Ústavní dekret presidenta republiky 33/1945 Z. z. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.

§ 1.

(1)

Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů

cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem

nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství.

(2)

Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého

státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

(3)

Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení

republiky (

§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb.

, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových

soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.

(4)

Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili

za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele

hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li krajský

národní výbor osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní

výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

§ 2.

(1)

Osobám, spadajícím pod ustanovení

§ 1

, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti

národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo

trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní

občanství.

(2)

Žádost o zjištění, že se československé státní občanství zachovává, lze podati do

šesti měsíců od počátku účinnosti tohoto dekretu u místně příslušného okresního národního

výboru (okresní správní komise), anebo bydlí-li žadatel v cizině, u zastupitelského

úřadu. Rozhoduje o ní krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru. Tyto

osoby jest až do vyřízení žádosti považovati za československé státní občany, vydal-li

jim okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo zastupitelský úřad osvědčení

o okolnostech, uvedených v předchozím odstavci.

(3)

O zachování československého státního občanství příslušníků československých vojenských

jednotek, kteří jsou německé nebo maďarské národnosti, rozhodne v nejkratší době z

moci úřední ministerstvo vnitra na návrh ministerstva národní obrany. Až do úředního

rozhodnutí jest je považovati za československé státní občany.

§ 3.

Osoby, které pozbyly československého státního občanství podle

§ 1

, mohou do šesti měsíců ode dne, který bude určen vyhláškou ministra vnitra, otištěnou

ve Sbírce zákonů a nařízení, žádati u místně příslušného okresního národního výboru

(okresní správní komise) nebo zastupitelského úřadu o jeho vrácení. O takovéto žádosti

rozhodne podle volné úvahy krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru;

nesmí jí však vyhověti, jestliže žadatel porušil povinnosti československého státního

občana. Pokud vládním nařízením nebude stanoveno jinak, platí i pro tyto případy všeobecné

předpisy o nabývání československého státního občanství.

§ 4.

(1)

Pro účely tohoto dekretu se posuzují provdané ženy a nezletilé děti samostatně.

(2)

Žádosti podle

§ 3

, které podají manželky a nezletilé děti československých státních občanů, jest posuzovati

blahovolně. Až do rozhodnutí o nich jest žadatele považovati za československé státní

občany.

§ 5.

Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení

republiky (

§ 18 dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb.

) ucházeli o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byli donuceni

nátlakem, anebo zvláštními okolnostmi, pozbývají československého státního občanství

dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

§ 6.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě

s ministry zahraničních věcí a národní obrany.