Zákon 47/1946 Z. z. o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.

§ 1.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na pojištěnce československé státní příslušnosti.

§ 2.

(1)

Jako doba povinného pojištění se započítává

a)

doba omezení osobní svobody pro národní, politický nebo rasový útisk (v dalším útisk),

b)

doba činnosti v jednotkách domácího odboje, v partyzánských oddílech a v zahraničním

odboji, avšak jen potud, pokud trvala déle než 28 dnů.

(2)

Doba uvedená v odstavci 1 se započte

a)

u osob, které před touto dobou byly již pojištěny, byly-li jejich nároky z pojištění

(čekatelství) zachovány 29. září 1938 nebo později před dobou uvedenou v odstavci

1; nebyly-li zachovány, započte se tato doba jen tehdy, vstoupí-li tyto osoby do zaměstnání,

zakládajícího pojistnou povinnost, do 31. prosince 1946,

b)

u osob, které dosud nebyly pojištěny, vstoupí-li do zaměstnání, zakládajícího pojistnou

povinnost, do 31. prosince 1946, u studentů škol středních, odborných a vysokých nebo

jim na roveň postavených do 6 měsíců po skončení studií.

(3)

Započtení se provede

a)

v případech odstavce 2, písm. a) u posledního nositele pojištění před dobou uvedenou

v odstavci 1, a to ve třídě (pensijním základě) odpovídající - odpovídajícím - započitatelným

požitkům (výdělku), jež by v den účinnosti tohoto zákona náležely pojištěnci podle

všeobecných platových úprav nebo zvláštních služebních smluv, není-li takových platových

úprav nebo zvláštních služebních smluv, může je nahraditi potvrzení jednotné odborové

organisace o výši platu, kterého by byl zaměstnanec dosáhl v den účinnosti tohoto

zákona,

b)

v případech odstavce 2, písm. b) u prvního nositele pojištění, a to ve třídě (pensijním

základě), v níž (v němž) bude pojištěnec zařaděn při vstupu do pojištění.

V provisním pojištění se od 1. dubna 1943 vychází v případech písm. a) ze započitatelného

výdělku tam uvedeného, v případech písm. b) z prvního započitatelného výdělku. Za

každý takto započtený příspěvkový měsíc před 1. dubnem 1943 činí zde roční zvyšovací

částka 18 Kčs; konal-li pojištěnec bezprostředně před dobou uvedenou v odstavci 1

podstatně hornické práce, 22 Kčs. Na Slovensku činí roční zvyšovací částka 10 Kčs.

(4)

Započtení podle předešlých ustanovení nelze provésti, pokud se tato doba započte

ve státním nebo jiném veřejnoprávním pensijním zaopatření.

(5)

Pokud se doba započtená podle předešlých ustanovení časově kryje s dobou povinného

nebo dobrovolného pojištění, počítají se tyto doby pro čekací dobu, zachování čekatelství

a pro podmínky dobrovolného pojištění toliko jednou. Při tom předchází

a)

povinné pojištění dobrovolnému pojištění,

b)

pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách provisnímu pojištění

a obě tato pojištění invalidnímu a starobnímu pojištění.

(6)

Pojistné za dobu započtenou podle předešlých ustanovení uhradí stát. Podrobnosti

upraví ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.

(7)

Dobrovolné pojištění podle § 28 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 96

Sb. z r. 1941, o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření), provedené za dobu

uvedenou v odstavci 1, se ruší započtením této doby ve státním nebo jiném veřejnoprávním

pensijním zaopatření. Pojistné se vrátí s úrokem plátci.

§ 3.

(1)

Byl-li pojištěnec pro útisk nucen vystoupiti ze zaměstnání zakládajícího pojistnou

povinnost pensijního pojištění a vstoupiti do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost

jiného odvětví důchodového pojištění, provede se pojištění za dobu tohoto jiného zaměstnání

u posledního nositele pensijního pojištění. Ke snížení započitatelných požitků se

při tom nepřihlíží. Nositel invalidního a starobního nebo provisního pojištění odvede

zapravené pojistné a přijatou převodní částku s úroky nositeli pensijního pojištění.

Nastal-li již pojistný případ, jdou částky vyplacené na dávkách k tíži nositele pensijního

pojištění.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nucené přestupy z pojištění provisního do

pojištění invalidního a starobního a pro nucené přestupy z pojištění u náhradních

ústavů nebo u nositelů pojištění podle § 3 zákona o pensijním pojištění soukromých

zaměstnanců ve vyšších službách nebo z pojištění podle § 124 téhož zákona do pojištění

u Všeobecného pensijního ústavu, nebo na Slovensku z pojištění na vyšší dávky.

(3)

Rozdíl pojistného, zvyšovací taxy a sanační příspěvky uhradí zaměstnavatelé pojištěnce

z doby útisku. Za neuhrazené částky ručí tito zaměstnavatelé společně a nerozdílně

se zaměstnavatelem, v jehož službách došlo k změně pojistné příslušnosti.

§ 4.

(1)

U pojištěnců, jimž pro útisk zaniklo připojištění uhrazované běžnými příspěvky, započte

se doba tím ztracená. Úhrada se provede jednorázovou prémií, stanovenou na podkladě

platných připojišťovacích sazeb, kterou uhradí zaměstnavatelé pojištěnce z doby útisku

v poměru částek vyplacených pojištěnci na mzdě. Za neuhrazené částky ručí tito zaměstnavatelé

společně a nerozdílně se zaměstnavatelem, v jehož službách došlo k zániku připojištění.

(2)

U zaměstnanců, jimž pro útisk zaniklo členství u příplatkového ústavu podle § 119

zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, nebo účastenství

u nadlepšovacích pensijních zařízení podle § 121 uvedeného zákona, nebo podle § 258

zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, se při vyměření

dávek postupuje tak, jako kdyby k zániku členství (účastenství) nebylo došlo.

§ 5

Ustanovení §§ 3 a 4 se nepoužije, jestliže a pokud újmy na pojištění byly aspoň v

téže míře již odstraněny podle dosavadních předpisů.

§ 6.

Nastala-li invalidita nebo smrt následkem účasti na boji za svobodu nebo následkem

útisku, považuje se čekací doba za dokončenou ve třídě (pensijním základě, výdělku)

podle § 2, odst. 3. Byl-li v takovém případě pojištěnec pojištěn v několika odvětvích

důchodového pojištění, považuje se čekací doba za dokončenou u hlavního nositele pojištění.

Hlavním nositelem pojištění je zúčastněný nositel pensijního pojištění a není-li ho,

zúčastněný nositel provisního pojištění.

§ 7.

Nastala-li invalidita nebo smrt následkem účasti na boji za svobodu nebo následkem

útisku, vzniká nárok na důchod dnem, kdy nastala invalidita nebo úmrtí. Nelze-li den

úmrtí zjistiti, vzniká nárok na důchod pozůstalých dnem, kdy podle poslední zprávy

pojištěnec ještě žil; není-li takových zpráv, vzniká nárok na důchod pozůstalých dnem

zatčení nebo jiné rozhodné události (opuštění bydliště a pod.).

§ 8.

Promlčecí lhůty stanovené pro nároky z veřejnoprávního důchodového pojištění osob,

na něž se vztahuje § 2, a jejich oprávněných rodinných příslušníků, se staví ode dne,

kdy nastaly skutečnosti uvedené v § 2, do 31. července 1947.

§ 9.

Promlčecí lhůty stanovené pro nároky na dávky z úrazového pojištění osob, na něž se

vztahuje § 2, a jejich oprávněných rodinných příslušníků, se staví ode dne, kdy nastaly

skutečnosti uvedené v § 2, do 31. července 1947.

§ 10.

(1)

Závisí-li poskytování dávek nemocenského pojištění na uplynutí určité doby pojištění

(čekací doba), započítává se do ní doba uvedená v § 2, odst. 1.

(2)

Promlčecí lhůty stanovené pro dávky z veřejnoprávního nemocenského pojištění osob,

na něž se vztahuje § 2, a jejich oprávněných rodinných příslušníků, se staví ode dne,

kdy nastaly skutečnosti uvedené v § 2, do 31. července 1946.

§ 11.

(1)

Jako doba povinného pojištění se započítává doba t. zv. nouzové služby, technické

nouzové služby, protiletecké služby, technické nouzové pomoci a nouzové služby při

zákopových pracích, byly-li tyto služby konány v zemi České nebo Moravskoslezské.

Vláda se zmocňuje, aby v dohodě se Slovenskou národní radou provedla úpravu započtení

obdobných služeb, konaných na Slovensku, pokud by jí bylo třeba.

(2)

Doba uvedená v odstavci 1 se započte

a)

u osob, které měly v den vstupu do uvedených služeb zachovány nároky z pojištění

(čekatelství), u posledního nositele pojištění před touto dobou,

b)

u ostatních osob u prvního nositele pojištění, vstoupí-li do zaměstnání zakládajícího

pojistnou povinnost do 31. prosince 1946. U studentů škol středních, odborných a vysokých

nebo jim na roveň postavených do 6 měsíců po skončení studií.

(3)

Započtení se provede

a)

v případech odstavce 2, písm. a) ve třídě (pensijním základě), v níž (v němž) byl

pojištěnec před nastoupením služeb zařaděn, nejméně však podle započitatelných ročních

požitků (ročního výdělku) 18.000 Kčs,

b)

v případech odstavce 2, písm. b) ve třídě (pensijním základě), v níž (v němž) bude

pojištěnec zařaděn při vstupu do pojištění.

V provisním pojištění se od 1. dubna 1943 vychází v případech písm. a) z posledního

započitatelného výdělku před nastoupením služeb, nejméně však z ročního výdělku 18.000

Kčs, v případech písm. b) z prvního započitatelného výdělku.

(4)

K započtení podle předešlých ustanovení nedojde,

a)

pokud pojištěnec v době uvedené v odstavci 1 byl již aspoň rovnocenně povinně pojištěn,

b)

pokud tato doba se započte ve státním nebo jiném veřejnoprávním pensijním zaopatření.

(5)

Započtením doby podle předešlých odstavců ruší se dosavadní povinné pojištění za

tutéž dobu. Nastal-li pojistný případ, jdou částky vyplacené na dávkách k tíži nositele

pojištění, který je po započtení příslušným.

(6)

Ustanovení § 2, odst. 5 platí obdobně.

(7)

Pojistné za dobu započtenou podle předešlých odstavců, uhradí stát. Na tuto úhradu

se zúčtuje pojistné z pojištění, zrušených podle odstavce 5. Podrobnosti upraví ministr

ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.

§ 12.

Jako doba povinného pojištění se započítává též doba presenční služby vojenské nebo

jí rovnocenné služby, výjimečné činné služby vojenské a cvičení ve zbrani (cvičení

služebního) pokud tyto služby (cvičení) byly konány po skončení doby nesvobody. Ustanovení

§ 11, odst. 2 až 4 platí obdobně. Pojistné uhradí stát úhrnkovým penízem, který určí

ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministry národní obrany a financí.

§ 13.

(1)

Osoby, povolané k vojenské presenční nebo jí rovnocenné službě, k cvičení ve zbrani

(cvičení služebnímu) a k výjimečné činné službě vojenské, mají nárok na dávky rodinného

pojištění a na pohřebné za příslušníky rodiny.

(2)

Dávky podle odstavce 1 poskytuje nositel nemocenského pojištění, proti němuž měla

oprávněná osoba nárok při povolání k vojenské službě. Není-li takového nositele, poskytuje

dávky okresní nemocenská pojišťovna, v jejímž obvodu bydlí příslušníci rodiny.

(3)

Nárok na plnění podle odstavce 1 počíná dnem povolání k vojenské službě a končí tři

týdny po propuštění ze služby, po případě dřívějším vstupem do zaměstnání podléhajícího

nemocenskému pojištění.

(4)

Náklady uhrazuje stát čtvrtletně pozadu úhrnkovým penízem, který stanoví ministr

ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministry národní obrany a financí.

§ 14.

Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby učinil opatření k odstranění

příkrostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, zejména, pokud by šlo

o studující středních, odborných, vysokých nebo jim na roveň postavených škol nebo

o osoby, jimž útiskem bylo zabráněno vstoupiti do zaměstnání odpovídajícího jejich

předběžnému školení a vzdělání.

§ 15.

(1)

Opatření podle ustanovení §§ 2 až 13 se provedou na návrh pojištěnců nebo oprávněných

rodinných příslušníků. U osob, které nebyly dosud pojištěny, jest návrhy podati do

dvanácti měsíců po vstupu do zaměstnání, zakládajícího pojistnou povinnost; u ostatních

osob do 31. července 1947, jde-li však o započtení doby služby podle § 12, do dvanácti

měsíců po skončení této služby.

(2)

Návrh podaný u nepříslušného nositele pojištění postoupí se neprodleně nositeli příslušnému.

Navrhovatel se o tom uvědomí. Lhůta se považuje za zachovánu, byl-li návrh podán včas

i u nepříslušného nositele pojištění.

(3)

Oprávnění jsou povinni předložiti doklady potřebné k rozhodnutí o jejich nároku.

§ 16.

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1945.

(2)

Předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají platnosti

(používatelnosti) dnem jeho účinnosti.

(3)

Tento zákon provede ministr ochrany práce a soc. péče v dohodě se zúčastněnými členy

vlády.