VYHLÁŠKA 363/1991 Z. z. kterou se provádí zákon o regresních náhradách

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška upravuje podrobnosti při uplatňování regresních náhrad okresním ústavem

národního zdraví, v hlavním městě Praze obvodním ústavem národního zdraví a v případě

jejich zániku zdravotnickou organizací určenou okresním úřadem, v hlavním městě Praze

obvodním úřadem (dále jen „zdravotnická organizace“) a regresní komisí okresního úřadu.

Dále upravuje výši regresních náhrad, možnost povolení splátek nebo jiné odložení

splatnosti, snížení nebo prominutí regresních náhrad, použití výnosu a omezení rozsahu

uplatňování regresní náhrady.

§ 2

Regresní komise

Přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze obvodní rada, ustanovuje předsedu

regresní komise, jeho zástupce a tajemníka z řad pracovníků okresního úřadu a další

členy komise zpravidla z pracovníků působících v oboru zdravotnictví, sociálního zabezpečení,

financí, bezpečnosti a hygieny práce. Regresní komise může jednat a rozhodovat jen,

je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce, tajemník a další tři členové komise;

jeden z členů komise musí mít právnické vzdělání. Regresní komise rozhoduje většinou

hlasů všech svých pěti členů.

§ 3

Odborní poradci

Regresní komise může ustanovit pro každý hlavní výrobní nebo pracovní obor zastoupený

v jejím obvodě odborné poradce, kteří ze své práce nebo na základě jiné své odborné

způsobilosti znají zařízení pracovišť a výrobní (pracovní) postupy tohoto oboru, jakož

i příslušné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Odborného poradce může

přibrat regresní komise nebo zdravotnická organizace k projednávání, jde-li o regresní

náhradu z oboru, pro který byl ustanoven. Při projednávání má odborný poradce hlas

poradní.

§ 4

(1)

Organizace, v nichž došlo k poškození zdraví, jsou povinny hlásit zdravotnické organizaci

každý úraz, o kterém se podle předpisů o registraci pracovních úrazů sepisuje záznam

o úrazu.

1

)

(2)

Zdravotnická zařízení

2

)

jsou povinna hlásit úrazy a nemoci z povolání i jiná poškození zdraví osob, jež přijala

do léčení, pokud nemají bezpečně zjištěno, že případ byl již k regresním účelům ohlášen.

Těžké, hromadné a smrtelné úrazy a nemoci z povolání hlásí všechny bez výjimky. Z

ostatních úrazů hlásí jen ty úrazy, u nichž okolnosti nasvědčují, že byly někým zaviněny;

ve stejném rozsahu hlásí i jiná poškození zdraví (např. akutní otravy chemickými škodlivinami,

infekce).

§ 5

(1)

Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit zdravotnické organizaci také údaje potřebné

pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Rovněž musí hlásit smrt

poškozeného, i když nastala později, avšak v příčinné souvislosti s úrazem, nemocí

z povolání nebo jiným poškozením zdraví (

§ 4 odst. 2

).

(2)

Orgány a organizace provádějící výplatu dávek nemocenského pojištění, popřípadě zabezpečení

v nemoci hlásí zdravotnické organizaci výši dávek nemocenského pojištění (zabezpečení

v nemoci) vyplácených při úrazu, nemoci z povolání a jiných poškozeních zdraví, a

to ihned po skončení výplaty.

(3)

Okresní správy sociálního zabezpečení jsou povinny neprodleně zasílat zdravotnické

organizaci svá pravomocná rozhodnutí, kterými byla vyslovena invalidita nebo částečná

invalidita vzniklá z úrazu, nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví.

(4)

Posudkoví lékaři sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení podávají

na žádost zdravotnické organizace odborné vyjádření o invaliditě nebo částečné invaliditě

osob, u kterých se tento stav pro účely sociálního zabezpečení nezjišťuje

(§ 14 odst. 2

). K žádosti o toto odborné vyjádření je třeba připojit potřebnou lékařskou dokumentaci.

(5)

Orgány a organizace uvedené v odstavcích 2 až 4 jsou povinny hlásit zdravotnické

organizaci ihned také každou změnu ohlášených skutečností.

§ 6

Evidence regresních věcí

(1)

Zdravotnická organizace vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních

náhrad.

(2)

Regresní komise vede evidenci o případech, které jí byly předloženy k rozhodnutí.

§ 7

Splatnost, snížení a prominutí regresní náhrady

(1)

Přiznaná regresní náhrada musí být zaplacena do 15 dnů od právní moci rozhodnutí,

pokud jím nebyla vyslovena jiná splatnost náhrady.

(2)

Dokud není o regresních náhradách pravomocně rozhodnuto, rozhodují orgány uvedené

v

§ 1

také o snížení nebo prominutí regresní náhrady a na žádost občana též o povolení

splátek nebo o jiném odložení splatnosti; činí tak při rozhodování o věci samé.

§ 8

Snížení regresní náhrady organizacím

(1)

Organizaci se ukládá regresní náhrada v plné výši.

(2)

Regresní náhradu lze organizaci snížit jen zcela výjimečně a jen na její žádost,

jsou-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

(3)

Pevnou částku regresní náhrady při částečné invaliditě a invaliditě nebo smrti lze

snížit nejvýše o polovinu. Snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být

uložena přirážka k regresní náhradě.

3

)

(4)

Za zvláštní okolnost hodnou mimořádného zřetele lze považovat buď krajně nepříznivé

důsledky, které by mělo pro organizaci zaplacení plné regresní náhrady (např. z hromadného

úrazu zvlášť velkého počtu osob) anebo prokázaně jinak příznivé výsledky péče organizace

o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 9

Snížení a prominutí regresní náhrady občanům

(1)

Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze občanovi regresní náhradu přiměřeně snížit

nebo prominout. Vezme se přitom zřetel také na občanovy poměry, zejména na závažnost

důsledků, jaké by mělo zaplacení regresní náhrady a výživu jeho, jakož i osob, vůči

kterým má vyživovací povinnost, nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti

a jsou na něho odkázány výživou.

(2)

Má-li občan povinnost k regresní náhradě, protože způsobil někomu poškození zdraví

úmyslně nebo v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek než alkohol, lze mu

regresní náhradu snížit, popřípadě prominout jen zcela výjimečně. Prominutí i snížení

je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být občanu uložena přirážka k regresní

náhradě.

3

)

(3)

Regresní náhradu lze občanovi snížit, popřípadě prominout i bez jeho žádosti.

§ 10

Náklady řízení

(1)

Náklady řízení o regresních náhradách je povinen uhradit účastník, který byl uznán

povinným k regresní náhradě. Jinak je nese okresní úřad, který také až do rozhodnutí

o nich zálohuje hotové výlohy.

(2)

Náklady řízení o regresních náhradách, včetně nákladů odvolacího řízení a řízení

vykonávacího, se stanoví paušální částkou 4 % z přiznané regresní náhrady, nejméně

však 40 Kčs.

(3)

Zaplacených úhrad nákladů regresního řízení používá okresní úřad především k úhradě

hotových výloh regresního řízení ve všech stupních.

§ 11

Pohledávky z regresních náhrad a jejich vymáhání

(1)

Okresní úřad vykonává právo hospodaření k přiznaným nebo jen uznaným pohledávkám

z regresních náhrad, o kterých rozhodla nebo by byla příslušná rozhodnout zdravotnická

organizace. Toto právo hospodaření se však netýká pohledávek z regresních náhrad,

které uplatňují orgány federálního ministerstva obrany, ministerstva spravedlnosti

České republiky, federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva vnitra České republiky.

4

)

(2)

Regresní náhrady se platí na účet okresního úřadu. Není-li plněna uznaná pohledávka,

oznámí to okresní úřad neprodleně zdravotnické organizaci.

5

)

§ 12

Použití regresních náhrad

(1)

Výnosu regresních náhrad použije okresní úřad přímo pro zdravotnická zařízení v obvodu

své působnosti.

(2)

Okresní úřad může poskytnout příspěvek z výnosu též jiným organizacím na jejich žádost;

při poskytnutí příspěvku určí vždy účel použití a lhůtu, v niž má být použití příspěvku

vykázáno a vyúčtováno, popřípadě stanoví i jiné podmínky. Na poskytnutí příspěvku

nemají tyto organizace právní nárok.

§ 13

Sazba regresní náhrady za náklady léčebně preventivní péče se stanoví

a)

za ústavní péči (včetně péče lázeňské) částkou 300 Kčs za každý den této péče bez

zřetele k druhu zdravotnického zařízení, v němž byla tato péče poskytnuta;

b)

za ambulantní péči částkou 30 Kčs za každý den pracovní neschopnosti (dny ústavní

péče se odečítají), a poskytuje-li se tato péče bez souvislosti s pracovní neschopností,

paušální částkou 150 Kčs za každé ošetření (ordinaci nebo návštěvu); v obou případech

však nejméně částkou 300 Kčs.

§ 14

(1)

Pevná částka regresní náhrady při invaliditě nebo smrti postiženého činí 200 000

Kčs, při částečné invaliditě 100 000 Kčs.

(2)

Pevné částky podle odstavce 1 příslušejí i v případech, kdy poškození, popřípadě

jejich pozůstalí nemají nárok podle předpisů o důchodovém zabezpečení anebo jim takové

nároky nevznikly. Pokud se invalidita poškozených pro účely důchodového zabezpečení

nezjišťuje, považuje se za invaliditu nebo částečnou invaliditu takový jejich dlouhodobě

nepříznivý zdravotní stav vzniklý úrazem nebo jiným poškozením zdraví (

§ 5 odst. 4

), který by u osob v pracovním poměru odpovídal podmínkám invalidity nebo částečné

invalidity podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(3)

Jestliže poškozený přestal být invalidním do jednoho roku po tom, co byl invalidním

uznán, vrátí se povinnému občanu nebo organizaci to, co na pevnou částku regresní

náhrady zaplatili, po odečtení skutečně vyplacených dávek důchodového zabezpečení.

Tyto účinky nemá pouhá změna invalidity na částečnou invaliditu.

(4)

Nárok na vrácení částky podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej občan nebo organizace

neuplatnili do 6 měsíců poté, co došlo ke změně rozhodnutí o invaliditě. O tomto nároku

rozhodne zdravotnická organizace.

§ 15

Omezení uplatňování regresních náhrad

Regresní náhrada z poškození zdraví, které si vyžádalo jen ambulantní péči, a to s

méně než třemi ošetřeními, se neuplatňuje.

§ 16

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č.

34/1965 Sb.

, kterou se provádí zákon o regresních náhradách, ve znění vyhlášek č. 86/1966 Sb.,

č. 38/1968 Sb. a č. 502/1990 Sb.

§ 17

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.