VYHLÁŠKA 415/1991 Z. z. o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů

§ 1

(1)

Účelem této vyhlášky je stanovení postupu při konstrukci, vypracování dokumentace

a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu povrchových a důlních objektů.

(2)

Návrh ochranných pilířů, celíků a pásem důlních a povrchových objektů vypracovává

organizace

1

)

obvykle při projektování, výstavbě a rekonstrukci dolů a lomů, při zpracování návrhu

na plán otvírky, přípravy a dobývání, popřípadě při jiném provádění hornické činnosti.

Předpokladem je dostatek báňsko-geologických znalostí a podkladů.

(3)

Stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem důlních a povrchových objektů je součástí

povolení plánu otvírky, přípravy a dobývání

2

)

a povoluje je obvodní báňský úřad.

§ 2

Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře jam a povrchových objektů

(1)

Před vypracováním projektu ochranného pilíře jam a povrchových objektů zpracuje organizace

podmínky pro jeho konstrukci.

(2)

Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné plochy na povrchu

a na tuto plochu navazující tvar tělesa ochranného pilíře v ložisku a jeho průvodních

horninách (např. úhly pilířových přímek, parametry pilířových ploch apod.). Chráněná

plocha musí být určena body, jejichž souřadnice se udávají v platném souřadnicovém

systému (vrcholy mnohoúhelníka, střed kružnice apod.), které je možno zaokrouhlit

na celé metry.

§ 3

Projekt ochranného pilíře jam a povrchových objektů

(1)

Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a předkládaného organizací

musí obsahovat

a)

mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů, linií řezů a hranicemi

ochranného pilíře v jednotlivých slojích, žilách, plástech apod.,

b)

mapu povrchu ve stejném provedení jako v bodě a) s vyznačením hranice ochranného

pilíře na jednotlivých patrech,

c)

důlní mapy jednotlivých slojí, žil, plástů nebo ložiskových bloků s vyznačením hranic

ochranného pilíře, přičemž při těsném seskupení slojí postačí konstruovat ochranný

pilíř pouze pro sloje, vzdálené od sebe nejvýše 50 m a pro sloje ležící uvnitř tohoto

intervalu určit hranici ochranného pilíře interpolací,

d)

geologické profily jam a hlubinných vrtů a alespoň dva řezy v měřítku základních

důlních map, procházejících středem ochranného pilíře ve směrech přibližně na sebe

kolmých, z nichž jeden bude kolmý na směr vrstev. V řezech se zakreslují geologické

údaje a pilířové přímky ochranného pilíře,

e)

technickou zprávu, která musí obsahovat

1.

popis geologických poměrů souvisejících s prostorem tělesa ochranného pilíře, zejména

uložení souvrství, tektonické poměry slojí, žil, plástů a celého ložiska, petrografické

a fyzikálně mechanické vlastnosti okolních hornin a údaje hydrogeologické,

2.

seznam objektů uvnitř a vně chráněné plochy se stručným popisem jejich stavu v době

vypracování projektu ochranného pilíře,

3.

souřadnice vrcholů chráněné plochy,

4.

popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené podmínky (

§ 2

),

5.

popis současného stavu jam, zejména pokud jde o svislost, přímost a stav výztuže,

6.

předběžný výpočet účinků důlní činnosti na povrchové objekty uvnitř a vně chráněné

plochy, doložený podle potřeb mapami izolinií přetvoření terénu (poklesy, posuny apod.),

7.

předběžný výpočet deformací jam v důsledku dobývání ke hranici ochranného pilíře,

8.

posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho okolí (zejména

s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech) s návrhem případných prognos-tických

a preventivních opatření,

9.

zásoby vyhrazených nerostů, které ochran-ný pilíř váže.

(2)

Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých náležitostí technické

zprávy dle odstavce 2 písm. e) formou znaleckého posudku.

3

)

(3)

Potřebné důlní mapy nebo jejich části a mapa povrchu musí byt vyhotoveny trvalým

způsobem.

(4)

Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly zpracovány a musí

být ověřeny hlavním důlním měřičem. Celý projekt ochranného pilíře musí být spojen

vhodným způsobem v jeden celek, který schválí vedoucí organizace.

(5)

Projekt ochranného pilíře musí být předložen ve dvou vyhotoveních nejpozději tři

měsíce před postupem dobývacích prací do vlivné vzdálenosti jam nebo povrchových objektů.

(6)

Projekt ochranného pilíře předkládá k povolení organizace, v jejímž dobývacím prostoru

je situován chráněný objekt.

§ 4

Ochranné pilíře slepých jam

(1)

Projekt ochranného pilíře slepé jámy zpracuje organizace nejpozději tři měsíce před

přiblížením dobývacích prací ke stvolu slepé jámy a k jejímu zařízení.

(2)

Rozměry a tvar ochranného pilíře slepé jámy se volí tak, aby bylo možné jeho následné

bezpečné dobývání.

(3)

Projekt ochranného pilíře slepé jámy musí obsahovat

a)

popis geologických poměrů (uložení souvrství, tektonické poměry, petrografické vlastnosti

ložiska a průvodních hornin),

b)

rozsah chráněné plochy na zhlaví slepé jámy a popis z ní odvozeného tělesa ochranného

pilíře (sklon pilířových přímek, parametry pilířových ploch apod.) včetně popisu jeho

konstrukce,

c)

výpočet deformací vzniklých dobýváním vně tělesa ochranného pilíře na stvol slepé

jámy, případně na její zařízení (strojovna těžního stroje, lanové a lanovnicové kanály

a komory apod.),

d)

posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho okolí, zejména

s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech s návrhem případných prognostických

a preventivních opatření,

e)

grafickou dokumentaci, kterou tvoří potřebné důlní mapy, výkresy a nejméně dva na

sebe kolmé řezy v měřítku důlních map, se zákresem ochranného pilíře. Tato dokumentace

se vyhotovuje trvalým způsobem. Pro tuto dokumentaci platí ustanovení

§ 3 odst. 4

obdobně.

(4)

Projekt ochranného pilíře slepé jámy schvaluje vedoucí organizace.

§ 5

Změna a zrušení ochranného pilíře jam, slepých jam a povrchových objektů

(1)

Dojde-li k takovým změnám v podzemí či na povrchu, které vyžadují změnu nebo zrušení

ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této změny či zrušení obvodní báňský

úřad (změna úložních poměrů ložiska, chráněné plochy apod.).

(2)

Za změnu se nepovažuje upřesnění průběhu ochranného pilíře ve slojích, žilách, plástech

a ložiskových blocích. Toto upřesnění je povinen neprodleně provést hlavní důlní měřič

na základě zpřesněných poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu obvodnímu báňskému

úřadu.

§ 6

Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů

(1)

Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů povoluje obvodní

báňský úřad.

(2)

Dobýváním v ochranných pilířích se rozumí

a)

dobývání zásob uvolněných ploch, vzniklých zmenšením původních ochranných pilířů,

b)

dobývání zásob z ploch vázaných tělesy povolených ochranných pilířů za současného

zachování provozu jam, slepých jam nebo povrchových objektů,

c)

podrubání činných jam a slepých jam, chráněných ochrannými pilíři.

(3)

Žádost o povolení dobývání v ochranných pilířích se předloží obvodnímu báňskému úřadu

nejpozději tři měsíce před zahájením otvírkových a přípravných prací v ochranném pilíři.

§ 7

Podmínky pro dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů

(1)

Pro dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů musí být

vypracován projekt.

(2)

Do projektu musí být zahrnuty podmínky pro nezbytné zabezpečení objektů, a to

a)

u nově hloubených a rekonstruovaných jam a slepých jam, přizpůsobení jejich výztuže

a výstroje charakteru předpokládaných deformací, v souvislosti s vlivem dobývacích

prací v ochranném pilíři,

b)

přizpůsobení dobývacích prací v okolí povolených ochranných pilířů pozdějším záměrům,

souvisejícím s dobýváním v nich,

c)

provádění pravidelných prohlídek jam, slepých jam a povrchových objektů, dostoupí-li

dobývací práce do vlivné vzdálenosti chráněné plochy a vedení písemných záznamů o

nich,

d)

provádění měřických pozorování v jamách, slepých jamách a na povrchových objektech

za účelem získání informací o charakteru vlivu dobývacích prací na tyto objekty.

§ 8

Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů

(1)

Zpracování projektu dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů

zajišťuje organizace a schvaluje vedoucí organizace.

(2)

Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů musí obsahovat

a)

rozbor geologicko-tektonických, úložních a provozních podmínek,

b)

popis celkové koncepce dobývání zásob ochranného pilíře,

c)

znázornění otvírky, přípravy a dobývání na důlních mapách s uvedením časového sledu

hornických prací,

d)

geomechanické posouzení, zejména z hlediska příslušných předpisů o horských otřesech

s návrhem případných prognostických a preventivních opatření,

e)

výpočet hodnot přetvoření terénu a účinků důlní činnosti na ovlivněné objekty,

f)

projekt případných zabezpečovacích prací v podzemí a na povrchu,

g)

projekt pozorování a měření důlní činnosti v podzemí a na povrchu,

h)

projekt využití zásob, zpracovaný podle požadavků platných předpisů.

4

)

(3)

Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých náležitostí projektu dobývání

v ochranném pilíři formou znaleckého posudku.

3

)

(4)

Pokud bude dobývání v ochranném pilíři prováděno v omezeném rozsahu okrajově, může

být v dohodě s obvodním báňským úřadem upuštěno od některých náležitostí projektu

uvedených v odstavci 2 nebo o nich stručně pojednáno v žádosti podle ustanovení

§ 6 odst. 3

.

§ 9

(1)

Pro zjištění základních hodnot nutných k výpočtům přetvoření terénu (mezné úhly vlivu,

koeficient dobývací metody, časový součinitel a bezpečná hloubka – příloha č. 1) a

pro zjištění pohybů půdy v důsledku účinků důlní činnosti vůbec, jsou organizace povinny

vykonávat pravidelná měření. Rozsah měření stanoví obvodní báňský úřad na základě

návrhu organizace.

(2)

Výsledky měření podle odstavce 1 jsou součástí souboru základní důlně měřické dokumentace.

§ 10

Projekt ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl

Projekt ochranného pilíře nesvislého otvírkového důlního díla zpracuje organizace

tak, aby chránil příslušné dílo v potřebném rozsahu, zejména před vlivy nadrubání

a podrubání, pokud není bezpečná provozuschopnost díla zajištěna jinými prostředky.

§ 11

Ochranný pilíř nesvislých otvírkových důlních děl

(1)

Rozsah ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl je vymezen přípustným

rozsahem nadrubání a podrubání těchto děl při dodržení požadavků, které vyplývají

ze zvláštních předpisů

5

)

prevence proti otřesům.

(2)

Tvar a rozměry ochranného pilíře podle odstavce 1 se volí tak, aby bylo možné jeho

následné bezpečné dobývání.

(3)

Hranice ochranného pilíře v jednotlivých slojích se stanoví tak, aby nedocházelo

ke kumulaci vlivů okrajů vydobytých ploch (hrany pilířů) ve směru kolmo na vrstevnatost.

(4)

Podrubání důlních děl do úklonu 45 stupňů je přípustné slojemi o úkolu 0 stupňů až

35 stupňů v tomto rozsahu

a)

při vzdálenosti díla od podrubávající sloje větší než stonásobek její mocnosti ve

směru kolmém na vrstvy – bez omezení,

b)

při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než stonásobek a větší než padesátinásobek

její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě schválení vedoucího organizace,

c)

při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než padesátinásobek její mocnosti

ve směru kolmém na vrstvy, na základě povolení obvodního báňského úřadu.

(5)

Nadrubání důlního díla do úklonu 45 stupňů je přípustné slojemi o úklonu 0 stupňů

až 35 stupňů v tomto rozsahu

a)

při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje větší než padesátinásobek její mocnosti

ve směru kolmém na vrstvy – bez omezení,

b)

při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než padesátinásobek a větší než

třicetinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě schválení vedoucího

organizace,

c)

při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než třicetinásobek její mocnosti

ve směru kolmém na vrstvy, na základě povolení obvodního báňského úřadu.

(6)

Pro případy podrubání a nadrubání důlních děl, uvedených v ustanovení odstavce 4

písm. b), c) a ustanovení odstavce 5 písm. b) a c) vypracuje organizace projekt obsahující

zejména

a)

stanovení způsobu ochrany důlního díla,

b)

stanovení prognózních deformací důlního díla,

c)

stanovení systému měření deformací důlního díla,

d)

způsob a povinnost vyhodnocení měření deformací důlního díla, s cílem upřesnění deformačních

parametrů.

(7)

Projekt podle ustanovení odstavce 6 schvaluje organizace.

§ 12

Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře

(1)

K návrhu projektu ochranného pilíře zpracuje organizace podmínky pro jeho konstrukci.

(2)

Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné plochy na povrchu

(určené mnohoúhelníkem, jehož vrcholy jsou udány v platném souřadnicovém systému)

a na tuto plochu navazující tvar ochranného pilíře ve skrývce, ložisku a jeho průvodních

horninách. Zejména musí být stanovena hloubka lomu a generální úklon lomu ve vztahu

k chráněné ploše.

§ 13

Projekt ochranného pilíře

(1)

Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a předkládaného organizací,

musí obsahovat

a)

mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů a zařízení, linií

řezů, souřadnicové sítě, hranicí ochranného pilíře na skrývce a v ložisku,

b)

důlní mapy se zákresem ochranného pilíře na jednotlivých etážích lomu,

c)

řezy vedené charakteristickými liniemi, s uvedením zejména mocnosti a horní hrany

skrývky, mocnosti ložiska, hloubky lomu, generálního úklonu svahu lomu apod.,

d)

technickou zprávu, která musí obsahovat

1.

uvedení všech právních náležitostí a rozhodnutí příslušných orgánů, na jejichž podkladu

se stanoví ochranný pilíř,

2.

seznam chráněných objektů na chráněné ploše,

3.

souřadnice vrcholů chráněné plochy,

4.

popis geologických a hydrogeologických poměrů ložiska, jeho nadloží a podloží,

5.

popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené podmínky,

6.

posouzení z hlediska mechaniky zemin (hornin), které doloží stabilitu svahu lomu

na hranici ochranného pilíře s případným návrhem preventivních opatření (zpevnění

svahu apod.),

7.

posouzení z hlediska účinků případně používaných trhacích prací,

8.

vyčíslení zásob vyhrazeného nerostu, které jsou ochranným pilířem vázány.

(2)

Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí technické zprávy podle

ustanovení odstavce 2 písm. d) bodů 4, 6 a 7 formou znaleckého posudku.

2

)

(3)

Potřebné důlní mapy a mapa povrchu se vyhotovují trvalým způsobem.

(4)

Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly zpracovány a musí

být ověřený hlavním důlním měřičem. Celý projekt ochranného pilíře, textová i grafická

část musí být spojen vhodným způsobem v jeden celek, který schválí vedoucí organizace.

(5)

Projekt se předkládá nejpozději tři měsíce před postupem lomu k linii, od které by

mohly být dobýváním ovlivněny objekty na chráněné ploše.

(6)

Projekt chráněného pilíře předkládá organizace, v jejímž dobývacím prostoru je chráněný

objekt nebo zařízení.

§ 14

Změna a zrušení ochranného pilíře

(1)

Dojde-li k takovým změnám v lomu nebo na povrchu, která vyžadují změnu nebo zrušení

ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této změny či zrušení obvodní báňský

úřad.

(2)

Za změnu ochranného pilíře se nepovažuje upřesnění průběhu ochranného pilíře, dané

upřesněním skrývkového poměru, hloubky lomu apod. Toto upřesnění je povinen neprodleně

provést hlavní důlní měřič na základě poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu

obvodnímu báňskému úřadu.

§ 15

Orientační bezpečnostní celíky a ochranné celíky kolem zvodněných a plynonosných horizontů

nebo zatopených stařin

(1)

Pro orientační bezpečnostní celík a ochranný celík musí být organizací zpracován

projekt.

(2)

Soubor dokumentace předkládaný jako projekt orientačního bezpečnostního celíku nebo

ochranného celíku musí obsahovat

a)

mapu, zobrazující hranice zvodněného nebo plynonosného horizontu formou vrstevnice,

se zákresem všech důlních děl a vrtů, které jej zastihly, včetně údajů o zjištěných

tlacích média vázaného na horizont a hlavní tektonické linie,

b)

důlní mapy se zákresem zatopených důlních děl, jedná-li se o stanovení orientačního

bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku ke stařinám se stejnými údaji jako u

písmena a),

c)

geologické řezy vedené tak, aby z nich mohl být bezpečně odvozen orientační bezpečnostní

celík nebo ochranný celík k ochraně plánovaných důlních děl,

d)

důlní mapy se zákresem průběhu orientačního bezpečnostního celíku nebo ochranného

celíku v rovinách, v nichž se provádí nebo bude provádět hornická činnost,

e)

profily vrtů, které zastihly zvodněný nebo plynonosný horizont nebo zatopené důlní

dílo s údaji o naměřených tlacích,

f)

technickou zprávu, která obsahuje zejména popis geologických poměrů, stavby ložiska

a jeho průvodních hornin a shrnuje výsledky rozborů vod a plynů tak, aby zvodněný

nebo plynonosný horizont byl výstižně charakterizován, zejména však způsob, jakým

byl orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík konstruován, se zdůvodněním

mocnosti celíku a jeho konstrukce.

Části dokumentace uvedené pod písmeny a), b) a d) lze uvádět na společné mapě, pokud

to není na újmu přehlednosti; u profilů vrtů se přikládají ty, které jsou charakteristické

a pro konstrukci zásadní.

(3)

Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí souboru dokumentace podle

odstavce 2 formou znaleckého posudku.

3

)

(4)

Potřebné důlní mapy nebo jejich části, profily a řezy se vyhotovují trvalým způsobem,

ve vhodném měřítku, o jehož volbě rozhoduje hlavní důlní měřič.

§ 16

Orientační bezpečnostní celík

(1)

Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro neprozkoumané zvodněné a plynonosné

horizonty nebo pro zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. Konstruuje

se tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného

horizontu.

(2)

Orientační bezpečnostní celík se dělí na dvě pásma

a)

bližší zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, jehož

hranice je odvozena z poloviční mocnosti orientačního bezpečnostního celíku od okraje

nebezpečného horizontu nebo zatopeného důlního díla,

b)

vzdálenější zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu,

které obsahuje zbytek mocnosti celíku od bližšího pásma po jeho okraj.

(3)

Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí být mimo

jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo plynonosného horizontu nebo zatopeného

důlního díla, snížení tlaků v nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin,

pokud je to technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty,

určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku tak, aby jimi

bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno

a)

v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň trojicí vrtů,

b)

ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň dvojicí vrtů.

Nejméně jeden ze zabezpečovacích vrtů musí ověřit průběh zvodněného nebo plynonosného

horizontu nebo zatopeného důlního díla. Délka tohoto vrtu a jeho další parametry (staničení

ústí, směr a úklon) musí být z projektu přeneseny i do technologického postupu důlního

díla.

(4)

Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku povoluje obvodní báňský úřad.

§ 17

Ochranný celík

(1)

Ochranný celík se stanoví pro prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty nebo

pro zatopená, zaměřená důlní díla, která nebylo možno spolehlivě odvodnit – viz příloha

č. 2. Jeho mocnost se stanoví podle stupně zvodnění nebezpečného horizontu, přesnosti

určení jeho polohy a stupně nebezpečí, který představuje pro důlní činnost v jeho

okolí, s ohledem na místní podmínky (petrografické složení hornin a jejich pevnostní

charakteristika, tektonická stavba apod.).

(2)

Ochranný celík se konstruuje tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou

vzdálenost od nebezpečného horizontu.

§ 18

Podmínky a zásady pro stanovení ochranného pásma vrtu

(1)

Bezpečnostní pásmo se stanoví pro hlubinné a podzemní vrty, které by mohly ohrozit

bezpečnost pracujících a provozu, nebo které by mohly být ohroženy důlní činností.

(2)

Zásady pro stanovení bezpečnostních pásem vrtů a provádění hornické činnosti v nich

upravuje příloha č. 3.

(3)

Bezpečnostní pásma vrtů se vyznačují v základních důlních mapách a důlních mapách

z nich odvozených.

6

)

§ 19

Schvalování ochranných pásem vrtů

(1)

Schvalování ochranných pásem vrtů provádí hlavní důlní měřič a nevztahující se na

ně ustanovení o povolování těchto pásem obvodním báňským úřadem.

(2)

Po zastižení vrtu důlním dílem je nutno změnit jeho stávající ochranné pásmo s tím,

že místo zastižení vrtu se zaměří a toto je pokládáno za jeho ústí pro zbývající délku.

§ 20

(1)

O ochranných pilířích, celících, pásmech důlních a povrchových objektů a zásobách

výhradních nerostů jimi vázaných vede organizace evidenci. Jejich dokumentace je součástí

evidenční knihy.

7

)

(2)

Ochranné pilíře, celíky a pásma důlních a povrchových objektů se po povolení neprodleně

zakreslí do základních důlních map a map odvozených.

(3)

O evidenci ostatní dokumentace vedené podle této vyhlášky platí zvláštní předpisy.

6

)

§ 21

Přechodné ustanovení

Rozhodnutí státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů v oblasti ochranných

pilířů, celíků a pásem zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví

jinak.

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.