VYHLÁŠKA 354/1991 Z. z. o středních školách

§ 1

Základní ustanovení

(1)

Tato vyhláška upravuje soustavu studijních a učebních oborů středních odborných učilišť,

gymnázií a středních odborných škol (dále jen „střední školy"), organizaci středních

škol, typy středních odborných škol, plnění povinné školní docházky ve vybraných učebních

a studijních oborech středních škol, rozsah, podmínky, délku a průběh studia ve středních

školách, hodnocení žáků a jejich klasifikaci, délku a organizaci studia při zaměstnání

a kombinovaného studia, organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů, nástavbového

studia a pomaturitního studia.

(2)

Střední školy poskytují výchovu a vzdělání ve studijních a učebních oborech, které

jsou uvedeny v příloze č. 1.

(3)

Typy středních odborných škol jsou: střední průmyslová škola, střední zemědělská

škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední chmelařská škola,

střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední drůbežářská škola, střední

zdravotnická škola, hotelová škola, sociálně právní akademie, střední knihovnická

škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, obchodní škola, obchodní

akademie, rodinná škola, konzervatoř a odborná škola.

(4)

Typy škol uvedené v odstavci 3 se mohou zřizovat jako jedna střední odborná škola.

(5)

Název střední školy obsahuje označení druhu nebo typu školy a úředního názvu sídla

školy včetně názvu ulice a čísla hlavní budovy. Pokud byl střední škole propůjčen

čestný název, je součástí názvu školy. Název školy musí být shodný s názvem školy

uvedeným v síti škol.

1

)

(6)

Listiny a úřední dokumenty vydávané střední školou jsou opatřeny úředním razítkem

se státním znakem. Název školy v tomto razítku je uveden podle odstavce 5. Způsob

užívání státního znaku stanoví zvláštní předpis.

2

)

(7)

Ředitel střední školy může zřizovat speciální třídy pro smyslově nebo tělesně postižené

žáky.

§ 2

(1)

Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného

rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům

(dále jen „vyučovací předměty"), které si zvolil.

(2)

Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování, požádá zákonný zástupce žáka, pěstoun

nebo občan, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do

výchovy (dále jen "zástupce žáka"), třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o

uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí současně o tom

vychovatele.

(3)

Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat,

je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže,

povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod

nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti

též vychovateli.

(4)

Třídní učitel nebo mistr odborné výchovy omluví nepřítomnost žáka při vyučování na

základě omluvenky podepsané zástupcem žáka nebo vychovatelem nebo lékařem.

(5)

Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost

pro nemoc.

§ 3

(1)

Ředitel střední školy může uvolnit žáka od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu

nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě

vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o žáka se změněnou pracovní schopností,

na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení. Při uvolňování od

vyučování tělesné výchovy se postupuje podle zvláštních předpisů.

3

)

(2)

Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho převážnou část od vyučování vyučovacím

předmětům rozhodujícím pro odborné zaměření absolventa. Tyto vyučovací předměty určí

ředitel střední školy.

(3)

Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z

důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

(4)

Ředitel střední školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému

žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

§ 4

Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy

(1)

Ředitel střední školy může povolit změnu studijního nebo učebního oboru, je-li žák

zdravotně způsobilý ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově

zvoleném studijním nebo učebním oboru a úspěšně vykoná rozdílové zkoušky. Obsah, rozsah

a termín rozdílových zkoušek určí ředitel školy.

(2)

O přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel střední školy, do které se žák

hlásí, po projednání s ředitelem střední školy, kterou žák navštěvuje.

(3)

Změnu studijního nebo učebního oboru povoluje a o přestupu do jiné střední školy

rozhoduje ředitel školy na základě žádosti žáka. K žádosti nezletilého žáka musí být

připojeno vyjádření zástupce žáka.

(4)

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje

ředitel středního odborného učiliště o změně tuto organizaci.

§ 5

Přerušení studia

(1)

Ředitel střední školy může přerušit žáku studium na jeho žádost nebo na žádost zástupce

žáka, a to až na dobu dvou let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v

tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže uplynula doba přerušení studia

v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky

za příslušné období.

(2)

Ředitel střední školy je povinen přerušit studium žákyni pro těhotenství a mateřství,

jestliže praktické vyučování probíhá na pracích a na pracovištích zakázaných těhotným

ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů

4

)

nebo jestliže praktické vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

(3)

Na žádost žáka může být přerušení studia ukončeno i před uplynutím doby přerušení

studia.

(4)

K žádosti o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené

doby nezletilého žáka musí zástupce žáka předložit své souhlasné vyjádření.

(5)

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje

ředitel středního odborného učiliště o přerušení studia tuto organizaci.

§ 6

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1)

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

(2)

Žákovi, který splnil povinnou školní docházku, může ředitel střední školy povolit

opakování ročníku.

(3)

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje

ředitel středního odborného učiliště o opakování ročníku tuto organizaci.

§ 7

Zanechání studia

(1)

Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li

žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

(2)

Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední

školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného

učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného

učiliště o zanechání studia tuto organizaci.

(3)

Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast

při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý,

zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní

žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení

výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje

se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti; tímto dnem přestává být

žákem školy. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci,

informuje ředitel středního odborného učiliště tuto organizaci.

§ 8

Výchovná opatření

(1)

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně

žáků.

(2)

Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, mistr odborné výchovy, ředitel

střední školy, ve středisku praktického vyučování též vedoucí střediska praktického

vyučování nebo orgán státní správy ve školství.

(3)

Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření

k posílení kázně žáků: napomenutí třídním učitelem nebo mistrem odborné výchovy, důtka

třídního učitele nebo mistra odborné výchovy, ve středisku praktického vyučování též

vedoucího střediska praktického vyučování, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení

ze studia nebo vyloučení ze studia.

(4)

V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy zkušební

lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

(5)

O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitel střední

školy zástupce žáka. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje

pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o vyloučení žáka ze

studia tuto organizaci.

§ 9

Hodnocení a klasifikace žáků

(1)

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

(2)

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni

1 – velmi dobré,

2 – uspokojivé,

3 – neuspokojivé.

(3)

Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí

ředitel střední školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby

klasifikace za první pololetí mohla být ukončena nejpozději do klasifikace za druhé

pololetí.

(4)

Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí, je žák zkoušen a klasifikován za toto

období zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

(5)

Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci

prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku

požádat ředitele střední školy o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy,

může být požádán o přezkoušení žáka školský úřad. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák

v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již

komisionálně zkoušen, s výjimkou zkoušky podle § 12 odst. 1 písm. a), c), d), e) a

f). Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka jestliže zjistí, že

vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 10

Celkové hodnocení žáka

(1)

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace

ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných

předmětech.

(2)

Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto

a)

prospěl s vyznamenáním,

b)

prospěl,

c)

neprospěl.

(3)

Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než

chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování

je velmi dobré.

(4)

Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

(5)

Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

§ 11

Opravné zkoušky

(1)

Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný z jednoho vyučovacího

předmětu, koná opravnou zkoušku.

(2)

Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný

z jednoho vyučovacího předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3)

Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

a)

podle odstavce 1 byly vykonány nejpozději do 31. srpna; žákovi, který se z vážných

důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání

opravné zkoušky nejpozději do 15. září a žákovi, který byl klasifikován v termínu

uvedeném v § 9 odst. 4, nejpozději do 15. října,

b)

podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

(4)

Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován

ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

§ 12

Komisionální zkouška

(1)

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech

a)

koná-li rozdílovou zkoušku,

b)

požádá-li žák nebo zástupce žáka o jeho přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z

podnětu ředitele střední školy,

c)

koná-li opravné zkoušky,

d)

při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,

e)

při zkoušce z hlavního odborného předmětu v konzervatoři a ve výtvarných studijních

a učebních oborech středních odborných škol a středních odborných učilišť,

f)

je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy.

(2)

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel

střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, popřípadě mistr odborné

výchovy vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci

pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel střední školy zároveň vyučujícím,

jmenuje předsedu komise školský úřad. Členy komise jmenuje ředitel střední školy.

Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci

je konečné v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

§ 13

(1)

Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování,

praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů

a typů škol, studijních oborů a učebních oborů. Teoretické vyučování a praktické vyučování

se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov.

5

)

(2)

Ředitel střední školy může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty vyučovacích

hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

(3)

Ředitel střední školy může

6

)

se souhlasem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen

„ministerstvo školství"), u středních zdravotnických škol se souhlasem ministerstva

zdravotnictví České republiky (dále jen "ministerstvo zdravotnictví"), zavést nový

studijní nebo učební obor, nebo zaměření studijního nebo učebního oboru nebo zavést

další vyučovací předmět.

§ 14

Teoretické vyučování

(1)

Ředitel střední školy stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná

zpravidla v osm hodin, nejdříve v sedm hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20 hodin.

Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou

je osm hodin, bez polední přestávky sedm hodin.

(2)

Vyučovací hodina teoretických předmětů trvá 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací

hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje

zpravidla přestávka desetiminutová.

(3)

Nejvyšší počet žáků ve třídě je třicet. Ředitel střední školy může při organizaci

teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin

a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu

a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků. Při vyučování cizím

jazykům se třída vždy dělí na skupiny.

§ 15

Praktické vyučování

(1)

Praktické vyučování

7

)

se uskutečňuje ve školách, ve školských zařízeních a v organizacích. Ředitel střední

školy může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny.

Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování

a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků. Nejvyšší počet žáků ve skupině

na jednoho mistra odborné výchovy ve středním odborném učilišti nebo středisku praktického

vyučování je stanoven v příloze č. 1.

(2)

Vyučovací hodina předmětů praktického vyučování, s výjimkou odborného výcviku a odborné

praxe, trvá 45 minut.

(3)

Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v organizacích, uzavře ředitel školy s organizací

dohodu, v níž se stanoví zejména

a)

druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,

b)

místo konání praktického vyučování,

c)

časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,

d)

počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

e)

pracovní a hygienické podmínky, ubytovací a stravovací podmínky, úhrada jízdného,

podmínky poskytování nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků.

f)

způsob odměňování žáků za produktivní práci,

g)

opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.

(4)

Praktické vyučování se uskutečňuje pod vedením instruktorů z řad osvědčených a odborně

vyspělých pracovníků. Instruktoři jsou odměňováni za činnost při praktickém vyučování

podle zvláštních předpisů.

8

)

Odměnu instruktorům hradí střední škola, která výuku sjednala.

§ 16

Odborný výcvik žáků středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování

(1)

Odborný výcvik se uskutečňuje v souladu s učební osnovou a spočívá ve zhotovení výrobků,

ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2)

V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být

delší než šest vyučovacích hodin, ve vyšších ročnících studijních a učebních oborů

nesmí být delší než sedm vyučovacích hodin. Vyučovací hodina v odborném výcviku trvá

60 minut.

(3)

Dopolední vyučování ve vyučovacím dnu začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování

ve vyučovacím dnu končí nejpozději ve 20 hodin. Jestliže je to třeba pro výchovu žáků

k povolání, může ředitel středního odborného učiliště nebo vedoucí střediska praktického

vyučování určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých ročníků od 6 hodin, žáků

třetích a čtvrtých ročníků od 5 hodin, může též určit, že odpolední vyučování žáků

třetích a čtvrtých ročníků skončí do 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví

tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek

alespoň 12 hodin.

(4)

Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně desetiminutová přestávka anebo nejdéle

po pěti hodinách je třicetiminutová přestávka. Žáci, kteří konají odborný výcvik v

organizacích, mají přestávku shodně s přestávkami platnými pro pracovníky organizace.

Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

(5)

Odborný výcvik vyučuje mistr odborné výchovy ve skupinách; vyučování se koná ve středních

odborných učilištích, nebo střediscích praktického vyučování nebo na provozních pracovištích

organizace schválených ředitelem středního odborného učiliště nebo vedoucím střediska

praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků se provádí za vedení a dozoru

instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 3 žáky. Instruktora na návrh orgánu

nebo organizace, ve které se vyučuje odborný výcvik, schvaluje ředitel středního odborného

učiliště nebo vedoucí střediska praktického vyučování. Činnost instruktora řídí a

kontroluje mistr odborné výchovy.

(6)

Ve studijních oborech a učebních oborech skupiny Zemědělství a lesní hospodářství

žák absolvuje část odborného výcviku v rozsahu, který stanoví učební plán, v období

hlavních školních prázdnin.

§ 17

Cvičení

(1)

Cvičení se uskutečňuje jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatný vyučovací

předmět ve školách, školských zařízeních nebo v organizacích.

(2)

Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají

dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarnických

a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně

preventivní péče.

§ 18

Učební praxe a odborná (umělecká) praxe žáků středních odborných škol

(1)

Učební praxe a odborná (umělecká) praxe (dále jen „praxe") se uskutečňuje ve střední

škole nebo školském zařízení nebo v organizacích.

(2)

Ve studijních oborech skupiny Zemědělství a lesní hospodářství, ve studijních oborech

skupiny Veterinární vědy a v hotelové škole absolvuje žák část praxe v rozsahu, který

stanoví učební plán, v období hlavních školních prázdnin.

(3)

Ve třetím ročníku čtyřletých studijních oborů a prvním ročníku studijních oborů pomaturitního

kvalifikačního studia ve středních zdravotnických školách se zařazuje odborná praxe

nejdříve od prvního týdne měsíce května.

§ 19

Lyžařský výcvikový kurs a sportovně turistický kurs

Střední školy organizují pro žáky zimní lyžařské výchovně výcvikové kursy a letní

sportovně turistické výcvikové kursy v rozsahu stanoveném učebními plány.

§ 20

Výchova mimo vyučování a péče o žáky v době mimo vyučování

(1)

Výchova mimo vyučování poskytuje žákům, při respektování jejich osobních zájmů, aktivní

odpočinek, rozvíjí jejich schopnosti, nadání a zájmy, pomáhá jim při přípravě na vyučování

a přispívá též k volbě povolání.

(2)

Výchovu mimo vyučování zabezpečují vychovatelé. Na 30 ubytovaných žáků se stanoví

3 vychovatelé a na každý započatý počet 30 žáků další vychovatel.

(3)

Péčí o žáky v době mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a

vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti.

§ 21

(1)

Studium při zaměstnání ve středních školách se uskutečňuje ve studijních a učebních

oborech. Studium při zaměstnání je též určeno občanům, kteří nejsou v pracovněprávním

nebo obdobném vztahu.

(2)

Studujícím při zaměstnání se poskytuje hospodářské zabezpečení a pracovní úlevy podle

zvláštních předpisů.

9

)

.

§ 22

Délka studia

(1)

Studium při zaměstnání ve středních školách ve studijních oborech zakončených maturitní

zkouškou trvá nejdéle 5 let a u učebních a studijních oborů ukončených závěrečnou

zkouškou 3 roky pro občany, kteří získali základy vzdělání nebo základní vzdělání;

délku studia občanů, kteří získali střední odborné vzdělání nebo úplné střední odborné

vzdělání stanoví ředitel školy na základě dokladů o předchozím studiu občana.

(2)

Střední škola může organizovat pro občany, kteří nezískali základní vzdělání, kursy

pro získání základního vzdělání. Tyto kursy trvají jeden rok.

§ 23

Organizace studia při zaměstnání a kombinované studium

(1)

Večerní (směnné) studium je určeno pro občany, kteří se mohou pravidelně několikrát

v týdnu zúčastňovat vyučování. Večerní studium lze organizovat též jako směnné, kdy

vyučování je střídané v dopoledních a odpoledních hodinách.

(2)

Dálkové studium organizuje střední škola u studijních oborů v rozsahu maximálně 220

konzultačních hodin ve školním roce, u učebních oborů v rozsahu maximálně 160 konzultačních

hodin ve školním roce. Dálkové studium nelze organizovat ve studijních oborech Umění,

užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba s výjimkou studijních oborů konzervatoří.

(3)

Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž

se žák podle pokynů střední školy samostatně připravuje ke zkouškám; individuální

studijní plán a termíny zkoušek stanoví ředitel střední školy. Ve studijních oborech

zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, rehabilitační pracovník, radiologický

laborant a zubní technik se externí studium povoluje jen absolventům příbuzného studijního

oboru, popřípadě k dokončení studia, pokud není samostatně organizováno v příslušném

školním roce pro občany, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních bez příslušné

kvalifikace. Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování

předmětů praktického vyučování stanovených učebními osnovami. Střední škola pořádá

zpravidla čtyřikrát do roka konzultace ve dnech, které stanoví ředitel střední školy.

Obsah externího studia je určen učebním plánem večerního nebo denního studia.

(4)

V kombinovaném studiu ve středních školách se střídá denní studium se studiem při

zaměstnání. Denní studium může trvat nepřetržitě ve školním roce nejvíce pět měsíců

a nejméně jeden měsíc.

§ 24

Studium jednotlivých vyučovacích předmětů

(1)

Znalosti, které občané získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů

a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední

škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého

vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích

předmětů s výjimkou odborných předmětů ve studijních oborech uvedených v § 23 odst.

4. Pokud jsou součástí vyučovacího předmětu též cvičení, koná je občan v předepsaném

rozsahu.

(2)

O zkoušku může požádat uchazeč, který prokáže, že získal základní vzdělání, nebo

základy vzdělání.

(3)

Ředitel střední školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení

žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí

termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti.

(4)

Při zkoušce uchazeč prokáže svou totožnost. Zkouška je komisionální. Ve vyučovacích

předmětech, kde je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, koná také

zkoušku písemnou nebo praktickou.

(5)

O úspěšně vykonané zkoušce vydá střední škola vysvědčení.

§ 25

Nástavbové studium

(1)

Nástavbové studium organizuje střední škola ve studijních oborech určených pro uchazeče,

kteří vykonali závěrečnou zkoušku nebo závěrečnou učňovskou zkoušku v učebních oborech

s délkou přípravy 3 roky nebo 3 roky a 4 měsíce. Studium se ukončuje maturitní zkouškou

a je nejméně dvouleté.

(2)

Nástavbové studium organizuje střední škola formou denního studia nebo formou studia

při zaměstnání nebo jako studium kombinované.

§ 26

Pomaturitní studium

Pomaturitní studium organizuje střední škola jako studium denní, nebo studium při

zaměstnání, popřípadě jako studium kombinované. Pomaturitní studium se uskutečňuje

jako studium

a)

zdokonalovací (inovační), ve kterém si žáci zdokonalují nebo inovují vědomosti a

dovednosti získané v dříve absolvovaném studijním oboru ve střední škole; trvá nejméně

6 měsíců a ukončuje se závěrečnou pomaturitní zkouškou,

b)

specializační, ve kterém žáci získávají speciální vědomosti a dovednosti včetně nových

vědeckotechnických poznatků pro výkon konkrétních pracovních činností a pracovních

funkcí, které svou pracovní náplní a odborným zaměřením odpovídají dříve absolvovanému

studijnímu oboru ve střední škole; je nejméně jednoleté a ukončuje se absolutoriem,

c)

kvalifikační, ve kterém studující získávají odbornost v jiném studijním oboru, než

ve kterém vykonali maturitní zkoušku; je nejméně jednoleté a ukončuje se maturitní

zkouškou z odborných předmětů.

§ 27

Střední odborné učiliště

(1)

Výchovně vzdělávací činnost ve středním odborném učilišti (dále jen

"

učiliště") zajišťují úseky teoretického vyučování, praktického vyučování a výchovy

mimo vyučování. Pro tyto úseky jmenuje ředitel učiliště své zástupce. Úsek praktického

vyučování do počtu čtyř mistrů odborné výchovy řídí vrchní mistr odborné výchovy.

Úsek výchovy mimo vyučování do počtu čtyř vychovatelů řídí vedoucí vychovatel. Ředitel

učiliště jmenuje na každých osm mistrů odborné výchovy vrchního mistra odborné výchovy.

(2)

Pokud některé z činností podle odstavce 1 zajišťuje učiliště mimo své sídlo, zřídí

ředitel učiliště odloučené pracoviště, které je organizační součástí učiliště. Odloučené

pracoviště řídí jeho vedoucí, kterého do funkce jmenuje ředitel učiliště.

(3)

Odloučené pracoviště teoretického vyučování do počtu 7 tříd řídí vedoucí učitel,

odloučené pracoviště praktického vyučování do počtu 4 mistrů odborné výchovy řídí

vrchní mistr odborné výchovy.

(4)

Pokud odloučené pracoviště zajišťuje také výchovu mimo vyučování, je domov mládeže

jeho součástí a nezřizuje se jako samostatné odloučené pracoviště; takové odloučené

pracoviště řídí vždy vedoucí odloučeného pracoviště.

(5)

Nepedagogické činnosti zajišťuje úsek technicko (provozně) ekonomický, který je řízen

vedoucím úseku, nebo dalším zástupcem ředitele učiliště; nepedagogické činnosti může

též pro učiliště zajišťovat jiná právnická nebo fyzická osoba na základě dohody.

(6)

Výchovné poradenství zabezpečuje úsek teoretického vyučování.

§ 28

Středisko praktického vyučování

(1)

Středisko praktického vyučování řídí jeho vedoucí.

(2)

Středisko praktického vyučování spolupracuje ve věcech výchovy a vzdělání žáků se

středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretické vyučování.

(3)

Vedoucí střediska praktického vyučování jmenuje na každých osm mistrů odborné výchovy

vrchního mistra odborné výchovy.

(4)

Název střediska praktického vyučování se skládá z jeho označení a z názvu sídla střediska

praktického vyučování.

(5)

Středisko praktického vyučování používá na všech tiskopisech a písemnostech podlouhlé

razítko bez státního znaku.

§ 29

Gymnázium a střední odborná škola

(1)

Gymnázium a střední odborná škola (dále jen

"

škola") zajišťují výchovně vzdělávací činnosti, výchovné poradenství a technicko (provozně)

ekonomické a personální činnosti související s výchovně vzdělávací činností a provozem

školy. Může plnit též další činnosti v oblasti sportovní přípravy žáků, výchovy kvalifikovaných

pracovníků odborné poradenské činnosti a provozovat hospodářské činnosti, pokud pro

tyto činnosti má vytvořeny personální a materiálně technické podmínky.

(2)

Pokud některé činnosti podle odstavce 1 zajišťuje škola mimo své sídlo, zřídí ředitel

školy odloučené pracoviště, které řídí zástupce ředitele školy; do počtu 7 tříd může

být touto funkcí pověřen vedoucí učitel.

§ 30

Střední odborná učiliště s uměleckými obory a umělecké školy

(1)

Žák středního odborného učiliště s učebními a studijními obory skupiny Umění, užité

umění a rukodílná umělecko-řemeslná výroba (dále jen „střední odborné učiliště s uměleckými

obory") a střední umělecké školy (dále jen „umělecká škola") je na konci prvního a

druhého pololetí hodnocen podle § 10 s odchylkou

prospěl s vyznamenáním, má-li z hlavního odborného předmětu výborný prospěch a splnil

ostatní požadavky stanovené v § 10 této vyhlášky.

(2)

Ředitel může žáka středního odborného učiliště s uměleckými obory při dlouhodobé

omluvené nepřítomnosti ve vyučování hlavního odborného předmětu a ve vyučovacích předmětech

s ním souvisejících neklasifikovat; žák opakuje ročník.

(3)

Ředitel umělecké školy určí hlavní odborný předmět.

§ 31

Konzervatoř

(1)

Konzervatoř pro obor tanec (dále jen „taneční konzervatoř") se zřizuje jako škola

s celodenní výchovou nebo jako internátní škola.

(2)

Vyučování v konzervatoři a v taneční konzervatoři se uskutečňuje individuálně nebo

ve skupinách.

(3)

Ředitel taneční konzervatoře po dohodě s ředitelem základní školy v místě trvalého

bydliště žáka může převést žáka prvního až pátého ročníku taneční konzervatoře, který

neplní požadavky stanovené učebními osnovami, nebo na návrh lékaře ze zdravotních

důvodů, do základní školy.

(4)

Žák prvního až čtvrtého ročníku taneční konzervatoře je klasifikován a hodnocen podle

pravidel klasifikace a celkového hodnocení

10

)

žáků základních škol.

(5)

Žák konzervatoře a žák pátého až osmého ročníku taneční konzervatoře je na konci

prvního a druhého pololetí celkově hodnocen podle § 10 odst. 2.

(6)

Žákům taneční konzervatoře je zabezpečována celodenní výchova, stravování a ubytování.

Ubytování a stravování se poskytuje za úhradu ve výši stanovené pro žáky ostatních

středních škol.

(7)

Žáci taneční konzervatoře zřízené jako škola s celodenní výchovou jsou ubytováni

v domovech mládeže. Výjimky z ubytování povoluje ředitel školy po projednání se zákonnými

zástupci žáka.

(8)

Žákům taneční konzervatoře se poskytuje za úplatu vybavení na nácvik a umělecké soutěže.

Minimální vybavení žáka pro příslušný ročník taneční konzervatoře stanoví příloha

č. 2.

§ 32

Dokumentace středních škol

(1)

Střední školy vedou tuto dokumentaci

a)

jednací protokol,

b)

učební plány a učební osnovy studijních nebo učebních oborů,

c)

rozvrh hodin,

d)

školní řád,

e)

třídní knihy, třídní výkazy, katalogy a katalogové listy žáků,

f)

maturitní protokoly, protokoly o závěrečných zkouškách, protokoly o komisionálních

zkouškách, protokoly o absolutoriu,

g)

protokoly o přijímacím řízení,

h)

evidenci školních a pracovních úrazů,

i)

personální dokumentaci pracovníků školy a hospodářskou dokumentaci,

j)

deník výchovné skupiny,

k)

přihlášku do domova mládeže.

(2)

Střední odborná učiliště kromě dokumentace podle odstavce 1 vedou

a)

přehled skupin žáků přidělených mistrům odborné výchovy,

b)

deník evidence odborného výcviku.

§ 33

(1)

Při vedení dokumentace o výchovně vzdělávací činnosti školy lze používat jen tiskopisy

schválené ministerstvem školství, ve středních zdravotnických školách ministerstvem

zdravotnictví. Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a osvědčení jsou zúčtovatelnými

tiskopisy.

(2)

Podpisy na všech úředních listinách a písemnostech musí být vlastnoruční.

(3)

Ukládání dokumentace upravují zvláštní předpisy.

11

)

§ 34

(1)

Žák nemůže zanechat studia nebo studium přerušit, pokud ve střední škole plní povinnou

školní docházku.

(2)

Dosavadní střední ekonomické školy zaniknou nejpozději dnem 31. srpna 1994.

(3)

Ustanovení

§ 14 odst. 3

této vyhlášky nabývá účinnosti od školního roku 1992/93 počínaje prvními ročníky.

§ 35

(1)

Ustanovení

§ 2

,

3

,

§ 8 až 12

a

§ 15

této vyhlášky se vztahují na střediska praktického vyučování.

(2)

Ustanovení

§ 8

,

§ 9 odst. 2

,

§ 15

,

16

,

18

a

19

se nevztahují na studium při zaměstnání.

(3)

Délka učebních oborů se upraví podle této vyhlášky i žákům, kteří jsou ve školním

roce 1991/92 ve 2. a 3. ročnících.

§ 36

Zrušují se

1.

Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č.

124/1984 Sb.

, o středních školách, ve znění vyhlášky č. 9/1987 Sb.

2.

Instrukce ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. 7. 1985,

č. j. 22 221/85-210 a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze

dne 25. 7. 1985, č. j. OP 064-17 .7. 85, kterou se stanoví podrobnosti o středních

školách, publikovaná ve Věstníku vlády pro národní výbory č. 7/1985.

3.

Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. 7. 1979,

č. j. 22 876/79-35, o organizaci hudebních a tanečních škol a studiu na nich (reg.

v částce 19/1979 Sb.).

4.

Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č.

89/1973 Sb.

, o sdružení rodičů a přátel školy, ve znění vyhlášky č. 100/1976 Sb.

§ 37

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.