ZÁKON 37/1989 Z. z. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

§ 1

(1)

Alkoholismus a jiné toxikomanie včetně kouření jsou negativní jevy způsobující značné

společenské škody, zejména poškozování zdraví občanů. Všechny orgány a organizace,

jakož i občané, kteří prodávají zboží nebo poskytují jiné služby,

1

)

jsou povinni chránit občany i společnost před škodlivými účinky alkoholismu a jiných

toxikomanií včetně kouření, odstraňovat jejich příčiny a následky a vytvářet tím příznivější

předpoklady pro další rozvoj socialistické společnosti.

(2)

Alkoholickými nápoji podle tohoto zákona jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné

nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu.

(3)

Jinými návykovými látkami než alkohol podle tohoto zákona jsou omamné látky,

2

)

psychotropní látky

3

)

a ostatní chemické látky, jejichž užívání může vyvolat závislost osob na nich, poškozuje

zdraví a vede k jiné toxikomanii než alkoholismu. Pokud není v tomto zákoně výslovně

stanoveno jinak, nepovažuje se pro účely tohoto zákona nikotin za jinou návykovou

látku.

(4)

Kouření je zvláštní druh toxikomanie, který škodlivě působí na zdraví kuřáků i nekuřáků

bezprostředně vystavených účinkům kouření.

(5)

Osobou závislou na alkoholu nebo na jiné návykové látce podle tohoto zákona je osoba,

která není schopna se natrvalo zdržet nadměrného nebo jinak škodlivého požívání alkoholických

nápojů nebo užívání jiných návykových látek a tím si způsobuje vážnou poruchu na zdraví

nebo vážně narušuje společenské vztahy.

§ 2

Způsob ochrany

Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření se uskutečňuje zejména

výchovou, omezujícími opatřeními, ošetřením v protialkoholní záchytné stanici, léčebně

preventivní péčí, sociální péčí, ukládáním pokut podle tohoto zákona a postihem podle

jiných právních předpisů.

§ 3

Výchova

Výchova k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření se uskutečňuje

zejména

a)

objasňováním škodlivosti nadměrného nebo jinak škodlivého požívání alkoholických

nápojů, užívání jiných návykových látek a kouření,

b)

vzděláváním a působením na děti a mládež ve školách a školských zařízeních zaměřeném

na škodlivost požívání alkoholických nápojů, užívání jiných návykových látek a kouření,

c)

vysvětlováním zásad zdravého způsobu života a vedením ke zdraví prospěšnému využívání

volného času dětí, mládeže a dospělých,

d)

propagací požívání nealkoholických nápojů.

§ 4

(1)

Zakazuje se

a)

prodávat nebo podávat alkoholické nápoje, anebo jinak umožňovat jejich požívání

1.

osobám mladším 18 let,

2.

ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociální péče,

3.

osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou,

4.

osobám řídícím motorová nebo silniční nemotorová vozidla a ostatním osobám uvedeným

v § 6 odst. 1 k bezprostřednímu požití,

5.

při sportovních podnicích,

6.

při kulturních podnicích a tanečních zábavách určených pro mládež,

7.

při veřejných shromážděních, kulturních podnicích a tanečních zábavách s výjimkou

piva a vína,

8.

v prostředcích určených výlučně pro vnitrostátní hromadnou dopravu osob a v prostorách

souvisejících s touto dopravou určených pro cestující, a to i v restauracích, bufetech

a v jídelních, lůžkových a lehátkových vozech s výjimkou piva nejvýše desetistupňového,

9.

v závodních jídelnách, kantýnách a bufetech a v ostatních prodejnách v prostorách

organizací s výjimkou nízkostupňového piva,

b)

vyrábět podomácku líh, destiláty a jiné návykové látky nebo upravovat jejich složky

k toxikomanickým účelům,

c)

prodávat jiné návykové látky a výrobky je obsahující mimo prodejny, které jsou k

tomu oprávněny, nebo jinak umožňovat jejich škodlivé užívání,

d)

vstupovat do prostorů a prostředků vnitrostátní hromadné dopravy osobám zjevně ovlivněným

alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, pokud ohrožují nebo mohou ohrozit

bezpečnost nebo plynulost dopravního provozu nebo veřejný pořádek nebo vzbuzují veřejné

pohoršení,

e)

prodávat tabákové výrobky osobám mladším 16 let,

f)

kouřit

1.

v prostředcích osobní železniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů a v prostředcích

ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách souvisejících

s touto dopravou určených pro cestující,

2.

při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života,

zdraví nebo majetku,

3.

na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách,

4.

v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci,

5.

ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených sportovních zařízeních

s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených,

6.

v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou vyhrazené

pro kuřáky; tam, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se kouřit

v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří,

g)

propagovat požívání alkoholických nápojů, užívání jiných návykových látek a kouření

v tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích.

(2)

Zákaz požívání alkoholických nápojů a zneužívání jiných omamných prostředků pracovníky

na pracovištích organizace a v pracovní době i mimo tato pracoviště stanoví zvláštní

předpis.

4

)

(3)

Národní výbory mohou ve svých územních obvodech omezit nebo zakázat

a)

v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání alkoholických

nápojů nebo tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin

nebo na jiných veřejně přístupných místech,

b)

vystavování alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků ve výkladních skříních,

c)

prodej jiných návykových látek nebo výrobků je obsahujících v prodejnách k tomu oprávněných

osobám mladším 18 let.

§ 5

(1)

Každý, kdo prodává nebo podává alkoholické nápoje, jiné návykové látky a výrobky

je obsahující nebo tabákové výrobky, na něž se vztahují zákazy obsažené v § 4 odst.

1 písm. a) č. 1, písm. e) a v § 4 odst. 3 písm. c), je povinen odepřít jejich podání

nebo prodej osobě, o níž lze mít pochybnost, že splňuje podmínku věku, pokud ji neprokáže

úředním dokladem.

(2)

Zákonní zástupci nezletilých a osoby, do jejichž péče byli nezletilí svěřeni, jsou

povinni dbát dodržování zákazů týkajících se nezletilých obsažených v § 4.

§ 6

(1)

Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví lidí nebo

poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky

při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, jestliže by ještě v průběhu

této činnosti mohla být pod jejich vlivem.

(2)

Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna podrobit se na výzvu vyšetření ke zjištění,

zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Vyšetření na alkohol se

provádí dechovou zkouškou, a je-li výsledek pozitivní, i lékařským vyšetřením zejména

odběrem a vyšetřením krve. Vyšetření na návykové látky se provádí lékařským vyšetřením

zejména odběrem a vyšetřením moče, popřípadě slin a krve.

(3)

Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna strpět,

aby jí lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev, pokud to není spojeno

s nebezpečím pro její zdraví.

(4)

Vyzvat k vyšetření jsou oprávněni v rámci své působnosti příslušníci Sboru národní

bezpečnosti, Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, Sboru ozbrojené

ochrany železnic, Sboru ozbrojené ochrany letišť, orgány federálního ministerstva

národní obrany a příslušné orgány státní správy nebo ošetřující lékař.

(5)

Vyšetření na výzvu podle odstavce 2 je povinna se podrobit i jiná osoba než uvedená

v odstavci 1, je-li dáno důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jinému újmu na

zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky.

(6)

Povinnost pracovníků podrobit se vyšetření, které provádí organizace, k níž je pracovník

v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, nebo příslušný orgán státní správy, aby zjistili,

zda pracovníci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků, stanoví

zvláštní předpisy.

5

)

§ 7

Úkoly organizací

(1)

Organizace jsou povinny

a)

přijímat opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření

a kontrolovat jejich plnění,

b)

zabývat se návrhy, připomínkami a doporučeními orgánů, které řídí ochranu před alkoholismem

a jinými toxikomaniemi včetně kouření,

c)

kontrolovat dodržování zákazů a omezení obsažených v § 4.

(2)

Nejde-li o lihoviny, destiláty, víno nebo pivo, jsou výrobní organizace povinny výrazně

vyznačovat na obalu svých výrobků, které jsou určeny k požívání a obsahují více než

0,75 objemového procenta alkoholu, údaje o množství alkoholu ve výrobku. Na obalech

tabákových výrobků jsou povinny upozornit na škodlivost kouření.

(3)

Organizace a občané, kteří prodávají zboží nebo poskytují jiné služby,

1

)

na něž se vztahují zákazy a omezení obsažené v § 4 odst. 1 písm. a) č. 1 až 6, písm.

e) a f) a v odstavci 3 písm. a) a c), jsou povinni upozornit na ně veřejnost výrazným

označením.

§ 8

Ošetření v protialkoholní záchytné stanici

(1)

Osoba, která se požitím alkoholického nápoje uvedla do stavu vzbuzujícího veřejné

pohoršení nebo do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe, svou rodinu nebo jiné

osoby, veřejný pořádek nebo majetek, je povinna podrobit se lékařskému vyšetření a

podle jeho závěru i ošetření v protialkoholní záchytné stanici na dobu nezbytnou k

vymizení alkoholického opojení. Tato osoba je též povinna podrobit se podle závěru

lékařského vyšetření odběru krve (§ 6 odst. 3), zúčastnit se výchovy k ochraně před

alkoholismem a uhradit náklady na dopravu, vyšetření a ošetření v protialkoholní záchytné

stanici.

(2)

Vyzvat k lékařskému vyšetření podle odstavce 1 jsou oprávněni příslušníci sborů a

orgány uvedené v § 6 odst. 4, jakož i ošetřující lékař.

(3)

Protialkoholní záchytná stanice je zařízením národního výboru na úseku zdravotnictví,

které podle potřeby zřizuje a spravuje krajský, okresní nebo městský národní výbor.

(4)

Ošetření osoby uvedené v odstavci 1 je protialkoholní záchytná stanice povinna oznámit

příslušnému zdravotnickému zařízení, a jde-li o osobu mladší 18 let, též jejímu zákonnému

zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu.

(5)

Dopravu osob uvedených v odstavci 1 do protialkoholní záchytné stanice zabezpečují

národní výbory zejména svými zdravotnickými zařízeními, když je to ze zdravotního

hlediska potřebné, a v ostatních případech prostřednictvím útvarů Sboru národní bezpečnosti,

které v případě potřeby spolupůsobí při zabezpečování ošetření těchto osob.

6

)

(6)

Podrobnosti o zřizování, správě a činnosti protialkoholních záchytných stanic, o

způsobu vyšetření a ošetření v nich, o způsobu dopravy podle odstavce 5, o úhradě

nákladů podle odstavce 1 a o oznamovací povinnosti podle odstavce 4 stanoví ministerstvo

zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky vyhláškou.

§ 9

Léčebně preventivní péče

(1)

Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, včetně osob závislých na

nikotinu, se poskytuje léčebně preventivní péče ve zdravotnických zařízeních, jestliže

to vyžaduje jejich zdravotní stav.

(2)

Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, které se léčebně preventivní

péči dobrovolně nepodrobí nebo ji odmítají anebo poskytovanou péči ztěžují, se uloží

povinnost podrobit se ambulantní péči; jestliže by tato péče nebyla účelná nebo se

ukázala neúčinnou anebo jestliže se tyto osoby odmítají dobrovolně podrobit ústavní

péči, uloží se jim povinnost podrobit se ústavní péči. Povinnost podrobit se ústavní

péči opakovaně lze uložit jen tehdy, nejde-li o stav trvalý, léčením neovlivnitelný.

(3)

O povinnosti podrobit se ambulantní péči rozhoduje ústav národního zdraví, do něhož

je zdravotnické zařízení poskytující tuto péči začleněno.

(4)

O povinnosti podrobit se ústavní péči, o jejím ukončení, popřípadě o následné ambulantní

péči rozhoduje okresní národní výbor; rozhodnutí o povinnosti podrobit se ústavní

péči přezkoumá soud na návrh osoby, jíž se rozhodnutí týká, jejího opatrovníka nebo

osoby jí blízké.

7

)

(5)

Zdravotnické zařízení, které je podle rozhodnutí okresního národního výboru příslušné

poskytnout určité osobě ústavní péči, je povinno tomuto národnímu výboru oznámit,

že tato osoba se ústavní péči nepodrobuje nebo ji maří, nebo že léčení bylo bezúspěšné.

Rovněž je mu povinno oznámit skončení této péče.

(6)

Zdravotnické zařízení zapisuje osoby závislé na alkoholu nebo na jiné návykové látce

do své evidence; o zápisu vyrozumí osobu, jíž se zápis týká.

(7)

Má-li osoba zapsaná do evidence za to, že zápis je nesprávný, může podat návrh na

přezkoumání takového opatření podle zvláštních předpisů;

8

)

rozhodnutí národního výboru podle těchto předpisů

9

)

přezkoumá soud na návrh osoby, jíž se zápis týká, jejího opatrovníka nebo osoby jí

blízké.

7

)

(8)

Způsob poskytování ambulantní a ústavní péče podle odstavců 1 až 5 a způsob vedení

evidence osob, jimž se tato péče poskytuje, upraví ministerstvo zdravotnictví a sociálních

věcí České socialistické republiky vyhláškou.

§ 10

Sociální péče

Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, jejichž léčení ve zdravotnickém

zařízení bylo ukončeno a jsou společensky nepřizpůsobené, nebo jejichž stav vyžaduje

sociální péči, se poskytuje sociální péče podle zvláštních předpisů.

10

)

§ 11

Výplata mzdy nebo odměny za práci jiné osobě

(1)

Jestliže osoba závislá na alkoholu nebo na jiné návykové látce nezabezpečuje řádně

výživu dětí nebo jiných osob, k nimž má vyživovací povinnost, rozhodne místní národní

výbor, komu se má vyplácet mzda nebo jiná odměna za práci nebo její část; místní národní

výbor rozhoduje též o změně nebo zrušení takového opatření. Při výplatě dávek nemocenského

pojištění a důchodového zabezpečení se postupuje podle zvláštních předpisů.

11

)

(2)

Příjemce mzdy nebo jiné odměny za práci anebo její části, dávky nemocenského pojištění

nebo důchodového zabezpečení určený podle odstavce 1 je povinen použít je pouze k

úhradě životních potřeb osoby závislé na alkoholu nebo na jiné návykové látce, dětí

a jiných osob, k nimž má osoba závislá na alkoholu nebo na jiné návykové látce vyživovací

povinnost; jejich použití kontroluje místní národní výbor, který rozhodl podle odstavce

1.

§ 12

Ukládání pokut

(1)

Organizaci, která porušila zákaz, omezení nebo povinnost uvedené v § 4 odst. 1 písm.

a), c), e), f) a g), v § 4 odst. 3 a v § 7 odst. 1 písm. c), odst. 2, 3, uloží okresní

národní výbor pokutu až do výše 50 000 Kčs.

(2)

Občanům prodávajícím zboží nebo poskytujícím jiné služby,

1

)

kteří porušili zákaz, omezení nebo povinnost uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), c),

e) a f) č. 6, v § 4 odst. 3 a v § 7 odst. 3, uloží místní národní výbor pokutu až

do výše 5 000 Kčs.

(3)

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zákaz, omezení nebo povinnost byly

porušeny.

(4)

Uložením pokuty podle odstavců 1 a 2 zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě

jejích pracovníků, a občanů prodávajících zboží nebo poskytujících jiné služby

1

)

vyplývající ze zvláštních předpisů.

(5)

Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.

§ 13

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky

(1)

Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření řídí a koordinuje

ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky. Přitom

zejména

a)

sleduje, jak orgány a organizace plní úkoly vyplývající pro ně z ustanovení tohoto

zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných obecně závazných právních předpisů

týkajících se ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření, jakož

i z opatření vlády České socialistické republiky na tomto úseku, a podává jí o tom

zprávy,

b)

podává vládě České socialistické republiky iniciativní návrhy na koncepci rozvíjení,

provádění a kontroly ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření

a vyjadřuje se k návrhům na opatření týkající se těchto otázek.

(2)

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky zřizuje

jako svůj iniciativní a poradní orgán ve věcech ochrany před alkoholismem a jinými

toxikomaniemi včetně kouření Sbor pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Jeho hlavním posláním je sledovat a hodnotit ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

včetně kouření a podávat náměty na zvýšení její účinnosti.

§ 14

Ústřední orgány státní správy

Ústřední orgány státní správy při plnění svých úkolů na úseku ochrany před alkoholismem

a jinými toxikomaniemi včetně kouření zejména

a)

kontrolují, jak orgány a organizace, které patří do jejich působnosti, plní povinnosti

vyplývající pro ně z tohoto zákona a z předpisů vydaných k jeho provedení, a vyvozují

z jejich neplnění důsledky,

b)

upravují odměňování pracovníků organizací tak, aby hmotná zainteresovanost nepodporovala

prodej alkoholických nápojů a tabákových výrobků.

§ 15

Národní výbory

(1)

Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření řídí ve svých územních

obvodech národní výbory. Přitom plní zejména tyto úkoly

a)

zabezpečují všestrannou informovanost veřejnosti o ochraně před alkoholismem a jinými

toxikomaniemi včetně kouření a účinnou propagaci této ochrany a organizují širokou

účast občanů na jejím uskutečňování,

b)

vytvářejí podmínky pro rozvíjení výchovy občanů ke střídmosti a zdrženlivosti při

požívání alkoholických nápojů, proti zneužívání jiných návykových látek a proti kouření,

c)

sledují a vyhodnocují odstraňování příčin jevů, které ohrožují cíle vyplývající z

ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření,

d)

činí opatření, aby alkoholismus a jiné toxikomanie nenarušovaly rodinné vztahy nebo

zdravý vývoj mládeže,

e)

zřizují protialkoholní záchytné stanice a zařízení určená k poskytování léčebně preventivní

péče a sociální péče osobám závislým na alkoholu nebo jiných návykových látkách, zabezpečují

a sledují jejich provoz a činí další opatření potřebná k poskytování takové péče.

f)

hodnotí účinnost ukládání pokut podle tohoto zákona a činí opatření k důslednému

uplatňování postihu podle jiných obecně závazných právních předpisů,

g)

sledují a kontrolují dodržování ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho

provedení a dalších předpisů týkajících se ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

včetně kouření a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2)

Národní výbory mohou zřizovat při zdravotnických zařízeních, která spravují, protikuřácké

poradny. Podrobnosti o zřizování, správě a činnosti protikuřáckých poraden stanoví

ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky vyhláškou.

(3)

Ke koordinaci a zabezpečování svých úkolů v ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

včetně kouření mohou národní výbory zřizovat jako své aktivy

12

)

sbory pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

§ 16

Obecné předpisy o správním řízení

13

) se nevztahují na řízení podle tohoto zákona s výjimkou § 9 odst. 2, 4, 6 a 7, §

11 odst. 1 a § 12 odst. 1, 2, pokud tento zákon nestanoví odchylky.

§ 17

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1.

§ 1 až 15 a § 17 a 18 zákona č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu,

2.

§ 10 odst. 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona ČNR č. 60/1988

Sb.

§ 18

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.