VYHLÁŠKA 442/1991 Z. z. o ukončování studia ve středních školách a učilištích

§ 1

(1)

Závěrečná zkouška je komplexní odborná zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci

nebo občané (dále jen „žáci“) osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného

učebními plány a učebními osnovami učebních oborů a prověřit jejich připravenost pro

výkon povolání.

(2)

Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia

nebo úspěšné vykonání zkoušek z příslušných vyučovacích předmětů za všechny ročníky

studia.

1

)

(3)

Závěrečná zkouška se koná v červnu.

(4)

Závěrečná zkouška se dělí na písemnou zkoušku, praktickou zkoušku a ústní zkoušku.

Jednotlivé zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška a ústní

zkouška.

(5)

Žáci se nezúčastňují vyučování v rozsahu tří vyučovacích dnů v termínech stanovených

ředitelem střední školy, nebo ředitelem učiliště (dále jen „ředitel školy“). Tato

doba je určena pro přípravu na vykonání závěrečné zkoušky.

§ 2

(1)

Pro písemnou zkoušku se stanoví 1 – 4 témata. Jsou-li stanovena 2 – 4 témata, žák

si jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 300 minut.

(2)

V praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném učebním

oboru. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více

než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3

dny; u učebních oborů skupiny Umění, užité umění a rukodělná uměleckořemeslná výroba

trvá 2 – 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška maximálně 7 hodin.

(3)

V ústní zkoušce se prověřují odborné znalosti potřebné k výkonu povolání. Pro ústní

zkoušku stanoví ředitel školy 25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava

k ústní zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí téma grafické nebo písemné řešení, předseda

zkušební komise může tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle

15 minut.

§ 3

Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky

(1)

Klasifikaci žáka při závěrečné zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje

zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební

komise.

(2)

Klasifikaci písemné zkoušky navrhují vyučující odborných předmětů ve spolupráci s

mistrem odborné výchovy, členem zkušební komise.

(3)

Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace písemné zkoušky,

praktické zkoušky a ústní zkoušky.

(4)

Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky celkový průměr horší

než 1,50,

b)

prospěl, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky

nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu horší než dostatečný,

c)

neprospěl, jestliže žák má u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky

nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

§ 4

Opravné zkoušky

(1)

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z písemné zkoušky nebo praktické

zkoušky nebo ústní zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, potom ze zkoušky, ve které neprospěl,

koná opravnou zkoušku v měsíci září. Neprospěl-li žák při opravné zkoušce, může zkušební

komise, na žádost žáka, povolit konání druhé opravné zkoušky. Tuto zkoušku žák koná

v prosinci. Neprospěje-li žák ani u druhé opravné zkoušky, nebo nebyla-li mu druhá

opravná zkouška povolena, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím roce v červnu,

pokud o to zkušební komisi požádá.

(2)

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z více než jedné zkoušky stupněm

5 – nedostatečný, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu

stanoveném zkušební komisí.

(3)

Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

§ 5

(1)

Závěrečná zkouška je odborná zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili

dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami

a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání a odborných činností.

(2)

Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia

nebo úspěšné vykonání zkoušek z příslušných vyučovacích předmětů za všechny ročníky

studia.

1

)

(3)

Závěrečná zkouška se koná v červnu.

(4)

Závěrečná zkouška se člení na praktickou zkoušku z odborných předmětů a teoretickou

zkoušku z odborných předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit

na dvě samostatně klasifikovatelné zkoušky. Praktickou zkoušku vykoná žák před teoretickou

zkouškou. Pojetí závěrečné zkoušky, odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické

zkoušky, a obsah a formu praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Praktická zkouška

z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch studijních oborech nebo studiu, kde

je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(5)

Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou; podle charakteru studijního

oboru nebo studia může být součástí zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného

úkolu. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 20 – 30 témat; žák

si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 – 20 minut, je-li součástí tématu

písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit

o dalších 10 minut. Zkouška trvá nejdéle 20 minut.

(6)

Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 3 – 5 témat, z nichž se pro

skupinu žáků vylosuje jedno téma. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.

(7)

Žáci se nezúčastňují vyučování v rozsahu tří vyučovacích dnů v termínech stanovených

ředitelem školy. Tato doba je určena pro přípravu na vykonání závěrečné zkoušky.

§ 6

Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky

(1)

Klasifikaci žáka při závěrečné zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje

zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební

komise.

(2)

Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace z jednotlivých

zkoušek.

(3)

Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže nemá u závěrečné zkoušky celkový průměr horší než

1,50,

b)

prospěl, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň horší

než dostatečný,

c)

neprospěl, jestliže žák má u závěrečné zkoušky nejméně z jedné zkoušky stupeň prospěchu

nedostatečný.

§ 7

(1)

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný,

pak ze zkoušky, ve které neprospěl, koná opravnou zkoušku v měsíci září. Neprospěl-li

žák při opravné zkoušce, může zkušební komise, na žádost žáka, povolit konání druhé

opravné zkoušky. Tuto zkoušku žák koná v prosinci. Neprospěje-li žák ani u druhé opravné

zkoušky, nebo nebyla-li mu druhá opravná zkouška povolena, opakuje celou závěrečnou

zkoušku v červnu příštího roku, pokud o to zkušební komisi požádá.

(2)

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z více než jedné zkoušky stupněm

5 – nedostatečný, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu

stanoveném zkušební komisí.

(3)

Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

§ 8

(1)

Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti

v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami a prověřit jejich připravenost

pro výkon povolání nebo odborných činností nebo pro další studium.

(2)

Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia

nebo úspěšné vykonání zkoušky z příslušného vyučovacího předmětu za všechny ročníky

studia.

1

)

(3)

Maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se

nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška

z cizího jazyka (

§ 11 odst. 1 až 3

) a písemná složka zkoušky z matematiky v gymnasiích u studijních oborů se speciálním

zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se koná v dubnu.

Termíny určí ředitel školy.

(4)

Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování

v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní

zkoušky.

§ 9

Maturitní zkouška ve středním odborném učilišti

(1)

Maturitní zkouška ve středním odborném učilišti se skládá ze zkoušky z českého jazyka

a literatury, zkoušky z předmětu, který si žák zvolí (dále jen „volitelný předmět“),

teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku. Pojetí

a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů

stanoví ředitel školy. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě

samostatně klasifikované zkoušky. Praktickou zkoušku z odborného výcviku vykoná žák

před teoretickou zkouškou z odborných předmětů.

(2)

Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury

a praktické zkoušky z odborného výcviku. Volitelné předměty, odborné předměty, jejichž

učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, obsah a formu praktické

zkoušky z odborného výcviku stanoví ředitel školy.

(3)

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou

práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví

ředitel školy čtyři témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Vypracování písemné práce

trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději před zahájením

ústních zkoušek. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25

– 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava trvá 15 minut a ústní ověření

nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě

samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá

nejdéle 30 minut.

(4)

Pro jednotlivé zkoušky z volitelných předmětů a pro teoretickou zkoušku z odborných

předmětů se stanoví 25 – 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter

studijního oboru, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické

nebo písemné řešení úkolu. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat

grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o

dalších 15 minut. Zkoušky z jednotlivých předmětů trvají nejdéle 15 minut.

(5)

V praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném studijním

oboru. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více

než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3

dny; u studijních oborů skupiny Umění, užité umění a rukodělná uměleckořemeslná výroba

trvá 2 – 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška maximálně 7 hodin. Ve studijních

oborech pro absolventy tříletých učebních oborů se nekoná praktická zkouška z odborného

výcviku.

§ 10

Maturitní zkouška v gymnáziu

(1)

Maturitní zkouška v gymnáziu obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku

z cizího jazyka a zkoušku z dalších dvou volitelných předmětů. Žáci studijního oboru

se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku

konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku

z matematiky a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Žáci studijního oboru se speciálním

zaměřením na programování konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury,

zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky nebo programování a zkoušku z jednoho

volitelného předmětu. Ředitel školy může v odůvodněných případech u studijního oboru

se speciálním zaměřením na matematiku a fyziku v souladu se zaměřením vysoké školy,

na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky zkoušku z dalšího volitelného

předmětu a u studijního oboru se speciálním zaměřením na programování v souladu se

zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky

nebo programování zkoušku z dalšího volitelného předmětu.

(2)

Žáci studijních oborů se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením

na matematiku a fyziku vykonají písemnou složku zkoušky z matematiky po písemné práci

z českého jazyka a literatury. Písemnou práci z českého jazyka a literatury a písemnou

složku zkoušky z matematiky nelze konat ve dvou dnech následujících po sobě.

(3)

Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 3.

(4)

Zkouška z matematiky u speciálního zaměření na matematiku a speciálního zaměření

na matematiku a fyziku má složku ústní a písemnou. Při písemné složce řeší žák dva

určené příklady a dva příklady, které si ze souboru čtyř příkladů zvolí. Písemná složka

zkoušky z matematiky trvá nejdéle 240 minut. Při ústní zkoušce si žák losuje jeden

soubor ze zadaných 25 – 30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut;

je-li součástí řešení příkladu grafické znázornění, může tuto dobu předseda zkušební

komise prodloužit o dalších 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.

(5)

Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou další předměty podle příslušného zaměření

studijního oboru zařazené v učebním plánu povinných a volitelných předmětů, pokud

jejich celková hodinová dotace činí nejméně 4 hodiny s výjimkou cizích jazyků (§ 25

odst. 4). Z latiny, která se pro účely této vyhlášky nepovažuje za cizí jazyk, může

žák konat maturitní zkoušku, pokud její celková hodinová dotace v učebních plánech

činila nejméně 6 hodin, přičemž se mohou sčítat počty hodin předmětu povinného s počtem

hodin předmětu volitelného nebo nepovinného. Žák může skládat maturitní zkoušku celkem

pouze ze dvou cizích jazyků; tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní

předměty pouze ve sportovních školách a v zaměření studijního oboru na tělesnou výchovu.

Volitelné předměty určí ředitel školy.

(6)

Zkouška z volitelných předmětů je vždy ústní. Pro jednotlivé zkoušky se stanoví 25

– 30 témat, z nichž si žák jeden soubor vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15

minut; je-li součástí souboru grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební

komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkoušky z jednotlivých předmětů trvají

nejdéle 15 minut.

§ 11

Maturitní zkouška ve středních odborných školách

(1)

Maturitní zkouška ve středních odborných školách obsahuje zkoušku z českého jazyka

a literatury, zkoušku z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů

a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných

předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Teoretickou

zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Praktickou

zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů.

Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch studijních oborech,

kde je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů. Ve studijních

oborech skupiny 63 Ekonomika a organizace, obchod a služby a ve studiu ve školách

s vlastním studijním programem lze podle charakteru studijního oboru nebo studia nahradit

jednu ze dvou teoretických zkoušek z odborných předmětů zkouškou z cizího jazyka.

(2)

Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle

§ 9 odst. 3

.

(3)

Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury

a praktické zkoušky z odborných předmětů. Ve studijních oborech skupiny 63 Ekonomika

a organizace, obchod a služby a ve studiu ve školách s vlastním studijním programem

může být součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška. Volitelné předměty a odborné

předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, stanoví

ředitel školy (

§ 25 odst. 1

).

(4)

Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro každou teoretickou zkoušku z

odborných předmětů se stanoví 25 – 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava

ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může předseda zkušební

komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut.

Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované

zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(5)

Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví podle charakteru studijního

oboru nebo studia nejméně 3 a nejvíce 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.

Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák zpravidla 2 dny, maximálně 2 týdny

podle charakteru studijního oboru nebo studia; v jednom dni trvá praktická zkouška

z odborných předmětů nejdéle 7 hodin.

§ 12

Maturitní zkouška ve středních uměleckých školách

(1)

Maturitní zkouška ve středních uměleckých školách obsahuje zkoušku z českého jazyka

a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z dějin výtvarné kultury a zkoušku

z vyučovacích odborných předmětů. Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních

uměleckých školách se člení na praktickou zkoušku včetně ústní obhajoby zadaného tématu

a na ústní zkoušku z odborných předmětů, podle charakteru studijního oboru.

(2)

Při maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle

§ 9 odst. 3

.

(3)

Téma praktické zkoušky určí žákovi ředitel školy. Praktická zkouška trvá dva až čtyři

týdny. Pro zkoušku z cizího jazyka, z dějin výtvarné kultury a pro zkoušku z odborných

předmětů se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke

každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může

předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkouška z odborných

předmětů trvá nejdéle 20 minut.

§ 13

Maturitní zkouška v kvalifikačním pomaturitním studiu

Maturitní zkouška v kvalifikačním pomaturitním studiu je odbornou zkouškou. Skládá

se z teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

Konání maturitní zkoušky se řídí ustanoveními

§ 8 odst. 1

,

2

a

4

a příslušnými ustanoveními § 9 až 12 této vyhlášky podle druhu a typu střední školy,

ve které se pomaturitní studium koná. Termíny konání maturitní zkoušky stanoví ředitel

školy.

§ 14

(1)

Závěrečnou pomaturitní zkouškou se ukončuje zdokonalovací (inovační) pomaturitní

studium. Závěrečná pomaturitní zkouška je odborná zkouška.

(2)

Závěrečná pomaturitní zkouška obsahuje teoretickou zkoušku z odborných předmětů a

praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah závěrečné pomaturitní zkoušky

stanoví ředitel školy podle ustanovení

§ 11 odst. 1

.

(3)

Počet témat, dobu přípravy na jednotlivé zkoušky a dobu trvání zkoušky stanoví ředitel

školy. Žák si téma vylosuje.

(4)

Termíny konání závěrečné pomaturitní zkoušky stanoví ředitel školy.

§ 15

(1)

Absolutorium v konzervatoři je komplexní zkouška. Absolutorium ve studijních oborech

specializačního pomaturitního studia ve středních školách je odborná zkouška.

(2)

Podmínkou pro vykonání absolutoria je úspěšné ukončení posledního ročníku studia

příslušného studijního oboru v konzervatoři nebo ve studijních oborech specializačního

pomaturitního studia ve středních školách.

(3)

Termíny konání absolutoria stanoví ředitel školy.

(4)

Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování

v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání absolutoria.

§ 16

Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec

(1)

Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec (dále jen „taneční konzervatoř“) ověřuje

stupeň osvojení vědomostí a dovedností v rozsahu učiva stanoveném učebním plánem a

učebními osnovami a úroveň připravenosti žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti

a umělecko-pedagogické činnosti. Skládá se ze zkoušky z českého jazyka a literatury,

souhrnné zkoušky z odborných předmětů, souhrnné zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy

a absolventského výkonu z hlavního oboru studia.

(2)

Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle

§ 9 odst. 3

.

(3)

Téma absolventského výkonu z hlavního oboru určí žákovi pedagog hlavního oboru. Absolventský

výkon z hlavního oboru může mít podobu veřejného vystoupení. Pro souhrnnou zkoušku

z odborných předmětů a souhrnnou zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy se stanoví

25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá

30 minut. Zkouška trvá nejméně 20 minut.

§ 17

Absolutorium v konzervatoři pro obor hudba, zpěv a dramatické umění

(1)

Absolutorium v konzervatoři s hudebními, pěveckými a hudebně dramatickými obory ověřuje

úroveň připravenosti žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a umělecko-pedagogické

přípravy. Skládá se z absolventského výkonu z hlavního oboru studia, zkoušky z cizího

jazyka a rozhodne-li ředitel školy, ze souhrnné zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy.

Vysvědčení o absolutoriu dále zahrnuje klasifikaci českého jazyka a literatury a odborných

teoretických předmětů (dějin a teorie oborů). Výuka českého jazyka a literatury a

odborných teoretických předmětů (dějin a teorie oborů) je ukončena podle učebního

plánu v nižších ročnících. Klasifikace těchto předmětů je výsledkem komisionální zkoušky

v příslušném ročníku.

(2)

Téma absolventského výkonu z hlavního oboru určí žákovi pedagog hlavního oboru. Absolventský

výkon z hlavního oboru může mít podobu veřejného vystoupení. Pro zkoušku z cizího

jazyka a souhrnnou zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy se stanoví 25 – 30 témat,

z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce z cizího jazyka trvá 15 minut.

Příprava k souhrnné zkoušce z umělecko-pedagogické přípravy trvá 30 minut, zkouška

trvá nejdéle 20 minut.

§ 18

Absolutorium ve středních odborných školách

(1)

Absolutorium ve studijních oborech specializačního pomaturitního studia ověřuje vědomosti

a dovednosti žáka získané speciální odbornou přípravou.

(2)

Absolutorium ve specializačním pomaturitním studiu se skládá z teoretické zkoušky

z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby.

Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Pro

teoretickou zkoušku z odborných předmětů a pro zkoušku z cizího jazyka se stanoví

25 – 30 témat, z nichž si žák pro každou zkoušku jedno téma vylosuje. Téma absolventské

práce určí žákovi ředitel školy. Příprava na jednotlivé zkoušky trvá 15 – 20 minut.

Zkouška trvá nejvíce 20 minut, obhajoba absolventské práce nejdéle 30 minut.

§ 19

Nástavbové studium

Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou. Při organizaci a konání maturitní

zkoušky se postupuje podle

§ 8

a podle

§ 9

a

§ 11

podle druhu střední školy, ve které žák studuje.

§ 20

Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria

(1)

Klasifikace žáka při maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní zkoušce a absolutoriu

na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí

zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných

předmětů klasifikována samostatně, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky

k jejich hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2)

Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

(3)

Celkové hodnocení maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria

provádí zkušební komise podle této stupnice

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní

zkoušky nebo u absolutoria z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší

než chvalitebný; ve středních uměleckých školách a v konzervatořích z praktické zkoušky

nebo z absolventského výkonu z hlavního oboru studia stupeň prospěchu horší než výborný.

Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo

absolutoria nesmí být horší než 1,50,

b)

prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky

nebo u absolutoria z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,

c)

neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky

nebo u absolutoria z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(4)

Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož

žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku (

§ 25 odst. 3

)

(5)

Celkové hodnocení maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria

včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve

dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 21

Opravné zkoušky

(1)

Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky z jedné zkoušky

klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním

roce.

(2)

Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky klasifikován

nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky,

opakuje celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku v příštím roce

v termínu stanoveném ředitelem školy.

(3)

Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka (

§ 11 odst. 1

a

3

) nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnasií se speciálním zaměřením na matematiku

a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky

z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.

(4)

Neprospěl-li žák u absolutoria při obhajobě absolventské práce, určí zkušební komise

žákovi způsob jejího dopracování a termín obhajoby. Neprospěl-li žák na konzervatoři

při praktickém výkonu absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín jeho opakování.

Jestliže byl žák při absolutoriu klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný,

koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce. Byl-li žák při absolutoriu klasifikován

nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl-li při opravné zkoušce,

opakuje celé absolutorium v příštím roce.

(5)

Celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku nebo absolutorium může

žák opakovat pouze jednou.

§ 22

Zkušební komise

(1)

Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní zkouška a absolutorium

se koná před zkušební komisí.

(2)

Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda

a třídní učitel.

(3)

Dalšími členy komise jsou

a)

pro závěrečnou zkoušku v učebních oborech mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel

a učitel odborných předmětů,

b)

pro závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo studiu učitel příslušného předmětu

a přísedící,

c)

pro maturitní zkoušku a závěrečnou pomaturitní zkoušku učitel příslušného předmětu

a přísedící; ve čtyřletých studijních oborech středních odborných učilišť mistr odborné

výchovy; pro maturitní zkoušku z odborných předmětů ve středních uměleckých školách

vedoucí pedagog hlavního oboru,

d)

pro absolutorium učitelé příslušných předmětů, vedoucí absolventské práce a přísedící;

v konzervatořích učitel českého jazyka a literatury, pedagog hlavního oboru a vedoucí

pedagog hlavního oboru, v konzervatoři s hudebními, pěveckými a hudebně dramatickými

obory učitel cizího jazyka,

e)

v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti praktického vyučování,

je členem zkušební komise pracovník zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického

vyučování.

(4)

V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy

odborníka z praxe.

§ 23

(1)

Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku školský úřad

příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy.

U středních zdravotnických škol jmenuje předsedu ministerstvo zdravotnictví. Předsedou

zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou

a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo

učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Funkce předsedy zkušební komise

je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je

předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím

pověřený zástupce.

(2)

Místopředsedu a další členy zkušební komise z pedagogických pracovníků jmenuje do

15. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou

zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou

pedagogickou praxí. Mistra odborné výchovy, který není zaměstnancem středního odborného

učiliště, jmenuje ředitel středního odborného učiliště jako člena zkušební komise

po projednání s jeho zaměstnavatelem.

(3)

Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise jmenuje novou zkušební komisi školský

úřad, u zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví.

§ 24

(1)

Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí

úroveň a klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky

nebo absolutoria. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.

(2)

Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci,

přejímá jeho funkci místopředseda.

(3)

Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí

se však na jeho hodnocení.

§ 25

(1)

Témata pro závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku

a absolutorium stanoví ředitel školy. Předměty, ze kterých může ředitel školy zvolit

předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu (

§ 5 odst. 4

,

§ 9 odst. 2

,

§ 10 odst. 5

,

§ 11 odst. 1

a

3

).

(2)

Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který

z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu

neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(3)

Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku

z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince

předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně

ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu

příslušného studijního oboru nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.

(4)

Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku nebo absolutorium, pokud jeho celková

hodinová dotace v učebních plánech denního studia ve střední škole činila nejméně

12 hodin, přičemž se mohou sčítat hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák

absolvoval.

(5)

Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem

ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí zpracování písemné práce

z českého jazyka a literatury.

(6)

Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z vyučovacího

jazyka. Charakter této zkoušky je stejný jako u zkoušky z českého jazyka a literatury.

Při zkoušce z českého jazyka a literatury se ověřují pouze jazykové a literární znalosti.

Z dalšího cizího jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná. Žáci cizí státní

příslušnosti mohou na těchto školách volit místo českého jazyka a literatury některý

z cizích jazyků.

(7)

Žák může konat závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku

nebo absolutorium nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a

to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.

(8)

Nedostaví-li se žák k závěrečné zkoušce, maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní

zkoušce nebo absolutoriu nebo opravné zkoušce (dále jen „zkouška“) pro vážné důvody,

je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební

komise. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové

zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín

zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva

nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.

Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.

(9)

Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise

nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda

může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším zkušebním období opakovat.

(10)

Žáci, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, nebo úplné střední odborné

vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také

maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím

studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní

zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(11)

Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky,

která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných

učilišť, učilišť nebo ve střediscích a pracovištích praktického vyučování i v provozních

objektech organizací.

(12)

Zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů

ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(13)

Zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky

povolené v zadání tématu práce. U žáků smyslově a tělesně postižených upraví ředitel

školy podmínky pro vykonání zkoušky.

(14)

Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné

téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.

(15)

Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.

(16)

Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech, se vydá výuční

list. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo

studiu s délkou kratší než čtyři roky, se vydá vysvědčení o závěrečné zkoušce. Žákům,

kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce.

Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou pomaturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o

závěrečné pomaturitní zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium, se vydá

vysvědčení o absolutoriu. Výuční list má datum konání poslední zkoušky žáka a vydá

se mu nejpozději do sedmi dnů po závěrečné poradě zkušební komise. Vysvědčení o závěrečné

zkoušce, o maturitní zkoušce, o závěrečné pomaturitní zkoušce a o absolutoriu má datum

ukončení zkoušky žáka a vydá se žákům nejpozději do sedmi dnů od závěrečné porady

zkušební komise.

(17)

Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště

nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.

2

)

(18)

Ukládání a archivace dokumentace o ukončování studia se provádí podle zvláštního

předpisu.

3

)

(19)

Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti,

učilišti, středisku praktického vyučování nebo pracovišti praktického vyučování poměrný

díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci závěrečných nebo maturitních zkoušek.

U žáků, kteří se nepřipravují pro žádnou organizaci, hradí příslušnou částku školský

úřad.

§ 26

(1)

V učebních oborech s délkou studia 3 roky a 4 měsíce koná žák závěrečnou zkoušku

v prosinci. Opravné zkoušky koná v únoru v příštím roce. Další opravnou zkoušku koná

žák v červnu.

(2)

Ředitel střední školy může požádat ministerstvo školství, u středních zdravotnických

škol ministerstvo zdravotnictví České republiky, o dřívější termíny zahájení zkoušek

v oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v

§ 1 odst. 3

,

§ 5 odst. 3

,

§ 8 odst. 3

, § 19 odst. 1 a

§ 26 odst. 1

.

§ 27

Přechodné ustanovení

(1)

Žáci posledních ročníků učebních oborů s délkou přípravy 3 roky a 4 měsíce ukončí

v roce 1991 studium podle dosavadních předpisů.

(2)

Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední

školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria

z cizího jazyka i při nesplnění podmínky podle

§ 25 odst. 4

, pokud zvládli učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

(3)

Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední

školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria

z cizího jazyka, i když žák tento jazyk ve střední škole nestudoval, pokud zvládl

učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č.

119/1989 Sb.

, o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných

učilištích.

§ 29

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.