Zákon 38/1948 Z. z. o Národní bance Československé.

§ 1

Stát vykonává správu měny na celém státním území v rozsahu stanoveném tímto zákonem

Národní bankou Československou (dále „banka“).

§ 2

Banka má výhradní právo vydávati bankovky, řídí v tuzemsku oběh platidel a dbá o správnou

jejich funkci ve státě.

§ 3

(1)

Banka se účastní vypracování hospodářského plánu se zřetelem na zájmy měny a na zabezpečení

plánu po stránce finanční.

(2)

Banka podle potřeb československého hospodářství a se zřetelem na hospodářský plán

řídí peněžní trh a pečuje o poskytování úvěru hospodářství a o účelné soustřeďování

a hospodárné využití peněžních prostředků.

(3)

Banka vede evidenci úvěrů a vykonává z hlediska měnového jejich kontrolu.

(4)

Banka jest oprávněna vydávati k dosažení účelů sledovaných v odst. 2 a 3 závazné

směrnice.

§ 4

(1)

Banka řídí podle příslušných předpisů platební a peněžní styk s cizinou a může podle

zmocnění ministra financí zastupovati stát v mezinárodních zařízeních měnových a bankovních

a spolupůsobiti při jednáních finančních a obchodně politických.

(2)

Banka jest povinna udržovati stav zlata a devis na výši vyžadované potřebami platební

bilance a správy měny, kterou jest povinna vésti tak, aby byla udržena a zabezpečena

stálost měnové jednotky.

(3)

Banka řídí a kontroluje devisové hospodářství podle příslušných zákonných ustanovení.

§ 5

(1)

Banka jest veřejným státním ústavem; jest samostatnou právnickou osobou. Sídlo banky

jest v Praze.

(2)

Kmenové jmění banky činí 500 milionů Kčs.

§ 6

(1)

Označení banky jest česky: „Národní banka Československá“, slovensky: „Národná banka

Československá“.

(2)

Banka není povinna zapsati se do obchodního rejstříku. Pro závaznost a platnost právních

jednání a listin banky stačí, jsou-li jména oprávněných zástupců a změny vyhlášeny

v místnostech banky.

(3)

Knihy banky a výpisy z nich mají průvodnost veřejných listin.

§ 7

Banka vykonává svou činnost ústředím v Praze, oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě

a filiálními úřadovnami; kromě toho může pověřiti jiné ústavy úkolem poboček. Zřizovati

nové nebo rušiti dosavadní filiální úřadovny může banka jen se souhlasem vlády. Místo,

které je sídlem ústředí, oblastního ústavu nebo filiální úřadovny, sluje bankovním

místem, území jemu přidělené bankovním obvodem.

§ 8

(1)

Vedoucím správním orgánem banky jest devítičlenná bankovní rada, která se skládá

z guvernéra, viceguvernéra a dalších sedmi členů. Guvernér nebo viceguvernér a dva

z dalších členů jsou Slováci.

(2)

Členy bankovní rady mohou býti jen českoslovenští státní občané, kteří mají potřebné

odborné znalosti a zkušenosti.

(3)

Členové bankovní rady požívají za svou činnost celoroční náhradu, jejíž výši stanoví

vláda na návrh ministra financí. Náhradu vyplácí banka.

(4)

Členové vládních a zákonodárných sborů nemohou býti členy bankovní rady.

§ 9

(1)

Guvernéra a viceguvernéra jmenuje na pět let a odvolává na návrh vlády president

republiky.

(2)

Je-li guvernérem nebo viceguvernérem státní nebo jiný veřejný zaměstnanec, vztahují

se na jeho služební poměr obdobně předpisy platné pro případ, kdy se státní nebo jiný

veřejný zaměstnanec stane členem Národního shromáždění.

§ 10

Ostatní členy bankovní rady jmenuje na pět let a odvolává vláda na návrh ministra

financí, podaný, pokud jde o slovenské členy, po vyjádření pověřence financí. Jeden

člen musí býti úředníkem ministerstva financí; zároveň jmenuje vláda jeho náhradníka,

který ho zastupuje v jeho funkci, je-li zaneprázdněn.

§ 11

(1)

Guvernér a viceguvernér vykonají před nastoupením svých funkcí do rukou presidenta

republiky slib, že budou řádně vykonávati své povinnosti a zachovávati mlčenlivost

o věcech, vyžadujících úřední a obchodní tajemství.

(2)

Ostatní členové bankovní rady vykonají tento slib do rukou guvernéra a potvrdí jej

písemně.

§ 12

(1)

Guvernér svolává a řídí schůze bankovní rady a pečuje o provedení přijatých usnesení,

dbá o zachovávání všech předpisů při činnosti banky a dozírá jménem bankovní rady

na správu jejího jmění a rozhoduje v naléhavých věcech běžného obchodu příslušejících

jinak bankovní radě, není-li možno dosáhnouti včas jejího rozhodnutí; v takovém případě

jest povinen podati o svém rozhodnutí zprávu v nejbližší schůzi bankovní rady.

(2)

Guvernér jest povinen zúčastniti se na pozvání vlády s hlasem poradním její schůze,

ve které se projednávají otázky hospodářské, měnové, finanční a otázky peněžnictví.

(3)

Guvernéra zastupuje viceguvernér a po něm guvernérem ustanovený jiný člen bankovní

rady.

§ 13

(1)

Do konce března každého roku přednese guvernér ve shromáždění pozvaných představitelů

politického, hospodářského a kulturního života státu přehled o činnosti banky v uplynulém

roce, jakož i o hospodářském vývoji domácím a světovém, jak se odráží v působení a

hospodaření banky.

(2)

Denní pořad i řád jednání na tomto bankovním dnu stanoví bankovní rada.

§ 14

(1)

Bankovní rada řídí správu banky po stránce osobní i věcné, zejména

a)

vydává se schválením ministerstva financí pro sebe a ostatní orgány banky jednací

řády; pokud jde o oblastní ústav pro Slovensko, učiní tak ministerstvo financí po

vyjádření pověřenectva financí,

b)

jmenuje zaměstnance banky a vydává pro ně se schválením ministerstva financí, uděleným

v dohodě s ministerstvem sociální péče, služební, platové, pensijní a disciplinární

řády,

c)

stanoví podrobněji podmínky a způsob provádění obchodů banky,

d)

stanoví jednotnou úrokovou sazbu eskontní a lombardní pro celé území Československé

republiky a vyhlašuje ji v Úředním listě,

e)

dozírá na veškerou činnost banky.

(2)

Bankovní rada jest oprávněna podávati prostřednictvím ministra financí vládě dobrá

zdání nebo podnětné návrhy v otázkách hospodářských, měnových, finančních a v otázkách

peněžnictví. Má právo vyjadřovati se o osnovách zákonů a nařízení, upravujících tyto

otázky.

§ 15

Banku zastupuje guvernér nebo jeho zástupce (

§ 12, odst. 3

). Za banku podpisují guvernér nebo jeho zástupce (

§ 12, odst. 3

), jeden člen bankovní rady a generální ředitel banky nebo jeho náměstek (

§ 20

). Bankovní rada stanoví způsob podpisování banky v běžném obchodním jednání.

§ 16

(1)

Řádné schůze bankovní rady se konají nejméně jednou měsíčně, mimořádné podle potřeby.

(2)

Schůze bankovní rady musí být svolána, žádají-li o to alespoň tři členové bankovní

rady anebo usnesl-li se na tom revidující výbor (

§ 19

).

(3)

Jednání bankovní rady o otázkách zaměstnaneckých a organisačních zúčastní se zástupci

zaměstnanců s hlasem poradním.

(4)

Bankovní rada se může rozděliti ve tříčlenné výbory pro podrobnější vykonávání své

činnosti, pro jednání o věcech běžného obchodu a pro přípravu návrhů pro jednání bankovní

rady. Rozsah samostatné činnosti výboru stanoví bankovní rada. Předsedy výborů určuje

guvernér.

§ 17

(1)

Bankovní rada jest způsobilá se usnášeti, je-li i s předsedajícím (

§ 12

) přítomno nejméně pět členů.

(2)

Rozhoduje se prostou většinou přítomných; předsedající hlasuje jen při rovnosti hlasů.

Nesouhlasí-li s přijatým usnesením předsedající nebo zástupce ministerstva financí

(

§ 10

), staví se výkon usnesení až do rozhodnutí ministra financí, který, požádá-li o to

předsedající, podá před svým rozhodnutím o věci vládě zprávu.

(3)

O každé schůzi bankovní rady se pořídí zápis.

§ 18

(1)

Dozorčím orgánem banky jest revidující výbor, který se skládá ze šesti členů, z nichž

dva jsou Slováci. Členy revidujícího výboru jmenuje na čtyři roky a kdykoliv odvolává

vláda na návrh ministra financí, podaný, pokud jde o slovenské členy, po vyjádření

pověřence financí. Nejméně dva členové musí býti úředníky finanční správy. Zároveň

jmenuje vláda z členů předsedu a jeho náměstka. Je-li guvernérem Čech, jest předsedou

revidujícího výboru Slovák a naopak.

(2)

Členy revidujícího výboru mohou býti jen českoslovenští státní občané, kteří mají

potřebné odborné znalosti a zkušenosti.

(3)

Členové revidujícího výboru požívají za svou činnost celoroční náhradu, jejíž výši

stanoví vláda na návrh ministra financí. Náhradu vyplácí banka.

(4)

Členové vládních a zákonodárných sborů nemohou býti členy revidujícího výboru.

(5)

Členové revidujícího výboru vykonají do rukou ministra financí slib, že budou řádně

plniti své povinnosti a že zachovají mlčenlivost o všem, co se dověděli při výkonu

své činnosti, bez újmy jim jinak uložených úředních povinností; slib potvrdí písemně.

(6)

Revidující výbor jest způsobilý se usnášeti, jsou-li i s předsedajícím přítomni aspoň

čtyři členové. Rozhoduje se prostou většinou přítomných; předsedající hlasuje jen

při rovnosti hlasů. O každé schůzi se pořídí zápis.

§ 19

(1)

Revidující výbor jest povinen dozírati, zda činnost banky jest v souladu se zákonnými

ustanoveními, dále občasně, nejméně však čtvrtletně, zkoumati stav obchodů a stav

jmění banky; jeho členové mají právo nahlížeti do všech knih, zápisů a dokladů. Revidující

výbor zkoumá také účetní závěrku a podává pravidelné zprávy bankovní radě, ministerstvu

financí a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, jehož kontrole podléhá hospodaření

banky.

(2)

Revidující výbor má právo žádati svolání schůze bankovní rady (

§ 16, odst. 2

) a jeho členové se mohou zúčastniti s poradním hlasem schůzí bankovní rady svolaných

na žádost revidujícího výboru. Jest oprávněn ve věcech náležejících do jeho působnosti

podávati ministru financí návrhy.

§ 20

Vedoucím úředníkem banky jest generální ředitel, který provádí příkazy guvernéra (

§ 12

) a zpravuje ho běžně o záležitostech banky. Zastupuje ho náměstek. Generální ředitel

a jeho náměstek se zúčastní schůzí bankovní rady s hlasem poradním.

§ 21

Zaměstnanci banky jsou v soukromoprávním služebním poměru.

§ 22

(1)

Banka jest oprávněna provozovati tyto obchody

1.

eskontovati směnky, zástavní listy obilní a na zboží, cenné papíry a kupony (

§ 23

),

2.

poskytovati zápůjčky na ruční zástavu (

§ 24

),

3.

kupovati a prodávati drahé kovy,

4.

kupovati a prodávati cizozemské peníze (valuty) a obchodní mince,

5.

kupovati a prodávati poukázky na výplaty na zahraniční místa (devisy), nabývati pohledávek

a cenných papírů v cizině a prodávati je, poskytovati v rámci příslušných ujednání

úvěr cizím cedulovým bankám a obdobným institucím v cizině podle potřeby obchodního

a finančního styku s cizinou a používati obdobných úvěrů v cizině, jakož i obstarávati

tam inkaso a výplaty,

6.

kupovati a prodávati státní pokladní poukázky a půjčky a státem vydané směnky, jakož

i cenné papíry u ní zastavitelné na vlastní i cizí účet, s výjimkou uvedenou v

§ 26, odst. 1

,

7.

přijímati vklady na žirové účty (

§ 25

),

8.

přijímati i zúročitelné vklady na poukázky,

9.

vydávati při složené hotovosti nezúročitelné poukázky a akreditivy splatné na viděnou,

znějící na řad nebo doručitele,

10.

obstarávati inkaso směnek, šeků, poukázek, cenných papírů a pod.,

11.

vypláceti splatnou jistinu a kupony u ní zastavitelných cenných papírů a opatřovati

nové kuponové archy těchto cenných papírů,

12.

uschovávati a spravovati cenné papíry a jiné cenné předměty a provozovati ostatní

obchody sběrné banky cenných papírů,

13.

působiti jako upisovna pro státní půjčky neb i pro jiné cenné papíry.

(2)

Jiné obchody, než jsou uvedeny v odstavci 1, smí banka prováděti jen, pokud bankovní

rada rozhodne, že jsou nezbytné pro provoz banky. Banka smí však ve vlastní tiskárně

bankovek tisknouti platidla a cenné papíry i na účet jiných.

§ 23

(1)

Banka jest oprávněna eskontovati cizí a vlastní směnky, splatné v československé

měně do tří měsíců, ve výjimečných případech do šesti měsíců, na území Československé

republiky a podávané k eskontu peněžními ústavy. Směnky musí býti zpravidla podepsány

třemi osobami, jichž schopnost platiti je známa. Bankovní rada smí připustiti náhradou

za jeden ze tří podpisů záruky v cenných papírech, případně může určiti, kdy lze od

náhrady třetího podpisu upustiti.

(2)

Rozhodnutí o přijetí směnek děje se nestranně v souladu s potřebami hospodářského

plánu a podle zásad uplatněných pro všechna bankovní místa stejně. Banka není povinna

uváděti důvody nepřijetí směnek.

(3)

Za podmínek uvedených v odstavci 1 je banka oprávněna eskontovati zástavní listy

obilní a na zboží, při čemž však stačí, jsou-li opatřeny dvěma podpisy.

(4)

Banka jest oprávněna eskontovati směnky na cizinu a cenné papíry a kupony splatné

do tří měsíců, pokud jsou připuštěny k lombardu (

§ 24

). Při tom platí obdobně ustanovení předcházejících odstavců o eskontu směnek.

§ 24

(1)

Banka jest oprávněna poskytovati zápůjčky na ruční zástavu (lombard) na dobu nejdéle

tří měsíců, a to na

a)

mincované nebo nemincované drahé kovy,

b)

cenné papíry, varanty a konosamenty,

c)

směnky splatné do šesti měsíců, které mají jinak náležitosti stanovené v

§ 23

, a směnky na cizinu se stejnými náležitostmi splatné do šesti měsíců.

(2)

Banka může povoliti prodloužení zápůjčky vždy nejdéle na tři měsíce. Zápůjčku možno

splatiti kdykoliv před splatností. Poskytnutí zápůjčky možno odepříti bez udání důvodu.

(3)

Bankovní rada určí a vyhlásí, na které cenné papíry lze zápůjčky poskytovati.

(4)

Sníží-li se cena zastavených věcí, na něž banka poskytla zápůjčku, jest dlužník povinen

na vyzvání banky buď zástavu přiměřeně zvýšiti nebo splatiti přiměřenou část zápůjčky.

Splatí-li část zápůjčky, vrátí se mu přiměřená část úroků, pokud byly snad předem

zaplaceny. Nebude-li zástava přiměřeně zvýšena nebo zápůjčka ve stanovené lhůtě částečně

splacena, jest banka oprávněna i před splatností zápůjčky prodati zástavu buď celou

nebo zčásti, způsobem pro takové prodeje obvyklým. Zbytek po úhradě pohledávky na

kapitálu s úroky a případnými poplatky, s náklady a provisí za prodej ve výši jednoho

promile úhrnné pohledávky, uschová banka jako bezúročné depositum pro dlužníka u sebe,

nebo složí k soudu na útraty a nebezpečí dlužníkovo. Nestačí-li výtěžek prodeje k

úplnému zaplacení pohledávky s příslušenstvím, jest banka oprávněna domáhati se zaplacení

na dlužníku samém.

(5)

Nebude-li zápůjčka poskytnutá na zástavu včas splacena, jest banka k zaplacení své

pohledávky oprávněna po uplynutí 15 dnů od upozornění dlužníka bez soudního zakročení

prodati zástavu buď celou aneb zčásti svrchu uvedeným způsobem. Zůstane-li po úhradě

úhrnné pohledávky nějaký zbytek, naloží s ním banka podle ustanovení odstavce 4. Neprodá-li

banka zástavy po splatnosti zápůjčky, nepromlčí se její pohledávka s příslušenstvím.

(6)

Banka považuje doručitele zástavního listu jí vydaného za oprávněna prováděti jakoukoli

dovolenou změnu se zastavenou věcí i vyplatiti zástavu. Nezkoumá pravost podpisů a

neručí za ni. Má však právo totožnost doručitele zkoušeti a může, shledá-li průkaz

nepostačitelným, odepříti vydání zástavy.

§ 24.

(2)

Najmä sa zrušujú

b)

dňom zániku Národnej banky československej (§ 2 ods. 2) zákon

č. 38/1948 Sb.

, o Národnej banke československej.

§ 25

(1)

Banka smí přijímati vklady na žirové účty. Majitel žirového účtu jest oprávněn, pokud

není zákonných obmezení, šekem volně se svou pohledávkou nakládati, v hotovosti ji

vybírati nebo poukázati ve prospěch osob třetích. Žádost za zřízení žirového účtu

odmítnouti nebo žirový účet vypověděti lze bez udání důvodů. Každý majitel žirového

účtu může umisťovati své akcepty u banky.

(2)

Banka může se schválením vlády stanoviti peněžní ústavy, které budou povinny u ní

udržovati vázaný žirový vklad, jehož výše bude určena procentní sazbou ze svěřených

prostředků. Při tom jest dbáti, aby povinnosti takto uložené peněžnímu ústavu neohrozily

jeho hospodářskou rovnováhu. Peněžní ústav není oprávněn s touto žirovou pohledávkou

volně nakládati.

§ 26

(1)

Banka nesmí kupovati od emisních ústavů cenné papíry jejich vydání, které jsou v

jejich vlastnictví, a od státu papíry státní, ani na ně poskytovati úvěr.

(2)

Banka smí eskontovati směnky celní a daňové a směnky na uvěřené předměty státního

monopolu, mají-li tyto směnky vlastnosti stanovené v

§ 23

a byly-li podány státní správou.

(3)

Banka smí obstarávati pro stát obchody komisionářské, přijímati platy a konati výplaty

pro stát. Případný zůstatek, který stát z těchto obchodů dluhuje, budiž vyrovnán nejdéle

do třiceti dnů po každé měsíční uzávěrce.

(4)

Za platy konané z příkazu nebo pro účet státní správy nebo za použití zařízení banky

při organisaci státní služby pokladní nesmí banka počítati kromě hotových výloh žádných

poplatků.

§ 27

Dlužníku z obchodů s bankou, jenž splatil zápůjčku před uplynutím smluvní lhůty, není

banka povinna uhraditi úroky, které snad zaplatil předem.

§ 28

(1)

Banka má právo v oboru své působnosti požadovati od kohokoliv zprávy a doklady o

jeho obchodech a hospodářské činnosti. Příslušné veřejné orgány jsou povinny na požádání

býti při tom bance nápomocny.

(2)

Při výkonu práva uvedeného v odstavci 1 jest banka povinna dbáti zákonných předpisů

o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního a obchodního. Zaměstnanci

banky jsou povinni zachovati o všech skutečnostech, o nichž se při tom dovědí, mlčenlivost.

Zjištěných výsledků smí býti použito jen v oboru působnosti banky.

§ 29

(1)

Banka má přednostní právo uspokojiti své vlastní pohledávky z peněz, směnek, cenných

papírů a všech movitých majetkových hodnot dlužníka, jichž držby anebo detence kdykoliv

a k jakémukoliv účelu nabyla.

(2)

Banka jest oprávněna bez soudního řízení, a to i v případě, že byl na jmění dlužníkovo

prohlášen konkurs, uspokojiti svou pohledávku jmenovanými hodnotami způsobem, jaký

sama uzná za vhodný. Tyto hodnoty nepatří do konkursní masy.

(3)

Ve výkonu tohoto přednostního práva nemůže býti bance žádnými nároky třetích osob

bráněno, pokud ovšem banka přijala ony hodnoty jako jmění svého dlužníka a nebyly-li

jí řečené nároky v době, kdy se tak stalo, známé, nebo alespoň zřejmé.

(4)

Na pohledávku za bankou, příslušející podle poukazu v platebním styku s cizinou,

jsou exekuční a zajišťovací úkony nepřípustné.

§ 30

(1)

Banka je osvobozena od poplatků; platí však poplatkový ekvivalent z nemovitého jmění,

a to od prvního dne čtvrtletí následujícího po dni účinnosti tohoto zákona.

(2)

Podání stran bance v záležitostech obchodů banky (

§ 22

), jakož i zápůjčky poskytované bankou na ruční zástavu (

§ 24

) jsou osvobozeny od poplatků.

(3)

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, které slouží k převodu práv a závazků

dosavadního cedulového ústavu na banku nebo ke zřízení jednotného pensijního fondu

a k převodu jmění dosavadních pensijních fondů na tento fond, jsou osvobozeny od poplatků.

§ 31

Pro spory proti bance jest místně příslušný soud jejího sídla; tato příslušnost jest

výlučná.

§ 32

Padělání nebo porušení listin vydaných bankou se trestá jako padělání nebo porušení

listin veřejných.

§ 33

Banka jest povinna zaříditi své účetnictví tak, aby bylo kdykoliv možno zjistiti stav

oběhu bankovek a druh a stav úhrady.

§ 34

(1)

Správní rok banky se shoduje s rokem kalendářním.

(2)

Do dvou měsíců po uplynutí roku sestaví banka účetní závěrku a obchodní zprávu.

(3)

Po přezkoumání revidujícím výborem a po schválení bankovní radou předloží banka účetní

závěrku a obchodní zprávu vládě prostřednictvím ministra financí ke schválení a nejvyššímu

účetnímu kontrolnímu úřadu, který podá zprávu vládě.

§ 35

(1)

Banka sestaví k 7., 15., 23. a poslednímu dni každého měsíce výkaz o stavu svého

kapitálu a majetku a uveřejní jej v Úředním listě a vývěskami v úřadovnách banky.

(2)

Výkaz musí obsahovati zejména tyto údaje

na straně kapitálu

a)

kmenové jmění,

b)

reservní fondy,

c)

oběh bankovek,

d)

denně splatné závazky,

e)

závazky s jinou splatností,

f)

jiná pasiva,

na straně majetku

a)

zásobu zlata a devis,

b)

eskontované směnky,

c)

eskontované cenné papíry,

d)

zápůjčky na cenné papíry,

e)

zásobu cenných papírů,

f)

hotovost v mincích a státovkách,

g)

jiná aktiva.

§ 36

(1)

Ztráty, které nemohou býti hrazeny z běžných výnosů, uhradí banka ze všeobecného

reservního fondu (

§ 37, odst. 1, č. 1

).

(2)

Banka jest oprávněna utvořiti se souhlasem ministra financí

1.

zvláštní reservní fond, do něhož ukládá zisky z obchodů s devisami, cizozemskými

pohledávkami a platidly nebo jejich část a z něhož uhradí případné ztráty z těchto

obchodů, a dále se souhlasem ministra financí náklady s vedením těchto obchodů spojené,

2.

reservní fond pro ztráty na cenných papírech, do něhož ukládá jednak kursové zisky

docílené při koupi a prodeji státních pokladních poukázek a půjček a státem vydaných

směnek, jakož i cenných papírů u banky zastavitelných (

§ 22, odst. 1, č. 6

), jednak třetinu úrokového výnosu z nakoupených cenných papírů, a z něhož uhradí

případné ztráty z těchto obchodů.

(3)

Také jiné účelové reservní fondy smí banka zřizovati a dotovati jen se souhlasem

ministra financí.

§ 37

(1)

Čistý zisk, který zůstane po přiměřených odpisech a po přídělech účelovým reservním

fondům (

§ 36, odst. 2 a 3

), a po příspěvcích pensijnímu fondu (

§ 38

) a závodní (podnikové) radě ve výměře stanovené pro veřejné podniky, rozdělí se takto

1.

všeobecnému reservnímu fondu (

§ 36, odst. 1

) se přiděluje 10 % tak dlouho, dokud nedosáhne poloviny kmenového jmění,

2.

zbytek se odvede státní pokladně.

(2)

Ztrátu, pokud by prostředky z příslušných reservních fondů nestačily, hradí stát.

§ 38

(1)

Pensijní fond, který zabezpečuje zaopatřovací nároky zaměstnanců a jejich pozůstalých,

netvoří část jmění bankovního a jest samostatnou právnickou osobou.

(2)

Stanovy, upravující správu pensijního fondu (pensijní řád), vydává bankovní rada

a schvaluje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem sociální péče.

(3)

Banka dotuje pensijní fond příspěvky, stanovenými každým rokem tak, aby spolu s výnosem

pensijního fondu stačily na úhradu zaopatřovacích nároků zaměstnanců a jejich pozůstalých

v rozsahu, stanoveném pensijním řádem.

§ 39

(1)

Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, přecházejí na banku právním nástupnictvím

bez likvidace práva a závazky, jakož i obchody a zařízení dosavadní Národní banky

Československé i s jejími zaměstnanci v dosavadních jejich funkcích a se získanými

právy a povinnostmi.

(2)

Pensijní fond (

§ 38

) utvoří banka sloučením dosavadních pensijních fondů podle jejich bilančních hodnot

k 31. prosinci 1945.

(3)

Na návrh banky zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv na banku a

na pensijní fond podle odstavců 1 a 2 s odvoláním na tento zákon.

(4)

Dočasná správa zřízená dekretem presidenta republiky ze dne 19. října

1945, č. 139 Sb.

, o přechodné úpravě právních poměrů Národní banky Československé, zůstává nezměněna

a vykonává činnost bankovní rady až do jejího jmenování podle tohoto zákona.

§ 40

(1)

Za akcie dosavadního cedulového ústavu poskytne stát na vrub banky jejich vlastníkům

náhradu ve výši jmenovité hodnoty akcie. Jakým způsobem se náhrada provede, stanoví

na návrh ministra financí vláda.

(2)

Ustanovení § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o

znárodnění akciových bank, platí obdobně i tu.

(3)

Hodnota akcií, za které se neposkytne náhrada, plyne do Likvidačního fondu měnového.

§ 41

Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb., o akciové bance cedulové, ve znění předpisů

jej měnících a doplňujících, na Slovensku vládní nařízení ze dne 4. dubna 1939, č.

44 Sl. z., o Slovenské národní bance, a dekret presidenta republiky

č. 139/1945 Sb.

se zrušují.

§ 42

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení; provede jej ministr financí

v dohodě se zúčastněnými ministry.