31/1983 Z. z. PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY vyhlašuje

§ 1

(1)

Národní výbory jsou orgány socialistické státní moci a správy v krajích, okresech

a obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením Komunistické strany Československa

socialistické společenské zřízení, řídí se ústavou, ostatními zákony a právními předpisy.

(2)

Národní výbory jako zastupitelské sbory pracujícího lidu jsou složeny z poslanců,

kteří jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným

hlasováním.

(3)

Poslanci jsou lidem kontrolováni, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých voličů

odvoláni.

§ 2

Národní výbory zabezpečují komplexní ekonomický a sociální rozvoj svých územních obvodů,

jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb

společnosti s potřebami a zájmy ve svém územním obvodu především s potřebami rozvoje

měst a obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské, místní, skupinové a osobní zájmy.

Chrání práva, oprávněné zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě

k právům spoluobčanů. Podílejí se na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického

pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky.

§ 3

(1)

Národní výbory vyvíjejí veškerou svou činnost ve spojení s občany, za jejich aktivní

účasti a pod jejich stálou kontrolou Vytvářejí předpoklady pro přímou účast občanů

na plnění svých úkolů a přibírají občany k jejich řešení a provádění. Zapojují tak

občany v nejširší míře do správy státu.

(2)

Národní výbory soustavně zkoumají zájmy občanů, jejich potřeby a názory, radí se

s nimi o návrzích závažných opatření, pozorně se zabývají jejich připomínkami a náměty

a seznamují je s výsledky své práce a skládají jim účty ze své činnosti.

§ 4

(1)

Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s orgány Národní fronty a organizacemi

v ní sdruženými, zejména s Revolučním odborovým hnutím, s Českým svazem žen, se Socialistickým

svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi.

(2)

Spolupráci s Revolučním odborovým hnutím zaměřují národní výbory na přípravu a uskutečňování

důležitých opatření dotýkajících se zájmů pracujících a vyžadují si k nim od jeho

orgánů stanoviska. Obdobně spolupracují i s jednotnými zemědělskými družstvy.

(3)

Národní výbory se zabývají náměty organizací sdružených v Národní frontě. Projednávají

s orgány Národní fronty záměry týkající se rozvoje svých územních obvodů a předkládají

orgánům Národní fronty a organizacím v ní sdruženým návrhy na spolupráci při tvorbě,

plnění a kontrole plnění volebních programů Národní fronty.

§ 5

(1)

Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech. Zákon jim

může svěřit výkon státní správy i v územních obvodech jiných národních výborů.

(2)

Jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.

§ 6

(1)

Národní výbory vzájemně spolupracují s ostatními státními orgány ve svých územních

obvodech k dosažení společných cílů. Spolupráci zaměřují zvláště na všestranné upevňování

socialistické zákonnosti a státní disciplíny, na předcházení trestné činnosti, na

posilování obranyschopnosti republiky, na plnění zákona o rodině a na všestrannou

ochranu občanských práv.

(2)

Soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti seznamují národní výbory se

stavem socialistické zákonnosti a ochrany veřejného pořádku v jejich územních obvodech.

(3)

Jiné státní orgány, než orgány uvedené v odstavci 2, které působí v územním obvodu

národního výboru, jsou povinny na žádost národního výboru podávat mu zprávy o své

činnosti, která se dotýká zájmů a potřeb občanů. Národní výbor je upozorňuje na nedostatky,

které zjistí, a může na nich požadovat provedení opatření k odstranění nedostatků.

Státní orgány jsou povinny informovat národní výbor o provedených opatřeních ve lhůtě

jím stanovené.

(4)

Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku

v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných

náčelníků. Útvary Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny a podřízeny

jen vyšším náčelníkům.

(5)

Národní výbory ve městech a v obcích mohou za podmínek stanovených vládou zřizovat

inspekce veřejného pořádku národních výborů k zabezpečování místních záležitostí veřejného

pořádku v rámci své působnosti. Pracovníci těchto inspekcí dohlížejí na dodržování

předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňují občany a organizace na zjištěné

nedostatky a činí opatření k jejich odstraněni. Jsou oprávněni požadovat od občanů

potřebné vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupků a ukládat

pokuty v blokovém řízení. Předvést občana mohou jen v případě, neprokáže-li hodnověrně

svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení. Vláda nařízením podrobněji

upraví úkoly inspekcí veřejného pořádku národních výborů a práva a povinnosti jejich

pracovníků.

§ 6a

(1)

Národní výbory mohou sdružovat na základě smlouvy s jinými národními výbory, státními,

družstevními, společenskými a jinými socialistickými organizacemi prostředky nebo

činnosti k účinnějšímu a hospodárnějšímu plnění jejich společných úkolů (dále jen

„sdružování prostředků a činností“).

(2)

Národní výbory mohou navrhovat a koordinovat sdružování prostředků a činností socialistických

organizací, je-li takové sdružování účelné a vyžaduje-li to celospolečenský zájem.

(3)

Nedojde-li k dohodě, mohou národní výbory uložit socialistickým organizacím povinnost

uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností. Toto oprávnění přísluší národním

výborům, i když se sdružování prostředků a činností samy nezúčastní.

(4)

Při sdružování prostředků a činností postupují národní výbory podle zásad stanovených

vládou České socialistické republiky (dále jen „vláda“).

§ 7

(1)

Vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím a vůči organizacím

řízeným nebo spravovaným národními výbory vyšších stupňů vykonávají národní výbory

státní správu, zejména na úseku výstavby, vodního hospodářství, vytváření a ochrany

podmínek zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, veřejného pořádku,

požární ochrany, ochrany rostlinné a živočišné výroby a zemědělského půdního a lesního

fondu. Předpisy upravující jednotlivé úseky činnosti státní správy stanoví, v kterých

případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národního výboru.

(2)

Národní výbory koordinují a kontrolují činnost ústředně řízených hospodářských, družstevních

a ostatních organizací a organizací řízených nebo spravovaných národními výbory vyšších

stupňů, pokud jde o poskytování služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu a údržbu

bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí, veřejné a závodní stravování

a rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace. Ustanovení § 6 odst. 3 věty druhé a třetí

platí obdobně.

(3)

Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace a organizace řízené

nebo spravované národními výbory vyšších stupňů se podílejí na zabezpečování komplexního

ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů. Jsou povinny spolupracovat

s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených

zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních,

které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města

a obce.

(4)

Národní výbory iniciativně upozorňují ústředně řízené hospodářské a družstevní organizace

na nedostatky ve využívání jimi obhospodařovaných prostředků a požadují od nich vyjádření

k těmto upozorněním.

§ 8

V obcích a ve městech jsou místní a městské národní výbory, v okresech okresní národní

výbory a v krajích krajské národní výbory.

§ 9

(1)

V obci, kterou na návrh okresního národního výboru určí krajský národní výbor jako

střediskovou obec (dále jen „středisková obec“), působí místní národní výbor s rozšířenou

působností.

(2)

Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí;

o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.

(3)

Krajský národní výbor může na návrh okresního národního výboru určit, že místní národní

výbor pro několik obcí má působnost jako místní národní výbor ve střediskové obci.

§ 10

(1)

Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích

městského charakteru, které na návrh krajského národního výboru určí vláda.

(2)

Městské národní výbory se člení na kategorie.

(3)

V první kategorii jsou městské národní výbory ve městech, která jsou sídly krajů,

a městské národní výbory v dalších významných velkých městech se zvlášť rozvinutou

hospodářskou, politickou, kulturní, sociální a správní činností a ve významných lázeňských

městech (dále jen „městské národní výbory první kategorie“); významná velká města,

pokud nejsou sídly krajů, a významná lázeňská města určí na návrh krajských národních

výborů vláda.

(4)

Ve druhé kategorii jsou městské národní výbory ve městech, která jsou sídly okresů,

a městské národní výbory v obcích městského charakteru, které jsou významnými středisky

osídlení a jsou vybaveny zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb

obyvatel obcí a jejich spádového území (dále jen „městské národní výbory druhé kategorie“);

tyto obce určí krajský národní výbor.

(5)

Ve třetí kategorii jsou městské národní výbory v ostatních obcích městského charakteru.

§ 11

(1)

V městech Brně, Ostravě a Plzni je Národní výbor města Brna, Národní výbor města

Ostravy a Národní výbor města Plzně (dále jen „národní výbory měst Brna, Ostravy a

Plzně“). Tyto národní výbory jsou řízeny příslušným krajským národním výborem.

(2)

Území měst Brna, Ostravy a Plzně se dělí na městské obvody, v nichž působí obvodní

národní výbory, které jsou řízeny národním výborem města. Vytvořit nebo zrušit městský

obvod nebo změnit jeho území přísluší národnímu výboru města po vyjádřeni obvodních

národních výborů a po projednání s krajským národním výborem, a to se zřetelem na

potřeby občanů ve městě.

(3)

K městům Brnu, Ostravě a Plzni mohou být připojeny okolní obce tvořící příměstskou

oblast usnesením krajského národního výboru po předchozím souhlasu národního výboru

města, národních výborů v obcích o jejichž připojení jde, a příslušného okresního

národního výboru.

(4)

Ve městech Brně, Ostravě a Plzni mohou v městských částech působit se souhlasem národního

výboru města místní národní výbory, které jsou jím řízeny.

§ 12

V hlavním městě Československé socialistické republiky je Národní výbor hlavního města

Prahy a obvodní národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy je řízen přímo

vládou. Zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního

města Prahy a obvodních národních výborů stanoví zákon.

§ 13

Počet svých poslanců stanoví národní výbor se zřetelem na počet obyvatel, na velikost

svého obvodu, na rozsah své působnosti i se zřetelem na to, aby národní výbor tvořil

dělný pracovní sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby

a)

místní národní výbor měl nejméně

9 poslanců v obcích do 300 obyvatel,

11 poslanců v obcích do 600 obyvatel,

17 poslanců v obcích do 1500 obyvatel,

25 poslanců v obcích do 5000 obyvatel,

40 poslanců v obcích nad 5000 obyvatel;

b)

místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor měl nejméně

25 poslanců v obcích do 1 500 obyvatel,

30 poslanců v obcích do 2 500 obyvatel,

35 poslanců v obcích do 5 000 obyvatel,

50 poslanců v obcích do 10 000 obyvatel,

60 poslanců v obcích do 20 000 obyvatel,

80 poslanců v obcích do 50 000 obyvatel,

85 poslanců v obcích nad 50 000 obyvatel;

c)

okresní národní výbor měl nejméně

60 poslanců v okresech do 80 000 obyvatel, 80 poslanců v okresech s větším počtem

obyvatel;

d)

krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců;

e)

Národní výbor města Brna měl nejméně 100, Národní výbor města Ostravy nejméně 100

a Národní výbor města Plzně nejméně 80 poslanců;

f)

obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni měly nejméně

30 poslanců v obvodech do 5 000 obyvatel,

40 poslanců v obvodech do 10 000 obyvatel,

60 poslanců v obvodech do 20 000 obyvatel,

80 poslanců v obvodech nad 20 000 obyvatel.

§ 13

(1)

Poslanec národního výboru je povinen zejména

a)

aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které

bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru

a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s

novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa;

b)

podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejích podnětů

a připomínek;

c)

udržovat stálý styk se společenskými organizacemi, které působí v jeho obvodu;

d)

uplatňovat ve veškeré své práci zkušeností

a podněty občanů;

e)

úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty

a zkušenosti v práci národního výboru.

(2)

Poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru a městského národního

výboru je povinen úzce spolupracovat s občanskými výbory ve svém volebním obvodu.

§ 14

(1)

Poslanec národního výboru se podílí na jednání a rozhodování národního výboru, zvláště

se aktivně účastní zasedání národního výboru a jeho orgánů, za jejichž člena byl zvolen.

Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory a udržuje s nimi stálé

spojení.

(2)

Poslanec skládá voličům účty ze své činnosti, a to

a)

poslanec místního národního výboru, obvodního národního výboru ve městech Brně, Ostravě

a Plzni a městského národního výboru nejméně dvakrát ročně;

b)

poslanec jiného národního výboru než národního výboru uvedeného pod písm. a) nejméně

jednou ročně.

§ 15

(1)

Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

a)

předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům;

b)

vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo

zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána bezodkladně,

nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů;

c)

požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení

může požadovat i od vedoucích organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním

výborem, vysvětlení musí být dáno bezodkladně;

d)

doporučovat vedoucím organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem

opatření k odstranění nedostatků a v závažnějších případech se obrátit na národní

výbor, aby organizaci nebo zařízení uložil v mezích své působnosti vhodná opatření

k nápravě

e)

požadovat u státních orgánů a socialistických organizací, které národní výbor neřídí

ani nespravuje, přijetí ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce,

a požadovat od nich informace a vysvětlení;

f)

účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně;

g)

účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost

národního výboru, jeho orgánů a organizací, popřípadě postupovat stížnosti, oznámení

a podněty občanů, které mu byly předány, příslušným orgánům a organizacím;

h)

požadovat u odborů národního výboru, u soudu, prokuratury, státního notářství a hospodářské

arbitráže porady ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho poslanecké funkce.

(2)

Státní orgány a socialistické organizace jsou povinny

a)

poskytovat poslanci pomoc pří plnění jeho úkolů;

b)

zabývat se podněty, připomínkami a dotazy poslance a informovat ho o jejich vyřízení

nejpozději do 30 dnů;

c)

informovat poslance v co nejkratší době o vyřízení stížností, oznámení a podnětů

občanů, které jim postoupil.

§ 17

(1)

Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na

nárocích vyplývajících z pracovního nebo z obdobného poměru (člena družstva). Organizace,

jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu

za tím účelem potřebné pracovní volno; to platí i o členech komisí národních výborů,

kteří nejsou poslanci.

(2)

Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní

poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu.

Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru

náhradu ušlého výdělku; vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru

obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, která jim vzniknou

v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky

v pracovním poměru.

(3)

Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.

§ 18

Předním úkolem národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního

rozvoje je zejména péče o výstavbu měst a obcí, o tvorbu a ochranu životního prostředí,

o zlepšování úrovně bydlení a služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života,

o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace,

o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů. Národní výbory dbají o souladný

rozvoj jejich územního obvodu, o účelné hospodaření s pracovními silami, o zvyšování

efektivnosti investiční výstavby, o hospodárné využívání přírodních, finančních a

hmotných zdrojů a o dodržování hospodárnosti při vynakládání prostředků.

§ 19

Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku

- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,

- oblastního plánování,

- územního plánování a stavebního řádu,

- pracovních sil,

- ochrany přírody a kulturních památek,

- ochrany a využívání nerostného bohatství,

- zemědělství,

- lesního a vodního hospodářství,

- energetiky,

- hospodaření s byty a s nebytovými prostory,

- financí a správy a ochrany národního majetku,

- zásobování, obchodu, veřejného a závodního stravování a cestovního ruchu,

- služeb,

- dopravy a silničního hospodářství,

- školství,

- kultury a informací,

- zdravotnictví,

- sociálního zabezpečení,

- obrany státu,

- ochrany veřejného pořádku,

- požární ochrany,

- všeobecné vnitřní správy.

§ 20

(1)

Národní výbory spravují organizace a zařízení v odvětvích (úsecích)

- školství, zejména předškolní zařízení, základní školy, střední školy a školy pro

mládež vyžadující zvláštní péči, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení,

- kultury, ochrany přírody a kulturních památek,

- zdravotnictví, zejména ústavy národního zdraví,

- sociálního zabezpečení, zejména ústavy a jiná zařízení sociální péče,

- vnitřní správy, zejména archivy národních výborů a inspekce veřejného pořádku,

- požární ochrany, zejména veřejné požární útvary.

(2)

V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 se

národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády a národního

výboru vyššího stupně a v otázkách odborného vedení též směrnicemi (instrukcemi) ministerstev

(ústředních orgánů státní správy) a národního výboru vyššího stupně.

§ 21

K plnění svých úkolů mohou národní výbory zřizovat a řídit organizace nebo zařízení,

které obstarávají

- veřejně prospěšné služby (čistění města, odvoz pevných domovních odpadů, správu

a údržbu veřejné zeleně, veřejného osvětlení, zásobování vodou z veřejných vodovodů,

odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi apod.),

- správu a údržbu domovního majetku,

- místní stavebnictví,

- místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,

- výstavbu, údržbu a správu silnic a místních komunikací,

- placené služby (praní a čistění, opravářské činnosti včetně autoopravárenství, zhotovení

věcí na zakázku, osobní služby, ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci a cestovní

ruch, pohřebnictví apod.),

- místní výrobu,

- zásobování tuhými palivy,

- obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,

- projektové a investorské práce, popřípadě inženýrské činnosti,

- sběr druhotných surovin,

- jiné specializované činnosti (centralizovaná výroba pokrmů pro veřejné a závodní

stravování apod.).

§ 22

(1)

Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti,

svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí v mezích obecně závazných právních

předpisů podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho

práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování

potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět kontrolu její činnosti

a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.

(2)

Hlavní úkoly hospodářské organizace řízené národním výborem, zásady jejího řízení

a vnitřní organizace stanoví statut, který podle zásad schválených vládou vydá národní

výbor, který organizaci řídí; podrobnosti o vnitřní organizaci upraví organizační

řád, který podle zásad stanovených ve statutu vydá ředitel (vedoucí) organizace.

(3)

Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu

své činnosti provedla určitou naléhavou práci nutnou v důležitém obecném zájmu.

(4)

Obstarávají-li činnost uvedenou v § 21 organizace rozpočtové nebo příspěvkové nebo

zařízení národních výborů, vztahuje se na ně ustanovení § 20 odst. 2.

§ 22a

Ředitel (vedoucí) organizace (zařízení), zřízené k plnění úkolů podle § 21, odpovídá

za její činnost radě národního výboru.

§ 22b

(1)

Místní národní výbory, obvodní národní výbory a městské národní výbory mohou udělovat

jednotlivým občanům povolení k poskytování služeb. Rozsah služeb, které mohou občané

poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolování, obsah

žádosti občana o udělení povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odnímání

udělených povolení upraví vláda nařízením.

(2)

Prodej zboží občany upravují zvláštní předpisy.1)

§ 23

(1)

Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných

národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených

a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní

a ostatní organizace a organizace řízené a spravované národními výbory plní své povinnosti

podle tohoto zákona k zabezpečení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje územních

obvodů národních výborů. Kontrolují též, jak uvedené organizace plní své povinnosti

uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to

v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.

(2)

Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené státní, družstevní a ostatní organizace

plní své povinnosti, uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy k rozpočtům

národních výborů.

§ 24

(1)

Národní výbory mohou

a)

zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládat je jiným orgánům;

b)

udělovat čestné občanství obce (města), ceny národního výboru v rozsahu a za podmínek

stanovených vládou a jiná veřejná uznání.

(2)

Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou národní výbory měst Brna, Ostravy

a Plzně, obvodní i místní národní výbory v těchto městech a městské národní výbory,

jakož i jimi řízené a spravované organizace, užívat znaku města. Jiné organizace mohou

užívat znaku města jen se svolením příslušného národního výboru.

§ 24a

(1)

Národní výbory mohou k plnění svých úkolů vydávat pro své územní obvody obecně závazná

nařízení.

(2)

Obecně závazná nařízení národního výboru musí být v souladu se zákony, jinými obecně

závaznými právními předpisy a obecně závaznými nařízeními národních výborů vyšších

stupňů.

(3)

Obecně závazné nařízení národního výboru musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede

tak, že se obecně závazné nařízení národního výboru vyvěsí na jeho úřední desce. Tento

způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazného nařízení národního výboru.

Kromě toho se obecně závazné nařízení uveřejní způsobem v místě obvyklým a obecně

závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů též na úředních deskách místních

národních výborů, obvodních národních výborů a městských národních výborů.

(4)

Obecně závazné nařízení národního výboru nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím

po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných

případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může národní výbor stanovit, že

obecně závazné nařízení nabývá účinnosti již dnem vyhlášení.

(5)

Obecně závazná nařízení národního výboru musí být každému přístupna u národního výboru,

který je vydal. U místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských

národních výborů musí být přístupna i všechna obecně závazná nařízení národních výborů

vyšších stupňů, která se vztahují na jejich územní obvody.

§ 25

(1)

Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb a zájmů

občanů, podmínky zdravého způsobu života a práce v obci, organizuje výstavbu obce,

pečuje o její zvelebováni a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání

veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu

a intenzivnímu rozvoji zemědělství.

(2)

Místní národní výbor

a)

spravuje základní školu, školská zařízení a zařízení sociální péče v rozsahu stanoveném

zvláštními předpisy, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní

zařízení;

b)

spravuje místní komunikace a veřejné osvětlení a obstarává podle místních podmínek

další veřejně prospěšné nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo

spádového území;

c)

dává souhlas k rozmístění prodejen, stanoví prodejní dobu a činí opatření k zajištění

řádného zásobování obyvatelstva;

d)

vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku evidence obyvatelstva,

vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory,

ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.

(3)

Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat

si stanovisko místního národního výboru.

§ 25a

Místní národní výbor ve střediskové obci mimo působnost, která mu přísluší podle §

25,

a)

zřizuje, řídí a zrušuje drobné provozovny a podle podmínek i podnik služeb poskytující

základní služby občanům a zařízení nebo organizací pro správu a údržbu domovního majetku,

je-li to vzhledem k rozsahu tohoto majetku účelné;

b)

vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje okresu, střednědobých a prováděcích hospodářských

plánů a rozpočtu okresního národního výboru; okresní národní výbor je povinen projednávat

tyto návrhy s místními národními výbory ve střediskových obcích a informovat je o

schválených koncepcích, hospodářských plánech a rozpočtu a o jejich plnění;

c)

ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyšších stupňů

1.

vyžaduje zprávy o jejich činnosti, pokud se dotýká životních podmínek obyvatelstva

obce a úkolů místního národního výboru při rozvoji jejího území;

2.

požaduje na organizacích zjednání nápravy při zjištění nedostatků v jejich činnosti,

pokud došlo k porušení socialistické zákonnosti nebo celospolečenských zájmů a tím

k ohrožení oprávněných potřeb nebo životních podmínek obyvatelstva obce; organizace

jsou povinny oznámit národnímu výboru ve lhůtě jím určené, jak a do kdy zabezpečí

odstranění nedostatků;

3.

požaduje na organizaci uložení kárného opatření nebo jiného postihu pracovníkovi

odpovědnému za nedostatky, které nebyly odstraněny ve lhůtě oznámené organizací národnímu

výboru;

4.

dává souhlas k umístění a zahájení činnosti nových provozoven nebo zařízení služeb

a k rozšíření, omezení nebo zrušení služeb; po projednání s organizací a s příslušným

orgánem Revolučního odborového hnutí stanoví provozní dobu pro poskytování služeb

občanům;

5.

vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a a odvolání vedoucích provozoven a zařízení;

při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti provozoven a zařízení může

navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;

d)

ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím

1.

má oprávnění uvedená v ustanovení písm. c) č. 1, 2, 3 a 4;

2.

navrhuje okresnímu národnímu výboru pozastavení výkonu usnesení nebo jiného opaření

jednotného zemědělského družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami

jednotného zemědělského družstva, se smlouvou o spolupráci nebo o zřízení společného

zemědělského podniku;

3.

vyjadřuje se k vydávání povolení jednotnému zemědělskému družstvu k provozování přidružené

výroby na území střediskové obce;

4.

navrhuje okresnímu národnímu výboru, aby požádal o svolání mimořádné členské schůze

(sboru zástupců) jednotného zemědělského družstva k projednání závažných otázek týkajících

se zájmů střediskové obce.

§ 26

Městský národní výbor

(1)

Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních

proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce

ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva

občanů.

(2)

Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§

25 odst. 2 a 3), může podle potřeby zřizovat, řídit nebo spravovat organizace a zařízení,

které jsou potřebné k uspokojování potřeb občanů. Městský národní výbor první kategorie

zřizuje, řídí nebo spravuje zejména organizace obstarávající placené služby, veřejně

prospěšné služby a správu a údržbu domovního majetku.

(3)

Městský národní výbor vykonává i působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru

ve střediskové obci (§ 25a).

(4)

Městský národní výbor dále.

a)

ve vztahu k organizacím řízeným národními - výbory vyšších stupňů

1.

zaujímá stanovisko k návrhům koncepcí rozvoje a hospodářských plánů organizací poskytujících

služby;

2.

vydává souhlas k umístění organizace nebo její části (závodu, provozovny apod.) na

území města;

3.

posuzuje programy sociálního rozvoje organizací z hlediska jejich návaznosti na hospodářský,

sociální a kulturní rozvoj města a zaujímá k nim stanovisko;

b)

ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím

1.

má oprávnění uvedená pod písm. a) č. 2 a 3;

2.

zaujímá stanovisko k záměrům, koncepcím a jiným opatřením organizací, pokud se dotýkají

rozvoje a výstavby města a potřeb občanů;

3.

vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích závodů a provozoven organizací

poskytujících služby obyvatelstvu; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činností

závodů a provozoven může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;

c)

vyjadřuje se k návrhům závazných stanovisek, která vydávají příslušné orgány státní

správy k návrhům na rozmístění vybraných investic, zejména z hlediska nároků na přírodní

zdroje, bytovou výstavbu, vlivu na tvorbu a ochranu životního prostředí, jakož i k

návrhům na zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob,

popřípadě dává k tomuto zrušování podněty.

(5)

Městský národní výbor první kategorie vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění

vybraných investic podle zvláštních předpisů.

(6)

Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie vykonává

v případech stanovených zákonem také působnost, která jinak přísluší okresnímu národnímu

výboru.

§ 26a

(1)

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech

mají působnost městských i okresních národních výborů. Národní výbory měst Brna, Ostravy

a Plzně kromě toho vykonávají ve zvlášť stanovených věcech2) státní správu, která

jinak přísluší krajským národním výborům. Obvodní národní výbory v těchto městech

vykonávají státní správu ve věcech, které podle zvláštních předpisů příslušejí městským

národním výborům. Místním národním výborům v městských částech přísluší působnost,

kterou mají místní národní výbory podle tohoto zákona.

(2)

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně mohou v dohodě s obvodními národními výbory

stanovit, že budou plnit v zájmu jednotné správy města i další úkoly, které by obvodním

národním výborům jinak náležely, jde-li o věci celoměstského významu nebo dosáhne-li

se tím účelnějšího výkonu státní správy nebo lepšího uspokojování potřeb občanů a

organizací. Stejným způsobem mohou některé úkoly ze své působnosti svěřit všem obvodním

národním výborům, popřípadě některému z nich. Národní výbor města může v dohodě s

místním národním výborem působícím v městské části přenést některé úkoly náležející

do působnosti místního národního výboru na obvodní národní výbor. Na návrh místního

národního výboru se může národní výbor města po projednáni s občany usnést na zániku

tohoto místního národního výboru a na převzetí jeho působnosti obvodním národním výborem.

(3)

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně ve svých statutech zejména upraví rozdělení

úkolů mezi národním výborem města a obvodními národními výbory; stanoví městské obvody,

znak a barvy města a způsob jejich užívání; podrobněji upraví uspořádání orgánů národního

výboru města a obvodních národních výborů, jejich působnost a vzájemnou dělbu práce

mezi nimi; stanoví, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, a hlavní

zásady a formy účasti občanů na správě města.

§ 26b

(1)

Obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni v souladu s plánovitým rozvojem

města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování

a vzhled obvodu. Úzce spolupracují s národním výborem města při řešení celoměstských

otázek a předkládají mu v tomto směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování

dlouhodobých koncepcí a plánů města a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního

hospodářství a své rozpočty.

(2)

Obvodní národní výbory řídí obvodní podniky bytového hospodářství, spravují obvodní

lidové knihovny a další kulturní zařízení; mohou zřizovat a řídit i další organizace

a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat

podle obvodů.

§ 26c

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně vydávají závazná stanoviska k návrhům na

rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.

§ 27

Okresní národní výbor

(1)

Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci,

zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty

a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny.

Provádí periodické revize hospodaření národních výborů nižších stupňů, jakož i organizací

a zařízení řízených a spravovaných těmito národními výbory.

(2)

Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19.

(3)

Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování koncepce

rozvoje okresu a vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje kraje, střednědobých a prováděcích

hospodářských plánů a rozpočtů krajského národního výboru; krajský národní výbor projednává

tyto návrhy s okresními národními výbory a informuje je o schválených koncepcích,

hospodářských plánech, o rozpočtu a o jejich plnění.

(4)

Okresní národní výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných

investic podle zvláštních předpisů a spolupracuje s krajským národním výborem při

vypracování závazných stanovisek k návrhům na rozmístění vybraných investic, u nichž

toto stanovisko vydává krajský národní výbor; dále spolupracuje s krajským národním

výborem při zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob.

(5)

Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního

zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a

kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li

k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit. Provádí

periodické revize hospodaření organizací a zařízení jím řízených a spravovaných.

§ 28

Krajský národní výbor

(1)

Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní,

zdravotnické a sociální výstavby v kraji; za tím účelem vypracovává návrh plánu rozvoje

oblasti, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se dalších

prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje

s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek

dotýkajících se rozvoje kraje.

(2)

Krajský národní výbor navrhuje příslušným orgánům zrušení zastaralých a neefektivních

provozoven a neperspektivních výrob a jeho zařazení do plánu, stanoví spolu s příslušným

orgánem podmínky zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních

výrob a požaduje u příslušných orgánů uplatnění postihu vůči organizaci, která tyto

podmínky neplní; vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic

podle zvláštních předpisů.

(3)

Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá

se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny

a provádí periodické revize jejich hospodaření.

(4)

Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení

základních úkolů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic

ústředních orgánů.

(5)

Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a

příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li

řízení nebo správa na tomto stupni účelnější; dále může řídit nebo spravovat organizace

poskytující zvlášť specializované služby. Provádí periodické revize hospodaření organizací

jím řízených a spravovaných.

§ 29

Národní výbor sestavuje a schvaluje

a)

střednědobý hospodářský plán,

b)

prováděcí hospodářský plán,

c)

střednědobý rozpočtový výhled,

d)

rozpočet.

§ 30

(1)

Při zpracování svého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a

prostředků stanovených ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním

rozpočtu, jakož i z vlastního dlouhodobého výhledu opřeného o technickoekonomické

koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve střednědobém a prováděcím státním

plánu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu; ve státním rozpočtu republiky

jsou stanoveny finanční vztahy k rozpočtům národních výborů (souhrnný finanční vztah

a účelové subvence), popřípadě další závazné limity.

(2)

V rámci závazných úkolů a limitů stanovených státním plánem a na podkladě finančních

vztahů k rozpočtům národních výborů stanovených státním rozpočtem republiky stanoví

krajský a okresní národní výbor národním výborům nižšího stupně závazné úkoly a limity,

popřípadě jejich okruh rozšiřuje, a upravuje finanční vztahy k jejich rozpočtům; na

jejich podkladě vypracují národní výbory všech stupňů své hospodářské plány a rozpočty.

(3)

K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst Brna, Ostravy a Plzně stanoví

vláda podle potřeby úkoly státních plánů rozvoje národního hospodářství, jimiž jsou

krajské národní výbory při rozpisu plánu vázány.

(4)

K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, v nichž působí městské národní

výbory první kategorie, krajské národní výbory určují pro tyto městské národní výbory

závazné úkoly a v rámci finančních vztahů k rozpočtům okresních národních výborů závazné

limity, zejména v oblasti investic. V případech stanovených vládou určují krajské

národní výbory tyto závazné úkoly a závazné limity a pro městské národní výbory druhé

kategorie.

§ 31

(1)

Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního

výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským

a příspěvkovým organizacím.

(2)

Rozpočet musí být vyrovnán.

(3)

Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.

§ 32

(1)

Příjmy národního výboru tvoří zejména

a)

příjmy z hospodářství národního výboru, především příjmy od hospodářských organizací

jím řízených,

b)

výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

c)

dotace a subvence ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně,

d)

ostatní příjmy v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

e)

dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních a společenských

organizací,

f)

úvěry.

(2)

Příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou účelových subvencí ze státního

rozpočtu a příjmů, jejichž účelovost je stanovena právními předpisy nebo orgánem,

který je poskytuje.

(3)

Ministerstvo financí stanoví, v kterých případech doplňkové příjmové zdroje, patřící

jinak krajskému národnímu výboru, připadnou národním výborům měst Brna, Ostravy a

Plzně.

§ 33

(1)

Národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí veškerých svých závazků, které převzal,

závazků vyplývajících z plnění zákonných povinností, popřípadě též odvody do rozpočtu

národního výboru vyššího stupně, popřípadě do státního rozpočtu.

(2)

Nedosahuje-li národní výbor rozpočtem předpokládaných příjmů, musí omezit v odpovídajícím

rozsahu výdaje; přitom však musí zabezpečit výdaje ke krytí převzatých závazků a výdaje

na plnění zákonných povinností.

§ 34

Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy, především z prostředků získaných ze svého

hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji hospodářské a kulturní výstavby.

§ 35

Národní výbor a jeho organizace spravují majetek ve státním socialistickém vlastnictví,

který slouží k plnění jejich úkolů.

§ 36

Národní majetek, který spravuje hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo

národní majetek, který národní výbor spravuje a využívá k některému z účelů uvedených

v § 21, může být opatřením nadřízených orgánů převeden do správy jiné organizace tomuto

národnímu výboru nepodřízené tehdy, vznikne-li pochybnost o tom, která organizace

má určitý národní majetek spravovat, nebo jde-li o nemovitý majetek, jehož je třeba

k uskutečnění stavby, jejího užívání nebo k provedení asanace.

§ 37

Oddíl 4

Samostatná působnost národního výboru

§ 38

V otázkách péče o zlepšování životního prostředí, úrovně bydlení a uspokojování dalších

potřeb občanů různými službami, o rozvíjení kulturního a společenského života a o

vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, sportu a rekreace, dále v otázkách

zřizování a řízení svých hospodářských organizací (§ 21 a 22), v otázkách správy majetku

(§ 35 a 36) a sdružování prostředků a činností (§ 6a), stanovení hospodářského plánu

a rozpočtu a hospodaření podle něho (§ 29 až 33) a v otázkách zřizování a správy svých

fondů (§ 34) vykonávají národní výbory svou působnost samostatně, řídíce se jen zákony

a jinými obecně závaznými právními předpisy a usneseními vlády.

§ 39

(1)

Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního ekonomického

a sociálního rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování a úroveň

všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku,

životní prostředí a další zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje si výkonné a kontrolní

orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního

výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2)

Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a)

schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o

krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy

střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

b)

schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit

jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších

stupňů;

c)

schvalovat volební programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit

výsledky socialistické soutěže organizované národními výbory;

d)

schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé koncepce a návrhy střednědobých

plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský národní výbor, projednávat též dlouhodobé

koncepce rozvoje lesního hospodářství;

e)

schvalovat plány rozvoje kultury, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat

návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu;

f)

schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru;

g)

jde-li o krajský národní výbor, projednávat vybrané významné investiční záměry, přijímat

k nim stanoviska a stanovit podmínky k jejich realizaci podle zvláštních předpisů;

h)

schvalovat základní směry sdružování prostředků a činností;

ch)

zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a zařízení

národního výboru; jde-li o hospodářské organizace, vymezit jim i předmět činnosti

a schvalovat jejich statuty;

i)

rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích těchto změn;

j)

stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů;

k)

zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce

mezi nimi;

l)

volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále

předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z

funkce;

m)

volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru

a odvolávat je z funkce, jakož i schvalovat plán činností tohoto výboru; projednávat

výsledky důležitých kontrol a návrhy na opatření;

n)

ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a odvolávat je z funkcí,

a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího odboru krajského

národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného ministerstva (ústředního

orgánu státní správy);

o)

usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru a projednávat rozbory

účinnosti obecně závazných nařízení národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a

účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů nižších stupňů;

p)

schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady, výboru lidové kontroly, komisí,

jakož i organizační řád národního výboru; řídí se při tom vzorovým jednacím řádem

a vzorovým organizačním řádem, které vydá vláda;

r)

rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru;

s)

jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního

soudu;

t)

jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského

soudu;

u)

projednávat zprávy o stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku,

které jim předkládají soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti, a zprávy

jiných státních orgánů, které působí v územním obvodu národního výboru, o jejich činnosti

dotýkající se zájmů a potřeb občanů;

v)

usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů

podle zvláštních předpisů;

x)

hodnotit úroveň služeb poskytovaných obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí;

y)

hodnotit úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu

výboru, organizacím a zařízením řízeným a spravovaným národním výborem;

z)

udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny

národního výboru.

(3)

Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další

otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.

§ 40

Národní výbor může rozhodnout, že některou základní otázku života obce nebo města

před tím, než k této otázce přijme usnesení, předloží k projednání občanům; učiní

tak zejména, jde-li o územní plán obce, o sloučení obcí nebo o jiné závažné územní

změny.

§ 41

Okresní a krajský národní výbor svolává k posouzení některých důležitých otázek týkajících

se činnosti národních výborů konference národních výborů nižších stupňů.

§ 42

(1)

Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní

národní výbory nejméně šestkrát do roka k řádnému zasedání.

(2)

Zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na základě usnesení rady.

Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců, anebo národní výbor vyššího stupně nebo

jeho rada, vláda, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému

zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.

(3)

Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi

a s poslanci; při přípravě zasedání národního výboru jeho rada úzce spolupracuje s

národními výbory nižších stupňů, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými,

státními orgány a s organizacemi, jejichž činnosti se dotýká věc, jež se má na plenárním

zasedání projednávat. Návrhy mohou předkládat rada, komise anebo jednotliví poslanci.

Národní výbor si k prověření předložených návrhů může vyžadovat stanoviska, zejména

svého výboru lidové kontroly, popřípadě pracovních skupin poslanců a dalších občanů,

dále odborné posudky a vyjádření. S otázkami, které budou předmětem jednání plenárního

zasedání, musí být poslanci včas seznámeni.

§ 43

(1)

Plenární zasedání národního výboru jsou veřejná. Rada uvědomuje občany o místu a

době jednání a o navrženém programu.

(2)

Požádá-li o slovo, poslanec národního výboru vyššího stupně nebo České národní rady

nebo Federálního shromáždění anebo zástupce vlády, musí mu být uděleno. Slovo může

být uděleno též občanu, který není poslancem.

§ 44

K platnosti usnesení plenárního zasedání národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční

většiny hlasů všech poslanců. Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.

§ 45

(1)

Plenární zasedání národního výboru řídí jeho předseda. Předseda spolu s tajemníkem

podpisuje obecně závazná nařízení národního výboru a jiná jeho usnesení. Předseda

národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Předsedu zastupuje místopředseda

národního výboru nebo jiný člen rady pověřený národním výborem.

(2)

Úkoly předsedy a místopředsedů národního výboru plní v městech Brně, Ostravě a Plzni

primátor města Brna, primátor města Ostravy a primátor města Plzně a jejich náměstkové.

Primátor jako představitel města má právo užívat historických primátorských insignií.

§ 46

(1)

Rada je výkonný orgán národního výboru s všeobecnou působností. Organizuje a sjednocuje

plnění úkolů národního výboru na všech úsecích. Rozhoduje zejména o otázkách, které

svým významem přesahují rámec jednoho odvětví, popřípadě úseku státní správy.

(2)

Rada národního výboru zejména

a)

rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru,

rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní

návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších, stupňů a jejích rad; organizuje

práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;

b)

hodnotí výsledky činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem,

jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti;

jmenuje a odvolává též hlavní kontrolory těchto organizací;

c)

připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích

oblastních plánů;

d)

koordinuje přípravu závazných stanovisek, připravovaných orgány národního výboru;

e)

navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a činností;

f)

jde-li o radu krajského národního výboru, navrhuje zrušení neefektivních a zastaralých

provozoven a neperspektivních výrob a podle potřeby stanoví podmínky jejich zrušení;

g)

stanoví po dohodě s ústředně řízenými hospodářskými a družstevními organizacemi podíl

těchto organizací na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji územního obvodu;

h)

řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci;

zabezpečuje a kontroluje projednávání a řešení jejich návrhů, podnětů a připomínek;

ch)

vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

i)

řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění a

dbá na racionalizaci činnosti odborů; stanoví pracovní náplň odborů; určuje jejich

vnitřní organizaci a počty pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje

o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů;

j)

kontroluje a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních

výborů nižších stupňů;

k)

řídí ředitele (vedoucí) organizací (zařízení) obstarávajících činnosti uvedené v

§ 21.

(3)

Rada národního výboru může v nutných a neodkladných případech vydat obecně závazné

nařízení. Takové nařízení však pozbude platnosti, nebude-li schváleno na nejbližším

zasedání národního výboru.

§ 47

(1)

Rada je podřízena a odpovědna plenárnímu zasedání národního výboru, které může radu

nebo její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Rada podává na každém řádném plenárním

zasedání národního výboru zprávu o své činnosti.

(2)

Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů

nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

§ 48

(1)

Rada místního nebo městského národního výboru má v obcích nebo ve městech s počtem

do 600 obyvatel 5- 7 členů,

od 600 do 1500 obyvatel 7- 9 členů,

od 1 500 do 5 000 obyvatel 9-11 členů,

od 5 000 do 10 000 obyvatel 10-13 členů,

od 10 000 do 20 000 obyvatel 11-14 členů,

nad 20 000 obyvatel 12-15 členů.

(2)

Rada Národního výboru města Brna má 15-20 členů, rada Národního výboru města Ostravy

15-20 členů a rada Národního výboru města Plzně 15-18 členů. Rada obvodního národního

výboru v těchto městech má 8-15 členů.

(3)

Rada okresního národního výboru má dvanáct až patnáct členů.

(4)

Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.

§ 49

(1)

Radu národního výboru tvoří předseda, místopředsedové, tajemník národního výboru

a další členové, volení národním výborem z poslanců na celé volební období.

(2)

Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený

národní výbor nezvolí radu.

§ 50

Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke schůzím podle potřeby. Usnáší se většinou

hlasů všech svých členů.

§ 50a

Předseda, místopředsedové a tajemník národního výboru plní na základě pověření rady

národního výboru úkoly koordinační a kontrolní povahy, které nevyžadují kolektivního

rozhodování.

§ 51

(1)

Předseda řídí schůze rady a spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady; mezi schůzemi

rady koordinuje činnost místopředsedů a tajemníka národního výboru.

(2)

Předseda je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že odporuje obecně

závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí

nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

§ 52

(1)

Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady

a koordinuje přípravu plánů činnosti jeho komisí a aktivů; dbá též o účelnou organizaci

práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.

(2)

V rozsahu stanoveném organizačním řádem národního výboru tajemník plní úkoly vedoucího

organizace v pracovněprávních vztazích pracovníků národního výboru s výjimkou pracovníků

aparátu výboru lidové kontroly.

§ 53

Národní výbor zřizuje pro úseky své práce komise, a to s přihlédnutím k rozsahu svých

úkolů.

§ 54

(1)

Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají

své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě. Vycházejí přitom ze znalostí místních

podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2)

Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací a zařízení řízených nebo

spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení.

Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické

zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí

občanů; zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací

a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, požadují jejich odstranění.

Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují

a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho

působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady. Při

své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a spolupracují s nimi.

(3)

Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách

svěřených jim plenárním zasedáním národního výboru. Nemohou činit, opatření ve věcech,

které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 39) anebo jeho radě (§

46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřizuje odbory, plní i

úkoly odborů.

§ 55

(1)

Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří

mu byli navrženi společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci.

(2)

Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá

o plnění jejich usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to,

že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží

pak věc radě na její nejbližší schůzi.

(3)

Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.

§ 56

(1)

Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího

stupně.

(2)

Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech

správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

§ 57

(1)

V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší

rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípadě plnit další úkoly

na úsecích, pro které jsou zřízeny.

(2)

Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců a dalších občanů, především

těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou správní komise

je poslanec národního výboru; řídí a organizuje práci správní komise a dbá o plnění

jejích usnesení.

(3)

Správní komise se usnáší většinou hlasů všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví

jinak.

(4)

Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního

výboru vyššího stupně; jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena

příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

§ 58

Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a místní národní

výbory ve střediskových obcích zřizují výbory lidové kontroly; po projednání s výborem

lidové kontroly příslušného okresního národního výboru je mohou zřídit též ostatní

místní národní výbory.

§ 59

(1)

Výbor lidové kontroly národního výboru se skládá z poslanců a z dalších občanů. Předsedu,

místopředsedu a ostatní členy výboru lidové kontroly volí a odvolává plenární zasedání

národního výboru; k volbě a odvolání místopředsedy, pokud není poslancem národního

výboru, je třeba vyjádření výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně,

a jde-li o místopředsedu výboru lidové kontroly krajského národního výboru, vyjádření

Výboru lidové kontroly České socialistické republiky. Členství ve výboru lidové kontroly

je neslučitelné s funkcí předsedy, místopředsedy, tajemníka, předsedy komise a vedoucího

odboru příslušného národního výboru nebo národního výboru nižšího stupně anebo s funkcí

vedoucího organizace řízené nebo spravované příslušným národním výborem.

(2)

Předsedou výboru lidové kontroly je poslanec národního výboru; má právo, není-li

členem rady národního výboru - zúčastňovat se schůzí rady s hlasem poradním. Předsedu

výboru lidové kontroly zastupuje místopředseda.

(3)

Odborné práce pro výbor lidové kontroly krajského a okresního, popř. i městského

národního výboru obstarává aparát. Počty pracovníků aparátu a náklady na ně určuje

plenární zasedání národního výboru na návrh výboru lidové kontroly.

§ 60

(1)

Výbor lidové kontroly národního výboru se schází podle potřeby. Na svých schůzích

rozhoduje o zásadních otázkách patřících do působnosti výboru. Usnáší se většinou

hlasů všech svých členů. Předseda výboru lidové kontroly je oprávněn pozastavit výkon

usnesení výboru, má-li za to, že odporuje obecné závaznému právnímu předpisu nebo

usnesení národního výboru; předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání

národního výboru.

(2)

O ostatních otázkách, patřících do působnosti výboru lidové kontroly, rozhodují jménem

výboru jeho předseda, místopředseda a popřípadě pověření členové a pracovníci v rozsahu

svěřené jim pravomoci.

§ 61

(1)

Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví (úseky) své působnosti odbory.

(2)

Místo odboru může národní výbor zřídit jako svůj orgán jiný útvar; o tomto útvaru

platí ustanovení o odborech.

(3)

Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary národní výbory zřizují.

(4)

Rada národního výboru při stanovení pracovní náplně odborů a jiných útvarů zřízených

místo odborů vychází ze vzorové náplně vydané příslušným ministerstvem (ústředním

orgánem státní správy).

§ 62

Odbory v odvětvích a na úsecích, pro které jsou zřízeny,

a)

vykonávají státní správu s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání

národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí;

b)

vedou po odborné stránce organizace a zařízení řízené nebo spravované národním výborem;

c)

zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních

komisí a zabezpečují plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů.

§ 63

(1)

Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených

v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního

výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu

orgánu státní správy.

(2)

Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3)

Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení

řízených nebo spravovaných národním výborem.

(4)

Pracovníci odborů jsou povinní účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat

jim v jejich práci ve volebním obvodu.

§ 63a

Ministerstvo vnitra České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“)

stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním

předpisem předpoklady pro výkon funkcí, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

Vymezí zejména obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování a formy dalšího

zdokonalování, pokud nejsou stanoveny zvláštními předpisy.

§ 63b

Zvláštní orgány

V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném

odvětví (úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též postavení a působnost těchto orgánů.

§ 64

(1)

Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve

střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích

mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky

hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných

shromážděních na dobu pěti let.

(2)

Posláním občanských výborů je umožnit občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v

činnosti národního výboru a organizovat jejich účast na řešení veřejných záležitostí,

zejména při zvelebování obce (města), udržování a ochraně bytového majetku, upevňování

veřejného pořádku a socialistického soužití; občanské výbory se podílejí též na tvorbě,

plnění a kontrole volebních programů Národní fronty.

(3)

Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých

svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory

plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.

(4)

Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich

činnosti ve volebních obvodech.

(5)

Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na radu a ostatní

orgány národního výboru a na organizace národním výborem řízené nebo spravované; tyto

orgány a organizace jsou povinny se zabývat návrhy, podněty a dotazy občanských výborů

a informovat je o způsobu vyřízení.

§ 65

(1)

K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb

a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor

a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné svá aktivy.

(2)

Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené

vytvářely své aktivy k účasti občanů na své práci.

§ 67

(1)

Vláda řídí a kontroluje práci národních výborů a vytváří vhodné podmínky pro jejich

činnost.

(2)

Vláda zejména

a)

sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním

výborům,

b)

zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v otázkách komplexního ekonomického

a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,

c)

určuje plánem a rozpočtem krajským národním výborům úkoly a prostředky, stanoví systemizaci

aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními

výbory,

d)

může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly a limity, jakož i orientační

ukazatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně řízených odvětví a hospodářstvím

národních výborů,

e)

rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních

výborů,

f)

řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky

vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní

správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,

g)

kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti,

h)

projednává zásadní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých

krajů.

(3)

Vláda podává České národní radě zprávy o činnosti národních výborů, o stavu plnění

úkolů v jejich působnosti a o opatřeních, přijatých vládou při řízení národních výborů.

§ 67a

K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům

a)

ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě

1.

návrhy koncepcí rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory,

2.

návrhy ve věcech, které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou

zákonem zmocněny k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem (§ 38);

b)

ministerstvo vnitra

1.

organizuje jednotný postup ministerstev (ústředních orgánů státní správy) při přípravě

návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících

se národních výborů,

2.

koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ministerstev (ústředních orgánů státní správy),

jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných organizací,

3.

koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska dodržování právních

předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů, jakož i v činnosti ministerstev

(ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,

4.

zajišťuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní správy)

vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů,

5.

provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností z jejich práce

a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů,

6.

usměrňuje organizování informačního systému národních výborů.

§ 68

(1)

Stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci

upravují v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České

národní rady.

(2)

Česká národní rada usměrňuje činnost národních výborů k plnění klíčových úkolů. Zobecňuje

zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce, působí na

uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnáší se na opatřeních ke

zlepšení jejich výstavby a práce.

(3)

Česká národní rada umožňuje národním výborům účast na projednávání návrhů zákonů

a usnesení České národní rady k otázkám činnosti národních výborů a na kontrole působení

zákonů. Národní výbory se mohou obracet přímo na Českou národní radu s iniciativními

podněty.

§ 68

(1)

Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy

v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných právních předpisů a směrnic

(instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické zákonnosti,

zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí opatření k

odstranění zjištěných nedostatků.

(2)

Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví

(úseky) řízené nebo spravované národními výbory, dále

a)

řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou schválených koncepcí

rozvoje odvětví (úseků),

b)

zabezpečují odborné vedení rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení národních

výborů,

c)

podílejí se na přípravě návrhů střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a

rozpočtů krajských národních výborů,

d)

zabezpečují jednotný postup při používání právních předpisů v činnosti národních

výborů,

e)

pomáhají po odborné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat úkoly

a zdokonalovat metody činnosti,

f)

usměrňují vědeckotechnický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností,

g)

pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů, organizací a zařízení jimi řízených

nebo spravovaných.

(3)

Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v odvětvích ústředně řízených

a)

zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví

(oboru) a návrhy dlouhodobých plánů; projednávají s nimi přípravu důležitých investic

a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,

b)

zabezpečují, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními

výbory, zejména s okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními

národními výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření,

týkající se rozvoje územních obvodů národních výborů.

§ 69 a 70

4

)

§ 71

Národní výbor vyššího stupně usměrňuje, kontroluje a řídí činnost národních výborů

nižšího stupně; dbá přitom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Spolupracuje s nimi

při přípravě vlastních opatření, seznamuje je s důležitými otázkami společenského

rozvoje, které řeší vyšší orgány, poskytuje jim všestrannou pomoc a opírá se o jejich

iniciativu.

§ 72

(1)

Plenární zasedání národního výboru může nesprávné usnesení rady nebo komise změnit

nebo zrušit; učiní tak vždy, odporuje-li takové usnesení zákonu nebo jinému obecně

závaznému právnímu předpisu nebo stanovenému plánu, rozpočtu nebo jinému jeho usnesení.

Nesprávné opatření odboru (správní komise) zruší nebo změní, nezjedná-li nápravu sama

rada.

(2)

Má-li rada za to, že některé usnesení komise je nesprávné, může jeho výkon pozastavit

a předložit věc k rozhodnutí národnímu výboru na jeho nejbližším plenárním zasedání.

Toto oprávnění radě nepřísluší, jde-li o usnesení výboru lidové kontroly národního

výboru.

(3)

Nesprávné opatření odboru (správní komise) může zrušit nebo změnit rada.

§ 73

(1)

Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému

právnímu předpisu anebo obecně závaznému nařízení národního výboru vyššího stupně,

národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního

výboru, zruší je Česká národní rada.

(2)

V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového

obecně závazného nařízení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho

nejbližším zasedání. Jde-li o obecně závazné nařízení krajského národního výboru,

pozastaví je vláda a předloží věc České národní radě.

§ 74

(1)

Odporuje-li usnesení plenárního zasedání národního výboru zákonu, jinému obecně závaznému

předpisu, usnesení plenárního zasedání národního výboru vyššího stupně, usnesením

nebo směrnicím vyšších státních orgánů a nezjedná-li nápravu národní výbor sám, národní

výbor vyššího stupně nebo vláda takové usnesení zruší.

(2)

V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového

usnesení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání.

§ 75

Jeli některé usnesení rady národního výboru nesprávné a nezjedná-li národní výbor

nápravu sám, zruší je rada národního výboru vyššího stupně nebo vláda.

§ 76

Jeli některé opatření odboru (správní komise) ve věcech uvedených v § 62 písm. a)

a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor

nebo jeho rada, může je zrušit odbor (správní komise) národního výboru vyššího stupně,

jde-li o opatření odboru (správní komise) krajského národního výboru, příslušný ústřední

orgán státní správy, jde-li o věc spadající do jeho působnosti.

§ 77

Usnesení plenárního zasedání národního výboru, rady nebo komise anebo opatření odboru

ve věcech uvedených v § 38 zruší orgán vyššího stupně, jen jsou-li v rozporu se zákonem

nebo s jiným obecně závazným právním předpisem anebo s usnesením vlády.

§ 78

O nápravě rozhodnutí vydaných ve správním řízení platí ustanovení zákona o správním

řízení.

§ 79

5

)

§ 80

(1)

Zrušují se

a)

zákon č. 143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejích

orgánů;

b)

zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech;

c)

ustanovení § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 32/1963 Sb., o organizaci řízení zemědělství;

d)

ustanovení § 13 věty první a druhé a § 14 zákona č. 34/1964 Sb., o volbách do Národního

shromáždění a do národních výborů;

e)

ustanovení § 29 věty druhé a § 42 věty druhé hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.;

f)

vládní nařízení č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů

a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, ve znění vládního nařízení č.

189/1960 Sb.;

g)

vládní nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů

a o uspořádání a činnosti jejich orgánů;

h)

vládní nařízení č. 102/1961 Sb., o úpravě působnosti národních výborů podle předpisů

o využití nerostného bohatství;

ch)

vládní nařízení č. 11/1962 Sb., o prohloubeni organizace řízení zemědělství národními

výbory;

i)

vládní nařízení č. 93/1961 Sb., o spotřebitelských radách;

j)

vládní nařízení č. 59/1959 Sb., o občanské kontrole provozoven;

k)

část II vyhlášky č. 83/1961 Sb., o úkolech orgánů ROH a národních výborů při výkonu

dozoru a péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(2)

Nedotčen zůstává zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

(3)

Dosavadní užší komise zřízené podle zvláštních předpisů se řídí ustanoveními o správních

komisích (§ 57).

§ 81

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

Zákon České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách, nabyl účinnosti dnem

1. července 1970. Zákon České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích

lidové kontroly, nabyl účinnosti dnem 21. října 1971. Zákon České národní rady č.

146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost

národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna

1972. Zákon České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních

výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, nabyl

účinnosti dnem 1. července 1982. Zákon České národní rady č. 137/1982 Sb., kterým

se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních

výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983.