Zákon 42/1947 Z. z. o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem.

§ 10.

Jistota.

(2)

Jistoty se použije k úhradě náhrady. Soud může však vyvlastněnému ještě dříve uvolniti

na jeho žádost jistotu až do její poloviny, prokáže-li vyvlastněný způsobem uvedeným

v

§ 11, odst. 5

, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, s tím souhlasí.

§ 11.

Náhrada.

(1)

Přiměřenou náhradou podle § 7, odst. 1 a § 9, odst. 7 se rozumí obecná hodnota podle

platných cenových předpisů s přihlédnutím ke škodě, kterou utrpí uživatelé, poživatelé,

nájemci a pachtýři, není-li náhrada za předmět vyvlastnění již sama určena též k uspokojení

jejich nároků. Nepřihlíží se k zvláštní oblibě ani k hodnotě, které snad nabude nemovitost

po provedení stavby nebo uskutečnění upravovacího plánu (náčrtu), ani k poměrům, jež

byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu ke zvýšení náhrady.

(2)

Rozhodl-li vyvlastňovací úřad, že náhrada bude dána v pozemku žadatele o vyvlastnění,

určí soud částku, kterou se vyrovná rozdíl obecné ceny pozemku vyvlastněného a pozemku

náhradního, není-li u obou stejná. Při určení obecné ceny pozemku náhradního se postupuje

podle odstavce 1.

(3)

Spočívá-li vyvlastnění jen v omezení vlastnického práva, stanoví se náhrada zpravidla

opakujícími se platy.

(4)

Náhradu třeba poskytnouti do jednoho měsíce od jejího pravoplatného stanovení, při

opakujících se platech ve stanovených lhůtách.

(5)

Neprokáže-li vlastník pozemku, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů,

souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního

soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

Průkaz podle předchozí věty podá vlastník listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen

soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

(2)

Po odevzdání pozemku vloží soud na žádost vyvlastnitelovu do veřejné knihy vlastnické

právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení

takového práva. Zároveň poznamená z úřední moci omezení vlastnického práva účelem

vyvlastnění.

§ 13.

Zrušení vyvlastňovacího výměru.

(1)

Nezačal-li vyvlastňovatel nebo jeho právní nástupce se stavbou, pro niž bylo vyvlastnění

povoleno, do 31. srpna 1948 nebo nepoužil-li v ostatních případech pozemku k účelu,

pro nějž bylo vyvlastnění povoleno, do 31. prosince 1948, zruší okresní národní výbor

vyvlastňovací výměr zcela nebo zčásti na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo

jejího právního nástupce. Žádost třeba podati do tří měsíců po uplynutí uvedených

lhůt.

(1)

Nezačal-li vyvlastňovatel nebo jeho právní nástupce se stavbou, pro niž bylo vyvlastnění

povoleno, nebo nepoužil-li v ostatních případech pozemku k účelu, pro nějž bylo vyvlastnění

povoleno, do 31. prosince 1948, zruší okresní národní výbor vyvlastňovací výměr zcela

nebo zčásti na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo jejího právního nástupce.

Žádost třeba podati do tří měsíců po uplynutí uvedené lhůty.

(2)

Byl-li vyvlastňovací výměr zrušen, má osoba, proti níž výměr směřoval (její právní

nástupce), nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení

(nákladů řízení a vlastní škody způsobené vyvlastněním), a vyvlastňovatel má nárok

na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích,

lze je uplatniti pořadem práva.

(3)

Započetím stavby se rozumí úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše a započetí

s jejich zděním nebo, není-li třeba vykopávati základy, započetí s vlastními stavebními

pracemi (na př. se zděním) v celém půdorysu.

§ 19.

Předběžné užívání nemovitostí.

(3)

Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne okresní národní výbor výměrem; není-li

některá strana spokojena s tímto výrokem, rozhodne na její žádost, podanou do 30 dnů

ode dne doručení uvedeného výměru, v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost.

§ 22.

Trestní ustanovení.

Jednání nebo opomenutí, příčící se ustanovením §§ 1, 2 a 3 tohoto zákona nebo předpisům

podle něho vydaným, trestají - pokud nejde o čin soudně trestný - okresní národní

výbory pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito

tresty. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení

(uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců.

§ 24.

Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1948 s

výjimkou ustanovení

§ 10, odst. 2

,

§§ 11

,

13

,

19, odst. 3

a

§ 22

; provede jej ministr techniky v dohodě se zúčastněnými ministry.