlubních.

§ 39

(1)

Je-li při práci nebezpečí úletu částic materiálu nebo nástrojů nebo nebezpečí odstřiku

kapalin, musí být stroje vybaveny ochranným zařízením.

(2)

Pracuje-li stroj s nebezpečnými látkami, popřípadě vznikají-li takéto látky při jeho

provozu, je třeba zajistit, aby nedošlo k překročení nejvýše přípustných koncentrací

těchto látek na pracovišti.

§ 40

(1)

Stroje i jejich jednotlivé části musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby umožňovaly

jejich bezpečné nakládání, přemísťování a ustavování při výrobě, provozu, montáži

a údržbě.

(2)

U všech částí strojů, které se dopravují v rozloženém stavu, musí být v dokumentaci

a přímo na jednotlivých částech nebo obalech udána jejich hmotnost.

§ 41

Při používání strojů a technických zařízení v blízkosti elektrického vedení musí být

splněny zejména tyto požadavky

a)

samojízdné stroje a zařízení, jejichž vnější rozměr se při práci nebo přepravě nemění,

se mohou používat při práci (podjezdu) pod elektrickým vedením a v jeho blízkosti,

jen pokud budou dodrženy předepsané bezpečné vzdálenosti stroje nebo zařízení a pracovníka

od elektrického vedení;

b)

jeřáby a jiná podobná zařízení (bagry, nakladače, hydraulické ruce apod.) musí být

umístěny tak, aby v kterékoliv polože byly všechny jejich části mimoochranné pásmo

elektrického vedení, pokud není jiným způsobem zajištěna bezpečnost práce (vypnutí

vedení, signalizace pracovníkem apod.).

§ 42

(1)

Zařízení strojů určená k jejich uvedení do chodu a vypnutí (ovládače) musí být ovládatelná

ze stanoviště obsluhy strojů tak, aby jejich funkce byla spolehlivá a nepřipouštěla

samovolné, popřípadě náhodné uvedení stroje do chodu. Hlavní vypínače musí být snadno

dosažitelné ze stanoviště obsluhy a musí být opatřeny bezpečnostním označením.

(2)

Stroje, které obsluhuje více osob, musí být opatřeny ovládačem na vypnutí stroje

nebo jeho jednotlivé části z každého stanoviště obsluhy a na současné blokování ostatních

spouštěcích ovládačů a musí být předem určeny signály pro spouštění a zastavení stroje.

(3)

Nelze-li přehlídnout celý stroj, popřípadě linku z řidíceho stanoviště obsluhy, musí

být instalována účinná signalizační zařízení uváděná v činnost před spouštěním.

§ 43

(1)

Stroje, které jsou poháněny vlastními se stroji spojenými motory (energetickými jednotkami),

musí mít hlavní ovládač (uzávěr nebo vypínač), kterým se stroje odpojí od všech zdrojů

energie při přerušení práce, čistění, opravách, haváriích apod.

(2)

Stroje poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí

být vybaveny jedním nebo několika zastavovacími ovládači, kterými lze zastavit celý

stroj nebo jeho části, jež by mohly způsobit ohrožení osob nebo havarijní situaci.

§ 44

(1)

Při použití samojízdných strojů k zemním, zemědělským nebo lesním pracím se musí

před zahájením těchto prací stanovit jejich technologický postup zajišťující bezpečnost

práce se zřetelem na sklon terénu.

(2)

samojízdné stroje určené pro plošné rozmetávání materiálů, které svým charakterem

mohou ohrozit obsluhujícího pracovníka, musí být vybaveny ochranným zařízením proti

zasažení pracovníka rozmetávaným materiálem.

§ 45

Kabiny samojízdných strojů musí splňovat zejména tyto požadavky

a)

musí umožňovat dobrou viditelnost na pracovní části stroje, na komunikace, na boky

i na zadní část stroje, na případný závěs nebo návěs;

b)

dveře kabin musí být zajistitelné v zavřené a otevřené poloze, uzamykatelné a snadno

ovladatelné. Okna musí být vybavena bezpečnostním sklem.

§ 46

Ochranná zařízení u strojů

(1)

Ochranná zařízení musí bránit přítupu osob do nebezpečného prostoru.

(2)

Ochrannými zařízeními jsou zejména

a)

ochranné kryty (pevné a pohyblivé),

b)

zařízení vymezující polohu těla,

c)

bezdotyková ochranná zařízení,

d)

blokovací a pojistná zařízení.

(3)

Ochranná zařízení nesmějí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy strojů.

(4)

Ochranná zařízení musí plnit své ochranné funkce i při poruše dodávky energie.

(5)

Ochranná zařízení musí být stále v provozuschopném stavu.

(6)

Ochranné kryty s otvory musí mít velikost otvorů volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost

od zdroje ohrožení.

§ 47

Přeprava, opravy a údržba strojů

(1)

Při přepravě, opravách a údržbě musí být stroje zajištěny proti nežádoucímu uvedení

do chodu, popřípadě proti samovolnému pohybu. Má-li se oprava provést na stroji, jehož

některá část je pohyblivá i bez hnací energie, musí být taková část bezpečně zajištěna.

Pojízdné nebo přenosné stroje smějí být přemístěny jen tehdy, jestliže je nástroj

v klidu.

(2)

Stroje se smějí čistit za chodu, jen je-li zabráněno styku pracovníka s pohybujícími

se částmi strojů. Mazání pohybujících se částí strojů za chodu je dovoleno jen tehdy,

je-li mazací zařízení na stroji vyvedeno na bezpečné místo.

§ 48

Společná ustanovení

(1)

Pracovní stanoviště musí být provedena tak, aby odpovídala ergonomickým požadavkům

(přehledná, bezpečná, pohodlná, uspořádaná ap.).

(2)

Kde to vyžadují podmínky pracovního procesu, musí být pracovní stanoviště obsluhy

stroje chráněno před nepříznivými vlivy.

(3)

K pracovním stanovištím umístěným výše než 0,5 m nad úrovní podlahy nebo terénu musí

být zajištěn bezpečný přístup.

§ 49

Pracovní sedadla

(1)

Pracovní sedadla musí být provedena tak, aby

a)

zajišťovala stabilitu a pohodlné sezení sob při práci,

b)

umožňovala bezpečný pracovní úkon,

c)

umožňovala bezpečný pracovní pohyby trupu a končetin,

d)

u dopravních prostředků a samojízdných strojů co nejvíce omezila přenášení jejich

otřesů.

(2)

Pracovní sedadlo musí být vybaveno zádovým opěradlem a jeho sedací plocha musí být

nastavitelná.

§ 50

Pracovní stůl

Plochy pracovního stolu a její výška nad podlahou musí být přizpůsobena druhu vykonávané

práce, velikosti předmětu, s kterým se manipuluje, pracovní poloze a potřebám zrakové

kontroly.

§ 51

Společná ustanovení

Sdělovače a ovládače musí být na panelech seskupeny podle těchto hledisek

a)

funkční souvislost,

b)

pořadí čtení sdělovačů a sled použití ovládačů,

c)

četnost čtení sdělovačů a manipulace s ovládači,

d)

typ nebo vnější tvar sdělovačů,

e)

význam a důležitost sdělované informace a funkce ovládačů,

f)

umístění a funkce ovládaných zařízení a jim odpovídajících sdělovačů.

§ 52

Sdělovače

(1)

Sdělovače musí být konstrukčně upraveny, uspořádány a umístěny tak, aby umožňovaly

bezpečnou orientaci, přesné a srozumitelné předání informací.

(2)

Varovné sdělovače musí být provedeny tak, aby rychle, jednoznačně a důrazně informovaly

o hrozícím nebezpečí.

(3)

Sdělovače havarijních situací musí být uspořádany a umístěny tak, aby jejich signály

byly výrazně odlišeny od svého okolí a od varovných signálů.

(4)

Signály sdělovačů musí výrazně kontrastovat s okolím.

§ 53

Ovládače

(1)

Ovládače musí mít tvary odpovídající jejich funkci a manipulaci s nimi.

(2)

Konstrukce, umístění a uspořádání ovládačů musí umožňovat jejich snadnou a bezpečnou

dosažitelnost a použití; u každého musí být jasně vyznačena jeho funkce. Ovládač ani

jeho část nesmí v žádné poloze zakrývat sdělovač a nesmí ztěžovat manipulaci se sousedním

ovládačem. Ovládače musí být zabezpečeny proti samovolnému vychálení a zapnutí (například

při otřesech) a nesmějí dovolovat současné zapojení nežádoucích funkcí.

(3)

Ovládače určené pro použití v havarijních situacích musí mít výrazný vzhled a musí

být snadno a rychle dosažitelné ze stanoviště obsluhy.

§ 54

Společná ustanovení

(1)

Rotující upínací zařízení a nástroje použité u strojů k třískovému obrábění kovů

musí být provedeny tak, aby při brzdění nebo při opačném smyslu otáčení nedošlo k

jejich samovolnému uvolnění.

(2)

Pneumatická, hydraulická nebo elektromagnetická upínací zařízení musí být opatřena

ochranným zařízením, které znemožní, aby při přerušení dodávky energie došlo k ohrožení

bezpečnosti práce nebo k provozní nehodě.

(3)

Ruční ovládací části - pokud je netvoří hladká plná ovládací ruční kola bez rukojeti

- musí být opatřeny samočinným vypínáním, které zabráni jejich nucenému otáčení při

strojním pohonu.

(4)

Upínaní a snímaní přípravků, přístrojů, nástrojů a obrobků, které pro svoji hmotnost,

tvar nebo rozměry neumožňují bezpečnou ruční manipulaci a jejich ustavení ve stroji,

musí být zajištěno buď použitím vhodného zařízení pro manipulaci, nebo pomocí další

osoby.

(5)

Vzduchové pistole používané k očistění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí

být opatřeny ochranným zařízením, které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami.

(6)

Vstupovat na upínací plochu stolu, desky nebo do jiného nebezpečného prostoru při

obrábění velkých obrobků za účelem měření, kontroly nebo provedení jiných podobných

úkonů se smí jen tehdy, jsou-li tyto části stroje v klidu.

(7)

Při kontrole jakosti povrchu, při upínaní a snímaní obrobků a měření, nejsou-li tyto

činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit vřeteno (smykadlo) a nástroj odsunout

do bezpečné vzdálenosti.

(8)

Není-li obráběcí stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třiskám nebo

není-li možno tohoto zařízení používat, musí se používat při práci osobní ochranné

pracovní prostředky.

(9)

Při odstraňování třísek z obráběcího stroje za provozu a při úklidu se musí používat

předepsaných pracovních pomůcek; odstraňovat třísky ze sběrných van za chodu obráběcích

strojů se smí jen u strojů, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny.

§ 55

Soustruhy

(1)

Tyčový materiál vyčnívající při obrábění z vřeteníku mimo stroj musí být po celé

délce zakryt pevným ochranným krytem.

(2)

Svislé soustruhy musí být zajištěny tak, aby

a)

upínací, zařízení obrobků mělo pojistné zařízení, které zabrání vymrštění upínacích

elementů,

b)

spouštěcí zařízení pro trvalý chod upínací desky, která je zapuštěna do podlahy,

bylo možno zajistit proti náhodnému uvedení do chodu.

§ 56

Frézky

Frézky musí být opatřeny snadno seřiditelným ochranným krytem zamezujícím přistup

k části nástroje, která se při obrábění nedotýká obrobku nebo krytem zabraňujícím

přistup do nebezpečného pracovního prostoru stroje.

§ 57

Vrtačky

(1)

Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do

dolní polohy.

(2)

Vrtaný předmět musí být zajištěna proti pootočení.

§ 58

Hoblovky a obrážečky

(1)

Hoblovky musí být opatřeny pojistným zařízením, které při selhání vratného ústrojí,

koncových spínačů nebo podobných zařízení zachytí nebo alespoň zabrzdí stůl vyjíždejíc

z lože.

(2)

Pokud stůl hoblovky při práci přejíždí přes okraj lože, musí být oba konce lože opatřeny

zařízením znemožňujícím přístup ke stolu.

(3)

Smykadlo se musí zajistit tak, aby se dalo ovládacím a brzdícím ústrojím spolehlivě

zastavit v libovolné poloze a aby se jeho poloha nemohla samovolně měnit.

(4)

Vodorovné obrážečky musí být opatřeny zařízením bránicím přístup k pohybující se

zadní části smykadla.

§ 59

Pily

(1)

Všechny pily musí být opatřeny snadno přestavitelnou popřou k podepření dlouhého

řezaného materiálu.

(2)

Pilové pásy a pilové kotouče musí být uzavřeny v konstrukci stroje nebo opatřeny

ochrannými kryty.

§ 60

Brusky

(1)

Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen smysl otáčení brousicího nástroje.

(2)

Brousicí vřeteník musí být opatřen blokovacím zařízením, které zabraňuje při změně

otáček brousicího vřetena zařazení tak vysokých otáček, při nichž by byla překročena

nejvyšší dovolená obvodová rychlost brousícího kotouče.

(3)

Brusky, u nichž nelze použít blokovacího zařízení a u nichž se změna otáček brousicího

vřetena provádí výměnou řemenic, přehazováním řemenů nebo podobným způsobem, musí

být opatřeny na dobře viditelném místě štítkem s uvedením přiřazení průměru řemenic

k průměru brousicího kotouče a jeho obvodové rychlosti.

(4)

Brousící nástroje musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění při broušení z vřetena

nebo z upínacího zařízení.

(5)

Brusky s brousicími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10

m/s musí být opatřeny, pokud brousicí nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu,

takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousicího nástroje

neroztříští.

§ 61

Brousicí nástroje z umělých brusiv

(1)

Brousicí a řezací kotouče, brousicí segmenty, tělíska a jiné brousicí nástroje musí

být označeny základními technickými údaji (například přípustná obvodová rychlost,

průměr kotouče).

(2)

Skladované brousicí nástroje musí být chráněny před mechanickým poškozením, vlhkem

a mrazem a při přepravě musí být vyloučena možnost jejich poškození.

(3)

Před upnutím brousicího nástroje se musí překontrolovat vhodnost jeho použití podle

štítku a nástroj se musí prohlédnout, zda není poškozen.

(4)

Brousí nástroje se smějí upínat pouze do vhodných upínacích přírub a lepit je lze

pouze prostředky a způsobem, který stanovil výrobce brusiva.

(5)

Po upnutí brousicího nástroje na brusku se musí uvést každý nástroj do zkušebního

chodu; při zkušebním chodu nesmí být nikdo v nebezpečném prostoru brusky a po jeho

skončení se musí orovnat brousicí nástroj předepsaným způsobem.

§ 62

Rychlostní broušení

(1)

U brousicích kotoučů určených pro rychlostní broušení musí být vyzkoušena jejich

mechanická pevnost.

(2)

Ochranný kry brousicích nástrojů musí být vyhotoven tak, aby úhel otevření byl co

nejmenší a aby jeho konstrukce umožnila úplné uzavření brousicího nástroje po dobu

zkoušení.

(3)

Funkce a účinnost prototypu ochranného krytu a jeho části musí být prověřena destrukčními

zkouškami.

(4)

Na ochranném krytu nebo na brousicím vřeteníku musí být trvale vyznačena nejvyšší

pracovní obvodová rychlost.

(5)

Seřizovací a upevňovací části ochranných krytů u brousicích nástrojů s velkou kinetickou

energií musí být opatřeny deformačními prvky, které pohltí energii rotujícího brousicího

nástroje.

§ 63

Společná ustanovení

(1)

Pojízdné stroje a zařízení musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu při jejich

provozu.

(2)

U kombinovaných (sdružených) strojů musí být nepoužívané nástroje odstraněny nebo

zakryty.

(3)

Přisouvat materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem.

(4)

Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu se nesmí pracovat bez použití

stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků.

(5)

Piliny, třísky a jiný odpad se musí odstraňovat ze stolu stroje za chodu nástroje

pouze vhodnou pomůckou.

(6)

Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovníka stolu, se nesmí pracovat

bez opěrných stojánků.

(7)

Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje bržděním rukou,

tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem.

(8)

Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit.

(9)

Na stacionárních strojích trvale používaných v uzavřených prostorách musí být instalováno

zařízení na odsávání nebo mechanické odstraňování odpadu.

(10)

Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky.

(11)

Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací

plochy.

(12)

Stroje s posuvem materiálu musí mít zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného

materiálu (zpětný vrh apod.).

(13)

Vodicí pravítko musí být při řezání upnuté.

(14)

Řezné nástroje, nu nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě

činné části ochranným krytem.

§ 64

Rámové pily

(1)

Rámové pily musí být opatřeny zařízením zajišťujícím rám před samovolným klesnutím.

(2)

Brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze.

(3)

Podávací zařízení rámové pily musí být provedeno tak, aby bylo možno za chodu pily

podávání zastavit a zapnout zpětný chod.

(4)

Upínací vozíky musí být vybaveny zařízením, které zabraňuje, aby pracovník mohl zasunout

nohy pod kola nebo plošinu.

(5)

Řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být

upraveno tak, aby bylo blokovatelné ručně ovladatelným zařízením.

(6)

Při vyrážení klínů ze závěsů musí být klíny bezpečným způsobem zachyceny.

(7)

Před výměnou pilových listů se musí zajistit rám pily proti sjeti a zastavit pohon;

horní válce musí být při této práci zajištěny v horní poloze proti spadnutí.

§ 65

Pásové pily

(1)

Pásové pily musí mít pásovnice zakrytě; část pilového pásu pod stolem nebo vozíkem

i vratná část pilového pásu, pokud nejsou zakryty konstrukcí stroje, musí být opatřeny

ochranným krytem.

(2)

Řezná větev pilového pásu musí být nad jeho vodítkem zakrytá ochranným krytem, který

musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.

(3)

Univerzální pásové pily musí být opatřeny přestavitelným vodícím pravítkem, které

musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.

(4)

V pracovním prostoru pilového pásu se nesmí vkládat materiál do přípravků a nesmějí

se ručně odebírat obrobky.

§ 66

Kotoučové pily

(1)

Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší, než průměr použitého

pilového kotouče, nejvíce však 0,5 m.

(2)

V místě, kde prochází pilový kotouč, musí být stůl opatřen vyměnitelnou vložkou z

vhodného materiálu, který nepoškodí pilový kotouč a jehož šířka odpovídá prořezu pilového

kotouče.

(3)

Rameno přeřezávacích kotoučových pil, po kterém se pila pohybuje, musí mít v krajní

poloze zarážky k zabránění vypadnutí pily z pojízdné dráhy a v základní poloze zarážku

proti samovolnému pohybu. Tyto pily nesmějí být používány k podélnému rozřezávání

obrobků.

(4)

Pilový kotouč na vahadle pily na výřezy musí mít ochranný kryt, z kterého se při

sklopení vahadla vysouvá jen část pilového kotouče potřebného k řezu.

(5)

Pilový kotouč horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily musí být zabezpečen

dvojdílným ochranným krytem, jehož vrchní pevný díl musí zakrývat celou vrchní část

pilového kotouče a spodní, pohyblivý díl musí zamezit přistup k přední části pilového

kotouče; v zadní výchozí poloze musí být pilový kotouč zajištěn z obou stran stěnami

upevněnými ke stolu pily.

(6)

Polivý kotouč u horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily nesmí přejet

přes přední okraj pracovního stolu a musí se samočinně vracet do výchozí polohy.

(7)

Kotoučová pila s podávací kolébkou musí mít pilový kotouč opatřený dvoudílným ochranným

krytem, jehož části se musí při podávání dřeva do řezu k pilovému kotouči otevřít

a po řezu a odklopení opět uzavřít. Část vyčnívajícího pilového kotouče musí být při

přeřezávání zakryta ještě dalším krytem.

(8)

Podávací kolébka musí být vybavena přidržovačem řezaného dřeva a zařízením na omezení

výkyvu.

(9)

Přenosné ruční kotoučové pily musí být opatřeny rozvíracím klínem pro podélné rozřezávání

materiálu.

(10)

Kotoučové pily s ručním posunem pro podélné rozřezávání materiálu musí být opatřeny

rozvíracím klínem.

§ 67

Ruční řetězové pily

(1)

Plynová páka motorových řetězových pil se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet

do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček.

(2)

Spínač proudu u elektrických řetězových pil musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout

proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce.

§ 68

Srovnávačky

Pracovní část nožového hřídele musí být zabezpečena mechanickým posouvacím zařízením

nebo ochranným krytem; nepravoní část nožového hřídele musí být chráněna krytem, který

se samočinně posouvá s vodicím pravítkem.

§ 69

Tloušťovačky

(1)

Na přední vstupní straně musí být zachycovače proti zpětnému vržení obráběného materiálu.

(2)

Nožový hřídel, posouvací a přítlačné válce musí být opatřeny pevnými ochrannými kryty.

(3)

Obráběné kusy nesmí být kratší než je vzdálenost mezi předním a zadním válcem.

(4)

Současné obrábění více kusů materiálu nestejné tloušťky je zakázáno.

§ 70

Svislé spodní frézky

(1)

Při ručním podávaní materiálu do řezu musí být nástroj zajištěn ochranným krytem

a stroj musí být vybaven zařízením proti zpětnému vržení materiálu.

(2)

Při frézování krátkých kusů materiálu a při dokončování pracovního úkonu, není-li

frézka vybavena zařízením na posuv materiálu, musí se používat vhodných přípravků

s držadly pro posouvání materiálu.

(3)

Při použití přípravků se smí upínat jen jeden kus.

(4)

Na strojích s ručním posuvem je zakázáno používat dvouřezné frézovací nože.

§ 71

Společná ustanovení

(1)

Stroje se dvěma nebo více systémy ochranného zařízení nebo stroje, které lze spouštět

jak ručně, tak i nožně nebo vez použití některého z instalovaných ochranných zařízení,

musí mít přepínání jednotlivých druhů ochranného nebo ovládacího zařízení zajištěno

proti zásahu nepovolaných osob.

(2)

K vypnutí a zapnutí spojky, pokud je její funkce závislá na pružinách, musí být použito

tlačných pružin; pokud to není možné, musí být použito dvou tažných pružin, z nichž

každá je schopna samostatně plnit požadovanou funkci.

(3)

Brzda, kromě brzdy hydraulického lisu, musí být provedena a seřízena tak, aby při

vypnuté spojce zabránila samovolnému pootočení hřídele stroje hmotností pohyblivé

části stroje a přejíždění horní krajní polohy v obou směrech.

(4)

U strojů s elektromagneticky, elektropneumaticky nebo jinak ovládanou spojkou, kromě

hydraulického lisu, musí brzda působit samočinně při každé poruše v přívodu energie

do ovládacího systému.

(5)

Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového

lisu, musí umožňovat jen jeden pracovní zdvih při jednom nebo při opakovaném ovládnutí

spouštěcího ovládače během pracovního zdvihu nebo při trvalém ovládání spouštěcího

ovládače; další zdvih může následovat jen tehdy, uvolní-li se spouštěcí ovládač, nejpozději

před koncem otáčky hlavního hřidele, a k novému ovládnutí spouštěcího ovládače může

dojít teprve tehdy, až nástroj dosáhne své výchozí polohy.

(6)

Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového

lisu, se smí vyřadit z činnosti jen při pracích, které se smějí konat za nepřerušeného

chodu u strojů s automatickým nebo poloautomatickým podáváním nebo s bezpečně upraveným

a seřízeným nástrojem.

(7)

Přepínací zařízení pojistky z činné polohy do vypnuté nebo naopak musí být uzamykatelné.

(8)

Šlapka nožního ovládače musí být shora i z bočních stran chráněna krytem nebo konstrukcí

stroje.

§ 72

Společná ustanovení pro lisy

(1)

Lisovací nástroje a jejich seřízení musí vylučovat možnost vsunutí prstů do nebezpečných

míst.

(2)

Nástroje, které nezajišťují bezpečnost obsluhy v plném rozsahu, musí být jako nebezpečné

trvanlivě označeny na přední straně výrazným písmenem „N“ a smějí být používány jen

na lisech s ochranným zařízením v pracovním prostoru lisu, popřípadě nástrojů; lisovací

nástroje o hmotnosti vyšší 20 kg musí být opatřeny vhodnými držadly, čepy nebo obdobným

zařízením.

(3)

Při použití pohyblivého krytu k ochraně pracovního prostoru musí být poloha krytu

vázána na spouštěcí zařízení lisu tak, aby lis bylo možno uvést do chodu, jen jestliže

je kryt v ochranné poloze; kryt musí setrvat v této poloze, pokud trvá nebezpečí zranění

rukou; je-li v průběhu zdvihu pracovní prostor otevřen, musí se pohyb beranu zastavit

dříve, než se může ruka dostat do nebezpečné blízkosti lisovacího nástroje.

(4)

Dvouruční spouštěcí zařízení nesmí odjišťovat nožní spouštěč lisu. To neplatí u třecích

lisů.

(5)

Každý lis, na němž se manipuluje ručně v nebezpečném pracovním prostoru lisovacího

nástroje, musí být seřízen jen pro jednotlivé zdvihy.

(6)

Lisy určené k práci jednotlivými zdvihy, pokud nejde o lis hydraulický nebo třecí

vřetenový lis, musí mít spojku provedenu tak, že vyloučí nebezpečí úrazu při jejich

poruše nebo jejich samovolné spouštění v době, kdy je stroj v klidu.

§ 73

Mechanické tažné lisy

Na mechanických tažných lisech s ruční manipulací v pracovním prostoru se smí pracovat

jen při přerušovaném chodu lisu; u pomaloběžných lisů se smí pracovat při nepřerušovaném

chodu jen tehdy, jsou-li vybaveny ochranným zařízením.

§ 74

Ohraňovací lisy

(1)

Pracovat a zdražovat se za provozu ohraňovacího lisu na jeho zadní straně je zakázáno.

(2)

Pracuje-li u takových lisů s nožním spouštěním více pracovníků, musí stroj spouštět

alespoň dva z nich. Ovládače musí být provedeny tak, aby bylo možno uvést lis do chodu

jen při současném jejich ovládání oběma pracovníky.

§ 75

Vřetenové třecí lisy

(1)

Smykladlo se smí pohybovat jen v rozmezí dovolených poloh; při dojíždění smykadla

k dovolené poloze se musí nezávisle na ovládání spouštěcího ovládače lisu odpojit

pohon setrvačníku a uvést v činnost zařízení, které zastaví pohyb smykadla.

(2)

Lisy musí být vybaveny brzdou, popřípadě záchytným zařízením, které zabrzdí pohyb

smykadla v horní poloze a zabrání jeho samovolnému sjetí.

(3)

Závěr pracovního třecího kotouče se setrvačníkem se musí přerušit nejpozději před

ukončením tvářecí operace a lis musí být opatřen vhodným záchytným zařízením proti

pádu setrvačníku.

(4)

Odjišťování spouštěcího ovládače musí být provedeno tak, aby jeho ovládání bylo nutno

znovu opakovat pro každý pracovní zdvih. U lisů s jednoručním spouštěním se smí použít

odjišťovacího zařízení, které je ovládáno druhou volnou rukou po celou dobu nebezpečeného

pracovního zdvihu; u lisů s nožním spouštěním smí být k odjišťování použito dvouručního

odjišťovacího zařízení.

§ 76

Hydraulické lisy

(1)

Lis musí být opatřen v každém hydraulickém obvodu tlakoměrem umožňujícím spolehlivou

kontrolou pracovního tlaku a hydraulické obvody každého lisu s jednotkovým pohonem

musí být opatřeny pojistnými ventily proti překročení stanovených tlaků.

(2)

Při pracovním zdvihu nesmí dojít k přejetí dovolené polohy lisovacího pístu.

(3)

Lisy se svislým pohybem lisovacího pístu musí být opatřeny zařízením zabraňujícím

jeho nežádoucímu samovolnému pohybu v důsledku úniku provozní tlakové kapaliny z prostoru

zpětného chodu.

(4)

Lisy s vodorovným pohybem lisovacího pístu, u nichž se z ústřední tlakové stanice

vyvíjí stálý tlak v prostoru zpětného chodu, musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno

samovolnému pohybu lisovacího pístu.

(5)

Lisy poháněné z ústřední tlakové stanice musí být opatřeny zařízením k zamezení rychlého

poklesu tlaku.

§ 77

Etážové hydraulické lisy

(1)

Konstrukce lisu musí vyloučit náhlé otevření lisu.

(2)

Vhodně upraveným krytem musí být pracovník ochráněn při otevírání lisu před popálením

nebo opatřením; přívody topného média musí být kryty tak, aby při jejich poruše nebo

jiném poškození nedošlo k úrazu.

§ 78

Paketovací hydraulické lisy

(1)

Paketovací lis musí být opatřen zařízením, které je možno kdykoliv přerušit prováděnou

operací a signalizací, která upozorňuje, že je lis v provozu.

(2)

Víko paketovacího lisu s hydraulickým zavíráním se nesmí samovolně uzavřít.

(3)

Paketovací lis s hydraulickým uzavíráním víka musí být opatřen vypínačem, kterým

se blokuje ovládání lisu po dobu přenosu materiálu do lisovacího prostoru a zavření

víka.

(4)

Při provozu paketovacího lisu se nesmějí osoby zdržovat u násypky ani do ní vstupovat.

§ 79

Hydraulické lisy na zpracování hmot teplem netvrditelných

(1)

U lisů s vertikálním vstřikovacím zařízením musí být prostor před vstupem materiálu

do tavicí komory zakryt tak, aby nemohlo dojít k úrazu vyfouknutím par z tavicí komory.

(2)

Plnicí násypky musí být provedeny tak, aby nebylo možno vložit ruce do prostoru plastifikačního

šneku a vstřikovacího pístu.

§ 80

Vulkanizační lisy na pneumatiky a vzdušnice

(1)

Provedení lisu musí vyloučit možnost otevření vulkanizační komory v průběhu vulkanizace.

(2)

Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením proti zvýšení tlaku a teploty vulkanizačních

médií nad předepsané hodnoty a zařízeními, které při otevřené poloze zabrání samovolnému

sklopení horní části vulkanizační komory.

(3)

Vulkanizační komory lisu musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožní zranění

obsluhy unikající párou nebo vodou při poruše těsnění mezi horní a dolní polovinou

vulkanizační formy.

(4)

Lisy s hydraulicky nebo pneumaticky ovládaným zařízením pro otvírání a zavírání vulkanizační

komory musí být opatřeny pojistným zařízením proti nejvýše dovolenému přetlaku v ovládacím

systému.

§ 81

Rotační bubnové vulkanizační lisy

(1)

Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením, které chrání přítlačný pás proti přetížení.

(2)

Lisy s otevřeným způsobem vulkanizace musí být opatřeny bezpečnostním vypínacím zařízením,

které musí zabezpečovat uvolnění přítlačného pásu a zastavení otáčení vulkanizační

tvárnice.

(3)

Při motorickém napínáni vulkanizovaných materiálů musí být lis opatřen pojistným

zařízením proti překročení přípustné napínací síly.

§ 82

Příklopové tiskařské, ohýbací a drážkovací lisy

Lisy musí být opatřeny automatickým podáváním nebo ochranným zařízením, které zabrání

uzavření příklopu v okamžiku, kdy má pracovník ruce nebo jinou část těla v prostoru

mezi příklopem a ložem.

§ 83

Společná ustanovení pro nůžky

(1)

Nůžky musí být opatřeny na místě viditelném ze stanoviště obsluhy štítkem označujícím

největší dovolenou tloušťku střihaného materiálu nebo střižnou sílu.

(2)

Nůžky musí být opatřeny pojistkou proti opakovanému zdvihu, kromě nůžek zařazených

v automatických linkách a ovládaných dálkově.

(3)

Spojky, které neumožňují během pracovního zdvihu přerušení jejich záběrů, smějí být

používány jen u nůžek vybavených ochranným zařízením nezávislým na činnosti spojky.

(4)

Strojní tabulové, pásové a okrajovací nůžky musí být opatřeny spojkou a brzdou.

(5)

Ruční a nožní tabulové a pákové nůžky, u kterých není zabráněno samovolnému sklopení

ovládací páky, musí být opatřeny zajišťovacím (záchytným) zařízením páky.

§ 84

Strojní tabulové nůžky

(1)

Nůžky musí být opatřeny pevnými ochrannými a podle potřeby průhlednými kryty tak,

aby byly trvale uzavřeny vylehčovací a průhledové otvory v přidržovači.

(2)

Bočními kryty otočnými v pevných závěsech musí být zabráněn přistup do nebezpečného

pracovního prostoru, pokud není z boku nůžek tento přistup zamezen již jejich bočnicí.

(3)

Stoly nůžek musí mít drážky pro snížení možnosti poranění rukou při manipulaci se

střihaným materiálem.

(4)

Nůžky s úzkým stolem musí být doplněny pro spolehlivé uložení a vedení stříhaného

materiálu dostatečným počtem podpěrných ramen nebo zvláštním podávacím stolem nebo

podobným zařízením.

(5)

Na zadní straně nůžek se nesmí vstupovat v době, kdy jsou v chodu nebo kdy je v chodu

hnací motor.

§ 85

Okružní a křivkové nůžky

Nůžky, u nichž se střihaný materiál ručně přidržuje a vede do střihu, musí mít ochranné

zařízení, které bez omezení viditelnosti čáry střihu umožní posun materiálu a znemožní

přístup prstů až k nožům.

§ 86

Zakružovačky

§ 100

Pánve na tekutý kov na strusku

Pánve na tekutý kov na strusku

a)

musí mít sklápěcí zařízení samosvorné, chráněné proti rozstřiku kovu a strusky; je-li

jejich jmenovitý objem větší než 40 litrů, musí být opatřeny sklápěcím převodovým

ústrojím,

b)

musí být pro přepravu zajištěny proti překlopení zvláštní pojistkou,

c)

musí mít náležitou vyzdívku, jejíž stav musí být po každém použití kontrolován.

§ 101

Pánve pro lití spodem

(1)

Funkce uzavíracího zařízení pánví pro lití spodem musí být před každým litím přezkoušena.

(2)

Žárovzdorná ochrana zátkové tyče nesmí mít mezi jednotlivými částmi spáry.

(3)

Zátkové tyče i zátky smějí být použity jen k jedné tavbě.

§ 102

Bubnové pánve

(1)

Bubnové pánve musí být opatřeny sklápěcím zařízením, které umožňuje, aby kov byl

vyléván zvolna, a nedovoluje samovolné sklápění pánve.

(2)

Pánve nezajištěné proti překlopení nesmějí být přepravovány.

(3)

Po vyprázdnění musí být pánve zajištěny ve svislé poloze.

§ 103

Licí stroje pro vysoké pece

(1)

Licí stroje musí být opatřeny řídicí kabinou.

(2)

Během lití se v odlévací hale a v blízkosti licího pásu na volném prostranství nesmějí

zdržovat nepovolané osoby.

(3)

Spuštění a zastavení licího pásu musí být oznámeno signálem.

§ 104

Odlévací vozy

(1)

Odlévací vozy musí být opatřeny řídicí kabinou.

(2)

V době pokládání nebo vyjímání pánve jeřábem nesmějí být na odlévacím voze pracovníci

a na jeho plošinách nesmějí být žádné předměty.

§ 105

Licí zařízení

(1)

Licí vozy používané při práci s kokilami musí být opatřeny kryty na ochranu podvozku.

(2)

Každá kokila musí být před použitím prohlédnuta; v případě, že je prasklá nebo jinak

narušena, musí být vyřazena.

(3)

Při přípravě k lití musí být každá kokila ohřátá na předepsanou teplotu.

(4)

Ingoty nebo odlitky z forem nesmějí být vytahovány dříve, než kov úplně ztuhne.

(5)

Ingoty z kokil smějí být vytloukány pouze na vyrážecích zařízeních a ve vyhrazeném

prostoru.

(6)

Kokily se smějí ochlazovat vodou jen v zařízeních, která byla k takovému účelu konstruována.

(7)

Při používání nálevek pro lití spodem smějí být nástavky stahovány jen po úplném

ztuhnutí kovu.

§ 106

Tlakové licí stroje

(1)

Tlakové licí stroje (dále jen „licí stroje“) musí být navzájem odděleny plechovými

zástěnami tak, aby jejich střed byl v místě dělicí roviny formy.

(2)

Formy pro lití musí být provedeny tak, aby těžiště odlitku leželo co nejblíže ose

uzavíracího zařízení.

(3)

Formy pro lití na lícím stroji musí být upínány tak, aby jejich dosedací plochy v

dělící rovině formy byly rovnoběžné.

(4)

Dělicí rovina licí formy musí být před každou operací náležitě očištěna a její prostor

opatřen potřebnými kryty nebo musí být ovládací zařízení licího stroje umístěno mimo

nebezpečný prostor roviny formy.

(5)

Před započetím práce na licím stroji se musí ověřit jeho funkce chodem naprázdno.

§ 107

Uvolňovaní odlitků

(1)

U pohyblivé části kabiny uvolňovacího stroje musí být spouštění stroje vázáno na

zavření kabiny; pohyblivá část kabiny musí být přitom zajištěna proti vyjetí z kolejí.

(2)

Pojezd nosných rámů vytloukacích roštů musí být vymezen zarážkami a zajištěn koncovými

vypínači.

(3)

V případech, kde je elektrická energie vedena trolejovým vedením, musí být trolej

vybavena hlavním vypínačem, který lze zajistit ve vypnutém stavu.

(4)

Při používání překládacího zařízení u uvolňovacích strojů musí být na pojízdném roštu

umístěno protizávaží.

(5)

Při ručním čistění velkých odlitků v licích halách se nesmí čistit stlačeným vzduchem

a pískem.

§ 108

Čistění odlitků v omílacích bubnech

(1)

Vodorovně se otáčející nebo vratné omílací bubny musí mít kryty nebo zábradlí provedené

tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu.

(2)

Bubny se nesmějí samovolně pohybovat při plnění nebo vyprazdňovaní.

(3)

Bubny musí být prachotěsné nebo uzavřeny v prachotěsných kabinách nebo v místnostech

napojených na odsávací zařízení.

§ 109

Čistění odlitků tryskáním

(1)

K čistění odlitků tryskáním se nesmí používat křemičitého písku.

(2)

Čistění odlitků tryskáním se smí provádět pouze v prachotěsných uzavřených kabinách

nebo v prostorech opatřených přívodem a odsáváním vzduchu a zařízením, které nedovoluje

spustit metací zařízení při otevřených dveřích kabiny nebo prostoru tryskání.

(3)

Vstupovat do pracovního prostoru komorového tryskače se smí až po vypnutí všech částí

tryskače po zastavení metacího zařízení a po dokonalém vyvětrání komory.

(4)

Smysl otáčení metacího kola musí být viditelně označen.

(5)

Při opotřebení lopatek metacího kola musí být vyměněny všechny lopatky najednou a

metací kolo znovu vyváženo.

(6)

k obsluze vzduchových a metacích komorových tryskačů musí být určení vždy dva pracovníci.

(7)

Rolety, popřípadě vrata u komorových tryskačů se smějí dát otevřít až po zastavení

metacího zařízení a jeho víko musí být po uzavření spolehlivě zajištěno.

(8)

Při uzavřených dveřích kabiny pásového tryskače nesmí být možné spustit pás směrem

určeným pro vyprazdňování.

(9)

Při pohybu pásu tryskače se nesmí manipulovat ručně s odlitky, ani otvírat kontrolní

dvířka.

(10)

Spouštění vysokotlakých čerpadel vodních tryskačů musí být vázáno na uzavření vrat

a dveří k vnitřnímu pracovišti a na chod vibračního síta.

§ 110

Společná ustanovení

(1)

V prostoru, v němž se svařuje, se nesmějí vyskytovat nebezpečné látky v množství

nepříznivě ovlivňujícím bezpečnost při práci.

(2)

Pokud by mohla vzniknout provozní nehoda nebo pokud by hrozilo nebezpečí otravy nebo

zadušení při svářečských, řezačských nebo páječských pracích, musí být zajištěn odborný

dohled na jejich provádění a musí být učiněna bezpečnostní opatření, která musí být

uvedena v písmenem povolení ke svařování.

(3)

V uzavřených nevětraných prostorách nesmějí být při práci umístěny vyvíječe plynˇ°u

nebo láhve s hořlavými plyny nebo kyslíkem.

(4)

Materiál znečistěný olejem, olovnatými barvami, zbytky odmašťovacích prostředků nebo

podobnými látkami vyvíjejícími škodliviny se nesmí svařovat.

(5)

Osoby v okolí svařování a řezání musí být chráněny před škodlivými účinky těchto

procesů.

§ 111

Svařování a řezání plamenem

(1)

Láhve na plyny musí být zabezpečeny proti převrhnutí nebo skutálení a musí být možno

je co nejrychleji uvolnit.

(2)

Při současné práci s několika soupravami láhví na jednom pracovišti musí být soupravy

od sebe vzdáleny nejméně 3 m nebo od sebe odděleny nehořlavou stěnou.

(3)

Pro jednu hořákovou soupravu smějí být na pracovišti nejvýše dne zásobní láhve každého

používaného plynu.

(4)

Láhve na plyny musí být chráněny před sálavým teplem nebo před otevřeným ohněm; láhve,

které byly vystaveny působení ohně nebo se při práci zahřály, musí být neprodleně

odstraněny z provozu a zřetelně označeny jako závadné.

(5)

Stabilní baterie lahví musí být umístěny v místnostech oddělených od sebe navzájem

i od provozních budov; pohyblivě instalované baterie musí být v době, kdy se s nimi

nepracuje, umístěny v oddělených místnostech.

(6)

Hadice pro přívod hořlavého plynu z rozvodného potrubí nebo z láhví k hořákům musí

být opatřeny bezpečnostním označením.

(7)

V případe, že láhve na kyslík, armatury, těsnění láhví a ventilů, svařovací přístroje

nebo jejich příslušenství přišly do styku s olejem, tukem anebo s jinou nečistotou,

nesmějí se používat.

(8)

Po skončení práce se musí bezpečně uzavřít přívod plynu a z přechodného pracoviště

neprodleně odvézt láhve s plynem.

§ 112

Svařování elektrickým obloukem

(1)

Svařovací kabel musí být spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací

svorkou.

(2)

Držáky elektrod se smějí odkládat pouze na izolační podložku nebo na odizolovaný

stojan a musí být zajištěny proti náhodnému dotyku vodivých předmětů.

(3)

Držáky elektrod nesmějí být ochlazovány ponořením do vody.

(4)

Před opuštěním pracoviště musí být vypnut zdroj elektrického proudu pro svařování.

§ 113

Svařování a řezání plazmou

Zařízení pro svařování nebo řezání plazmou musí být vybavena pojistným zařízením,

které vypíná přívod elektrického proudu, dojde-li k přerušení dodávky chladicí vody,

a zařízením, které samočinně a okamžitě vypíná vysokofrekvenční oscilátor, jakmile

se vytvoří plazmový plamen.

§ 114

Svařování a řezání pod vodou

(1)

Při svařování a řezání pod vodou se musí zajistit, aby

a)

kromě obsluhy zařízení byl přítomen další pracovník s kvalifikací svářeče, pověřený

obsluhou svařovacího zařízení na povrchu,

b)

při svařování (řezání) elektrickým obloukem

1.

nebylo používáno střídavého elektrického proudu,

2.

mohl být okamžitě přerušen elektrický proud,

3.

výměna elektrod byla prováděna jen po přerušení dodávky elektrického proudu do držáků

elektrod,

4.

před výměnou elektrody bylo svářeči potvrzeno, že dodávky elektrického proudu je

přerušena; dodávky elektrického proudu smí být obnovena až po novém signálu svářeče.

(2)

Při použití tekutého paliva se musí zapalovat hořák tak, aby se palivo vytrysklé

před zapálením nerozlilo po vodní hladině.

(3)

Při práci pod vodou se hořák nesmí zahltit přebytkem paliva.

§ 115

Aluminotermické svařování

(1)

K aluminotermickému svařování musí být používáno zcela suchých forem bez trhlin.

(2)

Při svařování uvnitř budov a v uzavřených prostorách musí být formy opatřeny chrániči

plamenů.

(3)

Zásoby, popřípadě dávky aluminotermických směsí, žárové zápalky nebo jiné rozněcující

látky, musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od svařovacího zařízení a musí být

chráněny před vznícením od žhavých částic.

(4)

Zásoby, popřípadě zásobní dávky aluminotermických směsí musí být uskladněny v suchu,

v těsně uzavřených nádobách a odděleně od jiných hořlavých látek.

(5)

Spoje se před svařováním musí dokonale vysušit a z prostoru pod formu se musí odstranit

voda, sníh nebo led.

(6)

Manipulovat se svařovací formou po provedení svaru se smí až po dokonalém vyhoření

aluminotermické směsi.

(7)

Žárové zápalky a škrtátka se musí nosit a uchovávat vždy odděleně.

§ 116

Svařování a řezání laserovým paprskem

(1)

Svařování nebo řezání laserovým paprskem smí být prováděno v oddělené místnosti nebo

v odděleném prostoru, řezání menších předmětů (částí) alespoň v ochranném krytu.

(2)

Při sledování pracovního procesu optickým systémem musí být pracovník chráněn vsazeným

ochranným filtrem.

(3)

Při řezání musí být pod řezaným materiálem podlaha s nehořlavou úpravou a s difúzním

povrchem.

(4)

Zařízení k řezání laserovým paprskem musí být řešena tak, aby bylo zabráněno případnému

odrazu paprsku od řezaného materiálu do prostoru obsluhy zařízení.

§ 117

Svařování elektronovým paprskem

(1)

Zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být umístěno v oddělené a uzamykatelné

místnosti.

(2)

Zařízení smí být uvedeno do chodu jen z ovládacího pultu umístěného v bezpečné vzdálenosti.

(3)

Průběh svařování musí být sledován nepřímo.

(4)

Obsluha zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být chráněna před případnou

destrukcí zařízení, zejména u zařízení pracujících s vysokým vakuem.

§ 118

Kalení a popouštění

(1)

Horní okraj olejových van pro kalení a popouštění musí být alespoň 1,1 m nad úrovní

podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.

(2)

Olejové výpary musí být účinně odsávány a olejové lázně zajištěny proti přehřátí.

§ 119

Tepelné zpracování lehkých kovů

Při otevření víka elektrické pece se musí samočinně vypnout přívod elektrického proudu.

§ 120

Moření materiálu

(1)

Horní okraj mořících a oplachovacích kádí musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy

nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.

(2)

Mořící kádě musí být opatřeny účinným odsávacím zařízením.

(3)

Podlahy a stěny místnosti, kde se provádí moření, musí být z omyvatelného materiálu.

§ 121

Lakovny

(1)

Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech, musí být provedeny

tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo z ní.

(2)

V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou nesmějí být v blízkosti vstupu

do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného ohně.

(3)

Lakovny nesmějí být používány pro skladování nátěrových hmot.

(4)

Dveře do prostorů sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve směru úniku.

(5)

Topná tělesa musí být upravena nebo umístěna tak, aby se na ně nemohly stavět nádoby

s nátěrovými hmotami ani nalakované předměty k sušení.

(6)

Po skončení práce musí pracovníci z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny

a jejich zbytky.

(7)

V zařízeních pro úpravy nátěrovými hmotami musí být zabezpečeno, aby koncentrace

výparů v žádném místě nepřesáhla 25 % spodní meze výbušnosti. Výpary kapalin a částice

nátěrových hmot, rozptýlené, při stříkání musí být kromě toho odsávány místně, případně

celkové, jestliže použitá technologie zaručuje malý rozptyl.

(8)

Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu nebo jiným zařízením

na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do potrubí.

(9)

Kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být pracovní prostory pod úrovní podlahy

lakovny nuceně větrány.

(10)

Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být nanášení nátěrových hmot ihned přerušeno.

§ 122

Natírání a stříkaní

(1)

Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby stříkání mohlo

započít až po zapnutí odsávacího zařízení.

(2)

Jako rozprašovací látka se nesmí při stříkaní používat kyslík ani hořlavé plyny.

(3)

Nátěry s obsahem chromanů a olovnatých sloučenin nesmějí být broušeny zasucha ani

ručně zamokra.

(4)

Ruční stříkaní nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin je zakázáno. Nátěrové

hmoty s obsahem chromanů smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných

prostorech.

§ 123

Máčení a polévání

U kontinuálních zařízení musí být zajištěno, aby dopravník nebylo možno uvést do chodu

dříve, než je v chodu příslušné odsávací zařízení.

§ 124

Elektrostatické a elektroforetické nanášení

(1)

Zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení musí být umístěno ve

zvláštní kabině nebo v odděleném prostoru. Zařízení pro elektroforetické nanášení

musí být opatřeno bezpečnostním označením a zařízením, které zamezuje dotýkat se výrobků

a závěsů, které jsou vodivě spojeny se zapnutým zdrojem elektrického proudu.

(2)

Kabina nebo oddělený prostor, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické

nebo elektroforetické nanášení, musí být vně opatřena červeným signálním světlem,

které se samočinně rozsvítí při uvedení zařízení do provozu. Kromě toho musí být kabina

opatřena zařízením, které samočinně vypíná zdroj elektrického proudu při vstupu do

kabiny. kabina musí být opatřena vybíječem statického náboje.

(3)

V zařízení pro elektrostatické nanášení se smí používat pouze nátěrových hmot s bodem

vzplanutí vyšším než 21°C.

(4)

Otvory pro dopravu předmětů do kabiny musí být řešeny tak, aby se při náhodném vniknutí

těmito otvory nemohl nikdo dostat do nebezpečné blízkosti zařízení s vysokým napětím;

jinak musí být otvory opatřeny varovným červeným signálem, který svítí po celou dobu

provozu zařízení s vysokým napětím.

(5)

Spuštění generátoru vysokého napětí musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení

elektrostatické kabiny s časovou prodlevou.

(6)

Funkce dávkovacího čerpadla, dopravujícího nátěrové hmoty do rozprašovačů, musí být

vázána na chod odsávacího zařízení elektrostatické kabiny.

(7)

Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti práce v prostředí

s nebezpečím výbuchu.

§ 125

Sušení a vypalování

(1)

Předměty, jejichž povrch byl upraven nátěrovými hmotami, se musí umísťovat při sušení

tak, aby výpary z nich byly proudem vzduchu odnášeny mimo dýchací zónu obsluhujícího

pracovníka. Dosušují-li se tyto předměty v uzavřených prostorách při teplotě okolního

pracovního prostředí, musí být tyto prostory větrány tak, aby v nich vznikal mírný

podtlak.

(2)

Zapnutí topných systémů musí být vázáno na spouštění odsávacího zařízení sušárny

s časovou prodlevou. Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být zabezpečeno samočinné

vypnutí topných systémů.

(3)

Sušící prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným do

venkovní atmosféry.

(4)

Povrchová teplota topných těles musí bý alespoň o 50°C nižší, než je bod vznícení

použitých rozpouštědel nebo ředidel; to neplatí pro sušáky používané k vypalování

nebo ztvrdnutí nátěrů.

§ 126

Úpravny nátěrových hmot

(1)

V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty nebo ředidla

spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota nemohla rozlít do okolí. Sběrná jímka

musí mít objem alespoň 50 % celkového obsahu všech nádrží v místnosti, nejméně však

obsah největší nádrže a nesmí být spojena s kanalizací.

(2)

Nádrže na nátěrovou hmotu i ředidla musí být opatřeny bezpečnostním označením upozorňujícím

na jejich obsah, třídu nebezpečnosti hořlavé kapaliny, popřípadě i na jiné nebezpečí.

(3)

Odvzdušňovací potrubí musí být vždy připojeno k nejvyšší části nádrže, musí mít spád

k nádrži a musí být opatřeno neprůbojnými pojistkami.

§ 127

Metalizace

(1)

Vnitřní řešení místností určených pro metalizaci musí umožňovat pravidelné čistění

prachových zbytků postřiků.

(2)

Pro odlučování prací olova, kadmia nebo jejich slitin musí být do metalizačního systému

zařazen příslušný filtr.

(3)

Zařízení, v němž se hromadí odlučovaný kovový prach, musí být umístěno mimo pracovní

objekt a ve vzdálenosti nejméně 5 m od metalizačních trysek.

(4)

Po skončení směny musí být z metalizačního zařízení odstraněn zachycený kovový prach.

(5)

Odloučený prach musí být shromažďován na místě kde nehrozí jeho vznícení a v obalech

okolních proti vlhkosti.

(6)

Kovový prach musí být likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další

zpracování.

§ 129

Společná ustanovení

(1)

Drcení a mletí materiálu, při němž se uvolňuje prach, který ohrožuje bezpečnost osob

nebo zařízení, se musí provádět v prachotěsném zařízení nebo musí být provozovna vybavena

účinným odsávacím zařízením. u primárního drcení může být použito účinné zvlhčování

materiálu.

(2)

Mlecí komory i mlecí zařízení pro mletí hořlavých látek v suchém stavu musí být zhotoveny

z nejiskřivého materiálu nebo musí být učiněna jiná bezpečnostní opatření, která by

zamezila vznícení mletých látek.

(3)

Mletí materiálu, při němž se tvoří výbušný prach, smí být prováděno jen ve zvláštních

zařízeních zabezpečených proti následkům výbuchu.

(4)

Zařízení pro drcení nebo mletí hořlavého materiálu musí být provedeno tak, aby materiál

před podáním do mlecí části procházel magnetickými separátory odstraňujícími železné

částice.

(5)

Při poruše separátoru se musí samočinně zastavit další podávání materiálu nebo uvést

v činnost signalizační zařízení.

§ 130

Drtiče

(1)

Z materiálu určeného k drcení musí být odstraněny nežádoucí předměty.

(2)

U drtičů se smí uvolňovat ucpaný plnící otvor jen ze strany podávače a jen vhodnou

pracovní pomůckou a vpouštět do drtiče se smí materiál jen za plných otáček stroje.

(3)

Za chodu drtiče je vstup do prostoru pod drtičem zakázán; vstupovat pod drtič se

smí jen tehdy, bylo-li vypouštěcí zařízení vypnuto a zajištěno.

§ 131

Mlýny

(1)

Spouštěcí zařízení mlýna musí být při vstupu pracovníka do mísy zajištěno ve vypnuté

poloze. Vstupovat do mísy se smí jen pod dozorem jiného pracovníka.

(2)

Vybírat materiál z kolových nebo kyvadlových mlýnů a vyprazdňovat mlýny za chodu

je zakázáno.

(3)

Kolem kulových, trubnatých nebo komorových válcových mlýnů se musí zřídit zábradlí,

je-li jejich spodní část níže než 2,6 m nad úrovní podlahy, a musí se zabezpečit,

aby průchody pod těmito mlýny byly chráněny ze stran a shora.

§ 132

Zařízení na přípravu uhelného prášku

(1)

Zařízení na přípravu uhelného prášku včetně jeho nových konstrukcí a prostor, v nichž

se uhelný prášek usazuje, musí být v provedení umožňujícím oplachování vodou.

(2)

Zásobníky na surové uhlí musí být z nehořlavého materiálu s hladkým vnitřním povrchem

a musí umožňovat vyprázdňování uhlí mimo mlýn.

(3)

Násypné otvory zásobníku musí být opatřeny pevnou nebo uzamykatelnou mříži nebo jiným

obdobným zařízením zabraňujícím neoprávněnému vstupu nebo pádu osob do zásobníku.

(4)

Ocelové zásobníky uhelného prášku včetně přírub musí být tepelně izolovány.

(5)

Zásobníky musí být opatřeny zařízením pro zjišťování zásob prášku a teploměry pro

kontrolu teploty prášku v zásobníku.

(6)

Do horní části zásobníku uhelného prášku (kromě zásobníku na prášek z antracitu a

antracitického uhlí) musí být zaústěn přívod interních plynů nebo vodní páry.

(7)

Potrubí teplých kouřových plynů nasávaných do mlecího zařízení musí být vybaveno

uzávěrem k odpojení mlýna od ohniště.

(8)

Teplota nosného plynu na výstupu z parních a plynových trubnatých sušících zařízení

nesmí převyšovat pro tuhá paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) 110°C.

(9)

na vstup před mlýnem pro paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) musí být

přivedena voda, sytá pára nebo inertní plyn.

(10)

Pojistné zařízení musí být umístěno tak, aby se zamezila možnost zásahu zplodin výbuchu,

zejména na pracovní místa obsluhy, na přístupové a únikové cesty.

(11)

Mlecí okruh se zásobníkem prášku musí být před uvedením mlýna do provozu provětrán

nebo inertizován.

(12)

Z prostoru mlýnice musí být pravidelně odstraňován uhelný prášek.

(13)

V případě nebezpečí vzniku havárie se okamžitě musí odstavit zařízení z provozu a

opustit mlýnice.

(14)

Je zakázáno vyprazdňovat uhelný prášek ze zásobníku přes hořáky a topeniště kotlů,

které nejsou v provozu.

(15)

Otevírat zahlcený mlýn se smí až po jeho vychladnutí.

§ 133

Zařízení na rozbíjení kovového šrotu

(1)

Horní činná plocha šaboty nesmí přesahovat okolní úroveň podlahy tlučiště. Mezi šabotou

a vnitřní stěnou ochranného hrazení musí být volný pás podlahové plochy nejméně v

šířce 0,75 m.

(2)

Okolo šabot musí být ochranné hrazení proti rozletu rozbíjeného kovového odpadu.

(3)

U zařízení typu padákové věže musí být prostor tlučiště shora zakryt ochranným hrazením.

(4)

Vrata, dveře a jiné vstupy na tlučiště musí vyhovovat požadavkům kladeným na ochranné

hrazení.

(5)

Pro pracovníky obsluhy rozbíjecího zařízení musí být vybudován u zařízení ochranný

úkryt a musí být umístěn v bezprostřední blízkosti ochranného hrazení.

(6)

každé rozbíjecí zařízení musí být opatřeno zařízením, které vyloučí

a)

zdvižení hrušky nad šabotu a její uvolnění, není-li dokonale uzavřen prostor tlučiště,

ochranného úkrytu a nejsou-li uzavřeny průzory ke sledování práce v tlučišti,

b)

otevření prostoru tlučiště během činnosti rozbíjecího zařízení.

(7)

V prostoru tlučiště musí být umístěn vypínací ovládač.

(8)

Zvedání hrušky nad šabotu musí být provedeno tak, aby se hruška nerozhoupala.

§ 134

Míchačky

(1)

Míchačky s protiběžnými míchacími rameny (kopistové a obdobné) musí být opatřeny

ochranným víkem nebo roštem, při jejichž otevřeny ochranným víkem nebo roštem, při

jejichž otevření nebo zvednutí se automaticky vypne chod míchačky. je-li použito roštu,

musí velikosti jeho otvorů odpovídat bezpečné vzdálenosti od míchacích ramen.

(2)

U míchaček, jejichž míchací ramena do sebe zapadají, smí být vypínání zajištěno vypínacím

rámem instalovaným okolo míchací vany.

§ 135

Odstřeďování

(1)

Buben odstředivky se smí uvést do chodu jen tehdy, je-li víko zavřeno; víko se může

dát otevřít, jen je-li buben v klidu, kromě případu, kdy se odstředivka mechanicky

vyprazdňuje. Uvedené zajištění víka není nezbytné u odstředivek pro výbušné látky

ani u odstředivek s vodorovným hřídelem a mechanickým zarážením, jestliže konstrukce

odstředivky vylučuje možnost vniknutí do otáčejícího se bubnu. V případe zvláštních

technologii je možné použít odstředivky bez ochranného víka.

(2)

Smysl otáčení musí být na tělese odstředivky viditelně označen.

(3)

Odstředivky, jejichž náplň je hořlavá nebo výbušná, musí být provedeny tak, aby na

žádné části nemohly vznikat jiskry nebo nemohlo dojít k nebezpečenému přehřátí.

§ 136

Společná ustanovení

Stroje se dvěma nebo více systémy ochrany a stroje, které lze spouštět bez použití

ochranného zařízení, musí mít uzamykatelné přepínání systémů ochrany a přepínání na

chod bez použití ochranného zařízení.

§ 137

Řezačky a kutry

(1)

Řezačky se šnekovými podávači musí mít násypky upraveny tak, aby nebylo možné dosáhnout

rukou na podávač.

(2)

Řezačky s podávacími spirálami musí mít kolem násypky ochranný rám k vypnutí pohonu.

(3)

Kutry na zpracování masa musí mít nože opatřeny ochranným víkem, které lze zvednout,

jen jsou-li nože zastaveny, a zařízením znemožňujícím uvedení stroje do chodu, není-li

ochranné víko uzavřeno.

§ 138

Společná ustanovení

(1)

Kádě, pánve a otevřené nádrže musí mít horní okraj alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy,

případně pracovní plošiny nebo musí být spolehlivě zakryty nebo ohrazeny proti nahodilému

pádu.

(2)

Nadzemní nádrže, pokud jsou naplněny horkými a nebezpečnými látkami, musí být spojeny

s jímkami nebo prohlubněmi dostatečné velikosti, aby zachytily veškerý obsah nádrže

při jejím případném prasknutí, anebo s jiným bezpečným místem určeným k tomuto účelu,

které musí být mimo provozní budovu. Nádrže musí být propojeny s jímkami, prohlubněmi

nebo jinými bezpečnými místy přepadovým potrubím.

§ 139

Máčecí nádrže, pánve a kádě

(1)

Máčecí nádrže a pánve naplněné hořlavými látkami musí být opatřeny těsně přiléhajícími

poklopy se samočinným uzavíráním.

(2)

Při používaní výkyvných kádí musí být podlaha upravena tak, aby nemohlo dojít k zachycení

pracovníka mezi výkyvné rameno a káď.

§ 140

Pařící a varné jámy, pařící komory

(1)

Přístupové komunikace v prostoru, kde jsou umístěny pařící nebo varné jámy v úrovni

terénu (podlahy), musí být opatřeny signalizačním zařízením.

(2)

Pařící a varné jámy, které mají vyhřívací tělesa uložena na dně jámy, musí být opatřeny

snímatelnými rošty, pevné osazenými alespoň 0,2 m nad parním potrubím.

(3)

pařící komory musí být hermeticky uzavíratelné a opatřeny teploměrem, tlakoměrem

a pojistným zařízením.

§ 141

Varné kotle

(1)

Vypouštěcí kohouty musí být zajištěny proti náhodnému otevření.

(2)

Sklápěcí varné kotle musí být opatřeny samosvorným sklápěcím nebo zachycovacím zařízením.

§ 142

Prací stroje a sušící bubny

(1)

Uzávěry pracích strojů a sušících bubnů pro prádelny musí být provedeny tak, aby

je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu; jsou-li uzávěry otevřeny, nesmí být

možno uvést bubny do pohybu.

(2)

Prací stroje a sušící bubny, kterých se používá pro práci s nebezpečnými látkami,

musí být opatřeny pojistným zařízením pro případ výbuchu v bubnu.

§ 143

Těžba dříví ročním nářadím a motorovou pilou

(1)

Při kácení stromů se musí stanovit pracovní postup s ohledem na druh dřeviny, tloušťku,

tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu, na okolní terén a současné klimatické

podmínky.

(2)

Při kácení stromů se musí zajistit bezpečná ústupová cesta.

(3)

Před započetím hlavního řezu musí být z ohroženého prostoru vykázány všechny nepovolané

osoby. U paty stromu mohou při kácení být mimo káceče pouze jeho pomocník a pracovní

pověřený kontrolou kácení.

(4)

Zavěšené nebo podříznuté stromy se musí bezpečně uvolnit nejpozději do konce následující

pracovní směny nebo do přerušení práce.

(5)

V ohroženém prostoru zavěšených nebo podříznutých nepokácených stromů se smějí pohybovat

jen pracovníci určení k jejich uvolnění.

(6)

Na svazích, kde je nebezpečí samovolného uvolnění opracovaného kmene, se musí odvětvovat

a odkorňovat z horní strany stromu nebo kmene.

(7)

Při odvětvování a ručním odkorňování stromů se musí dodržet minimální vzájemná vzdálenost

mezi pracovníky 5 m. Současně odvětvování jednoho stromu více pracovníky je zakázáno.

§ 144

Soustřeďování dříví traktory

(1)

na pracovištích, kde se dříví soustřeďuje a současně kácí, musí být osoby i prostředky

soustřeďující dříví během kácení v bezpečné vzdálenosti od místa kácení.

(2)

Před započetím práce musí být pracovníci seznámeni se stanovenou jednotnou signalizací

pro hlavní úkony.

(3)

Po dobu navíjení musí být osoby na bezpečném místě mimo prostor ohrožený lanem.

(4)

V terénech, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, se musí vytahovat dříví

lanem po svahu jen pomoci směrové kladky a jen tehdy, stojí-li traktor mimo ohrožený

prostor.

§ 145

Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením

(1)

Trasy lanového dopravního zařízení musí být v místech křižování lesních cest označeny

bezpečnostním označením.

(2)

Při práci se musí dodržovat dohodnuté signály; při nezřetelném signálu se musí práce

zastavit.

(3)

Při navíjení a odvíjení lan se nesmějí osoby zdržovat mezi lany, pod lany nebo zavěšeným

nákladem.

(4)

Uvolňovat dříví ručním nářadím na svahu se musí z horní strany.

§ 146

Staveniště

(1)

Staveniště a samostatné prostory pracovišť, s výjimkou líniových staveb (dále jen

„staveniště“) v zastavěném území obce nebo obvodu organizace, musí být po celém obvodu

oploceny do výšky nejméně 1,8 m. Vjezdy a vstupy do oploceného staveniště musí být

uzavíratelné a opatřené bezpečnostním označením.

(2)

Staveniště mimo zastavěné území obce a obvod organizace, s výjimkou líniových staveb,

musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m. Jen sousedí-li s veřejnou komunikací; v

místech alespoň 30 m vzdálených od veřejné komunikace může být oplocení přiměřeně

zmenšeno. Staveniště, kde se konají jen práce menšího rozsahu, nemusí být oplocena,

musí však být ohrazena zábradlím.

(3)

Pracoviště líniových staveb musí být zabezpečena zábradlím, na stranách sousedících

s veřejnou komunikací. Zábradlí se nemusí zřizovat v místech, kde je překážka bránicí

v přístupu na pracoviště.

(4)

Při snížené viditelnosti a v noci musí být pracoviště podél veřejné komunikace označeno

červenými světly.

(5)

Práce v ochranném pásmu elektrického vedení mohou být zahájeny až po provedení opatření

k zajištění bezpečnosti práce.

§ 147

Skládání zeminy

(1)

K místům výsypu musí řidič zajíždět podle pokynů pracovníka pověřeného řízením vysypávání.

Není-li vysypávání řízeno, smějí se materiály vyklápět přes okraj skládky, jen je-li

okraj opatřen pevnou zarážkou nebo ochrannou hrází.

(2)

Po vyklopení zeminy z korby dopravního prostředku musí řidič ještě před rozjetím

vozidla korbu sklopit a přesvědčit se, zda je ve sklopené poloze.

(3)

Je zakázáno vstupovat do korby dopravního prostředku, je-li zvednuta v šikmé poloze.

§ 148

Společná ustanovení

(1)

Před zahájením zemních prací musí být zajištěn v prostoru těchto prací průzkum překážek,

jejich vyznačení, a vypracován plán záchranných prací, s nímž musí být pracovníci

před zahájením zemních prací seznámeni.

(2)

Na odlehlých pracovištích nesmějí pracovat jednotliví pracovníci osamoceně ve výkopech

hlubších 1,3 m.

(3)

Po každém použití výbušin a po náhlých povětrnostních změnách, které by mohly mít

vliv na stabilitu stěn výkopu a na jejich pažení, musí být před začátkem práce a po

každém jejím přerušení provedena kontrolní prohlídka výkopu.

(4)

Při provádění zemních a základových prací se nesmí

a)

podkopávat stěny a vytvářet převisy,

b)

ponechávat ve stěnách a svazích ojedinělé uvolněné balvany,

c)

zatěžovat nezabezpečené okraje výkopů,

d)

zatěžovat rozpěry pažení, pokud nejsou pro takový účel zvlášť podepřeny a zajištěny

proti vybočení.

(5)

Do stavebních jam a výkopů hlubších než 1,5 m musí být zřízen bezpečný sestup žebříkem

nebo pomocným schodištěm.

(6)

Okraje výkopů musí být volné nejméně 0,5 h od hrany výkopu.

§ 149

Zemní práce prováděné stroji

(1)

Během činnosti strojů se nesmí vstupovat do pracovního dosahu strojů, do nebezpečných

prostorů u horních okrajů výkopu ani pod jeho stěny.

(2)

Uvedení stroje do chodu musí být oznámeno zvukovým znamením. Stroje na kolovém podvozku

musí být před zahájením práce zajištěny výsuvnými podpěrami.

(3)

Při souběžné ruční a strojní práci nesmějí být pracovníci konající ruční práci blíže

než 2 m od dosahu pracovní části strojů.

§ 150

Zabezpečení stěn výkopů a odstraňování pažení

(1)

U svahů vyšších než 6 m nebo při nepříznivých vlastnostech zemin (nesoudržnosti apod.)

musí být stabilita svahů a jejich sklon prokázány výpočtem.

(2)

Svislé stěny výkopů vyšší než 1,3 m v zastaveném a 1,5 m v nezastaveném prostoru

musí být zabezpečeny proti sesutí. V zeminách nesoudržných, zvodněných nebo jinak

náchylných k sesutí musí být zabezpečeny i při menších výškách stěn nebo zároveň s

rozpojováním zemin.

(3)

V blízkosti komunikací a obnažených základů sousedních staveb musí být pažení předem

navrženo a staticky posouzeno.

(4)

Při pracích ve výkopu spojených s vývinem plynných škodlivin nebo prachu musí být

zajištěno účinné větrání pracovních prostorů.

(5)

Zařízení, která by otřesy nebo chvěním mohla ohrozit pevnost a stabilitu roubení,

se musí postavit na samostatných konstrukcích.

(6)

Při ručním rozebírání a odstraňování roubení se musí postupovat zdola nahoru za současného

zasypávání odpaženého výkopu. Nelze-li při odstraňování pažení nebo přepažování vyloučit

nebezpečí sesutí stěny výkopu nebo poškození blízko stojících konstrukcí, musí být

pažení v potřebné výšce ponecháno ve výkopu.

§ 151

Zemní práce v zastavěném území a na veřejných prostranstvích

(1)

Přes rýhy v zastavěném území a na veřejných prostranstvích musí být položeny pevné

lávky pro chodce o šířce nejméně 1,5 m s oboustranným zábradlím; lávky nesmějí být

od sebe vzdáleny více než 50 m a přes rýhy v chodnících musí být položeny u každého

vstupu do stavebního objektu.

(2)

Přes výkopy, jestliže křižují vjezdy do objektů nebo veřejné komunikace, musí být

zřízeny přejezdy s oboustranným dvoutyčovým zábradlím s viditelně označenou dovolenou

únosností a rychlostí.

(3)

Strojní vykopávky smějí být prováděny nejvýše do vzdálenosti 1 m od vytýčených podzemních

vedení.

(4)

Výkopy stavebních jam podél komunikací, staveb a dvorů smějí být prováděny jen po

částech v délkách do 4 m a stěny musí být ihned zajišťovány.

(5)

Skládky zemin a hornin a trasy pro pohyb strojů musí být zřizovány v bezpečné vzdálenosti

od okrajů výkopů.

(6)

Zásypy výkopů na veřejné přístupných místech musí být dostatečně zhutněny a upraveny.

§ 152

Rozpojování zemin hydromechanizací

(1)

Území, kde se bude provádět hydromechanizace, musí být ohrazeno a opatřeno bezpečnostním

označením.

(2)

Vodní tryska musí být snadno odpojitelná od přívodu tlakové vody ze stanoviště obsluhy.

(3)

Před zahájením práce s vodní tryskou (hydromonitorem) se musí pracovníci vzdálit

z dosahu vodního proudu.

§ 153

Beranění

(1)

Při beranění se nesmějí v okruhu odpovídajícímu výšce věže provádět žádné práce,

kromě prací s beranidlem. pod zavěšené piloty se nesmí vstupovat.

(2)

V době, kdy se beranidel neužívá, musí být kladivo zajištěno v dolní části vodicích

ramen. Beranidlo vyšší než 10 m musí být zajištěno (zakotveno) proti převržení.

(3)

Přípravu pilot musí pracovníci provádět ve vzdálenosti alespoň dvojnásobku délky

nejdelšího ramene beranidel. Dlouhé a těžké piloty, které se mají zatloukat, musí

být zajištěny proti překlopení, nejsou-li zabezpečeny čepcem a beranidlem.

(4)

Ruční manipulace při navádění piloty je zakázána. Rovněž je zakázáno přitahovat stěhovnice

šikmým nebo bočním tahem.

(5)

Při spojování ocelových pilot ve vodě musí být zřízeny pracovní plošiny.

§ 154

Potápěčské práce

(1)

Před začátkem potápěčských prací musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště vytvořen

uzavřený prostor určený pro odpočinek a ohřátí potápěčů.

(2)

Pro práce v hloubce větší než 13 m musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště

instalována přetlaková komora s příslušenstvím, která musí mít rozměry odpovídající

počtu potápěčů pracujících na pracovišti pod vodou.