NAŘÍZENÍ VLÁDY 3/1989 Z. z. kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb.

Čl. I

Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů

poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení

vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní

nařízení č. 12/1968 Sb., se mění a doplňuje takto

1.

V § 1 odst. 1 se vypouští poslední věta.

2.

§ 3 zní

㤠3

(1)

Poslanci národních výborů mají nárok na náhradu skutečných výdajů, které jim vzniknou

při výkonu funkce, z rozpočtových prostředků národních výborů. Tyto náhrady se poskytují

podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.

1

) Poslancům národních výborů se mohou náhrady cestovních výdajů paušalizovat.

2

)

(2)

Poslanci národního výboru, který řídí nebo založil organizaci městské hromadné dopravy,

mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu

bezplatně dopravní prostředky městské hromadné dopravy v územním obvodu národního

výboru. Na území hlavního města Prahy mohou za stejných podmínek používat dopravní

prostředky městské hromadné dopravy i poslanci obvodních národních výborů v Praze.

(3)

Poslanci krajského národního výboru mohou při výkonu funkce poslance používat na

základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky československé

státní automobilové dopravy v pravidelné autobusové dopravě v územním obvodu krajského

národního výboru.

(4)

Pokud výkon funkce dlouhodobě uvolněného poslance národního výboru, který nebydlí

v sídle příslušného národního výboru, nezbytně vyžaduje, aby se do tohoto místa přesídlil,

má vůči národnímu výboru nárok na náhradu stěhovacích výdajů, rovněž podle předpisů

platných pro pracovníky v pracovním poměru. Podle těchto předpisů je možno poskytovat

poslanci národního výboru v odůvodněném případě odlučné, popřípadě náhradu při denním

návratu do bydliště, a to po celou dobu výkonu funkce v národním výboru.“.

Čl. II

Toto nařízení nabývá účinnost dnem 1. února 1989.