Zákon 32/1948 Z. z. kterým se vydávají základní ustanovení o zřizování divadel a o divadelní činnosti (divadelní zákon).

§ 1

Divadlo ve smyslu tohoto zákona znamená pravidelné veřejné provozování děl dramatických

a hudebně dramatických, choreografických a pantomimických (děl divadelních) buď umělci

z povolání neb ochotníky.

§ 2

(1)

Dílem dramatickým, po případě hudebně dramatickým, rozumí se výtvor slovesný, po

případě hudební a slovesný, který znázorňuje děj zpracovaný k provozování uměním hereckým

(hudebním a hereckým) a uměním jevištním, i když není myšlenkově jednotný a ucelený,

jako děj přítomný, před diváky a posluchači se vyvíjející. Uměním hereckým se rozumí

také umění pěvecké a taneční.

(2)

U děl choreografických a pantomimických není sluchový vjem nezbytný (díla divadelní

v širším smyslu).

(3)

Provozováním divadelního díla rozumí se jeho přímé představování živými osobami uměním

hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním. Pravidelné je provozování, které

záleží v opětující se činnosti. Veřejné je provozování, není-li omezeno na návštěvníky,

kterým zvláštní vztah k provozovateli dává povahu užšího, na venek určitě ohraničeného

okruhu osob.

§ 3

Divadelní představení je provedení divadelního díla uměním hereckým (hudebním a hereckým)

a uměním jevištním buď umělci z povolání neb ochotníky.

§ 4

(1)

Divadelní umělec z povolání jest osoba, která koná umělecké služby nebo podává umělecké

výkony při provozování divadelních děl za plat, pokud tyto služby nebo výkony nejsou

jen vedlejší její výdělečnou činností.

(2)

Divadelní ochotnictví je dobrovolně organisovaná činnost osvětová, záležející ve

veřejném provozování divadelních představení divadelními ochotníky, sdruženými v divadelních

ochotnických spolcích. Divadelní ochotník jest osoba, která koná služby nebo podává

výkony uvedené v odstavci 1 bezplatně. Divadelní ochotnické spolky jsou spolky, jejichž

výlučným nebo hlavním účelem podle stanov je veřejné provozování divadelních děl nebo

u nichž tato činnost jest aspoň podstatnou částí nebo podstatným doplňkem jejich osvětového

poslání.

(3)

Pokud zákon ustanovuje o divadlech a divadelních představeních bez bližšího označení,

vztahují se příslušná ustanovení jen na divadla a divadelní představení, v nichž účinkují

divadelní umělci z povolání; pokud jde o divadla a divadelní představení, ve kterých

účinkují výlučně divadelní ochotníci, ustanovuje se o divadelní činnosti ochotnické.

§ 5

Loutkové divadlo jest divadlo, na kterém se divadelní díla provozují pomocí loutek

jakékoliv soustavy (závěsných, maňáskových, stínových, hůlkových a jiných).

§ 6

(1)

Je kulturním úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby v mezích svých rozpočtů

a úhradových možností pečovaly o zřizování a provozování divadel, jakož i o divadelní

činnost ochotnickou, majíce na zřeteli potřebu zvyšovati kulturní úroveň života, zvláště

na venkově.

(2)

K tomuto úkolu patří zejména také

a)

stavěti, upravovati a udržovati divadelní budovy;

b)

zřizovati ústavy, podniky a zařízení, která slouží rozvoji divadelnictví;

c)

duchovně i hmotně podporovati všechnu činnost k tomuto účelu, zvláště pak původní

tvorbu divadelní;

d)

šířiti zájem o divadlo a pochopení pro význam divadelního umění, pečovati o divadelní

výchovu lidu, podporovati snahy o zvýšení umělecké úrovně divadla a starati se o organisovanou

návštěvu divadel;

e)

prostředkovati vzájemné styky, především výměnu domácích i cizích představitelů divadelní

tvorby i výkonného umění.

§ 7

Jak provozovatelům divadel, tak divadelním ochotnickým spolkům se ukládá pěstovati

dramatické umění slovesné a hudební v různých jeho tvarech, se zvláštním zřetelem

k domácí tvorbě, ve službě lidové výchovy a duchovní kultury národa a státu, a to

tak, aby byla nejen umožněna co nejširším vrstvám návštěva divadel i divadelních představení

ochotnických, ale aby i povaha divadelní činnosti byla zlidověna.

§ 8

(1)

Provozovatelům divadel se ukládá povinnost,

a)

aby vedením divadla pověřili způsobilého umělce [

§ 18, odst. 3, písm. c)

], který odpovídá provozovateli divadla za výsledek své činnosti, ale musí proto také

býti vybaven potřebnou měrou samostatnosti,

b)

aby vyskytne-li se odůvodněná potřeba, hospodářským vedením divadla pověřili, po

dohodě s vedením divadla, osobu hospodářsky schopnou, která by byla podřízena vedoucímu

divadla,

c)

aby uměleckými službami a výkony při provozování divadelních děl nezaměstnávali osoby

nezpůsobilé.

(2)

O způsobilosti divadelních umělců z povolání vydávají osvědčení odborné organisace

v dohodě s jednotnou odborovou organisací na podkladě vysvědčení odborných škol, státních

zkoušek, praktické činnosti nebo na podkladě vlastní znalosti, kterou si opatří -

není-li po ruce jiných pomůcek - provedením zkoušky. Výrok jejich přezkoumá na žádost

toho, kdo se pokládá za poškozena, komise divadelních odborníků, kterou na návrh sdružení

těchto organisací v dohodě s jednotnou odborovou organisací jmenuje ministr školství

a osvěty.

(3)

Pracovní poměry divadelních umělců z povolání budou upraveny zvláštním zákonem.

§ 9

Dozor po stránce osvětové.

(1)

Osvětový dozor nad divadly - s výjimkou státních divadel - vykonávají zemské národní

výbory, nad divadelní činností ochotnickou a loutkářskou okresní národní výbory, v

nejvyšší stolici a nad státními divadly vykonává tento dozor ministerstvo školství

a osvěty; při tom mají zejména bdíti, aby divadla a divadelní spolky ochotnické plnily

své kulturní poslání.

(2)

Pro výkon dozorčího práva zemských a okresních národních výborů vydá směrnice ministerstvo

školství a osvěty po slyšení divadelní rady (

§ 11, odst. 6

).

(3)

Osvětový dozor z hlediska státně politické výchovy časové povahy vykonává ministerstvo

informací.

§ 10

Ostatní působnost.

(1)

Do oboru působnosti školské a osvětové správy patří v nejvyšší stolici také udělovati

povolení k veřejnému provozování divadla (

§ 18

a

§ 15, odst. 3

) a povolovati jednotlivá představení divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro

kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla

zřízena (

§ 24, odst. 1

).

(2)

Do oboru působnosti ministerstva vnitra patří v nejvyšší stolici věci povolování

představení ochotnických (

§§ 19 a 20

), udělování povolení k provozování divadelního díla (

§ 21

), dozoru nad konáním veřejných divadelních představení (

§ 23

) a trestní pravomoci (

§ 26

).

(3)

Pokud jde o jinou působnost ve věcech divadelních, zejména o udělování povolení,

aby se veřejné divadelní představení konalo mimo budovu zřízenou k účelům divadelním

(

§ 22, odst. 2

), patří v nejvyšší stolici věci stavební do oboru působnosti ministerstva techniky,

věci zdravotní do oboru působnosti ministerstva zdravotnictví a ostatní věci veřejné

bezpečnosti, zejména požární, do oboru působnosti ministerstva vnitra.

§ 11

Divadelní a dramaturgická rada.

(1)

Při ministerstvu školství a osvěty se zřizují pro zemi Českou a Moravskoslezskou

a při pověřenectvu školství a osvěty pro Slovensko divadelní a dramaturgické rady

o 18 členech a 6 náhradnících, jakožto iniciativní a poradní sbory ve věcech divadelních.

(2)

Členy a náhradníky divadelní a dramaturgické rady jmenují na dobu tří let ze dvou

třetin ministr školství a osvěty, z jedné třetiny ministr informací, vyžádajíce si

návrhy odborných a zájmových organisací a jednotné odborové organisace a přihlížejíce

k tomu, aby - pokud možno - zastoupeny byly všechny obory. Tyto organisace se usnesou

na příslušných návrzích ve společné schůzi. Členové a náhradníci jsou po dobu funkčního

období neodvolatelní, leč že by v osobě některého z nich nastala skutečnost, která

má za následek vyloučení ze zápisu do voličských seznamů.

(3)

Zastoupeni mají býti zejména

původci divadelních děl, výkonní umělci z povolání, dramaturgové, divadelní theoretikové,

divadelní výtvarníci, provozovatelé divadel, divadelní ochotnické spolky, loutkáři,

organisace divadelních návštěvníků a zástupce jednotné odborové organisace.

(4)

Předsedu divadelní a dramaturgické rady jmenuje z jejich členů ministr školství a

osvěty, jeho náměstka ministr informací.

(5)

Divadelní a dramaturgická rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc, kromě divadelních

prázdnin, nebo požádá-li o to aspoň čtvrtina členů, udávajíc předmět jednání.

(6)

Divadelní a dramaturgickou radu je slyšeti ve všech zásadních otázkách, zejména když

se posuzuje kulturní činnost provozovatelů divadel i divadelních ochotnických spolků

(

§ 7

), když se vydávají směrnice pro výkon osvětového dozoru zemských a okresních národních

výborů (

§ 9, odst. 2

), když se plánuje činnost divadelní (

§ 14

), když se zřizují divadla (

§ 15, odst. 1 až 3

,

§ 16, odst. 1

) a poskytují podpory na jejich zřizování a provozování (

§ 15, odst. 4

,

§ 16, odst. 2

,

§ 17, odst. 1

), jakož i tehdy, když se rozhoduje nebo činí opatření v otázkách provozovacího povolení

(

§ 18

).

(7)

Úkolem divadelní a dramaturgické rady jest pečovati o všechny dramaturgické otázky

divadel a divadelních ochotnických spolků, nesmí však tím omezovati svobodu umění,

zejména vnucovati divadlům a divadelním ochotnickým spolkům pořad her nebo jednotlivá

divadelní díla.

(8)

Organisační a jednací řád divadelní a dramaturgické rady vydá ministerstvo školství

a osvěty v dohodě s ministerstvem informací.

(9)

Členství v divadelní a dramaturgické radě je honorované. Členům a náhradníkům přespolním

přísluší také náhrada hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Členům a náhradníkům,

zejména původcům divadelních děl a dramaturgům, kteří budou pověřeni stálým úkolem

pracovním v oboru dramaturgickém, budiž poskytnuta přiměřená odměna. Výši těchto náhrad

a odměn určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvy informací a financí.

§ 12

Divadelní propagační komise.

(1)

Při ministerstvu informací se zřizuje pro zemi Českou a Moravskoslezskou a při pověřenectvu

informací pro Slovensko divadelní propagační komise nejvýš o 9 členech a 3 náhradnících

z původců divadelních děl, dramaturgů, provozovatelů divadel, divadelních ochotnických

spolků, loutkářů a organisací divadelních návštěvníků.

(2)

Členy a náhradníky divadelní propagační komise jmenuje na dobu tří let ze dvou třetin

ministr informací, z jedné třetiny ministr školství a osvěty. Jinak platí obdobně

ustanovení

§ 11, odst. 2

.

(3)

Předsedu divadelní propagační komise jmenuje z jejich členů ministr informací, jeho

náměstka ministr školství a osvěty.

(4)

Ustanovení

§ 11, odst. 5

platí obdobně.

(5)

Úkolem divadelní propagační komise jest propagace divadla mezi lidem, rozšiřování

divadelních děl a organisace návštěvy divadel.

(6)

Organisační a jednací řád divadelní propagační komise vydá ministerstvo informací

v dohodě s ministerstvem školství a osvěty. V organisačním a jednacím řádě divadelní

propagační komise se také upraví její součinnost s divadelní a dramaturgickou radou.

(7)

Členství v divadelní propagační komisi je honorované. Členům a náhradníkům přespolním

přísluší také náhrada hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Výši těchto náhrad

určí ministerstvo informací v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a financí.

§ 13

Zvláštní ustanovení pro Slovensko.

(1)

Kdekoliv se v tomto zákoně určuje působnost zemského národního výboru, rozumí se

tím na Slovensku působnost příslušného pověřenectva.

(2)

Příslušná ministerstva vykonávají na Slovensku působnost podle ustanovení

§ 9

po slyšení příslušných pověřenectev, působnost podle ustanovení

§ 17, odst. 1

na jejich návrh; působnost jednotlivých ministerstev podle ustanovení

§ 11, odst. 2

,

4

,

8 a 9

,

§ 12, odst. 2, 3

,

6 a 7

a

§ 14

vykonávají na Slovensku příslušná pověřenectva.

§ 14

Zjistiti potřebu divadel a míru, do jaké jest uspokojena, včítaje v to i úkoly vytčené

v

§ 6, odst. 2

, přísluší zemským národním výborům. Jeví-li se potřeba počet divadel rozmnožiti nebo

omeziti, učiní zemský národní výbor po slyšení dotčených okresních a místních národních

výborů v mezích příslušných veřejných rozpočtů potřebné návrhy ministerstvu školství

a osvěty, které o nich rozhodne. Má-li takové rozhodnutí hospodářské důsledky pro

stát nebo svazky územní samosprávy, je k němu třeba předchozí dohody s ministerstvy

vnitra a financí.

§ 15

(1)

Zřizovati a provozovati divadlo kromě divadel ochotnických (

§ 4, odst. 3

) mohou především stát, země, okresy nebo obce. Pro svazky územní samosprávy je při

tom závazné rozhodnutí podle

§ 14

.

(2)

Státní divadla se zřizují zákonem. Divadlo provozované československou brannou mocí

(Armádním uměleckým souborem) smí býti i nadále provozováno jako divadlo státní; způsob

jeho provozování upraví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvy školství

a osvěty a informací.

(3)

Ke zřízení divadel zemských je vedle ostatních zákonných předpokladů třeba též předchozího

povolení ministerstva školství a osvěty.

(4)

Zemím, okresům a obcím, které provozují divadlo, může se poskytnouti státní příspěvek

na výdaje mimořádné a investiční.

§ 16

(1)

Není-li tímto způsobem postaráno o zřizování a provozování divadel v takové míře,

v jaké toho vyžadují potřeby lidu, jest úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby

opatřila podle možnosti jich zřízení a provozování jinými provozovateli (

§ 18, odst. 2, písm. b) a c)

).

(2)

Pokud toho hospodářské podmínky takových divadel nezbytně vyžadují a pokud se to

jeví uměleckou úrovní divadla odůvodněno, jest úkolem státu, zemí, okresů a obcí,

aby zřízení a provozování jejich podle možnosti podporovaly.

(3)

Tam, kde stát nebo svazky územní samosprávy poskytují příspěvek na vydržování divadla,

přísluší jim dozor nad hospodařením provozovatele divadla.

§ 17

(1)

Ministr školství a osvěty sdělí po dohodě s ministerstvem financí nejpozději do 15.

března každého roku provozovatelům divadel podle

§ 16

, zda a v jaké výši jim hodlá v mezích ustanovení finančního zákona poskytnouti podporu

z prostředků, jež státní rozpočet k tomuto účelu stanovil.

(2)

Do téže lhůty učiní obdobné opatření také příslušné orgány svazků územní samosprávy

o podporách, které tyto svazky poskytují k tomuto účelu ze svých rozpočtových prostředků.

§ 18

(1)

K veřejnému provozování divadla - vyjímaje divadla státní a zemská - je třeba předchozího

povolení zemského národního výboru. Provozovací povolení jest osobní, nelze je zciziti,

propachtovati ani zatížiti a nelze na ně vésti exekuci.

(2)

Povolení lze uděliti

a)

okresům, obcím, po případě jejich sdružením;

b)

družstvům, která utvoří původci divadelních děl nebo výkonní divadelní umělci a zaměstnanci;

c)

jiným právnickým osobám a podobným útvarům, které nevýdělečně sledují kulturní cíle.

(3)

Podmínkou povolení jest

a)

organisační řád (stanovy), z něhož zejména musí být zjevno, kdo je podmětem divadla

a kdo je jeho zákonným zástupcem;

b)

umělecký program;

c)

způsobilé vedení umělecké a hospodářské;

d)

zajištění hospodářských podmínek provozu.

(4)

Rozsah provozovacího povolení budiž určen časově i místně. Provozovací povolení udělí

se nejméně na dobu tří let. Může buď býti vázáno na pevné stanoviště nebo se vztahovati

na obvod několika okresů neb obcí.

(5)

Divadlo, jehož působení se vztahuje na obvod několika okresů nebo obcí, jest divadlem

oblastním. Divadlům tohoto druhu se určí stálé sídlo.

(6)

Udělené povolení může býti odvoláno, vyžadují-li toho důvody veřejného pořádku, klidu,

bezpečnosti nebo mravnosti, nebo nezachovává-li provozovatel podmínky, za kterých

mu provozovací povolení bylo uděleno.

§ 19

Ochotnická představení.

(1)

Pravidelná veřejná ochotnická představení mohou pořádati jen divadelní ochotnické

spolky (

§ 4, odst. 2

).

(2)

Představení povoluje okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení

lze uděliti i pro větší počet představení najednou. Při tom je však vždy přihlížeti

k tomu, aby nebyly poškozovány spravedlivé zájmy příslušného oblastního divadla.

(3)

Divadelní ochotnické spolky smějí čistého výtěžku užíti podle stanov.

(4)

Divadelním ochotnickým spolkům a jejich svazům mohou stát a svazky územní samosprávy

poskytnout příspěvek na účely jejich kulturního a uměleckého rozvoje.

§ 20

(1)

Jiným osobám nebo sdružením osob povolí okresní národní výbor (správní úřad národní

bezpečnosti), aby pořádaly veřejné divadelní představení, není-li zvláštních důvodů,

aby povolení bylo odepřeno (

§ 21, odst. 2

), a to jen ve prospěch účelů osvětových, dobročinných nebo lidumilných.

(2)

Okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti) učiní povolení závislým

na podmínce, že čistý zisk bude věnován určitému ohlášenému účelu a že pořadatelé

prokáží použití tohoto zisku. Přezkoumá též vyúčtování, a to zejména s toho hlediska,

aby osobám na takových představeních zúčastněným ani přímo ani nepřímo z toho nevzešel

hmotný zisk.

(3)

Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na představení vojenských ochotnických souborů

organisovaných československou brannou mocí.

§ 21

Provozování divadelních děl.

(1)

Provozování divadelních děl vydaných tiskem povoluje okresní národní výbor. Povolení

platí, pokud v něm není jinak stanoveno, pro území celého státu. K provozování divadelního

díla tiskem nevydaného je třeba povolení, které udílí okresní národní výbor (správní

úřad národní bezpečnosti). Povolení platí pro správní obvod orgánu, který povolení

udílí.

(2)

Povolení smí býti odepřeno jen tenkrát, jestliže obsah díla zakládá trestný čin,

i když stíhání určité osoby pro tento čin je vyloučeno, nebo jestliže by se veřejné

provozování díla závažným a nepřístojným způsobem dotýkalo veřejného pořádku, klidu,

bezpečnosti nebo mravnosti.

(3)

Nebude-li o žádosti rozhodnuto nejdéle do 4 týdnů ode dne podání, má se za to, že

povolení bylo uděleno. Totéž platí i v řízení odvolacím.

(4)

Ustanovení zákona o právu autorském nejsou dotčena.

§ 22

Místo provozování

(1)

Veřejná divadelní představení mohou se konati jen v budovách zvláště k tomu určených

nebo v místech zvláště povolených.

(2)

Má-li se veřejné divadelní představení konati v budově, která nebyla k účelům divadelním

zřízena, nebo v přírodě, je k tomu třeba povolení okresního národního výboru (správního

úřadu národní bezpečnosti).

(3)

Vláda vydá nařízením předpisy o stavbě a zařízení nových divadelních budov, jakož

i o tom, jaká opatření jest učiniti v divadelních budovách, místnostech a prostorách,

v nichž se konají veřejná divadelní představení, s hlediska veřejné bezpečnosti, zejména

stavební, požární a zdravotní.

§ 23

Dozor nad konáním divadelních představení.

(1)

Dozor nad konáním veřejných divadelních představení vykonávají okresní národní výbory

(správní úřady národní bezpečnosti).

(2)

Vykonávaje dozor, má dozorčí orgán (úřad) přihlížeti k tomu, aby veřejná divadelní

představení byla konána jen podle úředního povolení, bdíti, aby se způsob provozování

nepříčil veřejnému pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, a brániti všelikému

rušení představení.

(3)

Představení, jež bylo povoleno, může býti zakázáno nebo přerušeno jen tehdy, je-li

konáním jeho bezprostředně ohrožen veřejný pořádek, klid, bezpečnost nebo mravnost.

§ 24

(1)

K jednotlivým veřejným představením divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro

kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla

zřízena, je třeba povolení místně příslušného okresního národního výboru (správního

úřadu národní bezpečnosti), uděleného po slyšení příslušného oblastního divadla.

(2)

Koná-li oblastní divadlo veřejné divadelní představení mimo své stálé sídlo, musí

o tom učiniti oznámení místně příslušnému okresnímu národnímu výboru (správnímu úřadu

národní bezpečnosti).

§ 25

Noremní dny.

Veřejná divadelní představení nesmějí se konati ve dnech: Zelený čtvrtek, Velký pátek,

Bílá sobota a Štědrý den.

§ 26

Ustanovení trestní.

Kdo přestoupí ustanovení

§§ 18 - 25

, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem (správním

úřadem národní bezpečnosti) za správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do

50.000 Kčs nebo trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do 6 měsíců; pro případ nedobytnosti

trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 6 měsíců.

Tresty na penězích připadají státu.

§ 27

Loutková divadla.

(1)

Ustanovení

§§ 9 - 26

je přiměřeně použíti i na divadla loutková.

(2)

Vláda upraví podrobně nařízením zřizování loutkových divadel a divadelní činnost

loutkářskou a může při tom stanoviti i úchylky od ustanovení tohoto zákona, pokud

toho vyžaduje odlišná povaha loutkových divadel, jejich provoz, druh návštěvníků a

kulturní a výchovné poslání jejich.

§ 28

(1)

Divadelní koncese, které byly v platnosti dne 8. června 1945, se k uvedenému dni

zrušují.

(2)

Osobám, které podle pověření ministra školství a osvěty vedou divadlo, pro jehož

provoz byla koncese podle odstavce 1 zrušena, nebo provozovatelům, kterým bude pro

takové divadlo uděleno provozovací povolení, přísluší právo užívati divadelních budov

a sálů, jakož i tak řečené instructio fundi a všech zařízení sloužících k provozu

divadla, které byly vlastnictvím někdejšího podnikatele anebo kterých někdejší podnikatel

z jiného právního důvodu užíval.

(3)

Někdejšímu podnikateli přísluší za toto omezení jeho práv náhrada, kterou stanoví,

nedojde-li k dohodě, na návrh okresní soud, v jehož obvodě věci jsou, v nesporném

řízení. Pokud právo někdejšího podnikatele užívati věci zaniklo, přísluší náhrada

vlastníku věci, a jde-li o majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky

ze dne 25. října

1945, č. 108 Sb.

, o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, přísluší náhrada Fondu

národní obnovy.

(4)

Nynější provozovatel se může užívacího práva podle odstavce 2 kdykoliv vzdáti. Někdejší

podnikatel nebo za podmínek odstavce 3, věty druhé vlastník věci (Fond národní obnovy)

může se domáhat u okresního národního výboru, v jehož obvodě věci jsou, aby užívací

právo podle odstavce 2 bylo zrušeno, vyžaduje-li toho naléhavější zájem veřejný nebo

není-li věci pro provozování divadla nadále nezbytně zapotřebí nebo neplní-li nynější

provozovatel náležitě závazky, které mu z užívacího práva vzcházejí.

§ 29

(1)

Dnem, kdy zákon nabude účinnosti, pozbývají platnosti dřívější právní předpisy, pokud

odporují tomuto zákonu, zejména

nařízení ze dne 25. listopadu 1850, č. 454 ř. z., jímž se vydává řád divadelní,

nařízení ze dne 26. prosince 1850, č. 200 čes. z. z. z roku 1851, o příslušnosti státních

úřadů bezpečnostních ve věcech řádu divadelního,

nařízení ze dne 21. prosince 1851, č. 260 ř. z., jímž se ustanovuje, kterému úřadu

přísluší vynášeti nálezy trestní podle § 8 řádu divadelního,

nařízení ze dne 25. července 1867, č. 49 čes. z. z., o rozhodování, může-li dílo divadelní

býti provozováno,

nařízení ze dne 1. července 1868, č. 81 ř. z., jímž se mění zápověď provozovati v

jisté dny hry divadelní,

zák. čl. XXXI/1848, jímž se zatímně nařizuje o divadlech, a pokud se týká ochotnických

představení,

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování

koncertů, produkcí atd.

(2)

Týmž dnem se zrušuje ustanovení § 77 zákona čl. XL/1879 (přestupkového zákona).

(3)

Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení § 22,

odst. 3, pozbudou platnosti, pokud se týkají divadel,

zákon ze dne 27. března 1877, č. 27 čes. z. z., jak se mají stavěti nová divadla,

jak se mají zařizovati a provozovati divadla vůbec, jak se v příčině jich koná úřední

služba inspekční, a jak se v nich dohlíží k opatřením bezpečnostním, ve znění vládního

nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 186 Sb., o některých přesunech působnosti zemských

úřadů na úřady okresní,

vyhláška ze dne 30. března 1903, č. 51 čes. z. z., o osvětlení pro případ nouze v

divadelních budovách a

nařízení zemského úřadu v Bratislavě ze dne 31. ledna 1938, č. 63 z. v. slovenského,

o odborných revisích a úřední kontrole elektrických instalací v kinematografech, divadelních,

zábavních a jiných podobných veřejných místnostech.

(4)

Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení

§ 27, odst. 2

, pozbudou platnosti, pokud se týkají loutkových divadel,

dekret dvorské kanceláře ze dne 6. ledna 1836, č. 5 sb. zák. pol., o veřejných produkcích,

podívaných a zábavách a

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování

koncertů, produkcí atd.

(5)

Ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 65 Sb. n.

SNR, o postátnění některých divadel, nejsou dotčena.

§ 30

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1948 a provedou jej ministři školství a

osvěty, národní obrany, vnitra, financí, spravedlnosti, informací, techniky a zdravotnictví.