VYHLÁŠKA 37/1986 Z. z. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně

§ 1

(1)

K plnění povinností na úseku požární ochrany se ustanovuje

a)

technik požární ochrany ústředního orgánu (dále jen „hlavní technik požární ochrany“),

b)

technik požární ochrany nadřízeného orgánu (dále jen „vedoucí technik požární ochrany“),

c)

technik požární ochrany organizace.

(2)

Národní výbory, které přímo řídí nebo spravují organizace, ustanovují k plnění úkolů

na úseku požární ochrany vedoucí techniky požární ochrany. Vedoucí technici požární

ochrany krajského národního výboru plní též úkoly, které krajskému národnímu výboru

vyplývají z § 3 zákona.

§ 2

(1)

Dvě nebo více funkcí techniků požární ochrany zřizují

a)

organizace, v nichž převažují pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo organizace,

kterým bylo určeno zřídit závodní požární útvar,

b)

organizace, v nichž je zřízeno více organizačních jednotek, (závody, provozovny apod.)

a rozsah povinností na úseku požární ochrany nelze zabezpečovat a plnit zřízením jedné

funkce technika požární ochrany,

c)

organizace s důležitým hospodářským, kulturním nebo jiným významem.

(2)

V případech uvedených v odstavci 1 nelze spojovat funkci technika požární ochrany

s jinou funkcí.

(3)

Jestliže velikost nebo charakter organizace nevyžaduje zřízení dvou nebo více funkcí

techniků požární ochrany a jinak jsou v organizaci splněny podmínky uvedené v odstavci

1 písm. a) nebo písm. c), zřizuje tato organizace funkci technika požární ochrany,

kterou nelze spojovat s jinou funkcí.

(4)

V organizacích uvedených v odstavci 1 písm. b), v nichž jsou zřízeny dvě nebo více

funkcí techniků požární ochrany, lze některé funkce spojovat s jinou funkcí, pokud

s ohledem k charakteru nebo velikosti organizačních jednotek lze tak zabezpečit plnění

povinností na úseku požární ochrany.

§ 3

Vyžaduje-li to rozsah plnění povinností na úseku požární ochrany, zřizuje ústřední

orgán zpravidla dvě nebo více funkcí hlavního technika požární ochrany; obdobně postupuje

pří zřizování dvou nebo více funkcí vedoucího technika požární ochrany nadřízený orgán.

§ 4

Technik požární ochrany je podřízen přímo vedoucímu organizace v případech, ve kterých

nelze funkci technika požární ochrany spojovat s jinou funkcí, pokud se výjimečně

ústřední orgán nedohodne s ministerstvem „vnitra České socialistické republiky (dále

jen “ministerstvo vnitra„) jinak.

§ 5

(1)

Ustanovení technika požární ochrany se výjimečné nevyžaduje v organizacích, které

sídlí ve společném objektu s organizací, která má ustanoveného technika požární ochrany,

pokud s ní uzavřely dohodu o zabezpečení požární ochrany; tuto dohodu lze uzavřít

jen se souhlasem orgánu vykonávajícího štátní požární dozor.

(2)

Uzavřením dohody podle odstavce 1 nejsou dotčeny ostatní povinnosti organizací na

úseku požární ochrany.

§ 6

Hlavní technik požární ochrany

a)

řídí po odborné stránce zabezpečování požární ochrany,

b)

kontroluje nejméně jednou za dva roky dodržování předpisů o požární ochraně v podřízených

orgánech a v přímo řízených organizacích a vyžaduje od vedoucího orgánu nebo vedoucího

organizace provedení opatření k odstranění zjištěných nedostatku; při provádění kontroly

v podřízených orgánech může provést kontrolu v kterékoliv organizaci v působností

tohoto orgánu,

c)

uplatňuje v plánu a rozpočtu požadavky na kádrové a materiálně technické vybavení

požární ochrany,

d)

podílí se na školení a odborné přípravě pracovníků o požární ochraně,

e)

vede příslušnou dokumentaci požární ochrany,

f)

zpracovává zprávy, rozbory a informace o stavu požární ochrany, jakož i o příčinách

vzniklých požárů a navrhuje příslušná opatření; souhrnné zprávy o stavu požární ochrany

předkládá vedoucímu ústředního orgánu nejméne jednou za rok a zúčastňuje se projednávání

techto zpráv,

g)

plní další úkoly, které mu vyplývají z předpisů o požární ochraně.

§ 7

Vedoucí technik požární ochrany plní ve vztahu k organizacím řízeným nebo spravovaným

nadřízeným orgánem úkoly uvedené v § 6.

§ 8

(1)

Technik požární ochrany organizace

a)

organizuje a kontroluje plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,

b)

řídí po odborné stránce činnost pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární

ochrany,

c)

uplatňuje v plánu a rozpočtu požadavky a kádrové a materiálně technické vybavení

požární ochrany,

d)

podílí se na školení a odborné připravě pracovníků o požární ochraně,

e)

posuzuje, případně zabezpečuje posuzování požárního nebezpečí v objektech organizace

a v technologických procesech,

f)

vede příslušnou dokumentaci požární ochrany,

g)

zpracovává zprávy, rozbory a informace o stavu požární ochrany, jakož i o příčinách

vzniklých požárů a navrhuje příslušná opatření; souhrnné zprávy o stavu požární ochrany

předkládá vedoucímu organizace nejméně jednou za rok a zúčastňuje se projednávání

těchto zpráv,

h)

plní další úkoly, které mu vyplývají z předpisů o požární ochraně.

(2)

Jestliže nebyly prováděním preventivních požárních prohlídek v organizaci pověřeni

jiní pracovníci (§ 12), provádí tyto prohlídky technik požární ochrany.

§ 9

(1)

Specialista požární ochrany v organizacích oprávněných k projektové činnosti

a)

koordinuje, kontroluje a zpracovává řešení požární ochrany v dokumentaci staveb,

1

)

b)

zabezpečuje v součinnosti s investorem u příslušného orgánu vykonávajícího státní

požární dozor projednání všech změn týkajících se řešení požární ochrany v dokumentaci

staveb.

(2)

Specialista požární ochrany spolupracuje s technikem požární ochrany investora zejména

při vyžadování podkladů o zabezpečení požární ochrany v organizaci.

§ 10

Specialista požární ochrany v organizacích provádějících výzkum a vývoj a v organizacích

pověřených výkonem funkce státní zkušebny

2

)

a)

podílí se na řešení požární bezpečnosti nových výrobků a technologií včetně zpracovávání

zkušebních metodik,

b)

sleduje, zda jsou u vyráběných výrobku určeny, požárně technické charakteristiky

a další údaje z hlediska požární bezpečnosti a pokyny pro jejich bezpečné používání,

c)

sleduje, zda jsou součástí dovážených technologií, zařízení a materiálů požárně technická

zabezpečení a zda podmínky pro jejich bezpečné používání určené výrobcem jsou v souladu

s příslušnými předpisy.

§ 11

Ustanovení tohoto oddílu o technicích požární ochrany se vztahují i na pracovníky

zařazené ve funkcích zřízených podle § 8 zákona.

§ 12

Preventista požární ochrany

(1)

Preventista požární ochrany

a)

provádí preventivní požární prohlídky v preventivním úseku určeném vedoucím organizace,

b)

zapisuje údaje o provedení preventivní požární prohlídky do požární knihy (požární

knihy preventivního úseku),

c)

vyjadřuje se k opatřením, která se týkají zabezpečování požární ochrany v preventivním

úseku.

(2)

Preventista požární ochrany provádí preventivní požární prohlídky

a)

jednou za měsíc, jestliže vedoucí organizace se zřetelem k požárnímu nebezpečí preventivního

úseku neurčí lhůtu kratší,

b)

nejméně jednou za šest měsíců ve zvláštních objektech organizací uvedených v předpise

vydaném ústředním orgánem podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona,

c)

nejméně jednou za rok v bytových domech.

(3)

Preventista požární ochrany plní úkoly uvedené v odstavci 1 vedle svého pracovního

zařazení a za podmínek určených vedoucím organizace. Úkoly podle odstavce 1 nelze

pověřovat pracovníky závodního požárního útvaru.

§ 13

Požární hlídka pracoviště

(1)

Požární hlídka pracoviště

a)

dohlíží na dodržování předpisů o požární ochraně na pracovišti se zvýšeným požárním

nebezpečím,

b)

provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob,

přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(2)

Pracoviště, na nichž se zřizují požární hlídky, počet členů a vedoucí těchto hlídek

určuje vedoucí organizace. Seznam členů požární hlídky pracoviště s určením jejich

úkolů musí být vyvěšen na pracovišti.

§ 14

Požární asistenční hlídka

(1)

Požární asistenční hlídka

a)

provádí preventivní požární dohled,

b)

provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob,

přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(2)

Požární asistenční hlídka se zřizuje

a)

při činnostech spojených se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,

b)

při organizování kulturních, sportovních a společenských akcí, kterých se zúčastňuje

větší počet osob,

c)

v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.

(3)

Členové požární asistenční hlídky jsou povinni zejména

a)

seznámit se s charakterem činnosti nebo s charakterem zabezpečované akce,

b)

seznámit se s objektem a souvisejícími požárně bezpečnostními opatřeními,

c)

kontrolovat dodržování příslušných předpisů upravujících požadavky požární bezpečnosti

objektu nebo prováděné činnosti.

(4)

Členové požární asistenční hlídky zřízené podle odstavce 2 písm. b) musí být označeni

červenou rukávovou páskou s nápisem “POŽÁRNÍ HLÍDKA„, která se nosí na levém záloktí.

(5)

Členové požární asistenční hlídky nesmějí být pověřováni jinými úkoly a aut sami

vykonávat činnosti, které nesouvisejí s plněním úkolů požární asistenční hlídky.

§ 15

(1)

Požární ochranu v mimopracovní době zabezpečují pracovníci určení vedoucím organizace,

zpravidla pracovníci provádějící ostrahu.

3

)

Jestliže není zabezpečena požární ochrana pracovníky provádějícími ostrahu, vedoucí

organizace je povinen zabezpečit požární ochranu v mimopracovní době jiným spolehlivým

způsobem s přihlédnutím k charakteru objektu a konkrétním podmínkám.

(2)

Pracovníci uvedení v odstavci 1 jsou povinni

a)

provádět pravidelně prohlídky v objektech organizace; první prohlídku provádějí bezprostředně

po odchodu pracovníků z pracoviště a další ve lhůtách určených vedoucím organizace,

b)

odstraňovat neodkladně zjištěné nedostatky, které mohou vést ke vzniku požáru nebo

k jeho rozšíření; nedostatky, které nemohou sami odstranit, oznamovat určenému pracovníkovi

organizace,

c)

uhasit vzniklý požár a není-li to možné, okamžitá vyhlásit požární poplach, přivolat

jednotku požární ochrany a provést opatření pro účinný a rychlý zásah jednotky požární

ochrany.

(3)

Vedoucí organizace upraví organizační a technické zabezpečení povinností uvedených

v odstavci 2 a určí, za jakých podmínek mohou pracovníci uvedení v odstavci 1 vstupovat

do uzavřených prostorů nebo tam, kde jsou prostory chráněny technickým zařízením.

§ 16

Pracovníci uvedení v § 15 odstavci 1 jsou povinni znát v potřebném rozsahu

a)

dokumentaci zdolávání požárů a pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím v organizaci,

b)

umístění a obsluhu prostředků určených k vyhlášení požárního poplachu a způsob vyhlášení,

požárního poplachu podle požárních poplachových směrnic organizace,

c)

rozmístění a obsluhu hasicích přístrojů, hasicích zařízení a jiných věcných prostředků

požární ochrany v organizaci a způsoby hašení,

d)

pokyny a opatření vedoucího organizace vydané pro mimopracovní dobu.

§ 17

Ustanovení § 15 a 16 se vztahují přiměřeně na zabezpečování požární ochrany v organizaci

v době sníženého provozu.

§ 18

(1)

Požárně technická komise se zřízuje v organizacích výrobního charakteru. V ostatních

organizacích se požárně technická komise zřizuje, jsou-li v nich pracoviště se zvýšeným

požárním nebezpečím nebo vyžaduje-li to hospodářský, kulturní, sociální nebo jiný

důležitý zájem.

(2)

Jestliže se organizace člení na nižší organizační jednotky, zejména závody, ve kterých

jsou pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím, zřizuje se požárně technická komise

i v těchto nižších organizačních jednotkách.

(3)

Požárně technická komise může být zřízena i v nadřízeném orgánu, jestliže to vyžaduje

plnění povinností na úseku požární ochrany, zejména řídí-li organizace, v nichž jsou

pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím.

(4)

Organizace, která je investorem, zřizuje požárně technickou komisi v době výstavby

na velkých stavbách. Tato komise plní zejména koordinační a kontrolní funkci.

(5)

Jestliže se zřídí požárně technické komise podle odstavců 3 a 4, vztahují se na ně

přiměřeně úkoly uvedené v § 20.

§ 19

(1)

Požárně technická komise se skládá z předsedy, kterým je zástupce vedoucího organizace,

zpravidla ten, do jehož působnosti patří řízení výroby, tajemníka, kterým je technik

požární ochrany, a z členů, jejichž činnost souvisí nebo ovlivňuje zabezpečování požární

ochrany (velitel jednotky požární ochrany, energetik, vodohospodář, stavební technik,

technolog výroby apod.). Složení požárně technické komise v nižších organizačních

jednotkách (§ 18 odst. 2) je obdobné.

(2)

Předsedou požárně technické komise zřízené na velkých stavbách je zástupce vedoucího

organizace, která je investorem. Tajemníkem požárně technické komise je technik požární

ochrany organizace, která je investorem. Členy jsou vedoucí pracovníci generálního

dodavatele stavby, generálního dodavatele technologie, případně jednotlivých subdodavatelů.

§ 20

(1)

Požárně technická komise

a)

projednává a vyhodnocuje návrhy opatření na úseku požární ochrany při výstavbě a

rekonstrukci objektů, při změně výroby nebo technologie a při činnostech nebo v době

zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

b)

projednává stav požární ochrany, výsledky kontrol, provádí rozbory příčin zjištěných

nedostatků, navrhuje opatření k jejich odstranění a sleduje jejích plnění,

c)

podílí se na posuzování požárního nebezpečí v objektech organizace a v technologických

procesech,

d)

uplatňuje v podnikových normách a technologických procesech požadavky na řešení požární

bezpečnosti,

e)

posuzuje návrhy plánů hlavních úkolů a kontrolní činnosti na úseku požární ochrany,

f)

projednává požadavky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany,

g)

posuzuje a prověřuje dokumentaci požární ochrany,

h)

projednává a vyhodnocuje výsledky školení pracovníků o požární ochraně a výsledky

odborné přípravy pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany,

i)

vyhodnocuje připravenost a akceschopnost závodních jednotek požární ochrany včetně

jejich materiálně technického vybavení,

j)

provádí rozbory příčin vzniku požárů a podle zjištěných poznatků navrhuje opatření

k jejích odstranění,

k)

plní další úkoly, které vyplývají z předpisu o požární ochraně.

(2)

Požárně technická komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou za půl roku.

K jednání požárně technické komise mohou být přizváni i další odborní pracovníci.

§ 21

Obsah odborné způsobilosti

(1)

Odbornou způsobilostí techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany se rozumí

souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností, které jsou nutné k řádnému

výkonu určené funkce.

(2)

Obsahem odborné způsobilosti je

a)

znalost předpisů o požární ochraně,

b)

základní znalost organizace, řízení a kontroly požární ochrany v příslušném odvětví

a v organizaci,

c)

znalost požárního nebezpečí v objektech organizace a v technologických procesech

a způsobu jejich posuzování,

d)

znalost funkcí a parametrů hasicích zařízení, požární techniky a jiných věcných prostředků

požární ochrany,

e)

znalost stanovení sil a prostředků ke zdolávání požárů,

f)

znalost dalších specifických podmínek požární ochrany v příslušném odvětví.

§ 22

Ověřování a osvědčování odborné způsobilosti

(1)

Odborná způsobilost se ověřuje zkouškami a prokazuje se osvědčením.

(2)

Ověřování odborné způsobilosti provádí

a)

ministerstvo vnitra, pokud jde o ověřování odborné způsobilosti pracovníků, kteří

vykonávají funkci hlavního technika požární ochrany,

b)

ústřední orgán, pokud jde o ověřování odborné způsobilosti pracovníků, kteří vykonávají

funkci vedoucího technika požární ochrany,

c)

nadřízený orgán, pokud jde o ověřování odborné způsobilosti pracovníků, kteří vykonávají

funkci technika požární ochrany organizace nebo specialisty požární ochrany.

(3)

Ověřování odborné způsobilosti podle odstavce 2 se provádí před komisí, kterou zřídí

orgán provádějící ověřování. Členem komise ústředního orgánu nebo nadřízeného orgánu

je zpravidla zástupce orgánu vykonávajícího státní požární dozor a členem komise nadřízeného

orgánu též zástupce ústředního orgánu; o termínu ověřování odborné způsobilosti musí

být tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(4)

O zkoušce a jejím výsledku se vyhotoví protokol. Osvědčení o odborné způsobilosti

vydává orgán, který provedl ověřování odborné způsobilosti.

(5)

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany, kteří neuspěli při ověřování

odborné způsobilosti, jsou povinni podrobit se nejpozději do šesti měsíců opakovanému

ověření odborné způsobilosti.

(6)

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany se podrobují dalšímu pravidelnému

ověřování odborné způsobilosti v termínech, které určí příslušný ústřední orgán v

dohodě s ministerstvem vnitra, nejméně však jednou za 5 let.

(7)

Ověřování odborné způsobilosti podle odstavců 1 až 6 se nepodrobují technici požární

ochrany a specialisté požární ochrany, kteří jsou absolventy středních škol požární

ochrany nebo vysokých škol ve studijním oboru, požární ochrana. Osvědčení o odborné

způsobilosti vydává orgán, který by byl jinak příslušný k ověřování odborné způsobilosti.

§ 23

Prokazování odborné způsobilosti

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany jsou povinni prokázat odbornou

způsobilost při ustanovení do funkce, výjimečně nejpozději do šesti měsíců od ustanovení

do funkce, jestliže se v tomto období připravují na ověření odborné způsobilosti.

§ 24

Odnímání osvědčení o odborné způsobilosti

(1)

Zjistí-li se, zejména při výkonu státního požárního dozoru, že ten, komu bylo vydáno

osvědčení o odborné způsobilosti vykazuje při výkonu své funkce závažné nedostatky,

může orgán, který provedl ověření odborné způsobilosti, nebo příslušný orgán vykonávající

statní požární dozor, toto osvědčení odejmout.

(2)

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany, kterým bylo odňato osvědčení

o odborné způsobilosti jsou povinni se podrobit novému ověření odborné způsobilosti

nejpozději do šesti měsíců ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti.

§ 25

Ustanovení tohoto oddílu se vztahuji i na pracovníky zařazené ve funkcích zřízených

podle § 8 zákona.

§ 26

(1)

Organizace jsou povinny se zřetelem na požární nebezpečí jednotlivých objektů, prostorů

a technologií obstarávat, instalovat a udržovat v řádném stavu požární signalizaci,

hasicí zařízení, hasicí přístroje a jiné věcné prostředky požární ochrany.

(2)

Organizace mohou používat jen požární signalizaci, hasicí zařízení a hasící přístroje,

jejíchž typy byly schváleny státními zkušebnami nebo posouzeny ministerstvem vnitra,

případně jiné věcné prostředky požární ochrany, které si ministerstvo vnitra vyhradilo

a posoudilo.

4

)

§ 27

Elektrická požární signalizace, stabilní a polostabilní hasicí zařízení

(1)

Projektovat elektrickou požární signalizaci

5

)

a stabilní a polostabilní hasicí zařízení mohou jen organizace, které mají k této

činnosti opravnení. Toto oprávnění vydává, mění nebo zrušuje příslušný ústřední orgán

ve spolupráci s ministerstvem vnitra.

(2)

Organizace si může dát instalovat a opravovat elektrickou požární, signalizaci, stabilní

a polostabilní hasiči zařízení jen výrobci těchto věcných prostředků požární ochrany

nebo servisní organizací, která byla touto činností pověřena.

(3)

Organizace odpovídá za zabezpečení pravidelné kontroly elektrické požární signalizace,

stabilních a polostabilních hasicích zařízení. Vedoucí organizace určí pracovníka

odpovědného za provoz a zabezpečování kontroly a údržby těchto zařízení. Tento pracovník

musí být prokazatelně proškolen a mít k této činnosti příslušné oprávnění.

(4)

Elektrická požární signalizace, stabilní a polostabilní hasicí zařízení se kontrolují

nejméně jednou za rok.

(5)

Častěji se kontroluje elektrická požární signalizace, stabilní a polostabilní hasicí

zařízení, které jsou ve zvýšené míře vystaveny chemickým, atmosférickým nebo jiným

nepříznivým vlivům, nebo určí-li to výrobce.

§ 28

Hasicí přístroje

(1)

Organizace jsou povinny dbát na vhodné umístění hasících přístrojů tak, aby k ním

byl volný přístup a chránit je před poškozením a zneužitím.

(2)

Organizace odpovídají za zabezpečení pravidelné kontroly hasicích přístrojů. Hasicí

přístroje se kontrolují nejméně jednou za rok. Častěji se kontrolují hasící přístroje,

které jsou ve zvýšené míře vystaveny chemickým, atmosférickým něho jiným nepříznivým

vlivům. Hasicí přístroje, u kterých byla zjištěna závada znemožňující jejich řádné

použití, je organizace povinna vyměnit.

(3)

Opravy, plnění a kontrolu hasicích přístrojů může provádět jen výrobce nebo servisní

organizace, která byla touto činností pověřena.

(4)

Opravy, plnění a kontrolu hasicích přístrojů mohou též provádět pro vlastní potřebu

organizace její pracovníci, pokud jim k této činnosti udělil písemné oprávnění výrobce;

toto písemné oprávnění jim může též udělit zvlášť zmocněná servisní organizace.

(5)

Školení pracovníků plnících úkoly uvedené v odstavcích 3 a 4 zajišťuje výrobce nebo

servisní organizace, která byla k provádění tohoto školení zvlášť zmocněna. Organizace

jsou povinny vyslat tyto pracovníky na školení nejméně jednou za dva roky.

§ 29

Ohlašovny požárů

(1)

Organizace zřizuje potřebný počet ohlašoven požárů, jejichž úkolem je přijímat hlášení

o vzniku požárů v organizaci, vyhlásit požární poplach a plnit další úkoly podle příslušné

dokumentace požární ochrany.

(2)

Jestliže má v jednom objektu sídlo více organizací, mohou se dohodnout o zřízení

jedné nebo více společných ohlašoven požárů; dohoda musí mít písemnou formu.

(3)

Ohlášovna požárů musí být viditelně označena a vybavena vhodnými spojovacími prostředky

tak, aby vždy mohla přijímat hlášení o vzniku požáru.

§ 30

Druhy dokumentace požární ochrany ústředních orgánů

(1)

Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu tvoří

a)

předpis pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany v jím řízeném odvětví,

b)

hlavní zaměření, plán hlavních úkolů a plán kontrolní činnosti na úseku požární ochrany

a doklady o jejich plnění,

c)

zprávy o stavu požární ochrany v jím řízeném odvětví,

d)

dokumentace o školení a odborné přípravě pracovníků o požární ochraně a dokumentace

o ověřování odborné způsobilosti prováděných v jeho působnosti,

e)

přehled o zřízených jednotkách požární ochrany, jejich početním stavu a základním

vybavení,

f)

údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, zprávy o výsledcích prováděných rozborů

a o provedených opatřeních na úseku požární ochrany.

(2)

Předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) obsahuje zejména

a)

organizační uspořádání požární ochrany v řízeném odvětví,

b)

zásady pro zřizování dvou nebo více funkcí techniků požární ochrany, případně jiných

funkcí nebo organizačních, útvarů podle § 8 zákona včetně úpravy podřízenosti pracovníků

na úseku požární ochrany,

c)

zásady pro zřizování organizačních útvarů požární ochrany na ústředním orgánu, nadřízených

orgánech a v organizacích v případech, jestliže jsou zřízeny dvě nebo více funkcí

techniků požární ochrany nebo je v organizaci zřízen závodní požární útvar,

d)

zásady pro spojování funkcí techniků požární ochrany s jinými funkcemi,

e)

vymezení pojmu organizace a nadřízený orgán pro účely požární ochrany v řízeném odvětví,

f)

povinnosti vedoucích orgánů, vedoucích organizací a ostatních vedoucích pracovníků

na úseku požární ochrany,

g)

povinnosti pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany a povinnosti

ostatních pracovníků na useku požární ochrany,

h)

způsob zabezpečení požární ochrany při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí

vzniku požáru charakteristický pro dané odvětví,

i)

způsob a lhůty provádění kontrol na úseku požární ochrany a preventivních požárních

prohlídek,

j)

zvláštní úkoly jednotek požární ochrany,

k)

způsob hlášení požárů,

l)

vzory základní dokumentace požární ochrany organizace.

(3)

Předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) schvaluje vedoucí ústředního orgánu.

§ 31

Druhy dokumentace požární ochrany nadřízených orgánů

Dokumentaci požární ochrany nadřízeného orgánu v rozsahu jeho působnosti tvoří obdobná

dokumentace uvedená v § 30 odst. 1 písm. b) až písm. f),

§ 32

Druhy dokumentace požární ochrany organizace

(1)

Základní dokumentaci požární ochrany organizace tvoří

a)

požární řád pracoviště,

b)

požární poplachové směrnice,

e)

požární evakuační plán,

d)

dokumentace zdolávání požárů,

e)

požární kniha,

f)

dokumentace o činnosti jednotky požární ochrany,

g)

přehled pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím a přehled preventivních úseků.

(2)

Další dokumentaci požární ochrany organizace tvoří

a)

dokumentace o školení pracovníků o požární ochraně e dokumentace o odborné přípravě

pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany,

b)

plán hlavních úkolů a plán kontrolní činnosti na úseku požární ochrany a doklady

o jejich plnění,

c)

přehled o hasicích přístrojích, doklady o jejich kontrole a doklady o kontrole a

revizi hasicích zařízení,

d)

zápisy o kontrolách prováděných orgány vykonávajícími státní požární dozor nebo nadřízenými

orgány,

e)

doklady o činnosti požárně technické komise,

f)

příkazy, zákazy a pokyny vydané ústředním orgánem, nadřízeným orgánem nebo vedoucím

organizace k zabezpečení úkolů na úseku požární ochrany,

g)

směrnice pro činnost požárních asistenčních hlídek,

h)

údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, zprávy o výsledcích prováděných rozborů

a o provedených opatřeních na úseku požární ochrany,

i)

dokumentace týkající se posuzování požárního nebezpečí v objektech a v technologických

procesech,

j)

řád ohlašovány požárů,

k)

seznam udělených výjimek,

l)

další doklady požadované předpisy o požární ochraně.

§ 33

Požární řád pracoviště

(1)

Požární řád pracoviště upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na

pracovištích se zvýšeným požárním nebezpečím. Tato pracoviště určuje organizace.

(2)

Požární řád pracoviště obsahuje

a)

stručný popis technologického postupu a charakteristiky požárního nebezpečí pracoviště,

b)

požárně technické charakteristiky zpracovávaných surovin a materiálů a jejich nejvýše

přípustné množství na pracovišti,

c)

požadavky na zabezpečení požární ochrany pracoviště,

d)

uvedení míst se zvýšeným nebezpečím možnosti vzniku požáru nebo výbuchu a opatření

k zamezení vzniku a šíření požáru,

e)

zvláštní povinnosti pracovníku,

f)

jméno a příjmení vedoucího pracovníka odpovědného za požární ochranu na pracovišti.

6

)

(3)

Požární řád pracoviště zpracovává jeho vedoucí. Přílohou požárního řádu je seznam

členů požární hlídky pracoviště s uvedením jejich úkolů.

(4)

Požární řád pracoviště musí být umístěn na pracovišti tak, aby byl dobře viditelný

a trvale přístupný všem pracovníkům.

(5)

Pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím musí být označena příslušnými tabulkami.

7

)

(6)

Nadřízené orgány vydávají vzorové požární řády pracovišť pro stejné druhy pracovišť

se zvýšeným požárním nebezpečím.

§ 34

Požární poplachové směrnice

(1)

Požární poplachové směrnice vymezují povinnosti pracovníků v případě vzniku požáru.

(2)

Požární poplachové směrnice obsahují

a)

povinnosti pracovníka, který zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,

b)

způsob vyhlášení požárního poplachu pro pracovníky a závodní jednotku požární ochrany

organizace,

c)

povinnosti pracovníků při vyhlášení požárního poplachu, zejména v kterých případech

mají zůstat na svých pracovištích a v kterých případech je mají opustit, případně

jakým způsobem mají přispět ke zdolávání požáru,

d)

místo a telefonní číslo ohlašovny požárů a jednotky požární ochrany,

e)

místo a telefonní číslo pohotovostní služby elektrárny, plynárny, vodárny a zdravotnického

zařízení,

f)

místo a telefonní číslo nejbližšího útvaru Sboru národní bezpečnosti a správy Sboru

požární ochrany okresního národního výboru.

(3)

Požární poplachové směrnice musí být umístěny, na pracovištích tak, aby byly dobře

viditelné a trvale přístupné všem pracovníkům.

(4)

Požární poplachové směrnice zpracovává technik požární ochrany organizace; je-li

v organizaci zřízena závodní jednotka požární ochrany, spolupracuje s velitelem této

jednotky,

(5)

Účinnost opatření upravených v požárních poplachových směrnicích se prověřuje formou

cvičného požárního poplachu. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro celou organizaci

nebo pro všechny její jednotlivé části nejméně jednou za rok. Vyhlášení cvičného požárního

poplachu se předem oznámí příslušnému orgánu vykonávajícímu státní požární dozor a

příslušnému útvaru Sboru požární ochrany.

§ 35

Požární evakuační plán

(1)

Požární evakuační plán upravuje organizaci evakuace osob, zvířat a materiálů z objektů

zasažených nebo ohrožených požárem.

(2)

Požární evakuační plán obsahuje

a)

určení pracovníka, který bude řídit evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

b)

určení pracovníků a prostředků, jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

c)

určení způsobu a cest pro evakuaci,

d)

určení místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou soustřeďovat, a určení

odpovědného pracovníka, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

e)

zabezpečení poskytnutí první pomoci postiženým osobám,

f)

určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení pracovníka,

který bude tento materiál střežit.

(3)

Požární evakuační plán zpracovává organizace. Součástí požárního evakuačního plánu

je i grafické znázornění evakuačních cest v jednotlivých podlažích. Toto vyznačení

se umisťuje u vstupu do podlaží. Účinnost opatření upravených v požárním evakuačním

plánu se prověřuje formou cvičného požárního poplachu.

(4)

Požární evakuační plán je uložen u závodního požárního útvaru. Není-li tento v organizaci

zřízen, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě, které určí

vedoucí organizace.

(5)

Požární evakuační plán nemusí se souhlasem příslušného orgánu vykonávajícího státní

požární dozor vyhotovovat organizace, ve kterých jsou jednoduché poměry z hlediska

záchrany osob, zvířat a materiálů.

§ 36

Dokumentace zdolávání požárů

Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plány zdolávání požárů (dále jen “operativní

plán„) a operativní karty zdolávání požárů (dále jen “operativní karta„), které upravují

zásady rychlého a účinného zdolávání požárů v organizacích.

8

)

§ 37

(1)

Operativní plán obsahuje základní informace potřebné k rychlému a účinnému zdolávání

požáru. Operativní plán se zpracovává ve výrobních organizacích, v organizacích s

důležitým hospodářským, kulturním nebo jiným významem, jakož i v organizacích, ve

kterých jsou složité podmínky zdolávání požáru.

(2)

Operativní plán zpracovává organizace, kterou určí orgán vykonávající státní požární

dozor; v organizacích s větším počtem objektů, ve kterých jsou pracoviště se zvýšeným

požárním nebezpečím, může orgán vykonávající státní požární dozor rozhodnout, že operativní

plán se vypracuje i pro jednotlivé objekty.

§ 38

(1)

Operativní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje operativně

taktickou charakteristiku organizace, údaje o nejsložitější variantě požáru, údaje

o potřebných silách a prostředcích, doporučení pro velitele zásahu a členy štábu zdolávání

požáru. Grafická část operativního plánu obsahuje zejména plán objektu, situační schéma

okolních objektů, zdrojů vody a komunikací.

(2)

Operativně taktická charakteristika organizace obsahuje zejména

a)

údaje o organizaci, stručný popis technologických postupů a zdrojů vody,

b)

charakteristiky technických zařízení včetně hasicích zařízení;

c)

charakteristiky příjezdových komunikací a komunikací v organizaci.

(3)

Nejsložitější varianta požáru se určí na základě operativně taktické charakteristiky

organizace, předpokládaného místa vzniku požáru, výpočtu plochy a obvodu požáru.

(4)

V údajích o potřebných silách a prostředcích se uvádí zejména počet příslušníků jednotek

požární ochrany a osob potřebných ke zdolávání požáru, k záchraně osob, k evakuaci

zvířat a materiálů, množství a druh hasicí látky, počet a druhy požární techniky.

(5)

V doporučeních pro velitele zásahu se uvádí zejména způsob záchrany osob, evakuace

zvířat a materiálů, podmínky pro použití speciální techniky a nutnost použití ochranných

prostředků, upozornění na místa, kde jsou uloženy jedy, výbušniny a zdroje ionizujícího

záření.

§ 39

Operativní karta

(1)

Operativní karta je zjednodušenou formou dokumentace, která slouží k účinnému zdolávání

požáru a záchraně osob, zvířat a materiálů.

(2)

Operativní karty zpracovávají organizace pro objekty, pro které se nevyžaduje zpracování

operativních plánů. Objekty organizací, pro které se zpracovávají operativní karty,

určí orgán vykonávající státní požární dozor.

(3)

Operativní karta obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje zejména

charakter objektu, popis nejkratší cesty jednotky požární ochrany k objektu, konstrukční

zvláštnosti objektu, popis míst uzavření plynu, vypnutí elektrického vedení, zapojení

nouzového osvětlení, evakuačních cest, vnitřního rozvodu požární vody a jiné údaje

potřebné ke zdolávání požáru a záchraně osob a materiálu. Grafická část obsahuje zejména

schéma objektu, podle potřeby i schéma sousedních objektů, dále komunikací a zdrojů

vody.

§ 40

Uložení dokumentace zdolávání požárů

(1)

Dokumentace zdolávání požárů je uložena

a)

u útvaru Sboru požární ochrany,

b)

u závodního požárního útvaru.

(2)

Není-li v organizaci zřízen závodní požární útvar, dokumentace zdolávání požárů je

uložena na trvale dosažitelném míste, které určí vedoucí organizace.

(3)

Vedoucí organizace je povinen zabezpečit bez zbytečného odkladu úpravu dokumentace

zdolávání požárů, jestliže nastanou změny v údajích, které byly podkladem pro její

vypracování. Návrh takové změny se schvaluje obdobně jako dokumentace zdolávání požárů.

(4)

Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované skutečnosti, postupují útvary

Sboru požární ochrany a organizace při jejím zpracovávání a používání podle zvláštních

předpisů.

9

)

§ 41

Metodická pomoc

Nadřízené orgány a orgány vykonávající státní požární dozor poskytují organizacím

metodickou pomoc při vypracování dokumentace zdolávání požárů.

§ 42

Požární kniha

(1)

Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární

ochrany v organizaci, zejména o provedených preventivních požárních prohlídkách, zjištěných

nedostatcích a způsobu jejich odstranění, o uskutečnění cvičných požárních poplachů

a kontrole základní dokumentace požární ochrany. Požární knihu vede technik požární

ochrany, případně preventista požární ochrany.

(2)

V organizacích rozdělených na preventivní úseky se vedou požární knihy preventivních

úseků. V požární knize preventivního úseku se vyznačí, které objekty, preventivní

úsek zahrnuje. Záznamy o důležitých skutečnostech týkajících se celé organizace vede

technik požární ochrany v hlavní požární knize. Do hlavní požární knihy se zapisují

též zjištěné nedostatky uvedené v požárních knihách preventivních úseků, jejichž odstranění

přesahuje pravomoc vedoucích pracovníků kontrolovaných pracovišť.

(3)

Záznam o údajích uvedených v odstavci 1 obsahuje datum, označení objektu, zjištěné

skutečnosti, případně provedení akce, navrhovaná opatření, podpis vedoucího pracovníka

kontrolovaného pracoviště a osoby, která záznam provedla.

(4)

V organizacích, ve kterých se vede pro kontrolní účely inspekční kniha,

10

)

může plnit funkci požární knihy tato kniha.

(5)

Požární kniha (hlavní požární kniha) se předkládá vedoucímu organizace neodkladně,

jestliže k odstranění zjištěných nedostatků je třeba rozhodnutí vedoucího organizace.

Jinak se požární kniha (hlavní požární kniha) předkládá vedoucímu organizace, nejméně

jednou za tři měsíce; v bytových domech se předkládá nejméně jednou za rok.

§ 43

Dokumentace o činnosti jednotek požární ochrany organizace

(1)

Dokumentace o činností jednotek požární ochrany organizace slouží k provádění záznamů,

o důležitých skutečnostech týkajících se jejich činnosti. Dokumentaci tvoří zejména

strážní kniha, dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany a zprávy o

zásazích.

(2)

Strážní knihu vedou organizace, v kterých je zřízen závodní požární útvar nebo dobrovolný

závodní požární sbor, ve kterém jsou zařazeny osoby vykonávající službu jako své povolání.

Strážní kniha obsahuje záznamy zejména o převzetí služby a jejím průběhu (např. výjezdy

jednotky, úrazy, poskytnutí součinnosti při jiných záchranných pracích). Strážní knihu

vede velitel jednotky požární ochrany, který odpovídá za výkon služby ve směně.

(3)

Dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany obsahuje zejména plány odborné

přípravy, seznam pracovníků závodního požárního útvaru nebo členů dobrovolného závodního

požárního sboru, kteří se odborné přípravy zúčastnili, a jména velitelů, kteří odbornou

přípravu vedli. Za vedení dokumentace odpovídá velitel jednotky požární ochrany.

(4)

Zpráva o zásahu obsahuje zejména základní časové údaje o zásahu, počet a druhy zúčastněných

jednotek požární ochrany, jejich technické vybavení a postup těchto jednotek při zásahu.

Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu.

§ 44

Schvalování a vedení dokumentace požární ochrany

(1)

Požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice a požární evakuační plány schvaluje

vedoucí organizace nebo jiný vedoucí pracovník uvedený v předpise vydaném ústředním

orgánem

podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona. Dokumentaci zdolávání požárů schvaluje vedoucí

organizace se souhlasem orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

(2)

Dokumentace požární ochrany je soustředěna u technika požární ochrany. Některé druhy

dokumentace (§ 32 odst. 2) mohou být podle svého účelu vedeny a uloženy u jiných pracovníků,

případně u jiných organizačních útvarů organizace. Přehled o uložení jednotlivých

druhů dokumentace požární ochrany je u technika požární ochrany.

(3)

Požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice, požární evakuační plány a dokumentaci

zdolávání požárů kontroluje organizace po každé organizační nebo jiné změně, pokud

měla vliv na její obsah. Kontrola této dokumentace se však provádí nejméně jednou

za rok. Po požáru se dokumentace upraví v souladu s poznatky získanými při jeho zdolávání.

(4)

Záznam o kontrole dokumentace požární ochrany se zapisuje do požární knihy (hlavní

požární knihy)

§ 45

(1)

Organizace při činnostech spojených se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru postupují

podle zvláštních předpisů, zejména technických norem.

(2)

Provádí-li organizace činnost spojenou se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru a povinnosti

při této činnosti nejsou z hlediska požární ochrany výjimečné upraveny, je organizace

povinna při těchto činnostech postupovat tak, aby byla zabezpečena požární ochrana;

v tomto případě vydá organizace písemný pokyn k zajištění této činnosti.

(3)

Pokud organizace provádí činnosti (práce) spojené se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru

pro jinou organizaci, plní povinnosti podle tohoto oddílu ta organizace, pro kterou

se tyto činnosti (práce) provádějí, pokud zvláštní předpisy nebo písemná dohoda organizací

nestanoví jinak.

(4)

Organizace může spalovat hořlavé látky na volném prostranství jen výjimečně, pokud

je to nezbytně nutné pro plnění jejích úkolů. Organizace je povinna takovou činnost

předem oznámit orgánu vykonávajícímu státní požární dozor, který může stanovit pro

tuto činnost podmínky nebo ji zakázat. Ustanovení zvláštních předpisů nejsou tím dotčena.

11

)

§ 46

(1)

Organizace při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích,

kterých se účastní větší počet osob, jsou povinny

a)

zřídit požární asistenční hlídky (§ 14),

b)

zpracovat směrnice pro činnost požárních asistenčních hlídek,

c)

vybavit požární asistenční hlídky potřebnými věcnými prostředky požární ochrany.

(2)

Požární asistenční hlídku zřizuje vedoucí organizace z osob, které mají k této činnosti

potřebné; předpoklady. Počet členů požární asistenční hlídky určuje se zřetelem k

úkolům, které má tato hlídka plnit. Skládá-li se požární asistenční hlídka ze dvou

a více členů, určuje vedoucí organizace jejího vedoucího.

(3)

Jestliže akci, které se účastní větší počet osob, uskutečňuje organizace v objektech

jiné organizace, zřizuje požární asistenční hlídku pořádající organizace, pokud se

nedohodne jinak s organizací, která je správcem objektu.

(4)

Akce, kterých se účastní větší počet osob, může organizace uskutečňovat jen v objektech

a na místech, které splňují podmínky zabezpečení požární ochrany zejména z hlediska

záchrany osob při požáru.

(5)

Při organizování vetší akce zpravidla okresního nebo krajského významu je pořádající

organizace povinna projednat zabezpečení požární ochrany s příslušnou správou Sboru

požární ochrany národního výboru, která může určit podmínky pro zabezpečení požární

ochrany nebo může pořádání akce zakázat.

§ 47

Rozsah školení o požární ochraně

(1)

Školení o požární ochraně se vztahuje na všechny osoby, které jsou v pracovním nebo

jiném obdobném poměru (dále jen “pracovníci„) k organizaci provádějící toto školení

jako součást preventivních opatření na úseku požární ochrany. Školení o požární ochraně

se vztahuje v přiměřeném rozsahu i na osoby, které se s vědomím organizace zdržují

na jejích pracovištích.

(2)

Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na odbornou přípravu pracovníku zařazených

do požárních hlídek, jednotek požární ochrany, techniků požární ochrany, specialistů

požární ochrany a na pracovníky zařazené ve funkcích zřízených podle § 8 zákona.

§ 48

Školení prvního stupně o požární ochraně

(1)

Školení prvního stupně o požární ochraně obsahuje zejména výklad o základních povinnostech

pracovníků při dodržování předpisů o požární ochraně, výklad o požárním nebezpečí

v organizaci a instruktáž o používání hasicích přístrojů.

(2)

Školení prvního stupně o požární ochraně se zúčastňují

a)

pracovníci přijímaní do pracovního poměru,

b)

žáci a studenti zařazení v organizaci k odbornému výcviku nebo k odborné praxi,

c)

osoby, které se s vědomím organizace zdržují na jejích pracovištích; obsah a rozsah

školení prvního stupně o požární ochraně těmto osobám organizace přiměřeně upraví.

(3)

Školení prvního stupně o požární ochraně jsou organizace povinny provádět při přijetí

pracovníka do pracovního poměru; u osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) před

vstupem na pracoviště organizace.

§ 49

Školení druhého stupně o požární ochraně

(1)

Školení druhého stupně o požární ochraně obsahuje zejména podrobný výklad o požárním

nebezpečí charakteristickém pro příslušné pracoviště (technologické postupy, skladování

hořlavých látek apod.), o požárních poplachových směrnicích, o požárním řádu pracoviště

a o požárním evakuačním plánu; z celkového rozsahu školení druhého stupně o požární

ochraně musí být nejméně jedna třetina zaměřena na praktický výcvik.

(2)

Opakované školení druhého stupně o požární ochraně uskutečňuje organizace jednou

za dva roky, pokud vedoucí organizace nebo nadřízený orgán s přihlédnutím ke zvýšenému

požárnímu nebezpečí v organizaci neurčí lhůtu kratší.

(3)

Školení druhého stupně o požární ochraně se zúčastňují všichni pracovníci. Opakovaného

školení druhého stupně o požární ochraně podle odstavce 2 se nezúčastňují pracovníci,

kteří se zúčastňují školení třetího stupně o požární ochraně.

(4)

Školení druhého stupně o požární ochraně nově přijatých pracovníků, kteří absolvovali

školení prvního stupně o požární ochraně, je organizace povinna provést po jejich

zařazení na pracoviště před započetím práce; u pracovníků, kteří se převádějí na jinou

práci, přecházejí na jiné pracoviště nebo se jim mění způsob práce, jo organizace

povinna provést toto školení ještě před započetím práce. Školení druhého stupně o

požární ochraně se zúčastňují i osoby uvedené v § 48 odst. 2 písm. b) a c), pokud

vykonávají práce na pracovištích organizace.

(5)

Školení druhého stupně o požární ochraně pracovníků určených k zabezpečení požární

ochrany v mimopracovní době se uskutečňuje podle zvláštních plánů, vždy však nejméně

jednou za rok.

§ 50

Školení třetího stupně o požární ochraně

(1)

Školení třetího stupně o požární ochraně obsahuje zejména podrobné seznámení s organizací

a řízením požární ochrany v organizací, s nebezpečím vyplývajícím z technologie výroby,

se základními znalostmi procesu hoření a hašení hořlavých látek a s příslušnými předpisy

o požární ochraně.

(2)

Opakované školení třetího stupně o požární ochraně uskutečňuje organizace jednou

za tři roky, pokud vedoucí organizace nebo nadřízený orgán neurčí lhůtu kratší.

(3)

Školení třetího stupně o požární ochraně se zúčastňují

a)

vedoucí organizace a jeho zástupce,

b)

ostatní vedoucí pracovníci organizace a pracovníci, kteří provádějí školení prvního

a druhého stupně o požární ochraně,

c)

členové požárně technické komise a preventisté požární ochrany,

d)

pracovníci, kteří při výzkumu a vývoji výrobků nebo technologie odpovídají za řešení

otázek požární bezpečností.

(4)

Školení třetího stupně o požární ochraně pro nově přijeté pracovníky nebo pracovníky

zaražené do funkcí, ve kterých se tento stupeň školení vyžaduje, zabezpečí organizace

do tří měsíců od přijetí (převedení) pracovníka. Pro vedoucího organizace a jeho zástupce

zabezpečí školení v této lhůtě nadřízený orgán.

(5)

Školení třetího stupně o požární ochraně se nepodrobuje technik požární ochrany a

velitel závodního požárního útvaru.

§ 51

Ověřování vědomostí

(1)

Vědomosti získané školením třetího stupně o požární ochraně ověřuje komise určená

vedoucím organizace; u vedoucích organizací a jejich zástupců komise určená vedoucím

nadřízeného orgánu. Ověřování vědomostí se může zúčastnit zástupce orgánu vykonávajícího

státní požární dozor a nadřízeného organu; o termínu ověřování vědomostí musí být

tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(2)

O úspěšném absolvování školení třetího stupně o požární ochraně vydá vedoucí organizace

pracovníkům osvědčení na návrh komise. Pracovníkům, kteří úspěšně absolvovali školení

třetího stupně o požární ochraně u nadřízeného orgánu, vydá osvědčení vedoucí tohoto

orgánu na návrh komise.

(3)

Pokud pracovníci, na které se vztahuje školení třetího stupně o požární ochraně,

při ověřování vědomostí neuspěli, jsou povinni podrobit se do tří měsíců novému ověření

vědomostí.

§ 52

(1)

Organizace vypracuje pro všechny stupně školení o požární ochraně tematické plány

a časový rozvrh školení. Vedoucí organizace projedná tyto dokumenty s nadřízeným orgánem

a vyžádá si souhlas příslušného orgánu vykonávajícího státní požární dozor. Součástí

tematického plánu musí být též seznam funkcí a pracovníků, kteří jsou povinni zúčastnit

se školení třetího stupně o požární ochraně.

(2)

Nadřízený orgán zpracuje tematický plán a časový rozvrh školení o požární ochraně

vedoucích organizací a jejich zástupců; k těmto dokumentům si vyžádá souhlas příslušného

orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

§ 53

(1)

Školení o požární ochraně zabezpečuje organizace svými pracovníky. Školení prvního

stupně o požární ochraně provádějí pracovníci určení vedoucím organizace. Školení

druhého stupně o požární ochraně provádějí vedoucí pracovníci na jednotlivých pracovištích.

Školení prvního a druhého stupně o požární ochraně mohou provádět pracovníci, kteří

úspěšně absolvovali školení třetího stupně o požární ochraně, technik požární ochrany

a velitel závodního požárního útvaru.

(2)

Školení třetího stupně o požární ochraně vedoucích organizací a jejich zástupců [§

50 odst. 3 písm. a)] zabezpečuje nadřízený orgán. U ostatních pracovníků zařazených

do školení třetího stupně o požární ochraně zabezpečuje toto školení organizace svými

odborné kvalifikovanými pracovníky.

(3)

Ustanovení o školení třetího stupně o požární ochraně vedoucích organizací a jejich

zástupců se přiměřeně vztahují i na vedoucí nadřízených orgánů a jejich zástupce;

úkoly s tím spojené zabezpečuje ústřední orgán.

(4)

Zvláštní předpisy,

12

)

které upravují školení nebo ověřování vědomostí pracovníků o požární ochraně, nejsou

ustanoveními tohoto oddílu dotčeny.

§ 54

Dokumentace o školení o požární ochraně

(1)

Dokumentaci o školení o požární ochraně tvoří tematické plány školení, časový rozvrh

školení a záznam o provedeném školení.

(2)

O provedených školeních o požární ochraně vede organizace záznam, který obsahuje

název a sídlo organizace, datum, stupeň a obsah školení, dobu výuky, jména a podpisy

školených osob, jméno a podpis pracovníka, který školení provedl, a doklad o ověření

vědomostí u školení třetího stupně o požární ochraně.

§ 55

Odborná příprava techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany

(1)

Odborná příprava techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany zahrnuje

zejména požadavky na znalosti uvedené v § 21 odst. 2.

(2)

Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany, kteří nejsou absolventy středních

škol požární ochrany nebo vysokých škol ve studijním oboru požární ochrana, se podrobují

po ustanovení do funkce odborné přípravě v délce nejméně 160 hodin (§ 23),

(3)

Další odborné přípravy se účastní všichni technici požární ochrany a specialisté

požární ochrany jednou za pět let v délce nejméně 40 hodin podle podmínek daného odvětví.

§ 56

Odborná příprava pracovníků zařazených do požárních hlídek

(1)

Odborná příprava pracovníků zařazených do požárních hlídek se skládá z teoretické

a praktické části.

(2)

Teoretická část odborné přípravy pracovníků zařazených do požárních hlídek pracovišť

je zaměřena zejména na seznámení s požárním nebezpečím pracoviště, s příslušnou dokumentací

požární ochrany pracoviště, se způsobem vyhlášení požárního poplachu a přivolání pomoci.

Praktická část je zaměřena zejména na seznámení s rozmístěním a použitím hasicích

přístrojů, hasicích zařízení, způsobem a místy evakuace a součinností s jednotkou

požární ochrany. Odborná příprava pracovníků zařazených do požárních hlídek pracovišť

se provádí jednou za rok, nestanoví-li vedoucí organizace nebo nadřízený orgán lhůtu

kratší.

(3)

Teoretická část odborné přípravy pracovníků zařazených do požárních asistenčních

hlídek je zaměřena zejména na seznámení se směrnicemi vydanými pro tuto činnost vedoucím

organizace. Praktická část odborné přípravy se provádí obdobně jako u požárních hlídek

pracovišť s přihlédnutím k akci nebo činnosti, pro kterou je požární asistenční hlídka

zřízena. Odborná příprava pracovníků zařazených do požární asistenční hlídky musí

být provedena před započetím její činnosti. Jestliže jde o opakovanou činnost požárních

asistenčních hlídek, do nichž jsou zařazováni stejní pracovníci, provádí se odborná

příprava nejméně jednou za rok, nestanovi-li vedoucí organizace nebo nadřízený orgán

lhůtu kratší.

§ 57

Dokumentace o odborné připravě pracovníků o požární ochraně

(1)

Dokumentaci o odborné přípravě pracovníků o požární ochraně tvoří tematický plán

a časový rozvrh odborné přípravy, které schvaluje příslušný orgán vykonávající státní

požární dozor. Součástí této dokumentace je záznam o účasti na odborné přípravě.

(2)

O provedené odborné přípravě pracovníků o požární ochraně vede organizace záznam,

jehož obsah je obdobný jako obsah záznamu uvedeného v § 54 odst. 2.

§ 58

Ustanovení § 55 a 57 se vztahují i na odbornou přípravu pracovníků zařazených do funkcí

zřízených podle § 8 zákona.

§ 59

Všeobecné povinnosti občanů při předcházení požárům

Občan při předcházení požárům je povinen zejména

a)

nekouřit a nepoužívat otevřený oheň na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,

b)

udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít

ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany; skladovat hořlavé

materiály na pudě je možno jen ve vzdálenosti nejméně 1 metr od komínového tělesa,

c)

dbát na zvýšenou opatrnost při skladování a používání hořlavých nebo jiných požárně

nebezpečných látek, které mohou způsobit požár nebo jej mohou dále rozšiřovat,

d)

dbát na zvýšenou opatrnost při zacházení s ohněm v době sklizne při skladování úrody

a v době sucha,

e)

nezakládat oheň v prostorách, kde může dojít k jeho rozšíření a nevypalovat porosty;

ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

13

)

§ 60

Povinnosti občanů při používání tepelných spotřebičů

(1)

Při používání tepelných spotřebičů je občan povinen zejména

a)

udržovat v dobrém technickém stavu topná tělesa, krby, kouřovody a komínová tělesa,

pokud tuto povinnost neukládají zvláštní předpisy někomu jinému,

14

)

b)

instalovat a používat tepelné spotřebiče způsobem určeným výrobcem,

c)

skladovat palivo a ukládat jiné hořlavé látky v bezpečné vzdálenosti tepelných spotřebičů

určené zpravidla v návodě na používání; popel ukládat do nehořlavých uzavíratelných

nádob, případné jiným bezpečným způsobem,

d)

dbát na to, aby nebyly ponechány v provozu bez dozoru takové tepelné spotřebiče,

jejichž technické provedení vyžaduje dozor (např. tepelné spotřebiče bez automatické

regulace).

(2)

Jestliže občan zjistí závadu na tepelném spotřebiči, v přívodu paliva nebo energie

(např. plynu, topné nafty), nesmí spotřebič používat až do doby odborného odstranění

závady.

(3)

Čistění komínů upravují zvláštní předpisy.

15

)

§ 61

Skladování a používání hořlavých kapalin

(1)

Občan může v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání skladovat

nejvýše 10 l hořlavých kapalin. Toto ustanovení se netýká skladování

a)

topné nafty při lokálním vytápění topnou naftou; k tomuto účelu může občan skladovat

nejvýše 50 l topně nafty jen v přenosných obalech, které mohou být z plastu

16

)

a musí být označeny nesmazatelným nápisem “TOPNÁ NAFTA„,

b)

pohonných hmot v garážích v předepsaných obalech; k tomuto účelu může občan v garáži

skladovat nejvýše 40 l pohonných hmot pro osobní motorové vozidlo a 80 l pohonných

hmot pro nákladní motorové vozidlo.

(2)

Ve sklepích nebo suterénních místnostech může občan skladovat nejvýše 50 l hořlavých

kapalin jen v předepsaných obalech pro každý byt nebo jiný objekt v jeho vlastnictví

nebo užívání. Při lokálním vytápění topnou naftou muže k tomuto účelu skladovat nejvýše

100 l topné nafty jen v přenosných obalech. Největší objem přenosného obalu nesmí

přesáhnout 50 l. Ve sklepích nebo suterénních místnostech, kde se skladuje topná nafta

pro, lokální vytápění, nesmí občan skladovat jiné hořlavé kapaliny.

(3)

Občan musí dbát, aby hořlavé kapaliny neunikaly do kanalizace. Hořlavé kapaliny,

které uniknou z obalu při jakékoliv manipulaci, musí občan okamžitě odstranit bezpečným

způsobem. Občan může dolévat nádrž topného tělesa jen z přenosného obalu až po odstavení

z činnosti a vychladnutí topného tělesa; to neplatí, jestliže v návodu na obsluhu

topného tělesa je stanoveno jinak.

§ 62

Skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan

(1)

Používá-li občan v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání plynový

spotřebič na propan-butan, může být uvnitř těchto prostorů umístěna jen jedna provozní

kovová tlaková nádoba s celkovou hmotností obsahu do 15 kg propan-butanu. Tato nádoba

musí být umístěna na lehko přístupném a dostatečně větratelném místě, kde se nepoužívají

jiné tepelné spotřebiče s otevřeným ohněm. Při používání plynových spotřebičů je občan

povinen dodržovat návod k obsluze spotřebiče.

(2)

Občan může skladovat zásobní kovovou tlakovou nádobu na propan-butan jen ve zděných

nebo plechových větratelných přístavcích přístupných z volného prostoru nebo na otevřených

balkónech. Nádoba musí být chráněna proti slunečnímu záření a proti jiným vlivům,

které mohou nepříznivě působit na její technický stav.

(3)

Zásobní kovové tlakové nádoby na propan-butan o celkové hmotnosti nad 5 kg nesmí

občan skladovat

a)

v místnostech a prostorách pod úrovní okolního terénu nebo ve vzdálenosti menší než

2,5 m od otvorů do těchto míst,

b)

ve světlících, půdách, garážích a kotelnách,

c)

v místnostech určených ke spaní, v místnostech tvořících bytové příslušenství a v

šachtách bytových jader,

d)

na schodištích, chodbách a v jiných společných prostorách.

(4)

Zásoba propan-butanu pro přenosné plynové spotřebiče v bytě nebo v jiném objektu

ve vlastnictví nebo užívání občana může být nejvýše o celkové hmotnosti obsahu 5 kg.

(5)

Prostory, v nichž jsou uloženy kovové tlakové nádoby na propan-butan, musí být vné

zřetelně označeny bezpečnostní značkou nebo tabulkou.

(6)

Ustanovení odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na skladování, jiných kovových

tlakových nádob k dopravě plynu,

17

)

pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 63

Skladování tuhých paliv a jiných materiálů

(1)

Občan smí skladovat tuhá paliva

18

)

jen v prostorách určených k tomuto účelu. Jestliže je v těchto prostorách používán

tepelný spotřebič, musí být tuhé palivo od něj skladováno ve vzdálenosti nejméně 1

metr.

(2)

Občan je povinen skladovat tuhé palivo odděleně od ostatních druhů paliv a materiálů,

přitom je povinen pravidelně sledovat, zda nedochází k jeho samovznícení. Jestliže

občan zjistí příznaky samovznícení (vytváření vodní páry, dýmu apod.), je povinen

provést potřebná opatření k odstranění nebezpečí vzniku požáru.

(3)

Občan nesmí skladovat materiál tak, aby v případě vzniku požáru znemožnil přístup

k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo ztížil záchranné práce.

§ 64

Povinnosti občanů při poskytování služeb

Poskytuje-li občan na základě povolení národního výboru služby,

19

)

při nichž může vzniknout požár, je povinen dodržovat podmínky k zabezpečení požární

ochrany určené zvláštními předpisy nebo národním výborem v povolení poskytovat služby.

§ 65

Povinnosti občanů při sklizni a skladováni úrody

Jestliže občan sklízí nebo skladuje úrodu a při této činností může vzniknout požár,

je povinen zabezpečit zejména v místech výmlatul, stohování nebo skladování zásobu

vody y množství alespoň 200 litrů a jiné věcné prostředky, které je možné použít ke

zdolání požáru.

§ 66

Obsah požárních kontrol

Požárními kontrolami se prověřuje plnění povinností orgánů a organizaci na úseku požární

ochrany, zejména

a)

plnění povinností vedoucími pracovníky na jednotlivých stupních řízení včetně plnění

úkolů uložených nadřízenými orgány nebo plnění opatření uložených orgány vykonávajícími

statní požární dozor,

b)

ustanovení technika požární ochrany a specialisty požární ochrany, zřížení požární

hlídky, požárně technické komise; a jednotky požární ochrany,

c)

stav a úroveň plnění povinností na úseku požární ochrany,

d)

akceschopnost elektrické požární signalizace, hasicích zařízení, požární, techniky

a jiných věcných prostředků požární ochrany a připravenost jednotek požární ochrany

včetně jejich, materiálně technického vybavení,

e)

zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době,

f)

školení a odborná příprava pracovníků o požární ochraně, jakož i odborná způsobilost,

g)

dokumentace požární ochrany a její vedení,

h)

stav a úroveň zabezpečení požární ochrany na pracovištích a zda stavby a technická

zařízení, jejich provoz a údržba vyhovuji požadavkům požární ochrany,

i)

úroveň opatření a jejich provádění při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí

vzniku požáru.

§ 67

Druhy požárních kontrol

(1)

Komplexní kontrolou se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení a provádění

požární ochrany v orgánech a organizacích. Komplexní kontrola se provádí nejméně jednou

za pět let. V organizacích, v nichž převládají pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím,

nebo v organizacích s důležitým hospodářským, kulturním a jiným významem se komplexní

kontrola provádí v kratších lhůtách určených plánem požárních kontrol.

(2)

Tematickou kontrolou se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vybraných oblastech

nebo činnostech.

(3)

Kontrolní dohlídkou se prověřuje splnění opatření uložených při požárních kontrolách

podle odstavců 1 a 2.

§ 68

Plány požárních kontrol

(1)

Orgány vykonávající státní, požární dozor provádějí požární kontroly podle plánů

požárních kontrol.

(2)

Provádění komplexních požárních kontrol se konkretizuje v jednoročních prováděcích

plánech.

(3)

V zájmu koordinovaného postupu při výkonu státního požárního dozoru správa Sboru

požární ochrany okresního národního výboru projednává piany požárních kontrol se správou

Sboru požární ochrany krajského národního výboru. Plány požárních kontrol správy Sboru

požární ochrany krajského národního výboru projednává tato správa se správou Sboru

požární ochrany ministerstva vnitra.

§ 69

Postup při provádění požárních kontrol

(1)

Orgán vykonávající státní požární dozor zpravidla oznamuje příslušné organizaci termín

provedení požární kontroly. Při provádění požární kontroly je třeba dbát na to, aby

provoz organizace byl rušen co nejméně.

(2)

O provedení požární kontroly orgán vykonávající státní požární dozor vyhotoví zápis,

ve kterém uvede výsledky požární kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření uložená

organizaci a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření

musí být projednány s vedoucím organizace. Tento vedoucí je povinen písemně podat

zprávu o odstranění závad ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární

dozor.

(3)

Jestliže byla kontrola provedena v nižší organizační jednotce organizace, projednají

se výsledky kontroly a uložená opatření s vedoucím této jednotky; v tomto případě

se výsledky kontroly a uložená opatření zasílají na vědomí vedoucímu organizace. Jestliže

se organizace a její nižší organizační jednotky nacházejí v územních obvodech různých

národních výborů, zápis o provedené kontrole v nižší organizační jednotce se zasílá

na vědomí i orgánu, který provádí státní požární dozor v organizaci.

§ 70

Posuzování dokumentace staveb

(1)

Ministerstvo vnitra z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

a)

dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více krajských

národních výborů,

b)

dokumentaci staveb, pro které nejsou upraveny podmínky požární ochrany.

(2)

Krajský národní výbor z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

a)

dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních

národních výborů,

b)

dokumentaci staveb, jejichž rozpočtové náklady přesahuji 150 mil. Kčs.

§ 71

Pasuzování výrobků

Posuzuje-li ministerstvo vnitra z hlediska požární bezpečnosti výrobek, jehož užívání

se předpokládá na území obou republik, muže vydat posudek jen po dohodě s ministerstvem

vnitra Slovenské socialistické republiky.

§ 72

Zjišťování příčin vzniku požárů

(1)

Údaje a poznatky, které okresní národní výbory a krajské národní výbory získají při

zjišťování příčin vzniku požáru,

20

)

se využívají zejména ke stanovení organizačně technických opatření při zpracovávání

rozborů požárů a analýz.

(2)

Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje zejména

a)

místo a čas vzniku požáru,

b)

příčiny vzniku požáru,

c)

okolnosti mající vliv na siření požáru,

d)

porušení předpisů o požární ochraně.

(3)

Při zjišťování příčin vzniku požárů okresní národní výbory, krajské národní výbory

a ministerstvo vnitra spolupracují s příslušnými orgány a organizacemi, zejména s

orgány činnými v trestním řízení.

§ 73

Požárně technická expertiza

(1)

V závažných případech zpracovávají krajské národní výbory nebo ministerstvo vnitra

požárně technickou expertizu.

21

)

(2)

Požárné technickou expertizu zpracovává nejméně tříčlenná skupina, kterou určuje

náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany.

(3)

Požárně technická expertiza obsahuje zejména

a)

popis situace před vznikem požáru,

b)

příznaky a okolnosti nutné k určení času, místa a příčiny vzniku požáru,

c)

popis podmínek a procesů, které mají vliv na šíření požáru,

d)

přehled souvisejících právních předpisů a technických norem s odvoláním na jejich

porušení,

e)

rozbor materiálu nacházejícího se na požáříšti nebo odebraného vzorku.

(4)

Výsledkem požárně technické expertizy je písemná zpráva, jejíž součástí je zejména

fotodokumentace, výsledky laboratorního zkoumání a návrhy na provedení příslušných

opatření.

§ 74

Zpracování rozborů požárů

(1)

Při zpracování rozborů požárů se sleduje

a)

počet požárů,

b)

výše škod způsobených požáry,

c)

příčiny vzniku požárů,

d)

počet usmrcených a zraněných osob při požárech,

e)

zhodnocení porušení předpisů v souvislosti se vznikem a rozšířením požáru,

f)

činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požárů,

g)

další důležité údaje potřebné ke stanovení protipožárních opatření.

(2)

Rozbory požárů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárech zpracovávané

okresním národním výborem. Krajský národní výbor tyto údaje soustřeďuje, kontroluje

a předává ministerstvu vnitra.

(3)

Ústřední orgány, nadřízené orgány a organizace vedou vlastní přehledy požárů a zpracovávají

vlastní analýzy; přitom postupují podle metodických pokynů, které vydá ministerstvo

vnitra. Pokud ústřední orgány nebo nadřízené orgány nemohou získat potřebné údaje

z vlastních rozborů požárů, mohou je požadovat z rozborů požárů zpracovaných ministerstvem

vnitra.

§ 75

Dokumentace požární ochrany místního národního výboru

Dokumentaci požární ochrany místního národního výborů tvoří zejména

a)

požární řád obce,

b)

dokumentace o jednotce požární ochrany,

c)

plán preventivních požárních kontrol, seznam objektů, v kterých se provádějí, a zápisy

o provedených kontrolách,

d)

řád ohlašovny požáru.

§ 76

(1)

Požární řád obce upravuje organizaci požární ochrany v obci a obsahuje zejména

a)

úkoly osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci a v jejích místních částech,

b)

povinnosti občanů a organizaci na úseku požární ochrany určené se zřetelem na místní

podmínky,

c)

druh, velikost a vybavení jednotky požární ochrany,

d)

přehled zdrojů požární vody,

e)

seznam ohlašoven požárů a způsob vyhlášení požárního poplachu v obci,

i)

způsob trvalého zabezpečení požární ochrany v obci a v jejích místních částech se

zřetelem na denní a noční dobu,

g)

výpis z požárního poplachového plánu okresu.

(2)

Požární řád obce zpracovává místní národní výbor ve spolupráci s preventistou požární

ochrany národního výboru a velitelem jednotky požární ochrany. Výpis důležitých ustanovení

požárního řádu obce se zveřejňuje způsobem v míste obvyklým.

(3)

K ověření požárního řadu obce, zejména akceschopnosti jednotky požární ochrany, věcných

prostředků požární ochrany, použitelnosti zdrojů požární vody, spojení, připravenosti

občanů pro případ vzniku požáru, národní výbor vyhlašuje nejméně jednou za rok cvičný

požární poplach. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznamuje správě Sboru

požární ochrany okresního národního výboru.

(4)

Požární řád obce je třeba udržovat v souladu se skutečným stavem a doplňovat jej

na základě poznatků získaných při zdolávání požárů a po provedení cvičného požárního

poplachu.

§ 77

(1)

Jestliže není v obci požární vodovod

22

)

a není možné pro účely požární ochrany zabezpečit v dostatečném množství vodu z přírodních

zdrojů, místní národní výbor zabezpečuje jiné dostatečné zdroje požární vody.

23

)

(2)

Pokud slouží vodní toky nebo vodohospodářská díla i účelům požární ochrany, je vlastník

(správce, uživatel) těchto vodních zdrojů povinen je udržovat v provozuschopném stavu.

Provádění prací, které by omezily nebo znemožnily použití těchto zdrojů pro účely

požární ochrany, je povinen vlastník (správce, uživatel) předem projednat se správou

Sboru požární ochrany okresního národního výboru, která může určit podmínky pro zabezpečení

požární ochrany.

§ 78

(1)

Místní národní výbor zřizuje potřebný počet ohlašoven požárů, jejichž úlohou je přijímat

hlášení o vzniku požáru, vyhlásit požární poplach v obci a další činnost zabezpečovat

v souladu s výpisem z požárního poplachového plánu, okresu.

(2)

Ohlašovna požárů musí být viditelně označena a vybavena vhodnými spojovacími prostředky

tak, aby mohla kdykoliv přijímat hlášení o vzniku požáru.

§ 79

Dokumentace požární ochrany krajského národního výboru a okresního národního výberu.

Krajský národní výbor a okresní národní vybor v rámci své působnosti vedou dokumentaci

požární ochrany, kterou tvoří zejména

a)

výhledový plán rozvoje požární ochrany,

b)

evidence organizaci a plán požárních kontrol

c)

požární poplachový plán,

d)

dokumentace o činnosti útvarů Sboru požární ochrany,

e)

dokumentace o jednotkách požární ochrany v příslušném územním obvodu včetně jejich

materiálně technického vybavení,

f)

dokumentace o požárech.

§ 80

Požární poplachový plán

(1)

Požární poplachový plán upravuje zařazení jednotek požární ochrany a speciálních

služeb (vodárny, plynárny, elektrárny, zdravotnictví, spoje apod.) v jednotlivých

stupních požárního poplachu a jejich povolání k zásahu.

(2)

Stupeň požárního poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků jednotek požární

ochrany a dalších speciálních služeb potřebných ke zdolání požáru.

(3)

Požární poplachový plán zpracovává příslušná správa Sboru požární ochrany národního

výboru a schvaluje rada tohoto národního výboru.

(4)

Při zpracování požárního poplachového plánu správa Sboru požární ochrany národního

výboru koordinuje zařazování sil a prostředků do jednotlivých stupňů požárního poplachu

s příslušnými správami Sboru požární ochrany a organizacemi.

§ 81

Dokumentace a činnosti útvaru Sboru požární ochrany

Dokumentace o činnosti útvaru Sboru požární ochrany slouží k provádění záznamů o důležitých

skutečnostech. Tuto dokumentaci tvoří zejména strážní kniha, dokumentace o odborné

přípravě a zprávy o zásazích.

§ 82

Preventivní požární kontroly v objektech organizací

Místní národní výbor provádí preventivní požární kontroly v objektech organizací,

ve kterých neprovádí okresní národní výbor státní požární dozor. Okresní národní výbor

oznamuje místnímu národnímu výboru, ve kterých objektech organizací vykonává státní

požární dozor.

§ 83

Obsah preventivních požárních kontrol

(1)

Při provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny prověřují dodržování

předpisů o požární ochraně, zejména

a)

skladování hořlavých látek, umístění a instalaci tepelných, elektrických, plynových

a jiných spotřebičů,

b)

stav přístupových cest k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu, vody a stav

únikových cest,

c)

vybavení objektů hasicími přístroji a jinými věcnými prostředky požární ochrany.

(2)

Při preventivních požárních kontrolách v objektech organizací kontrolní skupiny prověřují

i dokumentaci požární ochrany, provádění školení a odborné přípravy pracovníků o požární

ochraně apod.

(3)

Součástí preventivních požárních kontrol je i seznámení vlastníků (správců, uživatelů)

objektů, případně jiných osob s požadavky na požární ochranu a poskytování odborných

rad.

(4)

Jestliže vzniknou při provádění preventívní požární kontroly pochybnosti o požárně

nezávadném stavu komínů, rozvodů elektrické energie a plynu, navrhnou kontrolní skupiny

místnímu národnímu výboru, aby požádal příslušné orgány o předložení dokladů o jejich

stavu.

§ 84

Plánování preventivních požárních kontrol

(1)

Místní národní výbor provádí preventivní požární kontroly podle plánu preventivních

požárních kontrol, nejméně však jednou za dva roky, pokud požární nebezpečí kontrolovaných

objektů nevyžaduje lhůtu kratší.

(2)

Plán preventivních požárních kontrol projednává místní národní výbor se správou Sboru

požární ochrany okresního národního výboru.

§ 85

Úkoly preventisty požární ochrany národního výboru

Preventista požární ochrany národního výboru zejména

a)

zpracovává a vyhodnocuje plán preventivních požárních kontrol,

b)

navrhuje místnímu národnímu výboru složení kontrolních skupin,

c)

organizačně zabezpečuje činnost kontrolních skupin,

d)

vyhodnocuje výsledky preventivních požárních kontrol a předkládá místnímu národnímu

výboru návrhy k vydání příslušných opatření,

e)

zabezpečuje a provádí školení členů kontrolních skupin.

§ 86

Závodní požární útvar

(1)

Při určování, která organizace je povinna zřídit závodní požární útvar a při stanovení

jeho velikosti se vychází zejména z

a)

charakteru a velikosti pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím,

b)

hospodářského, kulturního, sociálního nebo jiného významu organizace,

c)

množství sil a prostředků potřebných ke zdolávání požárů,

d)

vzdálenosti z hlediska možnosti poskytnutí pomoci jinými jednotkami požární ochrany,

e)

potřeby zahájení účinného zásahu zpravidla do pěti minut od hlášení o vzniku požáru,

f)

druhů speciální požární techniky

24

)

potřebné ke zdolávání požárů,

g)

zvláštních podmínek řízení zásahu v organizací.

(2)

Jestliže má organizace závody, které jsou rozmístěny na různých místech a na tyto

se vztahují kritéria podle odstavce 1, je možné určit, že povinnost zřídit závodní

požární útvar se vztahuje i na tyto závody.

(3)

Jestliže povaha stavby vyžaduje trvalé zajištění požární ochrany již v době výstavby,

může krajský národní výbor určit povinnost zřídit závodní požární útvar již v době

výstavby v souladu s dokumentací postupu výstavby.

(4)

Při uplatňování požadavků na zřízeni závodního požárního útvaru pro zabezpečení budoucího

provozu (užívání) stavby se postupuje podle zvláštních předpisů.

25

)

§ 87

Dobrovolný zavodni požární sbor

(1)

Dobrovolný závodní požární sbor zřizuje organizace, ve které se nevyžaduje zřízení

závodního požárního útvaru a zabezpečení požární ochrany, jen požárními hlídkami je

nedostatečné; za obdobných podmínek se zřizuje dobrovolný závodní požární sbor i v

jednotlivých organizačních jednotkách organizace. Okresní národní výbor zároveň určí

i jeho minimální velikost.

(2)

S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí v organizaci může okresní národní

výbor po projednání s krajským národním výborem určit, že dobrovolný zavodní požární

sbor se zřizuje i vedle závodního požárního útvaru.

(3)

Jestliže zřizuje organizace místo dobrovolného závodního požárního sboru požární

hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a zpravidla čtyři členy; to platí i pro nižší

organizační jednotky organizace.

§ 88

(1)

Místní národní výbor organizuje dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby byla trvale

zabezpečena jeho akceschopnost.

(2)

Jestliže je zřízen místní národní výbor s působnosti pro několik obcí, zřizuje tento

národní výbor dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby bylo zabezpečeno zdolávání

požárů v jednotlivých obcích nebo v jejich místních částech; ke zřízení více dobrovolných

veřejných požárních sborů je zapotřebí souhlasu okresního národního výboru.

§ 89

(1)

Jestliže zřizuje místní národní výbor místo dobrovolného veřejného požárního sboru

požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a nejméně čtyři členy.

(2)

Požární hlídka místního národního výboru provádí nutná opatření v případě vzniku

požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(3)

Místní národní výbor odpovídá za odbornou přípravu požární hlídky a za její vybavení

potřebnými vecnými prostředky požární ochrany.

§ 90

Vybavení jednotek požární ochrany věcnými prostředky požární ochrany

Do vybavení jednotek požární ochrany může být zařazena požární technika a jiné věcné

prostředky požární ochrany, pokud byly určeny k používání ministerstvem vnitra.

§ 91

Vnitřní organizace

(1)

Jednotku požární ochrany tvoří družstva a čety.

(2)

Základní organizační jednotkou je družstvo. Družstvo se skládá z velitele a dalších

osmi osob. Se souhlasem ministerstva vnitra se může družstvo závodního požárního útvaru

výjimečně skládat z velitele a dalších nejméně šesti osob, pokud to postačí k zabezpečení

účinného požárního zásahu.

(3)

Četa je jednotkou, která se skládá z velitele a dvou nebo tří družstev.

(4)

Výkon služby v útvaru Sboru požární ochrany a v závodním požárním útvaru je organizován

na směny. Směna se skládá nejméně z jednoho družstva a dalšího nezbytného počtu příslušníků

útvarů Sboru požární ochrany (dále jen “příslušník„) nebo pracovníků závodního požárního

útvaru (dále jen “pracovník útvaru„) z odborných pracovišť těchto útvarů.

26

)

§ 92

Operační střediska

V rámci útvaru Sboru požární ochrany se může zřídit operační středisko, které zabezpečuje

příjem a vyhodnocování informací o požárech a na jejich základě vysílá sily a prostředky

ke zdolávání požárů a přijímá další opatření. Operační středisko je oprávněno vyžadovat

součinnost od energetických, plynárenských, vodárenských, zdravotnických a dalších

speciálních služeb. Pokud v útvaru Sboru požární ochrany není zřízeno operační středisko,

plní funkci tohoto střediska příslušné pracoviště spojovací služby.

§ 93

Požární slanině

K zabezpečení požární odíraný vybraných sídelních celků nebo objektů organizace, zejména

ke zkrácení doby příjezdu na místo zásahu, může příslušný národní výbor zřídit v rámci

útvaru Sboru požární ochrany nebo organizace v rámci závodního požárního útvaru požární

stanici.

§ 94

(1)

Jednotka požární ochrany při plnění úkolů uvedených v § 70 zákona zejména

a)

útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru

1.

provádí odbornou přípravu v útvarech Sboru požární ochrany národních výborů týkající

se speciálních služeb požární ochrany; v ostatních jednotkách požární ochrany může

provádět odbornou přípravu ke speciálním otázkám přesahujícím rámec možností těchto

jednotek,

2.

zabezpečuje údržbu, revíze a zkoušky určené požární techniky a určených věcných prostředků

požární ochrany jednotek požární ochrany národních výborů,

3.

provádí kontrolu dodržování zásad radiového provozu;

b)

útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru

1.

provádí odbornou přípravu svých příslušníků a v určeném rozsahu provádí odbornou

přípravu velitelů závodních požárních útvarů,

2.

provádí v určeném rozsahu odbornou přípravu velitelů a strojníků dobrovolných jednotek

požární ochrany.

3.

poskytuje technickou pomoc dobrovolným veřejným požárním sborům při zkouškách věcných

prostředku požární ochrany;

c)

závodní požární útvar

1.

provádí odbornou přípravu svých pracovníků,

2.

podílí se v určeném rozsahu na odborné přípravě členů dobrovolného závodního požárního

sboru a velitelů požárních hlídek.

(2)

Není-li zřízen útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru nebo útvar

Sboru požární ochrany okresního národního výboru, zajišťuje plnění úkolů podle odstavce

1 písm. a) nebo b) příslušná správa Sboru požární ochrany.

§ 95

Obsah odborné přípravy jednotek požární ochrany

(1)

Odborná příprava jednotek požární ochrany se skládá z teoretické přípravy, praktického

výcviku a fyzické přípravy, které jsou zaměřeny k dosažení požadované urovně zručnosti

a návyků potřebných pro výkon služby. Fyzickou přípravu tvoří všeobecná a speciální

tělesná příprava zaměřená ke zvýšení fyzické zdatnosti a rozvoji pohybových vlastností

odpovídajúcích charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany.

(2)

Odbornou přípravu příslušníků a pracovníků útvarů provádějí, velitelé všech stupňů

a určení příslušníci a pracovníci útvarů podle plánů odborné přípravy. Příslušníci

a pracovníci útvarů se na závěr výcvikového období podrobují zkouškám; totéž platí

o osobách, které v dobrovolných jednotkách požární ochrany vykonávají službu jako

svoje povolání.

(3)

Odbornou přípravu členů dobrovolných jednotek požární ochrany provádějí velitelé

těchto jednotek, pokud zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak.

(4)

Nově přijatí příslušníci a pracovníci útvarů nemohou samostatně vykonávat službu

při zdolávání požárů, pokud neabsolvuji nástupní odborný výcvik. Tento výcvik príslušníků

a pracovníků útvarů zabezpečuje a provádí ministerstvo vnitra.

(5)

Základní zaměření a rozsah odborné přípravy jednotek požární ochrany vydává ministerstvo

vnitra. Obsah odborné přípravy závodních požárních útvarů a dobrovolných závodních

požárních sborů doplní příslušný ústřední orgán s ohleděm na specifické podmínky jím

řízeného odvětví.

§ 96

Požární sport

(1)

Příslušníci a pracovníci útvarů se zúčastňují soutěže v požárním sportu. Výjimku

z této povinnosti může v odůvodněných případech, zájmena se zřetelem ke zdravotnímu

stavu příslušníka nebo pracovníka útvaru, povolit velitel příslušného útvaru Sboru

požární ochrany nebo velitel závodního požárního útvaru. Soutěže v požárním sportu

se mohou zúčastňovat i členové dobrovolných jednotek požární ochrany.

(2)

Soutěž v požárním sportu se skládá z disciplín zaměřených k praktické činnosti jednotek

požární ochrany. Soutěž v požárním sportu se organizuje na úrovni jednotky, okresu,

kraje a republiky. Obdobné soutěže se organizují i v působnosti příslušných ústředních

orgánů.

(3)

Náklady spojené s organizováním soutěže v požárním sportu nese ten, kdo soutěž organizuje.

Náklady spojené s obstaráváním výstroje pro příslušníky, pracovníky útvarů a členy

dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří se zúčastňují soutěží v požárním sportu,

nese příslušný národní výbor nebo příslušná organizace.

§ 97

Požární prověřovací cvičení

(1)

Požární prověřovací cvičení se provádějí za účelem

a)

prověrky připravenosti velitelů jednotek požární ochrany k řízení zdolávání zejména

velkých a složitých požárů podle předpokládané situace u požáru,

b)

prověření připravenosti jednotek požární ochrany.

(2)

Požární prověřovací cvičení jsou oprávněny nařídit orgány vykonávající státní požární

dozor, nadřízené orgány a vedoucí organizace.

§ 98

Požární taktické cvičení

(1)

Požární taktická cvičení se provádějí za účelem prohloubení schopností velitelů k

řízení sil a prostředků požární ochrany a součinnosti mezi jednotkami požární ochrany

a ostatními službami (energetická, plynárenská, vodárenská apod.) pro případ vzniku

požáru. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.

(2)

Požárními taktickými cvičeními se prověřuje i dokumentace zdolávání požárů.

(3)

Požární taktická cvičení organizují náčelníci správ Sboru požární ochrany a velitelé

jednotek požární ochrany. Dokumentaci požárního taktického cvičení schvaluje náčelník

příslušné správy Sboru požární ochrany; v jednotkách požární ochrany organizací po

projednání s vedoucím organizace.

§ 99

(1)

Velitelé, technici speciálních služeb a strojnici jednotek požární ochrany prokazují

odbornou způsobilost.

(2)

Odbornou způsobilost tvoří souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností

a znalostí, které jsou nezbytné pro řádný výkon dané funkce.

(3)

Odborná způsobilost se ověřuje zkouškami a prokazuje se osvědčením.

§ 100

(1)

Ověřování odborné způsobilosti provádí

a)

ministerstvo vnitra u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených

v útvarech Sboru požární ochrany,

b)

nadřízený orgán u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v

závodních požárních útvarech a dobrovolných závodních požárních sborech,

c)

okresní národní výbor u velitelů a strojníků dobrovolných veřejných požárních sboru.

(2)

Ověřování odborné způsobilosti se provádí před komisí, kterou v případě uvedeném

v odstavci 1 písm. b) zřizuje nadřízený orgán se souhlasem orgánu vykonávájícího státní

požární dozor a v případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) okresní národní výbor. Členem

komise, kterou zřizuje nadřízený orgán, je zpravidla zástupce orgánu vykonávajícího

státní požární dozor a zástupce ústředního orgánu; o termínu ověřování odborné způsobilosti

musí být tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(3)

Osvědčení o odborné způsobilostí vydává orgán, který provedl ověřování odborné způsobilosti.

(4)

Ustanovení § 22 odstavců 4 až 7, § 23 a 24 platí obdobně pro ověřování odborné způsobilosti

velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků jednotek požární ochrany.

§ 101

Velitel zásahu

(1)

Činnost jednotek požární ochrany na místě zásahu řídí velitel zásahu.

(2)

Pří zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany je velitelem zásahu velitéle jednotky

požární ochrany, která zahájila zásah první, kromě připadů, kdy převezme řízení zásahu

velitel zásahu s přednostním velením.

(3)

Pří převzetí řízení zásahu musí přebírající oznámit veliteli zásahu, že přebírá velení.

Pokud takto nepřevzal velení při zásahu, nemůže vydávat rozkazy.

§ 102

Určování velitele zásahu s přednostním velením

(1)

Při určování velitele zásahu s přednostním velením se postupuje podle těchto zásad

a)

velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany krajského národního výboru má přednost

před veliteli jednotek požární ochrany všech druhů na území kraje s výjimkou případu

uvedeného v písmenu c),

b)

velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany okresního národního výboru má přednost

před veliteli jednotek závodních požárních útvarů s výjimkou případu uvedeného v písmenu

c) a před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany,

c)

velitel jednotky závodního požárního útvaru má přednost před veliteli dobrovolných

jednotek požární ochrany; v případě, že požár je ve vlastní organizaci, má přednost

před všemi veliteli jednotek požární ochrany,

d)

velitel jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru má přednost před velitelem

jednotky dobrovolného závodního požárního sboru, s výjimkou případu uvedeného v písmenu

e),

e)

velitel jednotky dobrovolného závodního požárního sboru má přednost před velitelem

jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru v případe, je-li požár ve vlastní

organizaci.

(2)

Přednostní velení jsou oprávněni kdykoliv převzít náčelníci správ Sboru požární ochrany

a jejich zástupci.

(3)

Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany téhož druhu je povinen převzít

velení velitel místné příslušné jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže se

jeho jednotka požární ochrany nezúčastňuje zdolávání požáru, zejména s ohledem na

stav zdolávání požáru.

(4)

Náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci mohou v závažných případech

pověřit řízením zásahu velitele jednotky požární ochrany odchylně od zásad uvedených

v odstavci 1.

§ 103

Velení při zásahu v některých zvláštních případech

(1)

V zařízeních určených pro obranu vlasti a v objektech Sboru nápravné výchovy zasahuje

jednotka požární ochrany jen na vyžádání příslušného velitelě, náčelníka nebo funkcionáře.

(2)

Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany

v objektech uvedených v odstavci 1 je velitelem zásahu velitel vojenské jednotky požární

ochrany, pokud se velitelé těchto jednotek nedohodnou jinak.

(3)

Při zdolávání požárů v objektech uvedených v odstavci 1 musí velitel jednotky požární

ochrany dbát na upozornění a požadavky příslušného velitele, náčelníka nebo funkcionáře

těchto objektů. Velitel, náčelník nebo funkcionář objektů uvedených v odstavci 1 je

povinen informovat velitele jednotky požární ochrany o všech důležitých skutečnostech

potřebných k provedení úspěšného zásahu.

§ 104

Štáb zdolávání požáru

(1)

Při velkých a složitých požárech zřizuje velitel zásahu štáb, který je jeho výkonným

orgánem pro řízení sil a prostředků při zásahu.

(2)

Pro řízení sil a prostředků při složitých a dlouhotrvajících požárech, kde zasahují

jednotky požární ochrany z více okresů, zřizuje náčelník správy Sboru požární ochrany

krajského národního výboru stálý štáb ke zdolávání požáru.

§ 105

Rozhodování o použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech

O použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech rozhoduje náčelník příslušné

správy Sboru požární ochrany, jeho zástupce a v případě jeho nepřítomnosti velitel

útvaru Sboru požární ochrany. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oprávněn rozhodnout

operační důstojník (velitel směny).

§ 106

(1)

Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům

a)

ochranné nápoje, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostředků v celkové

délce nejméně dvě hodiny nebo provádí-li se zásah za extrémních povětrnostních podmínek

a za těchto podmínek trvá zásah nejméně dvě hodiny,

b)

bezplatné stravování, jde-li o zdolávání dlouhotrvajícího požáru nebo jiné mimořádné

událostí a zásah trvá nepřetržitě nejméně šest hodin.

(2)

Výše nákladů na ochranné nápoje poskytované podle odstavce 1 písm. a) činí až 20

Kčs na příslušníka a den. Výše nákladů na bezplatné stravování poskytované podle odstavce

1 písm. b), trvá-li zásah více než šest hodin, činí 30 Kčs na příslušníka, a trvá-li

zásah více než dvanáct hodin, činí 45 Kčs na příslušníka a den.

§ 107

Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům vhodné místo pro odpočinek,

případné ubytování, trvá-li práce příslušníků při zásahu déle než dvanáct hodin.

§ 108

(1)

Příslušníci pří plnění svých úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 1 a 2 zákona)

služebním průkazem. V případe zdolávání požárů, jestliže to okolnosti nedovolují,

lze od této povinnosti upustit.

(2)

Členové kontrolních skupin pří plnění úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 1

zákona) pověřením místního národního výboru, které platí jen ve spojení s občanským

průkazem.

(3)

Velitelé závodních požárních útvarů a velitelé dobrovolných jednotek požární ochrany

při plnění úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 2 zákona) průkazem, který vydává

příslušná správa Sboru požární ochrany.

(4)

Velitel zásahu svá oprávnění prokazuje červenou rukávovou páskou s nápisem “VELITEL

ZÁSAHU„, která se nosí na levém záloktí.

§ 109

Za mimořádné úkoly Sboru požární ochrany se považují úkoly, které nelze zabezpečit

silami a prostředky příslušné správy Sboru požární ochrany nebo útvaru Sboru požární

ochrany při

a)

zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích,

b)

zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících,

c)

při záchranných pracích při živelních pohromách a mimořádných událostech,

d)

zjišťování příčin vzniku požáru, je-li to nutné při provádění požárně technické expertizy.

§ 110

(1)

Pro účely této vyhlášky se za pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím považují

zejména pracoviště, na kterých se

a)

používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé

látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat

podstatně intenzitu a šíření případného požáru; toto ustanovení se však nevztahuje

na stavební konstrukce z hořlavých hmot a na hořlavé předměty tvořící zařízení místnosti,

b)

používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky,

c)

usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach

27

)

v souvislé vrstvě schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká

hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze

vyloučit,

d)

vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé

kapaliny nebo plyny,

e)

vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny,

f)

používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou

se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi

se vzduchem vytvořit výbušnou směs,

g)

používá při zpracovávání hořlavých látek otevřený oheň.

(2)

Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém

došlo ke škodám na materiálních hodnotách, nebo které mělo za následek usmrcení nebo

zranění osob. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke

škodě, ale kde byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo materiální hodnoty

nebo kde došlo k ohrožení životního prostředí.

(3)

Pro účely této vyhlášky se za předpisy o požární ochraně považují zákon o požární

ochraně, předpisy vydáné na jeho zakládě a jiné předpisy upravující povinnosti na

úseku požární ochrany.

§ 111

Ministerstvo vnitra a národní výbory spolupracují s příslušnými orgány a organizacemi

Svazu požární ochrany zejména při činnostech uvedených v § 76 odst. 2, § 84 odst.

1, § 88, 89, § 94 odst. 1 písm. b), bod 2, § 95 odst. 3, § 96, 98, § 100 odst. 1 písm.

c) a § 112 odst. 3 této vyhlášky.

§ 112

(1)

Ústrední orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti vedoucích techniků

požární ochrany nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2)

Nadřízené orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti

a)

techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany nejpozději do dvou let ode

dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

b)

velitelů, techniků speciálních služeb a strojníku zařazených v závodních požárních

útvarech nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

c)

velitelů a strojníků dobrovolných závodních požárních sborů nejpozději do tří let

ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3)

Okresní národní výbory jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti velitelů

a strojníků dobrovolných veřejných požárních sborů nejpozději do tří let ode dne nabytí

účinnosti této vyhlášky.

§ 113

Oprávnění k údržbě, opravám, plnění a kontrole hasicích přistrojů udělená podlé dosavadních

předpisů zůstávají v platnosti s tím, že ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky bude

udělovat oprávnění k této činnosti výrobce nebo servisní organizace k této činnosti

zvlášť zmocněná.

§ 114

Dokumentace požární ochrany vedená podle dosavadních předpisů musí být uvedena do

souladu s touto vyhláškou nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky;

do této doby musí být vyhotovena i nová dokumentace upravená touto vyhláškou.

§ 115

Organizace, v nichž ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nesplňují družstva závodního

požárního útvaru podmínku stanovenou v § 91 odst. 2 druhé větě a nebyl jim udělen

souhlas ke sníženému počtu pracovníků družstev, jsou povinny je doplnit na určené

početní stavy nejpozději do pěti let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 116

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.