Zákon 47/1948 Z. z. o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon).

§ 1.

Technicko-hospodářské úpravy pozemků.

Technicko-hospodářskými úpravami pozemků (

§§ 34 a 35

) podle tohoto zákona (dále jen „pozemkové úpravy“) se rozumějí scelování (komasace)

rozdrobených a rozptýlených pozemků, dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských,

zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání

hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými

úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto

pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň

zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva.

§ 2.

Scelovací (upravovací) orgány a úřady.

(1)

K provádění tohoto zákona se zřizují tyto orgány

1.

oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „oblastní komise“)

se svými oblastními úřadovnami,

2.

zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami,

na Slovensku komise pro technicko-hospodářské úpravy při pověřenectvu zemědělství

a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále jen „zemské komise“).

(2)

Úřadovny jsou výkonným orgánem oblastních (zemských) komisí. Těmto úřadovnám se přidělí

zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů (

§ 104, č. 2

).

(3)

Nejvyšším dozorčím úřadem nad orgány uvedenými v odstavci 1 je ministerstvo zemědělství.

§ 3.

Oblastní komise.

(1)

Oblastní komise vykonává v I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem,

pokud nejsou příslušné jiné orgány.

(2)

Oblastní komise se skládá z předsedy a z tolika dalších členů, aby každý okresní

národní výbor z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem. Předsedou oblastní

komise je předseda okresního národního výboru v sídle komise, který může pověřiti

předsednictvím některého ze členů oblastní komise, uvedených v předcházející větě.

Ostatní členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to z volených členů zemědělských

komisí okresních národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených okresními

národními výbory, na jejichž správní okresy se působnost oblastní komise vztahuje,

po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále jednoho právníka, jednoho

technického a jednoho zemědělského odborníka ze zaměstnanců oblastní úřadovny, jednoho

odborníka lesního ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka

pozemkového katastru na návrh ministra financí. Není-li mezi členy zemědělské komise

okresního národního výboru výkonný zemědělec, navrhne okresní národní výbor jiného

člena, pokud možno obeznámeného se zemědělstvím. Nepodá-li okresní národní výbor ve

lhůtě mu dané, nejméně do jednoho měsíce, příslušný návrh, provede se jmenování bez

tohoto návrhu. Ke jmenování právníka za člena oblastní komise se vyžaduje, aby měl

zkoušku soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou, zkoušku advokátní nebo notářskou

a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý člen oblastní komise má svého náhradníka; o

jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(3)

K platnosti usnesení oblastní komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno

nejméně dalších 5 členů zastupujících okresní národní výbory. Komise se usnáší většinou

hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(4)

Běžné záležitosti vyřizuje oblastní komise užším výborem. Působnost užšího výboru

bude blíže vymezena jednacím řádem (

§ 5, odst. 3

). Užší výbor oblastní komise se skládá z předsedy, kterým je předseda oblastní komise,

dále z 5 členů zastupujících okresní národní výbory, a ze jmenovaných členů - odborníků

oblastní komise. Členy užšího výboru, zastupující okresní národní výbory, volí členové

oblastní komise, kteří zastupují okresní národní výbory. K jednání užšího výboru musí

býti pozván zástupce okresního národního výboru, o jehož záležitosti má býti rozhodováno,

pokud není již členem užšího výboru. K platnosti usnesení užšího výboru je třeba,

aby mimo předsedu byli přítomni nejméně dva členové zastupující okresní národní výbory.

§ 4.

Zemská komise.

(1)

Zemská komise vykonává pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem jako II. stolice,

pokud není příslušná podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.

(2)

Zemská komise se skládá z předsedy a z dalších 11 členů.

(3)

Předsedou zemské komise je předseda zemského národního výboru, který může pověřiti

předsednictvím některého člena rady zemského národního výboru. Na Slovensku je předsedou

zemské komise pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, který se může dáti zastoupiti

úředníkem svého úřadu.

(4)

Další členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to 6 členů z volených členů zemědělské

komise zemského národního výboru, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených zemským

národním výborem, po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců, dva odborníky (technického

a právního) ze zemské úřadovny, jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců lesní služby

dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí;

jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí jmenování

ministr zemědělství na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy s tou odchylkou,

že 6 členů z výkonných zemědělců jmenuje z volených členů zemědělských komisí okresních

národních výborů po slyšení Jednotného svazu slovenských zemědělců, ostatní členy

jmenuje na návrh příslušných pověřenců. Jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti

na návrh pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně ustanovení

§ 3, odst. 2

, páté až sedmé věty. Každý člen komise má svého náhradníka. O jmenování náhradníků

platí ustanovení o jmenování členů.

(5)

K platnosti usnesení zemské komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno

nejméně 5 členů, z nichž jeden musí býti z právníků uvedených v odstavci 4, jeden

technický odborník a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu lesních pozemků, musí

býti přítomen lesní odborník. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti

hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

§ 5.

Členství v oblastní (zemské) komisi.

(1)

Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů národních výborů,

se nahradí novými, jakmile jejich členství v národním výboru zaniklo, na př. smrtí,

uplynutím volebního období v národních výborech a pod., ostatní jsou jmenováni do

odvolání.

(2)

Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali služební přísahu

již jako státní úředníci, musí býti vzati do slibu a mají, pokud jde o jejich funkci,

postavení veřejných orgánů.

(3)

Ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a financí vydá jednací řád pro oblastní

a zemské komise a vyhlásí jej v Úředním listě. Zda a pokud možno předsedovi a členům

oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu, určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem

financí.

§ 6.

Ustanovování úředníků.

Ministr zemědělství, na Slovensku pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, ustanovuje

úředníky oblastních a zemských úřadoven, pokud to není vyhrazeno vládě (sboru pověřenců)

nebo presidentu republiky. Ministr zemědělství jmenuje přednosty těchto úřadoven především

z jejich vysokoškolsky vzdělaných technických úředníků. Osobními úřady těchto úředníků

jsou zemské komise.

§ 7.

Poradní sbor.

(1)

Při ministerstvu zemědělství se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy

pozemků (dále jen „poradní sbor“), jenž z vlastního podnětu činí ministru zemědělství

návrhy ve věcech upravených tímto zákonem a podává mu na vyzvání v těchto věcech posudky.

(2)

Členství ve sboru je funkcí čestnou. Ustanovení

§ 5, odst. 3

, druhé věty platí obdobně.

(3)

Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, složení a jednání poradního sboru a o náhradě

hotových výloh členů, vydá vláda nařízením.

§ 8.

Obvod působnosti oblastních (zemských) komisí.

(1)

Sídla oblastních komisí a obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.

(2)

Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská

komise, která oblastní komise provede řízení o úpravě.

(3)

Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne ministerstvo

zemědělství, která zemská komise provede řízení o úpravě.

§ 9.

Scelovací (upravovací) družstva.

(1)

Pozemkové úpravy provedou scelovací (upravovací) družstva (dále jen „scelovací družstva“),

jejichž úkolem je také udržování provedených pozemkových úprav a společných zařízení

(

§§ 39

a

74

). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními korporacemi.

(2)

Ke vzniku scelovacího družstva dojde

a)

na podkladě usnesení většiny k hlasování oprávněných (

§ 20

) schválením stanov oblastní komisí,

b)

rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny (povinné scelovací družstvo) a předepsáním

stanov (

§ 10

), je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům

účastníků s hlediska celkového, hospodářsky únosný pro účastníky a jsou-li dány podmínky

uvedené v

§ 33, odst. 1 až 4

.

(3)

Členy scelovacího družstva jsou všichni přímí účastníci pozemkové úpravy (

§ 41

).

(4)

Obec je členem scelovacího družstva, i když není přímým účastníkem.

(5)

Rozhodnutím zemské komise může býti scelovací družstvo prohlášeno pro scelovací obvod

zároveň za vodní družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího řízení.

§ 10.

Stanovy scelovacího družstva.

(1)

Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, které obsahují

a)

název, sídlo a obvod scelovacího družstva,

b)

účel scelovacího družstva,

c)

úpravu členských povinností,

d)

zásady pro rozvrh a úhradu nákladů spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním

společných zařízení,

e)

úpravu vnitřní organisace scelovacího družstva,

f)

úpravu finančního hospodaření scelovacího družstva.

(2)

Scelovací družstvo se řídí svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno podle

§ 9, odst. 5

za vodní družstvo.

§ 11.

Orgány scelovacího družstva.

(1)

Orgány scelovacího družstva jsou

a)

představenstvo nejméně tříčlenné a nejvýše patnáctičlenné,

b)

dozorčí rada nejméně tříčlenná a nejvýše patnáctičlenná,

c)

valná hromada.

(2)

Představenstvo, dozorčí radu, jakož i náhradníky, jejichž počet určí stanovy, volí

valná hromada z fysických členů scelovacího družstva nadpoloviční většinou hlasů (

§ 12, odst. 5

).

§ 12.

Působnost orgánů scelovacího družstva.

(1)

Představenstvo zastupuje scelovací družstvo a obstarává jeho záležitosti. Představenstvo

volí ze svých členů nadpoloviční většinou hlasů, počítanou podle hlav, předsedu, který

zastupuje scelovací družstvo navenek ještě s jedním členem představenstva. Písemnosti

jest doručiti předsedovi nebo jeho zástupci.

(2)

Dozorčí rada dohlíží na hospodaření scelovacího družstva a může, uzná-li to za nutné,

do valné hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti zatímně členy představenstva funkce

a učiniti opatření nezbytná pro další vedení scelovacího družstva.

(3)

Poruší-li členové představenstva nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají scelovacímu

družstvu rukou společnou a nerozdílnou za škodu tím vzniklou.

(4)

Společná práva vyplývající z členství ve scelovacím družstvu vykonávají členové na

valné hromadě. Valné hromadě přísluší

a)

usnášeti se na stanovách a jejich změně; ke změně stanov je třeba schválení oblastní

komise,

b)

zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní uzávěrky předložené představenstvem,

c)

zmocňovati představenstvo k uzavírání zápůjček,

d)

usnášeti se na zásadách o rozvrhu scelovacích nákladů na členy a o vybírání členských

příspěvků,

e)

voliti místní znalce,

f)

schvalovati zadání technických prací scelovacích,

g)

projednávati projekt společných zařízení,

h)

stanoviti všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemků,

ch)

usnášeti se o odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání a o zatímních hospodářských

opatřeních, jichž je třeba k umožnění a k zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání

pozemkové držby,

i)

projednávati scelovací plán.

(5)

Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují

též někoho jiného. Valná hromada je schopna se usnášet je-li přítomna alespoň polovina

všech členů družstva. Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů, koná se

valná hromada s týmž pořadem jednání o hodinu později za přítomnosti jakéhokoliv počtu

členů; na to musí býti členové v pozvání na valnou hromadu upozorněni. Pokud stanovy

neurčují jinak, usnáší se valná hromada prostou většinou členů. Každý člen scelovacího

družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu

a do schůzí představenstva a dozorčí rady je zváti oblastní komisi. Její zástupce

má právo ujmouti se v těchto schůzích slova, může zastaviti provedení usnesení, které

se příčí předpisům, a je povinen předložiti je oblastní komisi k rozhodnutí. Podle

potřeby učiní zástupce oblastní komise prozatímní opatření.

(6)

Členy povinného scelovacího družstva svolá k ustavující valné hromadě oblastní komise

a určí svého člena, který bude tuto valnou hromadu řídit. Nesejde-li se valná hromada

nebo nezvolí-li představenstvo a dozorčí radu, ustanoví oblastní komise pro scelovací

družstvo náhradní orgán, kterému přísluší oprávnění představenstva i valné hromady,

vyjímajíc oprávnění měniti stanovy scelovacího družstva; dozor nad náhradním orgánem

vykonává přímo oblastní komise. Podle pokynů oblastní komise pečuje náhradní orgán

o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího družstva.

(7)

Ustanovení předcházejícího odstavce o náhradním orgánu lze užíti přiměřeně, jestliže

orgány scelovacího družstva nevykonávají řádně svou působnost.

§ 13.

Úprava podrobností o scelovacích družstvech.

Vláda může stanovit nařízením podrobnosti o tvoření scelovacích družstev, stanovách,

jednacím řádu a finančním hospodaření scelovacího družstva.

§ 14.

Dozor nad scelovacími družstvy.

Scelovací družstva (

§ 9

) podléhají státnímu dozoru, který vykonávají scelovací (upravovací) orgány a úřady

(

§ 2

). Tyto orgány a úřady jsou oprávněny zastaviti provádění usnesení, příčící se předpisům,

a učiniti nezbytná náhradní opatření.

§ 15.

Zánik scelovacího družstva.

(1)

Po zakončení scelovacího řízení se může scelovací družstvo usnesením valné hromady

rozejíti, když splnilo všechny své závazky a jeho dalšího trvání není již zapotřebí

pro udržování a správu společných zařízení (

§ 74

).

(2)

K usnesení valné hromady o zániku scelovacího družstva se vyžaduje tříčtvrtinová

většina hlasů přítomných. Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení oblastní komise.

(3)

Oblastní komise oznámí schválené usnesení zemské komisi, která vyhlásí zánik scelovacího

družstva v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

§ 16.

Zahájení řízení o pozemkové úpravě.

(1)

Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě v určitém obvodu může podati jeden nebo

několik vlastníků (držitelů) zemědělských nebo lesních pozemků nebo místní národní

výbor nebo místní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců nebo okresní národní

výbor.

(2)

Návrhy na zahájení pozemkových úprav na příští rok se podávají u místně příslušné

oblastní komise nejpozději do 1. května každého roku. Návrhy na zahájení pozemkových

úprav, které se mají provésti v roce 1948, jest podati u ministerstva zemědělství

nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona; návrhy podané před účinností

tohoto zákona se považují za řádně podané.

§ 17.

Schválení návrhu na zahájení pozemkových úprav.

(1)

Uzná-li oblastní komise návrh (

§ 16, odst. 1

) za vhodný, vyjádří se k němu a předloží jej zároveň s ostatními návrhy ze své oblasti

prostřednictvím zemské komise ministerstvu zemědělství k posouzení s hlediska celkového

plánu pozemkových úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.

(2)

Schválí-li ministerstvo zemědělství návrh, provede oblastní komise místní šetření

k objektivnímu zjištění podmínek pozemkové úpravy.

§ 18.

Pozvání k místnímu šetření.

(1)

K místnímu šetření budou pozváni

a)

místní národní výbor, v jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy provedeny,

b)

místní národní výbory sousedících obcí,

c)

příslušný okresní národní výbor (výbory),

d)

místní a okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců,

e)

místně příslušný katastrální měřický úřad,

f)

úřady (plánovací, vodohospodářský, lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou

může býti dotčena jejich působnost, na Slovensku též okresní soud,

g)

vlastníci pozemkového majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové úpravy.

(2)

Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné orgány pověřené

správou státního pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni na doručenku.

Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu šetření pozváni vyhláškou,

která bude vyhlášena v místní obci i v sousedících obcích způsobem v místě obvyklým

a zároveň zvláště upozorněni na ustanovení

§ 19, odst. 2

a

§ 20

.

(3)

Místní národní výbor bude zároveň v obsílce vyzván, aby ihned určil a pozval z místních

občanů zmocněnce k hájení zájmů vlastníků pozemků, kteří nemají ve scelovacím obvodu

bydliště, ačli si vlastníci neustanovili sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením

místního šetření prokázal zástupci oblastní komise, že hlasovací seznam nabyl právní

moci (

§ 20, odst. 6

).

(4)

Výlohy účastníků místního šetření hradí ten, kdo vyslal zástupce.

§ 19.

Místní šetření.

(1)

Při místním šetření (

§ 17, odst. 2

) je zejména třeba

a)

zjistit rozsah, potřebu, účelnost a proveditelnost pozemkové úpravy, jakož i podmínky

pro získání pozemků k účelům uvedeným v

§ 82

, především podmínky uvedené v

§ 9, odst. 2, písm. b)

,

b)

doporučiti směrnice (

§ 56

a

§ 59, odst. 1

) pro projekt společných zařízení i pro vlastní pozemkovou úpravu pro případ, že dojde

k provedení úpravy.

(2)

Shledá-li se při místním šetření, že jsou dány podmínky pro pozemkovou úpravu, provede

se zároveň hlasování o utvoření scelovacího družstva (

§ 20

).

§ 20.

Hlasování o utvoření scelovacího družstva.

(1)

Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci

zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý

vlastník má jeden hlas.

(2)

Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni spoluvlastníci jeden

hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti

hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují

pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o

vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených, tvořících

jeden podnik.

(3)

Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.

(4)

Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítání k hlasujícím pro utvoření

scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku

zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku

pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta

republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského

majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu

presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy

Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci,

dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského

majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna

1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku

Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské

národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947,

č. 89 Sb. n. SNR, se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření scelovacího družstva.

(5)

Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam

na pokyn oblastní komise a zapíše do něho osoby, které podle předcházejících odstavců

jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí

po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou,

která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti

a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků

ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího

seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.

(6)

Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního

národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise

před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.

(7)

Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím o pozemku, který je v držbě

toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví

není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České

a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.

§ 21.

Rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy.

(1)

Vyzní-li výsledek hlasování pro utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní

komise, zda se zahajuje pozemková úprava či nikoliv.

(2)

Vyzní-li výsledek hlasování proti utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní

komise, že se zahajuje pozemková úprava jen tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené

v

§ 9, odst. 2, písm. b)

.

(3)

Oblastní komise vyhlásí své rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy (odstavce 1 a

2) v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku. Proti těmto rozhodnutím

se mohou účastníci, zapsaní v hlasovacím seznamu, odvolati podáním u oblastní komise

k zemské komisi ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Zemská komise rozhodne

o odvolání proti zahájení pozemkové úpravy s konečnou platností.

(4)

Nabude-li rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy právní moci, oblastní komise schválí,

v případě

§ 9, odst. 2, písm. b)

předepíše stanovy scelovacího družstva, veřejně vyhlásí pravoplatné rozhodnutí o

zahájení pozemkové úpravy v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku,

a oznámí to také příslušnému knihovnímu soudu, katastrálnímu měřickému úřadu, okresnímu

národnímu výboru a okresnímu sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(5)

Dojde-li k pozemkové úpravě, není třeba, aby prohlášení o přístupu k scelovacímu

družstvu bylo schváleno správním úřadem nebo poručenským (opatrovnickým) soudem.

§ 22.

Rozsah působnosti scelovacích (upravovacích) orgánů a úřadů.

(1)

Působnost orgánů uvedených v

§ 2

začíná pro příslušnou pozemkovou úpravu toho dne, který bude stanoven vyhláškou,

uvedenou v

§ 21, odst. 4

, a vztahuje se na projednání a úpravu všech právních poměrů, které při provedení

pozemkové úpravy nemohou zůstati v dosavadním stavu. Tato působnost vylučuje ode dne

stanoveného ve vyhlášce příslušnost jiných úřadů, s výjimkou věcí uvedených v odstavci

4.

(2)

Působnost orgánů jmenovaných v

§ 2

se vztahuje také na projednávání a rozhodnutí vodoprávních věcí a věcí upravených

lesními zákony, pokud takové věci musí být upraveny při provádění pozemkové úpravy.

(3)

V těchto případech (odstavec 2) se řídí orgány jmenované v

§ 2

předpisy vodního a lesního práva.

(4)

Sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví

řízení podle tohoto zákona; na takový spor nemají vliv soudní prázdniny.

(5)

Ve věcech, které se týkají železnic, letectví, veřejných silnic, veřejných cest,

vodních cest, říčních toků, vodních nádrží a zařízení pro opatření užitkové vody a

zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provozu hornictví, pozemků

určených pro účely vojenské, hospodářství elektrárenského a soustavné elektrisace,

krajinného a místního plánování, dále ve věcech upravených stavebními řády, živnostenským

řádem (na Slovensku živnostenským zákonem) a zákony jej měnícími a doplňujícími, dále

ve věcech zařízení pošt a telekomunikací, změny obecních hranic a hranic katastrálních

území, jakož i ochrany památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, jsou

rozhodnutí a opatření vyhrazena úřadům, povolaným k tomu příslušnými předpisy.

§ 23.

Prohlášení učiněná za řízení.

(1)

K platnosti prohlášení učiněných v řízení, t. j. za provádění pozemkové úpravy, jakož

i k platnosti narovnání uzavřených v řízení, není třeba ani souhlasu nepřímých účastníků

ani schválení správních úřadů, ani poručenských (opatrovnických) soudů.

(2)

Prohlášení učiněná ústně nebo písemně v řízení před orgány jmenovanými v

§§ 2

a

9

mohou býti odvolána jen tenkráte, není-li podle uvážení těchto orgánů obavy, že by

tím prováděné práce byly podstatně rušeny.

§ 24.

Závaznost nového právního stavu pro právní nástupce.

Právní stav, utvořený za řízení rozhodnutím nebo opatřením orgánů jmenovaných v

§§ 2

a

9

nebo prohlášením učiněným před těmito orgány, jest závazný také pro právní nástupce.

§ 25.

Zatímní výkon práv a vedení exekuce.

(1)

Zatímní výkon práv a volné právní disposice majetkové nejsou za řízení nijak obmezeny,

leč by příslušné orgány z důležitých hospodářských důvodů učinily zatímní hospodářská

opatření, jichž je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání

pozemkové držby.

(2)

Rovněž není za řízení obmezeno vedení exekuce.

§ 26.

Vykonatelnost pravoplatných rozhodnutí.

(1)

Pravoplatná rozhodnutí orgánů jmenovaných v

§§ 2

a

9

a narovnání jimi schválená ve věcech přikázaných tímto zákonem do jejich působnosti

jsou titulem pro soudní nebo politickou exekuci.

(2)

Je-li provedení pravoplatných rozhodnutí a narovnáním nutné v zájmu řízení, mají

se orgány jmenované v

§§ 2

a

9

postarati o provedení z moci úřední; jinak se provádějí vykonatelná rozhodnutí a

narovnání jen na návrh strany.

§ 27.

Osvobození od poplatků a dávek.

(1)

Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření

a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich nepoužije jinak,

osvobozeny od poplatků. Úřední úkony potřebné k řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny

od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(2)

Převod vlastnického práva k nemovitostem v řízení o scelování podle tohoto zákona

je osvobozen od poplatku nemovitostního a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 28.

Poskytování operátů scelovacím orgánům.

(1)

Výpis triangulačních údajů a výpisy z pozemkových knih, potřebné pro řízení upravené

tímto zákonem, dodávají příslušné úřady orgánům jmenovaným v

§§ 2

a

9

zdarma.

(2)

Katastrální měřické úřady, archivy katastrálních map, inspektoráty pro katastrální

vyměřování a soudy zapůjčí potřebné písemné operáty orgánům jmenovaným v

§§ 2

a

9

do jejich sídla na přiměřenou dobu, pokud jich mohou ze služebních důvodů postrádat.

§ 29.

Náhrada škody způsobené technickými pracemi.

(1)

Veškeré technické práce prováděné v řízení upraveném tímto zákonem jest vykonávati

pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení (ohrady,

ploty atd.) a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.

(2)

Nelze-li se uvarovati poškození nebo odstranění předmětů překážejících účelné technické

práci, přísluší vlastníkům, po případě uživatelům náhrada, kterou určí oblastní komise,

nedojde-li k dohodě mezi scelovacím družstvem, jež je náhradou povinno, a vlastníkem,

po případě uživatelem. Za nepatrné poškození se náhrada neposkytuje.

§ 30.

Ochrana památek, přírodních krás a krajinného rázu.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona buď zajištěna ochrana památek všech druhu,

přírodních krás a krajinného rázu, při čemž orgány uveden v

§§ 2

a

9

přihlédnou k návrhům úřadů příslušných k jejich ochraně.

§ 31.

Trestní pravomoc.

Kdo neuposlechne úředních opatření a nařízení vydaných podle tohoto zákona, kdo poškodí,

neoprávněně odstraní nebo přemístí signály, kolíky, mezníky a jiné značky, bude potrestán

okresním národním výborem, nejde-li o čin přísněji trestný, pokutou do 5.000 Kčs.

Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří podle míry zavinění náhradní trest na svobodě

až do 14 dnů.

§ 32.

Vyhlášky.

Vyhlášky, vydané orgány jmenovanými v

§§ 2

a

9

v řízení upraveném tímto zákonem, se uveřejní v obcích vyvěšením na úřední tabuli

do dobu pro příslušnou vyhlášku stanovenou a uvedou se mimo to ve všeobecnou známost

způsobem v místě obvyklým.

§ 33.

(1)

Zemědělské a lesní, jakož i jiné pozemky, i když se na ně vztahuje upravovací (regulační)

plán, mohou býti podle tohoto zákona sceleny, aby bylo umožněno a zabezpečeno úspěšnější

a vydatnější hospodaření na nich a aby byl zabezpečen a usnadněn řádný stavební vývoj

ve scelovacím obvodu.

(2)

Scelování pozemků může býti provedeno také v případech, kdy prováděním rozsáhlejších

staveb komunikačních, vodních cest, vodních úprav, letišť a pod. by byla pozemková

držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně

ohroženo.

(3)

V katastrálních územích, která nemají katastrálních map, nebo mají mapy nevyhovující,

a v nichž je proto nutno provésti katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci

pozemkového katastru nebo založení pozemkové knihy, budiž toto řízení zpravidla prováděno

jen ve spojitosti se scelováním pozemků, jsou-li pro scelování pozemků dány věcné

podmínky. Úřady pozemkového katastru mohou v těchto případech vykonati také ostatní

technické práce při scelování pozemků obdobně jako orgány oblastních komisí nebo jako

civilní technici (inženýři).

(4)

V obcích s většinou nových nabyvatelů půdy v zemích České a Moravskoslezské podle

dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb.

n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a nařízení č. 89/1947 Sb. n. SNR, je

scelování povinné.

(5)

Pozemky, které již byly předmětem scelování, mohou být podrobeny opětovně scelování

proti vůli jejich vlastníků jen v těchto případech

a)

nastane-li zřízením průplavů, vodních úprav, železnic, veřejných silnic a cest, letišť

nebo jiných rozsáhlých zařízení značné roztříštění scelených pozemků,

b)

nastane-li časem takové rozdrobení scelených pozemků, že bude trvale na újmu řádnému

hospodaření,

c)

v případech podle

§ 37, odst. 4, písm. b)

.

§ 34.

(1)

Za zemědělské pozemky podle tohoto zákona se považují role, louky, pastviny, chmelnice,

vinice, polní zahrady a sady, ovocné školky, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné

nebo neobdělávané plochy, dále zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož

i pozemky určené k zalesnění, pokud do zemědělských pozemků zasahují nebo jsou porůznu

rozptýleny.

(2)

Za lesy (lesní pozemky) se považují všechny pozemky, které tvoří větší souvislé lesní

plochy a mají býti zachovány pro lesní hospodářství podle lesních zákonů.

(3)

Lesní pozemky mohou býti scelovány zároveň se zemědělskými pozemky nebo též zvlášť,

má-li se umožniti účelnější lesní hospodaření.

(4)

Pozemky, na něž se vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou být sceleny bez ohledu

na jejich užívání a obdělávání jen při scelování pozemků uvedených v odstavci 1, a

to v dohodě s příslušným úřadem.

§ 35.

(1)

Ve scelovacím obvodu mohou býti sceleny všechny pozemky, s výjimkami uvedenými v

odstavcích 2 a 5.

(2)

Zásadně toliko se souhlasem vlastníků mohou být změněny, přeloženy nebo jinému vlastníku

přiděleny scelovacím družstvem

a)

budovy, dvory a zahrady při domech,

b)

sady i se zásobními zahradami a skleníky, plochy věnované kulturám dendrologický,

stromořadí okrasných stromů a obory a porostní větrolamy,

c)

pozemky sloužící výhradně vinařství a ovocnářství, a to u vinic, jde-li o výměru

nad 0,1 ha, u ovocných sadů, jde-li o výměru nad 0,2 ha,

d)

chmelnice alespoň tříleté, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,

e)

lesní pozemky, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,

f)

pozemky, na kterých se pěstuje vrbové proutí, mají-li výměru alespoň 0,5 ha,

g)

přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany,

h)

pomníky,

ch)

sportovní zařízení (sportovní hřiště, střelnice, plovárny a pod.),

i)

jezera, rybníky a zařízení pro chov ryb a k zavlažování,

j)

přírodní léčivé zdroje s příslušnými pozemky,

k)

jámy na hlínu, písek, křemen, vápno, slín, jíl, rudu a sádru, lomy kamenné a břidlicové,

pokud se v nich těží podle báňského, po případě živnostenského oprávnění,

l)

pozemky určené k provozování hornictví, pozemky určené pro účely vodohospodářské,

pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové, pokud jsou závody trvale v provozu,

a pozemky určené pro účely rybářské,

m)

pozemky a rybníky, na kterých jsou přírodní nebo technická zařízení sloužící k odběru

vody pro účely pitné, užitkové nebo průmyslové, jakož i pozemky určené pro rozšíření

tohoto odběru vody,

n)

pozemky, které získaly energetické podniky pro účely svého provozu.

(3)

Souhlasu vlastníků v případech podle odstavce 2 není třeba, jestliže by jinak nebylo

možno scelování technicky provésti; o tom rozhoduje oblastní komise.

(4)

Částí pozemků uvedených v odstavci 2, jichž je nezbytně třeba k účelnému zřízení

společných zařízení (

§ 39

) nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům

i bez souhlasu vlastníků za náhradu.

(5)

Nemovitosti sloužící obraně státu, civilnímu letectví nebo účelům plavebním, dále

hřbitovy a hroby a přístupy k nim, železnice, zařízení pošt a telekomunikací, vodní

cesty, vodocestné a vodohospodářské stavby a veřejné silnice, jakož i majetkové podstaty

nadační, sloužící trvale účelům kulturním, sociálním, vzdělávacím a výchovným, mohou

být změněny jen se souhlasem vlastníků a příslušných úřadů.

§ 36.

(1)

Pozemky nebo jejich části, které svou polohou jsou vystaveny zvláštním škodám nebo

jsou zatíženy zvláštními břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou být

rozhodnutím oblastní komise ze scelování vyloučeny.

(2)

To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání

půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření

nebo jiná poškození následkem poddolování, a o pozemcích, na kterých váznou reálná

břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.

§ 37.

Scelovací obvod.

Změny obecních hranic a hranic katastrálních území.

(1)

Obvod, na který se vztahuje scelování (scelovací obvod), má být utvořen

a)

z obvodu jednoho nebo několika sousedících katastrálních území,

b)

z jedné, po případě několika tratí, patřících k jednomu nebo několika katastrálním

územím, při čemž musí být tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi

(železnicemi, komunikacemi, lesy, vodotoky a pod.) nebo musí tvořiti samostatný hospodářský

obvod. Scelovací řízení má být v takovémto menším scelovacím obvodu zahájeno jen tenkráte,

když i z takového obmezeného scelování lze očekávati značné výhody pro zemědělství

a nepředbíhá-li se rozsáhlejší a výhodnější scelování.

(2)

Rozsah scelovacího obvodu musí být stanoven již v rozhodnutí oblastní komise, kterým

bylo scelovací řízení zahájeno (

§ 21

).

(3)

Všechny pozemky uvedené v

§ 34

, které leží uvnitř stanoveného scelovacího obvodu, jsou podrobeny scelovacímu řízení,

pokud nejsou podle

§ 35

nebo nebyly podle

§ 36

ze scelování vyloučeny.

(4)

Výjimečně může být původně stanovený scelovací obvod dodatečně rozšířen za scelovacího

řízení, a to

a)

na sousední a jiné vhodně položené pozemky, žádají-li o to vlastníci a podporuje-li

se tím účel scelování,

b)

bez ohledu na souhlas účastníků za podmínek uvedených v

§ 21, odst. 2

na sousední a jiné vhodně položené zemědělské pozemky, a to i na pozemky scelené,

je-li rozšíření scelovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo dolovacího obvodu nezbytně

nutné, aby bylo dosaženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla

být účelně provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena společná zařízení,

nebo aby mohla být provedena účelná úprava obecních hranic nebo hranic katastrálního

území,

c)

na části pozemků uvedených v

§ 35, odst. 4

pro účelné zřízení společných zařízení.

(5)

O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu rozhoduje v I. stolici oblastní komise.

(6)

Je-li třeba k lepšímu uspořádání pozemkové držby změny obecních hranic nebo hranic

katastrálních území, vyvolá o tom oblastní komise rozhodnutí příslušných úřadů. Při

tom jest přihlížeti zejména k tomu, aby byly podle možnosti vytvořeny přirozené a

účelné obecní hranice nebo hranice katastrálních území a aby přespolní pozemky byly

převedeny do katastrálního území obce, v níž leží příslušné zemědělské podniky.

§ 38.

Dělení společenských pozemků při scelování.

(1)

Leží-li ve scelovacím obvodu společenské pozemky, které se mohou upravovati podle

předpisů pro dílčí řízení (hlava IV), budiž jejich úprava provedena zároveň se scelováním,

není-li to na újmu řádnému hospodaření a byl-li k tomu dán zvláštní souhlas, pokud

jest ho podle příslušných předpisů třeba.

(2)

Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou být rozděleny zároveň se scelováním

jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech;

kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední

moci úprava správy i užívání těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací (hlava

IV).

(3)

Výjimečně může být upuštěno do dělení společenských pozemků, je-li ze zvláštních

hospodářských důvodů nebo k ochraně památek účelné zachovat společenství; i v tomto

případě budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto pozemků.

§ 39.

Společná zařízení.

(1)

Při scelování buďtež projektována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby

k náhradním pozemkům byl volný příjezd, aby se mohlo na nich účelně hospodařiti a

aby bylo příslušné území chráněno před škodlivým účinkem větru a vody (erose). Zároveň

budiž stanoveno pořadí, podle něhož budou tato zařízení uskutečňována, a to vzhledem

k jejich naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků.

(2)

Společnými zařízeními se rozumějí zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů,

propustků, vodních odpadů a provedení melioračních zařízení, nutných v zájmu účelné

úpravy pozemků, včetně kultivací náhradních pozemků, dále zařízení pro opatření užitkové

vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provedení ochranných

zařízení, vysázení porostných zábran proti větrům (větrolamy), zpravidla též alejí

ovocných stromů a remízů pro ochranu lovné zvěře a zpěvného ptactva a vymezení míst

určených k dobývání materiálu (hliníků, písečníků, štěrkoven, lomů a pod.) a k jeho

skládání, jakož i zjednání přístupu k těmto místům.

(3)

V obcích, kde není obecních nebo společných pastvin, nebo kde takové pastviny pro

stav dobytka nepostačují, mohou být potřebné pastviny jako společná zařízení zřízeny

nebo doplněny na potřebnou výměru.

(4)

Dále mohou být zřízena jako společná zařízení pro hospodářské potřeby účastníků scelování

společné výběhy a brodidla pro dobytek nebo provedena jiná všeužitečná hospodářská

zařízení.

(5)

Pro sociální, zdravotní a tělovýchovné potřeby mohou býti přiděleny obci pozemky

na koupaliště, hřiště, ozdravovny, veřejné sady a pod. jako společná zařízení, pokud

to vyžaduje současný stav nebo očekávaný či plánovaný rozvoj obce.

(6)

Podle potřeby budiž přihlíženo i k tomu, aby byla opatřena vhodná stavební místa

pro družstevní a průmyslové podniky, jako skladiště, mlékárnu, sýrárnu, sušírnu, pro

strojové zařízení, pro stavební rozvoj obce a pod.

(7)

Za pozemky přidělené pro účely uvedené v odstavcích 5 a 6 přísluší scelovacímu družstvu

přiměřená náhrada, pokud scelovací družstvo neposkytne tyto pozemky bezplatně.

§ 40.

Společná pastva.

(1)

Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti,

může být vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků

těchto pozemků.

(2)

Tímto předpisem není dotčeno právo pastvy na společenských pozemcích, upravené podle

§ 38, odst. 3

.

§ 41.

(1)

Každý vlastník pozemků pojatých do scelování jest přímým účastníkem scelování a má

nárok na náhradu (odstavec 4) za své dosavadní pozemky podle ceny těchto pozemků,

dohodnuté přímými účastníky nebo podle jejich obecné ceny určené na podkladě posudku

znalců (

§ 51

). Spoluvlastníci pozemku pojatého do scelování se považují za jednoho přímého účastníka.

Byl-li však pozemek reálně rozdělen a toto rozdělení nebylo ve veřejných knihách provedeno,

je držitel každého takového dílu přímým účastníkem. Spoludržitelé takového dílu se

považují za jednoho přímého účastníka.

(2)

Je-li vlastnictví sporné, jest považovati za účastníka až do vyřešení příslušného

sporu skutečného držitele.

(3)

Je-li držba sporná, určí oblastní komise zmocněnce.

(4)

Náhrada, pokud se nevyplatí v penězích (

§ 85

), musí býti dána v pozemcích, které se mají rovnati jakostí, výměrou a vzdáleností

pokud možno dosavadním pozemkům, při čemž je však přihlížet i k výhodě získané scelováním.

(5)

Nepatrné rozdíly mezi dosavadními pozemky a náhradními pozemky mohou být vyrovnány

penězi a peněžitá vyrovnávací částka nemá přesahovati desátý díl zjištěné ceny nároků

na náhradu. Jde-li o náhradu za pozemky, jejichž vlastnictví bylo za scelovacího řízení

sporné, a k pravoplatnému rozhodnutí soudu došlo teprve po odevzdání pozemků do zatímního

užívání, avšak před skončením scelovacího řízení, může býti náhrada poskytnuta v penězích

až do jedné pětiny celkového nároku účastníka na náhradu. Oblastní komise bude již

předem dbáti, aby sporným stranám byly dány náhradní pozemky vedle sebe alespoň v

jedné trati.

(6)

Přidělení náhradních pozemků, které by mělo v zápětí podstatnou změnu dosavadního

způsobu hospodaření, nebo by vyžadovalo přeložení hospodářských budov na jiné místo,

může býti provedeno jenom se souhlasem přímého účastníka.

(7)

Rozhodla-li oblastní komise, že mají být přeloženy hospodářské budovy, jest scelovací

družstvo povinno přiměřenou podporou a pomocí příslušnému přímému účastníku; náklady

s tím spojené hradí scelovací družstvo a rozvrhne je na přímé účastníky podle výhod,

které jim úpravou vzejdou (

§ 72

).

(8)

Přímým účastníkům, kteří mají poměrně malý pozemkový majetek a žádají o to, jest

přiděliti náhradní pozemky podle možnosti v blízkosti jejich obce.

§ 42.

(1)

Náhradní pozemky přidělené přímému účastníku a peněžité vyrovnávací částky podle

§ 41, odst. 5

, po případě podle

§§ 87

a

91

, nastupují, pokud jde o poměr k třetím osobám, na místo jeho pozemků pojatých do

scelování.

(2)

Váznou-li na jednotlivých dosavadních pozemcích téhož vlastníka nebo jejich částech

různá břemena, buďtež za různě zatížené pozemky nebo jejich části stanoveny díly náhradních

pozemků, které budou označeny v pozemkovém katastru zvláštními parcelními čísly a

pro něž budou založeny zvláštní knihovní vložky.

§ 43.

Nepřímí účastníci.

(1)

Třetí osoby, které jako věcně oprávněné nebo jako pachtýři jsou scelováním ve svých

právech jen nepřímo dotčeny (nepřímí účastníci), nemohou scelování odporovati, mohou

však činiti námitky proti výměře náhradních pozemků, proti odhadu (ocenění) pozemků

(

§ 51

), jakož i proti zrušení nebo převodu věcných práv, pokud se cítí těmito opatřeními

ve svých právech zkráceny.

(2)

Orgány uvedené v

§§ 2

a

9

mají vždy dbáti toho, aby práva nepřímých účastníků nebyla scelováním zkrácena.

§ 44.

Služebnosti a reálná břemena.

(1)

Pozemkové služebnosti zanikají bez náhrady, stanou-li se provedeným scelováním zbytečnými.

(2)

Orgány uvedené v

§§ 2

a

9

mají pečovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv druhu byly při scelování

odstraněny a aby nové služebnosti byly zřizovány jen v případě nezbytné potřeby.

(3)

Nepravidelné a zdánlivé služebnosti mohou být přeneseny ze služebného pozemku na

náhradní pozemek, je-li to hospodářsky účelné.

(4)

Nemůže-li se náhradního pozemku přiděleného přímému účastníku účelně užívati bez

služebnosti zatěžující jiný pozemek do scelování pojatý, budiž zřízena potřebná služebnost

a vlastníku služebného pozemku poskytnuta scelovacím družstvem přiměřená peněžitá

náhrada.

(5)

Osobní služebnosti (právo užívání a právo požívání) a výměnek se přenesou na náhradní

pozemek, nedohodnou-li se strany jinak.

(6)

Osobní služebnost bytu zůstává na služebném domě, nedohodnou-li se strany jinak.

(7)

Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování spojena práva nebo závazky, jejichž úprava

byla již provedena podle císařského patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z.,

o úpravě a výkupu práv na dřevo, pastvu a lesní produkty, dále některých služebností

a společenských práv na držbu a požívání, nebo podle zák. čl. LIII/1871, o úpravě

právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariátního, a podle

zák. čl. LIV/1871, o klučinách, buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou dohodou proveden

výkup těchto práv a závazků. Nelze-li dosáhnout dohody, jest třeba změniti reálná

břemena vzhledem k hospodářským poměrům. Změny takové nesmějí však být na újmu řádnému

hospodaření na dotčených pozemcích ani co do výměry reálného břemene, ani po jiné

stránce.

(8)

Ve scelovacím řízení lze měniti nebo rušiti

a)

služebnosti nebo užívací práva, jež váznou ve prospěch vojenské správy, železnic,

letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací nebo vodocestných nebo vodohospodářských

staveb na pozemcích pojatých do scelování, jen se souhlasem příslušného úřadu,

b)

služebnosti a užívací práva, jež váznou ve prospěch elektrických podniků, prohlášených

za všeužitečné, na pozemcích do scelování pojatých, jen se souhlasem úřadu, který

dílo schválil podle § 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře

při zahájení soustavné elektrisace,

c)

závazky, uložené z jakéhokoliv titulu k ochraně památek, přírodních krás a krajinného

rázu, jen se souhlasem ministerstva školství a osvěty.

(9)

Pokud v předchozích odstavcích není stanoveno jinak, platí všeobecné předpisy o služebnostech

i o reálných břemenech.

§ 45.

Úprava pachtu.

(1)

Pachtýř pozemků pojatých do scelování nastupuje v užívání náhradních pozemků přidělených

propachtovateli, není-li ve smlouvě pachtovní stanoveno nic pro případ scelování.

(2)

Převezme-li pachtýř náhradní pozemky, budiž ponecháno dohodě stran, zda a oč roční

pachtovné se sníží nebo zvýší podle toho, zda propachtovatel obdrží nebo doplatí peněžité

vyrovnání podle

§ 41, odst. 5

. Totéž platí o peněžitých částkách, které má propachtovatel obdržet nebo platiti

za hodnoty a předměty, k nimž nebylo při odhadu pozemků přihlédnuto a jež byly vyhrazeny

zvláštnímu ocenění. Nedohodnou-li se strany, rozhodne scelovací družstvo na návrh

jedné ze stran.

(3)

Propachtovatel hradí scelovací náklady i výlohy spojené s provedením trvalých zařízení,

jichž na náhradních pozemcích je zapotřebí; pověří-li propachtovatel pachtýře provedením

takových zařízení, musí mu nahradit výlohy s tím spojené.

(4)

Nechce-li pachtýř převzíti náhradní pozemky propachtovateli přidělené, může vypověděti

pachtovní smlouvu ve lhůtě 90 dnů počínajíc ode dne, kdy mu scelovací družstvo oznámilo,

které náhradní pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr pachtovní tu zanikne,

nebylo-li nic jiného umluveno, uplynutím pachtovního roku, do něhož spadá konec uvedené

90denní lhůty.

(5)

Vypověděl-li pachtýř pachtovní smlouvu podle předcházejících ustanovení, nelze uplatňovat

nárok na náhradu škody vzešlé tím, že pachtovní smlouva byla zrušena před uplynutím

smluvené pachtovní doby.

§ 46.

Úprava společenské smlouvy a nájmu.

(1)

Ustanovení

§ 45

platí také o výpovědi společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal jinému pozemky,

aby na nich hospodařil, vymíniv si, že mu za to bude odváděna část výtěžku v plodech.

(2)

Ustanovení

§ 45

platí dále také o výpovědi nájmu s tou změnou, že lhůta jest pouze 30 denní, že místo

roku pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem podle ustanovení občanského práva

mlčky obnovuje.

§ 47.

Scelovací řízení.

Scelovací řízení se dělí do vydání vyhlášky podle

§ 21, odst. 4

na řízení předběžné, hlavní a závěrečné.

§ 48.

Řízení předběžné.

Řízení předběžné zahrnuje

a)

obchůzku a označení hranic scelovacího obvodu,

b)

rozhodnutí o dodatečném rozšíření scelovacího obvodu (

§ 37

), o vyloučení pozemků ze scelování (

§ 36

) a o určení pozemků, jichž se má použíti k účelům uvedeným v

§ 82

,

c)

odhad (třídění) pozemků, zjištění dosavadního držebnostního stavu a sestavení rejstříku

držebností,

d)

vyložení odhadního plánu a rozhodnutí o námitkách podaných proti odhadu pozemků a

proti rejstříku držebností.

§ 49.

Podklad pro předběžné řízení.

(1)

Podkladem předběžného řízení je platný měřický a písemný operát katastrální. V obcích,

kde není takový operát, lze použít jiného elaborátu, možno-li z něho bezpečně zjistit

majetková práva.

(2)

Není-li vůbec operát (elaborát) jmenovaný v odstavci 1, jest třeba zjistit rozsah

práv účastníků buď dohodou nebo zaměřením skutečného stavu, a to použitím přiměřené

a rychlé měřické metody, zejména letecké fotogrametrie.

(3)

Není-li pozemková kniha v souladu s držebnostním stavem, požádá oblastní komise příslušný

knihovní soud, aby na podkladě měřického a písemného operátu, předloženého oblastní

komisí, odstranil tento nesoulad.

(4)

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o urychleném zjišťování skutečného stavu (odstavec

2) a o uvedení pozemkové knihy v soulad se skutečným stavem (odstavec 3).

§ 50.

Obchůzka hranic.

(1)

Hranice scelovacího obvodu musí být řádně vyznačeny a jejich správnost musí být zjištěna

úřední obchůzkou.

(2)

Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice katastrálních území nebo politických

obcí, budiž za účelem odstranění sporů dán podnět k řízení podle příslušných předpisů.

§ 51.

Odhad (třídění) pozemků.

(1)

Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků, provede se odhad pozemků pojatých do scelování

(

§ 41, odst. 1

) podle posudku místních znalců, volených valnou hromadou scelovacího družstva, za

součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může pověřiti touto funkcí civilního

zemědělského inženýra. K dohodě je třeba schválení oblastní komise.

(2)

Při odhadování budiž přihlédnuto k tomu, aby každý pozemek, po případě každá část

pozemku, byla oceněna takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti podle své přirozené

nebo trvalými zařízeními dosažené jakosti půdy, podle své polohy a stavu v době odhadu

pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, jež odpovídá

místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení,

které lze přeměniti v půdu obdělávatelnou, buďtež při odhadu zařazeny do příslušných

tříd jako půda obdělavatelná, při čemž se do jejich ceny započtou výlohy spojené s

přeměnou.

(3)

Při oceňování jest dbáti cenových předpisů.

§ 52.

Odhadní plán.

Po provedení odhadu (třídění) a ocenění pozemků jest sestaviti rejstřík držebností

(

§ 48, písm. c

), který spolu s odhadní mapou a popisem vzorných ploch a tříd, jakož i s oceněním

odhadních tříd tvoří odhadní plán.

§ 53.

Vyložení odhadního plánu a námitky proti němu.

(1)

Scelovací družstvo vyloží v obcích, patřících ke scelovacímu obvodu, odhadní plán

po dobu 15 dnů na vhodném místě k veřejnému nahlédnutí. Oblastní komise oznámí nejméně

8 dnů předem veřejnou vyhláškou, kde a po které dny bude účastníkům vysvětlen. V případech

uvedených v

§ 49, odst. 3

se vyloží odhadní plán teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad se

skutečným držebnostním stavem.

(2)

Proti údajům odhadního plánu, zejména proti ocenění pozemků a rejstříku držebností,

mohou účastníci scelování podati písemně nebo ústně námitky scelovacímu družstvu ve

lhůtě 15 dnů, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.

(3)

Lhůta k podání námitek počíná dnem vyložení plánu (

§ 52

) a končí posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení odhadního plánu.

(4)

Scelovací družstvo se pokusí vyříditi námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží

námitky se svým vyjádřením oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

§ 54.

Úprava podrobností odhadu.

Vláda upraví nařízením podrobnosti o odhadu, zejména o způsobu jeho provedení, jakož

i o vypracování odhadního plánu.

§ 55.

Řízení hlavní.

Řízení hlavní zahrnuje

a)

vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení (

§ 39

), po případě zabezpečení jejich provedení,

b)

výslech přání účastníků o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny,

aby se účelně vyhovělo potřebám jejich zemědělských podniků,

c)

stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího

plánu,

d)

odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání přímým účastníkům,

e)

vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu,

f)

potvrzení a provedení scelovacího plánu.

§ 56.

Projekt společných zařízení.

(1)

Projekt společných zařízení opatří scelovací družstvo podle zásadních směrnic doporučených

při místním šetření (

§ 19

) a podle podrobných pokynů oblastní komise.

(2)

Vypracovaný projekt projedná scelovací družstvo. K tomuto projednání jest pozvati

příslušnou oblastní komisi, podle potřeby zemskou komisi (

§ 8, odst. 2

), okresní národní výbor i příslušné orgány veřejné služby vodohospodářské a technické,

úřad příslušný ve věcech krajinného plánování, po případě ve věcech upravovacích (regulačních)

plánů, místní národní výbor a podle potřeby okresní sdružení příslušného Jednotného

svazu zemědělců, dále místní národní výbory sousedících obcí, ostatní zájemníky (

§ 18, odst. 1

) a projektanta.

(3)

Projednaný, po případě upravený projekt společných zařízení schvaluje oblastní komise.

O schválení projektu se vydá výměr, který se veřejně vyhlásí podle

§ 32

a doručí se veřejným orgánům, které se zúčastnily jednání podle odstavce 2.

(4)

Projektují-li se meliorační zařízení, úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská

zařízení, musí se provésti také vodoprávní jednání podle předpisů vodního práva. Podle

potřeby je třeba zříditi k provedení takových zařízení vodní družstvo, pokud nebylo

scelovací družstvo prohlášeno za vodní družstvo (

§ 9, odst. 5

).

(5)

K provedení vodoprávního jednání a zřízení vodního družstva jsou příslušné komise

uvedené v

§ 2

, které učiní potřebná opatření na žádost scelovacího družstva.

(6)

Jsou-li projektem společných zařízení dotčeny železnice, platí pro vypracování a

provedení dotyčné části projektu předpisy o stavbách na železnicích a v sousedství

železnic.

§ 57.

Plošný příspěvek na společná zařízení.

(1)

Je-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení větší než plocha potřebná

pro zřízení nových společných zařízení, použije se přebytku plochy k účelům uvedeným

v

§ 82

.

(2)

Nestačí-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení k provedení nových

společných zařízení, uhradí se větší potřeba této plochy z pozemkového majetku přímých

účastníků podle poměru odhadní ceny jejich pozemků do scelování pojatých. Při úpravě

lesních pozemků je možno plošný příspěvek na společná zařízení uhraditi penězi.

(3)

Je-li nutně zapotřebí dodatečných společných zařízení teprve v pozdější době, kdy

by vypočítání plošného příspěvku všech přímých účastníků bylo spojeno s nákladnými

změnami prací již provedených, musí býti potřebná plocha k takovým dodatečným společným

zařízením odstoupena dotyčným přímým účastníkem za smluvenou peněžitou náhradu; nedojde-li

k dohodě, provede se vyvlastnění podle

§§ 86

a

89

.

(4)

Plocha potřebná na zařízení, která jsou určena ke zvýšení hospodářské použivatelnosti

pouze určitých jednotlivých náhradních pozemků, se opatří na účet těchto pozemků.

(5)

Přímí účastníci, kteří z provedení společných zařízení nemají žádný prospěch, buďtež

od plošného příspěvku k tomuto účelu osvobozeni; mají-li ze společných zařízení jenom

nepatrné výhody, buď jejich plošný příspěvek k společným zařízením stanoven úměrně

k těmto výhodám.

§ 58.

Námitky proti projektu společných zařízení.

(1)

Proti projektu společných zařízení, projednanému podle

§ 56

, lze se odvolati do 15 dnů ode dne vyhlášení, po případě ode dne doručení výměru

podle

§ 56, odst. 3

, u oblastní komise, která jej vydala.

(2)

V odvolání lze uplatnit námitky jen ve veřejném zájmu.

§ 59.

Všeobecné zásady pro nové rozdělení a vyslechnutí přání.

(1)

Před stanovením náhradních pozemků určí scelovací družstvo s přihlédnutím k směrnicím

doporučeným při místním šetření (

§ 19

) všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemkového majetku, t. j. zásady pro umístění

náhradních pozemků.

(2)

Dále učiní scelovací družstvo opatření, aby všichni členové družstva mohli projeviti

přání o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají být přiděleny [

§ 55, písm. b)

].

(3)

Při vyhotovování návrhu nového rozdělení pozemkového majetku budiž podle možnosti

přihlíženo k těmto přáním, pokud neodporují veřejným zájmům, nebo pokud jejich splněním

nebudou porušeny právní předpisy, a pokud jsou technicky proveditelná.

(4)

Návrh nového rozdělení budiž účastníkům vysvětlen a vytýčen v přírodě.

§ 60.

Odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání.

(1)

Po navržení a vytýčení náhradních pozemků mohou členové scelovacího družstva převzíti

náhradní pozemky do zatímního užívání ještě před vyložením scelovacího plánu (

§ 62

), a to s výhradou všech právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu.

(2)

Oblastní komise může rozhodnouti i proti vůli jednotlivých členů scelovacího družstva,

že vytýčené náhradní pozemky mají být s výhradou právních prostředků přípustných proti

scelovacímu plánu převzaty do zatímního užívání již před vyložením scelovacího družstva

a je-li zjevno

a)

že by další odklad v provedení scelovacího plánu způsobil účastníkům, kteří si přejí

převzetí náhradních pozemků, značnou hospodářskou škodu a

b)

je-li tu zároveň jistota, že účastníci, přející si odevzdání náhradních pozemků do

zatímního užívání, mohou poskytnouti odpůrcům tohoto opatření náhradu za újmu, jež

by jim z toho opatření vznikla.

(3)

Proti takovému rozhodnutí oblastní komise nelze podati odvolání.

(4)

Po odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání mohou býti až do dne vyložení

scelovacího plánu z úřední moci opraveny zjištěné chyby měřické a početní a mohou

být provedeny změny náhradních pozemků s tím spojené, jakož i změny vyplývající z

výsledku nového ocenění těchto pozemků.

(5)

Scelovací družstvo je povinno učiniti zatímní hospodářská opatření, kterých je třeba

k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby (

§ 25

).

§ 61.

Scelovací plán.

(1)

Scelovací plán, který obstará scelovací družstvo, se skládá

a)

z průvodní zprávy,

b)

z mapy nového rozdělení,

c)

z rejstříku držebností (

§ 52

),

d)

z výpočtu a z rejstříku náhrad, sestavených podle případného nového ocenění vzhledem

k výhodám vzniklým scelováním.

(2)

Ministr zemědělství v dohodě s příslušnými ministry upraví vyhláškou v Úředním listě

podrobnosti o přípravě scelovacího plánu a vypracování jeho součástí.

§ 62.

Vyložení scelovacího plánu a rozhodování o námitkách.

O vyložení scelovacího plánu platí obdobně ustanovení

§ 53, odst. 1 až 3

. O námitkách rozhodne oblastní komise.

§ 63.

Potvrzení scelovacího plánu.

(1)

Nebyly-li proti scelovacímu plánu podány námitky, nebo bylo-li o námitkách pravoplatně

rozhodnuto a byl-li scelovací plán po případě upraven podle rozhodnutí, budiž předložen

scelovací plán oblastní komisi k potvrzení. Nevyhovuje-li scelovací plán, vrátí jej

oblastní komise scelovacímu družstvu k doplnění nebo opravě a k novému vyložení.

(2)

Po potvrzení scelovacího plánu nelze žádati za navrácení v předešlý stav ani za obnovu

řízení.

(3)

Rozhodnutí o potvrzení scelovacího plánu a opatření učiněná k jeho provedení vyhlásí

oblastní komise v obcích patřících k scelovacímu obvodu a v sousedících obcích a uveřejní

je v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

§ 64.

Provádění technických prací.

(1)

O provedení technických prací při scelování pečuje scelovací družstvo a oblastní

komise.

(2)

Geodetické práce při scelování pozemků, pokud jsou rázu čistě zeměměřického (podklady

pro zjištění starého stavu a práce potřebné k vypracování pomůcek pro změnu, opravu

nebo založení pozemkové knihy a pro sestavení nebo změnu, po případě založení katastrálního

operátu), provedou úřady pozemkového katastru. Podle potřeby může je však provésti

oblastní komise nebo scelovací družstvo je může zadati se souhlasem oblastní komise

civilním technikům (inženýrům). Ustanovení předcházející věty platí obdobně i pro

ostatní technické práce.

§ 65.

Revise technických prací.

(1)

Revisi geodetických prací (

§ 64, odst. 2

) provádí státní finanční správa za přítomnosti orgánů ministerstva zemědělství.

(2)

Dozor nad ostatními technickými pracemi při scelování pozemků, projektovanými a prováděnými

buď orgány komisí (

§ 2

), úřady pozemkového katastru nebo civilními techniky (inženýry), zejména nad opatřením,

vypracováním a uskutečněním projektu společných zařízení, vyhotovováním odhadů a scelovacího

plánu, vykonávají scelovací orgány a úřady uvedené v

§ 2

.

§ 66.

Náprava chyb v řízení.

(1)

Stane-li se při scelování chyba měřická, početní nebo taxační, může poškozený účastník

do jednoho roku po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati náhradu od scelovacího

družstva; náhradu, pro kterou přísluší scelovacímu družstvu právo postihu vůči tomu,

kdo chybou získal, jest dáti v penězích nebo podle možnosti v půdě, když se chyba

týkala výměru půdy.

(2)

Byl-li někdo zkrácen v užitcích z náhradních pozemků jemu přidělených nebo jinak,

protože nebyla uskutečněna opatření nařízená scelovacím družstvem (

§ 60, odst. 5

) k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby,

může do 60 dnů po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati peněžitou náhradu

od scelovacího družstva, které může opět žádati náhradu od toho, kdo z tohoto zkrácení

původně získal.

(3)

Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě o způsobu a výši vyrovnání

nebo náhrady, rozhodne oblastní komise.

§ 67.

Řízení závěrečné.

Řízení závěrečné zahrnuje

a)

sestavení pomůcek pro změnu a opravu nebo založení pozemkové knihy a pozemkového

katastru,

b)

rozvrh nákladů scelovacího řízení,

c)

opatření pro udržování společných zařízení,

d)

vyhlášku o zakončení scelovacího řízení (

§ 75

).

§ 68.

Změna, oprava a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru.

(1)

Pro změnu, opravu a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru dodají oblastní

komise vrchnímu soudu a zemskému finančnímu ředitelství potřebné pomůcky, na Slovensku

pověřenectvu financí (§ 47 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb.).

(2)

Nelze-li zároveň se scelením pozemků vyhotoviti řádný grafický podklad pro katastrální

mapu podle předpisů pro katastrální vyměřování a jsou-li obavy, že ani úřady pozemkového

katastru nebudou moci vykonat potřebné zeměměřické práce (

§ 64, odst. 2

) v dohledné době, splní oblastní komise povinnost, uloženou jim v odstavci 1, tím,

že dodají toliko polohopisné nástiny a srovnávací sestavení. Poloha nových hranic

pozemků musí však býti řádně zajištěna jak v přírodě, tak i číselnými údaji v polohopisných

nástinech.

(3)

O polohopisných nástinech, které se vyhotoví podle mapy nového rozdělení [

§ 61, odst. 1, písm. b)

] zásadně jen v měřítku katastrální mapy, jakož i o srovnávacím sestavení, které musí

obsahovat údaje o všech zrušených, změněných a nově vzniklých parcelách, platí přiměřeně

ustanovení

§§ 12, 13

a

34 zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb.

, o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě

některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, s tou změnou, že polohopisné

nástiny a srovnávací sestavení předloží oblastní komise.

§ 69.

Převody práv třetích osob.

Práva třetích osob, zajištěná na pozemku pojatém do scelování, se převedou na náhradní

pozemek. Tyto převody jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony, nemá-li

se zároveň zapsati změna v osobě oprávněného nebo v rozsahu práva.

§ 70.

Scelovací náklady a jejich rozvrh.

(1)

Osobní a věcné náklady úřadů a orgánů jmenovaných v

§ 2

a náklady na pořízení scelovacího plánu a projektu společných zařízení hradí stát;

totéž platí o nákladech na práce zadané podle

§§ 51

a

64

civilním technikům (inženýrům). Scelovací družstvo zaplatí k úhradě těchto nákladů

do státní pokladny 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků. Změní-li se hospodářské poměry,

zejména průměrná výše scelovacích nákladů, může vláda nařízením tento příspěvek snížit,

po případě zvýšit, a to nejvýše o 50 %.

(2)

Veškeré další náklady na scelování, zejména náklady místní, jako náklady na mezníky,

dřevo na měřické značky, mzdy figurantů, kancelář v obci a pod., a náklady na společná

zařízení, pokud posléze uvedené náklady nejsou kryty příspěvky z veřejných prostředků,

hradí scelovací družstvo.

(3)

Scelovací náklady (odstavce 1 a 2) rozvrhuje scelovací družstvo na jednotlivé přímé

účastníky scelování podle poměru odhadní ceny náhradních pozemků a vzhledem k výhodám

získaným při scelování. Za takové výhody jest zejména považovati úbytek rozptýlenosti

pozemků, získání vhodného tvaru náhradních pozemků, získání příhodnějšího přístupu

k náhradním pozemkům, možnost odvodnění a zmenšení vzdálenosti pozemků, příděl záhumenice

a pod.

(4)

Pro rozvrh scelovacích nákladů tvoří přímí účastníci 6 tříd: Účastníci, kteří získali

scelováním největší výhody, patří do I. třídy a přispívají k úhradě scelovacích nákladů

v poměru 100 % odhadní ceny svých náhradních pozemků, účastníci II. třídy přispívají

v poměru 80 %, účastníci III. třídy v poměru 60 %, účastníci IV. třídy v poměru 40

%, účastníci V. třídy v poměru 20 % a účastníci VI. třídy v poměru 10 % odhadní ceny

svých náhradních pozemků.

(5)

Kdyby tímto způsobem jednotlivý přímí účastníci, jejichž celkový pozemkový majetek

byl scelováním jen nepatrně změněn nebo zůstal nezměněn, byli nepoměrně zatíženi,

sníží se pro tyto účastníky scelování příspěvek k úhradě scelovacích nákladů i pod

výši stanovenou v VI. třídě, po případě mohou býti takoví přímí účastníci zcela osvobozeni

od placení příspěvků.

(6)

Bylo-li k provedení určitých společných zařízení (meliorací, úprav vodních odpadů

nebo ochranných zařízení) zřízeno vodní družstvo (

§ 56, odst. 4

), nesou náklady těchto zařízení členové vodního družstva podle stanov družstva.

(7)

Vláda upraví nařízením podrobnosti o rozvrhu a placení scelovacích nákladů.

§ 71.

Náklady, které nesou jednotliví přímí účastníci sami.

(1)

Každý přímý účastník je povinen nést a zapraviti sám tyto náklady

a)

peněžité vyrovnávací částky na něho připadající (

§ 41, odst. 5

),

b)

výdaje, k nimž došlo jen pro zvláštní osobní zájmy účastníkovy,

c)

výdaje za opisy listin, protokolů a jejich spisů a za kopie plánů, které si účastník

vyžádal pro svoji potřebu,

d)

náklady hospodářských zařízení, která mají býti ku prospěchu jen jeho jednotlivých

náhradních pozemků,

e)

poměrnou část peněžité podpory (

§ 41, odst. 7

).

(2)

Výdaje zaviněné přímým účastníkem, zejména uplatňováním svévolných požadavků, dále

výdaje za úřední jednání zmařená neospravedlněným nedostavením se účastníka, hradí

přímý účastník podle rozhodnutí oblastní komise.

§ 72.

Vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a námitky proti němu.

(1)

O vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a o námitkách proti němu platí obdobně ustanovení

§ 62

.

(2)

Scelovací družstvo doručí přímým účastníkům pozemkové úpravy platební rozkazy o výši

scelovacích nákladů na ně připadajících. Proti platebnímu rozkazu lze si stěžovati

do 15 dnů po dni doručení k oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

Platební rozkaz musí obsahovati poučení o opravných prostředcích.

§ 73.

Opatření prostředků na úhradu scelovacích nákladů; zajištění příslušných pohledávek

na náhradních pozemcích.

(1)

Prostředky, potřebné na úhradu scelovacích nákladů, jest opatřiti příspěvky účastníků,

vybíranými od nich zálohově za scelovacího řízení, a zápůjčkami.

(2)

Zaopatřiti příspěvky je povinno scelovací družstvo, které jimi také hospodaří a vede

účty o příjmech a vydáních.

(3)

Zápůjčky, opatřené scelovacím družstvem se souhlasem oblastní komise na zaplacení

scelovacích výdajů, může scelovací družstvo rozvrhnouti na jednotlivé přímé účastníky

podle poměru výdajů na ně připadajících (

§ 70

). Svolení věřitelova není k tomu zapotřebí.

(4)

Věřitel má k zajištění pohledávky za jednotlivým přímým účastníkem a úroků ne starších

než tři roky i bez knihovního zápisu zákonné zástavní právo na náhradních pozemcích,

kterých se účastníku dostane; toto zástavní právo má pořad přede všemi jinými závadami

váznoucími na pozemku přímo po zákonném zástavním právu k zajištění daní, poplatků

a jiných veřejných dávek a závazků družstevních podle vodních zákonů. Do pozemkové

knihy se toto zástavní právo zapíše na návrh věřitele nebo scelovacího družstva podle

rozvrhu potvrzeného oblastní komisí a označí se jako zástavní právo k zajištění scelovací

zápůjčky.

(5)

Zápůjčky se splácejí podle podmínek sjednaných mezi scelovacím družstvem a věřitelem.

Není-li o tom jiné ujednání, umořují se stejnými ročními splátkami ve 40 letech. Vybírání

těchto splátek od přímých účastníků mohou převzíti berní úřady, svolí-li k tomu na

žádost scelovacího družstva ministerstvo financí.

§ 74.

Udržování a správa společných zařízení.

(1)

Společná zařízení jest povinno spravovati a udržovati scelovací družstvo, ledaže

by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny. Nově zřízené cesty s příslušenstvím,

nejde-li o zařízení uvedená v

§ 71, odst. 1, písm. d)

, je povinna převzíti do vlastnictví a udržování obec, pokud tyto cesty podle jejich

povahy není povinen udržovati jiný subjekt.

(2)

Udržovati a spravovati společná zařízení, k jichž provedení bylo zřízeno vodní družstvo

(

§ 56, odst. 4

), je povinno vodní družstvo. V případech uvedených v

§ 9, odst. 5

utvoří příslušný úřad před skončením scelovacího řízení k udržování a spravování

společných zařízení vodní družstvo podle vodního zákona s tou odchylkou, že ke zřízení

družstva není zapotřebí dohody účastníků ani usnesení většiny jinak předepsané.

(3)

Na udržování společných zařízení jsou povinni přispívati všichni vlastníci pozemků

ve scelovacím obvodu podle své plochy zemědělských a lesních pozemků a podle výhod

z těchto zařízení. Vybírání těchto příspěvků mohou převzíti berní úřady, povolí-li

to ministerstvo financí na zvláštní žádost scelovacího, po případě vodního družstva,

podanou prostřednictvím oblastní komise.

(4)

Oblastní komise dozírá na udržování společných zařízení a činí potřebná opatření,

aby tato zařízení byla řádně udržována.

§ 75.

Zakončení scelovacího řízení.

(1)

Byly-li pravoplatně provedeny úkony uvedené v

§ 67, písm. a) až c)

, oznámí oblastní komise zakončení scelovacího řízení vyhláškou v Úředním listě II,

na Slovensku též v Úředním věstníku.

(2)

Dnem uveřejnění vyhlášky zaniká působnost orgánů uvedených v

§ 2

pro dotčený scelovací obvod; tyto orgány jsou však i nadále příslušné, jde-li o náhradu

nebo vyrovnání podle

§ 66

nebo

§ 70, odst. 1

a o dozor na udržování společných zařízení (

§ 74, odst. 4

), ledaže by jejich správa a udržování byli jinak zajištěny, anebo pokud nejsou příslušné

jiné úřady nebo orgány.

§ 76.

(1)

Stát může převzít záruku za úvěr, poskytnutý scelovacímu družstvu k úhradě celého

nebo části nákladu na scelování (

§ 73, odst. 1 a 2

) peněžními ústavy, určenými ministerstvem financí.

(2)

Za scelovací náklady (odstavec 1) se považují i náklady spojené se zaopatřením projektů

a vybudováním společných zařízení (

§ 39

).

(3)

Při rozhodování o výši státní záruky jest přihlížeti k celkové hospodářské situaci

účastníků, se zvláštním zřetelem k oblastem zvlášť hospodářsky chudým, dále k čistému

katastrálnímu výtěžku scelovacího obvodu, ke stavu platného katastrálního operátu

a k potřebě jeho obnovy nebo nápravy, jakož i k tomu, jde-li o pozemkovou úpravu v

jedné obci nebo ve skupině obcí.

§ 77.

(1)

Dále může stát převzít záruku za úvěr, poskytnutý peněžními ústavy, uvedenými v

§ 76, odst. 1

, scelovacímu družstvu k získaní pozemků k účelům uvedeným v

§ 82

.

(2)

Při rozhodování o této státní záruce je rovněž přihlížeti k okolnostem zmíněným v

§ 76, odst. 3

.

§ 78.

Státní záruka záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem zemědělství, zaručí

věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky

s příslušenstvím, jak se stanoví v dlužním úpisu.

§ 79.

Záruka státu může být převzata

a)

za úvěr (zápůjčky) podle

§ 76

do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs,

b)

za úvěr (zápůjčky) podle

§ 77

do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs.

§ 80.

(1)

O poskytnutí státní záruky rozhoduje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem

financí.

(2)

Ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí může upraviti vyhláškou v Úředním

listě podrobnosti o poskytnutí státní záruky.

§ 81.

Zvláštní příspěvek finanční správy.

(1)

Za obstarání a dodání pomůcek pro založení pozemkového katastru, které budou vyhovovati

předpisům o pozemkovém katastru a mohou býti převzaty jako katastrální operát, uhradí

finanční správa scelovacímu družstvu, které tyto pomůcky s jejím souhlasem vlastním

nákladem obstará, 50 % výloh s tím spojených.

(2)

Byla-li scelovacímu družstvu poskytnuta státní záruka (

§§ 76 až 80

), vyplatí finanční správa příspěvek podle odstavce 1 příslušnému peněžnímu ústavu

k částečné úhradě zaručeného úvěru.

§ 82.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona jest dbáti toho, aby se získaly pozemky

(

§ 19, odst. 1, písm. a

), kterých se použije při vypracování scelovacího plánu k účelnému vyřešení úkolů

uvedených v

§ 39

, po případě k doplnění nesoběstačných zemědělských podniků.

§ 83.

Pozemky označené v

§ 82

jsou

a)

pozemky a jiné nemovitosti, získané podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142

Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č.

44 Sb., a podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě

(trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), a ponechané pro scelování;

při tom zůstává nedotčena působnost úřadů a orgánů podle uvedených zákonů, zejména

právo určiti přídělce a velikost přídělu. Přídělová cena této půdy nemá vliv na hodnotu

pozemků stanovenou v odhadním řízení podle tohoto zákona;

b)

přebytek plochy vzniklý při zřízení nových společných zařízení (

§ 57, odst. 1

);

c)

pozemky získané koupí z volné ruky; na tyto koupě se nevztahují ustanovení dílu III

zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými

podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, ani zákonná ustanovení o obmezení vlastnických

práv k půdě, získané podle předpisů o přídělu zemědělského majetku, ani jiná ustanovení

o přechodném obmezení nabývání zemědělského majetku;

d)

nemovitosti vyvlastněné k účelům scelovacím (

§ 85

).

§ 84.

(1)

Pozemky označené v

§§ 82 a 83

rozdělí scelovací družstvo v rámci pozemkové úpravy.

(2)

Nabyvatelé pozemků označených v

§ 83, písm. c) a d)

nahradí scelovacímu družstvu náklady vynaložené na jejich získání.

§ 85.

Usnesla-li se na tom většina k hlasování oprávněných přímých účastníků (

§ 41

a

§ 12, odst. 5

), lze pro účely podle

§ 82

v míře nezbytně nutné vyvlastnit za náhradu zastavěné pozemky, dvory a zahrady při

domech a jiné pozemky nebo jejich části, když není možné jiné vhodné řešení, a je-li

jich nezbytně třeba k účelnému uspořádání zastavěné části obce nebo k účelnému provedení

scelování vůbec.

§ 86.

(1)

Návrh na vyvlastnění podá scelovací družstvo zpravidla nejpozději při stanovení všeobecných

zásad pro nové rozdělení (

§ 59

). Před podáním návrhu na vyvlastnění je scelovací družstvo povinno pokusiti se o

získání potřebných práv dohodou. Vyvlastňovací řízení provede příslušná oblastní komise,

u níž musí býti návrh podán.

(2)

O došlém návrhu uvědomí oblastní komise toho, proti němuž vyvlastňovací návrh směřuje,

a vyzve ho, aby se vyjádřil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, zda a za jakých podmínek

jest ochoten pozemky nebo právo dobrovolně odstoupiti, aby nemuselo dojíti k vyvlastnění.

(3)

Nedojde-li k dohodě nebo nevyjádří-li se podle odstavce 2 dotázaný kladně ve stanovené

lhůtě, nařídí oblastní komise místní šetření za účelem zjištění předpokladů pro vyvlastnění

a stanovení náhrady a zpraví o tom všechny dotčené osoby. K námitkám, které nebyly

podány na to jest v pozvání k místnímu šetření výslovně upozorniti. Zároveň se stanovením

místního šetření požádá oblastní komise příslušný soud, aby poznamenal ve veřejných

knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinná proti každému,

kdo později dobude knihovního zápisu na vyvlastňovaném pozemku.

(4)

Po vykonaném místním šetření vydá oblastní komise rozhodnutí o návrhu na vyvlastnění.

Ve vyvlastňovacím nálezu se určí zpravidla též doba převzetí vyvlastněné nemovitosti

a výše náhrady. Určení náhrady se však může vyhraditi zvláštnímu rozhodnutí.

(5)

Proti vyvlastňovacímu nálezu oblastní komise lze se odvolati ve lhůtě 15 dnů k zemské

komisi.

§ 87.

(1)

Za vyvlastněné nemovitosti náleží vyvlastněnému peněžitá náhrada ve výši obecné ceny,

zjištěné odhadem provedeným podle

§ 51

.

(2)

Při stanovení náhrady jest přihlížeti též ke škodě, kterou utrpěli uživatelé, poživatelé,

nájemci a pachtýři vyvlastněním, jestliže tato užívací, požívací, nájemní a pachtovní

práva nejsou knihovně zajištěna.

(3)

Byla-li vyvlastněna jen část nemovitosti, budiž dána přiměřená náhrada i za to, oč

se snížila hodnota zbylé části nemovitosti vyvlastněním.

(4)

K ceně zvláštní obliby se nepřihlíží.

(5)

Náhradu poskytne scelovací družstvo v hotovosti do 14 dnů ode dne převzetí pozemku.

Nebyla-li náhrada složena ve stanovené lhůtě, přísluší vyvlastněnému od téhož dne

zákonné úroky.

§ 88.

(1)

Scelovací družstvo vyplatí náhradu přímo vlastníku nemovitosti, jestliže tento prokáže,

že s výplatou souhlasí všechny osoby, jimž přísluší práva knihovně zajištěná na vyvlastněné

nemovitosti.

(2)

Nepodá-li vlastník nemovitosti tento průkaz, složí scelovací družstvo náhradu u soudu,

v jehož obvodu je vyvlastněná nemovitost, který ji pak rozvrhne v nesporném řízení

podle zásad exekučního řádu (zákona).

(3)

Průkaz uvedený v předchozím odstavci třeba podati listinou, na níž je podpis oprávněné

osoby ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo veřejnou listinou.

§ 89.

(1)

Scelovací družstvo může i po pravoplatnosti vyvlastňovacího nálezu upustiti od provedení

vyvlastnění, je však povinno nahraditi vlastníku vzniklou škodu a obnoviti původní

stav; není-li to možno, je povinno poskytnouti přiměřené odškodné.

(2)

Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se opatření Stálého výboru ze

dne 16. listopadu 1938, č. 291 Sb., o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních

k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných

osob, ve znění vládního nařízení ze dne 27. prosince 1944, č. 289 Sb.

§ 90.

(1)

Je-li pro uskutečnění rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest a úprav letišť

a jiných zařízení ve veřejném nebo národohospodářském zájmu třeba značných ploch hospodářských

pozemků, jejichž použitím by byla pozemková držba tak roztříštěna, že by tím bylo

ohroženo řádné hospodaření a že by byl zároveň pohlcen pozemkový majetek jen několika

vlastníků, jest k žádosti stavebníka nebo stavbou postižených zavésti řízení o pozemkové

úpravě podle tohoto zákona.

(2)

Místního šetření podle

§§ 18 a 19

se zúčastní v tom případě stavebník provádějící příslušnou stavbu nebo jeho zástupce.

§ 91.

(1)

Přímým účastníkem scelování (

§ 90, odst. 1

) může být i vlastník, který přijal peněžitou náhradu za pozemky vyvlastněné nebo

odstoupené, když náhradu, kterou dříve obdržel, složí jako součást náhradního nároku

u peněžního ústavu, který určí oblastní komise, nebo se zaváže tak učiniti, jakmile

náhradu obdrží.

(2)

Nakládání s peněžitou náhradou podle odstavce 1 náleží scelovacímu družstvu, její

úrokový výnos až do odevzdání náhradních pozemků přísluší bývalým vlastníkům.

§ 92.

(1)

Plošný příspěvek na získání pozemků potřebných pro odškodnění osob, jimž byly vyvlastněny

pozemky na stavby uvedené v

§ 90, odst. 1

nebo které odstoupily pozemky pro ten účel, musí všichni přímí účastníci scelování

poskytnouti v poměru hodnot svých pozemků, pojatých do scelování.

(2)

Částky peněžitých náhrad za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, uvedené v

§ 91, odst. 1

, se rozvrhnou na všechny přímé účastníky scelování v poměru hodnot pozemků, kterými

přispěli na odškodnění podle odstavce 1.

§ 93.

Ustanovení

§ 41, odst. 5

o přípustné výši peněžních vyrovnávacích částek k úhradě rozdílu mezi dosavadními

a náhradními pozemky se na tyto případy nevztahuje.

§ 94.

(1)

Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků

(enkláv) a vyrovnání hranic se provádí účelnou výměnou zemědělských a lesních pozemků

buď podle dohody jejich vlastníků nebo, nedojde-li k dohodě, podle rozhodnutí oblastní

komise.

(2)

Příslušné směnné smlouvy, které byly schváleny oblastní komisí, a rozhodnutí podle

odstavce 1 požívají výhod podle

§ 97

. Oblastní komise jsou povinny na požádání sepsati směnné smlouvy a vypracovati knihovní

návrhy potřebné k jejich provedení. Ke knihovnímu vkladu podle směnné smlouvy, vyhotovené

nebo schválené oblastní komisí, není třeba soudního nebo notářského ověření podpisů.

(3)

Má-li připadnouti k pozemku, jehož arondace se provádí, pozemek památkově cenný,

nesmí býti bez souhlasu příslušného úřadu měněn dosavadní způsob jeho obdělávání.

§ 95.

(1)

Uzná-li oblastní komise pozemkovou úpravu (arondaci) podle

§ 94

za účelnou i nutnou a nedojde-li k dohodě mezi příslušnými vlastníky, může oblastní

komise na návrh jedné ze zúčastněných stran provésti tuto pozemkovou úpravu vyvlastněním

podle zásad uvedených v

§§ 86 až 89

.

(2)

Náhrada za pozemek vyvlastněný k tomuto účelu má býti dána zásadně v pozemku (pozemcích)

téže hodnoty, a není-li to možno, v penězích.

§ 96.

Převod knihovně zapsaných práv a závazků.

(1)

Dohodnou-li se strany uzavírající směnnou smlouvu převésti práva nebo závazky zapsané

ve veřejných knihách s jednoho směňovaného pozemku na druhý anebo na jiný zemědělský

nebo lesní pozemek, může býti souhlas osob, pro které jsou na pozemku, o který jde,

zapsány knihovní práva nebo závazky, nahrazen svolením soudu.

(2)

Uděliti svolení přísluší okresnímu soudu v jehož obvodu je pozemek, na který mají

býti práva a závazky převedeny, a mají-li být převedeny jako simultánní na pozemky

v obvodech několika okresních soudů, tomu z nich, u kterého bude žádost nejprve podána.

(3)

Soud rozhodne v řízení nesporném na společnou žádost smluvních stran po vyjádření

zemské komise, že zamýšlená směna je s hlediska arondace a scelování pozemků účelná.

Svolení udělí, nevznikne-li převodem práva nebo závazku osobám oprávněným nebo zavázaným

škoda anebo vznikne-li jim jen škoda nepatrná, kterou lze vyrovnati peněžitou náhradou;

v tomto případě soud zároveň určí, nedojde-li k dohodě, výši náhrady.

(4)

Soudním rozhodnutím podle předchozích odstavců nemůže býti nahrazen souhlas úřadů

uvedených v

§ 44, odst. 8

k převodu služebností nebo užívacích práv ve prospěch železnic, letectví, zařízení

pošt a státních telekomunikací, státních vodocestných a státních nebo z veřejných

prostředků subvencovaných vodohospodářských staveb nebo všeužitečných podniků elektrických

anebo k převodu závazků uložených na ochranu památek všeho druhu, přírodních krás

a krajinného rázu.

§ 97.

Směnné smlouvy, převody vlastnického práva ke směnným pozemkům, dále převody práv

a závazků knihovně zapsaných ze směnného pozemku na jiný podle soudního rozhodnutí

(

§ 96

) požívají výhod podle

§ 27

a jsou osvobozeny též od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud nemá

býti současně zapsána změna v osobě oprávněného či zavázaného, ani změna v rozsahu

těchto práv nebo závazků.

§ 98.

Až do další úpravy zůstávají v platnosti, po případě jsou použivatelné

1.

Na Slovensku

a)

zák. čl. VI/1836, o těch věcech, které mimo užívání pozemků patří k užitkům poddaných,

b)

zák. čl. X/1836, o municipální pravomoci na půdě a o urbárenském procesu,

c)

zák. čl. XII/1836, o poměrném dělení společenských užitků pozemkových podle zvyklostí,

d)

zák. čl. VII/1840, o vysvětlení a částečné změně některých odstavců zák. čl. VI,

X a XII z roku 1836 ve věcech urbariátních,

e)

zák. čl. LIII/1871 a

f)

zák. čl. XXXIX/1908, o rozdělení majetku urbariálního a úpravě poměrů pozemkového

majetku a o komasaci pozemků,

pokud se týkají úpravy držby, urbárního oddělování a poměrného dělení, a to s tou

změnou, že toto řízení provedou orgány a úřady jmenované v

§§ 2

a

9

tohoto zákona;

2.

v zemích České a Moravskoslezské

zákon ze dne 13. února 1884, č. 31 mor. z. z., o dělení společenských pozemků a o

úpravě užívání a správy společenských pozemků, ve znění přílohy B k vládnímu nařízení

ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb. z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků

a jiných úpravách pozemkové držby, s tou změnou, že v řízení při dělení pozemků a

při úpravě užívání a správy společenských pozemků jsou příslušné orgány a úřady jmenované

v

§§ 2

a

9

tohoto zákona. Pokud se však příloha B k vládnímu nařízení č. 171/1940 Sb. odvolává

na ustanovení uvedená v příloze A k tomuto nařízení, nastoupí na místo nich obdobná

ustanovení tohoto zákona.

§ 99.

(1)

Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud se v něm nestanoví jinak, vládní nařízení

ze dne 13. ledna 1928 , č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických

úřadů (správním řízení).

(2)

Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí a opatření oblastní

komise k zemské komisi a z rozhodnutí zemské komise k ministerstvu zemědělství.

(3)

Shledá-li zemská komise v odvolacím řízení nebo při výkonu dozorčího práva, že byly

při vyšetřování určité věci pominuty podstatné skutečnosti, nebo že byl za řízení

porušen zákon takovým způsobem, že to má vliv na výsledek celé pozemkové úpravy, nebo

že byla zkrácena práva jednotlivých účastníků této úpravy, má zemská komise naříditi

nové jednání ve věci.

§ 100.

Řízení ve věcech upravených tímto zákonem, které bylo zahájeno před účinností tohoto

zákona, provedou podle předpisů dosavadních dosud příslušné úřady (soudy), bylo-li

již v těchto věcech skončeno odhadní řízení; jinak se dosavadní řízení zrušuje a provede

se znovu podle tohoto zákona. Podle tohoto zákona se postupuje, i když bylo odhadní

řízení skončeno, usnesla-li se na tom většina přímých účastníků před odevzdáním náhradních

pozemků do prozatímního užívání.

§ 1 predpisu č. 211/1949 Sb.

s účinnosťou od 10. októbra 1949 zrušuje ministerskú komisiu pri Ministerstve pôdohospodárstva,

zriadené podľa hlavy II prílohy A vládneho nariadenia zo dňa 19. mája 1939, č. 171

Sb. z roku 1940, o sceľovaní hospodárskych pozemkov a o iných úpravách pozemkovej

držby [§ 100 zákona zo dňa 21. marca 1948, č. 47 Sb., o niektorých technicko-hospodárskych

úpravách pozemkov (sceľovací zákon)].

§ 101.

Orgány jmenované v

§§ 2

a

9

buďtež při plnění svých úkolů podporovány ostatními úřady, soudy a orgány veřejné

správy, které mají zejména urychleně vyřizovati žádosti předložené jim podle tohoto

zákona.

§ 102.

Obce, v nichž bylo provedeno scelování podle tohoto zákona, se posuzují přednostně

při rozhodování o žádostech o příspěvky a podpory z veřejných prostředků, zejména

též z prostředků určených ke zvelebení zemědělství.

§ 103.

(1)

Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou

věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který

se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).

(2)

Ministři (ministerstva) vykonávají svou působnost podle tohoto zákona na Slovensku

prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se přitom řídí směrnicemi

vydanými příslušným ministrem (ministerstvem).

(3)

Vyhlášky ministrů uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto zákona, uveřejní

příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.

§ 104.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, pokud odporují ustanovením

tohoto zákona; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost

1.

na Slovensku s výhradou ustanovení

§ 98, č. 1

a)

zák. čl. VI/1836,

b)

zák. čl. X/1836,

c)

zák. čl. XII/1836,

d)

zák. čl. VII/1840,

e)

zák. čl. LIII/1871,

f)

zák. čl. VII/1908, i stálé hospodářské odborné komisi,

g)

zák. čl. XXXIX/1908 a

h)

zákona ze dne 13. prosince 1939, č. 328 Sl. z., o státním komasačním fondu, a vládního

nařízení ze dne 28. února 1940, č. 48 Sl. z., jímž se provádí tento zákon;

2.

v zemích České a Moravskoslezské

a)

vládního nařízení č. 171/1940 Sb., s výjimkou přílohy B,

b)

vládního nařízení ze dne 21. července 1943, č. 208 Sb., kterým se doplňuje vládní

nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb., z roku 1940, o scelování hospodářských

pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

§ 105.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství

v dohodě se zúčastněnými ministry.