VYHLÁŠKA 31/1987 Z. z. o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích

§ 1

Základní ustanovení

Tato vyhláška upravuje podmínky a způsob, ukončování studia ve středních školách,

ukončování pomaturitního studia, ukončování odborné přípravy, jakož i přípravy pro

výkon jednoduchých činností ve zvláštních odborných učilištích.

§ 2

Způsob ukončování studia

(1)

Studium v učebních oborech středních odborných učilišť a odborná příprava v učebních

oborech zvláštních odborných učilišť se ukončují závěrečnou zkouškou.1)

(2)

Studium ve studijních oborech středních odborných učilišť, v gymnáziích a ve středních

odborných školách se ukončuje maturitní zkouškou.2)

(3)

Pomaturitní studium3) se ukončuje závěrečnou pomaturitní zkouškou; pomaturitní studium

v konzervatořích, v němž se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon uměleckého povolání,

se ukončuje absolventskou zkouškou.4)

(4)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností5) se ukončuje

jejím celkovým zhodnocením.

§ 3

Závěrečná zkouška

(1)

Závěrečná zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili

dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami

učebního oboru a jak jsou připraveni používat jich při činnostech, které mají vykonávat

v povolání.

(2)

Při závěrečné zkoušce se ověřují dovednosti žáků, jejich schopnost uplatnit teoretické

vědomosti a vypracovat písemnou přípravu pro plnění praktických úkolů a celková připravenost

na výkon příslušných dělnických povolání.

(3)

Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku učebního

oboru.

(4)

Závěrečná zkouška ve dvouletých a tříletých učebních oborech se koná od posledního

úplného týdne v červnu do konce července a v učebních oborech s délkou denního studia

3 roky a 4 měsíce v prosinci.6)

§ 4

(1)

Maturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit,

jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány

a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon povolání nebo odborných činností

a pro další studium.

(2)

Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

§ 5

(1)

Maturitní zkouška se koná z vyučovacích předmětů všeobecně vzdělávacích a odborných

zařazených do učebních plánů studijních oborů středních škol.

(2)

Zkouška z vyučovacích předmětů všeobecně vzdělávacích se koná jako

a)

písemná zkouška z českého jazyka a literatury, ruského jazyka a v gymnáziu též z

matematiky; ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná písemná

zkouška též z mateřského jazyka; písemná zkouška z ruského jazyka se nekoná.

b)

ústní zkouška z českého jazyka a literatury v širším historickém a ideovém pojetí

a z ruského jazyka; ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se

koná ústní zkouška též z mateřského jazyka a literatury v širším historickém a ideovém

pojetí; ústní zkouška z ruského jazyka se nekoná. V gymnáziu se ústní zkouška koná

dále z jednoho z volitelných vyučovacích předmětů uvedených v odstavci 5 a ve třídách

se zaměřením na matematiku i z matematiky.

(3)

Zkouška z vyučovacích odborných předmětů v gymnáziu se nečlení; ověřují se při ní

teoretické poznatky a praktické dovednosti v příslušném oboru. Využívají se při ní

práce žáků vypracované v průběhu studia.

(4)

Zkouška z vyučovacích odborných předmětu ve středních odborných učilištích a ve středních

odborných školách se člení na

a)

část praktickou; ověřují se při ní základní dovednosti ve stanoveném rozsahu. Podle

charakteru studijního oboru nebo vylosovaného tématu může být její součástí písemné

nebo grafické řešení úkolu. Praktická část zkoušky se nekoná ve studijních oborech

středních odborných učilišť určených pro absolventy učebních oborů s výjimkou středních

odborných učilišť zdravotnických,

b)

část teoretickou; ověřují se při ní uceleně základní vědomosti žáků k vylosovanému

tématu, případně i ve vztahu k praktické části; využívají se při ní práce žáků vypracované

v průběhu studia.

(5)

Volitelnými vyučovacími předměty maturitní zkoušky v gymnáziu jsou: další živý jazyk,

dějepis, občanská nauka, zeměpis, fyzika, chemie, biologie, ve třídách se zaměřením

na matematiku i deskriptivní geometrie, ve třídách se zaměřením na tělesnou výchovu

a ve sportovních školách i tělesná výchova, ve školách s jiným vyučovacím jazykem

než českým i ruský jazyk.

(6)

Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku

z jednoho z povinných vyučovacích předmětů zařazených v učebním plánu příslušného

studijního oboru.

(7)

Cizinci studující ve středních školách si mohou zvolit u maturitní zkoušky místo

ruského jazyka další živý jazyk, kterému se ve škole vyučuje, nebo matematiku.

§ 6

(1)

Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období v měsících dubnu až červnu

nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního

roku.

(2)

Písemné zkoušky se konají třetí týden v dubnu, a to z českého jazyka a literatury

v úterý, z ruského jazyka ve středu a z matematiky v gymnáziu v pátek. Termíny praktické

části a ústní části zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy krajský národní

výbor, který střední školu odborně vede.

§ 7

Závěrečná pomaturitní zkouška a absolventská zkouška v konzervatoři

(1)

Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; koná se

z odborných vyučovacích předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů. Člení

se na část praktickou a část teoretickou, kterými se zjišťuje

a)

jak si žák doplnil a prohloubil dosažené vzdělání nebo získal odbornou kvalifikaci

v pomaturitním kvalifikačním studiu, nebo

b)

jak se žák zdokonalil pro kvalifikovaný výkon povolání v pomaturitním zdokonalovacím

studiu, nebo

c)

jak se žák specializoval pro konkrétní činnost v pomaturitním specializačním studiu.

(2)

Absolventská zkouška v konzervatoři je komplexní odborná zkouška; má část praktickou

a část teoretickou. V praktické části se ověřuje úroveň zdokonalení žáka pro výkon

konkrétní umělecké činnosti, v teoretické části se ověřuje úroveň jeho přípravy pro

výkon povolání. Teoretická část zkoušky je písemná a ústní.

(3)

Podmínkou pro vykonání závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky je úspěšné

ukončení posledního ročníku pomaturitního studia.

(4)

Závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky se konají v řádném zkušebním

období ve druhé polovině června nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září

nebo únoru následujícího školního roku. Termíny závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské

zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy, v níž je pomaturitní studium organizováno,

krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 8

Zhodnocení přípravy pro výkon jednoduchých činností

(1)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se ukončí

celkovým zhodnocením manuálních dovedností v rozsahu učiva stanoveného učebními osnovami

vyučovacích předmětů zařazených do učebního plánu.

(2)

Celkové zhodnocení přípravy vykonají bez zvláštních zkoušek na závěr posledního ročníku

ředitel školy, třídní učitel, výchovný poradce a dílenský učitel nebo mistr odborné

výchovy.

§ 9

Organizace ukončování studia a zkoušek

(1)

Při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka si žák volí

jedno téma ze stanoveného souboru. Při písemné zkoušce z matematiky v gymnáziu řeší

žák dva určené příklady a dva příklady, které si sám ze stanoveného souboru zvolí.

Při praktické a ústní zkoušce losuje žák jedno ze stanovených témat.

(2)

Písemné zkoušky ze všeobecně vzdělávacích předmětů trvají nejvíce 240 minut. Závěrečná

zkouška trvá nejvíce 24 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Praktická část maturitní

a praktická část pomaturitní nebo absolventské zkoušky trvají podle povahy studijního

oboru nejvíce 16 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Ve výtvarných oborech středních

škol trvá praktická část maturitní zkoušky podle studijního oboru a povahy práce 2–4

týdny. Pro účel závěrečné zkoušky, praktické části maturitní a praktické části pomaturitní

nebo absolventské zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. Příprava žáka

k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 minut, pro vyučovací předměty

s grafickým projevem 30 minut, pro zkoušku z učiva více vyučovacích předmětů 30 minut.

Ústní zkouška trvá z jednoho vyučovacího předmětu 15 minut, je-li obsahem zkoušky

učivo více vyučovacích předmětů, trvá zkouška 30 minut.

(3)

Závěrečná zkouška, praktická a ústní část maturitní, pomaturitní nebo absolventské

zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů

ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(4)

Závěrečná zkouška, praktická část maturitní, pomaturitní nebo absolventské zkoušky

mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené

v zadání tématu práce.

(5)

Ústní část zkoušky se organizuje po skupinách tak, aby ji žák ukončil ve stejný den.

V jednom dni může zkušební komise vyzkoušet nejvýše

a)

při maturitních zkouškách 9 žáků,

b)

při závěrečných pomaturitních zkouškách a absolventských zkouškách 12 žáků.

(6)

Žáci posledního ročníku gymnázia oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince,

který z volitelných předmětů maturitní zkoušky (§ 5 odst. 5) si zvolili. Jestliže

žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět

třídní učitel.

(7)

Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku

z dalšího povinného vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce

prosince předmět, který si zvolili (§ 5 odst. 6).

(8)

Před začátkem ústní části zkoušky, v konzervatoři i praktických zkoušek, nezúčastňují

se žáci vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu

k vykonáni zkoušek.

§ 10

(1)

Závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky

se konají před zkušební komisí.

(2)

Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda

a třídní učitel.

(3)

Dalšími členy zkušební komise jsou

a)

pro závěrečné zkoušky ve středním odborném učilišti mistr odborné výchovy a učitel

odborných předmětů, ve zvláštním odborném učilišti mistr odborné výchovy nebo dílenský

učitel,

b)

pro maturitní zkoušky podle zkoušeného předmětu nebo části zkoušky

- učitel českého jazyka a literatury a přísedící,

- učitel ruského jazyka a přísedící,

- učitel odborných vyučovacích předmětů a přísedící,

- učitel předmětu dobrovolně konané maturitní zkoušky a přísedící,

- v gymnáziu též učitel matematiky a volitelných vyučovacích předmětů a přísedící,

- ve středních odborných učilištích rovněž mistr odborné výchovy,

c)

pro závěrečné pomaturitní zkoušky a pro absolventské zkoušky učitelé odborných předmětů

a přísedící.

(4)

Ve studijních oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve

ředitel školy k praktické části a k ústní části maturitní nebo závěrečné pomaturitní

zkoušky odborníka z praxe. Odborníka z praxe je možno přizvat i k závěrečné zkoušce.

§ 11

(1)

Předsedy zkušebních komisí jmenuje do konce února krajský národní výbor, který školy

odborně vede. Předsedou zkušební komise může být jmenován pedagogický pracovník z

jiné školy s odbornou a pedagogickou způsobilostí odpovídající příslušnému nebo příbuznému

studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Funkce předsedy

zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách v mimořádném zkušebním

období a při ústních zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel

školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(2)

Místopředsedu a další členy zkušební komise (§ 10 odst. 3) z pedagogických pracovníků

jmenuje do konce února ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební

komise může být jmenován pedagogický pracovník školy nejméně s pětiletou pedagogickou

praxí.

§ 12

(1)

Předseda zkušební komise řídi práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí

úroveň i klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky

nebo absolventské zkoušky.

(2)

Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá

jeho funkci místopředseda.

(3)

Pracovníci ministerstva školství, ve středních zdravotnických školách ministerstva

zdravotnictví, krajských národních výborů, pracovníci resortního dozoru, pracovníci

výzkumných ústavů resortu školství vyslaní ke zkouškám mají právo přesvědčit se doplňujícími

otázkami o znalostech zkoušeného žáka, nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(4)

Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást se souhlasem předsedy komise

žákovi otázky v praktické i v teoretické části zkoušky z odborných předmětů, nepodílí

se však na jeho hodnocení.

(5)

Po ukončení zkoušek všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda

na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně zkoušek.

§ 13

Klasifikace a hodnocení

(1)

Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury, z ruského jazyka a v gymnáziu

z matematiky navrhují vyučující. Výsledky písemné zkoušky z matematiky oznámí žákům

předseda nebo místopředseda po projednání v komisi nejpozději do dvou týdnů od jejího

konání. Výsledky písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka

oznámí vyučující žákům nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(2)

Klasifikaci žáka při praktické a ústní části maturitní, závěrečné pomaturitní nebo

absolventské zkoušky, v učebních oborech při závěrečné zkoušce, na návrh zkoušejícího

učitele nebo mistra odborné výchovy schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti

hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise. Při hodnocení maturitní, pomaturitní

nebo absolventské zkoušky se přihlíží při klasifikaci rovněž k prospěchu, kterého

žák dosáhl v průběhu studia. Při závěrečné zkoušce se přihlíží k prospěchu žáka z

průběhu studia.

(3)

Má-lí žák z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při písemné zkoušce

prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období s tím, že prospěch

z písemné i ústní zkoušky se promítne ve výsledném stupni. Jestliže žák neprospěl

z českého jazyka a literatury nebo z ruského jazyka při ústní zkoušce, písemnou zkoušku

neopakuje. Má-li žák gymnázia při písemné zkoušce z matematiky horší stupeň prospěchu

než při klasifikaci v pololetí posledního ročníku studia, může mu předseda zkušební

komise povolit na jeho žádost vykonání ústní zkoušky ve stejném zkušebním období.

By-la-li písemná zkouška z matematiky klasifikována stupněm 5 -– nedostatečný, vykoná

žák ústní zkoušku povinně. V těchto případech se promítne prospěch z písemné i ústní

zkoušky ve výsledném stupni.

(4)

Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise

nebo dozírající učitel jeho zkoušku a po poradě komise, nebo při písemné zkoušce po

pořade s ředitelem školy, mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude

zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní, v nejbližším zkušebním období opakovat.

(5)

Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný,

3 – dobrý, 4 –dostatečný, 5 – nedostatečný.7)

(6)

Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků zvláštních

odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností) klasifikuje zkušební komise podle

této

stupnice

a)

prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá

1.

ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia celkové hodnocení horší než „prospěl

velmi dobře“, přičemž nemá průměr prospěchu z předmětů maturitní zkoušky horší než

chvalitebný,

2.

z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch

horší než chvalitebný, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky

a ve skupině studijních oborů 82 – Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná

výroba – z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než výborný,

3.

průměrný prospěch z předmětů zkoušky nebo částí zkoušky horší než 1,50;

b)

prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá

1.

ve výroční klasifikaci v posledním ročníku studia v žádném předmětu prospěch horší

než dobrý,

2.

z předmětů nebo částí zkoušky včetně písemné zkoušky z matematiky v gymnáziu prospěch

horší než dobrý, ve středních odborných učilištích z praktické části zkoušky a ve

skupině studijních oborů 82 –Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslna výroba

– z hlavního vyučovacího předmětu prospěch horší než chvalitebný,

3.

průměrný prospěch z předmětů nebo částí zkoušky horší než 2,00;

c)

prospěl, jestliže žák nemá ve všech předmětech nebo částech zkoušky stupeň prospěchu

horší než dostatečný,

d)

neprospěl, jestliže žák má v některém předmětu nebo části zkoušky stupeň prospěchu

nedostatečný.

(7)

Do celkového hodnocení se nezapočítává u maturitní zkoušky prospěch z předmětu, z

něhož se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

(8)

Celkové hodnocení zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém

žák zkoušku ukončil. Toto hodnocení je konečné.

(9)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se hodnotí

na závěr dvěma stupni – prospěl – neprospěl.

§ 14

Opravné zkoušky

(1)

Jestliže žák byl z některých předmětů zkoušky včetně praktické a teoretické části

zkoušky klasifikován výsledným stupněm 5 – nedostatečný, rozhodne zkušební komise,

může-li konat opravnou zkoušku z těchto předmětů nebo částí zkoušky v nejbližším mimořádném

zkušebním období (§ 6 odst. 1).

(2)

Opravné závěrečné zkoušky se konají v učebních oborech, jejichž délka denního studia

je dva nebo tři roky, v říjnu, v učebních oborech, jejichž délka denního studia je

3 roky a 4 měsíce, v březnu následujícího kalendářního roku.

(3)

Krajský národní výbor, který školu odborně vede, může povolit žákovi na jeho žádost

druhou opravnou zkoušku, u maturitní zkoušky nejvýše ze dvou předmětů včetně praktické

a teoretické části zkoušky, a to z vážných důvodů, zejména zdravotních.

(4)

Neprospěl-li žák při opravné zkoušce více než ze dvou předmětů nebo částí zkoušky,

nebo u druhé opravné zkoušky z jednoho předmětu, rozhodne zkušební komise, může-li

opakovat celou maturitní zkoušku v příštím školním roce. Celou maturitní zkoušku může

žák opakovat jen jednou.

§ 15

Společná ustanovení

(1)

Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se

nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se

žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda zkušební komise. Uzná-li předseda zkušební

komise omluvu žáka, žák se neklasifikuje a zkušební komise mu určí náhradní termín

zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva

nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.

(2)

Témata pro jednotlivé předměty a části zkoušky stanoví s uvedením učebních pomůcek,

které může žák používat, na návrh příslušné předmětové komise ředitel školy. Pro písemnou

zkoušku vypracovává předmětová komise v českém jazyce a literatuře a v ruském jazyce

čtyři témata, v matematice v gymnáziu soubor šesti příkladů, pro praktickou část zkoušky

ve středních odborných učilištích čtyři témata a ve středních odborných školách deset

témat, pro ústní část zkoušky třicet témat.

(3)

Krajský národní výbor, který odborně vede gymnázia, může určit jednotná témata pro

písemnou zkoušku z matematiky.

(4)

Ústřední orgány, v jejichž působnosti se připravuje mládež na povolání ve středních

odborných učilištích a ve zvláštních odborných učilištích, mohou určit jednotná témata

pro závěrečnou zkoušku a pro praktickou část maturitní zkoušky.

(5)

Pracující, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, maturitní zkoušku z českého

jazyka a literatury a z ruského jazyka nekonají.

(6)

Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické části,

která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných

učilišť nebo ve střediscích praktického vyučování, a pokud jde o střední odborné školy,

i v provozních objektech organizací.

(7)

Vysvědčení o závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce

se vydá jen žákům, kteří zkoušku úspěšně vykonali. Vysvědčení má datum dne závěrečné

porady zkušební komise (§ 12 odst. 5) a předá se žákům, kteří ukončili studium v řádném

zkušebním období, do konce června, ve dvouletých a tříletých učebních oborech do konce

července, v dalších učebních oborech v prosinci (§ 3 odst. 4). Žákům, kteří ukončí

studium v mimořádném zkušebním období, vydá se vysvědčení nejpozději do 5 dnů od složení

zkoušky. Žákům zvláštních odborných učilišť, kteří se připravovali pro výkon jednoduchých

činností, se uvede výsledek celkového zhodnocení na výročním vysvědčení.

(8)

Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště

nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.8)

(9)

Pokud ve středním odborném učilišti, ve středisku praktického vyučování nebo ve zvláštním

odborném učilišti konají zkoušky také žáci připravovaní pro organizace mimo působnost

orgánu, který učiliště zřídil, uhradí tyto organizace poměrný díl nákladů vynaložených

na přípravu a organizaci zkoušek.9)

(10)

Žák může konat zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium,

a to i v případech, jestliže se posuzuje, jakoby studia zanechal (§ 15 odst. 1).

§ 16

Zvláštní ustanovení

(1)

Příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor, který střední školy odborně

vede,10) může požádat ministerstvo školství ČSR o dřívější termíny zahájení závěrečných

zkoušek, maturitních zkoušek, závěrečných pomaturitních nebo absolventských zkoušek

v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje organizací zkoušek

v období stanoveném v § 3 odst. 4, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 4.

(2)

Krajský národní výbor, který střední zdravotnické školy odborně vede, může požádat

ministerstvo zdravotnictví ČSR o dřívější termíny zahájení závěrečných zkoušek, maturitních

zkoušek nebo závěrečných pomaturitních zkoušek v učebních nebo studijních oborech,

jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 4,

§ 6 odst. 1 a § 7 odst. 4.

(3)

Žáci, kteří se připravují na výkon dělnických povolání v učebních oborech s délkou

denního studia 2 roky a 4 měsíce,11) konají závěrečnou zkoušku v prosinci; opravné

závěrečné zkoušky v těchto učebních oborech se konají v březnu následujícího kalendářního

roku.

§ 17

Přechodná ustanovení

(1)

Žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, se kterými byla

uzavřena učební smlouva před počátkem účinnosti zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě

základních a středních škol (školský zákon), konají závěrečné učňovské zkoušky nebo

maturitní zkoušky, jejichž součástí je závěrečná učňovská zkouška, podle předpisů

platných v době zahájení studia.12)

(2)

Žáci středních škol konají maturitní zkoušky podle této vyhlášky počínaje školním

rokem 1987/88; ve školním roce 1986/87 se konají maturitní zkoušky podle předpisů

platných v době zahájení studia.13)

(3)

Studující při zaměstnání ve středních školách a studující jednotlivých předmětů14)

konají maturitní zkoušky podle této vyhlášky počínaje školním rokem 1989/90; do této

doby konají maturitní zkoušky podle předpisů platných při zahájení studia.13)

(4)

Studující v pomaturitním studiu ve středních školách konají závěrečnou pomaturitní

nebo absolventskou zkoušku podle této vyhlášky počínaje školním rokem 1989/90; do

této doby se pomaturitní studium ukončuje podle předpisů platných při zahájení studia.15)

§ 18

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1.

Směrnice MŠ ČSR čj. 24 734/72-212 ze dne 29. 9. 1972 o organizaci pomaturitního studia

na středních školách, oznámená v částce 26/1972 Sb.

2.

Směrnice ministerstva školství čj. 24 257/68-III/2 ze dne 29. 7. 1968 o organizaci

konzervatoří a studia v nich, oznámená v částce 34/1968 Sb.

3.

Vyhláška č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č.

11/1968 Sb., č. 143/1969 Sb. a č. 14/1976 Sb.

4.

Vyhláška č. 5/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních

oborech

5.

Směrnice MŠ ČSR čj. 6 671/81-210 ze dne 5. 6. 1981 o maturitních zkouškách na středních

školách, oznámená v částce 20/1981 Sb.

6.

Směrnice MŠ ČSR čj. 13 612/83-210 ze dne 14. 4. 1983 o maturitních zkouškách v experimentálních

třídách gymnázií, oznámená v částce 16/1983 Sb.

§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1987.