Vyhláška 435/1992 Z. z. o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Tato vyhláška upravuje vedení, doplňování a uchovávání (dále jen „vedení“) důlně

měřické dokumentace (dále jen „dokumentace“) pro právnické a fyzické osoby (dále jen

„organizace“) při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu

zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., a pro organizace,

které pro tyto účely vykonávají projektové, výstavbové nebo jiné práce.

(2)

Vyhláška se nevztahuje na

a)

úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,

b)

těžbu písků a štěrkopísků v korytech vodních toků plovoucími stroji včetně úpravy

a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou,

c)

výstavbu a rekonstrukci inženýrských sítí v hloubkách do 10 m, kde hloubka vstupu

do podzemí nepřesáhne 50 m a životnost (od doby zahájení do ukončení stavby) jednotlivých

úseků, jeden rok,

d)

ražení přípojek inženýrských sítí,

e)

ražení podchodů pod komunikacemi,

f)

ražení protlaků bez ohledu na jejich průměr a délku,

g)

hloubení studní,

h)

povrchové dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, kde postup každé z těžebních stěn

je menší než 20 m za rok a roční těžba nepřekročí 50 000 m

3

.

Vedení dokumentace se v uvedených případech řídí zvláštními předpisy.

1

)

§ 2

Odpovědnost za vedení dokumentace

(1)

Organizace při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále

jen „činnost podle § 1“) je povinna zabezpečit úplnost dokumentace a odborný výkon

důlně měřických prací podle této vyhlášky.

(2)

Za řádný výkon důlně měřické činnosti podle této vyhlášky odpovídá vedoucí pracovník

organizace (závodní dolu nebo závodní lomu).

2

)

(3)

Za správnost a úplnost vyhotovené dokumentace a její odborné vedení odpovídá pracovník

(dále jen „hlavní důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(4)

Za správnost a úplnost jednotlivých měření a částí dokumentace odpovídá pracovník,

který tyto práce prováděl nebo řídil (dále jen „důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(5)

Za vedení speciálního obsahu účelových důlních map na důlně měřickém podkladu odpovídá

odborný pracovník pověřený organizací, což potvrdí svým podpisem.

(6)

Hlavní důlní měřič rozhoduje o převzetí dokumentace vyhotovené jiným útvarem organizace

nebo jinou organizací do souboru dokumentace.

§ 3

Hlavní důlní měřič

(1)

Funkci hlavního důlního měřiče může vykonávat osoba s odborným vysokoškolským vzděláním

a)

oboru důlní měřictví, s nejméně dvouletou praxí v oboru důlní měřictví,

b)

hornicko-geologických nebo geodetických oborů s nejméně tříletou praxí v oboru důlní

měřictví,

která prokázala odbornou způsobilost před komisí Českého báňského úřadu.

3

)

(2)

O odborné způsobilosti hlavního důlního měřiče vydá Český báňský úřad osvědčení.

(3)

Na území České republiky může funkci hlavního důlního měřiče vykonávat i osoba, která

vlastní osvědčení vydané Slovenským báňským úřadem.

§ 4

Důlní měřič

(1)

Funkci důlního měřiče může vykonávat osoba s odborným vysokoškolským nebo úplným

středoškolským odborným vzděláním

a)

oboru důlní měřictví,

b)

hornicko-geologických nebo geodetických oborů s nejméně jednoletou praxí v oboru

důlní měřictví,

která prokázala odbornou způsobilost před komisí obvodního báňského úřadu,

3

)

v jehož obvodě bude činnost vykonávána. Bude-li předmětná činnost vykonávána na území

více obvodů, je příslušným obvodním báňským úřadem ten, do jehož obvodní působnosti

přísluší místo bydliště či sídla organizace, vykonávající důlně měřickou činnost.

(2)

O odborné způsobilosti důlního měřiče vydá příslušný obvodní báňský úřad osvědčení.

(3)

Na území České republiky může vykonávat funkci důlního měřiče i osoba, která vlastní

osvědčení vydané obvodními báňskými úřady Slovenské republiky.

§ 5

Odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti

Po zjištění nedostatků při plnění povinností uložených touto vyhláškou, které by mohly

mít za následek ohrožení života, zdraví pracovníků nebo bezprostřední ohrožení provozu

organizace, orgán státní báňské správy odejme držiteli osvědčení o odborné způsobilosti,

případně pozastaví jeho platnost do doby přezkoušení pracovníka, který nedostatky

zapříčinil, nejdříve po třech měsících ode dne odejmutí osvědčení.

§ 6

Důlní polohové bodové pole

(1)

Důlní polohové bodové pole obsahuje

a)

základní důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu,

b)

podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2)

Základní důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body základních orientačních

přímek, určených při připojovacím a usměrňovacím měření a body orientačních přímek,

které jsou součástí velmi přesných polygonových pořadů. Orientační přímky se rozmístí

tak, aby délky těchto polygonových pořadů mezi nimi nebyly větší než 1000 m (příloha

č. 1).

4

)

(3)

Podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž poloha byla určena

důlním polygonovým nebo jiným měřením, které vychází z bodů základního důlního polohového

bodového pole v podzemí.

(4)

Každá orientační přímka musí být zajištěna alespoň trojicí bodů.

(5)

Základní důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body odvozené ze základního

polohového bodového pole na povrchu určeného velmi přesnými měřickými metodami (příloha

č. 2).

4

)

(6)

Podrobné důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body, jejichž poloha byla určena

měřickými metodami odvozením ze základního důlního polohového bodového pole na povrchu.

Slouží k zaměřování polohopisu všech předmětů měření, potřebných pro vedení dokumentace.

(7)

Dokumentace se vyhotovuje v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální

(S-JTSK).

§ 7

Důlní výškové bodové pole

(1)

Důlní výškové bodové pole obsahuje

a)

základní důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu,

b)

podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2)

Základní důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří

a)

trojice bodů v náražích jam jednotlivých horizontů (podzemních děl), jejichž výšky

jsou určeny přesným výškovým měřením,

b)

jednotlivé body stabilizované v hlavních důlních (podzemních) dílech, vzdálených

od sebe nejvíce 300 m, jejichž výšky byly určeny přesným výškovým měřením.

(3)

Podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž výšky byly určeny

technickým výškovým měřením.

(4)

Důlní výškové bodové pole na povrchu tvoří

a)

základní důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě I. až

III. řádu,

b)

podrobné důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě IV.

řádu nebo ze základního důlního výškového bodového pole na povrchu,

c)

body důlního polohového bodového pole na povrchu, jejichž výšky byly určeny technickým

výškovým měřením.

(5)

Nadmořské výšky se uvádějí ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv).

§ 8

Stabilizace a převzetí bodů důlních bodových polí

(1)

Body důlních bodových polí se stabilizují na místech bezpečných proti jejich poškození

nebo zničení.

(2)

Organizace je povinna chránit a udržovat všechny stabilizované body, které zřídila

nebo převzala.

(3)

Při převzetí měřických bodů a před jejich zařazením do seznamu souřadnic a výšek

bodů se ověří neporušenost jejich polohy měřením.

§ 9

Volba měřických metod

(1)

Při každém měření je třeba přihlížet i na účel a význam zaměřovaných skutečností

a na možnost budoucího využití výsledků měření.

(2)

Pro měření se použije metod a postupů zajišťujících dostatečnou vnitřní kontrolu

nebo alespoň dvou různých, na sobě nezávislých způsobů měření, případně nezávisle

dvakrát opakovaný stejný způsob měření.

(3)

Volba měřických metod a přesnost jednotlivých polohových a výškových měření při činnostech

podle § 1 odst. 1 je uvedena v přílohách této vyhlášky, a to

a)

pro hornickou činnost v podzemí uvedenou v § 2 písm. a), b), c) a g) a činnost prováděnou

hornickým způsobem v podzemí uvedenou v § 3 písm. d), e), f) a i) citovaného zákona

v příloze č. 1,

b)

pro hornickou činnost na povrchu uvedenou v § 2 písm. a), b), c), e), a f) a činnost

prováděnou hornickým způsobem na povrchu uvedenou v § 3 písm. a), b), g) a h) citovaného

zákona v příloze č. 2.

§ 10

Obsah dokumentace

Dokumentace obsahuje

(1)

Soubor základní dokumentace, kterou tvoří údaje o

a)

chráněném ložiskovém území, popř. chráněném území,

b)

dobývacím prostoru včetně katastrálních území (s uvedením jejich poměrného zastoupení),

na kterých je dobývací prostor stanoven,

c)

ochraně povrchu,

d)

ochraně proti plynonosným a vodonosným horizontům a jejich projevům,

e)

ochraně jam (ochranný pilíř, přímost jámy a pod.) a ostatních hlavních důlních (podzemních)

děl,

f)

připojovacím a usměrňovacím měření,

g)

hlavním polohovém a výškovém měření;

další součástí této dokumentace jsou

h)

technická zpráva (o převzaté dokumentaci),

i)

evidenční kniha dokumentace.

(2)

Číselnou část, která obsahuje

a)

zápisníky,

b)

výpočtové knihy (výpočty polygonových a výškových pořadů),

c)

seznam souřadnic bodů základních důlních bodových polí,

d)

odbírkovou dokumentaci,

e)

evidenci a pohyb zásob ložiska.

(3)

Grafickou část, která obsahuje

a)

náčrty,

b)

základní důlní mapu,

c)

profily a řezy,

d)

mapu povrchu,

e)

účelové důlní mapy.

(4)

U jednotlivých měření se uvede

a)

místo a předmět měření,

b)

datum měření a vyhodnocení,

c)

souřadnice bodů základního důlního polohového bodového pole a bodů základního důlního

výškového bodového pole,

d)

důlně měřický náčrt,

e)

odkazy na zápisníky, případně jinou dokumentaci.

Při měření integračním měřickým systémem a při použití výpočetní techniky se požadavky

podle písmen a) až e) zabezpečí počítačem při jejich řádném zajištění proti poškození

nebo zničení.

(5)

Vstupní údaje a výsledky, sloužící pro vedení grafické dokumentace nebo jako výchozí

údaje pro jiné výpočty, se zapisují trvalým způsobem. U vstupních údajů se uvádí odkaz

na jejich pramen (např. číslo a strana příslušného zápisníku).

(6)

Provádí-li se výpočty na počítači, plní funkci příslušných částí číselné dokumentace

výstupní údaje počítače.

§ 11

Zápisníky

(1)

Změřené údaje, zápisy a náčrty se provádějí do zápisníku při měření čitelně a přehledně.

Po vyhodnocení se výsledné údaje, potřebné pro další výpočet, napíší trvalým způsobem.

(2)

Každý list zápisníku se předem očísluje a na začátku zápisníku se uvede počet listů.

(3)

Na každé straně zápisníku se kromě naměřených údajů uvede

a)

místo a předmět měření,

b)

datum měření,

c)

jméno a podpis důlního měřiče,

d)

typy a čísla použitých měřických přístrojů a pomůcek,

e)

důlně měřický náčrt, případně odkaz na zvlášť vyhotovený náčrt,

f)

kontrolní údaje.

(4)

V případě použití elektronických měřických přístrojů a pomůcek nebo elektronických

záznamníků výstupní údaje z těchto přístrojů nahrazují zápisník.

§ 12

Výpočty

(1)

Výpočty se zpracovávají přehledným způsobem. Vstupní a výstupní údaje se zapisují

trvalým způsobem.

(2)

Při každém výpočtu se uvede

a)

odkaz na podklady, ze kterých se čerpaly výchozí údaje měřené a vypočtené,

b)

porovnání dosažených odchylek s povolenými odchylkami,

c)

jméno toho, kdo výpočet provedl nebo zpracoval zadání pro výpočet na počítači, případně

toho, kdo jej kontroloval a jejich podpisy.

(3)

Při použití elektronických a integračních měřických systémů se uvedou údaje

a)

uvedené v odstavci 2,

b)

o kontrole vstupních údajů,

c)

o kontrole výsledků.

§ 13

Seznamy souřadnic bodů základních důlních bodových polí

(1)

Seznamy souřadnic obsahují souřadnice trvale stabilizovaných bodů základních důlních

bodových polí.

(2)

Pro každý bod základního důlního bodového pole se uvedou tyto identifikační údaje

a)

číslo a souřadnice bodu (s označením odlišného výškového systému),

b)

způsob stabilizace,

c)

místopis bodu,

d)

způsob označení v terénu,

e)

datum zaměření.

§ 14

Základní důlní mapa

(1)

Základní důlní mapa je technickým a právním dokladem organizace, vedeným pro činnosti

podle § 1. Vyhotovuje se trvalým způsobem jako originál na základě údajů získaných

vlastním měřením nebo převzatých údajů podle § 2 odst. 6.

(2)

Základní důlní mapou při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

v podzemí a na povrchu se rozumí zejména

a)

základní průzkumná mapa při provádění geologicko-průzkumných prací na ložiscích nerostů

na povrchu a při inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém průzkumu,

b)

základní důlní mapa při hlubinném dobývání nerostů,

c)

základní mapa lomu při povrchovém dobývání nerostů,

d)

základní mapa při těžbě ropy a zemního plynu sondami,

e)

základní mapa při těžbě loužením sondami,

f)

základní mapa provedených prací na povrchu při činnostech prováděných hornickým způsobem

podle § 3 písm. g) a h) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona

České národní rady č. 542/1991 Sb.,

g)

základní mapa zvláštních zásahů do zemské kůry.

(3)

Základní důlní mapa obsahuje zákresy všech základních hornických, geologických a

technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné pro vedení prací.

Pro použití značek důlních map platí část pátá této vyhlášky a příloha č. 3.

4

)

(4)

Originál základní důlní mapy se vyhotovuje na podkladě, jehož srážlivost v žádném

směru nepřekročí hodnotu jedné promile, v měřítku 1 : 500, 1 : 1000 nebo 1 : 2000,

jednotně pro území celého dobývacího prostoru či pracoviště. O volbě měřítka základní

důlní mapy rozhoduje hlavní důlní měřič.

(5)

Klad listů základní důlní mapy navazuje na dělení evidenční jednotky (triangulačního

listu) v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální.

(6)

Nedodržení kladu listů základní důlní mapy je přípustné, je-li možné celý dobývací

prostor, případně celé ložisko zobrazit na jediný mapový list. Strany rámu mapových

listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze

posunout o 100 m a jejich celé násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky.

Posunutí mapového listu se na něm vyznačí.

(7)

Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného

formátu.

(8)

Základní důlní mapa při činnosti podle § 1 v podzemí se vyhotovuje pro horizonty

(patra), sloje nebo lávky mocných slojí, pro žíly nebo žilové uzly.

(9)

Pro ložiska s úklonem větším než 45

o

se jako součást základní důlní mapy vyhotovuje průmět ložiska do svislé roviny nebo

do roviny, která sleduje generální směr ložiska. Stopa této roviny a další údaje o

poloze roviny v prostoru se vyznačí v příslušné základní důlní mapě.

§ 15

Umístění a přesnost rámu mapového listu a souřadnicové sítě

(1)

Rám mapového listu se umístí tak, aby jeho vzdálenost od severního, jižního a západního

okraje listu byla stejná.

(2)

Rám mapového listu se zobrazuje s přesností ± 0,2.1O

-3

m ve stranách a ± 0,3.10

-3

m v úhlopříčkách.

(3)

U sousedních bodů čtvercové sítě nesmí rozdíl vzdáleností překročit hodnotu + - 0,4.10

-3

m.

§ 16

Přesnost zobrazení bodů a kresby

(1)

Body důlních polohových bodových polí se zobrazují s přesností ± 0,3.10

-3

m.

(2)

Rozdíl mezi vzdáleností bodů vynesených ze souřadnic a skutečně naměřenou vzdáleností

nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,4.10

-3

m.

(3)

Přesnost zobrazení podrobných bodů (např. rohy budov, mezníky a pod.) zaměřených

ortogonální nebo polární metodou, případně jinou metodou stejné nebo vyšší přesnosti,

se kontroluje oměrnými měrami a jinými kontrolními délkami, měřenými v terénu. Rozdíl

mezi přímo měřenými délkami a délkami odměřenými z mapy nesmí přesáhnout hodnotu ±

0,5.10

-3

m. Při překročení této hodnoty je nutno zjistit závadu a chybu odstranit.

(4)

Kresba na styku sousedních mapových listů se porovná současným odměřováním průsečíku

kresby s rámem nebo jiným vhodným způsobem. Zjištěné závady se odstraní.

§ 17

Obsah základní důlní mapy

(1)

V základní důlní mapě se uvádějí tyto mimorámové údaje

a)

označení listu,

b)

souřadnicový a výškový systém; při použití jiného než předepsaného výškového systému

nutno uvést výškový rozdíl,

c)

klad listů s vyznačením jejich rohů, hranic dobývacího prostoru, vyšrafováním předmětného

listu a označením mapových listů, uvedených v kladu listů,

d)

vysvětlivky,

e)

o založení základní důlní mapy,

f)

o doplňování základní důlní mapy,

g)

o obnovení základní důlní mapy,

h)

těžený nerost,

i)

dobývací metoda, použitá technologie,

j)

název organizace,

k)

název ložiska,

l)

název dobývacího prostoru,

m)

název základní důlní mapy,

n)

měřítko základní důlní mapy,

o)

pořadové číslo listu (podle vlastního kladu listů),

p)

evidenční číslo základní důlní mapy,

r)

souřadnice čtvercové sítě na jižním a východním okraji rámu listu,

s)

o nedělitelných součástech základní důlní mapy (průsvitky a pod.).

(2)

V základní důlní mapě se zakreslují značkami podle části páté a přílohy č. 3.

a)

čtvercová síť o rozměrech 100 mm x 100 mm, případně jiná souřadnicová síť,

b)

státní hranice a hranice katastrálních území,

c)

hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem podle zvláštních

předpisů,

5

)

dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných

celíků, ochranných pásem vrtů, případně jiná omezení činností podle § 1 včetně uvedení

čísla rozhodnutí, jímž byla hranice stanovena,

d)

základní a podrobné důlní bodové pole,

e)

průzkumné vrty, štoly a šachtice,

f)

základní geologické údaje, plochy odpisů zásob ložiska,

g)

důlní a podzemní díla, související s činností podle § 1 s technologickými údaji,

h)

zařízení a objekty sloužící k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti

provozu, větrání a hasičské ochraně,

i)

údaje o dřívější hornické činnosti a ostatní činnosti v podzemí,

j)

údaje o objektech a místech zvláštní důležitosti,

k)

úplná důlní situace v pásmu nejméně 100 m za hranicí dobývacího prostoru,

l)

linie profilů a řezů,

m)

vrty a sondy,

n)

správní, sociální a technologické objekty a zařízení,

o)

krasové a jiné dutiny přírodního charakteru,

p)

odkaliště, odvaly, výsypky, skládky, uložiště odpadů a rekultivované plochy a další

důležité skutečnosti, které vzniknou při činnostech podle § 1.

(3)

Pokud těžební organizace dobývá v dobývacím prostoru cizí organizace, vede i tato

organizace základní důlní mapy prostoru, ve kterém by mohlo dojít ke vzájemnému ovlivnění

jejich hornické činnosti.

(4)

Pokud by znázornění údajů uvedených v odstavci 2 písm. f) a i) ztěžovalo čitelnost

a přehlednost základní důlní mapy, vedou se tyto údaje na samostatné průsvitce, se

srážlivostí podle § 14 odst. 4, v měřítku základní důlní mapy. O vedení samostatné

průsvitky k základní důlní mapě rozhoduje hlavní důlní měřič.

(5)

Technologické objekty a zařízení se do základní důlní mapy zakreslují, zůstanou-li

na místě nejméně tři roky. O jejich zakreslení rozhoduje hlavní důlní měřič.

§ 18

Profily, řezy a jejich obsah

(1)

Profily a řezy se konstruují z naměřených údajů, případně z údajů uvedených v základní

důlní mapě ve shodném měřítku délek.

(2)

Směr, hustota a měřítko profilů a řezů se volí tak, aby poskytovaly potřebné údaje

o činnosti podle § 1. O volbě parametrů profilů a řezů rozhoduje hlavní důlní měřič.

(3)

Profily a řezy obsahují měřítka výšek a délek a přiměřeně údaje podle § 17.

§ 19

Mapa povrchu

(1)

Mapa povrchu se vede podle zvláštních předpisů

6

)

na podkladu pozemkové mapy evidence nemovitostí. Tvoří-li číselný výsledek pozemkové

mapy evidence nemovitostí registr souřadnic podrobných bodů, musí být souřadnice podrobných

bodů pozemkové mapy a obvody mapy povrchu identické.

(2)

Mapa povrchu se vede v měřítku základní důlní mapy.

(3)

Nedojde-li ke zhoršení čitelnosti a přehlednosti, může být mapa povrchu použita jako

podkladová mapa pro základní mapu provedených prací při některých činnostech prováděných

hornickým způsobem.

§ 20

Obsah mapy povrchu

V mapě povrchu se zobrazují

a)

údaje, uvedené v § 17 odst. 1 písm. f), j), k), l), p) a odst. 2 písm. b), c) a g)

(z toho pouze horní hrana prvního skrývkového řezu, vstupy do jeskyní, případně jiných

podzemních prostor), dále v § 17 odst. 2 písm. j) až p),

b)

vrstevnice terénu v intervalu, který určí hlavní důlní měřič.

Hlavní důlní měřič rozhodne, ve kterých případech budou údaje podle písmena a) vedeny

na průsvitce k základní důlní mapě.

§ 21

Účelové důlní mapy

(1)

Do účelových důlních map patří mapy, jejichž vedení je dáno

a)

zvláštními předpisy,

7

)

b)

podle potřeb organizace a rozhodnutí hlavního důlního měřiče.

(2)

Účelovými důlními mapami jsou zejména

a)

provozní důlní mapa,

b)

mapa větrání,

c)

mapa zdolávání havárií,

d)

základní mapa závodu (provozovny).

(3)

Vedení účelových důlních map, vyhotovených podle odstavce 1 písm. b), které nejsou

předmětem odstavce 2 se řídí směrnicí, zpracovanou hlavním důlním měřičem a schválenou

vedoucím pracovníkem organizace (závodním dolu nebo vedoucím lomu).

§ 22

Provozní důlní mapa

(1)

Provozní důlní mapa se vede v rozsahu provozované otvírky, přípravy a dobývání výhradního

ložiska.

(2)

Vede se zpravidla na jediném listě libovolného formátu; o vhodném měřítku rozhoduje

hlavní důlní měřič.

(3)

Orientace mapy se řídí tvarem zobrazované části ložiska (kry, lomu), účelností a

potřebami organizace. V ploše provozní důlní mapy se zakreslí průsečíky rámů mapových

listů základní důlní mapy s vyznačením jejího kladu listů podle § 14 odst. 5, 6 a

7.

(4)

Provozní důlní mapa obsahuje přiměřeně údaje podle § 17 odst. 1 písm. a), f), j),

k), l), m), p) a dále podle § 17 odst. 2 písm. a), c), i) a m) a další skutečnosti

podle účelu a potřeb organizace.

§ 23

Mapa větrání

(1)

Mapa větrání se vede na podkladu provozní důlní mapy.

(2)

Mapa větrání obsahuje vždy

a)

důlní (podzemní) díla vlastní a sousedních dolů (podzemních prostor) až do vzdálenosti

100 m od společných hranic, větraná průchodním větrním proudem, separátně nebo difuzí,

jakož i důlní (podzemní) díla nevětraná či uzavřená,

b)

vyznačení směru vtažných, osvěžených a výdušných větrů s uvedením jejich objemového

průtoku a rychlosti,

c)

zařízení, sloužící pro rozvod a regulaci větrních proudů a větrní objekty (označené

shodně s plánem zdolávání havárií),

d)

preventivní zařízení proti výbuchům, požárům a průvalům vod a plynů,

e)

místa uzavřených zápar a ohňů,

f)

místa se silným výronem plynů,

g)

uzávěry stařin.

§ 24

Mapa zdolávání havárií

(1)

Mapa zdolávání havárií se vede na podkladu provozní důlní mapy.

(2)

Mapa zdolávání havárií obsahuje údaje mapy větrání, doplněné o další údaje, stanovené

zvláštním předpisem.

8

)

Tyto údaje mohou být vedeny na průsvitkách.

(3)

Je-li mapa zdolávání havárií nahrazena novým exemplářem, nejméně jedno vyhotovení

původní mapy se uchová po dobu alespoň jednoho roku.

§ 25

Základní mapa závodu

Základní mapa závodu se vede v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1000 podle zvláštních předpisů.

9

)

§ 26

Doplňování grafické dokumentace

Při činnosti podle § 1 se grafická dokumentace doplňuje takto

a)

základní důlní mapa při činnosti

1.

v podzemí podle § 2 písm. a), b), c), e) a f) a podle § 3 písm. d), e), f) a i) cit.

zákona nejpozději do 15. dne následujícího měsíce tužkou a trvalým způsobem jednou

čtvrtletně,

2.

na povrchu podle § 2 písm. a), b), c), e) a f) a podle § 3 písm. a), b), g) a h)

cit. zákona pravidelně jednou ročně,

doplnění změn se provede do jednoho měsíce po zaměření,

b)

mapa povrchu trvalým způsobem nejméně jednou ročně,

c)

provozní důlní mapa podle písmena a),

d)

mapa větrání a zdolávání havárií o údaje

1.

důlně měřické nejméně jednou měsíčně, avšak nově vzniklá propojení důlních (podzemních)

děl, spojení podzemí s povrchem a změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních

proudů, se vyznačují nejpozději do 24 hodin,

2.

ve větrání nejpozději do tří dnů, ale změny ve větrání, které mají za následek změnu

větrních proudů, se vyznačují nejpozději do 24 hodin,

3.

určené zvláštním předpisem

8

)

v mapě zdolávání havárií nejpozději do 24 hodin,

e)

základní mapa závodu nejméně dvakrát ročně,

f)

profily a řezy podle intervalů stanovených na doplňování grafické dokumentace v písmenu

a).

§ 27

Kopie základní důlní mapy

(1)

Organizace je povinna vyhotovit a nejméně ve dvouletém intervalu doplňovat kopie

nebo pořizovat fotografické snímky (mikrosnímky) základních důlních map a uschovat

je odděleně tak, aby nemohlo dojít k jejich zničení nebo znehodnocení současně s originály.

(2)

Funkci kopie základní důlní mapy může plnit jiná mapa nebo dokumentace, pokud podle

ní bude možno vyhotovit náhradní základní důlní mapu.

(3)

Funkci kopie základní důlní mapy může rovněž plnit mapa v digitálním provedení, uložená

na obvyklých médiích a řádně zajištěna proti poškození a zničení.

§ 28

Opravy v dokumentaci

(1)

Opravy v dokumentaci se provádějí přeškrtnutím chybného záznamu s uvedením správného

údaje tak, aby původní zápis byl čitelný.

(2)

Opravy v dokumentaci se provádějí pouze se souhlasem hlavního důlního měřiče.

(3)

Při opravách se uvede datum, jméno a podpis toho, kdo opravu provedl a ověření hlavním

důlním měřičem.

§ 29

Vytyčovací práce

(1)

Pro vytyčovací práce se zpracovává zadání v souladu s projektem důlního (podzemního)

díla (stavby) nebo plánem otvírky, přípravy a dobývání

10

)

nebo projektem geologických prací.

11

)

(2)

Zadání obsahuje základní parametry pro vedení důlního (podzemního) díla (zarážkový

bod, směr díla, úklon díla a pod.).

(3)

O jeho zadání, vytyčení a provedení se provede záznam v příslušné dokumentaci.

§ 30

Znázornění skutečností v grafické dokumentaci

Ke znázornění skutečností, vzniklých při činnostech podle 1, se používá v závislosti

na měřítku a druhu grafické dokumentace, mapové generalizace, která se provede

a)

zjednodušením obrysů a tvarů znázorněných předmětů,

b)

zobrazením předmětů nebo jevů symbolicky, t. j. značkou,

c)

kombinací způsobů a) a b).

§ 31

Zobrazení předmětů v závislosti na jejich velikosti

(1)

Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace 1 : 2000 a větším přesahuje

mezní rozměr kresby (odstavec 2), zobrazuje se podle zaměřených skutečností (s možným

zjednodušením) v měřítku grafické dokumentace, s případným zakreslením příslušné značky

do zobrazovaného objektu.

(2)

Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace je menší nebo roven meznímu

rozměru kresby se zásadně vyznačí značkou. Za mezní rozměr se pro tuto vyhlášku považuje

a)

pro důlní (podzemní) díla kruhového průřezu průměr 9 mm,

b)

pro důlní (podzemní) díla jiného průřezu příčný rozměr 6 mm,

c)

pro dlouhá důlní (podzemní) díla a liniové stavby půdorysná šířka 2 mm,

d)

pro ostatní předměty, prostory, objekty a zařízení s jednoduchým půdorysem nejkratší

strana kresby 2 mm,

e)

pro tvarové podrobnosti 1 mm.

§ 32

Kreslení a umístění značek

(1)

Síla nekótovaných čar je 0,18 mm.

(2)

Odchylka v rozměru značky nesmí být větší než ± 0,5 mm.

(3)

Jsou-li body bodového pole umístěny na objektech, spojí se značka bodu se zobrazením

objektu, přitom nesmí být zkresleno polohové umístění značky.

§ 33

Orientace značek a jejich popis

(1)

Značky znázorňující půdorys předmětu se vždy orientují podle skutečnosti (např. ústí

štoly).

(2)

Ostatní značky a jejich popis se orientuje podle rámu důlní mapy.

(3)

Popis značky se zpravidla uvede vpravo od značky. V případě, že by došlo k překrytí

kresby, případně ke ztížení přehlednosti a čitelnosti grafické dokumentace, umístí

se popis na jiném vhodném místě, aby však vždy vyjádřil jednoznačnou souvislost se

značkou.

(4)

Popis dlouhých objektů a liniových staveb se provádí rovnoběžně s větším rozměrem.

(5)

K popisu se používá normalizované písmo a dohodnutých zkratek.

§ 34

Rozměry značek a jejich barevné vyznačení

(1)

Rozměry značek uvedených v příloze č. 3 odpovídají jejich použití v základní a účelových

mapách v měřítku 1 : 1000 a 1 : 2000. Pro grafickou dokumentaci v měřítku 1 : 500

se jejich rozměry zdvojnásobí.

(2)

Pro účelové důlní mapy v měřítku 1 : 5000 a menším se uvedené značky zmenší na polovinu.

(3)

Značky se kreslí černou barvou. V případě použití dalších barev se použije vzorníku

stupnice firmy Technicolor.

(4)

Bližší údaje k jednotnému kreslení značek grafické dokumentace a jejich barevnému

vyznačení jsou uvedeny ve vysvětlivkách v příloze č. 3.

§ 35

Evidence dokumentace

Každý důlně měřický dokument nebo jejich neoddělitelně spojený soubor se označí evidenčním

číslem a eviduje.

§ 36

Uchovávání dokumentace

Dokumentace se trvale uchovává tak, aby nedošlo k jejímu poškození, zničení nebo odcizení.

Číselná dokumentace uvedená v § 10 odst. 2 písm. a) a d) se uchovává nejméně 10 let.

§ 37

Dokumentace likvidované organizace

(1)

Dokumentace vedená podle § 10 odst. 1 písm. a) až e) a písm. i), odst. 2 písm. c),

odst. 3 písm. b) a c) převede likvidovaná organizace právnímu nástupci. Pokud není

znám, postupuje se podle odstavce 2.

(2)

Po ukončení činnosti podle § 1 se dokumentace podle odstavce 1 uloží do Státního

ústředního hornického archivu v Kutné Hoře.

(3)

Ostatní dokumentace vedená podle této vyhlášky se skartuje.

§ 38

Společná ustanovení

Za dokumentaci podle této vyhlášky se považuje projektová dokumentace nebo její část,

vyhotovená podle zvláštních předpisů,

1

)

pokud má zároveň náležitosti stanovené touto vyhláškou.

§ 39

Přechodná ustanovení

(1)

Dokumentace, vyhotovená podle předpisů dosud platných, se vede podle této vyhlášky

ode dne nabytí její účinnosti.

(2)

Organizace, které dosud neměly povinnost vést dokumentaci, zajistí její zpracování

a další vedení podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne její účinnosti.

(3)

Do doby zpracování map evidence nemovitostí číselnou metodou je možno používat pro

mapy povrchu jiného měřítka, než ve kterém je vyhotovena základní důlní mapa.

(4)

Osvědčení o odborné způsobilosti hlavního důlního měřiče a důlního měřiče, vydaná

před nabytím účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1993.

§ 40

Výjimky

(1)

Výjimky z ustanovení § 6 odst. 7, § 7 odst. 5 a § 26 povolí v odůvodněných případech

Český báňský úřad, dosáhne-li se cíle, sledovaného vyhláškou i jiným způsobem nebo

jinými prostředky.

(2)

Žádost o povolení výjimky včetně uvedení náhradních opatření předkládá organizace

podle návrhu, vypracovaného a ověřeného hlavním důlním měřičem.

(3)

Výjimky, týkající se geodetických základů (§ 6 odst. 7 a § 7 odst. 5), povolené po

1. červenci 1973 podle předpisů platných před účinností této vyhlášky, zůstávají v

platnosti.

(4)

Výjimky ze vzdělání, požadovaného pro výkon funkce hlavního důlního měřiče a důlního

měřiče (§ 3 a 4), povolené před účinností této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem

31. prosince 1996.

§ 41

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

a)

důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 7. července 1967 č. j. 4700/1967

- seznam smluvených značek důlních map (reg. v částce 34/1968 Sb.),

b)

důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 31. ledna 1972 č. j. 700/1972

pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.),

c)

důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 1. července 1974 č. j. 3700/1974

pro geologický průzkum a pro těžbu ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.),

d)

výnos Českého báňského úřadu ze dne 6. listopadu 1986 č. j. 4800/1986 o důlně měřické

dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.),

e)

výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. března 1987 č. j. 900/1987 o důlně měřické

dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.),

f)

vyhláška Českého báňského úřadu ze dne 23. února 1990 č. 98/1990 Sb., o důlně měřické

dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

§ 42

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.