ZÁKON České národní rady o působnosti orgánů veterinární péče České republiky 475/1991 Z. z. vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady č. 108/1987 Sb. , o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, se změnami a doplňky provedenými zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb. a zákonem České národní rady č. 437/1991 Sb.

§ 1

Orgány veterinární péče

(1)

Orgány veterinární péče České republiky jsou

a)

ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „ministerstvo"),

b)

obce a okresní úřady,

c)

nákazové komise,

d)

orgány veterinární správy.

(2)

Orgány veterinární péče České republiky vykonávají státní správu na úseku veterinární

péče podle tohoto zákona, podle zákona o veterinární péči

1

)

a předpisů vydaných na jeho základě, popřípadě podle jiných obecně závazných právních

předpisů upravujících povinnosti na úseku veterinární péče.

(3)

Orgány veterinární péče dbají při plnění svých úkolů na vytváření podmínek pro ochranu

a upevňování zdraví zvířat a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické

hodnoty potravin živočišného původu.

§ 2

Ministerstvo

(1)

Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy na úseku veterinární péče

a)

stanoví hlavní úkoly veterinární péče a vědeckotechnického rozvoje na tomto úseku

a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,

b)

řídí výkon státní správy na úseku veterinární péče,

c)

řídí orgány veterinární správy,

d)

řídí specializační přípravu veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání

veterinárních pracovníků,

e)

spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, které se podílejí na plnění

úkolů veterinární péče.

(2)

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, v kterých případech se odborné

veterinární činnosti provádějí bezplatně.

§ 3

Obce v dohodě s příslušným orgánem veterinární správy určují místa pro trhy určené

k prodeji potravin a surovin živočišného původu (dále jen "živočišné produkty"), místa

výstav, trhů, přehlídek nebo soutěží zvířat, popřípadě svodů zvířat pro jiné účely

(dále jen „svody zvířat") a povolují jejich konání.

§ 4

Okresní úřady

a)

vydávají obecně závazné vyhlášky o nařízení a skončení mimořádných veterinárních

opatření podle zákona o veterinární péči

2

)

(dále jen „mimořádná veterinární opatření"), pokud se netýkají jen individuálně určené

organizace nebo občana, a dozírají na jejich plnění,

b)

rozhodují o poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů

vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím

zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.

§ 5

zrušen

§ 6

Nákazová komise

(1)

Přednosta okresního úřadu zřizuje k plnění úkolů souvisejících s ochranou proti nákazám

a jiným hromadným onemocněním zvířat nákazovou komisi.

4

)

(2)

Za předsedu nákazové komise jmenuje přednosta okresního úřadu pracovníka okresního

úřadu, za tajemníka pracovníka příslušného orgánu veterinární správy; ostatní členy

komise jmenuje z řad pracovníků orgánů a organizací, jimž přísluší uskutečňovat opatření

ke zdolávání a zamezení šíření nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat.

(3)

Nákazová komise

a)

projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů na úseku ochrany proti nákazám a

jiným hromadným onemocněním zvířat v územním obvodu svého okresního úřadu, projednává

a koordinuje též návrhy opatření k rozvoji veterinární péče,

b)

předkládá okresnímu úřadu návrhy na nařízení a skončení mimořádných veterinárních

opatření,

c)

řídí provádění mimořádných veterinárních opatření v územním obvodu svého okresního

úřadu,

d)

schvaluje pohotovostní plány ochranných a zdolávacích opatření pro případ výskytu

velmi nebezpečných nákaz zvířat a ozdravovací plány ke zdolání stanovených nebezpečných

nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zvířat.

5

)

§ 7

Ústřední nákazová komise

(1)

Ústřední nákazová komise koordinuje plnění úkolů ústředních orgánů státní správy

na úseku ochrany proti nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat. Vyskytne-li se

nákaza nebo jiné hromadné onemocnění zvířat, které by mohlo ohrozit zdraví zvířat

ve více krajích, Ústřední nákazová komise ústředně řídí přijímání a provádění mimořádných

veterinárních opatření nebo je sama nařídí.

(2)

Ústřední nákazovou komisi zřizuje vláda České republiky. Předsedou Ústřední nákazové

komise je ministr zemědělství České republiky (dále jen „ministr").

§ 8

(1)

Orgány veterinární správy jsou

a)

Státní veterinární správa České republiky (dále jen „státní veterinární správa"),

b)

okresní veterinární správy pro územní obvody okresních úřadů,

c)

městská veterinární správa pro území hlavního města Prahy a městské veterinární správy

pro územní obvody statutárních měst (dále jen „městské veterinární správy"),

d)

Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „ústav").

(2)

Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit jinou územní působnost

okresních nebo městských veterinárních správ.

(3)

Státní veterinární správa, okresní a městské veterinární správy jsou orgány státní

správy.

(4)

Státní veterinární správa je podřízena ministerstvu. V jejím čele je ústřední ředitel,

kterého jmenuje a odvolává ministr; v čele okresních a městských veterinárních správ

a ústavu jsou ředitelé, které jmenuje a odvolává ústřední ředitel.

(5)

Státní veterinární správa, okresní a městské veterinární správy a ústav jsou rozpočtovými

organizacemi.

§ 8a

Ústav

a)

vykonává veterinární dozor nad výrobou veterinárních léčiv a přípravků, nejde-li

o výrobu v organizacích v působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky,

b)

dává souhlas ke schválení ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu veterinárních

léčiv a přípravků, které podléhají schválení podle zvláštních předpisů,

13

)

a povoluje v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky ověřování, výrobu,

dovoz a uvádění do oběhu ostatních veterinárních léčiv a přípravků,

c)

vykonává odbornou kontrolu vyráběných a dovážených veterinárních léčiv a přípravků,

pokud nejde o působnost kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů;

13

)

při veterinárním dozoru jsou využívány pouze autorizované výsledky laboratorních

vyšetření.

§ 9

(1)

Okresní nebo městská veterinární správa

a)

vykonává veterinární dozor podle zákona o veterinární péči,

6

)

vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin a kontroluje

jejich plnění,

b)

rozhoduje o nařízení a skončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají

povinnosti individuálně určené organizaci nebo občanovi, a dozírá na jejich plnění,

c)

sleduje výskyt synantropních a divokých zvířat a činí opatření k ochraně zdraví lidí,

zejména před nákazami a k ochraně životního prostředí,

d)

oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat výskyt velmi nebezpečné

nebo nebezpečné nákazy zvířat státní veterinární správě, příslušnému okresnímu úřadu

a příslušnému útvaru policie, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na člověka též okresnímu

hygienikovi, a činí opatření nezbytná ke zdolání a k zamezení šíření nákazy zvířat,

e)

vydává závazné posudky, které musejí být podle zákona o veterinární péči vyžádány

v územním, stavebním a kolaudačním řízení a k návrhům podnikových technických norem,

7

)

f)

uděluje vystavením veterinárního osvědčení souhlas k přemísťování zvířat,

g)

vydává veterinární osvědčení pro přepravu živočišných produktů,

h)

vykonává veterinární kontrolu a vydává veterinární osvědčení podle zákona o veterinární

péči při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů,

které mohou být nositeli původců nákaz,

8

)

i)

určuje veterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu zvířat, pokud se svodu

zúčastní pouze zvířata z územního obvodu v její působnosti,

j)

provádí prohlídky jatečných zvířat a masa a veterinární vyšetření dalších živočišných

produktů a rozhoduje o jejich použitelnosti,

9

)

k)

určuje v případech stanovených zákonem o veterinární péči

10

)

podmínky pro použití krmiv,

l)

vydává právnickým a fyzickým osobám, které chovají zvířata, pokyny pro vypracování

pohotovostních plánů ochranných a zdolávacích opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných

nákaz zvířat a pro zpracování ozdravovacích plánů ke zdolání stanovených nebezpečných

nákaz a jiných hromadných onemocnění,

m)

vydává právnickým a fyzickým osobám, které vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, skladují

nebo přepravují živočišné produkty, pokyny pro vypracování pohotovostních plánů veterinárních

hygienických opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat a pro vypracování

programů hygienických a sanitačních opatření,

n)

vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k výkonu odborných veterinárních činností

podle zákona o veterinární péči; před vydáním povolení fyzické osobě si vyžádá vyjádření

příslušné stavovské organizace,

o)

vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k zužitkování a neškodnému odstraňování

odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,

p)

projednává přestupky na úseku veterinární péče a ukládá právnickým a fyzickým osobám

pokuty podle zákona o veterinární péči,

r)

vydává osvědčení o splnění podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování

a přepravu živočišných produktů podle zákona o veterinární péči.

(2)

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídí okresní nebo městská veterinární správa i taková

mimořádná veterinární opatření, o nichž jinak rozhodují okresní úřady. O těchto opatřeních

neprodleně informuje příslušný okresní úřad, který je potvrdí, popřípadě změní anebo

zruší.

(3)

Okresní a městské veterinární správy vykonávají odborné veterinární činnosti pouze

za účelem výkonu státní správy.

§ 9a

(1)

Okresní nebo městská veterinární správa, příslušná podle místa bydliště fyzické osoby

nebo sídla právnické osoby, udělí povolení k výkonu odborných veterinárních činností

podle § 9 písm. n) tohoto zákona a určí v něm jejich rozsah, popřípadě územní působnost,

jestliže

a)

odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou,

14

)

b)

zařízení, přístroje, protinákazová a jiná hygienická opatření odpovídají rozsahu

odborných veterinárních činností o jejichž povolení se žádá.

(2)

Návrh na udělení povolení musí obsahovat jméno a příjmení, místo výkonu činnosti

a bydliště, jde-li o osobu fyzickou nebo sídlo a označení právní formy podnikání,

jde-li o osobu právnickou.

(3)

Povolení může orgán veterinární správy příslušný podle § 9 písm. n) tohoto zákona

změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo uděleno.

§ 10

Státní veterinární správa

a)

řídí okresní a městské veterinární správy,

b)

určuje nezbytný rozsah odborným činností vykonávaných specializovanými organizacemi

státní veterinární služby (§ 11), usměrňuje a sjednocuje jejich provádění v souladu

s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a kontroluje jejich provádění,

c)

vykonává veterinární dozor podle zákona o veterinární péči,

6

)

vydává v případech, v kterých si to vyhradí, závazné pokyny k odstranění zjištěných

nedostatků a jejich příčin a kontroluje jejich plnění,

d)

vydává veterinární povolení pro dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů

a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

e)

vydává závazné posudky vyžádané podle zákona o veterinární péči,

7

)

pokud jejich vydání nepřísluší okresním nebo městským veterinárním správám; může

si vyhradit vydávání závazných posudků i v případech, které jinak patří do působnosti

okresních nebo městských veterinárních správ,

f)

určuje veterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu zvířat, jestliže určení

těchto podmínek nepřísluší okresní nebo městské veterinární správě,

g)

předkládá ministerstvu návrhy ozdravovacích programů ke zdolání stanovených nebezpečných

nákaz a jiných hromadných onemocnění,

h)

dává souhlas k ověřování, výrobě, dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných krmiv

z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.

§ 11

Specializované organizace státní veterinární služby

Ministr zřizuje specializované organizace k poskytování zvláštních veterinárních činností

a služeb, zejména k provádění veterinární laboratorní a klinické diagnostiky, veterinární

léčebné nebo asanační činnosti, k výrobě nebo kontrole veterinárních léčiv a přípravků,

popřípadě pro zásobování těmito léčivy a přípravky, jakož i organizace určené pro

specializační přípravu veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních

pracovníků.

§ 11a

(1)

Přestupku na úseku veterinární péče se dopustí ten, kdo

a)

ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo neprovede v určené lhůtě závazný

pokyn orgánů veterinární správy k odstranění zjištěných nedostatků,

b)

poruší povinnost stanovenou zákonem o veterinární péči

1

)

a předpisy vydanými na jeho základě nebo jinými obecně závaznými právními předpisy

upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče k ochraně zdraví zvířat, předcházení

nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, k zabezpečení zdravotní

nezávadnosti živočišných produktů, krmiv anebo k dovozu, průvozu a vývozu zvířat,

živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

c)

poruší povinnost vyplývající pro něj z mimořádných veterinárních opatření.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kčs a za přestupek

podle odstavce 1 písm. c) a za opětovné spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1

písm. a) nebo b) pokutu do 10 000 Kčs.

(3)

Přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) byl spáchán opětovně, dopustí-li se ho

občan, kterému byla v posledním roce za jednání podle odstavce 1 písm. a) nebo b)

uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.

§ 11b

Pracovníci orgánu veterinární správy pověření výkonem dozoru mohou za přestupky na

úseku veterinární péče, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty

v blokovém řízení.

15

)

§ 11c

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednání obecné

předpisy.

16

)

§ 12

Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s orgány hygienické služby, zejména

si poskytují informace o výskytu nemocí přenosných ze zvířat na člověka a naopak,

o ochraně před nimi a o zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, či

dalších skutečnostech, které mají význam v péči o zdraví lidí a při vytváření zdravých

životních podmínek.

§ 13

(1)

Orgány veterinární péče České republiky spolupracují s orgány veterinární péče Slovenské

republiky, zejména při přijímání a provádění zásadních opatření k předcházení velmi

nebezpečným a nebezpečným nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a při jejich

výskytu, při zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv a při

veterinární ochraně státního území.

(2)

Závazné posudky a veterinární osvědčení vydané orgány veterinární péče Slovenské

republiky v rámci jejich působnosti platí i v České republice.

§ 14

Výnos pokut uložených podle zákona o veterinární péči je příjmem státního rozpočtu

České republiky.

§ 15

Obecné předpisy o správním řízení se na rozhodování orgánů veterinární péče České

republiky vztahují, jen jde-li o

a)

poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých

provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat

v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat,

b)

vydávání závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,

c)

vydávání závazných posudků, které jsou podle zákona o veterinární péči samostatným

správním rozhodnutím,

12

)

d)

ukládání pokut organizacím,

e)

projednávání přestupků,

f)

vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k výkonu odborných

veterinárních činností podle zákona o veterinární péči,

g)

vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k zužitkování a

neškodnému odstraňování odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,

h)

vydávání povolení ke konání výstav, trhů, přehlídek a soutěží zvířat a svodů zvířat

(

§ 3

).

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., kterým se mění zákon

č. 108/1987 Sb., nabylo účinnosti dnem 1. února 1991 a zákon České národní rady č.

437/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 108/1987 Sb., nabyl účinnosti dnem

1. listopadu 1991.

*)